ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 dbe642f0-71f1-11dc-8203-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 22 celkem · entity: person 37, place 17, work 4, org 8
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 235. ze dne 26. srpna 1904.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = O krádeži obrazu Panny Marie Kazaňské,o níž jsme již svého času přinesli zprávu, oznamují »Birževyja Vědomosti« následující podrobnosti, pokud se týče zatčeného zloděje Čajkina: Je to zloděj z řemesla, jehož specialitou jsou krádeže ve chrá- mech, při čemž z pravidla pracoval spolu se svou ženou. Tak učinil i v Kazani, kdež manželé najavše si byt, stavěli se velmi nábožnými a získali si takto přístup do kláštera. Ke krádeži použili manželé noci, kdy veškeren personál kláštera i s jeptiškami modlil se u rakve zesnulé představené. Zlodějský párek ukradl nejen proslavený obraz Panny Marie s draho- cennými šperky, nýbrž i obraz Kristův z ryzího zlata. Při domovní prohlídce v bytě Čajkinově nalezeny četné šperky z obrazu Panny Marie a rozřezané čá- sti košile, kterou byl oděn obraz Kristův. Obrazy samy zloději, jak se zdá spálili, neboť v popeli, na- lezeny sledy zlata. Čajkin odpírá veškeré vysvětlení o svém činu. Předpokládá se, že náleží daleko roz- šířené organisované tlupě kostelních zlodějů, po níž se nyní horlivě pátrá.
Marie Kristův Kazaň pannus Marie obraz pannus Marie
4 article
= Pěkný skandálek ve vznešené spolačnosti anglické. V Londýně očekává se odhalení skandálů. při nichž nejde o nic jiného, než že členové vzne šené společnosti dovedli se obohacovati při bazarech a dobročinných podnicích takovou měrou, že krejčové a modistky již zvykly dát se odkazovat — »až po příštím bazaru«, při kterém ta která zákaznice za- stává úřad prodavačky. Jakkoli jest to obvinění po- vážlivé, bylo proneseno již za různých příležitostí a nikterak teprve v době poslední vůči vznešené spo- lečnosti londýnské. Již dávno bylo tam veřejným ta- jemstvím, že při podobných příležitostech páchají se nepoctivosti přímo úžasné. Ale mlčelo se o tom, jednak ovšem, že není snadno dokázati vinu v urči- tých případech, jednak že byly obavy před skandá- lem, jenž nezbytně z toho musil vzniknouti. Celkem jsou tu toliko dámy, jež se podobných podniků činně účastní a jež by o tom mohly podati některé zprávy a ty jsou ovšem poslední, jimž by na tom záleželo, aby se věc dostala na veřejnost. Jednomu ze zdejších časopisů však se nyní podařilo přesvědčiti jednu z oněch dam, že učiněná zmínka o těchto věcech na veřejnosti jest jediný prostředek, aby se
Londýn
5 article
tomuto bohopustému šejdířství učinila přítrž. Jména ovšem nebyla udána, ale dáma doložila, že vinnice dlužno hledati mezi těmi, od nichž by se cos po- dobného nejméně dalo očekávat. Ve většině případů jde, jak se zdá, o mladé dámy, jichž krejčovské účty jsou vyšší, než dovolují sumy, které dostávají k těmto účelům od svých otců nebo příbuzných, a některé z těchto mladých dam prohlašují krejčové zcela upřímně, že budou moci zaplatiti teprve pak, až bude po tom kterém bazaru, při kteréžto příležitosti se jim podaří, aby si ponechaly něco pro sebe. Mnohé krej- čové jsou až příliš ochotny přistoupit na to. Jest jim naprosto lhostejno, odkud peníze pocházejí, jen když se jim zaplatí. Ovšem že krejčové z dobrých příčin všechny tyto věci ponechávají pro sebe a jest velmi nesnadno přimět je k vyznání S jiných stran ovšem rozhodně se popírá, že by cos podobného bylo se kdy stalo. Naopak prý většina dam, jež při takových příležitostech zastávají úřad prodavaček, obyčejně ještě z vlastního přispěje něčím ke zvýšení příjmů. Rozumí se, že tato obvinění netýkají se všech dam, nýbrž toliko malé části, ale i to jest již dosti ne- slýchané.
6 article
= Třicet lidí zahynulo v ohni. Z Cařihradu se nám oznamuje: Požáry patří zde k dennímu po- řádku, ale na štěstí nevyžadují mnoho obětí lidských životů, neboť obyvatelé se naučili utíkati, jakmile v některé části (mahala) vypukne požár, vědouce, že jiné spásy není. Ulice jsou tak těsné a domy tak chatrné, že obyčejně požár zachvátí v několika mi- nutách celou mahalu a dá se mu zameziti jen strhnutím vzdálenějších domů. Poslední požár v Ga- latě byl velmi osudný. Povstal ve skladě jakéhos řeckého kramáře, kde sluha o půl desáté večer se odebral se svíčkou do sklepa, by natočil ze sudu petrolej. Z nepozornosti chytil celý sud a oheň za- chvátil celý krám a sousední kavárnu, v níž bylo mnoho lidí a jež se nalezá v prvém poschodí. Šle- hající plameny způsobily mezi hosty takovou paniku, že skákali s oken a způsobili na schodech tlačenici na smrt, až se s nimi hořící dřevěné schody sřítily. Dvě ženy, jež znaly dobře celý dům a jeho soused- stvo, spasily se nápadným a podivným způsobem. Nepozbyvše jako ostatní duchapřítomnosti, netlačily se, by se spasily na ulici, nýbrž utekly do zadních místností kavárny, odkuď oknem vlezly do soused- ního ruského — — — kláštera. Snad to nebylo po- prvé, že hledaly tam tou cestou útulek a protoji dobře znaly! Že tam byly vítanými hosty, netřeba zvláště připomínati. Proto opustily klášter teprve druhého dne ráno. Hůře se vedlo ostatním lidem.
Cařihrad
7 article
Kromě množství raněných a popálených nalezlo jich třicet hroznou smrť v plamenech. Toliko sedm z těchto lidí vyhrabali druhého dne hasiči z popela, kdežto ostatní úplně shořeli; Z hasičů zahynuli dva, probořivše se do sklepa skladu. Hmotné škody jsou poměrně malé a páčí se asi na 1500 tur. lir. = Po 4000 letech. Z Lyonu se oznamuje: V po- slední schůzi zdejší akademie oznámil professor Lor- tet, že zkoumal obsah egyptského sarkofagu, jenž obsahoval mumii prince Maherfy. Mimo četné potra- viny nalezena v této kamenné rakvi, znamenitě za- chované, navzdor stáří 4000 let též husa. Možno dosud zřetelně poznat bradavky na kůži a karakte- ristické známky tohoto zvířete. Žaludek a játra byly uvnitř těla navlečeny na vlákně. Tato husa shoduje se v každém ohledu s druhem ještě podnes v Egyptě nejvíce rozšířeným. Dále nalezeny velké nádoby, jež obsahovaly tekutinu, určenou k zachování mumií. Pomocí professora chemie na Iyonské universitě, Hugonnenqua, analysoval professor Lortet zaschlou tekutinu a zjistil formulku této antiseptické a konser vující sloučeniny.
Maherfa Lortet Lyon Lora Egypt Iyonský univerzita Hugonnenqua
8 article
= První váleční zpravodajové. První žurnalista, jenž provázel armádu, byl Charles Lewis Grimeisen, zástupce »Morning Postu« za války proti Karlistům ve Španělsku roku 1837. První válečný zpravodaj, jenž si dobyl jména, byl William Howard Russel, jenž podával zprávy o událostech ve válce krymské a jemuž toliko za velkého strádání bylo možno užívit sebe a svého koně. Slavný zpravodaj »Daily News«, Archibald Torbes, využitkoval poprvé ke svým účelům telegrafu a podával skvěle zbarvené obrazy plné ná- lady. Mistrovský kousek zpravodajství provedl Hold White, zástupce časopisu »New York Tribune«, v ně- mecko-francouzské válce. Po bitvě u Sedanu spěchal do Calais, odjel na vlastním parníku do Doverua zvláštním vlakem do Londýna. V neděli ráno byla zpráva jeho, čítající šest sloupců, v »Tribuně«, kdežto londýnské časopisy přinesly zprávy o bitvě teprve v úterý. Avšak největší zázrak houževnaté vytrva- losti dokázal Archibald Forbes v srbsko-turecké válce roku 1876. Urazil 120 anglických mil nejrychlejším tryskem, střídaje každých 15 angl. mil koně, ažk nejbližšímu telegrafnímu úřadu. Psal tam po mnoho hodin zprávu o bitvě a klesl pak v hluboký dvaceti- hodinný spánek.
Lewis Grimeisen Morning Howard Russel Torbes Forbes Španělsko Sedan Calais Londýn Daily News New York Hold white
9 article Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V pátek 26. srpna.
Král Praha národní divadlo
10 article
243. hra v předpl. (3. čtvrtka.) Svět malých lidí. Obraz ze života cukrovarnických dělníků o čtyřech odděleních. Napsal M. A. Šimáček. Režisér Jaroslav Kvapil. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 10. hod. V sobotu 27. srpna. 244. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Cyklus dvaceti původních oper českých. VII. Pohostinsku vystoupí Anna Veverková- Kettnerova od městského divadla v Norimberce. Po 25.
Šimáček Kvapil Veverková Kettnerův Norimberk
11 article
ŠÁRK A.
ŠÁRK A
12 title
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Praha lidový divadlo
13 article V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V pátek 26. srpna. Začátek o 7. hod. Po 29.: Na pomoc Rusům. Velká výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o pěti jednáních. Napsali Fořt a Hraška. Hudba od E. Sta- rého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. (blíže Palackého mostu).
Rus Fořt Hraška E Stará Palacký most
14 article Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově V pátek 26. srpna. Začátek o 7. hod. Nové studováno: Kráska z New-Yorku. Americká výpravná operetta o 2 jednáních a 4 obra- zech. Dle anglického originálu H. Martona upravili Leopold Krenn a Karel Lindau. Přeložil V. Táborský. Hudbu složil G. Kerker. Režisér slovní části Karel Lier. Tance a choreografickou část uspořádala Mary Groszová.
Nová H Marton Krenn Karel Lindau V Táborský G Kerker Lier Maro Groszová Smíchov NewYork
15 article Pištěkovo lidové divadlo vinohradoo.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradoo. na Král. V pátek 26. srpna. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Maroušek.
Král Maroušek Pištěkův lidový divadlo
16 article Veselohra o 1 jednání. Napsal Luděk Archleb.
Veselohra o 1 jednání. Napsal Luděk Archleb. Na to: Čert a Káča. Původní báchorka o 6 obrazech od J. K. Tyla. Melo- dramatická hudba od J. Arnota. Zejtra je lidové představení za poloviční ceny Zlodějka dětí. 17891 692 —
Archleb Tyl Melo J Arnot
17 article »Do čeho se to tu pletete? . . . Kdo vám dal
»Do čeho se to tu pletete? . . . Kdo vám dal právo? . . . A především: Kdo jste ?e Policejní agent podal důstojníku ruskému svůj prů- vodní list. I děl klidně »Zde mé průkazy !« Stlumiv pak hlas svůj, dodal vojáku na vysvětlenou: »Jsem agentem policie francouzské v státní záležito- sti, pane důstojníku!«
Stlumiv
18 article »Máte tedy ještě jiné průkazy ?«
»Máte tedy ještě jiné průkazy ?« »Zajisté !«
19 article »Byl jste vyslán do Ruska, abyste pátral zde po
»Byl jste vyslán do Ruska, abyste pátral zde po někom ?« »Ano . . . po německém vyzvědači!« Policejní agent pokládal za nevhodno mluviti zde Renéovi de Riverolles. Příčilo se mu prohlásiti před důstojníkem ruským, že to byl zejmena jeho krajan, že to byl Francouz, jenž zradil vlasť, po němž pátral především, Tvář důstojníka ruského po tomto objasnění nabyla vlídnějšího vzezření. Odpověděl však jen »Pojďte se mnou !« I odvedl s sebou Ficella. Před tím byl dal ale ještě rozkaz zástupci svému, aby pokračovalo se v prohlížení cestujících a jich prů- kazův:
Riverolles Francouz Rusko
20 article Ficelle doveden byl přímo do kanceláře přednosty
Ficelle doveden byl přímo do kanceláře přednosty nádražního.
21 article Prokázal tam totožnost svou a vyprávěl potom, jak viděl hraběte Stacka seskočit s vnější lavičky vagonu.
Prokázal tam totožnost svou a vyprávěl potom, jak viděl hraběte Stacka seskočit s vnější lavičky vagonu. 689 —
Stack
22 article
Přednosta stanice, drže jakous listinu stále v ruce, dal personálu rozkazy. Potom několik zřízenců železničních jalo se otvírati dvířka všech vozů a oddělení. Při tom volali nejen jazykem ruským, nýbrž i ně- mecky a francouzsky. »Všichni cestující nechť z vozů vystoupí ! . . . Za- vazadla ponechtež ale všichni ve vlaku.« Udivené hlasy, polekané obličeje a ospalé oči obje- vily se mezi všemi dvířky neb jaly se z oken vagonů vyhlížeti. Cestující, vyrušeni ve spánku svém, jali se vystupo- vati z vagonů, proklínajíce v duchu i nahlas tento rozkaz nečekaný a naprosto neobvyklý. I ti, kteři touto tratí častěji jezdili, připomínali si, *a na této malé stanici nikdy nebývali nuceni vystupovati. Jeden tázal se druhého, co se vlastně děje, co to má býti. Avšak ani zřízenci železniční ani přednosta stanice, když se někteří cestující na něj obrátili, žádného vysvě- tlení nepodali. Cestující opakovali tudíž hlasitě teď své hněvivé protesty »Proč tedy musili jsme vystoupiti?« »Vždyť zde nikdo nevystupuje !« »Co se děje?« »Co chcete na nás ?« »A proč máme zanechati zavazadla svá ve vozech? Byli také Němci mezi cestujícími a ti hned proná- šeli poznámky jizlivé: »V Rusku se tomu člověk nemůže ani diviti Zde třeba jest přichystánu býti na všechny nepříjemnosti, Zaprodáni nopřitel.
Němec Rusko