1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 235. ze dne 26. srpna 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= O krádeži obrazu Panny Marie Kazaňské,o
níž jsme již svého času přinesli zprávu, oznamují
»Birževyja Vědomosti« následující podrobnosti, pokud
se týče zatčeného zloděje Čajkina: Je to zloděj
z řemesla, jehož specialitou jsou krádeže ve chrá-
mech, při čemž z pravidla pracoval spolu se svou
ženou. Tak učinil i v Kazani, kdež manželé najavše
si byt, stavěli se velmi nábožnými a získali si takto
přístup do kláštera. Ke krádeži použili manželé noci,
kdy veškeren personál kláštera i s jeptiškami modlil
se u rakve zesnulé představené. Zlodějský párek
ukradl nejen proslavený obraz Panny Marie s draho-
cennými šperky, nýbrž i obraz Kristův z ryzího zlata.
Při domovní prohlídce v bytě Čajkinově nalezeny
četné šperky z obrazu Panny Marie a rozřezané čá-
sti košile, kterou byl oděn obraz Kristův. Obrazy
samy zloději, jak se zdá spálili, neboť v popeli, na-
lezeny sledy zlata. Čajkin odpírá veškeré vysvětlení
o svém činu. Předpokládá se, že náleží daleko roz-
šířené organisované tlupě kostelních zlodějů, po níž
se nyní horlivě pátrá.
Marie
Kristův
Kazaň
pannus Marie
obraz pannus Marie
4
article
= Pěkný skandálek ve vznešené spolačnosti
anglické. V Londýně očekává se odhalení skandálů.
při nichž nejde o nic jiného, než že členové vzne
šené společnosti dovedli se obohacovati při bazarech
a dobročinných podnicích takovou měrou, že krejčové
a modistky již zvykly dát se odkazovat — »až po
příštím bazaru«, při kterém ta která zákaznice za-
stává úřad prodavačky. Jakkoli jest to obvinění po-
vážlivé, bylo proneseno již za různých příležitostí a
nikterak teprve v době poslední vůči vznešené spo-
lečnosti londýnské. Již dávno bylo tam veřejným ta-
jemstvím, že při podobných příležitostech páchají se
nepoctivosti přímo úžasné. Ale mlčelo se o tom,
jednak ovšem, že není snadno dokázati vinu v urči-
tých případech, jednak že byly obavy před skandá-
lem, jenž nezbytně z toho musil vzniknouti. Celkem
jsou tu toliko dámy, jež se podobných podniků činně
účastní a jež by o tom mohly podati některé zprávy
a ty jsou ovšem poslední, jimž by na tom záleželo,
aby se věc dostala na veřejnost. Jednomu ze
zdejších časopisů však se nyní podařilo přesvědčiti
jednu z oněch dam, že učiněná zmínka o těchto
věcech na veřejnosti jest jediný prostředek, aby se
Londýn
5
article
tomuto bohopustému šejdířství učinila přítrž. Jména
ovšem nebyla udána, ale dáma doložila, že vinnice
dlužno hledati mezi těmi, od nichž by se cos po-
dobného nejméně dalo očekávat. Ve většině případů
jde, jak se zdá, o mladé dámy, jichž krejčovské účty
jsou vyšší, než dovolují sumy, které dostávají k těmto
účelům od svých otců nebo příbuzných, a některé
z těchto mladých dam prohlašují krejčové zcela
upřímně, že budou moci zaplatiti teprve pak, až bude
po tom kterém bazaru, při kteréžto příležitosti se jim
podaří, aby si ponechaly něco pro sebe. Mnohé krej-
čové jsou až příliš ochotny přistoupit na to. Jest jim
naprosto lhostejno, odkud peníze pocházejí, jen když
se jim zaplatí. Ovšem že krejčové z dobrých příčin
všechny tyto věci ponechávají pro sebe a jest velmi
nesnadno přimět je k vyznání S jiných stran ovšem
rozhodně se popírá, že by cos podobného bylo se
kdy stalo. Naopak prý většina dam, jež při takových
příležitostech zastávají úřad prodavaček, obyčejně
ještě z vlastního přispěje něčím ke zvýšení příjmů.
Rozumí se, že tato obvinění netýkají se všech dam,
nýbrž toliko malé části, ale i to jest již dosti ne-
slýchané.
6
article
= Třicet lidí zahynulo v ohni. Z Cařihradu se
nám oznamuje: Požáry patří zde k dennímu po-
řádku, ale na štěstí nevyžadují mnoho obětí lidských
životů, neboť obyvatelé se naučili utíkati, jakmile
v některé části (mahala) vypukne požár, vědouce, že
jiné spásy není. Ulice jsou tak těsné a domy tak
chatrné, že obyčejně požár zachvátí v několika mi-
nutách celou mahalu a dá se mu zameziti jen
strhnutím vzdálenějších domů. Poslední požár v Ga-
latě byl velmi osudný. Povstal ve skladě jakéhos
řeckého kramáře, kde sluha o půl desáté večer se
odebral se svíčkou do sklepa, by natočil ze sudu
petrolej. Z nepozornosti chytil celý sud a oheň za-
chvátil celý krám a sousední kavárnu, v níž bylo
mnoho lidí a jež se nalezá v prvém poschodí. Šle-
hající plameny způsobily mezi hosty takovou paniku,
že skákali s oken a způsobili na schodech tlačenici
na smrt, až se s nimi hořící dřevěné schody sřítily.
Dvě ženy, jež znaly dobře celý dům a jeho soused-
stvo, spasily se nápadným a podivným způsobem.
Nepozbyvše jako ostatní duchapřítomnosti, netlačily
se, by se spasily na ulici, nýbrž utekly do zadních
místností kavárny, odkuď oknem vlezly do soused-
ního ruského — — — kláštera. Snad to nebylo po-
prvé, že hledaly tam tou cestou útulek a protoji
dobře znaly! Že tam byly vítanými hosty, netřeba
zvláště připomínati. Proto opustily klášter teprve
druhého dne ráno. Hůře se vedlo ostatním lidem.
Cařihrad
7
article
Kromě množství raněných a popálených nalezlo jich
třicet hroznou smrť v plamenech. Toliko sedm
z těchto lidí vyhrabali druhého dne hasiči z popela,
kdežto ostatní úplně shořeli; Z hasičů zahynuli dva,
probořivše se do sklepa skladu. Hmotné škody jsou
poměrně malé a páčí se asi na 1500 tur. lir.
= Po 4000 letech. Z Lyonu se oznamuje: V po-
slední schůzi zdejší akademie oznámil professor Lor-
tet, že zkoumal obsah egyptského sarkofagu, jenž
obsahoval mumii prince Maherfy. Mimo četné potra-
viny nalezena v této kamenné rakvi, znamenitě za-
chované, navzdor stáří 4000 let též husa. Možno
dosud zřetelně poznat bradavky na kůži a karakte-
ristické známky tohoto zvířete. Žaludek a játra byly
uvnitř těla navlečeny na vlákně. Tato husa shoduje
se v každém ohledu s druhem ještě podnes v Egyptě
nejvíce rozšířeným. Dále nalezeny velké nádoby, jež
obsahovaly tekutinu, určenou k zachování mumií.
Pomocí professora chemie na Iyonské universitě,
Hugonnenqua, analysoval professor Lortet zaschlou
tekutinu a zjistil formulku této antiseptické a konser
vující sloučeniny.
Maherfa
Lortet
Lyon
Lora
Egypt
Iyonský univerzita
Hugonnenqua
8
article
= První váleční zpravodajové. První žurnalista,
jenž provázel armádu, byl Charles Lewis Grimeisen,
zástupce »Morning Postu« za války proti Karlistům
ve Španělsku roku 1837. První válečný zpravodaj,
jenž si dobyl jména, byl William Howard Russel,
jenž podával zprávy o událostech ve válce krymské
a jemuž toliko za velkého strádání bylo možno užívit
sebe a svého koně. Slavný zpravodaj »Daily News«,
Archibald Torbes, využitkoval poprvé ke svým účelům
telegrafu a podával skvěle zbarvené obrazy plné ná-
lady. Mistrovský kousek zpravodajství provedl Hold
White, zástupce časopisu »New York Tribune«, v ně-
mecko-francouzské válce. Po bitvě u Sedanu spěchal
do Calais, odjel na vlastním parníku do Doverua
zvláštním vlakem do Londýna. V neděli ráno byla
zpráva jeho, čítající šest sloupců, v »Tribuně«, kdežto
londýnské časopisy přinesly zprávy o bitvě teprve
v úterý. Avšak největší zázrak houževnaté vytrva-
losti dokázal Archibald Forbes v srbsko-turecké válce
roku 1876. Urazil 120 anglických mil nejrychlejším
tryskem, střídaje každých 15 angl. mil koně, ažk
nejbližšímu telegrafnímu úřadu. Psal tam po mnoho
hodin zprávu o bitvě a klesl pak v hluboký dvaceti-
hodinný spánek.
Lewis Grimeisen
Morning
Howard Russel
Torbes
Forbes
Španělsko
Sedan
Calais
Londýn
Daily News
New York
Hold white
9
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 26. srpna.
Král
Praha
národní divadlo
10
article
243. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Svět malých lidí.
Obraz ze života cukrovarnických dělníků o čtyřech
odděleních. Napsal M. A. Šimáček. Režisér Jaroslav
Kvapil.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
V sobotu 27. srpna.
244. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Cyklus dvaceti původních oper českých.
VII.
Pohostinsku vystoupí Anna Veverková- Kettnerova
od městského divadla v Norimberce.
Po 25.
Šimáček
Kvapil
Veverková
Kettnerův
Norimberk
11
article
ŠÁRK A.
ŠÁRK A
12
title
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Praha
lidový divadlo
13
article
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 26. srpna.
Začátek o 7. hod.
Po 29.: Na pomoc Rusům.
Velká výpravná lidová hra se zpěvy a tanci o pěti
jednáních. Napsali Fořt a Hraška. Hudba od E. Sta-
rého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý.
(blíže Palackého
mostu).
Rus
Fořt
Hraška
E Stará
Palacký most
14
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
V pátek 26. srpna.
Začátek o 7. hod.
Nové studováno: Kráska z New-Yorku.
Americká výpravná operetta o 2 jednáních a 4 obra-
zech. Dle anglického originálu H. Martona upravili
Leopold Krenn a Karel Lindau. Přeložil V. Táborský.
Hudbu složil G. Kerker. Režisér slovní části Karel
Lier. Tance a choreografickou část uspořádala Mary
Groszová.
Nová
H Marton
Krenn
Karel Lindau
V Táborský
G Kerker
Lier
Maro Groszová
Smíchov
NewYork
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradoo.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradoo.
na Král.
V pátek 26. srpna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Maroušek.
Král
Maroušek
Pištěkův lidový divadlo
16
article
Veselohra o 1 jednání. Napsal Luděk Archleb.
Veselohra o 1 jednání. Napsal Luděk Archleb.
Na to: Čert a Káča.
Původní báchorka o 6 obrazech od J. K. Tyla. Melo-
dramatická hudba od J. Arnota.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Zlodějka dětí.
17891
692 —
Archleb
Tyl
Melo
J Arnot
17
article
»Do čeho se to tu pletete? . . . Kdo vám dal
»Do čeho se to tu pletete? . . . Kdo vám dal
právo? . . . A především: Kdo jste ?e
Policejní agent podal důstojníku ruskému svůj prů-
vodní list.
I děl klidně
»Zde mé průkazy !«
Stlumiv pak hlas svůj, dodal vojáku na vysvětlenou:
»Jsem agentem policie francouzské v státní záležito-
sti, pane důstojníku!«
Stlumiv
18
article
»Máte tedy ještě jiné průkazy ?«
»Máte tedy ještě jiné průkazy ?«
»Zajisté !«
19
article
»Byl jste vyslán do Ruska, abyste pátral zde po
»Byl jste vyslán do Ruska, abyste pátral zde po
někom ?«
»Ano . . . po německém vyzvědači!«
Policejní agent pokládal za nevhodno mluviti zde
Renéovi de Riverolles.
Příčilo se mu prohlásiti před důstojníkem ruským,
že to byl zejmena jeho krajan, že to byl Francouz, jenž
zradil vlasť, po němž pátral především,
Tvář důstojníka ruského po tomto objasnění nabyla
vlídnějšího vzezření.
Odpověděl však jen
»Pojďte se mnou !«
I odvedl s sebou Ficella.
Před tím byl dal ale ještě rozkaz zástupci svému,
aby pokračovalo se v prohlížení cestujících a jich prů-
kazův:
Riverolles
Francouz
Rusko
20
article
Ficelle doveden byl přímo do kanceláře přednosty
Ficelle doveden byl přímo do kanceláře přednosty
nádražního.
21
article
Prokázal tam totožnost svou a vyprávěl potom, jak
viděl hraběte Stacka seskočit s vnější lavičky vagonu.
Prokázal tam totožnost svou a vyprávěl potom, jak
viděl hraběte Stacka seskočit s vnější lavičky vagonu.
689 —
Stack
22
article
Přednosta stanice, drže jakous listinu stále v ruce,
dal personálu rozkazy.
Potom několik zřízenců železničních jalo se otvírati
dvířka všech vozů a oddělení.
Při tom volali nejen jazykem ruským, nýbrž i ně-
mecky a francouzsky.
»Všichni cestující nechť z vozů vystoupí ! . . . Za-
vazadla ponechtež ale všichni ve vlaku.«
Udivené hlasy, polekané obličeje a ospalé oči obje-
vily se mezi všemi dvířky neb jaly se z oken vagonů
vyhlížeti.
Cestující, vyrušeni ve spánku svém, jali se vystupo-
vati z vagonů, proklínajíce v duchu i nahlas tento rozkaz
nečekaný a naprosto neobvyklý.
I ti, kteři touto tratí častěji jezdili, připomínali si,
*a na této malé stanici nikdy nebývali nuceni vystupovati.
Jeden tázal se druhého, co se vlastně děje, co to
má býti.
Avšak ani zřízenci železniční ani přednosta stanice,
když se někteří cestující na něj obrátili, žádného vysvě-
tlení nepodali.
Cestující opakovali tudíž hlasitě teď své hněvivé
protesty
»Proč tedy musili jsme vystoupiti?«
»Vždyť zde nikdo nevystupuje !«
»Co se děje?«
»Co chcete na nás ?«
»A proč máme zanechati zavazadla svá ve vozech?
Byli také Němci mezi cestujícími a ti hned proná-
šeli poznámky jizlivé:
»V Rusku se tomu člověk nemůže ani diviti
Zde třeba jest přichystánu býti na všechny nepříjemnosti,
Zaprodáni nopřitel.
Němec
Rusko