ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 db3e2e80-fd95-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 37, person 15, work 6, org 3
1 masthead
Číslo 144
2 masthead
V Praze, dne 27. května 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Rodakoc, admsinístknee zrpodicu: Praha, Pětrossova uliee, číslo 200—R. Mefrankované dopicy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. exapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pří častější inserci po- skytujeme výhody. Yycházejí denně o šesté hodině ranní. pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední Jednotlivé číslo xa 8.
Praha Pětrossov
5 article KAl
KAl Telefen redakce č. 1126. Slunce vychází ve 4 hodiny 2 minuty ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 53 minuty večer.
Kala
6 title
ULILKt
7 article
Neděle: S v. Magdaleny z Paz zi. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Maltézů na Malé Straně od 25.—28. května. Predplamě yro Prahu s donáškou do demau: měsíčné . . . .. K 2.80 čtyrtletně . .. K 8.40 celoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. K 8.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně.... K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— o Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- e, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 18.20 seloročně ... K 52.80 Telefon redskne č. 1126.
Magdaléna Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belae Anglie Rusko Paz Italia
8 article
Dnešní číslo jest o 12 stranách. Příští číslo vyjde zítra v obyčejnou hodinu polední.
9 article
Made in Germany.
Mad in German
10 article
Slovy těmi označují se v Anglicku výrobky německých továren a slova ta vzbuzují v Anglicku obavy, ba již úžas vždy větší. V přítomné chvíli vede se mezi Německem a Anglickem boj sice ne- krvavý, ale stejně záhubný jako válka skutečná. Je to ohromný boj práce německé s prácí angli- ckou. Proto nenechme se klamati okázale na odiv stavěným přátelstvím císaře Viléma k Anglii. Čím tento na pohled upřímněji Angličanům ruku tiskne, tím usilovněji připravuje se, aby jim pan- ství na moři vyrval. Pravda sice, že ještě daleko je do té doby, kdy bude Německu lze měřiti se s mocí anglickou na moři, je ale zároveň pravda, že Německo již teď rozhodně poráží Anglii v ob- chodě světovém. My u nás stále jen zaujati národnostními boji, přehlížíme, co se všecko za hranicemi děje. R. 1897 přinesl vážný anglický list: Satur- day Review stať, v níž Anglii vyzýval k osvo- bození se z nesnesitelného nátlaku se strany Ně- mecka. Nemá-li prý Anglicko zahynouti, musí Německu býti vypovězen boj — na nůž a to hned, dokud Anglicko má nadvládu na moři. Německé přístavy: Brémy, Kiel, Hamburk, prů- plav císaře Viléma, všecky přístavy vý- chodního moře musejí býti rozstříleny — slovem Delenda est Germania!
Vilém Angličan Německo Anglie Brémy Kiel Hamburk Satura day Review
11 article
Slova »Sat. Review« jsou výkřikem zoufalství nad zmáháním se světového obchodu Německa, jenž datuje se od výhodných obchodních smluv z r. 1892 s Rakouskem, Italií, Belgií a Švýcar- skem, z r. 1893 s Rumunskem a Srbskem na útraty Rakouska, a z r. 1894 s Ruskem. Německá ob- chodní politika vychytrala (übertölpelte) nade všemi ministry evropských států a pitomost ta nejvíce mrzí drbané Angličany. R. 1896 vydal Angličan Williams knížečku s titulem: Made in Germany, jež ihned do- znala patera vydání, a v víž vedl důkaz, že sláva Anglie hyne (Deporting glory) a že světovláda anglického průmyslu je již jen bájkou, který započav okolo polovice 18. století, trval jen do polovice 19. století, v němž přechází prý na Ně- mecko. V době té Anglie těžila ze všech válek na pevnině. Ale to prý již náleží minulosti. Na to Williams uvádí podrobné důkazy, jak prý Německo
Angličan Williams Německo Rakousko Belgie Švýcary Rumunsko Srbsko Rusko Anglie Mad in German
12 article
již i na půdě anglické poznenáhla zboží domácí vytlačuje. Dej jen trošičku pozor — praví ku čtenáři — a shledáš, že látka na tvých šatech je tkaná v Ně- mecku a že více ještě, i některé šaty tvé paní z Německa pocházejí. Ty úhledné pláštíčky a ka- zajky na tvých dětech jsou též z Německa. Tvoje guvernantka má ženicha, jenž je knihvedoucím ně- kde v City, ale i on je: Made in Germany. Hračky tvých dítek, jež po podlaze pohazují, obrázkové knihy pocházejí z Německa, ba i papír tvého zamilovaného žurnálu je výrobek německý. Při poklízení svého bytu najdeš všudež předměty z německých továren. Tvé piano, stoly, sesle, ba i konvička na čaj nesou značku: Made in Ger- many. Ty jsi chceš přiložiti do kamen anebo rojitřiti oheň a seznáš, že hák, lopatka a kotlík na uhlí jsou Made in Germany. Při stírání prachu služka shodí se stolku nějakou vázu a ze střepin poznáš, že pochází z Německa. S mrzu- tými myšlénkami kladeš se na lože a přemýšlíš o těch dvou slovech: Made in Germany, v tom vrací se tvá paní z divadla, v němž dávali ně- mecký kus a v němž zpěváci, zpěvačky, řiditel opery a všecky hudební nástroje pocházejí z Ně- mec. Ty mezi tím usneš a tu zdá se ti, že jsi se ocitnul v bráně nebes, kdež setkáš se s nebeským klíčkníkem, jehož klíče nesou též značku: Made in Germany. Ty bys rád do nebeského krá- lovství, protože ale nemáš značku: Made in Germany, nepustí tě tam. Po těžkém snu ráno se probudíš a pod tvými oky přejou ti dobré jitro němečtí muzikanti.
Německo z divadlo Mad in German Mad in Gera
13 article
Něco takového je přece ku vzteku anglické pánovitosti. A čím to dokázali Němci? — táže se Angličan. Tím, že lidi své posílali do našich továren, aby tajemství naší výroby nám odkoukali. Němci zahnizďují se po všem světě, učí se řečím všech národů (jenom nix böhmisch. Pozn. red.), studují jejich zvyky, řídí se dle jejich vkusů a kulturních potřeb. Agenti z Německa prolézají celé ohromné Rusko, přijď kam přijď, všude nalezneš Němce. Avšak Williams neobmezuje se pouze na vše- obecná udání, nýbrž on je dokládá i číslicemi z oboru železářského a bavlnářského. On chválí obchodní politiku Capriviho, jenž Německu tolik úspěchů po celém světě zabezpečil; chválí též moudrost Německa, jež na výstavě v Chicagu před celým světem ukázalo, co všecko Německo může a zmůže. Výsledek výstavy té byl, že hned příštím rokem 800 amerických firem obchody s Německem navázalo. A aby satyra byla úplná, William uvádí doklady, jak prý Německo již i an- glické kolonie svým zbožím zásobuje a jak prý ty kolonie se diví, že jejich maminka — Anglie ! může býti tolik hloupá (such a fool), že pouští tam Němce. Kromě Německa vzmáhá se i Belgie ve světovém obchodě. A tak prý němečtí státníci předstihli nejen státníky francouzské, rakouské, ale i anglické. Nuže, co tomu říkají čtenářové naší? U nás pohříchu všecku činnost pohlcuje, čá- stečně i podlamuje národnostní boj a zatím Němci z říše vždy více opanovávají naše obchody a živnosti. Vodní síla v Čechách vždy více přechází do rukou Němců, a kdekoliv oni si vystaví továrnu, tam zároveň staví si i školy a my pak dáváme se do málomocného křiku, že Němci opět kus českého území vydobyli a na to dáváme se do sbírání po krejcárku na Ústřední Matici.
Němec Angličan Williams Caprivi William Německo Rusko Chicago Anglie Belgie Čechy
14 article
Právě nyní bylo poříčí Sázavy drahou ote- vřeno světovému obchodu. Uvidíme, kterak co ne- vidět budou se tam usazovati němečtí kapitalisté a budou stavěti továrny a kterak náš lid bude všecek blažen, příjme-li ho Němec do práce. A naše intelligence, naši boháči? Ti budou na Žofíně plnýma rukama tleskati, když jim vojenská kapela zahraje: »Kde domov můj?«, kterýmž potleskem myslíme, že jsme své vlastenecké povinnosti učinili zadost! — Bývali, Čechové — Násod obudý ja vždy poplatným národu bo- hatému a dokonce tak velikému, jakým jsou dnes Němci, před nimiž chvějí se dnes již mořevládní Angličanu. Je-li naše nynější politika účelná a bude-li též úspěšná, o tom nechť kruhy naše vlastenecké velmi vážně přemýšlejí. My proto v nynější obstrukci spásu národa hledati nemůžeme, mnohem ale spíše ve spojení s těmi stranami, jež nechtí, aby rakouská říše upadla v naprostou závislost od Německa. Naše spása pozůstává v plodné práci na poli průmy- slovém, obchodním a živnostenském. Vůči rostoucí moci Německa je svrchovaně třeba za pomoci našich spojenců, vyhledávati nějaký obstojný »modus vivendi« s Němci, a hleděti si přede- vším práce. K definitivnímu upravení jazykových sporů doba naše dosud způsobilá není.
Němec Čecho Angličan Žofín Německo
15 article Kulturní Listy-
Kulturní Listy- V Praze, 26. května. K. — Brzy na jaře uráčilo se sluníčku ukázati nám svou úsměvnou tvář a sotva že to kanáři v mém pokejíku spatřili, dali se do tikání, chtěli pa- trně ven. Popodejte je ven — pravím ke služce. Měl jsem jich dva páry, avšak jednomu zašla samička. Stala se obětí mateřského povolání. Zemřela mu při snášení vajíčka. A proto ovdovělý sameček měl jaksi smutek, jejž dával tikáním na jevo. Ta němá tvář miluje se mnohdy víc, než lidská. Za chvíli přiběhla služka jako vyděšena a křičí: — Kanárek nám přiletěl na klec — máme ka- nárka ! — Vyjdu ven, koukám a vidím cizího kanárka, jenž plným zobáčkem hltal housku v mléce namo- čenou, měl patrně nehorázný hlad. Nebyl plachý ani dost málo a když jsem pootevřel klícku, hup do ní a zde se pustil do semence. Kanárek vdovec byl jako v Jiříkově vidění. Po chvílce odvážil se při- blížiti se k hostu. Byla to kanářice. Poskakuje blíže a blíže a už byl u ni. — Křřř — křřř — křřř — ona na něj. Když se nazobala semence, pustila se do žabince. Kanárek za ní. Křřkř — křřkř — křř — Ty nezdvořačko! — zvolám na ni — zne- užíváš dobroty pána této klece.
Jiříkův Praha
16 article
Abych to pověděl zkrátka: kanářice zdomácněla v kleci rázem a na toho dobráčka kanárka nemá nie než: křřř — křřř — křřř. Dostanou-li ráno čerstvou vodu ke koupání, vleze do ni dříve ona. Dostanou-li žabinec, pustí se do něho nejprve ona a kanára z bidélka vyklove. A k housce v mléku namočené ani jej nepustí. — Ty jsi si dal! — říkám teď kanáru — ted je paní ona a ty jsi v kleci jen tak z její milosti. — A co myslíš, čtenáři, co mi na moji soustrast odpovídá? — Dá se na to do zpěvu a trilkování, jako by byl na světě nejšťastnějším člově- chci říci kanárkem. Sem pojďte, vy hrdinové pantofle a učte se —- Kanářice bezpochyby z některé klece buď utekla anebo byla vyhozena a bloudila kdes po vyšehrad- ských hradbách a zaslechnouc kanárčí trilky — ská- kala po hlase blíž a blíže, až si našla útulné mí- stečko, v němž se jí okamžitě zalíbilo. Praobyčejná to historie. Patrně se ta němá tvář učí od lidí. Nedávno bylo v Praze soudní líčení, jež denní listy nadepsaly: Žena dvou mužů, jež od pra- vého muže odešla a přichytila se muže druhého — zrovna jako ta kanářice. Patrně se jí to v cizí kleci líbilo více. Ten druhý muž byl značně starší než ona, Byl to muž se zajištěnou existencí. A to u ženských platí nejvíce. To se jim zdá býti pravým nebem na zemi. Čtěte inseráty novin. Mezi 100 nabídkami ku
Praha
17 article
sňatku (recte ku snědku) od ženských naleznete jich 99 asi tohoto znění: »Slečna, dívka v prostředních letech ráda by si učinila známost se starším pánem se zajištěnou existencí. Vdovec s jedním dítkem se nevylučuje.« Ideálem stárnoucích nevdaných ženských je pán se zajištěnou existencí a vždy raději starší než mladší, a proč? Protože starší nechává se snáze vésti. Staroba užírá energii. Starý věchýtek ztrácí samostatnost. Říká se sice, že nejkritičtějším věkem u mužů jsou léta od 18—30. Avšak není to pravda. Nejkritičtějším je věk od 60 až tak do 70, a to na základě přísloví: Alter schützt vor Thorheit nicht. Sedne-li na koho ta oslovina, pak mu pomoz P'án Bůh. A na ty staré osly líčí nejvíce ženské, naléza- jící se též v kritickém věku, v němž si říkají: Ted. anebo nikdy! Na mladé muže nelíčí nikdy tolik, jako na ty staré osly. Ti jsou hotovým žrádélkem pro takové dámy. Je tomu několik let, co do našeho užšího kroužku chodil pán asi 65letý, bývalý důstojník, jenž si svůj věk otrávil také takovýmto oslovským kouskem, pojav za paní osobu asi o třicet roků mladší, jež ho brzy po svatbě hrozně tyraniso- vala, což nám často s očima zaslzenýma vypravoval. Byla to pravá fena, jež mu nedala pokoje, až jí všecko, co měl, dal. Chřadnul očividně až dochřad- nul. Brzy pak po smrti dověděli jsme se, že vdova zase dělá nástrahy jinému starému oslu, avšak bývalý přítel nebožtíka ho varoval.
Ted