2
masthead
V Praze, dne 27. května 1900.
Praha
4
article
Rodakoc, admsinístknee
zrpodicu:
Praha, Pětrossova uliee,
číslo 200—R.
Mefrankované dopicy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí.
exapečetěnéreklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a pří častější inserci po-
skytujeme výhody.
Yycházejí denně o šesté
hodině ranní.
pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední
Jednotlivé číslo xa 8.
Praha
Pětrossov
5
article
KAl
KAl
Telefen redakce č. 1126.
Slunce vychází ve 4 hodiny 2 minuty ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 53 minuty večer.
Kala
7
article
Neděle:
S v. Magdaleny z Paz zi.
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u Maltézů na Malé Straně od 25.—28. května.
Predplamě yro
Prahu
s donáškou do
demau:
měsíčné . . . ..
K 2.80
čtyrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . . . K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně. . . .. K 8.—
čtvrtletně ... K 9.—
celoročně.... K 86.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.... K 48.—
o Ameriky, Francie.
Švýcarska, Italie, Bel-
e, Anglie a Ruska:
čtvrtletně ... K 18.20
seloročně ... K 52.80
Telefon redskne č. 1126.
Magdaléna
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belae
Anglie
Rusko
Paz
Italia
8
article
Dnešní číslo jest o 12 stranách.
Příští číslo vyjde zítra v obyčejnou
hodinu polední.
9
article
Made in Germany.
Mad in German
10
article
Slovy těmi označují se v Anglicku výrobky
německých továren a slova ta vzbuzují v Anglicku
obavy, ba již úžas vždy větší. V přítomné chvíli
vede se mezi Německem a Anglickem boj sice ne-
krvavý, ale stejně záhubný jako válka skutečná.
Je to ohromný boj práce německé s prácí angli-
ckou. Proto nenechme se klamati okázale na
odiv stavěným přátelstvím císaře Viléma k Anglii.
Čím tento na pohled upřímněji Angličanům ruku
tiskne, tím usilovněji připravuje se, aby jim pan-
ství na moři vyrval. Pravda sice, že ještě daleko
je do té doby, kdy bude Německu lze měřiti se
s mocí anglickou na moři, je ale zároveň pravda,
že Německo již teď rozhodně poráží Anglii v ob-
chodě světovém.
My u nás stále jen zaujati národnostními boji,
přehlížíme, co se všecko za hranicemi děje.
R. 1897 přinesl vážný anglický list: Satur-
day Review stať, v níž Anglii vyzýval k osvo-
bození se z nesnesitelného nátlaku se strany Ně-
mecka. Nemá-li prý Anglicko zahynouti, musí
Německu býti vypovězen boj — na nůž a to hned,
dokud Anglicko má nadvládu na moři. Německé
přístavy: Brémy, Kiel, Hamburk, prů-
plav císaře Viléma, všecky přístavy vý-
chodního moře musejí býti rozstříleny — slovem
Delenda est Germania!
Vilém
Angličan
Německo
Anglie
Brémy
Kiel
Hamburk
Satura
day Review
11
article
Slova »Sat. Review« jsou výkřikem zoufalství
nad zmáháním se světového obchodu Německa,
jenž datuje se od výhodných obchodních smluv
z r. 1892 s Rakouskem, Italií, Belgií a Švýcar-
skem, z r. 1893 s Rumunskem a Srbskem na útraty
Rakouska, a z r. 1894 s Ruskem. Německá ob-
chodní politika vychytrala (übertölpelte) nade všemi
ministry evropských států a pitomost ta nejvíce
mrzí drbané Angličany.
R. 1896 vydal Angličan Williams knížečku
s titulem: Made in Germany, jež ihned do-
znala patera vydání, a v víž vedl důkaz, že sláva
Anglie hyne (Deporting glory) a že světovláda
anglického průmyslu je již jen bájkou, který
započav okolo polovice 18. století, trval jen do
polovice 19. století, v němž přechází prý na Ně-
mecko. V době té Anglie těžila ze všech válek
na pevnině. Ale to prý již náleží minulosti. Na to
Williams uvádí podrobné důkazy, jak prý Německo
Angličan
Williams
Německo
Rakousko
Belgie
Švýcary
Rumunsko
Srbsko
Rusko
Anglie
Mad in German
12
article
již i na půdě anglické poznenáhla zboží domácí
vytlačuje.
Dej jen trošičku pozor — praví ku čtenáři —
a shledáš, že látka na tvých šatech je tkaná v Ně-
mecku a že více ještě, i některé šaty tvé paní
z Německa pocházejí. Ty úhledné pláštíčky a ka-
zajky na tvých dětech jsou též z Německa. Tvoje
guvernantka má ženicha, jenž je knihvedoucím ně-
kde v City, ale i on je: Made in Germany.
Hračky tvých dítek, jež po podlaze pohazují,
obrázkové knihy pocházejí z Německa, ba i papír
tvého zamilovaného žurnálu je výrobek německý.
Při poklízení svého bytu najdeš všudež předměty
z německých továren. Tvé piano, stoly, sesle, ba
i konvička na čaj nesou značku: Made in Ger-
many. Ty jsi chceš přiložiti do kamen anebo
rojitřiti oheň a seznáš, že hák, lopatka a kotlík na
uhlí jsou Made in Germany. Při stírání
prachu služka shodí se stolku nějakou vázu a ze
střepin poznáš, že pochází z Německa. S mrzu-
tými myšlénkami kladeš se na lože a přemýšlíš
o těch dvou slovech: Made in Germany, v tom
vrací se tvá paní z divadla, v němž dávali ně-
mecký kus a v němž zpěváci, zpěvačky, řiditel
opery a všecky hudební nástroje pocházejí z Ně-
mec. Ty mezi tím usneš a tu zdá se ti, že jsi se
ocitnul v bráně nebes, kdež setkáš se s nebeským
klíčkníkem, jehož klíče nesou též značku: Made
in Germany. Ty bys rád do nebeského krá-
lovství, protože ale nemáš značku: Made in
Germany, nepustí tě tam. Po těžkém snu ráno
se probudíš a pod tvými oky přejou ti dobré
jitro němečtí muzikanti.
Německo
z divadlo
Mad in German
Mad in Gera
13
article
Něco takového je přece ku vzteku anglické
pánovitosti.
A čím to dokázali Němci? — táže se Angličan.
Tím, že lidi své posílali do našich továren,
aby tajemství naší výroby nám odkoukali. Němci
zahnizďují se po všem světě, učí se řečím všech
národů (jenom nix böhmisch. Pozn. red.), studují
jejich zvyky, řídí se dle jejich vkusů a kulturních
potřeb. Agenti z Německa prolézají celé ohromné
Rusko, přijď kam přijď, všude nalezneš Němce.
Avšak Williams neobmezuje se pouze na vše-
obecná udání, nýbrž on je dokládá i číslicemi
z oboru železářského a bavlnářského. On chválí
obchodní politiku Capriviho, jenž Německu
tolik úspěchů po celém světě zabezpečil; chválí
též moudrost Německa, jež na výstavě v Chicagu
před celým světem ukázalo, co všecko Německo
může a zmůže. Výsledek výstavy té byl, že hned
příštím rokem 800 amerických firem obchody
s Německem navázalo. A aby satyra byla úplná,
William uvádí doklady, jak prý Německo již i an-
glické kolonie svým zbožím zásobuje a jak prý ty
kolonie se diví, že jejich maminka — Anglie !
může býti tolik hloupá (such a fool), že pouští
tam Němce. Kromě Německa vzmáhá se i Belgie
ve světovém obchodě. A tak prý němečtí státníci
předstihli nejen státníky francouzské, rakouské, ale
i anglické.
Nuže, co tomu říkají čtenářové naší?
U nás pohříchu všecku činnost pohlcuje, čá-
stečně i podlamuje národnostní boj a zatím
Němci z říše vždy více opanovávají naše obchody
a živnosti.
Vodní síla v Čechách vždy více přechází do
rukou Němců, a kdekoliv oni si vystaví továrnu,
tam zároveň staví si i školy a my pak dáváme se
do málomocného křiku, že Němci opět kus českého
území vydobyli a na to dáváme se do sbírání po
krejcárku na Ústřední Matici.
Němec
Angličan
Williams
Caprivi
William
Německo
Rusko
Chicago
Anglie
Belgie
Čechy
14
article
Právě nyní bylo poříčí Sázavy drahou ote-
vřeno světovému obchodu. Uvidíme, kterak co ne-
vidět budou se tam usazovati němečtí kapitalisté
a budou stavěti továrny a kterak náš lid bude
všecek blažen, příjme-li ho Němec do práce.
A naše intelligence, naši boháči?
Ti budou na Žofíně plnýma rukama tleskati,
když jim vojenská kapela zahraje: »Kde domov
můj?«, kterýmž potleskem myslíme, že jsme své
vlastenecké povinnosti učinili zadost! — Bývali,
Čechové —
Násod obudý ja vždy poplatným národu bo-
hatému a dokonce tak velikému, jakým jsou dnes
Němci, před nimiž chvějí se dnes již mořevládní
Angličanu.
Je-li naše nynější politika účelná a bude-li
též úspěšná, o tom nechť kruhy naše vlastenecké
velmi vážně přemýšlejí.
My proto v nynější obstrukci spásu národa
hledati nemůžeme, mnohem ale spíše ve spojení
s těmi stranami, jež nechtí, aby rakouská říše
upadla v naprostou závislost od Německa. Naše
spása pozůstává v plodné práci na poli průmy-
slovém, obchodním a živnostenském. Vůči rostoucí
moci Německa je svrchovaně třeba za pomoci
našich spojenců, vyhledávati nějaký obstojný
»modus vivendi« s Němci, a hleděti si přede-
vším práce.
K definitivnímu upravení jazykových sporů
doba naše dosud způsobilá není.
Němec
Čecho
Angličan
Žofín
Německo
15
article
Kulturní Listy-
Kulturní Listy-
V Praze, 26. května.
K. — Brzy na jaře uráčilo se sluníčku ukázati
nám svou úsměvnou tvář a sotva že to kanáři
v mém pokejíku spatřili, dali se do tikání, chtěli pa-
trně ven.
Popodejte je ven — pravím ke služce.
Měl jsem jich dva páry, avšak jednomu zašla
samička. Stala se obětí mateřského povolání. Zemřela
mu při snášení vajíčka. A proto ovdovělý sameček
měl jaksi smutek, jejž dával tikáním na jevo. Ta
němá tvář miluje se mnohdy víc, než lidská.
Za chvíli přiběhla služka jako vyděšena a křičí:
— Kanárek nám přiletěl na klec — máme ka-
nárka ! —
Vyjdu ven, koukám a vidím cizího kanárka,
jenž plným zobáčkem hltal housku v mléce namo-
čenou, měl patrně nehorázný hlad. Nebyl plachý ani
dost málo a když jsem pootevřel klícku, hup do ní
a zde se pustil do semence. Kanárek vdovec byl
jako v Jiříkově vidění. Po chvílce odvážil se při-
blížiti se k hostu. Byla to kanářice. Poskakuje blíže a
blíže a už byl u ni.
— Křřř — křřř — křřř — ona na něj.
Když se nazobala semence, pustila se do žabince.
Kanárek za ní.
Křřkř — křřkř — křř —
Ty nezdvořačko! — zvolám na ni — zne-
užíváš dobroty pána této klece.
Jiříkův
Praha
16
article
Abych to pověděl zkrátka: kanářice zdomácněla
v kleci rázem a na toho dobráčka kanárka nemá nie
než: křřř — křřř — křřř.
Dostanou-li ráno čerstvou vodu ke koupání, vleze
do ni dříve ona. Dostanou-li žabinec, pustí se do něho
nejprve ona a kanára z bidélka vyklove. A k housce
v mléku namočené ani jej nepustí.
— Ty jsi si dal! — říkám teď kanáru — ted
je paní ona a ty jsi v kleci jen tak z její milosti. —
A co myslíš, čtenáři, co mi na moji soustrast
odpovídá? — Dá se na to do zpěvu a trilkování,
jako by byl na světě nejšťastnějším člově- chci říci
kanárkem.
Sem pojďte, vy hrdinové pantofle a učte se —-
Kanářice bezpochyby z některé klece buď utekla
anebo byla vyhozena a bloudila kdes po vyšehrad-
ských hradbách a zaslechnouc kanárčí trilky — ská-
kala po hlase blíž a blíže, až si našla útulné mí-
stečko, v němž se jí okamžitě zalíbilo.
Praobyčejná to historie. Patrně se ta němá tvář
učí od lidí.
Nedávno bylo v Praze soudní líčení, jež denní
listy nadepsaly: Žena dvou mužů, jež od pra-
vého muže odešla a přichytila se muže druhého —
zrovna jako ta kanářice. Patrně se jí to v cizí kleci
líbilo více. Ten druhý muž byl značně starší než
ona, Byl to muž se zajištěnou existencí.
A to u ženských platí nejvíce. To se jim zdá býti
pravým nebem na zemi.
Čtěte inseráty novin. Mezi 100 nabídkami ku
Praha
17
article
sňatku (recte ku snědku) od ženských naleznete jich
99 asi tohoto znění: »Slečna, dívka v prostředních
letech ráda by si učinila známost se starším pánem
se zajištěnou existencí. Vdovec s jedním
dítkem se nevylučuje.«
Ideálem stárnoucích nevdaných ženských je pán
se zajištěnou existencí a vždy raději starší
než mladší, a proč? Protože starší nechává se snáze
vésti. Staroba užírá energii. Starý věchýtek ztrácí
samostatnost. Říká se sice, že nejkritičtějším věkem
u mužů jsou léta od 18—30. Avšak není to pravda.
Nejkritičtějším je věk od 60 až tak do 70, a to na
základě přísloví: Alter schützt vor Thorheit nicht.
Sedne-li na koho ta oslovina, pak mu pomoz P'án
Bůh. A na ty staré osly líčí nejvíce ženské, naléza-
jící se též v kritickém věku, v němž si říkají: Ted.
anebo nikdy! Na mladé muže nelíčí nikdy tolik,
jako na ty staré osly. Ti jsou hotovým žrádélkem
pro takové dámy.
Je tomu několik let, co do našeho užšího
kroužku chodil pán asi 65letý, bývalý důstojník,
jenž si svůj věk otrávil také takovýmto oslovským
kouskem, pojav za paní osobu asi o třicet roků
mladší, jež ho brzy po svatbě hrozně tyraniso-
vala, což nám často s očima zaslzenýma vypravoval.
Byla to pravá fena, jež mu nedala pokoje, až jí
všecko, co měl, dal. Chřadnul očividně až dochřad-
nul. Brzy pak po smrti dověděli jsme se, že vdova
zase dělá nástrahy jinému starému oslu, avšak bývalý
přítel nebožtíka ho varoval.
Ted