Periodikum ALTO Viewer

1

5. června 1900.

2

Číslo 152.

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strana 3.

5 article

Hobu známo, že dr. Kohn byl již dříve do Říma po- zván, ale dr. Kohn cestu odkládal až na dobu po- zdější, vymlouvaje se, že nyní má mnoho zaměstnání se správou svojí diécese. Leč z Říma přišel o svato- dušních svátcích nový rozkaz, aby nechal všehoa přijel hned. „Pozor“ sděluje dále, že arcibiskup musí ihned cestu nastoupiti, jelikož nevyhověno v Římě jeho žádosti, aby mohl tam odjeti později Arcibiskup musil zanechati biřmování v Olomouci které ukončeno ještě není; pak byly už učiněny ve- škery přípravy k biřmovaci jeho cestě v děkanství cholinském u Litovle, kde dal arcibiskup v obcích vše provésti ke slavnostnímu svému uvítání. Jelikož dr, Kohn nevynechal ještě nikdy církevní slavnosti bo- žího těla v Olomouci a nyní před ní odjíždí, působí zpráva o náhlém jeho odjezdu v městě pochopitelné vzrušení. Do Říma také byly tyto dny soukromou cestou odeslány dopisy některým kardilům, v nichž vylíčena znovu činnost dra. Kohna a vypsány všechny kreky, které v poslední době podnikl, aby zatušoval vše, co by mu v Římě mohlo škoditi — Z kruhů lékařských. V neděli dne 7. června t. r. zahájen bude ve Vídni I. sociální sjezd mediků všech rakouských fakuli lékařských, jehož zúčnstní se i zástupci sboru učitelského i posluchačstva lékařské fakulty české. Sjezd má nahraditi sociální sjezd lékařů, který projektován byl o letošních Velikonocích, ale díky národní nesnášelivosti některých pánů byl zma- řen Sjezdu mediků zúčastní se lékaři. Přihlášeny jsou referáty o všech thematech sociální olázky lékařské, hlavním předmětem jednání sjezdu je otázka mladých lékařů nemocničních, jež jest již dávno tak palčivou.

doktor Kohn Řím Olomouc Litovel posluchačstvo lékařský fakulta

6 article

— K úmrtí ředitele J. Krále. K uctění památky ředitele pražských škol J. Krále, vynikajícího předáka českého učitelstva, složil v naší administraci místo věnce učitelský sbor obecné školy dívčí u sv. Haštala pro samostatný sirotčinec učitelský 10 K. — Místní odbor Ústřední Matice školské u sv. Petra v Praze zúčastní se korporalivně pohřbu p. Jos. Krále, ředitele školy u sv. Petra v. v., spolu- zakladatele a prvého místopředsedy Ústř. Matice škol- ské a dlouholetého člena a býv. předsedy tohoto od- boru. Členové sejdou se dnes (v pátek) o 6. hod. odpol u ústřední kaple na Olšanech. — Bolzanův učit. sirotčinec vyzývá své členstvo k hojné účasti na pohřbu váženého ředitele, spisovatele a bojovníka učitelského p. Jos. Krále, který se koná dnes o 6. hod. z ústř. kaple. — Pohrbu p. řed. Krále, spoluzakladatele Ústřední Matice školské a prvního ná- městka starostova zúčastní se výbor a členové Ústřední Matice školské korporativně; shromáždí se přímo na Olšanech. — Lidově přednášky universitní na venkově Zeitra v sobotu bude přednášeti v Mladé Bole- slavi o 4. hodině odpol. v sále okres. hospodářské záložny doc dr. Fr. Krejčí: „Ráz nové psychologie a její význam pro paedagogiku“, 3. přednáška. (Kurs pro učitelstvo a přátele školství) — Dary. K uctění památky svých milých členů pánů Ladislava Kubíka a Antonína Krále, věnoval spolek majitelů domů na Smíchově ve prospěch měst ského sirotčince na Smíchově obnos 40 K.

J Král Petro Král Bolzanův doktor Kubík Praha Olšany Mladá Bol Francie Smíchov Matica škola

7 article

— Nepřístojnost. Píše se nám: Jedním z nejpů- vabnějších údolí v nejbližším okolí Prahy jest zajisté údoli košířské, které skýtá obecenstvu na toto okolí odkázanému příležitost ku příjemným a též pohodl- ným pracházkám ve volné přírodě poděl silnice plzeň- ské. Zvláště příjemnou jest procházka do romanti- ckého lesíku k usedlosti „Cibulka“ náležejícího, pro- stoupeného bujnými lučinami a různými křovinami, svlažovaného několika potůčky a oživeného ptactvem všeho druhu. Obecenstvo hojně používá laskavosti majitele dra. Poláka, který s uznání hodným zapřením svých vlastních zájmů dopouští volný přístup do ohraženě „Cibulky“ a v nedělní a sváteční dny prou- dem ubírá se do rozkošné zde přírody. Máme však za svou povinnost upozorniti na časté stesky, které nás došly v příčině již dlouhou dobu trvající nepří- stojnosti těsně u erární silnice za městem Košířemi. Tam nalézá se velké hnojiště prosáklé výkaly různého druhu a otravující šíré okolí nesnesitelným zápachem daleko se šířícím. Kdo ubírá se do „Cibulky“, mus jíli mimo toto plemeniště otravných výparů a trpí jimi nejen výletníci, nýbrž i obyvatelé okolních domů Jest s podivením, že obec košířská hnojiště to v bez- prostřední blízkosti silnice tak četně Irekventované a poblíž obytných stavení trpí a žádáme pana starostu aby se o bezodkladné odstranění tohoto neřádu při- činil a voláme k činnosti též státní úřady k ochraně erární silnice. Jak se dovídáme, zvolil si toto „vý- hodně“ místo ku přípravě mrvy majitel statku v Ko- šířích p. Schablin.

Cibulka Polák Praha Košíře ko

8 article

— Z přírody. Již hraji vlny osením po našem kraji; žito v nížině věší květy na přizelenalé klasy. na horách dosud do kolínek a klasů roste; řepka tenké klásky již vztýčila, aby byla první žní rolníkovi, jaf teprve do výhonků se tlačí. V řádkách řepy cukrové řady dělnic po kolenou lezou, ojediňují a plejí mladé stvoly. Louka a mez nyní právě v plném květu, b mnohde již v odkvětu. Na pahrbcích výslunných Čech západních a na východě až k Pardubicům krásně vrcholiky hvězdníku nebo hvězdové byliny s terči žlutými a parsky modrými se přímí; v prsti lesů slinných mařinka vonná nebo božcové ko- ření ztepile se nese květy bílými; víno májové nebo bylinné z naložené této květinky v některých kraji- nách dosud známo. Kakost krvavý s květy velikými, krásně krvavými na suchopářích výslunných podle lesů se rozsadil. Bílé květy lomikamenů rozsely po lukách a mezích. V okolí pražském, Karlova Týna a na Žatecku na místech neobdělaných vztýčenou lo- dyhou a květy bledě žlutými patrna locyka, na lu- kách pak lučných žlutě kvetoucí hadí mord zvaný pro výbornou léčivost šťávy při uštknutí hadím. Sil- ným a mámivým zápachem prozrazuje se šalvěj s přeslénky o čtyř až osmi modrých květech. Na lu- kách bujných, bahnitých žlutucha se klikatí, jejíž

Pardubice Žatecko Karlov Týn

9 article

listy a kořeny čerstvé s kamencem močené barví tka- niny na žlulo; mladé listí obměkčuje nitro. Šafránové, bílé, veliké květy devaterníka nebo sluneč- ného květu na lukách výslunných na polokřích se pyšní. Na latě jednostranné rozestavila silenka nachýlené bílé květy. Na vrších českého Středohoří a na suchopárech v řídkých vrcholících silně a ne- příjemně zapáchá nalí svou routa se žlutými, naze- lenalými květy a růže bedrníková. V Plzeňsku na pastvinách a horách hořec žlulý přeslenky se žlulými kvílky rozložil, chrastavec pak strboulem s květy modrými, lilákovými se pyšní. V západním Polabí pryšec chvojka nebo hadí mléko, i pry- šecbahní zelené i bledě zelené květy vztýčil. Prud- ké mléko lodyhové zahání bradavice a ujímání. Na lu- kách žloutne skardaa koryč, v křovištích a hájích kozinec. Na slatinách polabských nízkou lodyhu s malými, bleděmodrými květy rozsel vílod holký.

Šafrán Plzeňsko Polabí

10 article

Ve vodách stojatých a tekutých rdest s klasy květo řídkými, střídavými; prustka nebo truskavee placivu vodnímu potravou slouží, růžkatec poto- pený ve vodě a sevlák nebo požír s květy bílými s kořenem a nati zapáchající — Bývalý první milovník členem zlodějské spo- lečnosti. V poslední době častěji dala o sobě vědět spo- lečnos neznámých zlodějů, klerá činnost svoji vy- výjela velmi dovedně a zručně, lakže stopu za sebou zahladila vždy lak, že nemohla být vypátrána. Dru- hově ze zlodějské společnosti, dříve lak upřímní, že by jeden pro druhého do vody skočil, znepřátelili se pojednou a tak z konkurrenční zášti dostali se do kri- minálu. Společnost byla několikačlenná a tři její vyni- kající členové jsou nyní za mřížemi: Frani. Pick, 29 roků starý uzenářský pomocník z Vlašimi, Jaroslav Pazdera, 22 roky starý a Karel Plechatý, 18letý. O jejich působení popsáno v bezpečnostním oddělení mnoho papíru a některé podrobnosti o tom stojí za zmínku. Když došlo oznámení o provedení krádeží, pátráno vždy, kdo v době krádeže dlel na blízku do- lyčného domu. A tu bylo nápadno, že vždy byli l mladí lidé, velmi slušně odění, s kučeravými vlasy a jemných způsobů. Na pohled umělci. Ačkoliv tedy bezpečnostní úřad měl skoro úplný popis pachatelů, přece adresy zlodějů nemohly být vypátrány. Až je odhalila konkurrenění zášť. V závodě p. Kurzbecka na Václavském náměstí stala se krádež, z níž jeden účastník, Pazdera, dostal výtěžek 4 K. Když pak v no- vinách četl, že bylo odcizeno přes 400 korun, rozlobil se a šel si postěžovat — do bezpečnostního oddělení, kde se ke všemu přiznal a společníky své prozradil.

Pazdera Plechatá Pick Vlašim Václavský náměstí

11 article

Pick byl zatčen ihned a k zatčení Plechatého přispěla náhoda. Když se vloudil do bytu manželů Melicharo- vých v čís. 366 v Závětově ulici na Vyšehradě, byl chycen a rovněž do bezpečnostního oddělení odveden Koncipista p. Knolek byl pověřen vyšetřováním této zlodějské historie, která zejmena u Plechatého byla zajímavá. Plechatý narodil se 15. prosince 1885 na Smíchově, kde navštěvoval obecnou školu a měl dobré prospěchy. Po odbyté návštěvě školy byl dán do učení na sazečství. Domníval se patrně, že za týden po vstoupení do učení bude sázet celé romány, ale když místo čtení rukopisů musil omývat válce a čistit sa- zárnu, znechutil se mu vynález Guttenbergův nesmír- ně, že sazárně dal na vždy vale. Potom zatoužil po umění. Chodíval kdysi do smíchovské arény a nynl když nevěděl, čeho se uchytit, napadlo mu, že by se mohl státi hercem. Odebral se na venek a přistoupil ke kočující společnosti. Stal se prvním milovníkem a v případě potřeby zastával i jiné role. Jest vysoké postavy, slíčný a těšil se pozornosti zejmena dam- ského publika. Proto ředitel divadla prominul mu, když leckdy na jevišti důkladně plaval. Plechatý, herec. ostatně neměl nikde stání. Za půldruhého roku vystří- dal místa u tří společnoslí, až konečně pověsil herecké umění definitivně na hřebík. V prosinci 1902 vrátil se do Prahy a zahájil působení v jiném směru. S jistým malířem provozoval podomní obchod s obrazy. Při návštěvách bytů přesvědčil se, že mnohde jsou pří- bytky velmi nedostatečně chráněny a když mu prodej obrazů tak málo vynášel, že někdy neměl ani na oběd. napadlo mu, že by mohl navštívil byty nedostatečně střežené a něco si vzit na památku. Jednou seděl obecní kuchyni na obědě a seznámil se s Pickema

Plechatý Knolek Plechatá Guttenbergův Závětův ulice na Vyšehrad Smíchov Praha

12 article

Pazderou. Oni byli stejných názorů a tak učinili spo- lek na vykrádání bytů. Plechatý zkusil svoji dovednosi nejprvé sám. Vplížil se do Kubešova mlýna, kde od- cizil pytle a prodal je. Po télo zkoušce způsobilosti Pick vzal Plechatého do svého bytu v pátě čtvrti. O tě doby dalují se četné krádeže v Praze. Pick odjel nejprvé do Vlašimi, kde okradl svého vlastního olce- Z výtěžku této krádeže dal Plechatému oblek. Společ- nost tato provedla krádež u uhlířky Babické v Salmov- ské ulicí, kde nalezla pouze hrnec se 12 vejci. U Fr. Schwarze v Klimentské ulici vzali 24 K, budiček plachtu. Ve spolkové místnosti křesťanských mladík u sv. Petra vypáčili zásuvku a odcizili 140 K a spoři- telní knízku na 400 K, kterou Pick spálil, aby se ne- prozradil. Dále spáchali krádeže u folografa p. Mulače. Pak vloupali se do kancelářské místnosti firmy Woll a Pick v čís. 264 v Holešovicích. Pro nedostatek ná- strojů nemohli vypáčit železnou pokladnu a proto na ni napsal Plechatý „Nad naši sílu! P.“ Z této výpravy odnesli pouze 12 prázdných slamníků. U. Jindř. Scheffla v čís. 254—VII. odcizili prádlo, šatstvo a pilu, kterou rozlámali, když ji nemohli prodat. Krádež u Kurzbecka dohnala Pazderu ke zrušení solidarity a návštěva bytu Melicharova způsobila úplnou zkázu zlodějské společ- nosti, jejíž dva další členové jsou ještě hledáni. Př jedné krádeži Plechatý vzal také revolver a chlubil se svým druhům, že zastřelí toho, kdo by jej chtěl zatknouti. Zkoušku ve střílení provozoval v krěském lese, kdež jej hajný přistihl a revolver mu odebral.

Pazdera Plechatá Kubešův Pick Plechatý Schwarz Petro Mulač Kurzbeck Melicharův Praha Vlašim Salmov ský ulice Francie klimentský ulice Holešovice U . Jindřichův Woll Pick

13 article

— Demonstrace pekařských pomocníků. Do kon- viktského sálu byla na včerejší odpoledne svolána schůze pekařských pomocníků, na níž jednalo seo návrhu posl. Böheima na říšské radě, aby místo celo- denního náhradního odpočinku byl dělnictvu posky- tován odpočinek pouze půldenní. Pro tento návrh vy- slovila se příznivě společenstva, ale v řadách dělníků pekařských byl přijat s odporem. Ve včerejší schůzi již řídil obě. Svoboda, mluvili obč. Ctibor, Chlapec posl. Karbus, Roušar a Novotný. Všichni se vyslovili proti návrhu posl. Böheima. Usneseno poslati mini- sterstvu a parlamentu memorandum, hájící zájem dělnictva, Po ukončené schůzi účastníci její odebral se do ulice Karoliny Světlé před krám pekaře p. Svo- body, který byl v deputaci pekařských mistrů ve Vídni a provedli mu kočičinu za to, že se zasazoval o návrh posl. Böheima. Policejní stráž zakročila, zástup roze- hnala a 8 osob zatkla. Ostatní shromáždili se před policejním ředitelstvím a čekali, až zatčení budou propuštění. Stráž znovu zakročila a zástup rozehnala Zatčení stalo se pro ohrožování majetku a bezpeč- nosti osob a pro neuposlechnuší vyzvání k rozehodu — Poslanec v blázinci. Z Olomouce, 4. června

Ctibor Karbus Roušar Novotná Karolina Vídeň Stráž Olomouc

14 article

(Pův. zpráva.) Moravský zemský poslanec za velko- statek, dr. Schrötter, jest od nějaké doby v soukromém blázinci u Vídně. Bylo na něm pozorovati po delší dobu již příznaky duševní poruchy. Dr. Schrötter jest také advokátem v Olomouci a jest správcem konkursní podstaty známého bankrotáře Fischera. Nyní právě prodávají se veškeré reality do konkursní podstaty ná- ležející. Ač jest dr. Schrötter duševně nemocen, pone- chává se mu správa konkursní massy, kterou řídí nyní advokátní jeho kancelář — Krupobiti. Z Olomouce, 4. června. (Pův. zpr) Včera 3. t. m. kolem 3. hodiny odpolední snesla se nad Olomouckem, Prostějovskem a Lipnickem bouřea krupobití. Úroda jest ze třetiny, někde z polovicea namnoze úplně zničena. V Tršicích u Olamouce padaly krcupy jako holubí vejce veliké a zničily tak veškeru úrodu zejmena tršické chmelnice. Insolvance. Th Winternítz, obchodník ve Vídni IV. Br tter a Klein, prot. firma ve Vídni 1I Václ. Vohanka, obchod s hedvábím v Praze. S. Hal- magyi, obchodník v Debrecině. Ch Fischer, neprot obchodoík ve Lvově. Brasser, pat. obchod ve Vídn XV J. MI. Frangas v Solunu. — Česká lázně. Rašelinné a železito- uhličité lázně ve Mšeném u Budyně tešt se letos velmi hojné návštěvě. Spojení omnibusově ze stanice zlonické je velmi příznivé. Tyto dny vy- dány byly vkusné plakáty s vyobrazením některých partií těchto lázní. Obrazy provedl mistr Vikt. Olfva a reprodukovány jsou »Unil«.

doktor Schrötter Fischer Winternítz Klein Vohanka S Hal Ch Fischer Vídn J Vídeň Olomouc Olomoucko Prostějovsko Lipnicko Tršice Olamouce I Václ Praha Lvov Mšené Budyně Soluna Český lázeň

15 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Smrt zpěvačky. Z Vídně telegrafují: 29letá zpěvačka Irma Golzová v předtuše neodvratné smrti své, klerá ji dnes ráno zachvátila, provedla k od- chodu svému do nadpozemských výšin zvláštní sice přes to však dojemné přípravy. Po půlnoci dala se přenésti na lenošku, rozloučila se se svými příbuz- nými a se svým manželem a dala se pak odlli slav nostním hávem, jaký mívala v úloze »Traviaty« Na to dala svoji komnatu ozářiti plným světlema požádala své bratry o klavírní doprovod ke zpěvu Mendelssohnovy »Jarní písně«. Sama — s největší ovšem námahou dala sej do zpěvu, leč hned po prv- ních několika tonech umikla — na vždy . . . Zpě- vačka Golzová, jež ve dvacálém roce nastoupila dráhu divadelní, klidila v roce 1893 známé úspěchy v roli »Lucie z Lammermooru«, již tehda sehrála v pražském Národním divadle. Po tomto debutu svém byla engažována a po delší dobu dlela v Praze, požívajíc plnějpřízně divadelního publika. Věnovala se potom ve Vldní operettě, leč po krátké době vrá- tila se k opeře a vstoupila do svazku Karlova di- vadla. R. 1900 nabídla jí engagement dvorní opera, leč zpěvačka ho nepřijala, připravujíc se na velk tournéc v Italil. Nedožila se ho však.

Golzová Traviata Mendelssohnův Lucius Vídeň Lammermoor Praha Karlov di národní divadlo

16 article

= Utěk dra. Žinura. Z Vídně se sděluje: Dnes došla do Vídně úřadní zpráva o zadržení vídeňského advokáta dra. Zinnra na Ellis Islandě. Zaslal ji ta- mější rakouský konsul. Dr. Zinner, o jehož útěku jeho příčině jsme se již zmínili, telegrafoval včera svému příteli ve Vídní a žádal jej, by neprodlen zaslal mu 1000 dolarů, jichž potřebuje pro ad vokála neobdrží-li jich, zastřelí prý se, poněvadž bez po- moci advokáta poslán by byl zpět do Vídně. Konkurs. který byl vyhlášen, bude v několika dnech zrušen, protože dr. Zinner nezanechal ve Vídníi žádného jmění. = Ujel s půl millionem kornn v poštovním voze. Z Pešti oznamují ke zprávě, již zaznamenali jsme ve včerejším odpoledníku, ještě některé podrobnosti Poštovní vůz, v němž — jak již známo — nalézale se na 800.000 K, nalezen byl nedaleko Rakosfalvy se všemi zásilkami až na kasetu, v níž uloženo bylo 83.000 K. Vozka, který s vozem ujel, měl — jak se všeobecně za to má — spoluvinníky. — N vozku Micsenaie vydán byl zatykač. = Nálezy zlata ve východní Africe. Londýnský »Standard« přináší následující telegram z Mombasy Zvláštní zpravodaj »African Standardu« oznamuje z Mvanzy o nálezu bohatých ložisk zlata. Tavením na zkouškn zjištěny tři unce zlata na tunu kamení. Veškeré lodi, plující od jihu, přivážejí zlatokopy z Transvaalu, ubírající se do Mvanzy. »Daily Malle oznamuje, že veškeré vlaky k jezeru Viktoriinu jsou plny zlatokopů, ubírajících se do německé východní Afriky, aby na nově objevených ložískách, šest den- ních pochodů od Mvanzy, hledali zlato.

Ellis doktor Zinner K Vozka Viktoriin Vídeň Island Pešť Afrika Mombasa Transvaal Mvanza Daily Mall

17 article

= Povodně v Chorvatsku. Z Osěku, 4. června »Korresp. kancelář« oznamuje: V Indiji (arěmský komitát) strhlo se strašné krupobití, spojené s prů- trží mračen, které trvalo po celé 4 hodiny. Ohromné lány poli jsou zaplaveny. Úroda jest všeck zničena. V Indiji jest dvacet domů z část zničeno, z části do té míry poškozeno, že oby vatelé jejich musili se vystěhovati. = Zachráněno bylo 45 osob z anglického par- níku »Araquepa«, jenž se za bouře potopil. = Lesní požáry. V Novém Brunšvicku a v No vém Škotsku v Americe vypukl lesní požár. Nebu de li v uejbližší době pršeti, vzroste škoda jím způ- sobená do ohromné výše. Podobná zpráva dochází i z Montrealu, jež jest celé zahaleno dusivým kou řem z hořících lesů v nejbližším okolí. = Povodně v Americe. Město Keokuk posti- ženo bylo strašnou povodní. Ochranná hráz řeky Illinois se protrhla a proudy rozvodněné řeky zapla- vily na 75.000 akrů pol! v okolí města. Škoda odhaduje se na 750.000 dollarů.

Chorvatsko Nový Brunšvicko Skotsko Montreal Amerika Keokuk

18 title

Z literatury.

19 article Nová sbírka pramenů.

Nová sbírka pramenů. 22 — Velká, na řady svazků rozpočtená a na součinnosti mnoha učených založená díla mají společný osud, že těžce a pozvolna se rodí a právě tak těžce a pozvolna se dokoná- vají. Všechna »Monumenta«, »Regesta«, »Char- tularia«, »Prameny«, »Sbírky«, »Soupisy«, zá- služná dila, která mají býti studnicí a zdrojem čisté vědy příštím věkům, ač potřeba jejich bývá očividná, přece jen dlouho čekávají než uzrají, než podaří se urovnati překážky, získati potřebné fondy, opatřiti spolehlivé pracovníky. krátce poříditi celý ten složitý a těžký apparát pomocí kterého monumentální dílo se může uskutečniti. Zdá se, že ani sebe větší národní či jiné nadšení není s to, aby v širších vrstvách vzbudilo zájem pro vědecky založená, obecně potřebná dila do té míry, aby finanční jich úspěch byl zajištěn. Požadavky massy dají se tak snadno ukonejšiti hesly, důraznými postu- láty, povrchními nakladatelskými výrobky, krátce efeměrní, na chvilkový zisk vypočtenou, časo- vému nadšení neb modní zvědavosti určenou literaturou, že dílo, které chce jen o něco více než vykořistit běžné nálady kupujícího davu, setkává se s neuvěřitelnými obtížemi, s lhostej ností a finančními i kritickými neúspěchy aje vůbec nemožné jako trhové prodejné zboží.

Chara

20 article

Typickým přímo dokladem jsou Husovy spisy. Kdo by řekl, že po všem tom nadšení pro Husa, po těch rozjitřených bojích o jeho význam pro náš život je potřebí téměř dvaceti let, aby se našly fondy na vydávání Husových spisů? Dnes konečně dochází na ně v širším rámci: podporou České Akademie je možno vydávati »Sbírku pramenů českého hnutí nábo- ženského XIV. a XV. věku« a prvním jejím číslem je tenký sešit, obsahujíeí latinský spis Husův Nevím, z jakých popudů vznikl tento nej- novější pokus o založení podniku, jednohoz nejpotřebnějších a nejnalehavějších pro studinm českého života a literatury: zda pomýšlela Aka demie již dřive na vydávání takové »Sbírky pramenů« a přijala na první místo Husovy spisy, či je-li onen široký titul jen jakousi zastřenou formou původního podniku, úplné edice spisů Husových. Avšak ať tak či onak, jedno je dů- ležito především, že dochází vůbec k publikae podobné. Je ovšem jiná otázka, do jaké míry chce a bude publikace ta vyhovovati obrovskému úkolu, který si vytkla, a bude-li vedení její ta- kové, aby v dozírném čase spinila aspoň část toho, co můžeme a musíme od ni očekávali

Husův Hus Husův Nevím Aka Český akademie

21 article

První svazek ukazuje ještě k různým nesrovna lostem a nehotovostem, počínaje neúplnou typo- grafickou úpravou až k nápadnému rozdílu edice české a německé. I poměr Akademie, jejiž podpora jistě rozhodla o vydávání, k sou kromému nakladateli, poměr přesně vědeckých požadavků k nakladatelské a dnes tak zoufale moderní snaze popularisační bude musit hned na počátku a přesně vyhraniti. Konečně i plán nejen vydávání Hlusových spisů, podniku obrov- ského o sobě, ale celé té »Sbírky pramenů«, plán věcně založený na jistých vůdělch idefch a promyšlených jak po obsahové tak po for- mální stránce, ve formě obsáhlejší vědecké studie o době a lidech, k jichž poznání » Sbírk pramenů« chce přispěti, měl by uvésti dílo tak neobyčejně obsáhlé na veřejnost dříve, než se počne se šablonovitými výzvami na samosprávné a jiné korporace, a než se uvede v pohyb ne- zbytná jinak reklama. Považujeme sešit dosud vydaný spíše za zkušebný projekl, za předběžný úvod k vlastnímu soustavnému vydávání, za za- hájení sbírky, jejíž vydávání od let tak naléhavé a toužebně bylo vymáháno, a cčekáváme, že dojde k rychlému a přesně vědecky vedenému vydávání za součinnosti všech našich k tomu povolaných odborníků.

Hlusový

22 article

České spisy- * Jan Klecanda, V panské službě. Román. Sebrané spisy sv. VII. Nakl. Jos. R. Vilímek. Autor dovedl si vypěstovati svůj osobitý způsob vy- pravování. Neřídí se nijakým přímým vzorem do- mácím nebo cizím, nýbrž dociluje svého účinku pro středky zcela prostými. Snaží se prostě líčiti skuteč nost bez oněch lichometných allur, jimiž leckterý literát pokouší se dodávati své práci zdání kdožví jaké hloubky, zatím pohodlně zakrývaje vlastní svoji mělkost. Ale ta zdánlivá prostota jest ve skutečnosti výkon velmi umělecký, maje přesvědčiti čtenáře, že to, co se mu podává, je správně víděno. Jen bystrý pozorovací talent může s úspěchem pěstovati tent způsob vypravování. Ovšem, je k němu třeba i vře- lého citu a jiných kvalit vnitřních. Klecanda má ony vlastnosti, jež se nedají na- hraditi nijakým surrogátem. Cit autorův nejeví se výlevy sentimentálními, ale obráží se v upřímné sympatii, s jakou líčí člověka dle života a pravdy. Nelíčí pouze život malých lidí, dělníků a rolníků. ale i život tak zvané lepší společnosti, život vo- jenský atd., ba odvažuje se i na pole, kde nelze líčiti podle vlastního názoru, jako v cyklu »Na bojiští«. jehož jevištěm jsou italské kraje za vlády rakouské. A přece, ačkoliv je tu odkázán toliko na líčení pra- menů, dociluje takové pravděpodobnosti, že dovede strhnouti i zkušenější fantasli. Poukázav na všeobecný ráz prací antorových. jimiž se vysvětluje úspěch jeho spisů v širokých kruzích čtenářstva, mohu promluviti o jeho románu »V panské službě«. Ačkoliv autor s oblibou se za- bývá otázkou dělnickou, není přece tím, čemu Němei říkají »ArmeLeute Dichter«, jenž líči jen a jen bídu.

Klecanda svatý . VII R Vilímek Němei Dichter

23 article

Líčí boje dělnictva za svoje požadavky, ale vidí v děl nicivu také moc. I dělníka líčí dle skutečnosti, ni kterak ho neidealisuje a nezamlčuje jeho chyby. Názor dělníků o pánech charakterisuje příznačným výrokem: Páni jsou páni a ti ať si zůstanou pěkně mezi svými. Darmo by nám kazili zábavu. Neříkám zrovna, že jsou zlí, ač dají raději o desetník méně než by se o krejcar předali, ale jsou to Němci. A tak by nám při jejich přítomnosti bylo, jako by nás můra tlačila. Takhle jsme pěkně mezi svými« Avšak dělnické hnutí i se stůvkou a útokem na továrnu v tomto případě tvoří toliko folii k románu dvou mladých lidí. I ústup továrníka vůči poža- davkům dělníků nevyplývá z vnitřní nulnosti děje. Ale líčení prostředí provedeno názorně a přesvědčivě I pro takové brutálné skutky z vášně národnostní máme doklady ze skutečného života. Hlavní děj románu, poměr Václava k Héle, je zosnován psychologicky zajímavě. V jádru dobrá, ale povrchní a marnivá Héla teprv po svém pádu do- spívá ku vědomí sama sebe, odmítá sobecké nabídky dobrácké, ale obmezené matky, aby oklamala svého ženicha, vyzná se Václavovi ze všeho a sama pro- hlásí, že jest lásky jeho nehodna. Ale miluje ho stále, kaje se a v zármulku se duše její očišťuje. povaha se utužuje. Skorem více ještě trpí idealny Václav, jemuž pád milenčin otrávil život. Miluje dosud, odpustil, přičiňuje se, aby zmírnil její trýzeň. ale odhodlává se teprve po dlouhých zápasech za- pomenouti vše a pojmout ji za manželku. Duševní pochody obou postav jsou pravdě podobny, vzrušu- jící scény mezi oběma jsou prosty pathetičnosti, vy znívají přirozeně a silně. Také z ostatních postav nejeden vyniká zají- mavý rys.

Páňa Němec Václav Hél

24 article

* Julius Zeyer, Fantaslické povídky. Sebr spisy sv. VIII. Nakl. Unie. Čtyry povídky „Z papíru na kornouty“, „Opálová míska“, „Vánoční povídka“ a „Na pomezí cizích světů“ oplývající skvělou obraz- ností a nádherou slohu. Dobrodružná, starosvětsky románová povídka „Z papíru na kornouty“ kontra- stuje účinně s „Opálovou mískou“, zářící veškerou nádherou fantasie Orientu a horoucím nadšením pro ideály lidstva, jež jest vůbec jednou z nejnádherněj- ších prací autorových. K tomu řadí se mistrně vy- pravovaná „Vánoční povídka“ se svým strašidelně pří- šerným námětem a „Na pomezi cizích světů“, kde zasahuje v děj příšerně půvabný přízrak keltské kněž- ky Chiomary — skvosty plné poesie a nádherné obraznosti.

Julius Zeyer svatý . VIII

25 article

* F. Bartoš, Sto lidových písní českoslovan- ských. S rozbory a výklady. Česká knihovna zábavy a poučení. Red. Fr. Bílý. Sv. XV. Nakl. J. Otto Knížka velmi pěkná. Jest známo, že mládež při lidové písni hledí si spíše nápěvu, jenž ji poutá mnohem více než prostinký text. Autor vybral z bohatého po- kladu lidových písní českoslovanských sto charakte- ristických písní a vykládá poetický a ethický obsah jejich textu. Výklady jeho jsou stručné a jasné, vy- stihují plně obsah té které písně aniž by uměle do něho vkládaly, čeho v písni není. Takto upozorňuje čtenáře i na poesii slovnou v naši lidově písni a zvyšuje tak úctu k jejich vnitřní hodnotě. Myšlenka jednoho z nejlepších znalců naši lidové písně zaslu- huje všeho uzná ní * Th. Bailey Aldrich, Výbor z poesie jeho Přeložil Ant. Klášterský. Sborník světové pocsie. vydává Česká akademie, sv. 79. Nakl. J. Otto Oblíbený u nás americký humorista zaujímá též jako básník přední místo mezi současnými poely ameri- ckými, jak svými překrásnými baladami tak i celou řadou skladeb lyrických, z nichž jedny uchvacují hloubkou citu a jemností nálady, jiné kypí živým roz- marem a veselím. Skvělá jeho fantasie dovede nás unášeti v jiné světy, na slunný jih a daleký východ. ba i do budoucnosli a za hrob. Básně jeho vynikaj uhlazenou formou a čistotou a uhlazeností básnického stylu. Klášterský jako překladatel z angličiny zaujímá místo hned vedle J. V. Sládka.

F Bartoš J Knížek Bailey Aldrich Sládek Reda Český akademie

26 article

Karel Klostermann, Bílý Samum. Nakl Jos. R. Vilímek. Menší povídky opět ze Šumsvy jejiž kraj a lid autor s takou láskou dovede líčit. „Bílý samum“, jenž knize dal jméno, jest hrozná sněhoví vánice, jež zuří v horách šumavských a již auto dovede líčit v celé její úchvatné příšernosti. A stejně plasticky dovede líčit člověka v krušném boji s ne- vlídnou přírodou v těžké práci o kus chleba, v od- loučenosti od ostatního světa, trvající celě dlouhé zím- ní měsíce. To vše líčí autor s vroucím cítem a že do- vede čtenáře svým vypravováním upoutati a dojmout jest známo. Co se týče umělecké formy, náleží pří- toniná jeho kniha k nejlepším z jeho posavadníc prací. *K. Kálal, Na krásném Slovensku. S illustra cemi R. Hartmanna, St. Hudečka, K. Klára, J. Kouby, L. Kuby a K. Liebschera, s fotografickými snímky mapkou a šesti barevnými neb tönovými přílohamni nihovna mládeže dospívající. Nakl. Jos. R. Vilímek Krásně upravená knížka o kroji a lidu na Slovensku. Autor, důkladný znatel Slovenska, jemuž věnuje ve- škeré svoje sympatie, vypravuje způsobem lehkým a snadno přístupným o bratrském kmení pod Tatrami. Ličí krásy kraje, velkolepou jeho přírodní nádheru a provádí svoje čtenáře po slovenských dědinách městech, aby je seznámil s lidem. Zajímnavou a po- učnou tuto knížku můžeme doporučiti i dospělým

Karel Klostermann Sam R Vilímek K Kálal R Hartmann Hudeček K Klár J Kouba L Kuba K Liebscher Jos Slovensko Tatry

27 article

Z českých listů.

28 article

* Věstník samosprávný má L J. Živného Rozhle po s u asném stavu veřejného knihovnictví. Článek je pokračuvánim v celé serii, veřejným kuihovnicivím se zabývající a chce dokázati, e rozkvět veřejných knihoven pro lid rávisí částečně od obětí, poskyto- vaných třidami zámožnými, hlav ně však na soustavné a promyšlené půs obnosli sborů zákonodární ch ve prospěch tohoto důležitího kulturního úkolu. Článek srovnává smutné poměry rakouského veřejněho knihovnictví s mnohem vydatnějí pěstěnou akci vji ných stálech. N še Doba má časový článek J. Karáska »Ko lázce a literatuře makedonsk!, starosrbské a alnán- ské«. Počáteční stať obsahuje informačn. oddlly vnittních obtížích otázky makedonské a o obtížích náboženských při jejím řešení. Přehled otiskuje z interviowu s členy Manes smutná, velice zarážející data o finančnícn neůspě- ších výslav Minesa a o nepatrné účasti české intel- ligence na nich. V době jediného roku uspořádal Manes řadu význačných a důležitých výstav (Rodi nova, Alešova, Hudečkova, Českého umění, Impressi- onistů, mimo výstavy v českých městech, v Krakovi a ve Vídni) a delicit od půldruhého tisíce až do jedenácti tisíc (l korun z jednotlivých výstav by mu za to odměnou, nehledě k úmorné, neplacen práci jednotlivců s výstavami spojené. K povznesení naší liter rní úrovně působil Manes nejlepším umě leckým listem v Rakousku, svými »Voln mi Směry« »Sněhem«, publikací pro děti a přednáškami o novém umění. Plánů do budouena je i noství, nenechá li je veřejnost česká finan ně zakrvácet. Ctenář

J Živný J Karásek Alešův Hudečkův Krak Vídeň Rakousko Český uměný , Impress

29 article

Ze slovanských listů. * Slavnosti petrohradské vzbudily četné ohlasy ve všech ruských listech, jež se hemž zprávami, historickými přehledy a feuilletony ze sou- časného i minulého života petrohradského. »HIiina věnovala dvěstěletému jubileu Pelrohradu celé číslo. Historický přehled vývoje novodobého sídelního města ruského doprovázen jest množstvím názorných obrazo a doplněn zajímavou illustrovanou statí »Cronnryna z mpenie roga«. Petr Veliký zakládaje dne 16. května 1703 svůj »Ca-Iarepópx“, jak nazýval se v úřadní listině, nehodlal učiniti jej sí- delním měslem. Byla to pouze pevnost a »okno de Evropy«. Teprve později oeenil Petr výhodu polohy jeho a rozhodl otázku Petrohradu mnohem šíře »IIoovnz crpam zpaca u ano«, město Petrovo stalo se střediskem státního i společonského života ruského, který neunavný Petr musil zde takřka vy dupávati ze země. Jeho »accasróaen« čili naše dy chánky nebo ranty staly se pověstnými a nejednomu vysokému hodnostovi naskakovala z nich husí kůže neboť kdo provinil se na nich proti přijatému řádu byl ihned veřejně potrestán pohárem »Velikého orla« Možno směle říci, že Petrohrad a tehdejší jeho spo- lečnost byly přímým dílem rukou Petrových. Ke stavbě užíval Petr vojáků a jmenovitě zajatých Švédů, ano i zločinců. Tak psal knížeti Romodanovském v Moskvě, aby mu připravil pro léto asi 2000 zlodějo a zadržel transporty jich do Sibíře. Ale všech děl- níků i se zloději bylo málo, tak že 31. prosince 1709 vydán úkaz, aby z celého Ruska vysláno bylo 400.000 dělníků na stavbu nového města. Úkaz byl vydán po poltavské bitvě, kdy Švědové byli zcela poraženi a Petr mohl věnovali se úplně svému »ráji«. jak něžně nazýval nově založené město. Dělníci musili si přinésti nástroje a po cestě se stravovati.

Cronnryna Veliká jít Evropa Petr Petrův Petr voják Švéda Švědová Petrohrad Moskva Rusko CaIarepópx

30 article

Teprve po přijití na místo dostávali plat — 50 ko- pějek měsíčně mimo státní stravu. Ve starém Petro- hradě zarážela ohromně rychlá jízda, jíž padaly za oběť i vynikající osobnosti. Jezdilo se tehdy celými karavanami o několika párech koní, s četnou če- ledí atd. Sám všemocný Miních byl by kdysi stal se obělí podobné jízdy, načež carevna Anna Joan novna zakázala rychlou jízdu, hrozic vozkům těles

Petro Anna Joana

31 article

ným trestem, ano i smrtí. V prvních dobách trpěli obyvatelé také střelbou z pušek na veřejných ulicích. Význačnou vlastností Petrohraďanů stala se vášnivá obliba divadel, v čemž dvůr kráčel opět příkladem napřed. Záliba v divadle pronikla i do klášterů. Kdysi carevna Alžběta, navštívivši klášter, byla po- zvána k podobnému domácímu divadlu, a když před- slavení trvalo již několik hodin, otázala se, kdy bud konec. Horlivý režisér odvětil: »Vaše veli enstvo, jsme připraveni na tři dny a nepřestaneme hráti, dokud nepřikážete.« Ze slavností těšila se v Petro- hradě zvláštní oblibě masopustní »napoaua ryannin« a jistý letopisec poznamenává dle pravdy, že ruští panovníci mohli viděti při nich svůj lid veselící se i v zimě. Kateřina II. účastnila se slavnosti těch osobně. Vedle »zimních hor«, napodobených u nás skluzavkou blahé paměti, panovnice tato zřizovalai »letní hory« pro křivolakou jízdu. Dále se tak o ve- likonocích. Z letních slavnosti byl nejtypičtější tak řečený »semik«, pořádaný z jara a provázený staro- bylými, pohanskými obřady, písněmi, hrami a choro- vody. Po ulicích starého Petrohradu často vodili »učené medvědy«, ano za carevny Anny Joannovny objevil se v Petrohradě i první slon, darovaný jí perským šachem. Zřídili pro něho zvláštní »sloní palác« na Fontánce. Nádbera v oděvech byla zde vždycky nevídaná a staří mravokárci nejednou proti tomu horli. Jmenovitě za Kateřiny II. Ale Pavel I. přistřihl silně francouzskou módu, zakázav nositi i kulaté klobouky, tak že nikdo nesměl vyjiti v ji- ném než v třírohém klobouce. Slavjanin.

Petrohraďan Alžběta Kateřina II Anna Joannovna Pavel Petra Petrohrad sloň palác

33 article

* Maloměstský apoštol. Napsal Jan Klecanda. Sešit 1, cena 25 h. Nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze. * Velřelci a jiné povídky A. Dostála. Cena 3 K. Nakladatel Emil Sole v Telči. * Dobrodružství šílence. Román z dob polské re- voluce. Napsal V. Cherbuliez. Z franc. přeložil Patejdl. Sešit 1, cena 20 h. Nakladatel E. Díu v Plzni. * Alamanach damského odboru pro Prahu, uspo- řádaný k jarní slavnosti slovanské na Žofině ve pro- spěch Ústřední Matice školské. Literární upomínka. Nákladem damského odboru Ústřední Matice školské v Praze. * Boj proti alkoholismu. Dne 30. listopadu 1902 v poladí lidových přednášek „Národní jednoty pošu- mavské“ v Plzni přednesl Frant. Novák. Cena 30 h. Nákladem místního odboru N. J. P. v Plzni. * Car Petr Veliký. Napsal sir John Barrow. Přeložil Jan Váňa, učitel anglické a ruské řeči. („„Věděním a životem“, r. 1902—1903, č. 8)) Cena 2 K 50 h. Nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze. * Elektřina v zemědělství. Napsal Jan Sedlák. Nákladem spisovatele v Karlíně * Janské Lázně (Český Gastýn) v Krkonoších Napsal MUDr. Artur Hamáček, lázeňský léka? v Janských Lázních. Nákladem vlastním. * Klín mateřský čili Nauka o výchově rodinné, kterak totiž děti od početí a narození až do čivrtého roku věku tělesně a duševně ošetřovati a rozumně vychovávati. Díl. II. Kniha pravidel a zásad vycho- vatelských a zdravolnických, nesoucích se k výchově ve druhém a třetím roce. Pro rodiče a vychovatele, zvláště pak pro matky, otce, dospívající dcery, panice a snoubence napsal Ant. Konst. Víták. Část tělo- vědnou a zdravotnickou revidoval dr. Max Poper. Cena 4 K, váz. 5 K. Nakladatel Fr. A. Urbánek v Praze.

Klecanda R Vilímek Velřelec A Dostál Solus V Cherbuliez Patejdl František Novák Veliká Barrow Váňa Sedlák MUDr Hamáček Antonín doktor Poper A Urbánek Jos Praha Telč Plzeň Karlín Janský lázeň Krkonoše Francie

34 article

* Letní sídla na pomezí národnostním v území Národní jednoty severočeské. Vydala Národní jednota severočeská v Praze, Ferdinandova tř. 33. * Na krásném Slovensku. Napsal Karel Kálal. S illustracemi R. Hartmanna, St. Hudečka, K. Klára, J. Kouly, L. Kuby, K. Liebschera, a folografick. sním- ky, mapkou a šesti obrazovými přílohami. Cena 2 K 40 h. Nakladatel Jos. R. Vilimek v Praze. * Pěstování a znžilkování vrby košíkářské. Návod. jak možno nejúčelněji vrbovny zakládati a udržovati, aby co největšího výnosu poskylnoutí mohly. Poučení o řezu a sklizni proutí, jakož i nejvhodnějším jeho zužilkování. Pro praktickou poltebu sepsal Joseí Srb. 3. vyd. S 18 vyobr. Cena 1 K 60 h. Nakladatel A. Reinwart v Praze. Spisy Mistra Jana Husi. Číslo 1. Exposilie Decalogi Vydal Václav Flajšhans. Cena 1 K 80 h. (Český překlad jako příloha zdarma.) Za pomoci fondu pro vydávání praménů českého hnut náboženského ve XIV. a XV. století, Českou akademií spravovaného a za podpory král. hlavního města Prahy vydává Jar. Bursík, nakladatel na Král. Vinohradech.

Kálal R Hartmann Hudeček K Klár J Koula L Kuba K Liebscher R Vilimek Srb A Reinwart Jan Hus Decalogi Flajšhans Bursík Král Praha Ferdinandov třída Slovensko Jos

35 article

Vigilantibus jura... Podrobný rejstřík lhůta jiných důležitějších určení časových ze všech oborů práva. Sestavil JUDr. Josef V. Bohuslav. Cena 4 K 50 h. Nakladatel dr. Fr. Bačkovský v Praze. * Výklad stavebního ládu pro království česká ze dne 8. ledna 1899 č. 5. částka III., z r. 1889, vyjímaje. obce, pro kleré platí stavební řád ze dne 10. dubna 1886. Praklické pokyny pro samosprávní i stavební úřady. Rozsudky nejvyšších stolic a výkladem opatřil Edvard Srb. Cena 2 K 50 h. Nakladatel A. Reinwari v Praze * Zrůdnost oka podmíněná pruhem aminiovýmu embrya lidského ze 4. měsíce. P'íše dr. V. Matys. assistent české oční kliniky. (Z českého ústavu pro normální analomii prof. dra. J. Janošíka.) S 12 obrazy v textu. (Rozpravy České akademie císaře Franliška Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Uřída II., ročník XII., číslo 18.) * České nárední pohádky. Illustruje Mikulás Aleš, slovem doprovází A. Říha. Počalo vycházeti v sešitech o 8 stranách po 4 h nákladem literárního učitelského sdružení Dědictví Komenského v Praze.

JUDr Josef Bohuslav Bačkovský Edvard Srb A Reinwari doktor V Matys profesor Janošík Mikulás Aleš A Říha Francie Praha sdružený dědictví Komenský rozprava Český akademie Uříd II

36 article

* Jizkřičky. Drobné povídky a anekdoty, jež dělem napsal AntonínSvoboda. (První Meravská obráz- ková knihovna pro českou mládež, roč. 13., č. 24.) Cena 28 h. Naklad. Šašek a Frgal ve Vel. Meziříčí. * Návštěvou v dilnách. Píše F. Hyšman a Ant. Mojžíš. Díl III., truhlářství, knihalství, zvonařství, koželužství. („Pokladnice mládeže“ sv. 94.) Cena 1 k 20 h. Nakladatel Al. Hynek v Praze. * Nelnovější gratulant pro mládež. Seslavil J o sel Soukal. 3. vydání. Cena 1 K 20 h. Nakladatel Emil Solc v Telči. * Ze světa pohádek a bájí. Napsál Josef Ko- šťál. (Sbírky spisů pro mládež vynikajících českých spisovatelů, sv. LXV.) Cena 3 K. Nakladatel dr. Fr. Bačkovský v Praze. * Praha. Album reprodukcí (25) akvarelů V. J an- sy z díla „Sará Praha“, s podpisy ruskými, českými, francouzskými, anglickými, německými a polskými. Nakl. B. Kočí. * Žďárský obzor. List pro vzdělání a poučení, věno- vaný nejširším vrstvám lidu na Ždársku. Majetníkem a vydavatelem je místní odbor „Národní jednoty pro jihozápadní Moravu“ ve Žďáru, odpověd. redakforem MUDr. Bedřich Drož. Číslem červnovým zahájen právě IV. ročník působivého listu. * Yvelta Guilbertova, Hrdina dne. Ro- mán. Autorisovaný preklad opatřil Jan Ladecký. Illustroval Karel Rélink. Masky a pravda, sbírka divadelní četby, rod. Jan Ladecký. Sv. I. Nakl. A Wiesner.

Šašek Frgal Hyšman Mojžíš Al Hynek Solc ko svatý . LXV Bačkovský B Kočí MUDr Drož Ladecký Rélink Wiesner 28 h Vela Praha Telč Francie J an Morava Žďár Sarý Praha Yvelta Guilbertov

37 article Skolská hlídka.

Skolská hlídka. Pražský krajínský spolek učitelů měšťanských škol koná v sobotu dne 6. t. m. o 5. hod. odpulední ve lřídě I. A. měšťanská školy dívčí ve Školské ulici v Praze členskou schůzi. Pořad: 1. Zásady konkre- tálního statu. V hovor uvede koll. J. Krůta. 2. Nové osnovy pro průmyslové školy pokračovací. Referuje koll. S. Černý Spolek českých učitelek v Praze zúčastní se po- hřbu zemřelého pana Josefa Krále, ředitele školy u sv. Petra v. v., bývalého zástupce učitelstva praž- ského v c. k. okresní školní radě, bývalého starosty Ústředního spolku jednot učitelských v Čechách atd. atd. Pohřeb koná se dnes v pátek o 6. hodině od- polední z Ústřední kaple na Olšanech, kamž se kol- legyně v čas v hojném počtu dostavtež. Výbor spolku pro podporování vdov a sirotků pe učitelích na školách obecných a měšťanských v krá- lovství českém žádá své členy, aby hojným počiem zúčastnili se pohřbu bývalého člena výboru pana ředitele Josefa Krále. Výborová schůze odkládá s na příští pátek. Jednota pražského učitelstva ke vzájemnému pod- porování v nemoci a v připadě úmrlí žádá pp. členy. aby v úplném počtu zůčastnili se pohřbu dlouho- letého člena pana ředitele Josefa Krále, který koná se z ústřední síně v Olšanech dnes v pátek 5. t. m. o 6. hodině večerní.

J Krůta Král Petro školský ulice Praha Čechy Olšany spolek učitel měšťanský spolek pro podporování vdova