Uvitaci večer ne počest cizích hostí vše- sokolského sletu jest dnes ve čtvrtekv Měšťanské besedě v Praze. Počátek koncertu jest o sedmé hodině. Zpěvácký spolek „Hlahol“ ochotně bude účinkovati a zapěje šest sborů, jež budou ukázkou českého pěveckého umění. Hostům cizím z Francie, Bulharska, Bel- gie, Ruska, Černé Hory, Ameriky, Srbům, Chor- vatům a j. vyhražena jest levá polovice zahrady. Přístup mají pouze členové besedy na letošní legitimaci a jich dáma do vlastní rodiny patřící, dále hosté sletu z venkova a ciziny na odznak, aneb uvedení předsednictvem Obce sokolské; výkonní členové „Hlaholu“ a členové jednot so- kolských v Praze a předměstí, kteři mají zvláštní pozvání a legitimaci vydanou výborem Měšťan- ské besedy v Praze. Vchod do zahrady jest je- dině domem besedním. Květinovou výzdobu za- hrady opatřila firma K. Bürgermeister, osvětlení elektrické podniky městské. Vzhledem k obme- zenému mistu jest čítárna besední otevřena dnes pouze do 4 hod. odp. Ze sokolské župy podbělohorské. Bratrské jed- noty v župě sdružené shromáždí se v neděli dne 30. t. m. o 71/2 hod. ranní v tělocvičně jednoty na Menším městě pražském s prapory a štíty s ozna- čením jednoty. Odchod na seřadiště v Sokolské ul v 8 hod., ostatní viz pokyny Č. O. S.

Nával obecenstva k sobotnímu a nedělnímu cvi- čení sokolskému na Letné bude ohromný. Prodejna vstupenek na Ferdinandově třídě byla včera po celý den v pravém slova smyslu obležena a prodala 7700 lístků. Klid práce v sobotu! Zaměstnavatelé všech oborů živností a průmyslu zavděčí se velice svému perso- nálu, když se rozhodnou pro úplný klid práce v so- botu, aby tak personálu bylo umožněno zúčastniti se velkolepých slavností sokolských. Zástupcové městského zastupitelstva s vlaste- neckými spolky v Bubenči uvítají dnes v nádraží bubenečském delegaci, pařížskou, přijíždějící k slav nostem sokolským. Účastníci se sejdou u nádraží o půl 3. hod. odpol. Občanstvo se vyzývá, aby se k uvítání dostavilo v hojném počtu. Městská rada v Bubenči žádá majitele domů. aby své domy prapory a jiným vhodným způsobem ozdobili.

Ústřední spolek českých žen zve srdečně a dů- tklivě české Sokolky a ženy slovanské, své vzácné hosty, aby zúčastnily se manifestační schůze, kterou k jich uvítání pořádá dne 1. července o 10 h. dopol. ve velké zasedací síni staroměstské radnice. Program: 1. Zpěv. 2. Uvítání. 3. Manifestační projev pro ženskou práci a vzájemnost slovanských žen. 4. Uvítání sester slovanských v jejich jazyce. 5. Zpěv.

Denní zprávy. — Je to úkol velikého sebezapření, od- straňovati z veřejného forum mizernůstky arci biskupského orgánu ve věci středoškolských pro- fesorů. Už k tomu patří značná síla sebeza- pření, dívati se na áaždodenní zásnuby špat- nosti s hloupostí, jež se dějí v klerikálním denníku, který, nemaje sám ani vlastních ná- padů, musí se voziti ve »zpátečních kočárech«. Dvě korporace co do vážnosti stavovského za- stoupení zajisté první tutority v Čechách poží- vající, spolek spisovatelů českých »Máj« a spolek českých profesorů stredních škol vyslovily se jednohlasně o známých článcích »Týdne«, také v »Čechu« otištěných, a ve valných hromadách obou spolků slovo za slovem předčítaných, že články ty jsou denunciací, veškerou pochybnost vylučující. Vůči votu takové váhy a platnosti i kompetence, nezbývala pacha- telům jiná cesta, leč seslabiti svůj čin obvině- ním pana Jaroslava Kvapila, navrhovatele mani- festace v »Máji« z téhož deliktu proti cti člen- ství v »Máji«, jak definována jest v jeho sta- novách. V orgánech klerikálních po dva týdny vleče se tato kalumnie proti p. Kvapilovi, včera u nás blíže označená, a neminulo téměř ani čísla »Čechova«, aby se nás nedovolával v této příčině. Všimnouti si tohoto manévru klerikál- ního, sledujícího aspoň ten účel, že bude-li s »Týdnem« a »Čechem« v téže peci také pan Kvapil, nebude v ní »Týdnu« a »Čechu« tak horko, neměli jsme dříve ani důvodu ani pří- činy, neboť jediným adresátem k odvetě povo- laným byl by tu přece pan Jar. Kvapil. Teprve když nás »Čech« zavazoval sedmeronásobným zaklínáním, že pan Jar. Kvapil jest naším spolupracovníkem a že prý tedy »půhon z denunciace« jest přibit na naše vrata,

vyvrátili jsme toto vědomě lživé tvrzení po- ukázáním na fakt v kruzích žurnalistických a literárních šíře známý, že pan Jar. Kvapil není naším spolupracovníkem a že se tedy arci- biskupův list ve vratech zmýlil. A co na to dnes »Čech«? Že prý jsme obětovali pana Jar. Kvapila, abychom umyli svůj štít. Jezovitská infamie! I kdyby tvrzení o panu Kvapilovi bylo pravdou, a kdyby se v tom případě vůbee smělo dopustiti, aby postaven byl na roveň vydavateli »Týdne«, náš štít v záležitosti jeho nebyl by o nic míň anebo více angažován, než v aféře vydavatele »Týdne«, který přece také býval naším spolupracovníkem. Náš štít nemá co činiti ani s prokázanou denunciací »Týdne« a »Čecha« ani s obviněním pana Jar.

Kvapila. Toť vše, co jsme povinni říci po arci- biskupském insultu — na naše vrata. Na ostatní dnešní nemotornosti arcibiskupského listu škoda pálky. Zejména velebné podloudnictví jehos pojmy, tak jako bychom byli podceňovali lite- rární činnost bankovních úřadníků, jest příliš průhledným jezovitstvím. Našimi nejváženějšími a nejpřednějšími spolupracovníky v hospodářské rubrice jsou bankovní úřadníci, čímž ovšem nemá býti řečeno, že každý bankovní úřadník eo ipso musí býti literátem, anebo píše-li »Di- vadelní táčky«, že jsou literární činností. Co se týče dobré a nedobré společnosti, jsou pojmy tak vytříbeny, že není třeba na nich nic měniti. Visí-li na příklad »Národní Listy« v kavárně vedle »Čecha«, snad už je jim z tohoto sou- sedství na nie, ale za to nejdůstojnější »Čech« se svými ministranty »Týdnem« a »Nájemníkeme — a la bonheur! — Včerejší volha rektora německé univer- sity pražské má podivnou historii. Dle pořad fakult měl pro příští studijní rok býti rektor německé university pražské zvolen ze sboru pro- fesorů fakulty lékařské. Její volitelé měli také svého kandidáta, s nímž přišli do volební schůze.

Byl jím přednosta kliniky pro vnitřní nemoci. vrchní zdravotní rada dr. R. šl. Jaksch, zemský poslanec ústavověrného velkostatku. V poradě žádali však zástupcové filosofické fakulty, by nový rektor vzat byl z řad jejích, poněvadž mají na fakultě větší počet profesorů; proto prý je zvykem, že rektor se z fakulty filosofické vybírá častěji nežli z fakult jiných. Volitelé rek- tora vyhověli tomuto nároku a zvolili rektorem kandidáta fakulty filosofické, profesora chemie dra. Quidona Goldschmiedta, konfessí israelitu. Osobou jeho byl — jak již v ranním vydání »Nár. Listů« zaznamenáno — poprvé zvolen žid rektorem německé university pražské. Než prof. dr. Goldschmiedt — jak v »Nár. Listech« rovněž jiz sděleno — hodnost rektorskou ne- přijal »vzhledem ke svému zdravotnímu stavu«. Jestliže tomuto odůvodnění po odboji německo- nacionálních studentů proti sionistovi docentu dru. Mahlerovi a po rozporech mezi sionisti- ckými a nacionalními studenty německými nikdo neuvěři, dojista nebude divu. — Po resignaci prof. dra. Goldschmiedta provedena byla nová volba rektora. Zvolen byl dr. Augustin Sauer, profesor německé řeči a literatury. Je rodilý Dolnorakušan. Němci pražští jej chválí nejen jako pracovníka vědeckého, nýbrž i jako horli- vého nacionála. — Moravští klerikálové při práci. Z Frýd- lantu na Moravě se nám píše: Klerikální správa Národního domu ve Frýdlantě nařídila sokolské jednoté okamžité odstranění Šimůnkova plakátu V. sletu všesokolského, který umístěn byl s před- běžným svolením hospodáře a jednatele na Ná- rodním domě. Plakát byl pak s velkým nadše- ním přenešen na protější soukromou budovu, kde byl ale v noci klerikálními zuřivci strhán.

Téhož dne pořádal Sokol výlet, po němž došlo na náměstí před Národním domem k demon- straci proti faráři a klerikálům. Dav provolal jim hanbul — Ozobní. Vrchní inženýr pan Gustav Her- mann jmenován byl stavebním radou v minister- stvu vnitra. — Ve výroční den úmrtí krále českého Ferdinand Dobrotivého byly dnes dopoledne v dómě svatovít- ském a v chrámě Týnském konány bohoslužby. Súčastnili se jich zástupcové král. hlav. města Prahy, zemského výboru, generality a státních úřadů. — Riegrův obelisk v Hořicích bliží se kvapem svému dokončení. Slavnost odhalení stanovena na 25. srpna t. r. V miniatuře z alabastru zhotovený obe- lisk c. k odbornou školou sochařsko-kamenickouv Hořicích vystaven jest tyt dny ve výkladní skříni firmy F. Topič ve Ferdinandově třídě v Praze. Kromě tcho budou letos návštěvníci Hořic překvapeni mo- hutným portálem městského hřbitova v Hořicích, je- hož stavba spěje svému dokončení a bude zajisté zvláštností, jakou žádné jiné město v Rakousku se nemůže honositi. Portál samotný jest 14.50 m vysoký jest dílem tamější c. k. odborné školy sochařsko- Lamenické. Na porták pracováno plných 14 roků.

— Schůze městské rady pražské koná se zejtra 28. t. m. v 10 hodin dopoledne — Společná výprava do Italie a Švýcar. Vyjede se v neděli 14. července z Vídně, návrat přes Švý- cary 7. srpna. Neobyčejně bohatý program cesty poskytne množství skvostných požitků, kteréž ne- budou rušeny velikým horkem, neboť letošní chlad- nější léto činí i v Italii pobyt příjemným. Po krá- sách měst italských následovati bude velkolepá pří- roda švýcarská, panorama z Rigi, jezero Čtyřkanton- ské, vodopád rýnský, Kostnice, jezero Bodamské atd. V obnosu 615 K zahrnuto jest celé zaopatření na dvacetipětidenní cestě mimo nápoje a zpropitné. Při- hlášky, po 1. červenci již jen se zasláním celého obnosu, přijímá Jaroslav Karásek, c. k. učitel tělo- cviku v Brně, nejpozději do 6. července. — Dary. K uclění památky zesnulé paní M Če- lakovské v Praze věnoval pan dr. Milosl. Petřík, lékař v Novém Světě odboru Nár. jednoty severočeské pro Nový Svět a okolí K 20.—. — Hrozící stávka zřízenců v centrále elektri- ckých podniků v Praze. Správní rada elektrických podniků byla dnes na kvap svolána k mimořádné schůzi, protože došly zprávy, že vypukne stávka zří- zenců, zaměstnaných v centrále elektrických pod- niků. O výsledku jednání přineseme zprávu zejtra.

— Co se dělo v trestnici? Jak známo, odsouzeni byli před několika týdny jednatel pojišťovny „Allianz“ Dziedzic a hostinský Bornstein, oba z Přívoza u M. Ostravy, porotním soudem v Novém Jičíně každý do žaláře na 15 měsíců, jelikož lékaři pojišťovny před- stavili při prohlídce člověka zdravého na místo sku- tečně pojištěného, který byl nad hrobem a také skutečně za krátký čas zemřel, čímž byla pojišťovna o několik tisíc korun poškozena. Za několik týdnů po přelíčení přemlouval Bornstein, který s rozsudkem není spokojen, Dziedziece, aby vzal v této věci ýinu úplně na sebe, aby Bornstein byl osvobozen, sliboval za to Dziedzicovi značnou odměnu a podstrčil mu hned tajně obnos 20 K. Z těchto peněz chtěl si Dzie- dzic, který nesmí z trestnice, přilepšiti na stravě a po- prosil proto nepozorovaně trestance Kaniu, který chodí na práci z trestnice ven, aby mu zaopatři kousek másla a odevzdal za tím účelem Kaniovi celých 20 korun. Kania však Dziedzicovi másla ne- přinesl, nýbrž vrátil mu po dlouhém naléhání toliko nepatrnou čásť peněz, vymlouvaje se, že mu byly ostatm peníze venku „civilistou“ (rozuměj netrestan- cem) ukradeny. Při prohlídce osoby Kaniovy nalezen byl u něho ukrytý obnos asi 2 K, kdežto ostatní peníze Kania, jak později se doznal, utratil. Za to od- souzen byl Kania, který si odpykává pro krádež 10měsíční žalář, k dalšímu trestu 14denního vězení.

— Sensační zmizení soudního adjunkta. U okres- ního soudu ve Vyzovicích na Moravě byl několik roků adjunkt dr. Jan Skudrzyk, rodem Polák. Přednostou téhož soudu byl dříve soudní rada M. Panu ad- junktovi, který je svoboden a veselé povahy, zalíbila se paní radová, která byla neobyčejně sličnou da- mou, která to však s manželskou věrnost. nebrala tak přísně; neodmítla proto fešného pana adjunkta a bylo veřejným tajemstvím, že s ním za zády svého chotě se schází. Konečně to prasklo a paní radová ujela do Vídně, kamž pan adjunkt pilně za ní do- jížděl. Mezitím byl pan rada M. z Vyzovic přesazen. V těchto dnech dr. Skudrzyk z Vyzovic náhle zmize a byl prý viděn před tím v průvodu sličné mladé dámy. Hned po zmizení pana adjunkta se ukázalo, že zanechal ve Vyzovicích mnoho dluhů a byly již také na něho u krajského soudu v Uherském Hra- dišti četné žaloby směnečné podány. Kda se pan ad- junkt zdržuje, není známo, pan rada M. však tvrdí, že má zaručenou zprávu, že dr. Skudrzyk následkem dluhů a milostných pletek zešílel a že se nalézá v ji- stém sanatoriu ve Vídni. — Pouliční vodotrysk. V Podskalské třídě u Rie- grova nábreží praskla včera před 10. hod. v noci roura vodovodu a proud vody hnal do značné výše. Hlídka vyrozuměla o tom vodárnu a zřízenci přítok vody uzavřell. — Přihoda na novoměstské náplavce. Paní Emilie Richtrova z Král. Vinohradů přišla včera večer na novoměstskou náplavku vyplavit velkého bernardin- ského psa. Pes radostně skákal do vody a chňapal po polínku, které mu Richtrová házela. Zlatnický učeň Josef Hruška z č. 367—II. chtěl psovi polínko odebrat, hafan dřívko pustil, ale zakousl se učni do levé ruky. Učně odvedl policista do všeobecné ne- mocnice, kde se mu dostalo lékařské pomoci.

— Zuřivá kráva. Domkáře Václava Pelnaře v Lu- ženicích u Domažlic pokopala zuřivá kráva a pře- razila mu pravou nohu. Zraněný byl dopraven do pražské všeobecné nemocnice k léčení. — Nesvědomitý kolega. V útulně Českoslovanské obchodnické besedy byl ubytován 25letý příručí Jan Hykl z Bezdeně u Jevíčka. V nestřeženém okamžiku Hykl vypáčil dva kufry svých kolegů Ferd. Vacka a Boh. Brazdiče a odcizil jim šaty a prádlo v ceně 200 korun. Hykl byl zatčen a do bezpečnostního oddělen! dopraven. — Vojín Vilém Nemrava. O pondělním plukov ním raportu s vojínem Nemravou sděluje olom. „Po- zor“ tyto podrobnosti: K 11. hod. dopol. předveden byl setníkem panem Klimbachrem vojín Nemrava ku plukovnímu raportu. Po cestě přidružil se jeden ma- jor. Raport měl podplukovník p. Baar, jenž pomocí plukovního pobočníka, nadporučíka p. Blumauera, vojína Nemravu snažil se přiměti k tomu, aby konal svoji vojenskou povinnost. Jal se mu vysvětlovati účel vojska, význam vojenského stavu, odvolával se na to, že jest to vůle boží a vysoká povinnost muže. Tuto povinnost musíme vyplnit. Vojín Nemrava na to dal odpověď tohoto znění: „Není žádného „musí“! Člověk byl stvořen, dána mu svobodná vůle a dle toho může jednati. To jsem dokázal a ještě dokáži! Chci si také podržeti svobodnou vůli ve vztahu jednání svého s ostatními spolulidmi. Zde u vojska dopouštíme se zločinu na rozkaz.“4 V dalším pravil p. podplukovník: „Já jednám jako člověk a jako představený.“ — Vojín Nemrava je s vědom, že znoru a sice ještě přísněji bude potrestán; leč je odhodlán cůstati si dnslední m až do krajnosti.