ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 da399720-70ae-11dc-8949-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 58, person 78, org 13, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXI
2 masthead
V Praze, v úterý dne 27. ledna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 27.
4 article
Na ranní a odpol. IIsty přele láefi se v Praze v sdministrael na ro ěsle na fivrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou n. . . k ve slialkich na mš . . . . . . 2 K 80h Poštont 3k e mněsí na š tvrt lela s dvojí záslikou na měníe nar lt . . . K
Praha
5 article Lid český nedá se uvésti v pokušení!
Lid český nedá se uvésti v pokušení! Ač slunce dne, kterého zavzní polnice parla mentních bitev o rakousko-uherské vy rovnání, ještě daleko za horami, nicméně již rozvazují kohouti vládní ve Vídni i v Praze, aby nás kokrhy svými budili ku »střízlivější živolo- správě a rozumnější filosofii životní«, t. j. aby nám nejtklivějšími domluvami předložili, jakého prý čirého šílenství bychom se dopustili, kdy bychom to maďarské »ausgleich se- diktando, jež Němec Körber o sylvestrovské noci Maďaru Szellovi s malou dušičkou pode psal, zkazili svou obstrukcí. Proti svému nejvlastnějšímu prospěchu prý bychom jednali hotovou samovraždu politickou prý bychom spáchali. Jeden z vládních těch kohoutů sedl si na úsvitě neděle na hrazdu vídeňské »Neue Freie Prasse«, druhý na bidélko zkoprnělého staro- českého obhájce vídeňských punktací »Hlasu Ná- roda«. Oba, rozumí se, zahaleni tmou opatrné bezejmennosti, vydávají se, aby spíše imponovali, za náramné sutority. Vládní kohout kokrhajíeí v »Neue Freie Presse« je prý osobností stran nickému reji sice vzdálenou, ale velikého vlivu v kruzích politických, ba i vojenských poživající. kdežto vídeňský kohoutek »Hlasu Národa« vy- dává se opět za politika v parlamentě prý veliee váženého, v záležitostech zemědělských pracují cího a v poměry české znamenitě prý »za svěceného«, Tento domlouvá zvláště našim agrárníkům aby pomyslili na terno, jaké prý jim kyne z to hoto Szellova a Körbrova elaborátu a zanechal tedy proti němu nesmyslné obstrukce, kdežto kohout »Neue Freie Presse« bere to šíře a do- mlouvá k téže spasitelné kapitulaci nám Čechům
Němec Körber Maďar Szell Körbrův Čecho Vídeň Praha Neue Frei Prass Neue Frei Presse Neue Frei Presse
6 article
Spořádejme tudíž především tu Excellenci Začiná nejprvé hodně s vysoka — po velko- pansku pouštěti na nás hrůzu. »Vyrovnání ra kousko uherské musí býti v každém pří padě uskutečněno a provedeno. Pravím s dů- razem: V každém případě. Neboť veškeré (Pr obyvatelstvo si toho přeje, a nad to všem kdož mají ve státě moe a vliv, na uskutečnění jeho záleží: koruně, oběma vládám, ministru zahraničných záležitostí, zvlášte ve chvíli, kde každým dnem moho se rozvinouti veliké otázky evrop- ské politiky, armádě a obrovské moci všeho vyrábitelstva. Vzpírati se proti vyrovnání tomu znamená tedy vyzývati veškeré tyto reální moci v životě státním, nabízeti jim bitvu, která nemůže vésti k vítězství, poněvadž vý- sledek její již dnes nemůže být pochybným.« — Aj, proč a nač se potom vládní kohout tak zbůhdarma namáhá, když je si výsledkem už předem tak nepochybně jist? Kdo má už předem vítězství v kapse, nepotřebuje a nebud přece psáti dlouhé články do »Neue Freie Presse«, aby soka odvrátil od boje, nýbrž na- opak sám vyzve a podráždí ho k boji rozhod- nému; tak to dělávali aspoň až dosud všichn němečtí Bismarkové. Nebude ono to tedy asi s tím vítězstvím tak assskurované, jak se anony mní Excellenee — benedekovsky holedbá, sice by nám nenávidě ným. Mlado čechům přece hned na to nemazal tolik záludného medu velkolepých vyhlídek do budoucího, kynoucího nám ráje pozemského kolem úst, jako činí tento — žel že nám v ano- nymitu zahalený excellentní dobrodineček a přitel — »Neue Freie Presse«. Vizme tu nád- heru lákavou, jakou před námi rozestírá »Vím jen tolik«, jsou jeho slova pokušitelská- kdyby dnes Mladočeši svinul svůj obstrukční prapor, že by jim
Aj Mlada Neue Frei Presse
8 article
ihned kynula velmi drahocenná odměna; úctu vzbuzující postavení v parla- mentě. »Stanou se rázem rozhodujícl náviděnou a velmi hledanou stra- nou, což není maličkosti, neboť v politice plati moc . . . Že takové postavení časem vodí ku výsledkům a sice ku trvalým výsledkům, ku vlivu, důstojnosti a váze, jest rovněž tak nepochybno, jako opak toho, setrvají li Mladočeši i na dále v obstrukci. « — Aby nás pak ještě více navnadil, slibuje nám, dobrotisko, napotom i náklonnost něme- ckých levičáků, která prý by za pospo- lité práce mohla časem dosíci i »pevnějšího tvaru«, ježto prý by pospolité nutné interessy hospodářské znenáhla oslabily trvající národní a jazykové protivy a uklidnily národní jitření. I je-liž prý nám tak za těžko voliti mezi stejnoměrným účastenstvím v moci (s Němci) a mezi všeobeenou bez mocí? Lidu svého prý by se nepotřebovali poslanci naši zajisté strachovati.
Němec Lido
9 article
Obyvatelstvo české má prý obstrukce d syta a kdyby se Mladočeši, kteří v lidu hluboce zakotveni jsou, otevřeně a poetivě rozhodli pro nový kurs, dojista prý by neztratili důvěry svého voličstva, nýbrž naopak ještě více si ji utvrdil než dosud. « — Pokušitel, ukazující Kristu s biblické hory všechna království světa a kladoucí muje k nohám, odstoupí-li od pravdy, zůstavil, jak vi- děti, po sobě nevymízející plemeno, které podnes činí se, kde a jak jen může, aby zlákalo zápa- sící o svůj život národy záludnými fantomy bu- doucí jejich moci, vlivu, imposantního postavení slávy a blahobytu v dálavách prý jim kynou- clho od přimé cesty pravdy a práva. Z téhož plemene je tolikéž »velice vážený politik«, který ve staročeském orgánu punktátorském domlouvá našim agrární kům, aby pamatovali na veliké hmotné vý- hody, jaké prý kynou v novém vyrovnání rakousko-uherském zrovna jim, zeměděleům če- ským. »Neboť v novém vyrovnání má dovoz vepřověho dobytka upraven býti mno- hem příznivěji než dosud.« Dále prý v celním tarifu navržena jsou cla zemědělská takové výše krásné. A tyto výbody vládních předloh mohou prý být parlamentním projednáním ještě zvýšeny (I !). Chtějí-li rudíž — domlouvá vídeňský vládní kokrhel v »Hlase Národa« — příslušníci kruhů zemědělských při obnově vy- rovnání ještě něčeho získat, musí přece v nejvlastnějším zájmu pracovat k tomu, aby dotýčné předlohy projednávány a ne aby před- lohý ty mařili obstrukel svou.
Krist
10 article
»Mají snad záruky, že je obstrukce povede k žádoucím cílům národních požadavků«, konět tento pokušitel rolníkův českých, a odpovídá ovšem střemhlav: »Nikoliv, nemají jich; najen že cílův národních nedosáhnou, ale ještě seslabují výblídky na příznivější úpravu poměrů zemědělských. Ať prý se tedy naši rolnici do obstrukce nenutí, nýbrž pamatují jen na svů- stavovský interes a na svůj hmotný zisk, jaký jim kyne ze Szellova a Körbrova vyrovnání když ono bez úrazu parlamentem vídeňským bude schváleno. — Rozkošný to párek Körbro- vých kohoutův zakokrhal tu jedneu a touž ho- dinou masopustní noci »na jitřní«.
Körbrův Rozkošná
11 article
Leč jen několik hodin minulo a dosta z probuzeného kraje českého, z našeho to Kolinska, na ručest pa- třičnou, důkladnou odpověď če- skou, z níž nastane mezi veškerou tou havěti Körbrových kurníkův ovšem veliký zmatek pískot. Otevřeně a poetivě rozjímal uvědomčlý náš lid na valné kolinské schůzi s poslancem svým drem. Fořtem o tom, co by věci ná- roda českého bylo prospěšnější a zdatnější zda vytrvat v rozhodném, neulev ném boji proti panujícímu vlád nímu systému a mařit obstruke všeliké předlohy, na nichž této vládě pro život její nejvíce z á- leží: anebo zastrčit meč krajní, nepodajné opposice do pochvy a propuštěním uherského vyrov- nání i rozpočtu státního z klešt obstrukce pardonovat tento systém vládní v naději, že oběť naše dojde uznání, ocenění o dměny zasloužené od zachráněných? Několika — prostými důvody zdravého rozumu lidského dovodil dr. Fořt naprostou lichost podobných nadějí opportunismu, nedbajícího tolikých bo- lestných a poučných zkušeností vezdy zklamaná důvěřivosti české. Stačilo, učiniti si jasnou představu o tom, co by nastalo, jakmile bychom upustili od rozhodné opposice obstrukční proti hlavním vládním předlohám?
Körbrový Fořt
12 article
„Kabinet Körbrův hude vítězem, sláva „ve- likého státníka“ poroste do nebe. Němci zů- stanou v sedle, budou v nezkráceném držení své bohaté kořisti a neopomenou ruče podni- kati útočný postup další. Kdybychom teprve po- tom v zoufalé tísni chtěli sáhnouti k nejkraj nějšímu prostředku obstrukce, shledali bychom že jsme — zmeškali přívoz, že jsme vhodný okamžik propásli, neboť jakmile zejmena uhersko vyrovnání a celní tarif na deset roků budou de- finitivně cestou parlamentní vyřízeny, pak teprve bude lze každé vládě vládnouti hravě pomoeí paragrafu 14. a hrozba české obstrukce pozbude svého ostří. Pod krušnou tihou nezdaru toho, kterým by přirozeně teprv vzrostla zpupnost a dikta- tura Němcův do míry nesnesitelné, rozpoutal by se v rozhořčeném a pokořeném národě na- šem nezbytně krutý domácí rozbroj, jenž by snad na řadu let zbavil nás vůči nepřátelům vší síly, napláuje vlast žalostí a hořem. — Stačilo uvésti lidu našemu na mysl jeho vlasteneckou tyto logické následky chabého couvnuti před bojem rozhodným, aby rozum srdce jeho daly výhost každémukoliv pomyšlení na možnost podobné nepolitické, nerozvážné osudné kapitulace našich předbojníkův. Pevně, rozhodně, po zralém uvážení vy- slovil se pro neustupný vytrvalý boj, hotov a odhodlán snášeti všechna jeho příkoři a pro- tivenství. A my nepochybujeme, že tak, jako li na Kolinsku, smýšlí všechen zachovalý, uvědo- mělý národ náš celou šiří trojjediné své vlasti
Němec Němcův
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 28. ledna. (D orozumění s tů co stůj.) Neblahého konce smiřovacích konfe rencí česko-německých želí prácemilovné strany na říšské radě více, než účastníci konferencí O Němcích z Čech panuje všeobecné přesvěd čení, že zmar konferencí byl vlastně jejich přá ním. Jejich „národní država“ se tím neztenčila a dělnost parlamentu je zajímá jen potud, pokud příčinu nedělnosti mohou sváděti na Čechy. Sotva se strany klerikální a antisemitské učiněn návrh na změnu jednacího řádu, který by na vždy znemožnil každou obstrukci, bylo po „prácemilovnosti“ liberálů na levici. Nedají prý vyrvati z rukou jedinou zbraň proti budoucím možným násilnostem se strany pravičácké vět- Ale přese všechnu neústupnost liberálních Němců, v parlamentě drží se dle zprávy „Gaz. Narod.“ přesvědčení, že k dohodě česko-německé dojíti musí. Není prý ani mezi Němci nedo- statek takových mužů, kteří uznávají, že, ačje topro ně bolestné, musejí svoliti k ústupkům ve prospěch Slovanů, neboť jinak se stát udržeti nedá; Němcům však žije se v Rakousku přece jen tak dobře, že by bylo škoda, vydati je na šiny.
Němec Praha Čechy Gaza Rakousko Slovan
14 article
pospas Hohenzollerům. „A proto — dodává Gaz. Nar.“ — nezmizela naděje, že když se ne- zdařil pokus o česko-německé dorozumění, uči- něný vládou, bude se o dohodu usilovati nyní z vlastní iniciativy rozšafných a prozíravých poli tiků, náležejících k různým parlamentním stra Jak si pisatel představuje tuto iniciativu z jeho stati nevysvítá. Pokud se dra. Körbra týče, zdá se, že nemá nyní chuti, pokus svů opětovati. Jeho „Montagsrevue“ píše aspoň v po- sledním čísle: „Jazyková otázka zůstane jako jedna z nejdůležitějších mezi všemi politickým otázkami tohoto státu stále na jednacím pořadu, ale také její rozřešení lépe uzraje v klidnějších dobách.“ Nynější dobu však klidnou nazvati nelze. V Praze, 23. ledna. (Druhý nález říš- ského soudu o moravských zem- ských volbách.) Včera byl vyhlášen nález říšského soudu o stížnosti, podané obcí šlapaní- ckou v brněnském okrese do rozhodnutí morav- ského místodržitelství, že počet volitelů při zem- ských sněmovních volbách má se určovati dle počtu obecních příslušníků, a nikoliv dle počtu přítomných rakouských občanů. V předměst- ských obcích okolo Brna vzmohl se značně počet obyvatelstva, ale příslušníků obecních jest po- měrně málo. V Králově Poli jest na 12.000 oby- vatelů, ale příslušníků sotva 1000; podobně ve
Montagsrevue Nara Praha Brno
15 article
Šlapanicích jest tři tisíce obyvatelů, ale pří- slušníků ne celý tisíc. Následkem toho brněnské hejtmanství při posledních volbách přiřklo každé z těchto obcí jen po dvou volitelích, ač by dle počtu obyvatelstva náleželo jedné 24, druhé6 volitelů. Když bylo ustanovení hejtmanovo schvá- leno také místodržitelstvím, podali někteří šlapa- ničtí voliči prostřednictvím dra. Stránského stiž- nost říšskému soudu, ten však v rozhodnutí místo- držitelském neshledal porušení politickýeh práv občanů šlapanických. Rozhodnutí místo- držitelovo opírá se prý o zemský volební řád, jenž volební právo přisuzuje pouze obyvatelstvu do- mácímu. Nepřístojnosti, vyplývající z tohoto uslanovení, nemohou býti odstraněny nálezem řišského soudu, nýbrž jen způsobem zákonodár- ným, totiž změnou zemského volebního řádu. Z Krakova, 24. ledna. (Nové středn školy pro Halič.) V jedné z posledních schůzí polského kola referoval poslanec Petcienz. že vzhledem ku přeplnění haličských středních škol vláda hodlá r. 1904 založiti následující nové ústavy: V Řešově druhé gymnasium, v Krakově páté (nižši) gymnasium, v Přemyšli a ve Stani- slavově filiální gymnasia, v Novém Trhu nové gymnasium a v Živei novou reálku. Mimo to má býti v brzku zřízeno nové gymnasium takév Gorlicích. Z Pošti, 22. ledna. (Veliké Maďa sko.) Známou brožuru Hojčovu o budoucím Ve- likém Maďarsku, jež bude sáhati od Karpat do Balkánu a od Jaderského moče do Černého, po- kládají střizlivě myslíci Maďaři za velikou utopii jinak jim sympatického učence. Orgán agrárníků „Hazank“ píše v referátě o Hojčově brožuře „Dosud u nás budili pocit maličkosti a bez významnosti. Následek toho je, že se sháníme po úřadech a ve všem prosíme stát za pomoe.
Stránský Petcienz Černý Maďar Hojčův Šlapanice Krakov Halič Přemyšl Staňa Gorlice Maďarsko Karpaty Balkán Hojčův
16 article
Sebe nepatrnější věci dovedeme provésti jen na rozkaz. Ochotně se přizpůsobujeme všemu. Kd je tedy v nás ta síla, kterou by bylo možno usku- tečniti fantastický obraz „Velikého Magyar- országu?“ Nikde té síly nevidíme a proto tvr- díme, že Hojčovo maďarské imperium jest illuse právě tak, jako věčný mír. Nastane-li otázka pan- ství nad Evropou, bude možno vzíti v úvahu jen tři plemena: anglické, ruské a německé. Všichni ostatní národové a všechny ostatní země budou jen stafáží při zapáse oněch tří a za šťastné mohou se pokládati ti, kdo se nedostanou pod nadvládu německého plemene, neboť mohou doufati, že nebudou násilně zbaveni svých ple- nám. V drobném prodeji: ranní čí-lo o sobě .. . a zh odpolešní Ve flialkěch na venkorš ranní číslo. . . . . . . . odpolednla Inserát palí e katevé aapřad Předplscesí a lnstttr ptijini daísl- ce v Marianaké alicí č. 3 . nzcházejí se též relakee tk a ozpešite Nilodních Listee. Bakopisy se navence. 10h
Hojčův Evropa
17 article
menných zvláštností. Nečiňme tedy jako ten žebrák, který se chvástá velikostí a bohatstvím svých předkův, ale v okamžiku snímá klobouk před prvým slušně oblečeným člověkem a prosí za almužnu. Především musíme býti silní a bo- hati a až každý občan bude jazykem i cítěním Maďar, až v Budíně bude sídleti maďarský král, pak jsme vykonali předběžně svou povinnost..
Maďar Budín
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 26. ledna.
Praha
20 article
O elo mezi Ruskem a Německem. Tyto dni sešli se v moskevském hostinci „Praha“ členové moskevského hospodářského spolku na přátelský oběd. Mezi obědem rokovalo se o rusko-německé obchodní smlouvě. Kníže Ščerbatov byl proti smlouvě vůbec, doporučuje, aby hospodáři ruští neposílali za hranice zrno, když se mu cizina uzavírá, nýbrž krmný do- bylek, v nějž by neprodejné zrno bylo zpraco- váno v tovar prodejný, jenž by měl zaručený od- byt do Anglie a nikterak by nezávisel od milosti trhu německého. Kníže Trubecký oznámil, že brzy bude uveřejněn ruský celný tarif odpovědí na německý. Hněv proti Německu. Vlny lidového jitření, jež na zvěst o bar- barském bombardování tvrze i bezbranné vesnice San Carlos vzedmuly se ve všech republikách amerických, dorážejí nyní přibojem účinným už i ke břehům anglickým. Londýnský list druží se k americkému v odsuzování německého ná- silí. Tak píše zvláště »Globe«: »Veřejné mínění ve Spojených státech bouří se stále více nad nepochopitelným jednáním Němcův a nedá se déle zilumiti, potrvají-li tyto poměry. V Anglii jest rozhořčení sot va menšl, třeba že jeho projevování tlumilo se pomyšlením, do jakého křivého po- stavení zatlačena byla i Anglie sama. Ale vláda naše nechť má na paměti, že anglický lid by rozhořčeně odmitl všeliké přikývnutí ku přěním německým, když by se tím dosavadní (?) srdečné styky s Unil ohrozily.
Ščerbatov Trubecký Carlos Němcův Rusko Německo Praha Anglie spojený stát Glob
21 article
Poslední události jsou dle toho, aby přesvědčily každého v Anglii i v Unii, že Německo hledí mezi námi způsobiti rozkol.e »St. James Gazette« praví: »Spo- lečný postup s Německem byl každém případě chybou vlastni naší vlády, a události žádají stále naleha- věji, aby chybě té byl učiněn konec. « Také »Pal! Mal! Gazette« soudí, že Anglie ocitla se na křižovatce; také libe- rální »Westminster Gazette« čítá společnou akci s Německem mezi těžké chyby britské vlády. »Daily Graphic« ironisuje poslední řeč kancléře Bülowa v říšském sněmu něme- ckém. Dnes — praví list — poznal hr. Bülow, že hněv lidu anglického počíná se trvale obra- ceti proti Německu a protože nepřátelství Anglie bylo by věcí pro Německo nejen nepříjemnou, nýbrž i nebezpečnou, kaneléř obrací a chlubí se, že on anglofobský proud v lidu německém zadržel — a to činí tentýž muž — dokládá »Graphie« — který za porážek v jižní Africe měl pro nás jen posměch, kterýž vyslovil se tak nediplomaticky drsně o Chamberlainovia jenž byl vždy hotov sdružiti se s našimi od- půrci. Jakou cenu mají dnešní jeho pro Anglii poklony? Ostatně dle všeho také již Italie jest syta »eti« postupovati po boku německém. Veliká část římského tisku přimlouvá se za příčinou bombardování tvrze San Carlos za to, aby italský postup, když ne vůči Venezuele samé, tedy aspoň vůči ostatním státům v otázce vene- znelské od akce německé se odloučil.
Stanislav James Gazette Bülow Anglie Německo spo Mala Afrika Venezuela Westminster Gazette Daily Graphic Sana Carlos Italia
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze starých listin. (Pánové z Pernštejna. — Z doby rozvratu.) Mezi výtečníky šlechty doby Vla- dislavovy nemalý význam přikládá Palacký ve svých dějinách Vilém. z Pernštejna, muži, jenžv působení svém „nejvíce podobal se císaři Kar- lovi IV., jehož přednosti a ctnosti všecky, ne však spolu vady a poklesky měl do sebe.“ Z hi- storie, zápisů městských, z kronik, dopisů sou- kromých a jiných pamětí víme, jakým byl Vilém vzorným hospodářem, průmyslníkem, horníkem známe, že jako nodnosta v úřadech zemských byl ve všem nejvýše správný, spravedlivý, n sněmích, v životě veřejném rozhodným zastan- cem poctivosti, pravdy, spravedlnosti, že jedno- til rozbroje mezi stavy; v ohledu náboženském pak byl vzorem snášelivosti osvícenské, „s R- many věřil, s Čechy pod obojími držel, s Bra- třími umíral. Zemský archivář p. František Dvor ský sebral s nemalou námahou po archivecha knihovnách domácích i zahraničných drahný po čet listů, listin a jiných archivalií, jež podávaj bližší zprávy o životě slavného pána, památek jež nepřízeň času, nevědomost lidu a zloba ne přátelská nedovedly zničiti. Přes 1250 čísel vy kazuje ta sbírka archivalií (některé velmi ob jemné), uveřejněná v XVI. a XVII. svazku Ar- chivu Českého. Podány tu zprávy o rodinném, domácím a společenském životě pana Viléma
Pánová Palacká Vilém Vilém vzorný Bro Dvor Pernštejn Čechy Kara Ara Rman
23 article
Pernštejnského: dovídáme se, jak hospodařil a jmění spravoval po smrti svého otce, jak po- jišťuje manželce své Johance z Liblic statek její, čleme o zajímavých přípravách, konaných ku provdání dcery Bohunky; předkládají se nám svědectví o veřejné činnosti úřadní, politické, čteme, jak byl oblíben při králích Vladislavovi i Matyášovi Uherském, jakých milostí u nich došel, a jakým zase býval pomocným peněž- níkem pokladnám královským; jak knížata, kra- lové i císařové vyhledávali jeho rady. Vedle po- litické jeho proziravosti poznáváme jeho nábo- ženskou snášelivost, jak hájí Bratry české, pod- poruje kláštery, zřizuje náboženská nadání, vi- díme, jak zakládá ústavy humanitní, veliké zá- vedy hospodářské, zřizuje stavby monumen- tálné, zaráží nově hory i dobývá ve starých do- lech; jakou k lidu poddanému jeví laskavost. že vystupuje ne jako vrchnost, ale spíše jako otec laskavý; slyšíme jeho přímluvy i k jiným za poddaný lid, aby mu v různých věcech bylo polehčeno. Vidíme, jaké důvěry, vděčnosti lásky u jiných požívá, jaká pověst lidu o něm jde a on sám pamětliv je dobré po sobě památky. „Třeba nám na to pamatovati, co to na sobě nese připomínání člověku po smrti, a co rodům náleží na tom dobrého neb zlého,“ píše dne 6. března 1514 Zdeňkovi Lvovi z Rožmitálu.
Bohunka Vladislav Matyáš uherský Zdeněk Lev Liblice Rožmitál
24 article
Nade všecky pak ctnosti září od mládí až do poslední chvile jeho života Vilémova nadšená láska k vlasti, národu. O synech Vilémových Janu a Vojtěchu není mnoho zpráv. Byli hned od mládi ve vysokých hodnostech, Vojtěch již r. 1514 byl nejvyšším hofmistrem království českého; 1. pak 1526, kdy jednalo se o svobodnou volbu českého krále, byl dokonce mezi kandidáty na trůn královský, za nového pak krále Ferdinanda jmenován zem- ským hejtmanem. Až do brzké smrti své (17. března 1534) vždy stál v čele vlastencův, kteř pečovali o to, aby napraveno bylo zlé v zemi odstraněny neřády a zaveden pořádek. Jan zdědil po úmrtí Vojtěcha ke svým stat kům na Moravě jeho statky v Čechách. Byl rov- něž v poměrně mladém ještě věku nejvyšším ko- mořím v markrabství, místohejtmanem a zem- ským hejtmanem na Moravě. L, 1526 vedl voj- ska moravská do Uher proti Turku; a jako přední obhájce strany pod obojí jmenován její defen- sorem. L? 1539 zaslal králi Ferdinandovi pa- mětní list, v němž mu vykládá, proč obyvatel v království i v přivtělených zemích nemají k němu důvěry, a jsou toho mínění, že také on jim nedůvěřuje, nejsa toho pamětliv, že s vo- bodnou stavův volbou zvolen byl krá
Vilémová Jan Vojtěch Ferdinand Turek Morava Čechy Uhry
25 article
lem. S úžasnou, až bezohlednou upřímnosti vy týká králi, že bez rady, ano proti radám Čechův podnikl válku v Uhřích, čímž mnohé poddané své až na chudobu přivedl; že zamezuje z obavy nějakého spiknutí sjezdy krajské, na sněmích že nic se neprojednává, jen berně se svolují, obecné potřeby se zanedbávají, meze zemské se zúžuji a vedle jiných ještě nedostatků lidé bolestně snášejí útisky pro náboženství. Diplomatické cho- vání Janovo za odporu stavů českých r. 1547 svědčí, že stál mezi předními náčelníky národa své doby. Nepřiznivé poměry překážely někdý blahodárné činnosti Pernštejnů, zničením pak jich spísů zanikly pohříchu i výmluvnější do- klady jich ducha a smýšlení. Jak třeba želeti na příklad jen ztráty „Historie válek husitských“, sepsané Vojtěchem z Pernštejna, jenž ve věceeh válečných i politických byl na slovo braným od- borníkem své doby. Několik roztroušených lístk Janových po archivech vysokých katolických šlechticů (nekatolické šlechty nezachován ani jediný archiv) bylo by slabým světélkem do do- mácího, společenského života českého magnáta, kdyby náhodou nebyl vydavateli padl do ruky aspoň svazek register jeho listů z r. 1543. Z těch aspoň je zřejmo, kterak vysoký hodnostář český všem osobám mimo Čechy píše vždy jen če sky. Tak markrabí Jiřímu Braniborskému, je hož dcery měly za muže si vzíti syny Janovy: jen a jen českého jazyka užívá Pernštýnovec korrespondenci s biskupem vratislavským, s krá- lem polským a se všemi knížaty, s dynasty při- vtělených zemí ke království i s jinými cizími.
Čechův Janův Vojtěch Jiří braniborský Uhry Pernštejn Janová Čechy Janov
26 article
Kdykoli potřebu vidí, pozdvihá hlasu svého, slovy vlasteneckými povzbuzuje pokleslou mysl a varuje před hrozící záhubou. „A muoj milý pane synu! píše Adamov ze Šternberka dne 13. srpna r. 1540: Dlouho-li se tomu dívati budeme, aby o to království tak Němci kupčili, je trhali, ujímali, nejprvé v nějakých hranicích, potom v zámeích a v mě stech, jakož se toho již dosti děje, a potom v ce- lých zemích, k tomu království připojených, ja kož jest již toho dosti blízko, že knížets tv Slezské na vlasu se u této koruny drží. Neb račte toho u sebe povážiti: markrabě Jiře (Braniborský) ten znamenitý statek v Slizště má, a to jest kníže říšské; kněz Fridrich jsouc kníže lenní, ten týž má znamenitý statek, a co mu ho tímto knížetstvím přibylo, ten o nápady s domem Brandenburským mezi sebou zápisy udělali; pak kčemu jinému se tochajli (chýli), než aby knižetství Slezské k říši obráceno bylo, kněz Fridrich toho rozvažovati nebude, neb by rád za kníže říšské zuostal, a Vratislavští také, neb by rádi za říšské město zuostali. Pak muoj milý pane synu, tím vám zavazuji, muož na nás ono písmo naplněno býti, kdež se píše: Všichni svého hledí a žádný božího, též také všickni svého hledí a žádný obecního. Pak čeho potomkóm svým nasejem, to po nás žíti budou, strach, aby ta žeň nebyla v zlém připomínání a zlořečení, když my již shnijem, že ty kosti v kostnici ležic, pokoje jmíi nebudou v zlém připomínání ...
Němec Jira Fridrich Adamov Šternberk
27 article
Všech dopisův a listin v XX. svazku Ar- chivu Českého uveřejněných jest přes jedenácte set, z těch na půlpáta sta v regestech. Povrehné jen nahlédnutí přesvědčí jak hojnou látku ob- sahují. Vedle archivalií pernštejnských připojil vy- davatel v témže svazku (str. 541—563) „tři pro- jevy z války za krále Jiřího z l. 1467, 1468 1469. Prohlášením neplatnosti kompaktat sboru ba silejského r. 1462, povstala nová roztržka mez Římem a Čechy. Nástupce Pia II., papež Pavel II., nastrojil proti husitismu novou válku, jež po- čala proti Jiřímu jednotou panskou. Náčelníkem jednoty byl Zdeněk Konopištský ze Šternberka. Na sněm říšský, svolaný císařem Friedri- chem do Norimberka o válku proti Turku roku 1467, vyslal Šternberk jako zástupce krá- lovství českého Hilaria Litoměřického, Linharta z Gutštejna a Jana Kocovského, aby zjednali po- moc proti „kacířskému“ Jiříkovi, „již ne králi“ Z úplného textu řečí sněmovní (v současném če- ském překladu) vidíme, jak český rytíř Jan Ko- covský dovedl skládati slova a převraceti udá- losti, aby přesvědčil církevní i světská kníižata, že nejdříve se musí ta „česká škodlivá šelma kacířská“ vyhubiti a potom teprv proti „eizím vrahům Turkům“ šik obrátiti. Na všechnu mnohomluvnost a zapřisáhání dostalo se vy- slancům panské jednoty v Norimberce jen konej- šivé odpovědi papežského legáta; knížata říš- ská „prosebnou žádost“ zamítla.
Jiří Čecho Pius Pavel Jiří jednota Konopištský Linhart Kocovský Jiřík ko Turek Řím Šternberk Norimberk Gutštejn Ara
28 article
Však počatá již válka proti „Jiřímu z Kun- štatu, někdy králi českému“, nebyla zastavena. V Čechách, na Moravě i ve Slezsku bouřili du- chovní i světští pánové lid, sváděny krvavé půtky, dobývány tvrze, hrady, páleny vesnice, městečka; z říše německé přes ujednání na sněmu norimberském hrnuly se do Čech houfy bojechtivých křižáků, ano celé výpravy, počtem několika tisíc vpadaly do země kacířův. Nepřá- telství osob, měst, krajův ohlášováno tehdy od- povědnými listy. K takovým náleží také list Zdeňka Šternberka z Olomouce 24. srpna 1468 zaslaný knížeti Viktorinovi z Kunštatu, sy- novi Jiřího z Poděbrad. List Zdeňka Konopišt- ského jest dokladem nezkrocené vášně a jedova- tého hněvu, jímž naplněn byl někdy nejvěrnější přítel Jiříkův, jejž dary, sliby, milosti císaře Friedricha a papeže Pavla II. ke vzpouře proti vlastnímu králi rozeštvaly. Kurie římská chtěla zahubiti husitského krále stůj co stůj. Když domácí katolický ne- přítel k úplné zkáze jeho nestačil, rozjitřil papež krev uherského krále Matyáše Korvína, jenž za- pomenuv pro zisk na vděčnost a blízké přátelství k českému králi (mělť Kunhutu Kateřinu, dceru Poděbradovu, za manželku, 1464), prohlásil, že chce býti mstitelem nepřátel církve římské. V dobu osudného toho boje patří „List starých Čechův, pravých milovníkův a obhájcův pravdy Kristovy a jazyka českého“, kteříž z některých krajův české a moravské země v počtu 3000 se sešli, aby „ve jméno boží o tůž pravdu a o ten jazyk český se zasadili proti všem nepřátelům jazyka českého . ...
Jiří Čo Šternberk Viktorin Zdeňka Konopišt Jiříkův Friedrich Pavel Korvín Kunhuta Kateřina Poděbradův Čechův Kristův Čechy Morava Slezsko Olomouc Kunšta Poděbrady II