ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 da008870-71f0-11dc-9c05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 19, org 3, person 17, work 1
1 masthead
V Praze, v úterý dne 3l. května.
Praha
2 masthead
K číslu 149. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pešton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80 h
Praha Pešton
4 title
NARUDNÍ
6 article
Chunchuzské bandy v Mongolsku. Z Petrohradu, 31. května. Z Charbina se sděluje, že chunchuzské bandy uka- zují se za vedení japonských agentů v Mongolsku. Podmořský člun nebo mina? Z Berlína, 31. května. »Berliner Tagblatt« sděluje z úřadního pramene japonského: Popírá se, že záhuba japonské pancéřové lodi »Hatsuse« byla způsobena ruským podmořským člunem. Avšak odborníci ujišťují, že jenom tak mohl býti způsoben výbuch, poněvadž je voda na těch místech příliš hluboká, aby tam upevnění mechanických min bylo možné. Čechov na bojíště. Z Petrohradu, 31. května. Ruský spisova- tel Antonín Čechov odjel na bojiště a při- hlásil se dobrovolně jako záložní lékař. Sienkiewicz na bojiště. Z Petrohradu, 31. května. Henryk Sien- kiewicz odebéře se v nejbližší době na bo- jiště sbírat materiál pro povídky, ve kterých chce vylíčiti události na bojišti. Přibude v nejbližších dnech do Petrohradu, aby si vy- žádal u ministerstva vojenství potřebná doporu- čení pro cestu do východní Asie.
Čechov Sienkiewicz Henryk Siena Mongolsko Petrohrad Berlín Asie Chunchuzský band
7 article
Lupičské tlupy chunchuzů.
8 article
Z Londýna, 30. května. Docházejí zprávy z Mukdenu a Nučvanu, že veliká tlupa chun- chuzů, bezmála počtem 5000, pod velením pověstného lupiče Fenlinho, táboří asi 70 mil od Mukdenu. Tento náčelník chunchuzů byl loňského roku zajat Rusy a vyvezen na ostrov Sachalin. V lednu t. r. podařilo se mu však uprchnouti a vrátiti se k chunchuzům, kteří po- tloukali se v horách a pralesích v okolí Jalu. Fenlinho zamýšlí se svou »armádou«, jak
Rus Londýn Mukden Sachalin Jal
9 article
lupičskou rotu nazývá, znepokojovati ruské voj- sko. Několik kozáckých hlídek už pobil. Don Jaime Bourbonský. Z Benátek, 30. května. (C.-B.) Náčelník ruského generálního štábu generál Sacharov sdě- lil donu Carlosovi Bourbonskému telegraficky, že jeho syn don Jaime pádem s koně jenom nepatrně se pohmoždil. Vede prý se mu dobře a lékaři soudí, že bude brzy opět moci jezdit. K bojům u Kinču. Vojenský spolupracovník vídeňské »Reichs- wehr« probíraje kritiky japonské zprávy o úto- cích na výšiny naošaoské, praví: »Okolnost, že tato ruská posice obsazena byla je- nom jedinou divisí, která snad ani plným počtem ještě nebyla na místě, dokazuje, že Rusové onomu postavení nikte- rak nepřičítali důležitost, kterouž jí přikládají Angličané, označujíce ji jako sklíče k Port Arturu. Byla to právě jenom jedna z posic v celé řadě jiných posic, kterých Japonci bu- dou musit dobyti, než se dostanou k čáře portarturských tvrzí. Ja- ponci musili hnáti do ohně trojnásobnou přesilu a musili se dát podporovati ještě palbou svého loďstva, než se jim po- dařilo Rusy z onoho postavení vytlačiti. A o n budou musit — bude-li území před pev- ností tvrdě hájeno — ještě mnohem větší síly vojska do boje vrhnouti, aby Rusy také z dalších posic před portartur- skými tvrzemi zatlačili. Nejdůležitější otázkou jest nyní, zdali Rusové Dálný sku- tečně opustili, čili nic?« Vojenský spolupracovník vídeňského »Tag blattu« praví mimo jiné: »Dosud soudilo se, že při strašných novodobých střelných zbraních možny budou jenom bitvy na velké vzdálenosti. a tu ukázalo se opět, jako při zápasu o pa- horky u Kjulienčvenu na pravém břehu řeky Jalu, že konečně rozhodly osobní odvaha a sta-
Jaime Sacharov Carlos Rus Angličan Artur Japonec Benátky Jal
10 article SlY
SlY Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
11 article
tečnost: posice, které několik hodin trvavší pal- bou děl a střelbou pěchoty sice otřeseny byly. ale rozdrceny býti nemohly, neodolaly posléz útokům nepřítele se zbraní v ruce. Líčitelé bitev budoucnosti nemohli arci tušiti, jaké povrho- vání lidským materiálem příští válka ukáže. Ja- ponská válečná správa operuje, jak události ukázaly, s největší vypočítavostí a opatrností. neukvapuje se a váhá všude, dokud se ji ne- zdá, že doba nadešla, ale jakmile se rozhodla, že o dosažení nějakého cíle se zasadí, obětuje spousty lidu, aby ho také dosáhla. Obšírné zprávy, jež Japonci o bitvě u Kinču uveřejnili, ukazují, s jak nezdolnou houževna- tostí generál vždy nové setniny a pra- pory vrhal do mezer, jež strašná palba Rusů v řadách útočícího japonského vojska stále kácela. Doznává se již také, že jsou ztráty Japonců daleko větší než se původně udávalo (3000 mužů), vždyť padlo jenom na jediném místě, na vrchu Naošao, kde nejkrvavější boj se rozpoutal, přes 3500 Japonců. Lze soudit, že asi dvacet procent útočícího ja- plonského vojska na bojišti zu- stal o.«
Japonec Rus Naošao
12 article
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
13 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Zionistické demonstrace v Sarajevě. Ze Sarajeva, 31. května. Včera večer do- šlo zde k velkým zionistickým de- monstracím. Tři Angličané chtěli pořádati přednášku protizionistickou. Zdejší židé, kteří jsou vesměs přívrženci hnutí zionistického, usnesli se, že přednášku zmaří a přišli před spolkový dům, kde Angličané chtěli přednášet. Marnými zůstaly snahy vyklidit ulici. Když ko- nečně měla být místnost otevřena, způsobili židé velkou vřavu. Tři policisté na to tasili šavle proti demonstrantům. Dva zdejší vážení židé postavili se proti nim a za- mezili tak útok na dav. Později objevila se jizdní policie a byla uvítlá na
Angličan Sarajevo spolkový dům
14 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Návětěva. Napsal Julius Skarlandt
Julius Skarlandt
15 article
— — přijďte ke mně,“ psala mu. „v kterýkoliv jasný den, abyste shledl moji sa- motu. Snad se nebudete nudit. Ukáži vám všecky své obrazy, všecky drobnosti a reliquie z mládí bibeloty a japonerie, které si můj ubohý muž přivezí z cest. Budeme hovořiti o knihách a snech; přivedu vám i své dítě, malou Lili, abyste ji polibil ... Znali se i neznali. Oba, průměrná literárn jména, spatřili se poprvé na podzim v Miláně, na výstavě obrazů mladých umělců. Hovořila se svou přítelkyní, pražskou Něm- kou česky, snad až příliš hlasitě a on, ztráviv několik měsíců mimo Čechy, tolik již toužil po domově. Byl rád, že uslyšel po dlouhé době zase rodnou svoji řeč a bylo mu velmi milým toto setkání. Vábilo ho kouzlo melodického jejího hlasu podivoval se přesným jejím úsudkům. Pak ji viděl až na jaře, v Praze, na hřbi- tově, stojící v zamyšlení nad známým jakýms hrobem, na němž kvetlo mnoho temných, fialově žíhaných kosatců. Vyrušil ji, kráčeje cestou, plnou kamení ostrého, žlutého písku. „Vy zde?“ řekla tiš: a s údivem. „Můj den!“ odpověděl, „kdy nutno hledat zapomenutí a zapomínaných. Usmála se. Byla to krásná paní, v drobné, harmonické postavě, s jemnou, mramorově bílou tváří a ebe nově černým, bohatým vlasem.
Milán Německo Čechy Praha
16 article
Zadíval se na ni dlouze a dech se mu tajil. Byl pojednou raněn. Vzpomenul prvního setkání. Tehdy zůstavila ho zcela chladným. „Jak bylo možno... jak jen možno...“ vyčítal si nyní. Než vyšli ze hřbitova, hovoříce o všema o ničem, měl zase obvyklý svůj klid. Schylovalo se k večeru, růžové obláčky pluly vysoko modrou oblohou. Zastesklo se mu pojednou po radostném ptačím ševelu, tam, v té zapadlé říši mrtvých. Dole, v městě, ulice drsně hlučely a tok života bystře se valil ku předu. Konečně došli po malé odchylce parkem již byla ona navrhla, k domu, v němž bydlila. „Nebuďte již tak smutným!“ řekla mu na rozloučenou. „Jste mlád, život vás neranil snad tak pří lišně! Hleďte, můj osud!“ Uznal za nutné, napsati jí list, v němž omlouval včerejší svou ledabylost a zamlklost, věda, že není jí lhostejným. A tak přišlo to malé psaníčko, v šedivé obálce, s originálním, drobným písmem, v němž ho prosila, aby přišel v kterýkoliv jasný den .. Navštívil ji. Jako na omluvu řekla mu, noříc v něj své hluboké, modré zraky, že nechce se vdávat .. „Z piety ke svému zesnulému a z úcty před jeh dítětem,“ doložila. On pak poceloval malou, plavovlasou Lili, prohledl si drahocenné originály, rozvěšené se vzácným vkusem po stěnách salónku a na- slouchal tiše historii jejího manželství. Když umlkla, zarosily se mu oči. „Jak jen možno,“ ptal se, „že nepodlehla jste všemu tomu utrpení!“ „Jsem podlomena,“ řekla smutně. „Ale nevzpomínejme dnes více toho, co minulo,“ na- mítla pak živě a svěže, předkládajíc mu nový sešit „Studia“.
Dole
17 article Počal letmo a se zalíbením prohlížeti krásný
Počal letmo a se zalíbením prohlížeti krásný ten časopis. Přisedla blíže k němu, ke stolku úzkého tvaru, na němž stála vása s ohnivými růžemia temně modrými kosatci. V pokoji bylo ještě dosti jasno, ale z dálky blížil se již večer. V oknech, hledících k Petřínu, hiořelo mnoho prudkých barev. Zlatá s modří, rudá se stříbrem a žlutí. Jemná mlha měkce plížila se v pokoj, italské krajinky, zavěšené nad divanem, se černaly. Saské hodiny, staré, vzácné práce monotonně tikaly, mile rušíce nasládlé ticho. Po chvíli sklonila se paní Irena nad stol- kem, přivánějíc k růžím, tak že čelem dotýkala se jeho plavých, bohatých vlasů. Cítil chvění její hrudi, vdechoval mámivou vůni jejího těla. Oči její podivně zahořely. „Je to láska?“ ptal se zmateně. Poroz- uměla mu. „Můj mílý, mohla by zde býti,“ řekla. „Cí- tím její tíhu, vidím hluboké tmy, do nichž by mne poslala. Ale kam bych pak šla, smutná mi- lenka, kde vyplakala bych lítost svého milování, své marnosti, kdy utišila bych pláč svých nej- smutnějších nocí? Vězte, není pro mne radostí tohoto světa. Bůh mi dal jeho touhy, křeče jeho vášní a všechnu jejich neukojenost. Já, která tolik život jsem milovala, dnes jsem mu tak vzdálena... Láska by nám oběma způsobila mnoho bolestí. A já bych vám byla ráda sestrou, dobrou, milující sestrou, která by vás chránila a vedla jako čistý sen . .. Děkoval jí němým sklonem hlavy, děkoval jí bolestnými polibky, kterými poséval bílou, chladnou její ručku. Barvy západu v oknech dohořely. Vešle slu- žebné děvče, přinášejíc zažehnutou lampu. Vedle, v dětském pokoji, malá Lili dovádivě zpívala.
Irena Petřín