1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 144. ze dne 26. května 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Pěkné obrázky z Charbina podává Pavel Ros-
sijev v »Ruském Listku«. Pravíť: »Charbin jest nyní
nejen válečným táborem, ale i táborem válečných
zpravodajů ruských i cizích listů; mezi dopisovateli
jsou Angličané, Francouzi a Němci. Sedíme tu a če-
káme na události. — »Není co psát,« praví jeden
z Francouzův a krčí rameny. Velmi mnozí s ním
souhlasí. — »Kollego, opatřte události!« obrátil se
ke mně. — »Kollego, prosím vás, opatřte události!
odpovídám týmž tónem. On rozkládá rukama. »Ostatně
mohu vám přec něco povědět: o první svátek veliko-
noční žádali izvoščíci na svých pasažerech patnáct
rublů za hodinu.« — », ó!« kvílí náš »spojenec«.
— »Není naprosto co telegrafovat,« vzdychá v upřím-
ném zármutku jeden z Němců. Mnozí jej chápou.
»Vy píšete?« táže se mne. — »Zvláště dopisy zná-
mým a telegramy redakci se žádostí o peníze,o
mnoho peněz.« — »Das ví!« durdí se německý kol-
lega a hledí toužebně na pohodlné spací vagony.
které jedou až do Berlína. »Viděl jste kollegu z X?
táže se po chvíli. — »Viděl jsem ho. Usmívá se na
všecky. Nepochopuji ho.« — »Ale já ho pochopuji.
Pavel
Angličan
Francouz
Němec
Charbin
Berlín
4
article
Co si má počíti člověk, jenž nezná slova rusky, mezi
samými Rusy? Obrací se ke každému, kdo má vo-
jenskou čapku, s výrazem sympatií pro Rusko, ale
každý mu odpovídá vrtěním hlavy, jež znamená »ně-
panimaju«. Ti s vojenskými čapkami mu nerozumějí,
ale úsměv jeho je srozumitelný každému, jako hu-
bička tanečnice na provaze.« — Vychrtlý zástupce
»Daily Mailu« nestěžuje si, nekrčí rameny a neprosí
o »události«. Z ruštiny zná tři slova: »izvoščík«.
»kšnáť« a »Charbin«. Kroutě svůj ježatý knír chodí
všude tam, kde se shromažďuje dav lidu, ačkoliv
hovory tohoto davu jsou pro Angličana hádankou
sfingy. Nepochopujeme, co si počne, až se začnou
hromadit události, kterak bude »chytat« zprávy, zvě-
sti a fakta, když nemá o ruštině ani potuchy, Ale
soudě dle jeho sebevědomého vzezření, se tento An-
gličan neztratí. Toť se rozumí, že podruhé nepoboř
»Krem!«, neboť to obstaral již jeden z jeho kollego
v Japonsku; nepotáhne také s Japonci vítězně do Ir-
kutska, Zlatoustu, Ufy, Samary, Tuly atd. Jelť po
velké sibířské dráze a ví, že je Irkutsk daleko. Na
perutích pohádky nelze se tam dostat. Ale bez látky
svůj časopis nenechá, to ne! Bude psát a poví něco.
Rus
Angličan
Japonec
Ir
Rusko
Charbin
Kr
Japonsko
Zlatoust
Ufa
Samara
Tula
Irkutsk
Daily Maila
5
article
Byl kdysi v záchvatu upřímnosti: »Můj časopis dal
mi s sebou 30.000 rublů. Člověk tedy musí psát!..«
= Vzpoura trestanců. Z Florencie se oznamuje
Ve zdejším vězení Santa Teresa, kdež jsou umístěni
výhradně těžcí zločinci, vypukla těchto dnů vzpoura.
Dozorce vězňů, jenž s trestanci velmi přísně naklá-
dal, byl od nich nejkrutším způsobem ztýrán a mu-
sil uprchnout. Když na jeho volání o pomoc přikva-
pili jeho soudruzi, postavili se trestanci i proti nim.
tak že musilo být posláno pro četníky. Zatím se tre-
stanci zatarasili v dílně a když četníci přišli, házeli
na ně trestanci nástroje a cihly vylámané ze zdí.
Ředitel trestnice, plukovník Ramarino, byl kamenem
těžce raněn na hlavě. Také několik četníků bylo
raněno. Na to zakročili četníci sečnou zbraní a po
tuhém zápasu se jim podařilo, vzpouru potlačit. Ná-
čelníci vzpoury dáni do želez a odvedeni v samo-
vazbu.
Vzácné prsteny. Manželka slavného anglické
ho spisovatele má velmi drahocenný a zárovéň pa-
Santa
Ramarino
Florencie
6
article
mětihodný snubní prsten. Tento prsten zdobil před
4000 lety ruku královské dcery egyptské a dostal se
po různých příhodách do rukou spisovatele. Méně
drahocenný sám sebou, ale za to tím zajímavější
jest prsten, který jakás dáma ze vznešené společnosti
nosí s hrdostí a ráda jej ukazuje každému, kdo jej
chce vidět. Je to hladký olověný prstýnek, zhotovený
ze střely, jež před lety málem by byla učinila konec
životu jejího nynějšího manžela. Jedna z nejkrásněj-
ších Angličanek má koštěný snubní prsten, jehožsi
váží nade všechny svoje ostatní šperky. Prstýnek
ten je nejen symbolem věrné lásky, ale také dů-
kazem statečnosti. Večer před svým odjezdem na
honbu slonů do Afriky vyznal se jí její ctitel
— nynější její manžel — ze své lásky a ona se
mu zasnoubila. Při loučení pak projevila přání, že
by měla ráda snubní prstýnek, zhotovený z kosti
prvního slona, kterého týž skolí. Ženich byl pa-
mětliv jejího přání; když se vrátil z Afriky, podal
své vyvolené vytoužený prstýnek, ozdobený nádher-
ným rubínem. Nejdrahocennější prsten jest majetkem
jedné z dcer Vanderbiltových. Jest ozdoben brillian-
tem v ceně 7000 1. st. a několika menšími draho-
kamy. Jediný svého druhu a mimo to i nejmenší
všech prstýnků, jenž kdy zdobil ruku nevěstinu, byl
prstýnek, jejž dostala princezna Marie, dcera krále
Jindřicha VIII. anglického při sňatku s korunním
princem francouzským, dne 15. října 1549. Nevěstě
bylo právě dvě léta, ženichu sedm měsíců a osm dnů.
Vanderbiltův
Marie
Jindřich VIII
Afrika
7
article
Svatba konána s velkou okázalostí a nanejvýš slavně.
Při slavnosti obrátili korunního prince tvářičkou ke
trůnu, po jeho pravici stála královna Marie francouz-
ská a princezna Kateřina anglická, po pravici pak
dva kněži. Kardinál Wolsey podal francouzskému
admirálu Bonnivertovi, jenž byl přítomen jako zá-
stupce ženicha, drobounký diamantový prstýnek, jenž
naviečen na prstík princův.
= Kterak se ve východním Londýně jí. Dr
Alexander, inspektor potravin pro londýnské předmě-
stí Poplar, oznamuje, že má podstatné důvody před-
pokládati, že ve východních čtvrtích Londýna provo
zuje se čilý obchod s koňským masem, které dodá-
vají pohodní. Maso zbaví se pečlivě kostí a pak se
zpracuje na zboží uzenářské. Mimo to přichází do
obchodu silně prosolené a pak máčené, aby se zba-
vilo nepříjemné příchuti. Maso takto zpracované na-
zývá se prostonárodně »Jack«. Rozseká se na drobné
kousky a smísí se s tukem a s kořením a v tomto
stavu dá se stěží rozeznat od hovězího. Mimo to ani
znalec v takovémto mase nemůže již rozpoznat cho-
roboplodné zárodky. Dr. Alexander soudí, že obchod
s masem méně cenným a zdraví škodlivým mohl by
být zamezen toliko registrováním a přísnou kontro-
lou veškerých obchodníků s masem ve východních
čtvrtích londýnských a okresní zastupitelstvo londýn-
ské bezpochyby se rozhodne dle tohoto návrhu.
Marie
Kateřina anglický
Wolsey
Bonnivert
Alexander
Poplar
Jack
doktor
Londýn
8
article
= Loupežné přepadnutí banky. Ze Sydneye se
oznamuje: V časných hodinách ranních byla lupiči pře-
padena »Anglicko-skotská a austrálská banka«v
Bonhillu, 10 angl. mil od Melbournu. Zakuklení lu-
piči spoutali pokladníka, spícího v bankovní budově,
a ucpali mu ústa. Rozbili pokladnu dynamitema
unikli s lupem 1760 1. st. na voze, který ukradli
správci banky. Vůz nalezen den potom v Melbournu.
Třesk výbuchu byl tlumen polštáři a koberci. Banka
vypisuje značnou odměnu na chycení zlodějů a 259%
z vrácených peněz.
Bonhill
Melbourne
austrálský banka
9
article
Zemřelí v Praze
Dne 19. května 1904: Moutvicová Terezie,
manželka domovníka, 37 roků, 159—I. Hloušek Frant.,
soukromník, 75 roků, 1970—II. Müllerová Anna,
manželka soukr. úřadníka, 47 roků, 947—II. Havlova
Marie, dcera dělnice, 5 týdnů, 368—VIII. Mikulová
Josefa, manželka řezníka, 65 roků, 260—III. — Ve
všeobecné nemocnici: Fridrich Ferdinand, slu-
ha, 21 rok. Číhová Antonie, vdova po řezníku, 46 roků.
Fürstová Marie, žebračka, 82 roky. — U Milosrd-
ných sester: Zwipplová Anna, posluhovačka, 39r.
— U Alžpětinek: Trpišovských Františka, dělnice,
21 rok. — V josefovské nemocnici: Fuchs
Moric, posluha, 65 roků
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 26. května.
190. hra v předpl:
(2. čtvrtka.)
Na pamět Antonína Dvořáka.
I Hloušek
František
Müllerová
Anna
Havlův
Marie
Josef
Fridrich Ferdinand
Číhová
Fürstová
Král
Dvořák
Praha
Moutvicová Terezia
národní divadlo
U Milosrd
Zwipplová Anno
U Alžpětinek
Trpišovský František
Fuchs Moric
10
article
Svatá Ludmila.
Svatá Ludmila.
Duchovní opera o třech dějstvích. Složil Antonín
Dvořák. Text od Jarosl. Vrchlického, scénicky upravil
V. J. Novotný. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér
Robert Polák.
Po prvním i druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
V pátek 27. května.
Ludmila
Dvořák
Vrchlický
V J Novotná
Kovařovic
Robert Polák
11
article
191. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Dceruška hostinského. — Oheň
v dívčím ústavě. — Stará historie.
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 26. května.
Začátek o 7. hod.
47. hra v předplacení,
Po šesté: Můj Vojtišek.
Obraz ze života se zpěvy o 3 jedn. Dle Arrongea
zpracoval J. Böhm. Režisér V. Spurný. Dirigent
E. Starý.
(bliže Palackého
Arronge
J Böhm
V Spurná
E Stará
Palacký
Praha
lidový divadlo
13
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve čtvrtek 26. května.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Rudy Kubíkové. Jako hosté vystoupí:
slečna Pavla Stolzova a pan Josef Burda.
Nově studováno: Padlí andělé.
Hra ze života o třech jednáních. Napsal Richard
Nordmann. Přeložil Ladislav Chmelenský. Režisér
Josef Kubík.
Ruda Kubík
Pavel Stolzův
Burda
Nordmann
Ladislav chmelenský
Kubík
Smíchov
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vhrae
Pištěkovo lidové divadlo vhrae
na Král.
Ve čtvrtek 26. května.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch slč. Mařenky Seifertovy.
Poprvé: Hero a Leander 11894
vlny lásky — vlny moře.
Tragedie o 5 jedn. od Frant. Grillparzera. Přeložil
Václav Poděbradský.
Král
Seifertův
František
Grillparzer
Poděbradský
Pištěkův lidový divadlo
Hera a Leandros
15
article
Vůči úzkostlivému mlčení Solerově Verissen pokra-
čoval hlasitěji a pronesl zcela jasně a pevně slova
»Můj milý! vyletíme do povětří... A s námi celý
ten krám !«
»Do povětří?«
»Tak jest! Nedáme se přece polapiti hloupě jako
syslové v díře l«
»Co chcete učiniti ?«
»Však uvidíte! Jest to zcela snadné! Dělejte
jak já!«
Potom vzav kleštičky, jal se Verissen vytrhávati
střely z obalů nábojových a sypal prach nábojů takto
roztržených na baličky nábojové, právě otevřené.
Soler, jakoby zkamenělý hrůzou, hleděl na počínání
Verissena, aniž pochopoval jasně jeho úmysl.
Z venčí zatím již útočili na dvéře pomocí dláta
kladiva.
Prudké rány, jimiž naráženo na ně, působily veliký
hluk v celé kasematě, neboť klenby její odrážely několika-
násobně údery ty, měníce je jakoby ve hřmění.
Verissen pokračoval, nedávaje se rušiti, ale velmi
rychle v práci svojí.
Když vyprázdnil prach z celé řady nábojů, otevře
ještě jeden náboj, zamumlav:
»Ještě tento !«
A nechav prach v obalu posledního tohoto náboje,
položil tento tak, aby obsah jeho byl v dotyku s malou,
nasypanou již hromádkou.
A potom vyňal sirku z kapsy svojí —
A tu Soler chopil se ho za ruce;
Solerův
Soler
16
title
»Ne1... Ne!... Nechci, aby vyletěli do povětří!«
17
title
»U všech čertů! Dělal jste si blázny ze mne
19
article
jest to náboj obyčejný!«
»Jakže? To není možná!«
»Vizte sám !«
Soler se shýbl a užasnuv jako prvé Verissen sám,
na náboj zrakem vytřeštěným.
Náhle myšlenka jedna probleskla mozkem jeho.
Tázal se v duchu sebe sama:
»Byla by to snad léčka ?«
Zachvěl se celý!
Ovládl se ale přece a děl toto:
»To jest asi nedopatření nějaké! Jiné náboje jsou
zajisté dobré! Otevřeme balíčky!«
I rozbalil postupně tři balíčky jiné.
Ale ve všech nalezli staré jen známé náboje!
Ani v jediném z nich nebylo jedinkého náboje
nového vzorul
Verissen vzkřikl:
»Prokletá věc !«
Soler chvěl se od hlavy k patě.
Verissen zlostně obořil se na něj
»Věděli, že mají co činiti s hlupákem i nastrojili
vám léčku! A vy jste se dal chytiti a nepochybně jste
také nás přivedl do pěkného nebezpečí. Po všech čertech,
dělejte — srovnejte a složte zase jnáboje — přidělejte
nové plomby a hleďme, ať jsme co nejrychleji odtud.«
»Věru, nerozumím tomu všemu!«
»A přece lze tomu snadno rozuměti! Netřeba k vůli
tomu konati nějakých zvláštních studií. Podezřívali vás
prostě! Musil jste se nepochybně dopustiti nějaké neopa-
trnosti.«
»Žádné — ujišťuji vás!«
Zaprodáni nepřiteli.
Soler
Verissen
Věra
Musil