1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 140. ze dne 21. května 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Etienne Jules Marey. Z Paříže se oznamuje
Francouzská věda utrpěla těžkou ztrátu úmrtím
slavného fysiologa Etienna Julesa Mareya, professora
přírodních věd na Collge de France a děkana lékař-
ské sekce akademie věd, jenž zemřel ve věku 74 let.
Marev, jenž se narodil v Beaune, byl prvním učen-
cem ve Francii, jenž založil fysiologickou laboratoř.
Etienne
Jules
Marea
Etienn Mareya
Franc
Marev
Paříž
Beaune
Francie
akademie věda
4
article
Experimentalná fysiologie děkuje mu velkou řadu
genialních bádání a vynálezů. Připomínáme z nich
jen diagnosticky důležité registrační přístroje sphyg-
mograf a kardiograf, jež umožňují grafické znázor
nění tlukotu srdce, pohybů tepny, pohybů při dý
chání atd. Marey byl též první, jenž pomocí mži
kové fotografie zachytil pohyby jdoucího člověka, le
ptáka, klus koní atd. a přispěl takto k vynálezu kine-
matografu
Neštěstí a bouře na moři. Přítel našeho listu
píše nám z Pirea: Se všech stran docházejí truchlivé
zprávy o neštěstích a nehodách, jež způsobily posledních
dnů panující bouře v různých dílech Středozemského
moře a hlavně v řeckých vodách. Mnoho plachetních
lodí bylo značně poškozeno a dvé byly vlnami
vrženy na skalnatý břeh Peloponnesu, posádky jejich
se však spasily. Za to přišli o život tři plavčíci
zálivu Falerském. Tento čtvrtek pozdě v noci slyšeli
obyvatelé hotelu, stojícího na břehu v Starém Faleru,
úpěnlivé volání z hučících vln. S počátku myslili, že
volá někdo z rybářské loďky o pomoc, ale když se-
stoupili k moři, rozeznali v temnu nočním člověka,
držícího se na skalisku, vyčnívajícím z hladiny moř-
ské, přes něhož se valily burácející vlny, hrozíce
strhnouti ho do hlubiny. Spasiti ho bylo velmi ob-
tížno, neboť byly by vlny pohltily každého, kdo by
se odvážil přiblížiti se k němu. Proto rychle přinesl
dlouhý provaz, který si jeden z rybářů připevnil
okolo pasu a vrhl se do moře, by doploval k tonou-
címu, kdežto druzí ho drželi za druhý konec provazu.
Pireus
5
article
Po delším namáhání podařilo se mu dosáhnouti zá-
pasícího se smrtí a vzíti jej do náruče, načež
oba muži byli od čekajících druhů oa břehu
z vln vytažení. Tu teprv při světle svítilny seznali
v zachráněném starce, který však se zdál býti mrtev.
Donesše ho do hotelu, vzkřísili ho a dověděli se, že
tentýž den odplul v loďce z Pirea do Falera s třemi
druhy a že vlny stroskotaly loďku o skaliska. Šlo
tedy o to, spasiti ostatní tři lidi a proto svolavše
ještě jiné obyvatele Falera a policisty, prohledali se
svítilnami celé okolní pobřeží a nalezli v rozpuklině
jedné skály zohavenou mrtvolu jednoho z nich,
kdežto po ostatních dvou nezůstalo ani stopy a též
loďka s nákladem soli zmizela. Stařec zápasil přes
2 hod. se zuřivými vlnami a ruce jeho jsou do masa
rozedrány od drsné skály. Duch jeho jest tak zdrcen,
že jen občas má jasné okamžiky, tak že dosud ne-
byl s to udati jména svých tří utopených druhů. Dle
došlých telegrafických zpráv byla celá posádka fran-
couzského parníku »America«, náležející společnosti
Fraissinet, který se srazil v průlivu messenském tak
nešťastně s italským parníkem »Solferino«, že bned
utonul, italským parníkem zachráněna a dovezena do
Messiny. Způsobená škoda páčí se na více než mil-
lion franků. Parník »America« plul z Marseillu do
= Pes hrdina, anglický bulldog »Kuci« jest právě
miláčkem petrohradské společnosti. Bvl dosud obda-
Piren
Solferina
Kuc
Pireus
Amerika
Messina
Marseille
Pirna
Fraissinet
6
article
rován třemi stříbrnými obojky od dam nejvyšší spo-
lečnosti a od skromnějších ctitelů dostal přes třicet lev-
nějších obojků. V bitvě u Čemulpa nalezal se »Kucie
na »Varjagu«. Olizoval rány plavců, aby ulevil je-
jich bolestem a při této samaritánské službě bylo mu
ustřeleno pravé ucho. Při slavnostním vjezdu hrdin
čemulpských seděl »Kuci« na bubnu a občas zaště-
kal, jako by chtěl odpovídat na nadšené volání svých
obdivovatelů.
= Příšerný objev. Z Palerma se oznamuje: Na
břehu moře, blíže předměstí Acquasanta, kopají se
právě základy ke stavbě nových doků. Při kopání
nalezeno celé pohřebiště, ve vápně byly tu uloženy
zbytky čtrnácti mrtvol. Příšerný tento nález byl
ovšem ihned oznámen policii. Lékaři zjistili, že
mrtvoly byly pohřbeny asi před deseti nebo patnácti
roky. Na některých kostrách bylo patrno, že byly
usmrceny střelami z pušek. Pozemek, kde mrtvoly
nalezeny, náležel ještě před šesti léty zemřelému za-
tím obchodníku s citrony Gandiosovi, o němž bylo
známo, že jest jedním z náčelníků maffie. Předpo
kládá se, že na onom místě pohřbeny byly oběti
maffie, Podle zbytků šatstva, nalezených u mrtvol,
soudí se, že to celá rodina, jež roku 1885 beze stopy
zmizela a o níž se již tenkráte předpokládalo, že
byla maffií odstraněna.
Varjag
Kuc
Palermo
7
article
Zemřelí v Praze.
Dne 14. května 1904: Hucalukova Rozalie,
2 roky, 1575—II. Veselý Václav, kupec, 65 roků,
1687—II. Bechyně Emanuel, kanc. sluha, 41 rok,
113—VI. Míchálková Anna, manželka topiče, 21 rok,
308—VII. Babická Josefa, manželka zahradníka, 43 r.
88—VI. — Ve všeobecné nemocnici: Horej-
sková Božena, manželka dělníka, 28 roků. Javůrel
Eduard, 19 roků. Pešaut Josef, soukromník, 63 roky
Pomajzl František, inženýr, 82 roky. Reitrova Josefa.
služka, 15 roků. Salačová Marie, vdova 69 roků.
Schleiss František, syn uhlíře, 7 roků. Soukup Josef.
písař, 39 roků. Vodenka Josef, tovární dělník, 42 roky.
Worm Hugo, obchod. akademik, 20 roků. — U Milo-
srdných bratří: Prokůpek Josef, krejčovský po-
mocník, 25 roků. Weissel Otakar, sklenářský pomoc-
ník, 22 roky. — U Milosrdných sester: Čer-
máková Barbora, manželka jircháře, 38 roků. Havlíček
Jan, dělník, 54 roky. Karásková Karolina, dělnice, 30r.
Krejčíková Anna, vdova po dělníku, 60 roků. Tarab
František, dělník, 56 roků. Zelenková Matylda, vdova,
47 roků.
Václav
Emanuel
Josef
Božena
František
Reitrův
Salačová
Marie
Schleiss
Soukup
Hugo
Otakar
Barbora
Havlíček
Jan
Karásková
Krejčíková
Anna
Taraba
Zelenková
Matylda
Praha
Bechyně
Hucalukov Rozalie
Míchálková Anno
Čer
U Mila
Prokůpek Josef
8
article
Dne 15. května 1904: Trojanova Olga, dcera
cukráře, 12 roků, 67 a 68—II. Zitlanová Anna, sou-
kromnice, 78 roků, 390—III. Nussbaumer Jan, místr
pilnikářský, 66 roků, 115—VI. Šimota Josef, syn po-
sluhovačky, 13 roků, 833—VII. — Ve všeobecné
nemocnici: Jandoušová Kateřina, vdova po děl-
níku, 66 roků. Nováková Anna, vdova po dělníku, 66
Sýkorová Jana, dělnice, 52 roků. Spálenka Karel, obuv-
ník, 74 roky. Werner Josef, zámečník, 46 roků. —
U Milosrdných bratří: Kunnert Eduard, sedlář
36 roků. — U Milosrdných sester: Procház-
ková Marie, manželka horníka, 32 roky, — V měst-
ském chudobinci: Majerovská Terezia, vdova
po krejčím, 82 roky
Dne 16. května 1904: Steinský Rudolf, vrchn
účetní, 46 roků, 774—VII. Růžička Jos., syn obuvníka,
19 měs., 544—VII. Saenger Rolf Jindřich, gymnasista,
18 roků, 740—II. Husák Václav, řezník, 39 roků,
248—V. Janda Václav, strojmistr, 53 roky, 83— I. Pí-
sařík Antonín, zlatník, 62 roky, 753—I. Kut Jaroslav;
syn dělníka, 3 měs., 582—VII. Všetečková Marie,
manželka strojníka, 20 roků, 721—VII. Luckrová
Marie, soukromnice, 46 roků, 1616—II. Půlpánová
Josefa, vdova po rolníku, 81 rok, 364.—III. Gürthova
Marie, 18 roků, 57—IV. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Vávrová Františka, manželka dělníka, 30
roků. — V c. a. k. vojenské nemocnici: Kuchta
Bartoloměj, pěšák, 24 roky. Novák Josef, pěšák, 23r.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V sobotu 21. května.
187. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Na počest Sjezdu českých právníků.
Čertova stěna.
Romanticko-komická opera o 3 dějstvích. Text od
Elišky Krásnohorské. Hudbu složil Bedřich Smetana.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po prvním i druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod
Konec před 10. hod
Nussbaumer
Jan
Josef
Nováková
Anna
Spálenka
Karel
Werner
Marie
Růžička
Rolf Jindřich
Husák
Václav
V Janda
Antonín
I Kut
Jaroslav
Všetečková
Novák
Král
Eliška
Smetan
Kovařovic
Robert Polák
66 Sýkorová
Praha
Zitlanová Anno
Procház
Steinská Rudolf
Luckrová Marie
národní divadlo
Trojanův Olga
Jandoušová Kateřina
Kunnert Eduard
Gürthův Marie
Vávrová František
Kuchta Bartoloměj
9
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Začátek o 3/48. hod
4. hra organisace nár.-sociální v Praze-VIII.
Pobostinská hra p. Jůlia Čanského.
Se svolením sl. správy Národního divadla v Praze.
Po desáté
Madame Sans-Gene.
Veselohra o 4 dějstvích. Napsal V. Sardou. Přeložil
B. Frída. Režisér B, Lachman.
V sobotu 21. května.
(blíže Palaokého
Čanský
V Sardou
B Frída
Lachman
Praha
lidový divadlo
organizace národní
národní divadlo
SanGenus
10
article
Aréna na Smichové (onzmostu.
Aréna na Smichové (onzmostu.
V sobotu 21. května.
Začátek o 7. hod,
Ve prospěch Jana Ferramontiho
Jako host vystoupí paní B. Jeřábková-Kaclová.
Dáma od Maxima.
(La Dame de chez Maxim.)
Fraška o 3 jednáních. Napsal Georg Feydeau. Přelo-
žila Olga Nápravníkova, Režisér Jan Kubík.
Ferramonti
Jeřábková
Kaclová
Fraško
Feydeau
Nápravníkův
Kubík
Le Dam jít chez
11
article
Pištěkovo lidové divadlO vinohrádeck.
Pištěkovo lidové divadlO vinohrádeck.
na Krai
V sobotu 21. května.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Žně.
Drama o 3 jednáních. Napsal F. A. Šuber,
Šuber
Pištěkův lidový divadlo
12
title
Dary a příspěvky.
13
title
(Složeno u pokladny „Národních Llatů“.)
národní Llat
15
article
pad, že by Soler klásti mu chtěl na příště někdy odpo
— zbraň, bez niž mu nechtěl prve poskytnouti po-
moci svojí.
A tak perfidně, ale tak bezpečně, nástrahou peněžní
i vyhrůžkami zároveň, přivedl k pádu tohoto vojáka fran-
couzského i rozvrátil svědomí jeho do té míry, až ten
odhodlal se spáchati i věc nejstrašnější a nejhnusnější zá-
roveň: zradu
A nyní nadešel okamžik, Pugetem dávno čekaný
Voják měl zaplatiti dluh svůj-
Soler zkoumal plomby při svitu lampičky svojí.
Hnul sebou radostné a zamumlal:
»Plomby mont-valerienské. Mám razítko jich . . .«
To jej upokojilo.
Přistoupil pak k bednám, jež obsahovaly zámyčky a
prohlížel zámečky jich
»Puleonská výroba!« zašeptal. »Znám to ! Tím lépe!«
Skutečně: štěstí mu přálo!
Oddechl si a ulevilo se mu, jakoby všechno nebez-
pečí pro něj bylo pominulo.
Potom, aniž si již povšiml bedny s třaskavinou,
vyšel z kasematy a odebral se za denním povoláním.
Přerušil je však několikráte, aby vyšel před jižní
frontu tvrze, odkudž bylo lze shlédnouti celou cestu.
K jedenácté hodině spatřil v nevelké dálce povoz,
kterýž přijížděl cvalem,
Prohodil:
»Konečně on !«
Skutečně, po pěti minutách pan Verissen zastavil po-
voz svůj před Solerem, přeje mu již i dobrého jitra.
Oba mužové stiskli si ruku.
Soler
Puget
Verissen
16
article
Ulehli pak a mladá žena pohroužila se ve spánek.
Soler bděl však: loket opíraje o polštář a tvář maje
zachmuřenu starostmi, nemohl usnouti a celá noc tak
pro něj plynula.
Zrak jeho bloudil s jeho ženy roztomilé, tak jak
zde spala, k oběma jeho dětem, jež dřímaly klidně s ústy
pootevřenými a usměvavými
V tom byla radost jeho největší, míti je zde tak
před očíma, neboť byl dobrým otcem, dobrým manželem
a miloval rodinu i domácnost svou.
Vše kolem něho dýchalo klidem a jasem, a při tom
spánku a klidu bytostí a věcí mohl mysliti na budoucnost
šťastnou, úsměvnou a záviděníhodnou.
A přece duch jeho upoutáu byl neodlučně k bolest-
nému jakémus přízraku, jenž hrozivě vyvstával před
ním!. ..
Soler
17
article
Ranní zatroubení, volající vojáky ze spánku, zastihlo
Solera bdícího, jak přechází již po dvoře.
Mužstvo pod jeho rozkazy zkusilo dnes ráno zle za
jeho noc probdělou a odstonalo jeho nervosnost, nebot
nikdy při raportu neudělil tolik trestů jako tentokrát.
Potom, když se služba ocitla opět v obyčejných ko-
lejích, Soler dav rozkaz, aby z kasematy č. 3 odstraněn
byl každý nepovolaný, otevřel dvéře první a zavřel je za
sebou na klíč.
Jakmile jednou ocitl se uvnitř, rozžal malou lam-
pičku, podobnou lampě horníkův, kterou měl skrytou pod
Zaprodání nopříteli.
Soler