Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIII.

2

V Praze, ve čtvrtek dne 26. února 1903.

Praha

3

Číslo 56.

4 article

Na ranní a odpol. lista předplácí sei v Praze v ašministrasi na měsíc . . . . . . 2 K za čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvají donáškou za čiet lcta . . . . 7 K 50 ve úilialkách: na ně-ie . . . . . . 2 K 30h Poštou: a mesle s dvojí zisilkos nn roěsí na čivrt lota . . . k eon

Praha NN

5 article Rozlousknou Maďaři armádní oříšek?

Rozlousknou Maďaři armádní oříšek? Děle měsíce již trvá v uherské sněmovně tuhý zápas o brannou předlohu, a spolehalo-li se ve Vídni na to, že dobrý příklad rady říšské. kdež se konaly závody o zavděčení se správě ar- mádní, strhne s sebou i uherský parlament, nutno doznati, že naděje tato úplně selhala. Vídeňské radě říšské zbyla ze všeho jen kormutlivá affera s velitelem 10. armádního sboru, jenž prohlásil že „osobní pohana ve sněmovně poslaneů nemůže se dotknouti armády a její přislušníků“ a že „ponechává posouzení své činnosti jako sbo revého velitele činitelům povolaný m“ prohlášení ještě bylo sesíleno tím, že je říšský ministr války, rytiř z Pitreichu dal na veřej nost a že vládě blízké listy, jako „Fremden- blati“ ostře vystupují proti „parlamentním de- klamacim“ — ač případ náleží na vruh pcuze toho kterého poslance (Pernerstorfra), který prohlásil v zaslánu „N. Fr. Presse“ dne 21 t. m., že chce za svá tvrzení státi i před soudem To se stalo skorem v témž okamžiku, kdy ministr honvédů baron Fejérváry dal soubojem čestné zadostučinění poslanci a členu opposice uherské Lengyelovi, ač týž dle jeho přesvědčen o armádě „lhal“ ... Říšská rada je parlament — uherská sně movna je parlament — a jaký obrovský rozdí jest v jejich významu! Než, opisody tyto jsou jen vnější známkou úpadku vídeňské rady říšské, mnohem důleži tější jest rozdil věcný, jenž při předloze brann ode dne ke dni se markantněji uplatňuje. Zápas opposice uherské ve příčině branné předlohy, ač ještě není ukončen, vykazuje jiz nyní takové veliké úspěchy ve věcech vojen- ských, o nichž se vídeňské radě říšské dosud an ve snu nezdálo.

Maďar klamaci Pernerstorfr Fejérvára Lengyel Vídeň Presse

6 article

Maďaři způsobili, že původní návrh branne předlohy byl odvolán a že upuštěno zvláště o povolání náhradních záložníků k činné službě Opposice v uherské sněmovně domohla se pro hlášení z úst ministra honvédů, barona Fejér vára, že branná předloha jest „prostou před- Ichou vládní“, a že tudíž na ni není třeba bráti takové vysoké měřítko, pod jaké se schou- lila ve svém jednání sněmovna vídeňská svými „deklamacemi“. Tím otázky vojenské v Uhrách postaveny na stejné stanovisko kon- stituční, jako všecky ostatní záležitosti, vymknuta vládní straně pohodlná a universáln výmluva, že jedná z vůle vyšší. Vůbec jest sněmovní zápas nyní v Uhrách vodený plný pozoruhodných episod, z nichž nen pro nás bezvýznamno, že řečníci opposiční uznal stejná práva starých historických národů v Cislaj- tánii, Čechů a Poláků, na tatáž jezyková práva ve vojště, jakých se domáhají Maďaři pro sebe. Posavadní bilance čtyřnedělního zápasu jes pak asi tato: Opposice žádá provedení důsledků dualisti cké formy soustátí i ve vojsku. Poslední z řeč- níků vládních, hrabě Andrássy, jenž ještě háji německý armádní jazyk a mluvil „o babylon- ském zmatku“, jenž by nastal, utrpěl takové fiasko ve sněmovně, že vládní strana uznala z nutno, vyslati do boje hraběte Štěpána Tiszu. kterýž stanovisko posavadních vládních stran uherských opustil a snažil se, přiblížiti se opposici, prohlásiv, že uznává, že dnešní stav společné armády již neodpovídá oprávněným ná- rokům maďarského národa, a má za to, že orga- nisace vojenských ústavů vychovávacích to zavi- nila, že maďarský živel nemůže v náležitém po- čtu býti zastoupen ve sboru důstojnickém. Na řeč tuto navázaly časopisy vétšiny uher- ské sněmovny úvahy, jež nutno považovati za zá- klad akce, pomocí jejíž vláda doufá dosíci na opposici, aby propustila brannou předlohu.

Maďar Čecho Polák Andrássy Štěpán Tisza Fejér Uhry

7 article

Opposice žádá zvláště zavedení nového mo- derního trestního řádu vojenského, dvouleté činn služby vojenské a maďarského velicího jazyka u pluků uherských. S vládní strany se slibuje, že nový vojen- ský trestní řád bude sněmovně předložen na pod- zim; co se týče dvouleté služby, namítá vládní strana, že by způsobila takové zvýšení nákladů na vojsko, že by tím utrpěly hospodářské a kul- turní potřeby Uher, na něž by nezbylo prostřed ků. Za to uznávají listy, vládě blízké, že poža davek velicího jazyka maďarského v plucíeh uherských znamená praktický pokrok po litiky opposiční, kteráž prý dosud jen hájila ne porušené přenešení zděděných zásad na po tomky.

Uhry

8 article

Nebojí se již „babylonského zmatku“, proto že zavedení maďarštiny u honvédů nevedlo v zemské obraně rakouské k zavedení národníeh jezyků. Avšak maďarský velicí jazyk v armádě společné u pluků uherských nelze nyní již za- věsti proto, že uherských důstojníků jest pouze 10 a u některých druhů ozbrojené moci ještě méně, dá prý se však uskutečniti za deset až dvanácte let, když veškeré vojenské ústavy tak se zreorganisují, aby ročně potřebný počet uher- ských důstojníků se doplňoval. Konečně bude prý se přesněji prováděti ustanovení z r. 1868, aby uheršti důstojníci se přidělovali výhradně ku plukům uherským. Také prý se zřídí honvédské dělostřelectvo. V tomto rozsahu asi tedy hodlá vláda uher ská vyjiti vstřic požadavkům opposice, a možno předpokládati, že za posledního slyšení Szellova u panovníka a následníka trůnu ve Vídni o těchto neb podobných věcech se jednalo, a to tím spíše že se oznamovalo, že návštěva ta se netýkala ar konverse státního společného dluhu, ani pla- ceni hotovými, ani vyrovnání rakousko-uher- ského vůbee. Sněmovní opposice uherská, pokud se týče její časopisy, doposud si vedou tak, jakoby ne- mínili přijati nijaký kompromis. Tvrdí, že všecek národ přistoupil na názory opposice a že tudíž nevede zápas strannický, ale národní. Protc

Vídeň

9 article

také nepřipusti nijaké odročení splnění svých požadavků, a bude pokračovati v zápase parlamentním tak dlouho, dokud nedosáhne ná- rod maďarský svého cíle. Ostatně prý svou ener- gií dovede přiměti vládní stranu k tomu, aby provedla svůjvlastnídualistický pro- gram, založený na rovnosti obou polovin sou- státí. O veliké věci jde prý nyní, ale plynou z konstituce, nejsou prý mimořádné, ani nepro- veditelné . .. Včera, ve středu konala strana košutovská peradu, v níž se rozhodne o vládních nabídkách a snad nám telegraí oznámí již dnes její vý- sledek. Ať dopadne porada tato jakkoliv, tolik jest již nyní patrno, že uherská opposice posavadním svým zápasem o brannou předlohu zjednala tuž- bám maďarského národa opět značný kus pevné půdy. Říšská rada snad pozná, že chvatem svým při branné předlože silně přispěla k uvolnění akce maďarské a k sesílení idejedualismu a že za svůj spěch nesklidí „ni zisk, ni slávu“

10 article Statut moderni galerie královstv českého.

Statut moderni galerie královstv českého. Včera měly obě sekce kuratoria modern galerie pro království české svoje schůze, načež konala se schůze celého kuratoria. Obsahem všech tři porad bylo jednání o statutu moderní galerie království českého. Sekce česká měla schůzi v budově zem- ského výboru o 10. hod. dopol. za předsednictví posl. dra. K. Kramáře. Byl v ní probrán celý statut tim způsobem, že se přihlíželo jen ke znění textu, členům sekce předloženého. Čilou debatu vývolal § 14, při němž žádána byla značnější změna, týkající se výtvorů, o jichž umělecké ceně vyskytne se pochybnost; mimo to žádána změna ustanovení o koupi uměleckých děl v tom připadě, že sekce jedna zaujme jiné stanovisko nežli sekce druhá. Požadavky změn v tomto směru měly úspěch tím způsobem, že proti původnímu návrhu, dle něhož při sporu o koupi díla ke koupi navrženého v případě, že obě umělecké komise se neshodnou, má roz- hodnutí učiniti celá sekce, jíž rozhodnut přísluší. V týž čas jako sekce česká, měla schůzi také sekce německá a to v místnosti německé společnosti pro podporu německé vědy, literatury a umění. Byl-li tam slatut projednán hladce, nikdo se nepodiví. Odpoledne o 3. hodině konala se v bu- dově zemského výboru schůze celého kuratoria moderní galerie král. českého za předsednictví hr. Jana Harracha.

K Kramář Harrach modern galerie pro království král

11 article

Také v této schůzi jednáno bylo o statut galerie, jehož osnovu vypracoval zvláštní komi- tét, a to dle zásad vládou předložených a jí za nezměnitelné prohlášenýc h. Člen zem. výboru posl. Adámek pro- hlásil, že se jednání o télo osnově stanov účastní pouze proto, že jde o provedení pře- dem přesně stanovených a nezměnitelných pod- mínek zvláštního věnování, že však tak činís výhradou, že trvá na základních zásadách statulu zemské komise umělecké, který byl zemským výborem vypracován ku provedení návrhu posl. dra. Kramáře a společníků na povolení 20.000 kor. na zakupování uměleckých děl, a který byl sněmem království českého dne 20. června roku 1900 v prvníma čtení vyřízen. Prof. dr. Stupecký podal pak jménem subkomitétu pro vypracování statutu zevrubný referát o stanovách, jež byly ze značné části bez debaty a beze změny přijaty. Při § 3. vyslovil se člen zem. výboru posl. Adámek proti odstavci III., jímž se při- poušti také zakupování děl umělců cizích; od- stavec ten byl však přijat. Při § 7. učinil prof. dr. Wieser (předseda sekce německé) dotaz, týkající se vyřízení sta- tutu zemským výborem. Člen zemského výboru poslanec Adámek projevil mínění, že musi být sněmu podána zpráva o vzniku galerie s návrhy týkajícími se úhrady finančních břemen, jež zem vzniknou. Zemský výbor že o své újmě závazků, o něž jde, převzili nemůže.

Adámek Kramář profesor doktor Stupecký Wieser

12 article

Při § 10. poslanec Adámek zásadně trva na tom, aby volba zástupců zemského výboru do kuratoria nebyla obmezována ternem seke kuratoria. § 14. přijat byl po delší debatě, jíž se zúčastnili členové kuratoria Orlik, dr. Kra mál a dr. Urban; 88 15. až 18. přijaty byly s ně kterými slohovými změnaml. Při § 18. zúčastnili se debaty členové kura- toria dr. Pippich, Hynais, Orlik, dr. Kramák a Adámek; článek tento byl přijat s dodatkem týkajícím se období nákupu děl uměleckých. § 19. doplněn byl ustanovením, že o za- stavení usnesení sekei předsedou činí definitivní rozhodnutí kuratorium. Po návrhu prof. dra. Stupeckého bylo při jato ustanovení o tom, kolik členů kuraloria sekci musí býti přítomno, aby se mohlo státi platné usnesení o rozdělení finanční správy se zřetelem k sekcím. Po návrhu předsedů obou sekcí bylo usne- seno, aby na přištích 5 let připadalo z výnosu základního fondu 60 proc. sekci české a 40 proc, sekci německé. Po tomto vysvětlení podáváme znění sta- stutu, ve schůzi kuratoria usnesené, podotýka- jíce, že stylisace § 14. uvedena jest ve znění původně navrženém, změny pak naznačeny jsou co do obsahu ve zprávě samé.

Adámek Orlik doktor Urban Pippich Hynais Kramák Stupecký

13 article

Moderní galerie království českého založena jest vlastním listem Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I., vydaným dne 13. dubna 1901, a nejvyšší zakládací listinou, vydanou dne6. srpna 1902, jakožto nadání, které pro věčně časy zů- stali má v nezcizitelném držení království českého Sídlo její jest v královském hlavním městě Praze Čl. 2. Moderní galerie království českého má poskyto vati výtvarným umělcům obou národův obyvajícíck v témž království příležitosti, aby mohutné schopnost své rozvinovali v klidném zápase na prospěch a roz květ umění domácího. Ustanovena jest pro matířství plastiku i architekturu. Malířstvím rozumí se toliké umění kreslířské a grafické Za účelem vytknutým nadání tomuto má se zalo- žiti a stále rozmnožovati sbírka umělecká, pro niž zakupovati a objednávati jest díla současných umělců domácích, tak aby jednou podávala úplný přehled po rozvoji domácího umění výtvarného. Podle příležitosti a potřeby zjednávána buďtež i díla pro svou dobu významná domácích umělců starších, jichž půso- bení spadá v dobu začínající probuzením umění do- mácího v století XIX. Za domácí umělce počítají se umělci obou národností, kteří v království českém bu se narodili, nebo tam jsou příslušni, nebo tam po delší čas byli činni. Zásadně není vyloučeno, aby vedle toho byla získávána také díla umělců, kteří nenálež k umělcům domácím po rozumu tomto, jichž působen však s uměním domácím ve vnitřní jest souvislost anebo pro ně bylo vzorným Do sbírky této mohou se přijímati a tu vystavo- vati díla umělecká, náležející zemi, obcím, veřejným korporacím nebo kterýmkoliv osobám jiným, pokud hodí se pod vyměření předcházejícího článku.

Praha král František Josef I

14 article Moderní zalerie království českého může pořádat výstavy umělecké.

Moderní zalerie království českého může pořádat výstavy umělecké. Za jistinu nadační Jeho Veličenstvo ráčilo věno- vati sumu dvou millionů korun, kteráž odevzdána jest zemskému výboru království českého z polovice dne 10. září 1902 a z polovice dne 31. prosince 190 Jistina tato má býti uložena v cenných papírech, po- živajících sirotčí jistoty a vinkulována na jméno na- dání „Moderní galerie království českého“. Úroků musí se užívati k úkolům téhož nadání. Jistina sama zachovati se má pro účel Moderní galerii království českho vytčený a pouze část její může se vydati na zřízení vhodné budovy, kde by se Moderní galerie království českého trvale umíslila. Část iute ustanov zemský výbor s výhradou nejvyššího schválení. Vlast- nicívi a stálé užívání budovy télo musí se pojistiti pro toto nadání. Správu jmění nadačního obstarává zemský výbo království českého vedle příslušných snesení sněmu zemského. Opatření uměleckých úkolů nadačních všecko jednání přímo s tím spojené přísluší zvlášt nímu kuratoriu. Zemskému výboru vyhražují se však i v tomto směru práva, která níže jsou usta- novena zvláší. Kuratoriu přináleží nakládati úroky z jistiny nadační pro umělecké úkoly nadační, i maj se mu přikazovati, jak budou splatny. Přijímání, uklá- dání a vyplácení peněz kuratorium opatří skrze zem skou banku království českého,

15 article

Kuratorium složeno jest z předsedy, místopřed- sedy, dvou předsedův odborových a dvnceti členův Předsedu, místopředsedu a oba předsedy odborově jmenuje Jeho Vel. dle zásady rovnosti národnostní Z oněch dvaceti členů polovici jmenuje ministr kultu a vyučování a polovici zvolí zemský výbor, a to rov- něž dle zásady rovnosti národní. Kuratorium dělí se ve dva národnostní odbory, jenž záleží jeden každý z předsedy a deseti členů pro odbor ten jmenovaných Každý odbor zvolí si místopředsedu a zapisovatele Funkce jich trvá, dokud jsou čelny (čl. 9). Předseda, místopředseda a oba předsedové odbo- roví jmenují se na pět let. Ze členů 1. kuratoria po čtyři léta každý rok vylosují se z každého dva, a to jeden jmenovaný od ministra kultu a vyučování a jeden zvolený od zemského výboru. Napotomně vystoupí vždy ti, kdo zasedali v kuratoriu pět let. Zemře-li člen kuratoria nebo vzdá se svého místa, jmenuje se ná- stupce pouze na zbytek funkční doby jeho.

16 article

Obnovování kuratoria děje se na základě návrhů ternových, jež onen odbor podává, ke kterému vy- stouplí členové náleželi. Ministru i zemskému výboru přísluší právo terno navržené odmitnouti a žádat terno druhé. Členové vystouplí zůstanou ve svýcl funkcích až do jmenování nástupcův.

17 article

Jeden každý odbor zřídí ze středu svého komis uměleckou, jež tvoří předseda odborový a pěl členo zvolených. Aspoň čtyři členové komise musí být umělci. Předseda odborový jest předsedou komise Pro komisi zvolí se dva náhradníci.

18 article

Umělecké komise radí se napřed o veškerých zá- ležitostech uměleckých. Jim zejmena přináleží na- vrhovati díla, jež mají se zakoupiti a ceny, jež maj se dáti, činiti návrhy k objednáním uměleckým a po- dávati dobrá zdání u věcech uměleckých, říditi spo- řádání sbírek a vystavení děl uměleckých a dohlížet

zejmen

19 article Jeden každý odbor samostatně nakládá prostředky

Jeden každý odbor samostatně nakládá prostředky sobě přikázanými. Úroky z jistiny nadační mají se k zakupování a objednávání děl uměleckých mezi obe odbory rozdíleti dle klíče, jež kuratorium ustanov vždy od pěti do pětí let, zachovávajíc při tom zásadu že se každému odboru při nejmenším musí dostat jedna třetina ročních úroků. Při uslanovení léhož klíče platí zásada, že v té příčině rozhodným být musí poměr počtu obyvatelstva obou národností poměry a skutečné potřeby tvorby umělecké v králov- ství českém.

20 article

O věcech, u kterých rozhodnutí a provádění pří- sluší odborům, komise umělecké radí se nejprve každá o sobě a potom obě sestoupí se ke schůzi společné aby usnesly se o návrzích s obou stran učiněných Jestliže při některém návrhu bude rovný počet hlasů předloží se návrh ten odboru dotčenému, jenž o něm rozhodne konečně. Předseda schůze společné předlož usnesení její vždy tomu odboru, z něhož jednotl. návrhy vyšly, a podobně předloží mu návrhy, při nichž objevi se rovný počet hlasů. S návrhy těmito má se před ložiti také protokol té schůze společné.

21 article

Strany peněz, s nimiž společně nakládati jest a vůbec strany společných věcí uměleckých, ve kte- rých rozhodnutí a provedení kuratoriu přináleží, obě komise radí a usnášejí se veskrz ve schůzích společ ných.

22 article

Společně schůze komisí uměleckých svolává před- seda nebo místopředseda kuratoria a řídí je týž před- seda nebo místopředseda anebo ustanovený od něho člen kuratoria, jenž není členem komise umělecké Členové obou komisí sestoupí se počtem stejným. Do- slaví-li se z jedné komise více členů než z druhé, vy- losují se li, co jsou přes počet stejný. Oni schůzi obeuj pouze hlasem poradním. Usnesení stanou se naprostou většinou hlasů. Předseda nehlasujo. Čl. 17. Ustanovení druhého odstavce článku 16. užívat jest po smyslu jeho také ve příčině schůzí kuratoria Předseda pokud se týče místopředseda hlasují jer při rovnosti hlasů. Čl. 18. Jde-li o získání díla uměleckého, jehož původce nebo vlastník jest členem kuratoria, má se člen tento zdržeti všeho účastenství v jednání nejen o věci té nýbrž o veškerých koupích a objednávkách, jež mají se platiti z peněz v dotčeném nákupním obdobi k lomu po ruce jsoucích.

23 article

U všech věcech, o nichž usnášeli se přísluší ku- ratoriu neb odborům jeho, předseda kuratoria neb na místě jeho místopředseda zastupuje nadání na ve nek. Předsedovi kuratoria a, je-li zaneprázdněn, místo- předsedovi kuratoria přodkládají se protokoly o schů- zích odborových, a jemu náleží zastaviti usnesení které se statutu příčí; konečné rozhodnutí, příčí-li s některé usnesení slanovám, přísluší kuratoriu. Čl. 20 K usnesení o pořádání výstavy umělecké vyžaduje se schválení zemského výboru. Čl. 21 Stavbu budovy Moderní galerie království českého provede zemský výbor. Příslušné návrhy učiní kura- torium. Správu budovy obstará zemský výbor.

24 article

Kuratoriu i každému odboru přikázati se mě po- třebný personá! kancelářský. Systemisování potřeb ných míst úřadníkův a sluhů přísluší zemskému sně- mu království českého. Mista zřízená obsazuje zemský výbor na základě ternových návrhů kuratoria neb příslušného odboru. Zemskému výboru vyhražuje s právo terno navržené odmítnouti a žádati ferno druhé.

25 article

Při všelikém věnování, jež k nadání tomuto Bude učiněno, vůle a ustanovení věnovatelů musí býti za- chovány. Pokud nebude ustanoveno jinak, mají se věnované nemovitosti, cenné papíry a sumy peněžitě. 5000 K přesahující, přidati k jistině nadační, věnované sumy peněžitě, které 5000 K nepřevyšují, mají se však vynaložiti k nákupu děl uměleckých a rozděliti oběma odborům podle klíče, jenž na základě čl. 13. ustanoven byl pro dobu, kdy věnování bylo nabídnuto anebo napadlo. Movité věci, jež pro účely nadace se nchodl. mají se prodati. Peněz ztržených má se užiti podle pra- vidla, daného pro peníze věnované. O přijetí nebo od- mítnutí všelikých věnování přísluší rozhodnouti zem- skému výboru. Tento má však prve vyslyšeti kura torium. Čl. 24. Také jednollivým odborům kuraforia díla uměle cká i jině hodnoty majelkové mohou býti věnovány. Pokud by nebylo jiných nařízení, tvoří věnování ta- ková nadání zvláštní, s Moderní galerií království če- ského nerozlučně spojené, jehož orgánem jest odbor dotčený. Odboru témuž přisluší věnování takové při- jmouti neb odmitnouti. Předseda odboru zastupuje nadání to na venek. Ustanovení tohoto statutu užívati jest po smyslu jejich i pokud se týče nadání těchto Čl. 25. Místodržitel království českého vykonává vrchn dohled, jenž přísluší úřadu nadačnímu. Čl. 26. Statut tento může býti změněn jen Nejvyššín rozhodnutím a na návrh zemského výboru. K návrhu tomu phipojeno budiž vyjádření kuraforia. Kuratoriu zůstává na vůli, podávati v téže příčině zemskému výboru samostatné návrhy.

26 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 25. února. (Z názorů ex- ministra Stan. Madeyského.) Jsou temu dvě neděle, co jsme vypsali z petrohrad- ského „Kraje“ některé názory bývalého ministra osvěty v koaličním kabinetě, Stanislava Madey- ského, o národnostní otázce v Rakousku. Ukázal jsme tehda, že Madeyski stojí na stanovisku ně- mecko-centralistickém, připouštěje rovnoprávnos ostatních národů, vyjma Maďary a Poláky, jen s podmínkou, že bude zachována jednota státu.

Madey Madeyski Maďar Polák Praha Rakousko

27 article

jednota zemí, jeden jazyk pro potřebu státn správy a že se připustí i národní autonomie uvnitř hranic některých korunních zemi. Po- slední číslo „Kraje“ otiskuje opětně některé ná- zory Madeyského o parlamentarismu v Rakou- sku, o národní otázce, parlamentní práci atd. Zde některé ukázky z nich. Rozvoji parlamentarismu v Rakousku vadí dle Madeyského především ná- rodní různorodost. I kdyby se nalezl způsob, jak rozřešiti otázku národnostní, zbudou přece ná- rodní spory, poněvadž národové rakouští se ne- rozvíjejí rovnoměrně, rozvoj jich trvá stále proto se výměr práv národních nedá ustáliti jed- nou pro vždy. Vyloučení národnostních otázek z ústředního parlamentu a přenesení jich do sněmů se Madeyskému také nezamlouvá; nesvoli k tomu národnosti, tvořící v zemi menšinu. Nej- lépe bylo by prý vyloučiti národní otázky jakz parlamentu, tak i ze sněmů a přikázati je zvláštním tribunálům: zemským pro otázky, týkající se jedné země, centrálnímu pro otázky společné celému státu. Pak teprve by se poslanci jak v parlamentě tak i na sněmích mohli seskupiti na základě věcném, ježto spory národní už by tomu nepřekážely. Hospodářské otázky nezahluší v parlamentech otázek národ- ních, jak se ukázalo při jednání o předlohách investičních. Národní různorodost jest dále dle mínění Madeyského příčinou, že v Rakousku nen možna vláda čistě parlamentní. Byly tu sice par- lamentní vlády, ale jen do r. 1879, dokud Če- chové provozovali politiku abstinence. Tehda

Rakousko

28 article

Němci měli ještě v parlamentě tak velikou pře- vahu nad ostatními národy, že mohli sestavit ze sebe vládu a ji udržeti. Po příchodu Čechů na říšskou radu možnost parlamentní vlády pře- stala. Většinu národně jednolitou mohli by prý v Rakousku vytvořiti jedině Němci (?), ale taková formace byla by pro stát právě tak ne- bezpečna, jako vláda, vzatá výhradně z většiny slovanské, poněvadž by přivedla ke katastrofé Utvořiti parlamentní většinu na zásadách politi- ckých jest také nemožno, poněvadž zásady ty se vyvíjely rozličně v různých zemích a proto také různě se chápou. Klerikalism alpských Něm ců jest jiný, než polský katolicism; mezi konser vatismem českých feudálů a polských šlechticn jest veliký rozdil; český federalism liší se od pol- ského autonomismu a v liberalismu německém a pokrokovosti polských liberálů jest více spor ných otázek, než shodných. Ze všech těchto důvodů má Madeyski za možnou jedině většinu vzniklou na základě kompromissu různých stran Taková většina nemůže sice vytvořiti ze seb kabinet, ale může mu poskytnouti opory. A ka V drobném prodejlt ranní číslo o zobě . . . za B . . za 2h o poledni Ve filislkách na venkově ranní člslo. . . odpolední . . . . . . . . Bh Inserát, plati se hotově zapře Předplacení a interty přijíná zdminl- strace v Marianské ulici č. a. Tam nashézejí se téš rodakce tlskárna a ekpedice , Národnich Listě“ Rakopisy ne nevraceji.

Němec Čecho Rakousko Německo

29 article

binet takový může býti buď čistě úřadnický, neb smíšený, úřadnicko-parlamentní. Pokud tedy parlament v Rakousku jest, zdá se, že úřadnická vláda Körbrova jest p. Madey- skému asi ideálem možné v Rakousku vlády. Ale Madeyski obešel by se dle všeho i bez par- lamentu s nynější pravomocí. Nynější parlament zdá se mu neschopným k řešení vážných otázek; má příliš mnoho členů a mezi nimi příliš málo odborníků. Tomu dalo by se prý odpomoci, kdyby se na každé parlamentní šestiletí zvolila zvláštní zákonodárná komise (tedy asi něco podobného, jako ruská státní rada. Pozn. red.), volená z části z obou sněmoven říšské rady, z části jmenovaná vládou, a její po- vinností by bylo vypracovávati zákony. Parlamentu by pak zbylo jen se vysloviti, pří- jimá-li zákon, vypracovaný komisí, neb jej od- mítá, aneb na konec naznačiti, v jakém směru by měl býti změněn. Něco podobného boztoho prý už bylo v Rakousku, když se sdělával nový civilní řád a posledně při projednávání brussel- ské cukerní konvence rozhodla také komise cu- krovarníků a parlament jen schválil, na čem se komise usnesla. Takový je recept p. Madey- ského pro churavý rakouský parlament.

Rakousko

30 article

Defraudace ve svato-václavské záložně. Valná hromada svato-václavské záložny. Ve velkém sále budovy záložny v Řetězové ulic shromáždili se členové záložny ve značném počtu svolaní k valné hromadě. Nikdy valné hromady ne- byly tak četně navštíveny. Z pravidla 80—40 důvár- níků se scházelo, kteří odhlasovali důvěru předákům záložny, schválili rozdělení »čístého« zisku a po vy- konaných volbách se rozešli. Teď silnace úplně jest změněna. Sál naplněn jest do posledního místerka. V předu u podia usedli členové kuratoria a sice pp. probošt dr. Karlach, dr. Javůrek, dr. Scheiner a cís. rady Schwarz, dále důvěrníci vkladatelů pp. dr. No- votný a Mičoch, důvěrníci členů s předsedou sa- načního sdružení panem officiálem Svarcem, dů e byli přítomni skoro všichni členové výboru záložny. Přítomni byli 274 členové se 363 hlasy. Po 1/24. hodině odpolední zahájil schůzi před- seda záložny farář pan dr. Vondruška, jenž uvedl, že valná hromada byla dle ustanovení stanov řádně oznámena v novinách a na nárožích. Pak uvítal členy kuratoria a vyslovil očekávání, že jed- nání schůze bude důstojné, jakž toho také vyžaduje důležitost programu. Na to udělil slovo zapisovateli panu P. Spron- glovi, který přečeti zápis o mimořádné valné hro- madě, dne 25. prosince 1902 konané. Zápis ten byl bez debaty schválen. Tehda byl schodek záložny stanoven obnosem 7,912.939 K 97 h. Následovala zpráva účetní za rok 1902, již přednesl ředitel kanceláře pan Musil. Revisní komise zkoumala tuto zprávu a uznala práci pana ředitele Musila za obrovskou, provedenou v kratké době a proto zvláště uznání hodnou. Účetní zpráva obsabuje tyto číslice a položky: Akti v ar

doktor Karlach Javůrek Scheiner Schwarz Vondruška P Spron Musil

31 article

2623.89 Úřet pokladní kauce . . . . . . . . . . . » 12.183 42 úroky . . . . . . . . . . . » 55.853.49 inventář . . . . . . . . . . . 10.000.— »Zlatá Bible« . . . . . . . . » 18.292.12 . » 245 320.— cenné papíry úvěrní svazek Živnostenské banky » 10.000.— směnky . . . . . . . . . . . 920.407 69 hypotéky . . . . . . . . . . » 4,095.669.29 zastavárna . . . . . . . . . » 39.573.27 uložené peníze . . . . . . . . » 561.446.90 . . . . . . » 2,101 0822 05 nemovitosti zálohy na cenné papíry . . . . » 20.429 80 858 00 „ 8.066.335.0 s chodek K 16,160.085.45 úhrnem .. P assi v a: K 532.950-20 Podíly 18 294.75 vklady členů . . . . . . . » 14,228. 361. 21 » nečlenů. . . . . . . . 1835.71 kauce . . . . . . . . . . 6137.39 soudní zálohy . . . . . . .. „ 685 864 56 reeskompt. . . . . . . . . . 679 20 úroky . . . . . . . . . . . 8423.91 nájemné . . . . . . . . . . » 168 000 — lombard . . „ 394.323 39 Hypoteční banka král. českého . . městská spořitelna pražská . . . » 7..598 43 8891. 33 chrudimská spořitelna . . . . . 6839.45 kreditoři . . . .. 17.768.45 zálohy . . .

živnostenský banka hypoteční banka král

33 article

úhrnem . . K 16,160.035.48

34 article

Člen účetní komise p. Šelina podal zprávuo tem, že účetní závěrka byla zkoumána a správnou shledána. Pan Regner žádá za vysvětlení, proč schodek vzrostl od minulé valné hromady. Předseda odpovídá, že vzrostla číslice ta o úroky od 10. října do 31. pro- since Pan Novák táže se, co je pravdy na pověstech, že právní zástupce záložny předložil palmární účet na 62.000 K. (Úžas.) Předseda dr. Vondruška praví že ač dolaz ten nepatří k účetní zprávě, přece nan odpoví a sice konstatováním, že tvrzení to jest úplnou nepravdou. Pan Svatoň podotýká, že zpráva t včera v záložně kolovala. Předseda na vysvětlení dále uvádí, že výbor záložny má s právním zástup- cem určitou smlouvu a je naprosto nemožno, aby palmární účet obnášel takovou sumu. Panu dru. Za- vadilovi výbor vyplatil zálohou 15.000 K a zice na soudní zálohy. Pan dr. Zavadil potvrzuje správnost prohlášení přesedy a praví, že tento klep byl rozšířen jen na jeho urážku. (Souhlas.) Na to k návrhu ofic. p. Švarce byla účetní zpráva jednohlasně schválena Následuje odstavec čtvrtý jednacího pořadu; „Usnesení o návrhu výboru, aby k částečnému uhra- žení ztráty byly členské podíly odepsány, aby po temto odpisu neuhražená ztráta § 10. odst. 1. spole- čenské smlouvy podle poměru závodních podílů na všechny členy výborem byla rozvržena, od nich takto rozvržené částky byly požadovány a kde by toho bylo třeba, soudně vymahány, dále aby následkem ne- dobytnosti některých rozvržených částek neuhražená ztráta rozvržena byla znovu mezi zbývající členy podle jejich podílů a stejným způsobem vymáhána.

Regner Novák doktor Vondruška Svatoň Zavadil Švarc

35 article

K těmuto návrhu vyžádal si slovo p. dr. Schei- ner, důvěrník vkladatelů, který prohlásil především, že není ani členem ani vkladalelem záložny a úplně nestranně uchopil se záchranné akce. (Hlučný sou- hlas.) Slyšeli jste, že delicit obnáší přes 8 mill. kor. a na ten je jediná úhrada: asi půl millionu korun od pachatelů. Zbývající suma schodku, přes 71 mill, korun, jest tak veliká, že jest to ojedinělým zjevem v dějinách našeho národního hospodářství. Kdyby se akce sanační nezdařila, mělo by to za ná- sledek nedozírnou pohromu, nastal by převrat v celém našem životě a proto nelze ruce nečinně skládati klín. Suma ta leží před námi jako černý mrak, z něhož kdyby povstal hrom v podobě konkursu.

Schei