1
masthead
V Praze, v pátek dne 6. května.
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
6
article
LISIY
LISIY
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
Válka.
Válka.
K bojům naj Jalu.
Z Londýna, 6. května. Dle zpráv zdejš ích
listů obnášejí ruské ztráty na Jalu
5000 mužů, japonské 9000 mužů. »Mo-
skevské Vědomosti« věří, že japonské operace
zahájeny budou teprve po třech nedělích, až
přistane nové mužstvo u Piceva.
Pomalý postup japonského vojska.
Z Berlína, 6. května. »Localanzei-
ger« oznamuje: Mobilisace druhé ja-
ponské armády není ještě skon-
čena. Dělostřelba a vozatajstvo potřebují denně
10—12 vlaků. Připravují se současně lodi pro
rychlou dopravu 5. divise druhé armády. Zdal
poslána bude do Koreje nebo do Liaotanu, není
známo. Vrchní velení armády a ve
ký generální štáb nalezají se
Tokiu. Ze 42 cizích důstojníků první třetina
odjela již do Seulu.
Příčinou pomalého postupu japonského
vojska jest strašný stav cest na Ko-
reji, v jakém jsou před letem, v nesmí
ných těžkostech dopravy a takév
marnosti ofensivy, dokud není shro-
mážděno náležitě četné vojsko
ruské. Dle japonských výkladů předčasná
ofensiva měla by za následek ústup ruského
vojska na sever bez boje. Kromě toho Japonci
neovládají pořáde ještě moře. Vladivosto-
cké loďstvo činí japonské moř
nejistým, přepadajíc loďstvo japonské. V po-
slední době také ruští torpedoborci přepadaj
lodi v průplavu Pečilském, kde je též množstv
min, jak ruských, tak japonských.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Japonec
Londýn
Berlín
Localanzei
Korea
Tokio
Seul
ko
Pečilský
8
article
Telefonické zpravy „Nar. Listů.
Telefonické zpravy „Nar. Listů.
Z parlamentu.
Z Vídně, 6. května. Dnešní schůze po-
slanecké sněmovny považuje se vše-
obecně za předposlední. Před ní koná poradu
klub český a klub jihoslovanský. Soudíme, že
o věci společné
Nara
Vídeň
9
article
Správný úsudek o německých vůdcích.
Správný úsudek o německých vůdcích.
Z Vídně, 6. května. »Arbeiterzeitung« má
dnes rozumnou úvahu, ve které praví: »Kdyby
němečtí vůdcové měli jenom za mák státnického
rozmyslu, kdyby měli jenom špetku zdravého
rozumu lidského, jednali by hned ; místo křivé
cesty polského prostřednictví šli by rovně a po-
zvali by Čechy prostě k přímému dohovoru.
Ale tak jak jsou tito — bohu budiž žalováno
vůdcové němečtí, jsou neschop n
mužného a logického odhodlání.
Den ode dne, od zasedání k zasedání civí, jsouce
šťastnými, mohou-li zjistiti, že ani pan Jaworski
ničeho nesvede, radují se ze svých, již také
slohem blbých communiqué a je-li říšská rada
zahnána, jdou domů s vědomím, že vykonali
šťastně »svou povinnost«. Do panopti ka
náležejí, ne do parlamentu! Na
posvícení mohou se zdáti velikým
muži, ale v politice jsou na po-
s měch.«
Dr. Lueger — příští diktátor Rakouska.
Z Vídně, 6. května. Nějaký pan baron
Tinti vydal zde v posledních dnech spis, ve
kterém dovozuje, že se stanoviska rakouských
vlastenců musí být zajištěna offici-
ální státní řeč, rozumí se německá. Sví-
zele jazykové nemohou býti vyřízeny parlamentem.
Jeho zmatky lze rozmetati prostředkem jenom
jediným: zastavením ústavy na ně-
kolik let a povoláním muže s diktátor-
skou mocí k úpravě jazykových
věcí ak vyřízení hospodářských
úkolů. Baron Tinti dává na jevo, že je nej
schopnějším člověkem k provedení této my-
šlenky — dr. Luegerl
Čecho
Jaworský
doktor
Lueger
Tinti
Baron Tinti
Luegerl
Vídeň
Rakousko
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního listu.
Z Vídně, 6. května. (C.-B.) Císař propůjčií
vicepresidentovi krajského soudu v Chebu Adri-
anu Bröcklovi, odcházejícímu na vyžádaný
trvalý odpočinek, titul dvorního rady s promi-
nutím tax a okresnímu hejtmanovi Karlu Pa-
sovskému, odcházejícímu rovněž na trvalý
odpočinek, titul místodržitelského rady.
Bröckl
Karel pa
Vídeň
krajský soud v Cheb
11
article
Makedonská otázka v anglické sněmovně lordů.
Z Londýna, 5. května. (C.-B.) Ze sně-
movny lordů. Lord Spencer obrací po-
zornost sněmovny na stav věcí v Make-
donii. Newton prohlašuje, že civilni
jednatelé spolčených velmo ci
ve příčině provedení žádaných
oprav žádných pokroků nedocílili
a navrhuje svolání mezináro dní
konference. Ministr zahraničních záležito-
stí markýz of Lansdowne prohlašuje: Jest
až příliš mnoho důvodů, abychom se ve příčině
provádění oprav v Makedonii z klamanými
cítili a nebude-li provádění oprav urychleno,
ocítíme se před velmi vážnými oba va-
mi. Turecko-bulharská shoda bude asi mít
účinek prospěšný.
Co pak se Newtonova návrhu týče, táži
se: jest Newton jist, že svoláním mezi-
národní konference nalezeno bude
uspokojivé rozřešení dosavadních
potíží? Ze všech nehod, jež nešťastnou onu
zem stihnouti mohou, bylo by největší kalamitou
svolání konference, kteráž by rozejíti
se musila, aniž našla prostředek,
kterýmž by trvajícímu stavu rázem byl konec
učiněn. Co se týče civilních jednatelu
lituji, že nejsem s to jejich úspěchy vylíčiti
uspokojivějšími slovy, než učinil
Newton. Ale vláda vynaloží všechen svůj vliv,
aby provádění oprav bylo co možná urychleno.
Afféra bývalého ministra Nasa.
Z Říma, 6. května. (C.-B.) Zpráva vyše-
třující komise sněmovní o afféře bývalého mi-
nistra vyučování Nasa potvrzuje, že se Nasi
skutečně dopustil trestnýc h nesprávností ve
správě svého resortu a i v ostatním svém ko-
nání. Činí se proto návrh, aby záležitost ta
byla odevzdána úřadům, jež jsou jediné povo-
lány afféru vyšetřiti.
Spencer
Newton
Newtonův
Naso
Londýn
Lansdowne
Makedonie
Řím
12
article
Král švédský do Terstu.
Terst
13
article
Z Opatije, 5. května. (C.-B.) Král O ska
opustil dnes v 6 hodin večer se svou družinou
po desetinedělním pobytu Opatiji a vstoupil na
palubu válečné lodi »Pelikán«, s níž odplul o
Opatije
Opatiji
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Číň čertu dobře. ..
Humoreska. Napsal Josef Petrtyl.
Cihlář byl milovníkem hudby velikým. Ovšem
nedělal přísných rozdílů. „Plechová“ hudba byla
mu zrovna tak milá jako „štrajch“, „tureckou
poslouchal zrovna s takovou chutí jako limoná-
dový výrobek damského kvartetta v blízkém
okresním městečku, stejně ctil dudy i kolovrátek
i harmoniku řičavou.
Nejmilejší však mu bylo vrzání. Ano, vrzání.
jež v pravidelných mezerách časových vydávala
dvířka almárky v koutě nad rodinným ložem. D
kouta toho často Cihlář upíral pohled zářivýa
nadšený, jeho žena pak pohledy plaché a ne-
smělé.
Všecko (od lože manželského do korábovi-
tých pantoflí, od hrnce veterána puklého do lžíce
jediné, již Cihlář ženě půjčoval, co zatím kudlou,
taktéž v domě jedinou, pitval útroby záhadných
kuchařských výrobků Cihlářčiných, od žízně sa
harské do apetitu nehorázného) všecicko držel
Cihlář dle receptu nebožky kněžny Libuše rukou
společnou a nerozdílnou s manželkou svou mi
lenou.
Jen jediná věc činí výjimku: almárka v rohu
světnice s tím, co skryto za jejími vrzajícím
dvířky.
„Tohle vrzání, dobrá kontrola,“ libovals
jedině oprávněný majitel, když obnovoval zná
most se skrytým tekutým pokladem 15 až 30
lihu obsahujícím.
Těm procentům platilo Cihlářovo první ranní
prohlednutí o pozdravení. Ovšem jako bývalý
voják zdravil jen v celé parádě, k níž patřily gatě
Petrtyl
Cihlář
Libuše
Cihlářův
15
article
se širokým řemenem, lehká bunda na těle a vy
scké lesknavé boty.
Anno domini, to jest jednou z rána dvířka
však nezavrzla a láhev zela prázdnotou víc než
kapsa studentská.
Cihlář zakroutil hlavou jednou a pak dvakrát
když shledl veřeje mastnotou se lesknoucí.
„Zeno, pojď sem! Ty osobo, že's mi vypila
kořalku?“
„Ale kde, to je nápad od tebe,“ zněla chabá
odpověd.
„Ach, ty jedna! Já to vím, Však jí tu bylo
ještě dost.
„Dost! Že mluvíš. Trochu na dně.“
„Ano, na dně. Ovšem jen na dně. Ale na
dně bývá síla. A tu's mi vzala. A to je hřích
a rouhání. Počkej, však uvidíš.“ A již sahal po
řemeně na boku.
Cihlářka nečekala. Dobře znala, jaké malby
takový štětec provádí. Skočila na nohy a již hnala
se úprkem dvorkem i zahrádkou. Porazila chabý
plůtek a směle bosou nohou skočila do hluboké
louže, jež barvou a vůní vroubila zelenou občinu
a hnala se k hájovně u lesa stojící.
„Set sak,“ zaklel oddychující muž, když
k louži přiběhl. Litoval krásy i mladosti vyleště-
ných bot svých. Obrátil se, přeběhí zahradu a
dvoreček a v mžiku hnal se úvozem k hájovně,
za jejímž rohem manželka mu zmizela.
„Tetičko, kmotřičko, prosím vás, uschovejte
mě, sic mě ten můj mordýř zabije!“ vrazila Ci-
hlářka k hajným do světnice, kde domácí paní
právě utírala vlhké rty a na skříň stavila láhev
baňatou.
„Co pak?“
„Ach, muž, prosím vás, hned tu bude.
„Tak si sedněte. Já už nějak ho popletu.
Anna dominus
Zeno
Dosta
16
article
Vyšla ven a zabrala se na oko do práce
jakési. Však v tom už se žene Cihlář sám.
„Tetka, není tu má žena?“
„Ale kde. Totl
„Ani nebyla?
„Byla. Ale měla nějak na spěch. Do boro-
vinky tuhle jen vlítla.
Nové zaklení a dál upalovala hlava domác-
nosti za uprchlicí.
Hajná se škodolibým úsměvem zadívala se
za ním: „Běž, však se projdeš.
Potěšena úspěchem svého jednání, otočila se,
aby vrátila se do světnice a uklidnila tam ubohou.
Ale nedošla. Jako na koni jela s putnou vejci
naditou kolem po cestě hrbolaté baba překupnice,
která vždycky něco zajímavého z celého okolí
věděla.
Vítala ji radostně: „To jsou k nám hostil
Tak jen dál, jen dál.
„Děkuji, tetičko, tuze děkuji. Ráda bych, ale
pospíchám. Leda slovíčko a třeba dvě, ale pak
už dost. Spěch je spěch.
Zastavila se u plůtku.
„Aspoň putnu sdělejte.
„A toto, i ne! To víte, že koukám, abych
raději byla v městečku.
Líčení spěchu vyčerpala dobrá čtvrthodinka.
Pak přišly na řadu různé případy i případnosti,
po těch následovaly úvahy a rozbory, na konec
pak dodatky a vysvětlivky.
Mžikem hodina utekla tím konferováním.
V té době už dávno Cihlářky ve světnici ne-
bylo. Bylo jí tam těsno. Všecko ji tam píchalo,
zvláště plná láhev na skříni. Oplatilo jí to „štíp-
nutím“. Opatrně vyhledla okénkem po paní do-
mácí a zadem vykradla se z chalupy. Oklikou
spěchala k domovu.
Cihlář