1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 28. července 1908.
Praha
6
article
Na ranní n odpol. listy
předplácí“ vol
v Praze v administrani
a měsín . . . . 2 r
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí čonálkon
na čtvt lata . . . . 7 K 50k
va fillalkécht
na mětíe . . . . . . 2 K 80h
Poštou:
ei
n čtvrt lota . . . .
s dvejí zisilkou-
měsíe
Praha
7
article
Před soudcovským jmenováním
v království českém.
Před soudcovským jmenováním
v království českém.
Soudcovské úřadnictvo v naší zemi žije
už dlouho v napjetí opravdu velikém. Před
lety způsobeno bylo v jeho sboru vzrušení
neblahé — bezohledným převratem, který
v oboru obsazování uprázdněných míst pro-
vedl ministerský předseda dr. Körber, sle-
duje protičeské cíle své hamižné politiky.
Körber padi, ale jeho obsazovací soustava
zůstala, trvale rušíc klidnou mysl a kazíc
mravní i hmotné postavení soudcovského úřad-
nictva českého, hýčkajíc však a tím znemrav
ňujíc úřadnictvo německé. Na tom však ne-
bylo dosti. Dr. Körber zasadil svou sousta-
vou v oboru obsazování soudcovských míst
v naší zemi nebezpečnou ránu celé národní
věci české. Úhona z ní vzniklá českému
právu a spravedlnosti, nebyla dosud odčiněna
Do takového kruhu myšlenkového jes
se postaviti každému, kdo svoji pozornost
upoutává na ohlášeně nové jmenování soud-
covského úřadnictva v království českém.
Napjetí českých kruhů, jak úřadnických tak
národně politických vůbec, je tudíž odůvod-
něno především trudnými zkušenostmi pro-
šlého šestiletí již a mimo to je zvýšeno
ohláškami německých politiků, kteří pro věc
německo-nacionální předpověděli při jmeno-
vání právě nastávajícím úspěch mnohem
větší nežli byl kterýkoli jejich strannický
zisk dosavadní.
Signál nebezpečí volá tedy všecky české
lidi na národní stráž.
doktor
Körber
8
article
»Národní Listy« častokráte již zpravily
českou veřejnost o národních i postupových
poměrech ve sboru soudcovského úřadnietva
království českého. Leč podrobnosti jejich
stále se mění; je tudíž nyní zase třeba, za
chytiti a českému občanstvu předložiti obra-
zec, jak se jeví pro nastávající jmenování
úřadnictva soudcovského.
Z 81 okresních soudců je 51 čili 63
procent Čechů a 30 čili 37 procent Němců
uprázdněných míst této třídy je 15, a to pět
t. zv. německých: v Rumburce (od září
m. r.), v Teplicích (Weckelsdorfe), Stadě.
Jesenici (od září m. r.) a Přimdě (od listo-
padu m. r.) — a 10 českých: v Blovicích.
Lomnici n. Pop. (od prosince m. r.), v Na
chodě, Bechyní Jod února t. r.), v Chotě-
boři, Týně n. Vlt., Veselí n. Luž. (od dubna
t. r.), v Žamberku, v Berouně a v Ústí nad
Orlicí (od června t. r.)
V souboru soudců v království českém.
Jichž status čítá 1338 hlav, první po řadě
muž, president vrchního zemského soudu, je
Němec.
Z 8 presidentů sborových soudů (v V
hodnostní třídě) jsou 4 Čechové, 4 Němci a
1 místo (v Plzni) není obsazeno; uprázdnilo
se v černu t. r.
Ze 16 presidentů a vicepresidentů u sbo-
rových soudů (v VI. hodnostní třídě) je
8 Němců a 8 Čechů.
Z 31 radů vrchního zemského soudu je
11 Němců a 20 Čechů; 3 místa jsou uprázd-
něna, a to 1 po úřadníku německém a 2
po úřadnících českých — vesměs asi dva
měsíco.
Z 41 vrchních soudních radů u sboro
vých soudů je 17 Němců a 23 Čechů; jedno
místo jest uprázdněno (od června v Plzni)
Z 302 radů zemského soudu je 106 čil
35 procent Němců a 296 čili 65 procení
Čechů. Uprázdněna jsou místa: nově syste-
misovaná v Litoměřicích a v Liberci, pak
z dřívějších míst dvě v Praze (u obchodního
soudu) a dvě v Chrudimi, pak po jednom
v Plzni, v Písku a v Ml. Boleslavi; celkem
tedy uprázdněno je 10 míst této třídy.
Čecho
Němec
Stad
Pop
Rumburk
Teplice
Jesenice
Přimda
Blovice
Lomnice
Bechyně
Vltava
Luže
Žamberk
Beroun
Ústí nad Orlice
Plzeň
Litoměřice
Liberec
Praha
Chrudim
Písek
Boleslav
pad m . r
Němec
9
article
Ze 197 soudních tajemníků je 162, čili
82 procent Čechů a 35, čili 18 procent
Němců. Uprázdněno je 10 míst, a to šest
t. zv. německých a čtyři česká. Z t. zv. ně-
meckých uprázdněna jsou sekretářská místa;
v Trutnově (od prosince roku 1906), v Žatci,
v Karlových Varech, v Liberci (od října m. r.)
a dvě v Mostě, pak z českých míst v Praze,
Čes. Budějovicích, v Jičíně a v Plzni.
Ze 496 adjunktů je 410, čili 82 proc.
Čechů a 86 čili 18 procent Němců. Mist
této třídy jest uprázdněno 56; mnohá z nich
zastávají soudní tajemníci, na místě ad per-
sonam jmenovaní.
Mnohá místa, jichž obsazení lze nyní
očekávati, zvláště ve zněmčené části země
jsou již dávno uprázdněna, tak adjunktské
místo v Přimdě od března r. 1905, v Pracha-
ticích (po Čechovi Krausovi) od března roku
1906, v Bilině od března r. 1906, ve Frýd-
lantě od března r. 1906, v Kraslicích o
července m. r., v Kadani od prosince m. r.
druhé místo ve Frýdlantě (po Čechovi adj
Vaškovi) od prosince m. r., v Bezdružicích
od března t. r. atd.
Mezi 159 auskultanty je 49 Němců a
110 Čechů, čili téměř 31 procent Němců a
něco přes 69 procent Čechů.
Taková je národnostní statistika a ta-
kový je přehled uprázdněných míst soudcov
ského úřadnictva v království českém-
dle informací, počtů a záznamů, pečlivě ve-
dených odbornými kruhy vysoce vážnýmia
přísně dbalými pravdy a skutečnosti.
Čecho
Němec
Frýd
Vašek
Trutnov
Žatec
Karlová Vary
Liberec
Most
Praha
Jičín
Plzeň
Přimda
Prach
Čech Kraus
Kadaň
Frýdlant
Bezdružice
Če . Budějovice
10
article
Je známo, jakým způsobem se stalo.
že každé obsazování soudcovských míst
v království českém působí českému soud
covstvu rozčilující starosti i trpké zklamání
a politickým zástupcům českého národa kri-
tické, mnohdy otřesné chvíle, oprávněné roz
hořčení a přetěžké svízele. Až do r. 1900
a i ještě o něco déle provádělo se jmeno-
vání soudního úřadnictva v naší zemi zcela
pravidelně a normálně: místa se obsazovala
tak, jak se uprazdňovala, z pravidla žadateli,
kteří dle statusu byli na řadě na jmenování
nebo povýšení. Poněvadž Němci zanedbával
službu v soudnictví, bylo úřadníků českých
hojně, i stávalo se přirozeně, že čeští žadatelé
— většinou proti svému přání — dostávali
místa v území, po většině obydleném Němci.
Předáci německé národní politiky brojili proti
poměrům těm, a ministerský předseda dr
Körber pomohl jim k úspěchu: násilným
nezákonným a nemravným převratem při ob-
sazování volných soudcovských míst v uza-
víraném území. Jsa správcem ministerstva
spravedlnosti, dával německým žadatelům
přednost při obsazování míst ve zněmčené
části země, na pořad statusu nehledě; ně-
mečtí úřadníci přeskakovali celé zástupy svých
českých kolegů, ve statusu starších a před
nosti se jim dostávalo i při závadách kvali
fikace jazykové i odborné vůbec.
Němec
Körber
český národ
11
article
Jak již řečeno, dr. Körber padl, ale zu
stala nemravná jeho soustava, vymyšlená
na podrážení politického postavení české ná
rodní oposice ve vídeňském parlamentě
Tato korupční soustava byla zmírněna jen
potud, že vlády po dru. Körbrovi nastou
pivší přestaly úřadnictvo české zkracovati na
příjmech; aby neutrpělo újmu po této stránce.
aby starší čeští úřadníci nebyli stavěni za
mladší své kolegy německé, mimořádně po
stupující, byli na př. v r. 1905 jmenováni
všichni auskultanti, až do posledního Němce,
vesměs adjunkty, jen aby povýšeni býti mohli
Němci a v r. 1907 bylo 50 adjunktů pový
šeno z obdobných důvodů na sekretáře.
Ovšem při tom se hovělo do nejzazší mož-
nosti německému diktátu, jenž si od vlády
vydupával jmenování německých úřadníků do
zněmčených krajů země, a který dovedl
určitá jmenování na léta oddalovati, jestliže
nebylo německých úřadníků pro území, jež
Němci chtějí míti uzavřeno proti všemu če
skému.
Stejně pathologické jest ovzduší, do ně-
hož zapadá jmenování nyní oznámené a oče-
kávané. Vláda opět připustila, aby se nahro-
madila celá spousta míst neobsazených, jež
tudíž současně mají býti obsazena a němečtí
poslanci již oznámili veřejně svým voličům,
že jmenování to přinese Němcům úspěch
mnohem větší nežli kterékoli hromadné jme-
nování dřivější.
Jestliže němečtí poslanci řekli pravdu,
pak jmenování nemůže býti provedeno jinak
nežli týmž nepravidelným, zcela mimořád
ným způsobem, jímž se zněmčenému území
směle dodávají úřadníci dle zájmů a povelů
německo-nacionální politiky. To je zřejmo
zvláště z té části statusu, která obsahuje
soudcovské úřadnictvo VIII. a IX. hodnostní
Jak již bylo vypočteno, je v VIII. třídě
uprázdněno 5 míst okresních soudců a6
třídy.
Körber
Němec
12
article
míst soudních sekretářů při úřadech tal
zv. německých, avšak ve statusu soudních
adjunktů, jimž dle přirozeného postupu po
výšení náleží, je 40 po sobě zapsaných ad-
junktů vesměs národnosti české; první po
řadě německý adjunkt je na čtyřicátěm
prvém místě statusu; druhý adjunkt. Němec
je na místě čtyřicátém osmém a jedenáctý
adjunkt německé národnosti je na místě te-
prve stém a čtrnáctém. Kdyby tedy dle ně
meckého požadavku mělo všech jedenáct
volných míst VIII. třídy a úřadů t. zv. ně-
meckých býti obsazeno petenty německými,
tu buď musilo by býti preterováno 89 če-
ských adjunktů (ježto českých míst je 14
uprázdněno), nebo musí zase býti provedeno
jmenování mimořádné.
Při jmenování auskultantů adjunkty jsou
poměry obdobné. Kdyby se dle německé
zvůle mělo aspoň osm adjunktských míst
t. zv. německých obsaditi Němci, pak bud
by čeští auskultanti musili býti odstrčenia
německými kolegy svými přeskákáni, nebo
by musilo mimořádně býti jmenováno nej-
měně 32 auskultantů Čechů, ježto první
auskultant národnosti německé stojí ve sta-
tusu auskultantů teprve na místě devatená-
ctém, osmý auskultant Němec pak až na
místě čtyřicátém prvém. Jak jmenování do
padne ve skutečnosti, nikdo dnes říci nedo-
vede, zvláště proto, poněvadž již minule
bylo 128 auskultantů jmenováno adjunkty
extra statum.
Takový je přehled úvah o nastávajícín
jmenování soudcovském po stránce přiroze
ného, správného a spravedlivého postupu.
Je chmurný a temný.
Němec
Čecho
13
article
Neméně je trudný po stránce jazykové
kvalifikace. Kabinetní list z 8. dubna roku
1848, nejvyšším soudem znevu uznaný za
platný zákon, předpisuje pro soudcovské
úřadníky znalost obou jazyků; také Stre-
mayrovo nařízení ji předpokládá. Faktický
postup vlády však nečiní zadost předpisům
zákonným. Čeští znalci jazykové kvalifikace
soudcovského úřadnictva v království českém
vypočetli, že ve vyšších kategoriích zná 74
úřadnictva oba jazyky, mezi soudními rady
56, mezi okresními soudci a sekretáři již
jen 46%; avšak z 86 německých adjunktů
zná jich češtinu pouze 403, kdežto ostatní
tedy většina, ni slova českého neznají. Ze
49 auskultantů -Němců, v posledních dveu
letech jmenovaných, umi jich česky pouze
14 čili toliko 28%. Jsou to synové státních
úřadníků nebo úřadníci vyznání židovského
Ostatní česky neumějí, nejsou tedy vlastně
způsobilí pro státní službu v královstv
českém. Kdyby zodpovědní činitelé řídili se
duchem platných zákonů, nebyli by mohli
přijmouti absolvované právníky do soudcov-
ské služby se hlásící, ale česky neumějící.
To se však nestalo.
Němec
14
article
Naopak: od roku 1906 přijímají se če-
ští a němečtí uchazeči o soudní službu dl
národnostního klíče, dle procent poměrem
62: 38 vyjádřeného, uchazeči čeští jen př
oboujazyčné kvalifikaci, ale němečtí naprosto
beze zřetele na znalost češtiny. Existenci
zaručuje jim Česká spořitelna a německý
Volksrat stipendii, pro osobu a rok činícím
po 1000 az 1200 K.
Tak podkopává se soudnictví v králov
ství českém, tak ničí se česká práva v jeho
oboru, tak podlamuje se jakákoli česká víra
ve správedlnost státu, tak deptá se v praah
každý pojem rovnoprávnosti v naší vlasti.
ve které národ český je nositelem celých
dějin a nyní strážcem věrnosti země.
To vše mocně a daleko přesabuje iši
roký rámec otázky úřadnické, i jejího vý
znamu národně-politického. To vše vhání do
české hlavy zpěněnou krev a vyzývá k zá-
pasu na celé čáře, to vše je způsobilé, vy-
volati novou velikou krisi, jíž nyní vinen jest
na prvém místě ministerský předseda baron
Beck a která je způsobilá do víru svého
strhnouti vše, co česky cití: i lid, i po-
slance, i národně cítíci české úřadnictvo.
Beck
15
article
rnn
ýprava z král. polského v Praze
Slavnostní hostina na počest
polských hostí na výstavišti.
Veliké výpravě polské uspořádal dnes vý
konný výbor výstavní společnou tabuli poledn
v koncertní sini na výstavišti, na níž brali účas
opětovně téměř všiehni účastníci výpravy z krá
lovství polského a z Čechů zejména kruhy prů
myslové, obchodní a finanční.
V čele slavnostně vypravené tabule za
ujali místa předáci polské výpravy se svými dá
mami, se strany české president obch. a živn
komory p. A. Řivnáč, členové výboru vý
stavního a komorního pp. cís. rada Otto, nám
Jirousek, cís. rada Batovec, řed. Pro-
cházka a mn. j.
Řadu přípitků zahájil p. president Řivnáč
stručným, srdečným pozdravením hostů, uji-
šťuje je, jak mile vítána jest veliká výprava je
jich v Praze: „Každou chvilku, každou hodinu,
kterou mezi námi strávíte, tím více si vás za
milujeme.“ (Hlučný ouhlas a pochvala.)
Jménem výpravy polské povstal pan Soko
lowski, bankéř z Varšavy, a proslovil velikou
řeč, v níž pozoruhodné uznání vzdal českému
významu hospodářskému. Oceňuje podrobně če-
skou práci a rozvoj českého průmyslu i obchodu,
které se dodělaly tak slavného výsledku. Vzpo-
menouti dlužno, praví řečník, vašeho cukrovar-
atví, které zaujímá první místo v Evropě. Tí
větší dlužno vzdáti vám dík, že velká část to-
hoto cukrovarství nenalézá se v rukou kapita-
listů, nýbrž v rukou rolníků, dětí vaší země.
Čecho
A Řivnáč
Otta
Jirousek
Batovec
Řivnáč
Soko
Praha
Varšava
Evropa
živnostenský komora p
16
article
Vaše cukrovarnické stroje rozeházejí se nejen
do celé Evropy, v niž jsou všude velmi ceněny
nýbrž nesou slávu českébo jména i do zámoř
ských krajin. Vývoj vašeho rolnictva poznal
naši rolníci, kteří vás nedávno navštívili, a nym
vypravují a rozepisují se o vašem pokroku.
Velkolepý jest váš průmysl pivovarský se slav-
ným plzeňským v čele, a spojené s ním chme-
lařství v okoli Rakovníka. O vašich velkých sl
dovnách a rozvoji průmyslu sklářského ví celý
svět. Stejně ví o vašem průmyslu železářském
o výrobě motorů, lokomotiv, automobilů, o vy
soko rozvinutém průmyslu elektro-technickém
Slovem, není jediného odboru průmyslu, který
by se u vás nerozvíjel, ve kterém byste nezaují-
mali čestné místo na evropských trzích. A mlu-
vím-li o vašem průmyslu a obchodu, nemohu
opomenouti činnosti vašich bank. Na prvním
uvěsti dlužno Zemskou banku království če-
ského, která jest prostřednicí mezi všemi insti-
tucemi finančními.
če ský
Evropa
Rakovník
zemský banka
17
article
Řečník vyličuje stručně program a agendu
Zemské banky a přechází k jiným finančním
ústavům českým. Jeho znalost hospodářskéhoa
zejména peněžního ruchu českého budí u če-
ských účastníků hostiny opravdový obdiv. Při
takovém rozvoji bank — pokračuje řečník —
mohl se u vás rozvinouti a rozvinul se do takové
míry český průmysl. Přišli jsme sem, abychom
všechno to, eo víme z popisů a knih, poznal
na vlastní oči a obdivovali se tomu; abychom
ještě sesílili pouta, která nás víží, abychom
utvrdili v sobě přesvědčení že se nesluší
abychom předměty, které nám po-
skytnouti může průmysl český
kupovali u nejhorších nepřáte
svých na západě, nýbrž naopak
abychom s potřebami svými obra-
celi se, bratří Češi, k vám. (Bouře sou-
hlasu.) Zde v této vaší krásné Praze, v této zlaté
Praze, pocítiti možno, co znamená stálá práce
statečného a energického národa. Výsledky této
práce měly by pro nás býti pobídkou pro dalst
kulturní a hospodářskou práci v naší domovině.
Čech
Praha
18
article
V posledních letech udály se těžké rozruchy
v naší otčjně a finanční krise zadržela rozvoj
našeho průmyslu. Prožili jsme těžké chvíle re
voluce, ale přece nebyli jsme hospodářsky zni
čeni. Dnes probouzí se i u nás duch lepší bu-
doucnosti. Vám, bratří Češi, jsme vděčni tím
více, že budeme směleji bráti se do práce, když
vidíme příklad vaší vytrvalosti, energie, síly
vaší povahy. Budete nám svítiti příkladem
brzo, bohdá, nebudeme se styděti za výsledky
svého vlastního průmyslu.
Jdouce za vaším vzorem, snad i my budem
moci za nedlouho doplniti vavřínový list do
věnce, který vy třímáte nad velkým Slovanstvem.
Sláva velkému a statečnému národu českému
sláva lidu a ústavům, které organisovaly prů-
mysl a přivedly jej na takový stupeň. Na prvním
V drobném prodejít
ranní čísle o sobě .
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flialkách na veskověí
ranní čísla. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 4h
Inserátv
platí se hotevě napřel.
Předplacení a inssrty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam narházejí se též redakce
Hiskárna a ogpedite „Národnich Listů“
Rukoplsy se nevracejí.
Čech
19
article
místě stojí pražská obchodní komora. Jsem jist,
že všichni přítomní souhlasí se mnou, když při-
píjím pražské obchodní komoře, a na zdravi je-
jího presidenia p. Řivnáče. Ať žije! (Bouřlivá
pochvala.)
Slova se ujímá spisovatel a publicista pan
Žwan: „Přijeli jsme sem na třídenní výlet, ale
není to pouze náš výlet, nýbrž celé naší země.
Máme zde dopisy, které svědčí, že nejlepší naší
lidé jsou v duchu s námi. Mám zde list od
Wlad. Mickiewicze syna z Paříže. Při jeho
čtení zdá se mi, jakoby se zde nad námi chvél
duch našeho velkého Adama Mickie-
wicze.“ Čtení dopisu, přednesené s velkou
vroueností, bylo provázeno velkou pochvalou.
Pan Žwan čte pak list Elišky-Orzeszko-
wé, který rovněž vzbudil hluboké pohnutky.
Ono místo, ve kterém slovutná spisovatelka vzpo-
míná Eduarda Jelínka, vyslechli Poláci a Češi
stojíce.
Řivnáč
Žwan
Mickiewicz
Adam Mickie
Eliška
Jelínek
Polák
Čech
Paříž
Orzeszko
obchodní komora
20
article
Řečník dokládá pak, že i Henryk Sien-
kiewicz lituje velice, že nemůže býti příto-
men a nemůže sám osvědčiti všechnu svou lásku.
českému národu. Shromáždění povslává a pro-
volává Sienliewiczovi slávu! Oba krásné dopisy
dal nám p. Žwan laskavě k disposici a při-
nášíme je v doslovném překladu:
List Vladislava Mickiewicze, syna
proslulého básníka Adama Mickiewicze, znít
Nemohu přibýti do Prahy ve lhůtě ozná-
mené a lituji upřímně, že mně není dopřáno býti
s vámi v tak vážném okamžíku a vysloviti spolu
s vámi bratřím našim Čechům uznání za jich
vytrvalou práci na poli vzkříšení a rozvoje ná-
rodnosti, práci, kterou i všichni Poláci podni-
kají. S kathedry v Collěge de France můj nebož-
tík otec vydal Čechům svědectví, že zaujímajíce
střední stanovisko mezi národy slovanskými.
snaží sě sblížiti tyto národy ke vzájemnému
sebepoznání a ke shodě. Kéž by Čechové uspíši
příští dne, ve kterém hmotně nejsilnější z ná-
rodů slovanských podá ruku nejnešťastnějšímn
z nich. Věřím, že se splní předpověď kn. Petr
v „Dziadach“: „On jeden poprawi sie i Bóg mu
przebaczy.
Teprve v tu dobu se sřítí moc Prušáka, ne
napravitelného nepřítele, hrozícího celému Slo
vanstvu vyhubením a ostatní Evropě otroctvím
S výrazem úcty a vřelého přání celému sjezdu
Vladislav Miekiewicz.
Henryk Siena
Sienliewicz
Mickiewicz
Čecho
Polák
Franc
Petr
Prušák
Miekiewicz
Praha
Dziadach
Evropa
21
article
Paříž, 22. července 1908.
List proslulé spisovatelky, Elisy Orze sz
kowé:
„Blahoslaveni mirotvorcil“
Blahoslaveni buďte mužové národu če-
ského, kteří v době rudých vášní světa vzná-
šíte nad ním bílou korouhev míru a do jeho
hroudy, železem nenávisti a zlosti zorané, sázíte
olivu shody. Z Polsky daleké a přece krvr a nsu-
dem tak vám blizké obrací se k vám srdce žen-
ské, neštěstím otčiny své nešťastné, s voláním:
Činíte dobře, bratří! Dílo veliké, dílo boží ko-
náte! Spolu se srdcem obraci se k vám mysl
ženská, neštěstím své otčiny poučená, volajíe
k vám: Ať se stane dle spravedlnosti! Dřive
než na zemi sletí dva boží ptáci: pokoj a svor-
nost, musí nad ní vzejíti slunce spravedlnosti.
Ať se v prach rozsypou provazy, které v pou-
tech drží myšlenky a činy národů, ať zmizí ze
světa pyšní i pokoření, šlapoucí i pošlapaní, ti,
co tlači k zemi křidla, trhající sebou ke vzletu,
ať slunce spravedlnosti vzejde a nad světem
vstane den. Pak se na něm ukáží i boži ptácí:
pokoj a svornost, kteří nemilují noci a v tem-
nesti očím lidským se neukazují nikdy. Víte to,
moudří mužové čeští; vy jste to hlasitě celému
světu řekli a dílo vaše z toho čerpé svou mou-
drost a účinnost, že o tom víte a že jste to řekli.
Elisa Orz
Paříž
Polsko
22
article
Tedy z Polsky daleké a přece vám tak
blízké nese se k vám hlas ženy: Vytrvejte!
V práci nad přivedením slunce spravedlnosti
trvejte mužně, vytrvale, snad dlouho. Snad dlou-
ho, neboť dílo to je těžké; mnoho chmur na
vaše hlavy spadne, mnoho kamení na vaše srdce
se sesype, než je splnite. Leč až to se stane,
až vašima rukama pozdvižena zapanuje nad
svělem rovnost, volnost a jednota národů slo-
vanských, jména vaše naleznou se mezi těmi,
která na obloze lidské jsou zapsána zlatým
hvězdami. Šťastnou a hrdou se cítím, že jsem
přítelkyní národa českého byla vždy, že jsem
vysoké jeho cnosti nejednou za vzor stavěla své-
mu národu, že znám krásnou zemi vaši a ve
zlaté jeho stolici měla jsem a mám přátele.
Na jednoho z nejdávnějších, předčasně zvěčně-
Polsko
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
České národní písně a tance.9)
Přál jsem si vždy posloužiti své milé vlasti
sebráním neznámých, vzácných, vymírajících
písní českého lidu. Po mnoholeté, klopotné práce
dostane konečně písně ty naše veřejnost do
rukou a bude je moci sama posouditi. Sběrateli
budiž dovoleno raziti písním těm cestu k českým
srdeím.
Co představují národní písně v našem du-
ehovním životě a literatuře?
Jako umělecké plody pocházejí písně ty
i slovem i nápěvem z duše českého, obecného,
venkovského lidu, jenž měl nejmenší příležitost
stýkati se s cizím jinorodým živlem. V starších
dobách, v nichž tyto písně původ svůj vzaly.
žil ještě náš lid samobytným svým typickým
životem, s cizinou se nestýkal, mimo bibli
kancionál knih téměř neznal. To, co ze sebe
uměleckého, ať slovem, ať hudebně vytvořil,
jest náš čistě český, duchovní umělecký maje-
tek, česká duše.
Tím již vyslovena pro každého upřímného
Český národní píseň
24
article
) Svazek I. Nákladem B. Kočího. Sbírka nov
Čecha vysoká cena našich národních písní, to
jest ono vyšší umělecké stanoviště, na kterém
nám musí záležeti, kde je český duch v umění
svým pánem a mistrem, volbou slova, obrazu,
citovým pochopením a vyjádřením. Máme-li na
mysli vytvoření vlastní své české kultury, ne-
může býti pro umělce naše češtější knihy
národnějšího umění.
Nám tane dále na mysli, že tvůrcem těchto
písní jest prostý člověk, syn přirody, naivní.
nerafinovaná mysl. Z písní těch mluví zdravý.
prací vychovaný člověk, Ipící na zvyklostech
obyčejích předků a chápající třeba všecko
smyslně, ale člověk ten není tělesnými požitk
a rozmařilosti, které moderní umění až příliš
rádo užívá, přesycen. Z něho mluví život, ale
i cit, který u tohoto prostého člověka svojí
hloubkou překvapí. Chceme tím říci, že poesií
lidu vracíme se více ku přírodě a k ži-
votu, kterýmž cílům se umění nelidové stále
víc a více odcizuje.
Kdyby naše národní písně jen tylo dvě
stránky našeho domácího umění vyzdvihly, totiz
českost duše a přirozenost umění, již tím veli-
kou cenu jejich zlatem vyvážiti nemůžeme, ne-
boť chceme ještě za starými českými ideály ži
a něco vykonat
My všichni víme, co česká národní píseň
nás již dokázala. Představme sobě, že jsme ne
měli žádné Erbenovy, Susilovy, Bartošovy sbírky
a sbírek slovenských? Jaká by to byla nevý
slovná ztráta pro nás! Na nich stojí již ku
našeho umění a toho nejlepšího. To, co pěkného
o slovesné stránce umění lidového řečeno,
platí snad ještě vyšší měrou o části hudební.
Erbenův
Susilův
Bartošův
národní uměný
25
article
Od jakživa byl Čech hudby a zpěvu mi-
lovný. Zejména až přes míru byl oddán tanci
tím také hudbu nástrojovou měrou zvýšenou
pěstoval. To jest i dle našeho minění hlavní
povaha hudební stránky české písně. Již roku
1819 »Společnost přátel hudby rakouského
mocnářstvi«, majíc na mysli zachránění hudeb-
ního pokladu hudebního, vymohla toho na
vládě, že bylo nařízeno úřadní sbírání písní
Z té doby jest první česká sbírka národníeh
písnl, zvaná po hlavním pořadateli sbírkou
Rittersberkovou a obsahující tři sla českýeh
Na každém uměleckém díle žádáme, aby
bylo původní, individuální, nenapodobovalo
umění jiné. Na české národní písní žádáme
aby vyjadřovala českou mysl a duši, zkrátka
souhrn vlivů, jež příroda sama svým podnebím.
způsobem života, k němuž nůtí, jež dějiny
svým vlivem nesmazatelně vryly v duši lide
pisni
Čo
Rittersberková
26
article
českého. Mysleme si k tomu náboženské zásady
a výchovu, všechen politický tlak, který na náš
národ působil a obdržime onu poslední výsled-
nici, totiž názory českého lidu na život. Utrpení
českého lidu bylo vždy více než dosti, což
divu, že duše česká zahořkla, přioděna jes
onou rouškou trpkosti, která jest nápadnou
v každém jeho projevu a již bychom si skore
méně přáli. Lid obecný však, vyškolený v tru-
dech života, jest zvyklý klásti překážkám tužš
odpor, nepodléhá tak snadno, nedá si svůj roz-
mar kaziti, a humor a veselí, vyšším vrstvám
skoro neznámý, drží vždy svůj vrch.
Z toho plyne ono množství rozmarných,
laškovných písní a popěvků, přioděných onou
rouškou hořkosti, k nimž tak shodně laškovná
a rozmarná hudební vloha přiléhá. To jest ons
původnost české národní písně,
poslední výslednice všech daných poměrů na
českou duši a tuto původnost české písně mají
a do umění jako nový dar přinášejí. Neruda
svého času děl, že mělnickému českému vinu
musí se přijíti na chuť, s tímtéž oprávněním
opáčiti můžeme, že české písni porozuměti se
musl.
Na tomto místě důrazně podotýkáme, že
nevidíme v životé našeho lidu všecko růžově,
přáli bychom si mnohých a velkých náprav
Neruda
český národní píseň
27
article
Když jsme české písně sbírali, šli jsme za vyš-
ším cílem, totiž za pravdou a za historickou
přesností. Máme za to, že se tim vždy jen pa-
slouží a proto jsme shledávali to, co se nám
zdálo skutečně jako lidová známka charakteri-
stickým a věrným, abychom měli dobrý obraz
české duše, kterouž lid sám ve své pisni zje-
vuje, a abychom měli ku posouzení a i k ná-
pravě dosti předpokladů.
Ke všem těm sbírkám, jež pracně shledali
Kollár, Čelakovský, Erben, Sušil, Bartoš, slo-
venšti sběratelé ve sbírce Spevy a jiní, připo-
juje se nová sbírka, obsahující přibližně 1800
písní. Tu jsou tedy nové písně, jichž česká
tvorba a český duch užiti může.
Česká národní plseň nechť přijde opět ke
své bývalé cti. Ona spojuje dobře spodní, zá-
kladní vrstvy národa s třídami vyššími, kořen
s korunou, aby jedna druhé se neodcizila. To,
co umění splodilo v třídách spodních samo-
rostlého, silného a nového, může se rozlévati
jako zdravá míza po všem pni. Naši buditelé
dovedli využiti národní písně v době obrozene-
cké, dovedli ji nadehnouti mladé vratvy pro
zájmy celku, snad by to vzáené kouzlo, které
ve zvucích národní písně se skrývá, ani dnes
neselhalo, kdyby národní píseň příšla k bývalé
své cti.
Č. Holas.
Kollár
Čelakovský
Erben
Sušil
Bartoš
Speva
Č . Holas