1
masthead
19. června 1901.
4
masthead
ZVLASNÍ PŘÍLOHA„NÁRODNÍOr
6
article
O novodobých směrech ve vodá
renství.
Píše Jan Vancl, vodárenský inženýr na Smíchově
(Pokračování.)
Mohou tedy jen menší venkovská města
města s mimořádně příznivými poměry geologi
ckými a meteorologickými klidně voliti způso
tento k ústřednímu, jednotnému svému záso-
bování.
Náklonnost obecenstva k vodám pitným
pramenitým nebo spodním jest také podnětem,
proč za přiznivých podmínek geologických, kde
jest dostatečná mohutnost vrstev infiltračných,
avšak buď nedostatečné množství srážek atmo-
sférických nebo nedostatečná plocha infiltračná,
sahá sek infíltraci umělé či k uměle
výrobě vod spodních. Zejmena ve
Švédsku došel způsob tento povšimnutí a značí
opět návrat k filtraci přirozené.
Jestli pak lepší jakost vede nás k vodám
spodním a pramenitým, jest to naopak spolehli-
vost v množství a bezpečnost zásobování, jež
nutí nás často k volbě vody povrchove.
Vancl
Smíchov
Švédsko
7
article
Ovšem nelze vod povrchových bezzávadně přímo
užíti, nýbrž nutno je podrobiti vhodnému či-
stění
Jakkoli nalezlo se v pokusech laborator-
ních a k zaopatřování větších budov a závodů
dosti četných a uspokojivých řešení, přece pro
velké spousty vod, jež potřebujeme k zásobo-
vání větších měst, pohřichu až do poslední doby
pouze jediný způsob obstál a nehledě k men-
ším změnám, také ve své klassické podobě se
udržel, t. j. písková, anglická čili
Simpsonova filtrace. Ona umožňovala
užíti ono množství, jež řeky, z pravidla velká
města protékající, s sebou přinášejí, k zásobování,
po stránce zdravotní bezzávad-
nému. Proto setkáváme se s ní v četných mě-
stech anglických (Londýn, Edinburg, Li-
verpool, Dublin, Leicester, York, Hornsey, Ne-
wington a j.), nizozemských (Haag, Am-
sterdam, Rotterdam, Dordrecht, Schiedam,
Utrecht, Gröningen a m. j.), německý ch
(Berlín, Brieg, Roztoky, Brémy, Altona, Gu-
strow, Štětín, Stuttgart, Lubek, Děvín, Vratislav,
Poznaň, Brunšvík, Frankfurt n. O., Hamburk,
Kralovec, Stralsund atd.), ruských (Petro-
hrad, Varšava, Caricyn, Helsingfors, Oděsa,
Cherson, Plock, Dvinsk, Kyjev, Astrachaň,
Simbirsk atd.), švýcarských (Curych) a
amerických (Hudson, Albany, Philadelphia
atd.) Jich příznivý vlív na zdravotní stav měst,
na úmrtnost obecnou i tyfovou nelze dnes více
popírati.
Simpsonův
Kralovec
Londýn
Edinburg
Dublin
Leicester
York
Hornsey
Haag
Rotterdam
Dordrecht
Schiedam
Utrecht
Gröningen
Berlín
Brieg
Brémy
Altona
Štětín
Stuttgart
Lubek
Děvín
Vratislav
Poznaň
Brunšvík
Frankfurt můj
Hamburk
Stralsund
Petra
Varšava
Caricyn
Helsingfors
Cherson
Plock
Dvinsk
Kyjev
Astrachaň
Simbirsk
Curych
Hudson
Alban
Philadelphia
8
article
Londýn na př. honosil se po dlouhou řadu
let nejmenší celkovou úmrtností měst anglických
a jest snad již příliš banálním opakovati dnes
obecně známou okolnost, která svým časem ve
světě vodárenském pravý rozruch způsobila, že
r. 1892 pojistily filtry pískově Altoně immunitu
oproti choleře, jež řádila v sousedním, ve stej-
ných jinak poměrech žijícím Hamburku, záso-
bovaném tehdy ještě nefiltrovanou vodou lab-
Z nejnovějších zpráv statisti-
ckých se dovídáme, že města ně-
mecká, jež zásobována jsou fíl-
trovanou vodou říčnou, vykazují
dokonce menší, nanejvýše stejnou
úmrtnost tyfovou jako města, zásobo-
vaná vodou pramenitou, spodní atd.
Podalt filtr pískový více, nežli se původně
od něho čekalo. Zjistilo se, že obstarává nejen
účinek klarifikačný, který měl pouze
projektant na mysli, ale že jest tu i účinek
lučebný, úbytek látek ústrojných, úbytek
volného i albuminoidického ammoniaku a mo-
hutný účinek antibakteriologický, který za pří-
znivých okolností účinkem sterilisačním nazvati
možno.
Ve příčině filtrace pískové nachá-
zíme zejmena čilý ruch ve Spojených
státech severoamerických, kde jed-
nak zdřavotní úřad státu Massa-
skou.
Londýn
Altona
Hamburk
spojený stát
9
article
chussets a v poslední době město Law-
rence podniklo ve velkém slohu zkoušky jak
s filtrací vod pitných, tak i odpadních.
Poněvadž řeky americké, zejmena Ohioa
Missouri zkaleny bývají často tak jemnými čá-
stečkami, že je lze tíže zadržeti nežli bakterie
a města americká při své značné spotřebě re-
lativné nemohou se obejíti bez vod povrchových,
vznikl a vyvijí se tam nový směr, t. zv. f il-
trace americká.
Podstata nového tohoto způsobu spočívá
ve srážení čili koagulaci látek
suspendovaných přísadami che-
mickými, z nichž nejlépe se o svěd-
čil dosud síran hlinitý či sehna-
ný kamenec. Dávka přísady mění se dle
stupně zakalení vody od 15 až do 180 gramů
na 1 m3 vody; obyčejná dávka obnáší as 25
gramů. Účinek síranu hlinitého jest v podstatě
ten, že tvoří látky nerozpustné,
které srážejíce se, strhují látky
suspendované: rozkládáť se ve vodě v ky-
selinu sírovou a kysličník hlinitý.
Kyselina sírová vstupuje ve sloučenství na
místo kyseliny uhličité v uhličitanu vápenatém,
tvoříc síran vápenatý, kysličník hlinitý mění se
v beztvarý hydrát hlinitý, jenž sráži se v po
době bělavých vločků. Aby tedy účinek byl za
jištěn a ve vodě nezůstala volná kyselina sírová,
nutno, aby voda ve stavu surovém měla při-
měřený stupeň tvrdosti, jinak nutno
ji vápnem neutralisovati.
Po nastalém sražení cedí se voda filtry,
při čemž usazeniny, povstalé koagu-
lací, nahražují membranu filtrač-
nou. Pokrok spočívá v tom, že rychlost fil
tračná ješt zde as 40kráte vyšší nežli u filtrů pí-
skových, t. j. as 100 m3 na 1 m2 za den.
Law
Missouri
gram
10
article
Misto nádrží zděných užívá se zde bud
otevřených nebo uzavřených kotlů,
litých nebo plechových, naplně-
ných pískem. Poněvadž jest zde množství
usazenin mnohem větší, nežli při pouhé filtraci
pískové, nutno také častěji filtr čistiti. Při tom
se však písek neodebírá, nýbrž čistí se celou
hloubkou vrstvy proudem tlakové vody čisté,
při čemž se pomocí michadel mechanicky zky-
přuje. Čistění trvá as 10 minut a po 2 dalšíeh
minutách lze již vodu filtrovanou užívati. K či-
stění písku potřebuje se as 5% vody filtrované
a další 24 nutno počítati jako ztrátu při novém
spuštění filtru.
Tento způsob filtrace s předchozí koagulac
obdržel jmeno americké, rychlé nebo mecha
nické filtrace na rozdíl od dosavadní filtrace,
různě zvané evropské, anglické, volné, pískové
nebo Simpsonovy.
Nový tento způsob nevystupuje jako kon-
kurent oproti filtraci pískové, nýbrž dají se
v jednotlivých případech dle jakosti vody stano-
viti určité sféry, v nichž ten neb onen zp
sob byl by výhodnějším.
Simpsonův
11
article
Co do nákladu jsou si oba způsoby as
rovny. — Účinek bakteriologicky
je z pravidla u nové této soustavy jen o málo
nižší, než u filtrace dosavadní a obnáší
95—989.
V Evropě došel způsob tento pozornosti
zejmena v Anglii, kde inž. Andrew Ho-
watson již delší dobu konstruuje filtry až
s rychlostí 200 m3 vody na 1 m2 za den
v Rusku pak k návrhu - moskevského inž.
Nikolaje Petroviče Zimina postaveny
menší filtry v Moskvě, Oděse, větší pakv
Nižním Novgorod ě.
U nás v poslední době zanáši se o be
smíchovská zkouškami podobnými, užívajíc
ke koagulaci vody vltavské minerálné vody
ze Hřebenek, která obsahuje značnou dávku si-
ranu hlinitého. Dvěma až pěti procenty vody
minerálné docílí se z vody vltavské za dob nej
většího zakalení filtrát úplně čirý.
V hrubém, předchozím čistění vod povr-
chových setkáváme se v poslední době s tak zv
filtry Puechovými, užitými při filtraei
vody říčné pro Pařiž v Ivry, kde voda procház
Andrew
Ing
Petrovič Zimin
Evropa
Anglie
Rusko
Moskva
Novgorod
Hřebenka
Ivra
Puechový
12
article
LIsT-
LIsT-
řadou filtrů štěrkových o stále menší a menší
velikosti kamene.
Vedle filtrů pískových objevují se také filtry
s jinými cedivy: desky Wormské, vyro-
bené ze skla a křemitého písku, válcle K ur-
kovy z litavského vápence, osinkovými filtry
Breverovými, Maignenovými a pod.
Přes mocný účinek antibakteriologickýu
filtrů pískových jeví se přece snaha, vlastní
sterilisaci řiltrům odejmoutia
obstarati ji způsobem vhodnějším a ponechati
filtrům pouze účinek čistící (klarifikační).
Děje se to — pomineme-li sterilisaci téplem,
kteréž asi ve velkém pro velký náklad sotva
bude lze užíti — zvláště přísadami lu-
čebnými. Žadáme pak na přísadě lučebné,
aby především vykonala svůj účinék posi-
tivný, to jest vodu učistila, sterilisovalaa
aby s druhé strany nebylo zde účinku ne-
gativného, t. j. aby nevnesly se ve vodu
cizí látky škodlivé.
Přísady dělí se po této stránce na neroz-
pustné a rozpustné.
Nerozpustné mají nevýhodu, že k do-
cílení účinku positivného zapotřebí jest je uvésti
uměle v těsný styk s vodou, za to však jsme
spíše chráněni před účinkem negativným, při
rozpustných naopak pojištěn jest rovno-
měrným rozvržením přísady účinek na celou
hmotu vodní, tedy docílení účinku positivného
snažší, za to však jest vyšší možnost vniknutí
látek cizích a nesnadnější jich odstraněni t. j.
možnost účinku negativného.
Ve skupinu prvou spadá čistění vod oz6-
novaným vzduchem a Andersonovo čistění že-
leznými pilinami, ve skupinu druhou pak či
stění kysličníkem chloričelým, manganistanem
draselnatým, zejmena však vápenatým, brómem,
jodem a pod.
Chceme si povšímnouti dvou předních r-
presentantů obou těchto směrů t. j. čisténí ozó-
novaným vzduchem a kysličníkem chloričelým.
Breverový
Maignenový
Andersonův
14
article
Jest známo, že ozón, kondensovaný to
allotropický či polymerní kyslík, jehožto mole-
kula skládá se ze tří atómů, jest mocným, snad
nejmocnějším okysličovadlem. Z vlastností, jež
mají pro nás zejmena význam, budiž připama-
továno, že ve vodě se velice málo rozpouští,
nesnáší účinků tepla, aniž kompresse, nýbrž
degeneruje se ve dvojatómový kyslík. Jako
mocné okysličovadlo spaluje látky organické ve
vodě a ničí v ní bakterie; oba tyto účinky
provázeny jsou světélkováním.
Ozónování vody dělí se ve dvé postupných
prací:
1. Výroba ozónu.
2. Sterilisace vody.
Ozón vyrábí se ve větším množství z pra-
vidla tichými výboji elektrickými či elektrickým
tokem (effluve) z atmosférického vzduchu. Za
obyčejného přeskoku jisker, kde elektrody se
zahřivají, jest účinek nepatrný, neboť vzniklý
ozón se vysokou teplotou zvrhne v kyslik dvoj-
atómový. Také při krátkém spojení, provázeném
světelným obloukem, tvoří se ozón nepatrně.
Aby dosáhlo se nejvyššího effektu t. j. aby se
co možno největší množství vzduchu proměnilo
v ozón či aby dosáhlo se nejvyšší koncentrace,
dlužno užiti kontinualného toku elektrického,
beze zvýšení teploty, při němž úkazy světelné
omezí se na slabé fialové světélkování mezi
elektrodami. Aby pak zamezilo se tvoření jisker
nebo krátké spojení, vkládají se často mezi
elektrody desky dielektrické a mimo to se elek-
trody přiměřeně ochlazují.
Již dobré zdání člena nejvyšší zdravotní
rady berlínské dra. Ohlmüllera o prvých poku-
sech sterilisace vod ozónem, prováděných drem.
Frölichem společně s firmou Siemens a Halske
r. 1891 zněly velice příznivě. Zárodky tyfu,
cholery, uměle vpravené do vody, byly ozónem
zničeny. Elektrickým tokem mění se pouze část
vzduchu v ozón. Jde tudíž o ozónovaný vzduch.
Stupeň koncentrace, jehož doposud podařilo se
Frölich
Siemens
Halske