ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d9383840-92d2-11dc-980b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: person 11, place 55, work 2, org 2
1 masthead
19. června 1901.
2 masthead
HUČNÝ OBZOP.
3 masthead
čislos.
4 masthead
ZVLASNÍ PŘÍLOHA„NÁRODNÍOr
5 masthead
k číslu 167.
6 article
O novodobých směrech ve vodá renství. Píše Jan Vancl, vodárenský inženýr na Smíchově (Pokračování.) Mohou tedy jen menší venkovská města města s mimořádně příznivými poměry geologi ckými a meteorologickými klidně voliti způso tento k ústřednímu, jednotnému svému záso- bování. Náklonnost obecenstva k vodám pitným pramenitým nebo spodním jest také podnětem, proč za přiznivých podmínek geologických, kde jest dostatečná mohutnost vrstev infiltračných, avšak buď nedostatečné množství srážek atmo- sférických nebo nedostatečná plocha infiltračná, sahá sek infíltraci umělé či k uměle výrobě vod spodních. Zejmena ve Švédsku došel způsob tento povšimnutí a značí opět návrat k filtraci přirozené. Jestli pak lepší jakost vede nás k vodám spodním a pramenitým, jest to naopak spolehli- vost v množství a bezpečnost zásobování, jež nutí nás často k volbě vody povrchove.
Vancl Smíchov Švédsko
7 article
Ovšem nelze vod povrchových bezzávadně přímo užíti, nýbrž nutno je podrobiti vhodnému či- stění Jakkoli nalezlo se v pokusech laborator- ních a k zaopatřování větších budov a závodů dosti četných a uspokojivých řešení, přece pro velké spousty vod, jež potřebujeme k zásobo- vání větších měst, pohřichu až do poslední doby pouze jediný způsob obstál a nehledě k men- ším změnám, také ve své klassické podobě se udržel, t. j. písková, anglická čili Simpsonova filtrace. Ona umožňovala užíti ono množství, jež řeky, z pravidla velká města protékající, s sebou přinášejí, k zásobování, po stránce zdravotní bezzávad- nému. Proto setkáváme se s ní v četných mě- stech anglických (Londýn, Edinburg, Li- verpool, Dublin, Leicester, York, Hornsey, Ne- wington a j.), nizozemských (Haag, Am- sterdam, Rotterdam, Dordrecht, Schiedam, Utrecht, Gröningen a m. j.), německý ch (Berlín, Brieg, Roztoky, Brémy, Altona, Gu- strow, Štětín, Stuttgart, Lubek, Děvín, Vratislav, Poznaň, Brunšvík, Frankfurt n. O., Hamburk, Kralovec, Stralsund atd.), ruských (Petro- hrad, Varšava, Caricyn, Helsingfors, Oděsa, Cherson, Plock, Dvinsk, Kyjev, Astrachaň, Simbirsk atd.), švýcarských (Curych) a amerických (Hudson, Albany, Philadelphia atd.) Jich příznivý vlív na zdravotní stav měst, na úmrtnost obecnou i tyfovou nelze dnes více popírati.
Simpsonův Kralovec Londýn Edinburg Dublin Leicester York Hornsey Haag Rotterdam Dordrecht Schiedam Utrecht Gröningen Berlín Brieg Brémy Altona Štětín Stuttgart Lubek Děvín Vratislav Poznaň Brunšvík Frankfurt můj Hamburk Stralsund Petra Varšava Caricyn Helsingfors Cherson Plock Dvinsk Kyjev Astrachaň Simbirsk Curych Hudson Alban Philadelphia
8 article
Londýn na př. honosil se po dlouhou řadu let nejmenší celkovou úmrtností měst anglických a jest snad již příliš banálním opakovati dnes obecně známou okolnost, která svým časem ve světě vodárenském pravý rozruch způsobila, že r. 1892 pojistily filtry pískově Altoně immunitu oproti choleře, jež řádila v sousedním, ve stej- ných jinak poměrech žijícím Hamburku, záso- bovaném tehdy ještě nefiltrovanou vodou lab- Z nejnovějších zpráv statisti- ckých se dovídáme, že města ně- mecká, jež zásobována jsou fíl- trovanou vodou říčnou, vykazují dokonce menší, nanejvýše stejnou úmrtnost tyfovou jako města, zásobo- vaná vodou pramenitou, spodní atd. Podalt filtr pískový více, nežli se původně od něho čekalo. Zjistilo se, že obstarává nejen účinek klarifikačný, který měl pouze projektant na mysli, ale že jest tu i účinek lučebný, úbytek látek ústrojných, úbytek volného i albuminoidického ammoniaku a mo- hutný účinek antibakteriologický, který za pří- znivých okolností účinkem sterilisačním nazvati možno. Ve příčině filtrace pískové nachá- zíme zejmena čilý ruch ve Spojených státech severoamerických, kde jed- nak zdřavotní úřad státu Massa- skou.
Londýn Altona Hamburk spojený stát
9 article
chussets a v poslední době město Law- rence podniklo ve velkém slohu zkoušky jak s filtrací vod pitných, tak i odpadních. Poněvadž řeky americké, zejmena Ohioa Missouri zkaleny bývají často tak jemnými čá- stečkami, že je lze tíže zadržeti nežli bakterie a města americká při své značné spotřebě re- lativné nemohou se obejíti bez vod povrchových, vznikl a vyvijí se tam nový směr, t. zv. f il- trace americká. Podstata nového tohoto způsobu spočívá ve srážení čili koagulaci látek suspendovaných přísadami che- mickými, z nichž nejlépe se o svěd- čil dosud síran hlinitý či sehna- ný kamenec. Dávka přísady mění se dle stupně zakalení vody od 15 až do 180 gramů na 1 m3 vody; obyčejná dávka obnáší as 25 gramů. Účinek síranu hlinitého jest v podstatě ten, že tvoří látky nerozpustné, které srážejíce se, strhují látky suspendované: rozkládáť se ve vodě v ky- selinu sírovou a kysličník hlinitý. Kyselina sírová vstupuje ve sloučenství na místo kyseliny uhličité v uhličitanu vápenatém, tvoříc síran vápenatý, kysličník hlinitý mění se v beztvarý hydrát hlinitý, jenž sráži se v po době bělavých vločků. Aby tedy účinek byl za jištěn a ve vodě nezůstala volná kyselina sírová, nutno, aby voda ve stavu surovém měla při- měřený stupeň tvrdosti, jinak nutno ji vápnem neutralisovati. Po nastalém sražení cedí se voda filtry, při čemž usazeniny, povstalé koagu- lací, nahražují membranu filtrač- nou. Pokrok spočívá v tom, že rychlost fil tračná ješt zde as 40kráte vyšší nežli u filtrů pí- skových, t. j. as 100 m3 na 1 m2 za den.
Law Missouri gram
10 article
Misto nádrží zděných užívá se zde bud otevřených nebo uzavřených kotlů, litých nebo plechových, naplně- ných pískem. Poněvadž jest zde množství usazenin mnohem větší, nežli při pouhé filtraci pískové, nutno také častěji filtr čistiti. Při tom se však písek neodebírá, nýbrž čistí se celou hloubkou vrstvy proudem tlakové vody čisté, při čemž se pomocí michadel mechanicky zky- přuje. Čistění trvá as 10 minut a po 2 dalšíeh minutách lze již vodu filtrovanou užívati. K či- stění písku potřebuje se as 5% vody filtrované a další 24 nutno počítati jako ztrátu při novém spuštění filtru. Tento způsob filtrace s předchozí koagulac obdržel jmeno americké, rychlé nebo mecha nické filtrace na rozdíl od dosavadní filtrace, různě zvané evropské, anglické, volné, pískové nebo Simpsonovy. Nový tento způsob nevystupuje jako kon- kurent oproti filtraci pískové, nýbrž dají se v jednotlivých případech dle jakosti vody stano- viti určité sféry, v nichž ten neb onen zp sob byl by výhodnějším.
Simpsonův
11 article
Co do nákladu jsou si oba způsoby as rovny. — Účinek bakteriologicky je z pravidla u nové této soustavy jen o málo nižší, než u filtrace dosavadní a obnáší 95—989. V Evropě došel způsob tento pozornosti zejmena v Anglii, kde inž. Andrew Ho- watson již delší dobu konstruuje filtry až s rychlostí 200 m3 vody na 1 m2 za den v Rusku pak k návrhu - moskevského inž. Nikolaje Petroviče Zimina postaveny menší filtry v Moskvě, Oděse, větší pakv Nižním Novgorod ě. U nás v poslední době zanáši se o be smíchovská zkouškami podobnými, užívajíc ke koagulaci vody vltavské minerálné vody ze Hřebenek, která obsahuje značnou dávku si- ranu hlinitého. Dvěma až pěti procenty vody minerálné docílí se z vody vltavské za dob nej většího zakalení filtrát úplně čirý. V hrubém, předchozím čistění vod povr- chových setkáváme se v poslední době s tak zv filtry Puechovými, užitými při filtraei vody říčné pro Pařiž v Ivry, kde voda procház
Andrew Ing Petrovič Zimin Evropa Anglie Rusko Moskva Novgorod Hřebenka Ivra Puechový
12 article LIsT-
LIsT- řadou filtrů štěrkových o stále menší a menší velikosti kamene. Vedle filtrů pískových objevují se také filtry s jinými cedivy: desky Wormské, vyro- bené ze skla a křemitého písku, válcle K ur- kovy z litavského vápence, osinkovými filtry Breverovými, Maignenovými a pod. Přes mocný účinek antibakteriologickýu filtrů pískových jeví se přece snaha, vlastní sterilisaci řiltrům odejmoutia obstarati ji způsobem vhodnějším a ponechati filtrům pouze účinek čistící (klarifikační). Děje se to — pomineme-li sterilisaci téplem, kteréž asi ve velkém pro velký náklad sotva bude lze užíti — zvláště přísadami lu- čebnými. Žadáme pak na přísadě lučebné, aby především vykonala svůj účinék posi- tivný, to jest vodu učistila, sterilisovalaa aby s druhé strany nebylo zde účinku ne- gativného, t. j. aby nevnesly se ve vodu cizí látky škodlivé. Přísady dělí se po této stránce na neroz- pustné a rozpustné. Nerozpustné mají nevýhodu, že k do- cílení účinku positivného zapotřebí jest je uvésti uměle v těsný styk s vodou, za to však jsme spíše chráněni před účinkem negativným, při rozpustných naopak pojištěn jest rovno- měrným rozvržením přísady účinek na celou hmotu vodní, tedy docílení účinku positivného snažší, za to však jest vyšší možnost vniknutí látek cizích a nesnadnější jich odstraněni t. j. možnost účinku negativného. Ve skupinu prvou spadá čistění vod oz6- novaným vzduchem a Andersonovo čistění že- leznými pilinami, ve skupinu druhou pak či stění kysličníkem chloričelým, manganistanem draselnatým, zejmena však vápenatým, brómem, jodem a pod. Chceme si povšímnouti dvou předních r- presentantů obou těchto směrů t. j. čisténí ozó- novaným vzduchem a kysličníkem chloričelým.
Breverový Maignenový Andersonův
14 article
Jest známo, že ozón, kondensovaný to allotropický či polymerní kyslík, jehožto mole- kula skládá se ze tří atómů, jest mocným, snad nejmocnějším okysličovadlem. Z vlastností, jež mají pro nás zejmena význam, budiž připama- továno, že ve vodě se velice málo rozpouští, nesnáší účinků tepla, aniž kompresse, nýbrž degeneruje se ve dvojatómový kyslík. Jako mocné okysličovadlo spaluje látky organické ve vodě a ničí v ní bakterie; oba tyto účinky provázeny jsou světélkováním. Ozónování vody dělí se ve dvé postupných prací: 1. Výroba ozónu. 2. Sterilisace vody. Ozón vyrábí se ve větším množství z pra- vidla tichými výboji elektrickými či elektrickým tokem (effluve) z atmosférického vzduchu. Za obyčejného přeskoku jisker, kde elektrody se zahřivají, jest účinek nepatrný, neboť vzniklý ozón se vysokou teplotou zvrhne v kyslik dvoj- atómový. Také při krátkém spojení, provázeném světelným obloukem, tvoří se ozón nepatrně. Aby dosáhlo se nejvyššího effektu t. j. aby se co možno největší množství vzduchu proměnilo v ozón či aby dosáhlo se nejvyšší koncentrace, dlužno užiti kontinualného toku elektrického, beze zvýšení teploty, při němž úkazy světelné omezí se na slabé fialové světélkování mezi elektrodami. Aby pak zamezilo se tvoření jisker nebo krátké spojení, vkládají se často mezi elektrody desky dielektrické a mimo to se elek- trody přiměřeně ochlazují. Již dobré zdání člena nejvyšší zdravotní rady berlínské dra. Ohlmüllera o prvých poku- sech sterilisace vod ozónem, prováděných drem. Frölichem společně s firmou Siemens a Halske r. 1891 zněly velice příznivě. Zárodky tyfu, cholery, uměle vpravené do vody, byly ozónem zničeny. Elektrickým tokem mění se pouze část vzduchu v ozón. Jde tudíž o ozónovaný vzduch. Stupeň koncentrace, jehož doposud podařilo se
Frölich Siemens Halske