ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d91dd270-92d2-11dc-816d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 11, place 4, org 1
1 article
dokázáno pokusy Ebertovými a Hofmannovými v Mnichově. Kousek kovu byl pověsen na koko- novém vlákně do kapalného vzduchu. Vyňatý z této studené lázně ukazoval silný náboj elek- trický, pokud vzduch kapalný obsahoval stuhlé vodní páry. Elektrisace vysvětliti se dala pouze třením ledu, povstalého ve stuženém vzduchu vlhkém. Příkladem vířivého pohybu atmosféry, jak již uvedeno, jsou vzduchové a vodní smrště. Pokusem lze obojí napodobiti takto: Nad nízkou nádržkou vody, mající 4 m. v průměru umístěn jest ve výši 3 metrů mo- hutný kříž 4 lopatek, které lze motorem s veli kou rychlosti 400—500 otáček v minutě roz- točiti. Kolem roztočených lopatek povstane vzdu- chový vír, který se v brzku přiblíží ke hladině vodní a strhne ji do vířivého pohybu, který se zvláště ve střední části zvednutím povrchu a rozstřik ováním vodních kapek velmi pěkně ukáže. Pakli zahřeje se voda v nádržce, pak vystupující pára uchvácena vířivým po- hybem, utvoří dutý neprůhledný válec, nálev- kovitě u lopatkovitého vějíře končíci. Položíme-li na povrch vody lehoučkou dutou kuličku, při- táhne se vírem k ose a vyzvedne se dutým válcem z vodních par do značné výše. Mnozí pozorovatelé vodních smrští tvrdí, že vířivý pohyb strhuje okolní vrstvy dolů, někteří na- opak soudí, že smršť jeví svou působnost v směru vzhůru. Ve skutečnosti vyskytují se oba dva pohyby a lze i pohyb ve směru dolů na předešlém pokuse ukázati.
Ebertův Hofmannův Mnichov
2 article
Dáme-li totiž do hořejšího nálevkovitě ote- vřeného sloupu vodních par zapálený doutník, z něhož kouř vychází, objeví se brzy osa ví- rová naplněná kouřem. Tato střední, nejvniter nější část smršti jest místem bezpečným; nej nebezpečnějším místem jest nejbližší okolí této části, v němž vzduch s ohromnou prudkostí víří a vše do výše strhuje. Pokusy popsaně, kterými demonstrován vznik a působení vodní smršti, provedl v roz- měrech velkolepých Američan Weyher v Rich- mondě r. 1887.
Američan Weyher Rich
3 article Chemie v umění barviti.
Chemie v umění barviti. Napsal B. Šetlík, inspektor chemického oddělen technologického musea obchodní a průmyslové komory v Praze. Chemie, jejímž odvěkým zákonům podleh každá hmota kolem nás, naše země, měsíc, slunce i nejvzdálenější světy v nekonečnu se rodici a zmírající, každý tvor a my sami, jest jednou z nejmladších věd. Její matka alchymie měla fixní myšlenku oblažiti lidstvo objevem látky, jež by každý sprostý kov ve zlato změ- nila. Lidstvo pak zapomnělo ve svém zlata zbožňování, že kdyby se jí to bylo podařilo, ztratilo by zlato na cené a nepovšimnuto by snad se povalovalo jako do nedávna kamenné uhlí. Později vzala si alchymie do hlavy, že najde lék, který by zhojil všecky nemoci a tak nám zabezpečil nesmrtelnost. Však ani v tom neměla štěstí, nenalezla hledaného toho arkána, nicméně při tom náhodou objevila mnohé pravdy a učinila důležité vynálezy. Tak alehy- mistovi Bötgerovi děkujeme za vynález porcu- lánu. Chemie, nástupkyně alchymie, jako by chtěla dohoniti ostatní vědy, družky své, a na- hraditi promeškaný čas, překvapuje nás den za dnem novými vynálezy. Ona nám ukázala, že jsou užitečnější kovy a látky nad zlato, naučila z bez- cenných do té doby odpadků, tak ze smrdutého dehtu, vyráběti jednak na tisíc pestrých barviv, které živostí i skvělostí svojí s duhovými bar- vami o palmu zápasí, jednak látky užitečné, které ničí hnilobné zárodky, nemoci živočišstva i rostlinstva způsobující. Ona z hlíny nevzhledné naučila nás dobývati lehounký stříbrolesklý kov, aluminium, který stále větší důležitosti nabývá a ze šťávy řepné připravovati sladký cukr. Vy- volala na sta nových odvětví průmyslových ají děkují některé země zvláště svůj blahobyta svoji důležitost.
B Šetlík Praha průmyslový komora
4 article
Chci pojednati dnes o jejím vlivu na vývin umění barvířského. Již Feničané a Egypťané barvili přízi, však nepatrný byl počet jim známých barev a ity většinou našli náhodou. Ač barvířství se stále zdokonalovalo, ještě r. 1605, dle údajů angli- ckého autora, byly známy pouze kručinka, in- digo, safflor, duběnky a mořena. Způsoby barvení byly velmi omezenéa živost a skvělost odstínů nevalná. Mimo to byly jen několika vyvolencům známy, kteří je jako tajemství úzkostlivě skrývali. Chemie objevila nám zákony, dle nichž spojují se barvíva různá s vlákny a podala barvíři k disposici na tisíc nových skvělých barviv úchvatné krásy i velké stálosti. Jindy bylo třeba látku neb přízi mořiti, dlouho pak v barevné lázni vařiti, nyní známe barviva, která i na ba- vlnu táhnou za studena bez mořidla a posky- tují stálé zabarvení. Nyní možno chemickým způsobem, tak zv. macerisováním, bavlně dáti na povrchu vzhled hedbáví; ba dokonce z téže uměle hedbáví připraviti, které leskem pravé hedbáví předčí. Jak skrovné byly začátky tisku na kartou- nech a na jaké výši stojí nyní totéž umění Začátky tohoto umění spadají do r. 1700, když na bílou látku namalovali vzorky voskema látka pak se vybarvila a vosk odstranil, čímž povstaly bílé vzorky na barevné půdě. Později seznalo se leptání bílých vzorků, pak se tiskly barevné vzorky na barevném pod- kladu, až dospěl tisk kartounů nynější umělecké výše. Desinateur navrhne vzorek malovaný, chemik kolorista musí na základě známosti che- mických vlastností barviv sestaviti a vykouzliti tytéž barvy na látce, což vzhledem k tomu, že třeba k tomu někdy 10—15, až i více barev, jest velmi obtížno. Někdy natiskne se vzorek různými, oku skoro neviditelnými mořidly, po vybarvení pak v lázni barevné objeví se vzorek různých barev v celé své kráse.
Egypťan
5 article
Staři umělci jako Rafael, Van Dyck a jiní, nejen třeli, ale i připravovali si barvy a na to své umění, dobré, trvalé barvy připraviti, nemálo hrdi byli. Dosud jsou nám mnohé z barev, jichž tito umělci užívali, neznámy. Tak obrazy po- zdějších malířů často zkáze podlehly a oněch mistrů díla ještě čerstvosti barev nás překvapují. V mnichovské Pinakotece zpozorovali k vel- kému zděšení, že obrazy tam chované ztrácejí lesk a kazí se. Svolána komise umělecká, která však si rady nevěděla, až nedávno zvěč- nělý chemik Pettenkofer prozkoumal barvya lak na obrazech a vhodnou radou zabránil jich zkáze. Nežádáme ovšem od nynějších malířů, by si sami připravovali barvy jako za staro- dávna, však měli by znáti chemické a fysikální vlastnosti barev, olejů a pokostů, věděti, jak důležito, aby lněný olej byl úplně čistý, které barvy obsahují olovo a tudíž na vzduchu černají, a že rumělka nesmí se míchati s barvami, ob- sahujícími olovo, vismut neb cín. Nemaji šmahem odsuzovati nové barvy anilinové, z nichž mnohé výtečně nahražují různé jedovaté barvy a stálostí vynikají. Ne- radil bych malířům, chtějí-li dlouhého trvání obrazům svým pojistiti, aby malovali v »reliefu«, jak je na mnoze v modě, neboť za kopečky barvy bakterie bují, které olej a barvy pozne- náhlu rozkládají, ba i laku neušetří.
Rafael Van Dyck Pettenkofer
6 article
Zejmena malíř nástěnných maleb a sgrafit, které účinku počasí jsou vydány, musí dobrých barev užívati. Jsou to většinou barevná skla jemně rozemletá a s kaseinem neb albuminem smíchaná. V Praze máme několik odstrašujících příkladů, jak krátkého trvání má nástěnná malba špatnějšími barvami provedená. V uměleckém průmyslu keramickém zejmen má umělec překonati velké obtíže, aby podmanil si hmotu, kterou zpracovává. Kdo zná veškeru námahu, opatrnost a trpělivost, kterou vyžaduje dohotovení místrného některého díla fayanceo- vého neb porcelánového, pochopí, že odůvod- néna jest vysoká cena vás severských neb sa- ského porculánu. Neboť práce několika měsíců sebe menší neopatrností bývá zmařena. Sochaři postačí, je-li hlína jeho s dostatek plastickou, umělec, jenž výrobek plastický vypálením ozdob- nějším a stálejším učiniti chce, musí voliti vhodnou hlínu a mísiti hlínu plastickou s jinými surovinami, aby nejen se dala dobře zpracovati, ale aby byla ohnivzdornou, aby mimo to snesla snadno změny teploty a nepraskala, aby konečně po vypálení měla stejnoměrnou, oku příjemnou barvu.
Praha
7 article
Což teprve má-li býti polévána glazurou. Tato musí opět vyhověti několika požadavkům. Nesmí býti ani příliš snadno, ani příliš těžko tavitelnou, musí v teple stejným způsobemse roztahovati a smršťovati, jako její podklad. Mimo to musí míti patřičný lesk. Někdy bývá průsvitná, bezbarvá. Tu musí podklad hliněný býti co nejčistší, zejmena prost železnatýcha jiných sloučenin glazuru barvících. S prospěchem přidává se k hlíně vápenec, který činí velmi dobrý podklad. Blíže Sěvres mají náhodou velmi dobrý materiál živcový k výrobě glazury. Jinde užívají skla olovnato-alkalického s příměsí vápna nebo na snadno tavitelné glazury užívá se boranů Barva dodává se glazuře přidáním různých kysličníků kovových (železnatého, kobaltového
Barva
8 article
manganatého atd.), však není lhostejno, kolik se těchže látek přidá. Neboť je-li jich málo, glazura snadno stéká, velký jich nadbytek opět vyvolá zjev tak zvané slepé glazury. Neprůhledná glazura docílí se přídavkem kysličníku cíničitého neb fosforečňanu vápe- natého. Jelikož suroviny užívané často obsahují něco kysličníků železa, které glazuře udílí žlu- tavou barvu, přidává se něco kysličníku kobal- tového, který zabarvuje ji na modro a tak doplní (na základě pravidla o barvách komple- mentárních) žlutavou barvu na bílou. Ač glazury irisující již dávno jsou známy a na starších majolikách španělských vidíme krásné kovolesklé glazury, teprve poslední léta uvedeny v obchod rozkošné předměty z nepo- lévané hlíny, na nichž se nalézají ozdoby (brouci, květiny a p.) z glazury kov úplně na- podobící.
9 article
Jaké ale potíže nastávají malíři porcelánu Nejen že dobře vědět musí, jaké barvy smí mísiti, aby v ohni na sebe nepůsobily, chemicky na vzájem se nerozložily, říditi teplotu jakou ta neb ona barva vyžaduje, on musí i znáti zhoubný vliv redu kujících plynů, které se při spalování uhlí tvoří. Tak na příklad kysličník železitý za mírného žáru plove v gla- zuře, při vyšší teplotě udilí glazuře červenou barvu, která však dotekem s plyny uhelnými rázem se změní v špinavě zelenou. Mímo to malba vypálená na glazuře má poněkud jiné barvy než před tím. — V poslední době ko- vové předměty, jako ozdoby, reliefy, sochy, čím dále tím více nalézají obliby v obecenstvu a nahražují sádrové, kostěné a porculánové předměty ozdobné. Zvláště od té doby, kdy podařilo se chemii dodati povrchu kovu různých harmonických, teplých barev, neb matného, měk- kého vzezření, tak že ani nevěříme, že by to byly výrobky kovové. Socha z kovu, zejmena větších rozměrů, unavuje svým leskem a kov sám má chladný, tvrdý vzhled, a tu chemie výtvor umělecký oživila, přišla umělci na pomoc a vdechla soše život, ztlumíc jemným povlakem oxydu prudký lesk a zabarvila jej odstíny mo- dernímu vkusu odpovídajícími. Aby modernímu stylu se vyhovělo, musí krásné žluté zlato líčiti se na zeleno, růžovo neb do bleda, odíti se v unylé tony, neb heslem nynějším je unylost a opatřebovanost, jako jest vybledlost duševní i tělesná známkou doby. Stříbro jest přípustno jen jako oxydované neb matné, nebo staré stříbro. Velmi moderní jsou vázy, podnosya sochy, mající vzhled odřeného pozlacení na sta- rém stříbře. Však toto chemické potahování ko- vových předmětů jiným kovem neb vrstvou chemických sloučenin má i význam praktický.
10 article
Chrání kovy obecné před zkázou, neboť, jak známo, pouze zlato a platina vzdorují- účinku vlhka a vzduchu a různých v našem nečistém vzduchu se nalezajících plynů. Jiné kovy, ba i střibro, vzduchu a nepohodě vydané, brzy nehezkých barev nabývají a zkázu berou. Mnohé kovy, které velmi dobře se hodí k lití a zhoto- vování soch a uměleckých předmětů, účinkem vlhkého vzduchu rychle se kazí, však poniklo- vány neb pozlaceny dlouho vzdorují. Podobně za tímtéž účelem nástroje a nán činí železná niklujeme. Stříbro, které černá na vzduchu, zlatíme neb uměle černíme (tak zvané oxydované stříbro). Chemickým způsobem dají se prověsti rozkošné různobarevné effekty na kovových předmětech a sice tím, že se barvou (lakem), účinku chemikahí vzdorující, namaluje ornament na měděnou desku, vloží do lázně stříbrné, místa nenatřená se postřibři, a po od- stranění krycího laku objeví se červený vzorek na bílé půdě. Podobně dá se provésti nápodo- bení niella, jakož i intarsování pouze che- mickým způsobem. Na modře naběhlé oceli můžeme vyleptati bílé a červené vzorky, kreslíme-li vzorek bud kyselinou, buď roztokem chloridu mědnatého. Velmi interessantní je tak zvané metalisování. Krajky neb jemné tkaniny můžeme potáhnouti na povrchu jemnou vrstvou kovovou, tak že nabudou úplně vzhledu tkanin z kovových drátků, aniž by pozbyly ohebnosti a jemnosti. Jak velký pokrok v reprodukci uměleckých výrobků způsobila fotografie a galvanoplastika! Zdaž všechny nové způsoby reprodukce, kliho- typie, zinkografie, galvanotypie, fototypie neděkují svého vzniku chemii? Konečně ještě dodáváme, že živé a skvělé barvy nynějšího litografického tisku, jakož i reprodukce jemných snivých od- stínů, na př. na Muchových obrazech, umožnila bezvadná výroba jemných barevných laků lito- grafických.
Muchův