1
article
dokázáno pokusy Ebertovými a Hofmannovými
v Mnichově. Kousek kovu byl pověsen na koko-
novém vlákně do kapalného vzduchu. Vyňatý
z této studené lázně ukazoval silný náboj elek-
trický, pokud vzduch kapalný obsahoval stuhlé
vodní páry. Elektrisace vysvětliti se dala pouze
třením ledu, povstalého ve stuženém vzduchu
vlhkém.
Příkladem vířivého pohybu atmosféry, jak
již uvedeno, jsou vzduchové a vodní smrště.
Pokusem lze obojí napodobiti takto:
Nad nízkou nádržkou vody, mající 4 m.
v průměru umístěn jest ve výši 3 metrů mo-
hutný kříž 4 lopatek, které lze motorem s veli
kou rychlosti 400—500 otáček v minutě roz-
točiti. Kolem roztočených lopatek povstane vzdu-
chový vír, který se v brzku přiblíží ke hladině
vodní a strhne ji do vířivého pohybu, který se
zvláště ve střední části zvednutím povrchu
a rozstřik ováním vodních kapek velmi pěkně
ukáže. Pakli zahřeje se voda v nádržce,
pak vystupující pára uchvácena vířivým po-
hybem, utvoří dutý neprůhledný válec, nálev-
kovitě u lopatkovitého vějíře končíci. Položíme-li
na povrch vody lehoučkou dutou kuličku, při-
táhne se vírem k ose a vyzvedne se dutým
válcem z vodních par do značné výše. Mnozí
pozorovatelé vodních smrští tvrdí, že vířivý
pohyb strhuje okolní vrstvy dolů, někteří na-
opak soudí, že smršť jeví svou působnost v
směru vzhůru. Ve skutečnosti vyskytují se oba
dva pohyby a lze i pohyb ve směru dolů na
předešlém pokuse ukázati.
Ebertův
Hofmannův
Mnichov
2
article
Dáme-li totiž do hořejšího nálevkovitě ote-
vřeného sloupu vodních par zapálený doutník,
z něhož kouř vychází, objeví se brzy osa ví-
rová naplněná kouřem. Tato střední, nejvniter
nější část smršti jest místem bezpečným; nej
nebezpečnějším místem jest nejbližší okolí této
části, v němž vzduch s ohromnou prudkostí
víří a vše do výše strhuje.
Pokusy popsaně, kterými demonstrován
vznik a působení vodní smršti, provedl v roz-
měrech velkolepých Američan Weyher v Rich-
mondě r. 1887.
Američan
Weyher
Rich
3
article
Chemie v umění barviti.
Chemie v umění barviti.
Napsal B. Šetlík, inspektor chemického oddělen
technologického musea obchodní a průmyslové
komory v Praze.
Chemie, jejímž odvěkým zákonům podleh
každá hmota kolem nás, naše země, měsíc,
slunce i nejvzdálenější světy v nekonečnu se
rodici a zmírající, každý tvor a my sami, jest
jednou z nejmladších věd. Její matka alchymie
měla fixní myšlenku oblažiti lidstvo objevem
látky, jež by každý sprostý kov ve zlato změ-
nila. Lidstvo pak zapomnělo ve svém zlata
zbožňování, že kdyby se jí to bylo podařilo,
ztratilo by zlato na cené a nepovšimnuto by
snad se povalovalo jako do nedávna kamenné
uhlí. Později vzala si alchymie do hlavy, že
najde lék, který by zhojil všecky nemoci a tak
nám zabezpečil nesmrtelnost. Však ani v tom
neměla štěstí, nenalezla hledaného toho arkána,
nicméně při tom náhodou objevila mnohé
pravdy a učinila důležité vynálezy. Tak alehy-
mistovi Bötgerovi děkujeme za vynález porcu-
lánu. Chemie, nástupkyně alchymie, jako by
chtěla dohoniti ostatní vědy, družky své, a na-
hraditi promeškaný čas, překvapuje nás den za
dnem novými vynálezy. Ona nám ukázala, že jsou
užitečnější kovy a látky nad zlato, naučila z bez-
cenných do té doby odpadků, tak ze smrdutého
dehtu, vyráběti jednak na tisíc pestrých barviv,
které živostí i skvělostí svojí s duhovými bar-
vami o palmu zápasí, jednak látky užitečné,
které ničí hnilobné zárodky, nemoci živočišstva
i rostlinstva způsobující. Ona z hlíny nevzhledné
naučila nás dobývati lehounký stříbrolesklý kov,
aluminium, který stále větší důležitosti nabývá
a ze šťávy řepné připravovati sladký cukr. Vy-
volala na sta nových odvětví průmyslových ají
děkují některé země zvláště svůj blahobyta
svoji důležitost.
B Šetlík
Praha
průmyslový komora
4
article
Chci pojednati dnes o jejím vlivu na vývin
umění barvířského.
Již Feničané a Egypťané barvili přízi, však
nepatrný byl počet jim známých barev a ity
většinou našli náhodou. Ač barvířství se stále
zdokonalovalo, ještě r. 1605, dle údajů angli-
ckého autora, byly známy pouze kručinka, in-
digo, safflor, duběnky a mořena.
Způsoby barvení byly velmi omezenéa
živost a skvělost odstínů nevalná. Mimo to byly
jen několika vyvolencům známy, kteří je
jako tajemství úzkostlivě skrývali. Chemie
objevila nám zákony, dle nichž spojují
se barvíva různá s vlákny a podala barvíři
k disposici na tisíc nových skvělých barviv
úchvatné krásy i velké stálosti. Jindy bylo třeba
látku neb přízi mořiti, dlouho pak v barevné
lázni vařiti, nyní známe barviva, která i na ba-
vlnu táhnou za studena bez mořidla a posky-
tují stálé zabarvení. Nyní možno chemickým
způsobem, tak zv. macerisováním, bavlně dáti
na povrchu vzhled hedbáví; ba dokonce z téže
uměle hedbáví připraviti, které leskem pravé
hedbáví předčí.
Jak skrovné byly začátky tisku na kartou-
nech a na jaké výši stojí nyní totéž umění
Začátky tohoto umění spadají do r. 1700, když
na bílou látku namalovali vzorky voskema
látka pak se vybarvila a vosk odstranil, čímž
povstaly bílé vzorky na barevné půdě.
Později seznalo se leptání bílých vzorků,
pak se tiskly barevné vzorky na barevném pod-
kladu, až dospěl tisk kartounů nynější umělecké
výše. Desinateur navrhne vzorek malovaný,
chemik kolorista musí na základě známosti che-
mických vlastností barviv sestaviti a vykouzliti
tytéž barvy na látce, což vzhledem k tomu, že
třeba k tomu někdy 10—15, až i více barev,
jest velmi obtížno. Někdy natiskne se vzorek
různými, oku skoro neviditelnými mořidly, po
vybarvení pak v lázni barevné objeví se vzorek
různých barev v celé své kráse.
Egypťan
5
article
Staři umělci jako Rafael, Van Dyck a jiní,
nejen třeli, ale i připravovali si barvy a na to
své umění, dobré, trvalé barvy připraviti, nemálo
hrdi byli. Dosud jsou nám mnohé z barev, jichž
tito umělci užívali, neznámy. Tak obrazy po-
zdějších malířů často zkáze podlehly a oněch
mistrů díla ještě čerstvosti barev nás překvapují.
V mnichovské Pinakotece zpozorovali k vel-
kému zděšení, že obrazy tam chované ztrácejí
lesk a kazí se. Svolána komise umělecká,
která však si rady nevěděla, až nedávno zvěč-
nělý chemik Pettenkofer prozkoumal barvya
lak na obrazech a vhodnou radou zabránil jich
zkáze. Nežádáme ovšem od nynějších malířů,
by si sami připravovali barvy jako za staro-
dávna, však měli by znáti chemické a fysikální
vlastnosti barev, olejů a pokostů, věděti, jak
důležito, aby lněný olej byl úplně čistý, které
barvy obsahují olovo a tudíž na vzduchu černají,
a že rumělka nesmí se míchati s barvami, ob-
sahujícími olovo, vismut neb cín.
Nemaji šmahem odsuzovati nové barvy
anilinové, z nichž mnohé výtečně nahražují
různé jedovaté barvy a stálostí vynikají. Ne-
radil bych malířům, chtějí-li dlouhého trvání
obrazům svým pojistiti, aby malovali v »reliefu«,
jak je na mnoze v modě, neboť za kopečky
barvy bakterie bují, které olej a barvy pozne-
náhlu rozkládají, ba i laku neušetří.
Rafael
Van Dyck
Pettenkofer
6
article
Zejmena malíř nástěnných maleb a sgrafit,
které účinku počasí jsou vydány, musí dobrých
barev užívati. Jsou to většinou barevná skla
jemně rozemletá a s kaseinem neb albuminem
smíchaná. V Praze máme několik odstrašujících
příkladů, jak krátkého trvání má nástěnná
malba špatnějšími barvami provedená.
V uměleckém průmyslu keramickém zejmen
má umělec překonati velké obtíže, aby podmanil
si hmotu, kterou zpracovává. Kdo zná veškeru
námahu, opatrnost a trpělivost, kterou vyžaduje
dohotovení místrného některého díla fayanceo-
vého neb porcelánového, pochopí, že odůvod-
néna jest vysoká cena vás severských neb sa-
ského porculánu. Neboť práce několika měsíců
sebe menší neopatrností bývá zmařena. Sochaři
postačí, je-li hlína jeho s dostatek plastickou,
umělec, jenž výrobek plastický vypálením ozdob-
nějším a stálejším učiniti chce, musí voliti
vhodnou hlínu a mísiti hlínu plastickou s jinými
surovinami, aby nejen se dala dobře zpracovati,
ale aby byla ohnivzdornou, aby mimo to snesla
snadno změny teploty a nepraskala, aby konečně
po vypálení měla stejnoměrnou, oku příjemnou
barvu.
Praha
7
article
Což teprve má-li býti polévána glazurou.
Tato musí opět vyhověti několika požadavkům.
Nesmí býti ani příliš snadno, ani příliš těžko
tavitelnou, musí v teple stejným způsobemse
roztahovati a smršťovati, jako její podklad.
Mimo to musí míti patřičný lesk. Někdy bývá
průsvitná, bezbarvá. Tu musí podklad hliněný
býti co nejčistší, zejmena prost železnatýcha
jiných sloučenin glazuru barvících. S prospěchem
přidává se k hlíně vápenec, který činí velmi
dobrý podklad. Blíže Sěvres mají náhodou velmi
dobrý materiál živcový k výrobě glazury. Jinde
užívají skla olovnato-alkalického s příměsí vápna
nebo na snadno tavitelné glazury užívá se boranů
Barva dodává se glazuře přidáním různých
kysličníků kovových (železnatého, kobaltového
Barva
8
article
manganatého atd.), však není lhostejno, kolik
se těchže látek přidá. Neboť je-li jich málo,
glazura snadno stéká, velký jich nadbytek opět
vyvolá zjev tak zvané slepé glazury.
Neprůhledná glazura docílí se přídavkem
kysličníku cíničitého neb fosforečňanu vápe-
natého.
Jelikož suroviny užívané často obsahují
něco kysličníků železa, které glazuře udílí žlu-
tavou barvu, přidává se něco kysličníku kobal-
tového, který zabarvuje ji na modro a tak
doplní (na základě pravidla o barvách komple-
mentárních) žlutavou barvu na bílou.
Ač glazury irisující již dávno jsou známy
a na starších majolikách španělských vidíme
krásné kovolesklé glazury, teprve poslední léta
uvedeny v obchod rozkošné předměty z nepo-
lévané hlíny, na nichž se nalézají ozdoby
(brouci, květiny a p.) z glazury kov úplně na-
podobící.
9
article
Jaké ale potíže nastávají malíři porcelánu
Nejen že dobře vědět musí, jaké barvy
smí mísiti, aby v ohni na sebe nepůsobily,
chemicky na vzájem se nerozložily, říditi teplotu
jakou ta neb ona barva vyžaduje, on musí
i znáti zhoubný vliv redu kujících plynů, které
se při spalování uhlí tvoří. Tak na příklad
kysličník železitý za mírného žáru plove v gla-
zuře, při vyšší teplotě udilí glazuře červenou
barvu, která však dotekem s plyny uhelnými
rázem se změní v špinavě zelenou. Mímo to
malba vypálená na glazuře má poněkud jiné
barvy než před tím. — V poslední době ko-
vové předměty, jako ozdoby, reliefy, sochy, čím
dále tím více nalézají obliby v obecenstvu
a nahražují sádrové, kostěné a porculánové
předměty ozdobné. Zvláště od té doby, kdy
podařilo se chemii dodati povrchu kovu různých
harmonických, teplých barev, neb matného, měk-
kého vzezření, tak že ani nevěříme, že by to
byly výrobky kovové. Socha z kovu, zejmena
větších rozměrů, unavuje svým leskem a kov
sám má chladný, tvrdý vzhled, a tu chemie
výtvor umělecký oživila, přišla umělci na pomoc
a vdechla soše život, ztlumíc jemným povlakem
oxydu prudký lesk a zabarvila jej odstíny mo-
dernímu vkusu odpovídajícími. Aby modernímu
stylu se vyhovělo, musí krásné žluté zlato líčiti
se na zeleno, růžovo neb do bleda, odíti se
v unylé tony, neb heslem nynějším je unylost
a opatřebovanost, jako jest vybledlost duševní
i tělesná známkou doby. Stříbro jest přípustno
jen jako oxydované neb matné, nebo staré
stříbro. Velmi moderní jsou vázy, podnosya
sochy, mající vzhled odřeného pozlacení na sta-
rém stříbře. Však toto chemické potahování ko-
vových předmětů jiným kovem neb vrstvou
chemických sloučenin má i význam praktický.
10
article
Chrání kovy obecné před zkázou, neboť, jak
známo, pouze zlato a platina vzdorují- účinku
vlhka a vzduchu a různých v našem nečistém
vzduchu se nalezajících plynů. Jiné kovy, ba
i střibro, vzduchu a nepohodě vydané, brzy
nehezkých barev nabývají a zkázu berou. Mnohé
kovy, které velmi dobře se hodí k lití a zhoto-
vování soch a uměleckých předmětů, účinkem
vlhkého vzduchu rychle se kazí, však poniklo-
vány neb pozlaceny dlouho vzdorují.
Podobně za tímtéž účelem nástroje a nán
činí železná niklujeme. Stříbro, které černá na
vzduchu, zlatíme neb uměle černíme (tak zvané
oxydované stříbro). Chemickým způsobem dají
se prověsti rozkošné různobarevné effekty na
kovových předmětech a sice tím, že se barvou
(lakem), účinku chemikahí vzdorující, namaluje
ornament na měděnou desku, vloží do lázně
stříbrné, místa nenatřená se postřibři, a po od-
stranění krycího laku objeví se červený vzorek
na bílé půdě. Podobně dá se provésti nápodo-
bení niella, jakož i intarsování pouze che-
mickým způsobem.
Na modře naběhlé oceli můžeme vyleptati
bílé a červené vzorky, kreslíme-li vzorek bud
kyselinou, buď roztokem chloridu mědnatého.
Velmi interessantní je tak zvané metalisování.
Krajky neb jemné tkaniny můžeme potáhnouti
na povrchu jemnou vrstvou kovovou, tak že
nabudou úplně vzhledu tkanin z kovových drátků,
aniž by pozbyly ohebnosti a jemnosti.
Jak velký pokrok v reprodukci uměleckých
výrobků způsobila fotografie a galvanoplastika!
Zdaž všechny nové způsoby reprodukce, kliho-
typie, zinkografie, galvanotypie, fototypie neděkují
svého vzniku chemii? Konečně ještě dodáváme,
že živé a skvělé barvy nynějšího litografického
tisku, jakož i reprodukce jemných snivých od-
stínů, na př. na Muchových obrazech, umožnila
bezvadná výroba jemných barevných laků lito-
grafických.
Muchův