ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d8f318f0-92d2-11dc-93c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 11, place 19, org 2
1 article
vyskytnutí se toho kterého ptáka stěhovavého v různých krajích bylo by označeno, a sku- tečně takových map již sestrojeno hojnost. Ale všechny takové mapy mají Achillovu patu: ne- jsou veskrze pravdivými! Jednak z toho dů- vodu, že skutečně není možno vždy s bezpečnost zastihnouti přišedšího ptáka již první den, jednak že pozorování — jež arci nemohou jen od- borníci konati — bývá buď z nedostatku zna- losti a bohužel někdy i úmyslně nesprávné Konečně pozorování taková mohou se týkati jen druhů krajem proletujících a tu se zasta- vujících, bydlících však daleko na severu. Jinak jest arci s pozorováním prvého se vyskyt- nutí ptáků domácích. Tato data nepodávají však dosti přesně směr stěhování, nýbrž pouze široké vlně podobného pokračování. Spojíme-li totiž body stejnodobého vyskytnutí se stejných druhů v jich bydlišti, obdržíme křivky (isepiptesy), jež sice podávají směr usazování se jednotli- vých individuí, ne však směr cesty jedno- tlivého, třeba daleko na severu bydlícího jedince. Pro Evropu a přilehlé části Asie (pokud arci mohlo býti pozorováno !) ukazují isepiptesy jarní vydutí takřka přímo na sever směřující isepiptesy podzimní vydutí severo-západní až severo-západo-jižní.
achillův Evropa Asie
2 article
Abychom pak dokonale mohli oceniti ob- tíže, jež se přímému pozorování směru stěhují- cího se ptactva v cestu staví, dlužno blíže po- znati způsob stěhování. Jedná-li se o dalekou cestu, vykonávají ji ptáci dvojím způsobem Buď určitou čásť denní neb noční letí a ostatn odpočívají, právě tam, kam náhodou dospěli aneb vykonají celou svou pouť za jedinou noc V případě prvém nezvedají se příliš vysoko do vzduchu a jistě že povrch země, nad kterým letí a atmosférické vlivy tomuto povrchu nej- bližší na stěhování jejich bezprostředně působí (skřivani, drozdi, sýkory). Druhý způsob vyža- duje arci letounů nad obyčej prudkých a vytrva- lých — ač podivuhodno, že i mezi ptáky takto se stěhujícími nalézti můžeme i letouny neval- ných prostředků, u nichž nedostatek schopností patrně vyrovnáván bývá dočasným zvýšením energie. Vysoko nad oblaky a daleko od pří- mého působení povrchu zemského a jemu nej- bližších atmosférických vlivů, nad obyčejné po- měry rychle děje se takové stěhování. Nelze si představiti, že by pták s těchto výšin za temné noci na povrchu zemském, začasté obalem mraků zahaleném, něčeho mohl rozeznati. v jak obrovských výškách putují ptáci, nejlépe ukazují ve dne se stěhující včelojedi, kteří za bílého dne a nejjasnějšího nebe k azuru stoupa- jíce na dobro zmizí a odtud opět jako nepa- trné body z prvu se jevíce, víc a více rostou, až v sobě ptáka poznati dají, chtíce v hodinách odpoledních za potravou zemi navštíviti. Ry- chlost, již mnozi ptáci při takovém chvatuv nejvyšších vrstvách vzdušných vyvíjejí, jest ne- obyčejná. Jako krajní případ uvádí se kulík virginský, jenž v jediné noci proletí vzdálenost kolem 700 n. mil, t. j., opustiv z večera břehy labradorské octne se v hodinách dopoledních v Brasilii, ano dokonce až v Patagonii!
Brasilia Patagonie
3 article
Vodouš islandský, hnízdící uvnitř polárního kruhu, objevuje se až v jižní Australii. Při tako- vých abnormálních cestách jest arci přirozeno, že abnormální prostředky ptáka podporovati musí. I u zajatých ptáků pozorujeme v tu dobu ne- zvyklý nepokoj, jakýsi stav horečný, v němž spánek redukován na minimum a pták jindy 6—8 hodin i více spánku věnovavší, celé noci bouří a ani ve dne neodpočívá. Rovněž, ač zvýšena jest výkonnost orgánů, přec pták naopak méně potravy přijímá než obyčejně. V zažívacím ústrojí ptáků, v době stěhování ulovených, zpra- vidla jen velmi málo neb žádná potrava nena- lezena.*) Rychlosť letu dále podporuje i vy- zdvižení se do řídkých vrstev vzdušných, kde odpor řídšího prostředí jest mnohem menšía tím i setrvačnost větší. Jiná jest otázka, jaká jest dráha podnik- nuté cesty. Tu mínění vážných pozorovatelů značně se liší. **) Nejméně pravděpodobnou do- mněnku vyslovuje Palměn zastávaje se úz- kých, přesně vymezených cest, jež poříčím řek, rozložením horským a mořský- mi břehy jsou určovány. Homever soudí že stěhování ptáků děje se širokým postu- pem bez ohledu na zemské útvary horské
Austrálie
4 article
*) Gaetke pozoroval, že ptactvo, na Helgo- Jandě odpočívající, již v hodinách odpoledních pře- stává potravy vyhledávati a že s úplně prazdným žaludkem další pouť nastupuje. **) Na jiném místě (Živa 1899 č. X.) pojednal jsem podrobněji o těchto věcech. Mnoho sem spadajícího vizi v autoru »Ptactvu středoevrop.« (vychází u Kobra dosud seš. 14.). vodní, Middendorť konečně představuje si stěhování jako mohutný proud, jenž utvořil se ze spousty jednotlivých praménků — jednotlivých poutníků a malých společností — a jenž oblastí k severu, ústím k jihu míří. Mínění prvé podporováno jest zvláště tím úka- zem, že v poříčí řek, na průsmycích horských a na pobřeží mořském poutníci přes den jsou nejpatrnějšími. Ale nesmíme zapomenouti, že právě místa taková nočním cestovatelům nej- spíše potravy i ochrany poskytují a tu bez ohledu na původní noční formu pouti hladové účastníky k nahražení sil shromažďují. Bez- podmínečný, široký proud zdá se opět ne zcela odůvodněným, uvážíme-li, že ve mnohých kra- jích nikdy určité druhy stěhujících se ptáků se nevyskytují, v jiných pak sousedních přehojně v té době se objevují. Zbývá tedy třetí ná- hled a ten aspoň pro naše kraje má nejvíce dokladů. Jako nutný zjev při putování druhů, které nejsou s to, aby v jediné noci svou pouť vy- konaly, *) jsou shromaždiště (odpočinky), na kterých ptáci v době své cesty náhle hojně se vyskytují. Jsou to místa, jež polohou svou lákají poutníky, aby po noční námaze vyčerpané síly nahradili. Právě tyto stanice zavdaly podnět k vystavení svrchu zmíněné theorie Palměrovy.
HelgaJanda Kobr Palměrův
5 article
Sem náleží i zmínka o tak zv. zblou- dilcích, individuích totiž daleko od své vlasti i zimoviště na nepříhodných pro ně místech pastevných ojediněle se vyskytujících. Theorie prvá označuje je jako exempláře, minuvší se s vy- kázanou úzkou cestou, nemohoucí více přesné dráhy svého druhu nalézti; dle theorie druhé třetí správněji jsou to individua slabší neb i myl- nými znaky krajů, nad nimiž právě se octla, zlákaná, mohoucí však zcela dobře cíle svého — ač-li síly tělesné tomu dovolí — dosíci. Spíše ještě však na místě jest výklad, jenž po- znává v nich individua svého poslání nedoko- nale vědemá a tím se zatoulavší neb individua chorá a tím neschopná cestu dokonale pod- niknouti. Pro kraje naše jsou to na př. druhy racků mořských, potáplice a alky, kteří časem na nepříhodných místech buď uloveni neb smrti blízci či již zhynulí nalézáni bývají.
6 article
Z předešlého jest patrno, že takové namá- havé podniky jen za podmínek zvlášť příznivých beze škody hromadné se končí. Již nepříznivý směr větru může celou výpravu mnoha druhů, když ne zhola zahubiti, tedy aspoň decimovati Starší domněnka, že by ptáci nejsnáze létali proti větru, padla bližším svědomitým pozoro- váním. Jest pravda, že zvlášť velkokřídlá indi- vidua nesnadno po větru, jenž jim peří čechrá, se od země vznášejí, ale dlužno uvážiti, že ně- kolika prudkými tepy křídel pták snadno té ry- chlosti dosáhne, kterou má mírný vítr a pak pluje v něm součtem obou rychlostí: své vlastní a onoho větru. Jest tedy vítr souhlasný — ač nestupňuje-li se v orkán — příznivým. Gätke dlouholetým pozorováním poznal, že vítr od zadu ve směru letu šikmo zasahující jest nejpříhodnějším, vítr šikmo z předu vanoucí alespoň ne příliš rušivým. Stává se však často v době stěhování, že náhlý orkán ve všech vrstvách vzduchu ptactvu dosažitelných náhle povstalý zažene poutníky do míst zhola nepří- znivých ano i na hladinu mořskou, kde pak po tisících hynou **) Náhlý obrat temperatury jest rov- něž příčinou, že stěhování náhle se zastaví, ne- nastane-li dokonce i zpětný proud.
7 article
Jen tyto násilné příčiny zdrží někdy příchod prvních hostí, nikdy však ho neuspíš opak jejich, tak na př. brzké jaro. Ptáci přilé- tají k nám dle kalendáře, ne dle počasí vté době právě panujícího. Tak bezpečně až kol 8. března objeví se první konipasi bílí u nás, kol 18. března první rehkové ja kol 7. dubna první vlašťovky.***) Dřívější návštěvy dají se vysvětliti jen jako nepravidelné aberrace těch kterých individuí. Stejně nemá valného vlivu mírná zima na přezimování některých otužilejších druhů. p) *) Modrák severní (Erithacus suecicus), s rudou hvězdou, sídlící v severní Evropě, velezřídka vy- skytne se v stěhování u nás, ač zase máme doklady že hojně objevuje se v zimě ve Střední Africe. I jest se následkem toho domnívati, že pouť svou vykoná v jediné noci. **) Přečasto pozorováni i ptáci suchozemští od- počívající na hladině vodní (skřivani). **) Opět důrazně jpoukazuji k tomu, že se při tom jedná o ptáky skutečně z dáli připutovavší, ne snad o některé, výjimkou u nás či v nejbližších pří- hodných polohách přezimovavší. ) Mírná zima z r. 1898 na 1899 snadno by byla uživila špačky a čejky a přec nikde nenalezám věro- hodných zmínek o nějakém takovém přezimování ani sám cos podobného jsem nezaznamenal.
severní Evropa Afrika
8 article
Od vlastního stěhování dlužno odlišiti po- tulování se z příčin potravních. Jen nemnohé druhy ptactva zdrží se po celé léto nebo do- konce i zimu na tomže místě. Jiný bývá okrsek ve kterém hnízdí, jiný ve kterém se pak mladí i staří potulují, neboť jiné jsou podmínky ochranné a potravní v době hnízdění, jiné v době dospělosti. Špačkové mladí opouštějí kraj, ve kterém byli vychováni již koncem června a v hejna se shlukujíce, potulují se po vzdálených lučinách. Rackové v našich krajích s posledními mláďaty opustí místo, kde ve ve- liké osadě hnízdili, již koncem června a letí (do- konce pak ještě na sever) k pobřeží mořskému na rozlehlé bařiny nitrozemské a velké řeky. V době hnízdění totiž živí se členovci, červy a jen výminkou drobnými obratlovci, mimo tuto dobu pak téměř výhradně rybami. Potulování takové za potravou buď končí odstěhováním do krajů jižních anebo trvá dále po celou dobu zimní po místech, kde právě potrava jest nej- hojnější. Tak dostávají se až k nám některé vzácné druhy drozdů středoasijských, přezimují u nás havrani od severu přišedší, brkoslavia kvíčaly.
9 article
Jiný způsob změny bydliště, jenž však přesně do této rubriky nespadá, ukazují některé druhy stále dál a dále v určitém směru kraje zabírající. Tak kvíčaly na jih, zvonohlíci a hor- tolani na západ se tlačí, vždy z jara o píď zas do nového kraje prostupujíce. Příčiny těchto změn jsou nám arci tajny. Naopak pozorujeme opět, jak kultura před sebou tlačí některé druhy, jež za dávných dob stálými a hojnými obyva- teli byli krajů tehdy ještě nevzdělaných, jiné zase druhy ve vleku nesouc a je znova zavá- dějíc aneb hojněji usazujíc (skřivan). Krkavec, orel skalní, jeřáb a drop dávno vymizeli již z krajů našich. O těchto zajímavých zjevech blíže na tomto místě pojednati budiž úkolem některé z nejbliž- ších statí.
nový kraj Krkavec
10 article Petrolej na Moravě.
Petrolej na Moravě. Když loni pronikla do veřejnosti první zpráva, že ve východní Moravě byl objeven petrolej, vzbudila podivení, objevila se za nedlouho opět (»Pozor« olo- moucký ze dne 2. února t. r.), tvrdíc zcela určitě, že firma May z Uherského Hradiště narazila u Bohu- slavic v údolí Vláry na pramen nafty. Ale také ten- kráte se jí nedůvěřovalo. Skepse naší veřejnosti stála příkře proti ní. Zdali oprávněně? Myslím, že ano. Kdo byl v poslední době zprávami o nových horni- ckých objevech tolikráte zklamán, má zajisté právo nedůvěřovati a žádati důkazů. Pravda, i my nejsme okamžitě s to, abychom poskytli o moravském petroleji tolik důkazů, kolik by bylo žádoucno. Přes to však to, co o něm víme, stačí, aby přesvědčilo, že u Bohuslavic byl učiněn objev po každé stránce důležitý, zasluhující plné naší pozornosti.
bůh Morava východní Morava uherský Hradiště Vlára Bohuslavice May
11 article
Podrobnější popis petrolejonosného území bohu- slavického doneseme později. Tentokráte se zde spo- kojíme několika stručnými náčrtky. V okolí Bohuslavic jihozápadně Valaš. Klobouk pozorovali již před delší dobou zjevné stopy petro- leje (kamenného oleje). Okolnosť ta upoutala nejen pozornosť, nýbrž podnítila zvědavosť i toubu, pře- svědčiti se, nejsou-li to známky, že pod povrchem skryty jsou velké nádržky surového petroleje. Po- dobné pokusy spojené se znamenitými výsledky na uherské straně a v Polsku, kolem mohutných Karpat byly i na moravské půdě hybnou silou. Od července r. 1899 zkoušeno v okolí Bohuslavic po- kusným vrtáním, nejsou-li též tam v podzemí petro- lejové nádržky. Práce ty zahájila firma May v Uher, Hradišti. Poměrně dlouho nedospívala uspokojivých výsledků. Až teprve 13. prosince objevily se několi- kráte ve hloubce 300 m. hořlavé plyny a malé stopy nafty. Když pak práce vrtací byly později znovu obnoveny, dospělo se, jak na začátku těchto řádek je zaznamenáno, takového výsledku, že denní listy ohlašovaly objev »mohutného« pramene naftyl Dle prof. A. Rzehaka, který poměry na místě zkoušel, jest nafta bohuslavická z hloubky 300 m. červenavá, silně transparující a prosta benzinu, sho- duje se tudíž s kamenným olejem, který se vysky- tuje v haličské oblasti petrolejonosné na druhotném nalezišti.
bůh profesor A Rzehak Bohuslavice Polsko mohutný Karpaty Uhry May
12 article
Petrolejonosné území bohuslavické leží uprostřed eocenu karpatského v údolí Vláry. Vrstvy tamější jsou silně porušeny a v příkré, ba též v překlopené záhyby zvrásněny. Složeny jsou z různých pískovců, pestrých slínů a lupků. Spodní vrstvy prozrazují ráz křídový, přítomnosť nummulitů svědčí, že určité po- lohy jsou eocenové. Jen stáří pestrých slínů a lupků je jaksi záhadno, neboť některé vlastnosti jejich při- pomínají stáří oligocenové. — Horninný ráz i stáří vrstev, v nichž byl u Bohu- slavic petrolej dosažen, svědčí zcela bezpečně ná- zoru, že petrolejonosné vrstvy východomoravské mají mnoho znaků společných s petrolejonosnými vrstvami haličskými a jeví se po mnohé stránce jihozápadním jejich výběžkem. Že jsou jisté vztahy mezi těmito petrolejonosými územími, dokazuje mimo jiné i bohuslavická nafta pros ta benzinu. Jaké jsou a kolik může náš průmysl od objevu bohuslavického očekávati, dokáží bohda zkušenosti a výzkumy blízké budoucnosti. V. J. Procházka.
bůh V J Procházka údolí Vlára