1
article
vyskytnutí se toho kterého ptáka stěhovavého
v různých krajích bylo by označeno, a sku-
tečně takových map již sestrojeno hojnost. Ale
všechny takové mapy mají Achillovu patu: ne-
jsou veskrze pravdivými! Jednak z toho dů-
vodu, že skutečně není možno vždy s bezpečnost
zastihnouti přišedšího ptáka již první den, jednak
že pozorování — jež arci nemohou jen od-
borníci konati — bývá buď z nedostatku zna-
losti a bohužel někdy i úmyslně nesprávné
Konečně pozorování taková mohou se týkati jen
druhů krajem proletujících a tu se zasta-
vujících, bydlících však daleko na severu.
Jinak jest arci s pozorováním prvého se vyskyt-
nutí ptáků domácích. Tato data nepodávají však
dosti přesně směr stěhování, nýbrž pouze široké
vlně podobného pokračování. Spojíme-li totiž
body stejnodobého vyskytnutí se stejných druhů
v jich bydlišti, obdržíme křivky (isepiptesy), jež
sice podávají směr usazování se jednotli-
vých individuí, ne však směr cesty jedno-
tlivého, třeba daleko na severu bydlícího
jedince. Pro Evropu a přilehlé části Asie (pokud
arci mohlo býti pozorováno !) ukazují isepiptesy
jarní vydutí takřka přímo na sever směřující
isepiptesy podzimní vydutí severo-západní až
severo-západo-jižní.
achillův
Evropa
Asie
2
article
Abychom pak dokonale mohli oceniti ob-
tíže, jež se přímému pozorování směru stěhují-
cího se ptactva v cestu staví, dlužno blíže po-
znati způsob stěhování. Jedná-li se o dalekou
cestu, vykonávají ji ptáci dvojím způsobem
Buď určitou čásť denní neb noční letí a ostatn
odpočívají, právě tam, kam náhodou dospěli
aneb vykonají celou svou pouť za jedinou noc
V případě prvém nezvedají se příliš vysoko do
vzduchu a jistě že povrch země, nad kterým
letí a atmosférické vlivy tomuto povrchu nej-
bližší na stěhování jejich bezprostředně působí
(skřivani, drozdi, sýkory). Druhý způsob vyža-
duje arci letounů nad obyčej prudkých a vytrva-
lých — ač podivuhodno, že i mezi ptáky takto
se stěhujícími nalézti můžeme i letouny neval-
ných prostředků, u nichž nedostatek schopností
patrně vyrovnáván bývá dočasným zvýšením
energie. Vysoko nad oblaky a daleko od pří-
mého působení povrchu zemského a jemu nej-
bližších atmosférických vlivů, nad obyčejné po-
měry rychle děje se takové stěhování. Nelze si
představiti, že by pták s těchto výšin za temné
noci na povrchu zemském, začasté obalem
mraků zahaleném, něčeho mohl rozeznati. v
jak obrovských výškách putují ptáci, nejlépe
ukazují ve dne se stěhující včelojedi, kteří za
bílého dne a nejjasnějšího nebe k azuru stoupa-
jíce na dobro zmizí a odtud opět jako nepa-
trné body z prvu se jevíce, víc a více rostou,
až v sobě ptáka poznati dají, chtíce v hodinách
odpoledních za potravou zemi navštíviti. Ry-
chlost, již mnozi ptáci při takovém chvatuv
nejvyšších vrstvách vzdušných vyvíjejí, jest ne-
obyčejná. Jako krajní případ uvádí se kulík
virginský, jenž v jediné noci proletí vzdálenost
kolem 700 n. mil, t. j., opustiv z večera břehy
labradorské octne se v hodinách dopoledních
v Brasilii, ano dokonce až v Patagonii!
Brasilia
Patagonie
3
article
Vodouš islandský, hnízdící uvnitř polárního
kruhu, objevuje se až v jižní Australii. Při tako-
vých abnormálních cestách jest arci přirozeno, že
abnormální prostředky ptáka podporovati musí.
I u zajatých ptáků pozorujeme v tu dobu ne-
zvyklý nepokoj, jakýsi stav horečný, v němž
spánek redukován na minimum a pták jindy
6—8 hodin i více spánku věnovavší, celé noci
bouří a ani ve dne neodpočívá. Rovněž, ač
zvýšena jest výkonnost orgánů, přec pták naopak
méně potravy přijímá než obyčejně. V zažívacím
ústrojí ptáků, v době stěhování ulovených, zpra-
vidla jen velmi málo neb žádná potrava nena-
lezena.*) Rychlosť letu dále podporuje i vy-
zdvižení se do řídkých vrstev vzdušných, kde
odpor řídšího prostředí jest mnohem menšía
tím i setrvačnost větší.
Jiná jest otázka, jaká jest dráha podnik-
nuté cesty. Tu mínění vážných pozorovatelů
značně se liší. **) Nejméně pravděpodobnou do-
mněnku vyslovuje Palměn zastávaje se úz-
kých, přesně vymezených cest,
jež poříčím řek, rozložením horským a mořský-
mi břehy jsou určovány. Homever soudí
že stěhování ptáků děje se širokým postu-
pem bez ohledu na zemské útvary horské
Austrálie
4
article
*) Gaetke pozoroval, že ptactvo, na Helgo-
Jandě odpočívající, již v hodinách odpoledních pře-
stává potravy vyhledávati a že s úplně prazdným
žaludkem další pouť nastupuje.
**) Na jiném místě (Živa 1899 č. X.) pojednal
jsem podrobněji o těchto věcech. Mnoho sem spadajícího
vizi v autoru »Ptactvu středoevrop.« (vychází u Kobra
dosud seš. 14.).
vodní, Middendorť konečně představuje si
stěhování jako mohutný proud, jenž
utvořil se ze spousty jednotlivých praménků —
jednotlivých poutníků a malých společností —
a jenž oblastí k severu, ústím k jihu míří.
Mínění prvé podporováno jest zvláště tím úka-
zem, že v poříčí řek, na průsmycích horských
a na pobřeží mořském poutníci přes den jsou
nejpatrnějšími. Ale nesmíme zapomenouti, že
právě místa taková nočním cestovatelům nej-
spíše potravy i ochrany poskytují a tu bez
ohledu na původní noční formu pouti hladové
účastníky k nahražení sil shromažďují. Bez-
podmínečný, široký proud zdá se opět ne zcela
odůvodněným, uvážíme-li, že ve mnohých kra-
jích nikdy určité druhy stěhujících se ptáků se
nevyskytují, v jiných pak sousedních přehojně
v té době se objevují. Zbývá tedy třetí ná-
hled a ten aspoň pro naše kraje má nejvíce
dokladů. Jako nutný zjev při putování druhů, které
nejsou s to, aby v jediné noci svou pouť vy-
konaly, *) jsou shromaždiště (odpočinky), na
kterých ptáci v době své cesty náhle hojně se
vyskytují. Jsou to místa, jež polohou svou
lákají poutníky, aby po noční námaze vyčerpané
síly nahradili. Právě tyto stanice zavdaly podnět
k vystavení svrchu zmíněné theorie Palměrovy.
HelgaJanda
Kobr
Palměrův
5
article
Sem náleží i zmínka o tak zv. zblou-
dilcích, individuích totiž daleko od své
vlasti i zimoviště na nepříhodných pro ně místech
pastevných ojediněle se vyskytujících. Theorie prvá
označuje je jako exempláře, minuvší se s vy-
kázanou úzkou cestou, nemohoucí více přesné
dráhy svého druhu nalézti; dle theorie druhé
třetí správněji jsou to individua slabší neb i myl-
nými znaky krajů, nad nimiž právě se octla,
zlákaná, mohoucí však zcela dobře cíle svého
— ač-li síly tělesné tomu dovolí — dosíci.
Spíše ještě však na místě jest výklad, jenž po-
znává v nich individua svého poslání nedoko-
nale vědemá a tím se zatoulavší neb individua
chorá a tím neschopná cestu dokonale pod-
niknouti. Pro kraje naše jsou to na př. druhy
racků mořských, potáplice a alky, kteří časem
na nepříhodných místech buď uloveni neb smrti
blízci či již zhynulí nalézáni bývají.
6
article
Z předešlého jest patrno, že takové namá-
havé podniky jen za podmínek zvlášť příznivých
beze škody hromadné se končí. Již nepříznivý
směr větru může celou výpravu mnoha druhů,
když ne zhola zahubiti, tedy aspoň decimovati
Starší domněnka, že by ptáci nejsnáze létali
proti větru, padla bližším svědomitým pozoro-
váním. Jest pravda, že zvlášť velkokřídlá indi-
vidua nesnadno po větru, jenž jim peří čechrá,
se od země vznášejí, ale dlužno uvážiti, že ně-
kolika prudkými tepy křídel pták snadno té ry-
chlosti dosáhne, kterou má mírný vítr a pak
pluje v něm součtem obou rychlostí: své vlastní
a onoho větru. Jest tedy vítr souhlasný — ač
nestupňuje-li se v orkán — příznivým. Gätke
dlouholetým pozorováním poznal, že vítr od
zadu ve směru letu šikmo zasahující jest
nejpříhodnějším, vítr šikmo z předu vanoucí
alespoň ne příliš rušivým. Stává se však často
v době stěhování, že náhlý orkán ve všech
vrstvách vzduchu ptactvu dosažitelných náhle
povstalý zažene poutníky do míst zhola nepří-
znivých ano i na hladinu mořskou, kde pak po
tisících hynou **)
Náhlý obrat temperatury jest rov-
něž příčinou, že stěhování náhle se zastaví, ne-
nastane-li dokonce i zpětný proud.
7
article
Jen tyto násilné příčiny zdrží někdy
příchod prvních hostí, nikdy však ho neuspíš
opak jejich, tak na př. brzké jaro. Ptáci přilé-
tají k nám dle kalendáře, ne dle počasí vté
době právě panujícího. Tak bezpečně až kol
8. března objeví se první konipasi bílí u nás, kol
18. března první rehkové ja kol 7. dubna první
vlašťovky.***) Dřívější návštěvy dají se vysvětliti
jen jako nepravidelné aberrace těch kterých
individuí. Stejně nemá valného vlivu mírná zima
na přezimování některých otužilejších druhů. p)
*) Modrák severní (Erithacus suecicus), s rudou
hvězdou, sídlící v severní Evropě, velezřídka vy-
skytne se v stěhování u nás, ač zase máme doklady
že hojně objevuje se v zimě ve Střední Africe. I jest
se následkem toho domnívati, že pouť svou vykoná
v jediné noci.
**) Přečasto pozorováni i ptáci suchozemští od-
počívající na hladině vodní (skřivani).
**) Opět důrazně jpoukazuji k tomu, že se při
tom jedná o ptáky skutečně z dáli připutovavší, ne
snad o některé, výjimkou u nás či v nejbližších pří-
hodných polohách přezimovavší.
) Mírná zima z r. 1898 na 1899 snadno by byla
uživila špačky a čejky a přec nikde nenalezám věro-
hodných zmínek o nějakém takovém přezimování
ani sám cos podobného jsem nezaznamenal.
severní
Evropa
Afrika
8
article
Od vlastního stěhování dlužno odlišiti po-
tulování se z příčin potravních. Jen nemnohé
druhy ptactva zdrží se po celé léto nebo do-
konce i zimu na tomže místě. Jiný bývá okrsek
ve kterém hnízdí, jiný ve kterém se pak mladí
i staří potulují, neboť jiné jsou podmínky
ochranné a potravní v době hnízdění, jiné
v době dospělosti. Špačkové mladí opouštějí
kraj, ve kterém byli vychováni již koncem
června a v hejna se shlukujíce, potulují se po
vzdálených lučinách. Rackové v našich krajích
s posledními mláďaty opustí místo, kde ve ve-
liké osadě hnízdili, již koncem června a letí (do-
konce pak ještě na sever) k pobřeží mořskému
na rozlehlé bařiny nitrozemské a velké řeky.
V době hnízdění totiž živí se členovci, červy a
jen výminkou drobnými obratlovci, mimo tuto
dobu pak téměř výhradně rybami. Potulování
takové za potravou buď končí odstěhováním do
krajů jižních anebo trvá dále po celou dobu
zimní po místech, kde právě potrava jest nej-
hojnější. Tak dostávají se až k nám některé
vzácné druhy drozdů středoasijských, přezimují
u nás havrani od severu přišedší, brkoslavia
kvíčaly.
9
article
Jiný způsob změny bydliště, jenž však
přesně do této rubriky nespadá, ukazují některé
druhy stále dál a dále v určitém směru kraje
zabírající. Tak kvíčaly na jih, zvonohlíci a hor-
tolani na západ se tlačí, vždy z jara o píď zas
do nového kraje prostupujíce. Příčiny těchto
změn jsou nám arci tajny. Naopak pozorujeme
opět, jak kultura před sebou tlačí některé druhy,
jež za dávných dob stálými a hojnými obyva-
teli byli krajů tehdy ještě nevzdělaných, jiné
zase druhy ve vleku nesouc a je znova zavá-
dějíc aneb hojněji usazujíc (skřivan). Krkavec,
orel skalní, jeřáb a drop dávno vymizeli již
z krajů našich.
O těchto zajímavých zjevech blíže na tomto
místě pojednati budiž úkolem některé z nejbliž-
ších statí.
nový kraj
Krkavec
10
article
Petrolej na Moravě.
Petrolej na Moravě.
Když loni pronikla do veřejnosti první zpráva,
že ve východní Moravě byl objeven petrolej, vzbudila
podivení, objevila se za nedlouho opět (»Pozor« olo-
moucký ze dne 2. února t. r.), tvrdíc zcela určitě, že
firma May z Uherského Hradiště narazila u Bohu-
slavic v údolí Vláry na pramen nafty. Ale také ten-
kráte se jí nedůvěřovalo. Skepse naší veřejnosti stála
příkře proti ní. Zdali oprávněně? Myslím, že ano.
Kdo byl v poslední době zprávami o nových horni-
ckých objevech tolikráte zklamán, má zajisté právo
nedůvěřovati a žádati důkazů.
Pravda, i my nejsme okamžitě s to, abychom
poskytli o moravském petroleji tolik důkazů, kolik
by bylo žádoucno. Přes to však to, co o něm víme,
stačí, aby přesvědčilo, že u Bohuslavic byl učiněn
objev po každé stránce důležitý, zasluhující plné naší
pozornosti.
bůh
Morava
východní Morava
uherský Hradiště
Vlára
Bohuslavice
May
11
article
Podrobnější popis petrolejonosného území bohu-
slavického doneseme později. Tentokráte se zde spo-
kojíme několika stručnými náčrtky.
V okolí Bohuslavic jihozápadně Valaš. Klobouk
pozorovali již před delší dobou zjevné stopy petro-
leje (kamenného oleje). Okolnosť ta upoutala nejen
pozornosť, nýbrž podnítila zvědavosť i toubu, pře-
svědčiti se, nejsou-li to známky, že pod povrchem
skryty jsou velké nádržky surového petroleje. Po-
dobné pokusy spojené se znamenitými výsledky na
uherské straně a v Polsku, kolem mohutných
Karpat byly i na moravské půdě hybnou silou. Od
července r. 1899 zkoušeno v okolí Bohuslavic po-
kusným vrtáním, nejsou-li též tam v podzemí petro-
lejové nádržky. Práce ty zahájila firma May v Uher,
Hradišti. Poměrně dlouho nedospívala uspokojivých
výsledků. Až teprve 13. prosince objevily se několi-
kráte ve hloubce 300 m. hořlavé plyny a malé stopy
nafty. Když pak práce vrtací byly později znovu
obnoveny, dospělo se, jak na začátku těchto řádek
je zaznamenáno, takového výsledku, že denní
listy ohlašovaly objev »mohutného« pramene naftyl
Dle prof. A. Rzehaka, který poměry na místě
zkoušel, jest nafta bohuslavická z hloubky 300 m.
červenavá, silně transparující a prosta benzinu, sho-
duje se tudíž s kamenným olejem, který se vysky-
tuje v haličské oblasti petrolejonosné na druhotném
nalezišti.
bůh
profesor
A Rzehak
Bohuslavice
Polsko
mohutný Karpaty
Uhry
May
12
article
Petrolejonosné území bohuslavické leží uprostřed
eocenu karpatského v údolí Vláry. Vrstvy tamější
jsou silně porušeny a v příkré, ba též v překlopené
záhyby zvrásněny. Složeny jsou z různých pískovců,
pestrých slínů a lupků. Spodní vrstvy prozrazují ráz
křídový, přítomnosť nummulitů svědčí, že určité po-
lohy jsou eocenové. Jen stáří pestrých slínů a lupků
je jaksi záhadno, neboť některé vlastnosti jejich při-
pomínají stáří oligocenové. —
Horninný ráz i stáří vrstev, v nichž byl u Bohu-
slavic petrolej dosažen, svědčí zcela bezpečně ná-
zoru, že petrolejonosné vrstvy východomoravské
mají mnoho znaků společných s petrolejonosnými
vrstvami haličskými a jeví se po mnohé stránce
jihozápadním jejich výběžkem. Že jsou jisté vztahy
mezi těmito petrolejonosými územími, dokazuje mimo
jiné i bohuslavická nafta pros ta benzinu. Jaké jsou
a kolik může náš průmysl od objevu bohuslavického
očekávati, dokáží bohda zkušenosti a výzkumy blízké
budoucnosti.
V. J. Procházka.
bůh
V J Procházka
údolí Vlára