ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d8d69040-92d2-11dc-a482-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: person 14, place 31, org 2, work 1
1 masthead
1. května 1901.
2 masthead
HUČ
3 masthead
OBZOP.
4 masthead
Císlo1.
5 masthead
ZVLÁŠTNÍ
6 masthead
PRÍLOHA „NÁRODNÍCE
7 masthead
LIST
8 masthead
k číslu 119.
9 article „Obzor naučný“.
„Obzor naučný“. V »Obzoru naučném« hodláme přinášeti články vědecké, jednající o předmětech zájmu širšího, dále články populárně vědeckéa statě z nauk praktických, se zvláštním zře- telem na práci českou. K tomu družiti se budou zprávy z různých oborů naukových a referáty z odborné literatury domácí s pře hledem časopisů odborných, jakož i referáty z jiných odborných literatur slovanských i z literatur mimoslovanských, pokud před- mětem svým povznášejí se nad okruh pouze odborný. Pěstujíce »Obzor naučný« za pomoci sil povolaných, hodláme nejen šířiti vzdělání vědecké, poučovati o pokroku přírodověde- ckém i podněcovati k úsilovnějšímu pěsto- vání oněch odvětví práce, jež spočívají na vědách užitých, nýbrž budeme také snažiti se, abychom v obecenstvu našem získávali porozumění pro práci vědeckou, theoreti ckou i užitou, aby spatřovalo v ní jednoho z oněch mocných činitelů, kteréž buduj mravní i hmotnou sílu národa.
10 article O českých granátech.
O českých granátech. Podává dr. Frant. Slavík, assístent mineralogie na české universitě. Na jižním úpatí našeho českého Středo hoří, ve krajině třebenické, kde skero každý kopec připomíná dávnou činnost sopečnou z časů, jež v sousedním Duchcovsku a Mostecku zanechaly po sobě památku bohatými loži hně dého uhlí — také pomáhala sopečná činnost vynésti na povrch drahokamy, jako česká zvlášt- nost po světě proslulé české granáty čil pyropy. Ohnivě rudé naše drahokamy, nežli se do- staly na své nynější místo, s něhož je sbírají vykonaly dlouhou pouť, a příroda užila brz toho brzy onoho dopravního prostředku, jímž vládne, aby je posléze umístila ve štěrcích pod- středohorských. Štěrky ty jsou složeny z oblázků různých kornin, které voda vyrvala z jejich původního složení, cestou pozurážela jim rohy a obrousila krany trouc je o sebe navzájem i o tvrdé dno ného koryta, a konečně je uložila na místech nírnějšího spádu. Dle toho, byl-li proud, který 1esl materiál štěrků, silnější či slabší, shledá- jíme pak v těchto buď horniny ze široka dřka nashromážděné anebo jenom kamení z nej- lližšího okolí. Tak i pod Středohořím lze najíti šěrky rozmanitého složení, ale ne všecky cho- njí v sobě granáty; těmi se honosí jenom řěrky Třebenicka. Zeměpisné rozšíření granáto- nsných uloženin a nerostné jejich složení pro- koumal zvláště prof. Č. Zahálka v Roudnici lejzápadnějším jejich místem jsou Měruni ce jlně od Bíliny; pak od Starého a Chrá- itan třemi pruhy směřují štěrky granátonosné 1Budyni a Libochovicům: jeden od Semče přes lčany až k Vojnicům, druhý od Starého n lblice, Vojnice a až k Oharce u Křesínaa Ioštic; hlavní pak pruh od Chrášťan se táhne es Podsedice a Dlažkovice a dále pod Klapým 1až k Radovesicům, s odbočkou od Chodoulic u planinu mezi Žabovřesky a Chotěšovem.
doktor František Zahálka Ioštice Duchcovsko Roudnice Bílina Budyně Libochovice Vojnice Chrášťany Podsedice Dlažkovice Klapá Radovesice Chodoulice Žabovřesky Chotěšov
11 article
Kromě dvou pouze míst: kopce Linhorky 1Starého a okolí měrunického všecky ostatní úteniny granátonosné jeví stejný ráz. Jsouto škky různě mocné (u Chrášťan až 6 m., ale mla blízko už jen 1 m.); obyčejně nev- dizejí přímo na den, nýbrž jsou 4—7 m. po mrchem. Složení štěrků granátonosných liší s d jalových štěrků, v téže krajině rozšířených. žky granátové jsou složeny z úlomků duků četných hornin; Zahálka vypočítává , granulit (bělokam), hadec (serpentin), s, porfyr, opuky z »bělohorských« a »te- škých« vrstev útvaru křídového, mastný jil imstev »březenských«, pískovec třetihorní t i znělec; ve štěrcích jalových, bez gr- a, chybí z hornin töch porfyr, rula a hadee. Stáří štěrků jest diluviální, jak svědčí nalezené v nich zbytky mamuta, nosorožce, soba, jelena, jeskynního medvěda, koně a tura pravěkého, které se chovají v třebenickém městském museu (hl. od Třemšic). Odkud pochází materiál, ze kterého jsou složeny granátonosné štěrky? Z daleka zajisté ne; jsouť úlomky hornin v nich uložené z velké části málo otřeny a za- kulaceny, ano až ostrohranné; nepřišly sem tudíž dlouhou dopravou, která by z nich byla učinila hladké oblázky, nýbrž jsou z blízka. Rula, granulit, hadec i svor náležejí prahornímu podkladu českého Středohoří, který vystupuje na den na př. u Lovosic a pod Děčínem; hor- niny křídové i třetihorní také snadno najdeme, porozhlédneme-li se šíře po okolí.
Zahálka Lovosice Děčín městský muzeum Linhorka 1 Starý
12 article
Matečnou horninou granátů je hadec leckde je nacházíme ještě v něm zarostlé, jinde jsou zrna granátová vtroušena do špinavě zele- ného opálu, který vznikl přeměnou hadce. Zvětráním hadce nebo opálu granáty se uvol- ňují a voda je odnáší dále. Také jinde v Če- chách jsou zcela stejné granáty zarostlé v hadci (Kremže u Budějovic, Malešov, Dobešovice u Kolína). Spolu s granátem se vyskytují různé nerosty, z části též drahokamy, ač tyto velmi vzácně: zirkon, zřídka průhledný, obyčejně hnědý, pak červený spinell, tak řečený ceylanit, a safír i rubín. Nepocházejí však z hadce jako granát, nýbrž spíše z čediče, kterého také jest mnoho ve štěrcích granátonosných, jak svrchu uvedeno. Vůbec pocházejí různé nerosty, které spolu s granátem se vyskytují, z různých hornin svrchu vyjmenovaných. Podrobnějším výzkumem těchto poměrů zabýval se saský horní inženýr H. Oehmichen a loni uveřejnil o výsledcích svého bádání zprávu. Referoval jsem o práci jeho v loňské »Živě«. Oehmichen také upozornil na důležité naleziště, Linhorku u Starého. Tam hranaté úlomky všech hornin svrchu jme- novaných, které se vyskytují ve štěrcích graná- tových, jsou uzavřeny v tufu čedičovém t. j. v hornině vzniklé vulkanicky z popelu so- pečného. Z toho jest patrno, že úlomky hornin těch při erupci čedičové byly urvány ze skal prahorních a křídových, jejímiž puklinami se čedič dral zdola na povrch zemský a spolu s popelem sopečným vyhozeny vzhůru, i usadily se pak na svazích kup a homolí čedičových jsouce uzavřeny v tufu vzniklém z popelu so- pečného. Ale tuf čedičový velmi rychle větrá.
H Oehmichen Živa Kremže Budějovice Malešov Dobešovice u Kolín Linhork
13 article
Úlomky hornin v něm obsažené větráním se uvolnily a byly znovu vydány činnosti vody, která je dopravila na místo nynější. Zajímavá jest obdoba mezi tufem na Lin- horce a nalezišti démantů u Kimberleye. Tam rovněž jsou uloženy démanty v tufu so- pečném a eruptivní cestou vyneseny z hloubi na povrch zemský. Dokonce i granáty stejné jako naše, t. zv. »kapské rubíny«, hojně pro- vázejí diamant, a okolnost ta jest osudnou pro těžbu granátů v našich štěrcích, neboť kimber- leyskou soutěží značně poklesla cena pyropů. Zdali z obdoby s Kimberleyem lze činiti dů- sledek na pravost nálezu jediného kousku diamantu v brusírně granátové v Dlažkovicích r. 1869, zůstává nerozhodnuto dotud, dokud novým nálezem nebude dána příležitost, otázku tu rozluštiti. Kromě Třebenicka byl nalezen český granát též, ač mnohem řídčeji, u Nové Paky a Ro- venska v náplavech. Českým granátům dodává ceny jejich skvostně ohnivá barva a úplná čistota. Není drahokamů, které by tak úplně byly prosty jakéhokoliv znečištění, jako jsou české pyropy. Asi gramm těžký pyrop dosahuje ceny až 1000 korun — ale takové granáty jsou velkou vzác- ností. Převalná většina zrn granátových jest tak drobná, že jich jde 20—30 na jeden gramm. a těch pak ovšem nelze brousiti. Užívá se jich jako tary v lékárnách. Největší dva české gra- náty jsou ve dvorním kabinetě ve Vídni a v drážďanském »Zeleném sklepení«. Broušení českých granátů většinou se ne- děje na místě samém, nýbrž v Turnově a ve Světlé nad Sázavou, v Praze pak zhotovují se
Dlažkovice Třebenicko Nová Paka Vídeň Turnov Světlá nad Sázava Praha
14 article
Dr. Antonín Štolc.
doktor Štolc
15 article
šperky granátové. Obyčejně se brousí pyropy do formy brillantové nebo stupňovité, někdy také do růžicovité. Kdo chce se důkladně poučiti o českých granátech, o jejich vyskytování se v přírodě, o nerostech granát provázejících i o statistice výrobních poměrů, tomu doporučuji výlet jar- ního času, pěknější než kdy jindy, do Tře- benic. Tam v městském museu spatří sbírku dokonalou a znalecky uspořádanou, která jest místním našim museím vzorem sbírky lokální. Ostatně na výstavách: jubilejní r. 1891 a inže- nýrsko-architektonické r. 1898 viděli jsme třebeni- ckou sbírku v Praze, a zajisté mnohému návštěv- níku obou výstav utkvěla v milé paměti. Také Němec Oehmichen zmiňuje se o ní slovy plnými uznání. Tvůrcové sbírky třebenické, dr. Paříka Křenek, ukázali krásným příkladem, jak se má místními sbírkami podporovati vědecký výzkum krajiny. Bohužel, málo bychom našli v Čechách i na Moravě míst, kde příkladu jejich následo- vali, třeba by měli více prostředků hmotných i méně jiné práce než v Třebenicích !
Němec Oehmichen doktor Pařík Křenek Praha Čechy Morava Třebenice
16 article O stěhování ptactva.
O stěhování ptactva. Napsal prof. Jiří J an da.
profesor
17 article
Za vlažné, vlhké noci dubnové uslyší pozdní chodec pojednou zvuky, jichž původ nezasvěcený těžko si vysvětlí. S výšin temně modré klenby ne. beské vždy blíže a blíže zní tajemné, mnohohlasé vábení, aby v nejbližších okamžicích zas tak tajemně umlkalo až umlkne na dobro. Ve chvíli jiné opět hlásky buď bližší, buď vzdálenější rozezvučí sea zaniknou zase nad jeho hlavou. To vracejí se do vlasti drobní poutníčkové, aby na zejtří na rodné jabloni či omšeném dubu zanotovali první svou jarní píseň, hymnu díků, že vyvázli z těch tisícerých ne- bezpečí daleké cesty přes nehostinné pouště, bouřná moře a ledem pokryté hory. Co o vlastní podstatě stěhování se ptáků víme, toho je pramálo. A jako každé vysvětlení zjevů pří- rodních vůbec, tak i tento fenomen předpokládá především důkladnou znalost jednotlivých fásí, po- drobné zjištění všech okolností námi pozorovatelných a pak teprve může smělý badatel, vyzbrojený tak těžko dosažitelnou znalostí celé té spousty materiálu, dovoliti si konečný úsudek, hypotésu vysloviti — bude-li míti pravdu, rozhodne řada dodatečně a na- prosto spolehlivě pozorovaných fakt. A proto snažení ornithologie moderní vede právě k tomu, tyto jedno- tlivé členy v dlouhém řetězu souvislého děje nade vši pochybnost bezpečně zjišťovatí a ukládati v archiv, z něhož budoucí myslitel vyvodí důsledky konečné.
18 article
Ze práce tato není prací chvíle, nýbrž dlouhého, někdy zdánlivě malicherného, jindy nad lidskou sílu téměř sáhajícího klopotného pozorování a spojování příbuzných zjevů, jest na bíledni. Tak pěkně u stolku se to napíše a tak sytě to pak zní v tiskařské černi reprodukováno — a přec tak žalostně smutně to sou- hlasí s písmem živé přírody, co často čteme pyšným pseudovědeckým kothurnem psáno o tajemném zjevu stěhování se ptáků! Ta doba na štěstí už minula, kdy v pyšném vědomí své neomylnosti psali staří autoři: pták stěhuje se cítě blížící se nepohodu zimní, stě- huje se proto, že pud ho vede tam a tam. Staří, zkušení ukazují mladým cestu, již jednou vykonanou — ba dokonce ti větší ty menší přenášejí na svých bedrech. Tak hezky po lidsku to znělo — a tak potměšile se tomu dnešní zkušenosť vysmívá ! V úvaze dnešní chci rozvinouti obraz jed- notlivých podrobností stěhování, jež pozorování přímé s dostatek osvětluje. Doba odletu — již jako původnější zjev uznati dlužno — podle druhů jest ná- padně rozdílnou. Jisto jest, že ani soustava, v niž roztřiďujeme ptactvo, ani snad bez- výjimečně potrava, jíž ten který druh se živí, nedává nám bezpečného vodítka. Jak mezi pěvci, tak mezi dravci i mezi vodním ptactvem jsou druhy, jež stěhujíce se i nepohodám zimy vzdorují. Jen hmyzem se živící šoupálek, mly- náříček a střízlík neopouštějí krajů v zimě pod ledem a sněhem úpících, Tolik jest však jisto,