ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d89cb020-78ea-11dc-8256-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 25, person 59, work 2, org 2
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 24. března 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 83.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí see v Praze v administraci něs natvrt leta. . . S K Z s dvojí donáškou načtrt ta . . . . 7 K noh ve slíakách: 2 K s0 na měsíe. Peštent na měsíe tn lia . . . . 9 K enn s dvojí zálcilkeu na měeí k čtvt leta . . . 11 K so L. Z Petrohradu, 23. března. (Původní telegram zvláštního dopisovatele »Nár. Listů«.) Dovídám se z dobrého pramene, že se očekává záhy úřadní sdělení o po- řadu pracovním komise pod předsed- nictvím ministra vnitra Bulygina za příčinou svolání zástupeův zemstev a lidu. Komise pospíší si a vypracuje pořádek svolání sněmu. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 5.
K Z Praha Petrohrad
5 article Chaos
Chaos Tak zvaní znalci rakouských poměrů na- říkají pokaždé, když se v této zajímavé říši něco nezdaří, na pessimismus, kterým prý veřejný živo v Rakousku skrz na skrz je prosáklý. Popíráme to! Tvrdíme naopak, že základním rýsem tohot života je neodůvodněný optimismus, ba víee ještě, že to bezměrná lehkomyslnost, se kterouž krok za krokem se setkáváme, putujeme-li laby- rintem, jemuž se zde řiká — politický vývoj. Kdo nestranně s plačí perspektivy pohliží na to, co od několika let se v této monarchii děje, strne nad zmatkem v této polovině i z Litavou, i marně namáhati se bude vyhledati z chaosu tu i tam nějakého východiště. Kam- koli se obráti, všude setká se s neprostupnou barriérou, jež brání prodrati a probojovati se ke spáse.
Rakousko Litava
6 article
Nemohlo býti také jinak. V Rakousku žilo se vždy jen ode dne ke dni. Nastala-li nějaká obtíž a komplikovaná situace, nikdo nenamáhal se pátrati po příčinách zjevu toho, nikdo neměl odvahy užiti léku radikálního, stačil vždy jen prostředek dost dobrý sice k okamžitému vy- váznutí z bědného postavení. Na to, že nesnáz v nedlouhé době a v rozsahu mnohem větším a s nebezpečím hrozivějším opět se dostaví, ne- pomýšlel nikdo. Osm let již minulo od té doby, kdy dle zákonů z roku 1867 přikročiti se mělo k ob- nově tak zvaného rakousko-uherského vyrovnání a dnes nalezají se ředitelé této říše právě tam, kde byli v roce 1897, ovšem že tehdy prová- zela je aspoň naděje ve šťastný zdar, kdežlo dnes naději tu již pochovali. Ve vídeňském parlamentě přijat byl v úter a sice jednohlasně návrh poslance Derschatty aby zvolena byla zvláštní komise ku prozkou- mání věcí rakousko-uherských. A již zase Vídeň je plna růžové nálady, již zase deklamuje se uzdraveném rakouském parlamentě, o jedno- myslné, svorné vůli zastupitelstva lidu ve králov- stvích a zemích na říšské radě zastoupených opřiti se »madarským pretensím«.
Rakousko Vídeň
7 article
Není-liž to oplimismus s onou orientáln příchuti, klerá mění náladu s rychlostí, s jakou mění se aprilová pohoda. Co znamená přijetí návrhu Derschatfovah Je to pravda, že všechna Císlajtanie je dnes naplněna nezlomnou jednotnou vůlí, chránit stůj co stůj armádní němčinu a hospodářské spojení s Translajtanil? Je kdo tak pošetilý že by do- mnívati se mohl, že národy rakouské a jejich zástupce dovede po všech probojovaných zápa- sech dnes v jedno spoutati německá armádní řeč, dvouhlavý rakouský orel na vojanských praporech a černožluté třepení na portepé? V hospodářském ohledu jsou sice v této říši strany a správněji řečeno vrstvy, jež by těžce nesly celní a obchodní rozluku, jsou ale zase jiní, již by ji s radostí vitali. A znamená vůbec něco volba výboru, k níž dojde dnes šťastně po tom, když bezmála čtyř měsíce s návrhem dra. Derschatty hrána byla — ovšem že v zákulisí — parlamentní kopaná? Uvidíme, co ve výboru tom se upeče a ja kou předloží plenu paštiku. Však kdyby byla sebe pepřenější, papriku maďarskou sotva pře- A k vůli tomu hosanna v okamžiku, kdy zřejmo je, že maďarská opposice zlomiti se nedá, s tou že jinak zacházeli se musí, než s odpo rem cislajtánským. Co počne si Vídeň, nepovolí-li Maďaři v ny nějším stavu ex lex rekruty, odeprou-li vůbec plnění povinností, jež plynou z dosavadního svazku s touto polovinou říše? Co bude s celními smlouvami a jak ve hrozné politické nejistotě, jež zavládne, až půjde to do tuhého, utváří se hospodářský život v Před- litavsku? Pomůže tu výbor pro návrh Derschattův? Pěkná se tu otevírá perspektiva.
Maďar Derschattův Vídeň
8 article
Bude snad nynější parlament uherský roz- puštěn a vypsány nové volby? Dnes nemůže býti nejmenší pochybnosti o tom, že by dopadly pro stranu osmačtyřicátníků ještě příznivěji než volby lednové. Aneb bude míti Vídeň odvahu suspendovat uherská ústavní práva? Pak ovšem by musíla mít pohotově několik armádních sborů, by zjednaly důrazu rozhodnutím koruny. V Uhrách nedá se manipulovat jako u nás — výjimeč nými stavy a prohlášením stanného práva. Však zbytečně o tom šířiti slov. Trváme na tomi dnes, že Maďaři sice nevymohou tentokráte již co jejich konečným cílem, ale že vymohou mnoho a že vítězství bude jako vždy také tentokráte na jejich straně, třeba že věc bude urovnána obratně tak, aby zdálo se, že v zápase nebylo ani triumfujícího ani poraženého. Na výbor pro návrh Derschattův a na ví- deňský parlament vůbec při tom nebude dbáti ani ten, ani onen compaciscent. Tu se teprv ukáže, jakou váhu, jaký význam a důležitost má nebohý parlament předlitavský, jehož nikdo se neptal, když šlo o pakt z roku 1867 a jehož nikdo nebude se pláti, až dojde na vyřízen sporu, jenž touto monarchií dnes zmítá. A uvažoval snad již kdo o tom, co pří- činou oné bědné bezvýznamnosti a nicotnost parlamentu vídeňského a kde dlužno hledat příčinu toho, že od té doby, co byl v tétc monarchii etablován dualism, panství v ní pro- vozovali výhradně Maďaři? Uvažoval o tom zákonodárný sbor vídeňský jehož hlas zaniká úplně v politickém komandu maďarském? Uvažovala o tom koruna, kteréž by přece také trochu mělo na toní. sejíli, aby měla na této straně náležitou oporu naproti aspi-
Maďar Uhry
10 article
racím na straně druhě? Chraň bůh. Oba činitelé byli by nutně po takovémto uvažování dospěli k závěrku, že za poměrů, jež zavládly následkem neblahé politiky centralistické a germanisační, Cislajtanie vůbee níkdy se protiváhou Maďarům nestane a stát nemůže. Bylo by nutno bývalo nejdřív odklidit chaos zde, odčiniti energicky následky mizerné politiky, jež provozována zde od více než čtyři- ceti let a především ale emancipovati se o zhoubných tradie terezianských a josefinských. Bylo by nutno vrátiti se po dlouholetém blou- dění kajicně ku jedině možnému východišti ze zmatku: ke vlastní idei soustátí rakouského. K tomu ale nebylo ani v parlamentě, tím méně pak v rozhodujících kruzích vídeňského hradu chuti a odvahy. A přirozený následek nepřirozeného politi- ckého rozvoje je hrozný ten zmatek tu i tam. Nejeden z řečníků, již ujali se slova
Maďar
11 article
v debatě o Derschattově návrhu, volal dojem ným hlasem, ba prosil poslance a strany, aby oproti maďarskému nebezpečí postupovali svorně jeden za všechny a všichni za jednoho, zejmena aby pro dobu nastávajícího boje otázky národ nostní odložili. Marné volání. Tak pošetilí národové ne- němečtí, zejmena ale národ český nebude, aby vyčkal s dalším zápasem za spravedlivé národn požadavky až odstraněho bude nebezpečí ma- darské a potom, až obloha se opět trochu vy- jasní, aby za všecky služby proká- zané státu i koruně jako z pravidla sklídil také tentokráte vděk opětném odmitání jeho tužeb práv, v opětném útisku. Ne, ne. Jest v tom zkušenost, že na Vídni národové neněmečli vynutili úryvky svých práv vždy jen tehdy, když jí voda tekla již do krku. A dle této zkušenosti zachováme se i ten- tokráte. Uvidíme, jak se stát ten z chaosu v němž se potácí, vymotá,
Derschattův Vídeň
12 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 23. března. (C.- B.) Rozpočtový výbor vyřídil několik referál o prodeji státního majetku a rokoval dál o kap Finanční správa. Posl. Menger nabádal vládu ku péči o zem- ské a obecní finance. Bylo by dobře zpraviti výbor i sněm o finančním stavu všech zemí rakouských. aby se na ně dle možnosti dbalo. Navrhuje, aby vláda opatřila výboru přehled zemských rozpočtů za poslední tříletí. Zvýšení kořaleční daně by se měl uvážiti. Nejdůležitější, ale také nejnesnadnější otá- zkou je zákonná úprava podmínek spolužití různých národností. K tomu třeba smyslu pro spravedlnost poznání, že třeba prostředkující řeči. Na rozřešení těch věcí závisí budoucnost stálu. Posl. Lupul a Klemann přimlouvali se z nápravu zemských financí: — Romančuk za vy- loučení politiky z finanční správy; — Hofma n stýskal si na ministrovou odmítavost v otázce roz- šíření telefonu. Ref. dr. Górski prohlásil, že finance zlepšís řádnou finančni politikou a parlamentní prací. Ná- rodní vítězství jedné nebo druhé strany by nena- pravilo újmy a škody, způsobené hospodářským úpadkem.
Posl Menger Ref doktor Górski Vídeň
13 article
Dále referoval o resolucích, jež jsou ve spojen s »Finanční správou«, iniciativných návrzích a peti cích, jež vyřízeny dle jeho návrhů. V odpolední schůzi rokovalo se o ka Přímé daně. Ref. Marchet podal zevrubnou zprávu a navrhl resoluci o brzkém provedení sou stavné reformy a kodifikaci předpisu o budovní dani Posl. Hofmann stýskal si na přílišnou výšku a obtížné předpisy v provádění budovní daně, co je na ujmu stavební činnosti. Dále přimlouvá se za starobní pojišťování berních exekutorův a navrh resoluci, již vláda vyzývá se, aby než sa pořld nová úpravá budovní daňě, zlepšita některá ustano vení cestou nařízení. Posl. Schraff! pídil se po nedostatcích osobn příjmové daně v Haliči a ptal se ministra po dan tamních největších jejích poplatníků, narážeje ne bankovní dům Rothschildův. Navrženými jeho reso lucemi vláda vyzývá se, aby 1. záby předložila re- formu přímých daní, 2. doplnila zákon ze dne 12. července 1896 o neploduých pozemcích a vrá tila pozemkovou daň neprávem předepsanou a 3. po starala se při ukládání činžovní a třídní daně do movní o postup pokud možná stejný a odstranila všeliké fiskální krutosti. Příšti schůze bude v úterý o 5. hod o dp. V anketě k zákonu o povinném ručení auto mobilů pokračovalo se ve výslechu expertůze skupiny průmyslníků. Exp. Löhner konstaloval, že přihlédnutím k automobilnímu průmyslu v nových obchodních smlouvách kyne mu nový vývoj. Z odpovědí ex pertů na dotazník nevystihl nijaký zvláště novy moment. Naprotí francouzské statistice, expertem předlo žené, že v době, kdy ve Francii rozmnožilo se tu
Posl Hofmann Schraff Rothschildův Löhner Halič Francie
14 article
zemské zboží v ceně 32 mill., nehody automobil sklesly z 1534 případů na 1352, konstatoval exper Pattai, že tato doba shoduje se právě s časem kdy ve Francii nabyla platnosti policejní opatření vydaná proti automobilům. Exp. Fischer soudí, že ručení bude na újmu automobilnímu průmyslu. Říšský jízdní zákon zbavií by automobilismus škodných výstřelků. Exp. Klement poukazoval na dosavadn vzkvět automobilismu, jenž vybudoval další pěkné naděje, avšak následkem předlohy o ručení odvoláno mnoho lelošních objednávek pro případ, kdyby s nynější předloha stala zákonem. Interessenti sam touží po zákonu, jenž by udělal přítrž dosavadní anarchii na silnicích a vytkl práva i povinnosti automobilismu, avšak automobil nesmí se považovati za vetřelce. Exp. setník Wo!í dovozoval, jak vojenští kon záhy zvyknou na automobilní train Přís. zem. výboru Pirko vyčítá, že továrníe dělají propagandu proti zákonu. Exp. Lanner obává se úpadku automobilníh průmyslu následkem zamýšleného zákona; - - prof. Engländer vykládal, kdy je automobil v čin nosti; připouští na veřejné silnici největší rychlos 45 km., v zavřených místech nejvýše 20 km. v hustě obydlených čivrtích městských ještě méně . — prof. Kobe souhlasí s Engländrem: — Fried- mann pojednal o nákladních automobilech; vrch, stav. rada Erhart vyličoval účinky brzdění přimlouval se za průkaz způsobilosti řidičů, povinne číslování všech automobilů a jednotnou úpravu jízdy na říšských silnicích. Tím byl výslech znalců odbyt a anketa ukon čena obvyklými vzájemnými díky.
Fischer Klement wo Pirko Lanner profesor Engländer Kobe Fried Erhart Francie km
15 article
V odboru železničního výboru posl. d Ellenbogen soudí, že ministr nedůvěřuje tuze svým důvodům. Prostým-politováním — jak dr. Syl vester navrhuje — nenapraví se porušené právo po- slanecké sněmovny. Jedná se o víc, o důvěru želez- niční správy. Mohl by hlasovati pouze pro I. část Sylvestrova návrhu a činí návrh: Odbor dosazený ku prozkoumání překročených úvěrů při stavbě alp- ských drah prohlašuje po zevrubném prozkoumán předloženého materiálu: 1. Vláda, podávajíc v roce 1905 předlohu, opomenula jasně vylíčit příští sla vební nesnáze a náklady vzdor varování geologůvt techniků od r. 1904; 2. změníla základ a ráz pro gramu stavebního, povoleného poslaneckou sněmov nou, a tak jednala zjevně proti zákonodárcov úmyslu; 3. nezpravila v čas poslaneckou sněmovnu o zamýšlených, ba již provedených změnách pro- gramu a překročení povoleného úvěru a tak ji zba- vila příležitosti ke kontrole a kritice, čímž porušeno její ústavní právo na povolování a použití úvěrů.
doktor Syl Sylvestrův slanecký sněmovna
16 article
Pro velké hospodářské nebezpečí a právní ná sledky, vyplývající z přerušení stavby pro stát a ko- runní země, interessované stavbou alpských železnic octl se výbor v tísni doporučiti, aby se podaná před- lohu přijala. Naproti tomu soudí výbor, že řišská rada nemůže míti dále důvěry k nynějšímu ministrovi železnic, jenž svévolným jednáním způsobil velké nebezpečí státním financím i státnímu hospodářství Hlasování o podaných navrzích provedeno k předsedovu návrhu tajně. Odevzdáno S lístků, jeden prázdný. První čásť Sylvestrovy resoluce: »Vlád vyzývá so, aby zákonné a finanční zajištěn! větálc státních slaveb prováděla budoucně pouze na základě spolehlivých delailních projektů a rozpočíů, vypraco- vaných se zřetelem na výsledek dostatečného vyše tření« — přijata jednohla sně. Ellenbogenova resoluce přijata 4 pro 3 hlasůlm. Referentem pro výbor ustanoven předseda posl
Sylvestrův Ellenbogenův
17 article Kaftan.
Kaftan. Tiskový výbor dorokoval o 8. 14. tiskového zákona a usnesl se vypustiti z předlohy ustanovení že povolení ke kolportáži zbavují se listy, dopu stivší se jistých zločinů a přečinů proli veřejn mravnosti. Čilá debata rozpředla se při § 17. (o důvodec relativného a naprostého vyloučení z pouličníh prodeje). Posl. dr. Stránský navrhoval, aby celý článel byl vypuštěn. Jiní řečníci vytýkali minimální stář 18 let a uvažovali zevrubně, mají li osoby duševn choré, s ošklivými nebo nákaznými nemocmi byl vyloučeny naprosto neb relativně. Jednání pokročilo až k hlasování, jež vykonás v příští schozi
Kaftan Posl doktor Stránský
18 article
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . rn 8h odpolední . . . . . . . za 2h Ve dllalkách na venkově. ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3 Inserá t platí se holevě papře Přečplacení a inserty přijíná sdnini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nacházejí ne též redake tiskárna a ozpedice „ Národnich Liistů“ Rukoplsy se nerracsjí.
Národnich Rukoplsa
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. března. (Sněm králo- ství českého.) Z českých poslaneckých kruhů sděluje se vídeňské „Inform.“, že němečt pokrokoví a lidoví poslanci byli by ochotni, upu- stiti od obstrukce na sněmu království českého, aby se tento mohl po Velikoncích sejíti asi k dvounedělní schůzi. Ale obtíže činí všeněmeču poslanci a jest prý obava, že pokrokovci a li- dovci se na konec, jako vždy, podrobí diktátu Všeněmců. Poněvadž oč toho, jak se na českém sněmě zachovají Němci, bude záviseti další chování české delegace na říšské radě, kolují dle „Nové Reformy“ už nyní v kuloárech sněmovních po- věsti, že vypukne zase co nevidět česká ob- strukce. Zpravodaj „N. Ref.“ obrátil se vté věci s dotazem k dru. Pacákovi, jenž mu za přítomnosti dra. Kramáře oznámil, že pověsti o zmařeném jednání mezi Čechy a Němci jsou proto nesprávné, že český klub s Němci nija- kého vyjednávání dosud nezahájil a proto vyjed- návání nemohlo býti přerušeno. Příměří dle téhož listu Čechové uzavřeli jen s vládou; vy- jednávání s Němci mělo by počíti teprve na sněmě. Jestliže však Němci upuštění od ob- strukce činí závislým od nových značnýeh ústupků, nutno situaci pokládati za zhoršenou. Jednání Němců „N. R.“ nazývá cynickým, ježto Němci provádějí sami to, z čeho stále viní Čechy, t. j. provozují politiku vyděračskou. V Praze, 23. března. (Uherská krise.) Dnes dopoledne byl přijat ve slyšení na budín- ském hradě hr. Štěp. Tisza, jenž patrně de- poručil panovníku, aby vyslechl opětně mínění dra. Weckerla. V 1 hod. s poledne byl přijat panovníkem dr. Weckerle a pobyl ve slyšení celou hodinu. Dle zprávy, vydané o tomto sly- šení, panovník vyptal se, jak se vytvářila siluace nyní a dr. Weckerle vyložil mu své názory, opa- kuje to, co přednesl již za své prvé audience.
Němec N Ref Pacák Kramář Čecho Štěp Tisza doktor Weckerle Praha Čechy
20 article
Sestavením nové vlády dr. Weckerle pověřen nebyl a také neví, kdo bude vyslechnut po něm. Povolání dra. Weckerla na hrad, o němž s rozšířila po Pešti zpráva již dopoledne, vykládá se v ten smysl, že panovník se definitivně ještě nerozhodl pro bezbarevný přechodný kabinet. Ale ve straně neodvislosti se má za to, že bude přece jen jmenováno ministerstvo, kterému při- padne za úkol obstarati běžné úřadní věci kdežto dr. Weckerle jako nový homo re- gius ujme se úkolu, odstraniti nynější krisi. Podaří-li se mu zabezpečiti si většinu a utvo- řiti parlamentní kabinet, přechodní ministerstvo odstoupí a vládního kormidla chopí se d. Weckerle. Hr. Jüf. Andrássy měl dnes poradu s Košutem, Darányem a hr. Hadikem. Z Rátotu přibyl do Pešti Kolom. Szell. Na dnešní dvorní hostinu byli pozváni též tři členové strany neodvislosti. V Praze, 23. března. (Ke včere jš s chůzi spojené opposice.) Majíce před sebou celou včerejší řeč hr. Apponye v ple- nární schůzi spojené opposice, dodáváme, že stran vojenských požadavků hr. Ap- ponyi pravil: „Poněvadž bylo možno předvídati, že vyřízení vojenské otázky narazí na obtíže bylo bez projudice, t. j., aniž by se kterékoli straně ukládaly jakékoli zavázky, navrženo, že vojenské otázky mchou býti z pro- gramu vyloučeny, jestliže se vojenská správa na dobu, pokud se bude prováděti koaliční program, vzdá zvýšení vojen- ského kontingentu a vojenských břemen.“ Svou řeč pak zakončil slovy: „Ony osudné síly, jež po staletí obklopují panovníky,
doktor Weckerle Andrássy Košut Darány Weckerla Pešť Hradec Praha Apa
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác Heller.
doktor Heller
22 article
V době přechodné.
23 article
Formanská poesíe. — Výprava do Víd- ně. — Čím bývali formani studentům — Žapečetěná psaníjako kontrabana — Jak lidé důvěřoval: poštovním schránkám a jak jim dosud mnozí dů- věřují. — Bývalé frankování a bývalé recepisy.) V jednom z dřívějších článků vylíčil jsem, jakým způsobem jsme v letech padesátých, ja kožto mali studenti, z domova do Prahy a od- tud zase nazpět domů jezdívali. Při této do- pravě byl hlavním činitelem »forman«, z měho rodiště ponejvíce ovesnář. Tou dobou byla ještě v plném květu formanská poesie, jejiž zbytky už jenom tu a tam v odlehlých krajích na bý valé doby vozatajstva upomínají. A tato poesie měla také svoje druhy: vý pravy idyllické čili selanky, výpravy ponuré zasmušilé čili elegické, pak zase expedice roz- marné, veselé atd. Pravou epopejí ve formanské poesii byla na př. výprava z měho rodiště do Vidně. Kdo ji prodělal, po celý život jistě na ni vzpomíná. Trvala čtyři noci a pět dní, čtyř noci a pět dní plných rozmanitostí i nudy plných mrzutostí i homericky pestrých dobro družství, plných útrany i veselých požitků. V dlouhých, několikaměsíčních přestávkách od- hodlal se vždy některý forman, že uspořádá vý- pravu do Vidně a přijímal dvě, tři neděle na- před přihlášky. Někdy byla výprava uspořádána jenom pro učně a služky, jimž Vídeň byla ký ženým nebo určeným Doradem, jindy zase byl prostě pasažerská, smíšená. V době prázdnin připojil se k ní tu a tam nějaký student. Představte si velký košatinový vůz s plach- tou na velkých obručích, plný kufřiků, krabie a ranců, na nichž nebo mezi nimiž byla upra- vena místa k sezení pro muže a mladíky, pro
Praha Vídeň Dorado
24 article
ženy a dívky, tažený dvěma, někdy také čtyřm valachy a řízený hranatým vozotajem v těžkých, vysokých botách, s mohutnou dřevěnou dýmkou v ústech a s obrovským bičem v pravici, s bi- čem, jehož práskání jako střelba z bambitek vzduchem třaskalo a v lesích nebo skalách mnohonásobnou ozvěnu budilo . . . a máte za- jisté potuchu o poesii cestování, jež účastníkům výpravy nastala, jakmile rodné město opustili, Pasažeři se rychle seznámili a na voze bylo veselo; mužští křápali, ženské štěbelaly a smichu bylo vice, než rozumu. Když začala silnice stoupat do vrchu, slezla celá společnost a šla podle vozu nebo za vozem pěšky; kde okoli tomu dovolovalo, nadcházela si pěšinami přes pole a lesy, při čemž staří mladí pro ukrácení cesty všelijak dováděli. Když se selmělo a žádného pří- krého stoupání nebylo, slezlo se všechno pod plachtou a nastala večerní zábava, při ni rozpálené dýmky mužů situaci romanticky osvět- lovaly. Pak přišla velká zájezdní hospoda a ky nul nocleh, někdy dobrý a klidný, někdy nepo kojný a svízelný, ale vždy vítaný. Zůstavuje se čtenáři, aby obraznosti svoji uzdu popustil a dle vlastních různých zkuše- ností si představil, co všechno se formanským pasažérům za čtyři noci a pět dní na silnieích. při nadcházkách lesy a v hospodách o nocle- zích zajímavého, mrzutého neb veselého přiko- dit mohlo a skutečně také přiházelo. Vypsáníi jenom několika příkladů zabralo by zde příliš mnoho prostoru. Krom toho byla takováto ce- stovní epopej jednak výjimkou neb zvláštnostl. jednak jakýmsi souborem čili velkou sumou menších formanských výprav, jež dle okolnosti a potřeby podnikány býti musily a tedy také su- mou avantur, jež se při nich sbíhaly.
25 article
Cestování bez formana bylo pro studenty vůbec pro obecenstvo, jež k zámožné honorac nenáleželo, prostě nemyslitelno; a když i stu dent v žebřinovém voze s kočím a potahem svého otce do Prahy vypraven byl, nebylo mez jeho a obecnou formanskou výpravou žádněho podstatného rozdílu. Avšak nám, jejichž otcové koní neměli. byl forman něčím více, než toliko vlastníkem »příležitosti«, kterouž jsme se vozili: forman byl také pro náš pobyt v Praze nezbytnou po- třebou a proto staly se život v Praze a formanv obvodu našich myšlenek nerozlučnými pojmy Forman přivážel studentům do Prahy k prvnímu peníze, každých čtrnácte dní čisté prádlo av nepravídelných lhůtách pecny venkovského chleba uzené maso nebo jitrnice a jiné výrobky do movského hospodářství. Ale nedosti na tom když rozpočet z rovnováhy vyšel a studentov ve snách hubené egyptské krávy se zjevovaly což dle tehdejšího také egyptského snáře zna čilo obědy na hradbách »u slunce« a večeře ve vzdušných výšinách, byl forman naší eskompln bankou. Když bylo po trhu a ovesnář prodáno měl, zaklepáno na jeho plný opasek nebo čer venou juchtovou »tašku« a forman přijay s úsměvem potvrzenku potěšil finančně stisněného mladika křajana ocholně několika co nejméně ušpiněnými zlatkami. Doma pak presentoval po- tvrzenku studentovým rodičům anebo použil j jakožto platidla při nákupu ovsa.
Forman Praha forman přijay
26 article
Také byl forman studentskou poštou. Al psaní, jež v tobolce přinášel nebo odvážel, ne směla býti zapečetěna ani zalepena, neboť sou kromé doručování přespolních uzavřených do pisů považovalo a trestalo se jako poplatkový přestupek a formani byli v nebezpeči, že jef- nanění strážník u brány nebo policajt na trhu vyzve, aby ukázali tobolky, nemají-liv nich nějaká zapečetěná psaní. Na státním ná draží vystoupil v říjnu 1859 z drážďanského vlaku mladý, elegantní muž a spatřiv ve vesti bulu obcházejícího strážníka, přistoupil k němu vyňal z tobolky zapečetěné psaní a pravil »Duďle tak dobrotiv, pane strážníku... mám zde doporučující psaní na professora, jehož přednášky bych jako cizinec rád poslouchal ... nemohl byste mi říci, kde bydli, abych se mu mohl představit?« Strážník vzal do ruky list prohlednuv jej, odpověděl zdvořile: »Adressu professora Purkyně vám ihned napíšu, ale dříve musite se mnou tamhle do policejní inspekční kanceláře. U nás je totiž zapovězeno donášel zapečetěná psaní, bude s vámi zaveden krátký protokol a zaplatite přiměřenou pokutu . .. Cizinec zaplatil 1 zl. 25 kr. pokuty a mohls pak najati drožku, která ho k professorovi do- vezla. Námitka, že doporučující psaní osobně
Al Purkyně
27 article
dodáno býti musí, nie nezpomohla : psaní neměle být zapečetěné. Tato přísnost proti soukromému obsta- rávání zapečetěných dopisů plynula z rigoros- ního pojímání a výkladu regálů. Prováděn listové pošty bylo toliž a je dosud regálem částí výsostních práv panovnických, která se přes všechny proměny dosud v rukou státu udržela, tedy výhradným právem státu a každ zprostředkování zapečetěného psaní považováno z porušení královského práva, trestuhodné zcela bez ohledu na velikost či nepatrnost škody, jež tím poštovnímu eráru byla způsobena, jako se na př. tresce padělání a napodobení bankovek bez ohledu na to, bylali způsobena aneb i vůbee jen zamýšlena nějaká škoda, anebo jako se stihá pěstování tabákových rostlin, i když je zjevno, že pěstitel na výrobu kuřlavého či šňu- pavého tabáku nebo doutníků ani nepomyslil Tento přísný a obmezený názor o poštovním regálu nedal se udržeti a nezbylo z něho nic více, než že hromadnou dopravů a soustavné doručování dopisů žádný soukromý podnikate po živnostensku prováděti nesmí, kdežto doprava balíků již regálem není a tedy soukromým podnikateli, speditéry atd. prováděna býli sml.
28 article
Poštovní předpisy byly tehda v některém ohledu velmi přísné. Než zobecnělo uživání ho- tových obálek na zalepování, skládali lidé papír. na němž psaní bylo napsáno, prostým způ- sobem do čivereové formy a pečetili je. Kd s papírem a nůžkami poněkud lépe zacházeli uměl, vystřihoval si z půlarchu nebo celého archu — dle potřeby — obálku přiměřenou listu nebo listině, jako se dosud činí, když vhodná tovární obálka není po ruce. Ale pečetit musilo se řádným pečelitkem s plným jménem nebo začátečními písmeny jména a příjmení nebo s šlechtickým erbem. Přísně zapovězeno bylo pe- četit psaní rakouskými mincemi, snad proto, že by každý takové psaní rozpečelit a pak zase krejcarem nebo šestákem zapečetit mohl. I když zavedeny byly erární obálky s vytištěnými na nich poštovními známkámi, psaní se stále ještě pečetila. Proto bylo modou u všech »lépe posta- vených« mužů, nositi na ukazováčku pravé ruky co možná massivní zlatý pečetní prsten a také závěsky u hodinkových řetízků bývaly upraveny lak, aby se jich uživati mohlo jak pečelitek, ba i na kapesních nožích bývaly n silnějším konci kovové plotýnky s vyrytými ini- cialami nebo monogramy k pečetění. Peníze zasílaly se z pravidla v ten způsob, že se odevzdaly na poště s otevřeným psaním úřadníkovi, který je přepočítal, sám do psaní obálky vložil a pak známým způsobem, erárním i zasilatelovým pečetítkem několikráte zapečetil.
Kd
29 article
Zasílání peněz v zavřených obalech s udáním ceny, bylo sice již v první polovici padesátých let zavedeno, ale opatrní venkované chtěli miti plnou jistotu, aby adressát správnosti zásilky popříti nemohl a dávali si penize na poště pře- počítávati. Pražané zase byli z valné části tak lehkomyslní, že zapečetěné a udáním ceny opa- třené peněžní listy jako obyčejná psaní prostě do schránek házeli. Roku 1854 byla do ulič- ních schránek naházena 104 psaní s penězi poštovní ředitelství vyzývalo obecenstvo, aby ta- kováto psaní odevzdávalo na poště na recepis, ježto jinak pošta za ztrátu takových zásilek ru- čiti nemůže, ale nic naplat; roku 1855 bylo dle výkazu poštovního ředitelství ve schránkách zase nalezeno 206 psaní, ve kterých se dle udání nalezalo 9442 zl. 51 kr. v bankovkách, 300 franků, 67 tolarů, 93.5 prus. tolaru, 17 du- kátů a za 14 879 zl. cenných papírů. Poštovní správa napomínala zase, ale ještě roku 1856 bylo v uličních schránkách pražských nalezeno 461 psaní s udaným obsakem 11.453 zlatých v bankovkách kromě zlatých mincí. Tato bezstarostnost a dobromyslná důvěři- vost Pražanů překonávala ještě klidnou jistotu severních Američanů, kteří, dle vypravování ce- stovatelů, když poštovní schránky na ulicíeh plny jsou, psaní svá prostě na vrch schránek kladou, takže někdy na schránkách celé kupy listů jsou narovnány. Nám, kteří jsme si uvykli, zasilati peníze a cenné papíry s přísnou akuratessou na podací aneb i zpáteční recepisy, připadá jako zvěst z báchorky, že byli před padesáti léty v Praze lidé, kteří psaní s penězi prostě do poštovních schránek házeli a přece můžeme se poučitiu každého poštovního úřadníka, že jsou tací lidé dosud, ačkoli už jich je méně. Stáváť se podnes ještě, že vhodí tu a tam někdo do černožluto
Pražan Američan Praha