2
masthead
V Praze, v pátek dne 24. března 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí see
v Praze v administraci
něs
natvrt leta. . . S K Z
s dvojí donáškou
načtrt ta . . . . 7 K noh
ve slíakách: 2 K s0
na měsíe.
Peštent
na měsíe
tn lia . . . . 9 K enn
s dvojí zálcilkeu
na měeí
k čtvt leta . . . 11 K so
L. Z Petrohradu, 23. března. (Původní
telegram zvláštního dopisovatele »Nár. Listů«.)
Dovídám se z dobrého pramene, že
se očekává záhy úřadní sdělení o po-
řadu pracovním komise pod předsed-
nictvím ministra vnitra Bulygina za
příčinou svolání zástupeův zemstev
a lidu. Komise pospíší si a vypracuje
pořádek svolání sněmu.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 5.
K Z
Praha
Petrohrad
5
article
Chaos
Chaos
Tak zvaní znalci rakouských poměrů na-
říkají pokaždé, když se v této zajímavé říši něco
nezdaří, na pessimismus, kterým prý veřejný živo
v Rakousku skrz na skrz je prosáklý. Popíráme
to! Tvrdíme naopak, že základním rýsem tohot
života je neodůvodněný optimismus, ba víee
ještě, že to bezměrná lehkomyslnost, se kterouž
krok za krokem se setkáváme, putujeme-li laby-
rintem, jemuž se zde řiká — politický vývoj.
Kdo nestranně s plačí perspektivy pohliží
na to, co od několika let se v této monarchii
děje, strne nad zmatkem v této polovině i z
Litavou, i marně namáhati se bude vyhledati
z chaosu tu i tam nějakého východiště. Kam-
koli se obráti, všude setká se s neprostupnou
barriérou, jež brání prodrati a probojovati se
ke spáse.
Rakousko
Litava
6
article
Nemohlo býti také jinak. V Rakousku žilo
se vždy jen ode dne ke dni. Nastala-li nějaká
obtíž a komplikovaná situace, nikdo nenamáhal
se pátrati po příčinách zjevu toho, nikdo neměl
odvahy užiti léku radikálního, stačil vždy jen
prostředek dost dobrý sice k okamžitému vy-
váznutí z bědného postavení. Na to, že nesnáz
v nedlouhé době a v rozsahu mnohem větším
a s nebezpečím hrozivějším opět se dostaví, ne-
pomýšlel nikdo.
Osm let již minulo od té doby, kdy dle
zákonů z roku 1867 přikročiti se mělo k ob-
nově tak zvaného rakousko-uherského vyrovnání
a dnes nalezají se ředitelé této říše právě tam,
kde byli v roce 1897, ovšem že tehdy prová-
zela je aspoň naděje ve šťastný zdar, kdežlo
dnes naději tu již pochovali.
Ve vídeňském parlamentě přijat byl v úter
a sice jednohlasně návrh poslance Derschatty
aby zvolena byla zvláštní komise ku prozkou-
mání věcí rakousko-uherských. A již zase Vídeň
je plna růžové nálady, již zase deklamuje se
uzdraveném rakouském parlamentě, o jedno-
myslné, svorné vůli zastupitelstva lidu ve králov-
stvích a zemích na říšské radě zastoupených
opřiti se »madarským pretensím«.
Rakousko
Vídeň
7
article
Není-liž to oplimismus s onou orientáln
příchuti, klerá mění náladu s rychlostí, s jakou
mění se aprilová pohoda.
Co znamená přijetí návrhu Derschatfovah
Je to pravda, že všechna Císlajtanie je dnes
naplněna nezlomnou jednotnou vůlí, chránit stůj
co stůj armádní němčinu a hospodářské spojení
s Translajtanil? Je kdo tak pošetilý že by do-
mnívati se mohl, že národy rakouské a jejich
zástupce dovede po všech probojovaných zápa-
sech dnes v jedno spoutati německá armádní
řeč, dvouhlavý rakouský orel na vojanských
praporech a černožluté třepení na portepé?
V hospodářském ohledu jsou sice v této říši
strany a správněji řečeno vrstvy, jež by těžce
nesly celní a obchodní rozluku, jsou ale zase
jiní, již by ji s radostí vitali.
A znamená vůbec něco volba výboru, k níž
dojde dnes šťastně po tom, když bezmála čtyř
měsíce s návrhem dra. Derschatty hrána byla —
ovšem že v zákulisí — parlamentní kopaná?
Uvidíme, co ve výboru tom se upeče a ja
kou předloží plenu paštiku. Však kdyby byla
sebe pepřenější, papriku maďarskou sotva pře-
A k vůli tomu hosanna v okamžiku, kdy
zřejmo je, že maďarská opposice zlomiti se nedá,
s tou že jinak zacházeli se musí, než s odpo
rem cislajtánským.
Co počne si Vídeň, nepovolí-li Maďaři v ny
nějším stavu ex lex rekruty, odeprou-li vůbec
plnění povinností, jež plynou z dosavadního
svazku s touto polovinou říše?
Co bude s celními smlouvami a jak ve
hrozné politické nejistotě, jež zavládne, až půjde
to do tuhého, utváří se hospodářský život v Před-
litavsku? Pomůže tu výbor pro návrh Derschattův?
Pěkná se tu otevírá perspektiva.
Maďar
Derschattův
Vídeň
8
article
Bude snad nynější parlament uherský roz-
puštěn a vypsány nové volby? Dnes nemůže
býti nejmenší pochybnosti o tom, že by dopadly
pro stranu osmačtyřicátníků ještě příznivěji než
volby lednové. Aneb bude míti Vídeň odvahu
suspendovat uherská ústavní práva? Pak ovšem
by musíla mít pohotově několik armádních sborů,
by zjednaly důrazu rozhodnutím koruny. V Uhrách
nedá se manipulovat jako u nás — výjimeč
nými stavy a prohlášením stanného práva. Však
zbytečně o tom šířiti slov. Trváme na tomi
dnes, že Maďaři sice nevymohou tentokráte již
co jejich konečným cílem, ale že vymohou
mnoho a že vítězství bude jako vždy také
tentokráte na jejich straně, třeba že věc bude
urovnána obratně tak, aby zdálo se, že v zápase
nebylo ani triumfujícího ani poraženého.
Na výbor pro návrh Derschattův a na ví-
deňský parlament vůbec při tom nebude dbáti
ani ten, ani onen compaciscent. Tu se teprv
ukáže, jakou váhu, jaký význam a důležitost
má nebohý parlament předlitavský, jehož nikdo
se neptal, když šlo o pakt z roku 1867 a jehož
nikdo nebude se pláti, až dojde na vyřízen
sporu, jenž touto monarchií dnes zmítá.
A uvažoval snad již kdo o tom, co pří-
činou oné bědné bezvýznamnosti a nicotnost
parlamentu vídeňského a kde dlužno hledat
příčinu toho, že od té doby, co byl v tétc
monarchii etablován dualism, panství v ní pro-
vozovali výhradně Maďaři?
Uvažoval o tom zákonodárný sbor vídeňský
jehož hlas zaniká úplně v politickém komandu
maďarském? Uvažovala o tom koruna, kteréž
by přece také trochu mělo na toní. sejíli, aby
měla na této straně náležitou oporu naproti aspi-
Maďar
Uhry
10
article
racím na straně druhě?
Chraň bůh. Oba činitelé byli by nutně po
takovémto uvažování dospěli k závěrku, že za
poměrů, jež zavládly následkem neblahé politiky
centralistické a germanisační, Cislajtanie vůbee
níkdy se protiváhou Maďarům nestane a stát
nemůže.
Bylo by nutno bývalo nejdřív odklidit
chaos zde, odčiniti energicky následky mizerné
politiky, jež provozována zde od více než čtyři-
ceti let a především ale emancipovati se o
zhoubných tradie terezianských a josefinských.
Bylo by nutno vrátiti se po dlouholetém blou-
dění kajicně ku jedině možnému východišti ze
zmatku: ke vlastní idei soustátí rakouského.
K tomu ale nebylo ani v parlamentě, tím
méně pak v rozhodujících kruzích vídeňského
hradu chuti a odvahy.
A přirozený následek nepřirozeného politi-
ckého rozvoje je hrozný ten zmatek tu i tam.
Nejeden z řečníků, již ujali se slova
Maďar
11
article
v debatě o Derschattově návrhu, volal dojem
ným hlasem, ba prosil poslance a strany, aby
oproti maďarskému nebezpečí postupovali svorně
jeden za všechny a všichni za jednoho, zejmena
aby pro dobu nastávajícího boje otázky národ
nostní odložili.
Marné volání. Tak pošetilí národové ne-
němečtí, zejmena ale národ český nebude, aby
vyčkal s dalším zápasem za spravedlivé národn
požadavky až odstraněho bude nebezpečí ma-
darské a potom, až obloha se opět trochu vy-
jasní, aby za všecky služby proká-
zané státu i koruně jako z pravidla
sklídil také tentokráte vděk
opětném odmitání jeho tužeb
práv, v opětném útisku.
Ne, ne. Jest v tom zkušenost, že na
Vídni národové neněmečli vynutili úryvky svých
práv vždy jen tehdy, když jí voda tekla již
do krku.
A dle této zkušenosti zachováme se i ten-
tokráte. Uvidíme, jak se stát ten z chaosu
v němž se potácí, vymotá,
Derschattův
Vídeň
12
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 23. března. (C.- B.)
Rozpočtový výbor vyřídil několik referál
o prodeji státního majetku a rokoval dál o kap
Finanční správa.
Posl. Menger nabádal vládu ku péči o zem-
ské a obecní finance. Bylo by dobře zpraviti výbor
i sněm o finančním stavu všech zemí rakouských.
aby se na ně dle možnosti dbalo. Navrhuje, aby
vláda opatřila výboru přehled zemských rozpočtů za
poslední tříletí. Zvýšení kořaleční daně by se měl
uvážiti. Nejdůležitější, ale také nejnesnadnější otá-
zkou je zákonná úprava podmínek spolužití různých
národností. K tomu třeba smyslu pro spravedlnost
poznání, že třeba prostředkující řeči. Na rozřešení
těch věcí závisí budoucnost stálu.
Posl. Lupul a Klemann přimlouvali se z
nápravu zemských financí: — Romančuk za vy-
loučení politiky z finanční správy; — Hofma n
stýskal si na ministrovou odmítavost v otázce roz-
šíření telefonu.
Ref. dr. Górski prohlásil, že finance zlepšís
řádnou finančni politikou a parlamentní prací. Ná-
rodní vítězství jedné nebo druhé strany by nena-
pravilo újmy a škody, způsobené hospodářským
úpadkem.
Posl
Menger
Ref
doktor
Górski
Vídeň
13
article
Dále referoval o resolucích, jež jsou ve spojen
s »Finanční správou«, iniciativných návrzích a peti
cích, jež vyřízeny dle jeho návrhů.
V odpolední schůzi rokovalo se o ka
Přímé daně. Ref. Marchet podal zevrubnou
zprávu a navrhl resoluci o brzkém provedení sou
stavné reformy a kodifikaci předpisu o budovní dani
Posl. Hofmann stýskal si na přílišnou výšku
a obtížné předpisy v provádění budovní daně, co
je na ujmu stavební činnosti. Dále přimlouvá se za
starobní pojišťování berních exekutorův a navrh
resoluci, již vláda vyzývá se, aby než sa pořld
nová úpravá budovní daňě, zlepšita některá ustano
vení cestou nařízení.
Posl. Schraff! pídil se po nedostatcích osobn
příjmové daně v Haliči a ptal se ministra po dan
tamních největších jejích poplatníků, narážeje ne
bankovní dům Rothschildův. Navrženými jeho reso
lucemi vláda vyzývá se, aby 1. záby předložila re-
formu přímých daní, 2. doplnila zákon ze dne 12.
července 1896 o neploduých pozemcích a vrá
tila pozemkovou daň neprávem předepsanou a 3. po
starala se při ukládání činžovní a třídní daně do
movní o postup pokud možná stejný a odstranila
všeliké fiskální krutosti.
Příšti schůze bude v úterý o 5. hod o dp.
V anketě k zákonu o povinném ručení auto
mobilů pokračovalo se ve výslechu expertůze
skupiny průmyslníků.
Exp. Löhner konstaloval, že přihlédnutím
k automobilnímu průmyslu v nových obchodních
smlouvách kyne mu nový vývoj. Z odpovědí ex
pertů na dotazník nevystihl nijaký zvláště novy
moment.
Naprotí francouzské statistice, expertem předlo
žené, že v době, kdy ve Francii rozmnožilo se tu
Posl
Hofmann
Schraff
Rothschildův
Löhner
Halič
Francie
14
article
zemské zboží v ceně 32 mill., nehody automobil
sklesly z 1534 případů na 1352, konstatoval exper
Pattai, že tato doba shoduje se právě s časem
kdy ve Francii nabyla platnosti policejní opatření
vydaná proti automobilům.
Exp. Fischer soudí, že ručení bude na újmu
automobilnímu průmyslu. Říšský jízdní zákon zbavií
by automobilismus škodných výstřelků.
Exp. Klement poukazoval na dosavadn
vzkvět automobilismu, jenž vybudoval další pěkné
naděje, avšak následkem předlohy o ručení odvoláno
mnoho lelošních objednávek pro případ, kdyby s
nynější předloha stala zákonem. Interessenti sam
touží po zákonu, jenž by udělal přítrž dosavadní
anarchii na silnicích a vytkl práva i povinnosti
automobilismu, avšak automobil nesmí se považovati
za vetřelce.
Exp. setník Wo!í dovozoval, jak vojenští kon
záhy zvyknou na automobilní train
Přís. zem. výboru Pirko vyčítá, že továrníe
dělají propagandu proti zákonu.
Exp. Lanner obává se úpadku automobilníh
průmyslu následkem zamýšleného zákona; - - prof.
Engländer vykládal, kdy je automobil v čin
nosti; připouští na veřejné silnici největší rychlos
45 km., v zavřených místech nejvýše 20 km.
v hustě obydlených čivrtích městských ještě méně .
— prof. Kobe souhlasí s Engländrem: — Fried-
mann pojednal o nákladních automobilech;
vrch, stav. rada Erhart vyličoval účinky brzdění
přimlouval se za průkaz způsobilosti řidičů, povinne
číslování všech automobilů a jednotnou úpravu jízdy
na říšských silnicích.
Tím byl výslech znalců odbyt a anketa ukon
čena obvyklými vzájemnými díky.
Fischer
Klement
wo
Pirko
Lanner
profesor
Engländer
Kobe
Fried
Erhart
Francie
km
15
article
V odboru železničního výboru posl. d
Ellenbogen soudí, že ministr nedůvěřuje tuze
svým důvodům. Prostým-politováním — jak dr. Syl
vester navrhuje — nenapraví se porušené právo po-
slanecké sněmovny. Jedná se o víc, o důvěru želez-
niční správy. Mohl by hlasovati pouze pro I. část
Sylvestrova návrhu a činí návrh: Odbor dosazený
ku prozkoumání překročených úvěrů při stavbě alp-
ských drah prohlašuje po zevrubném prozkoumán
předloženého materiálu: 1. Vláda, podávajíc v roce
1905 předlohu, opomenula jasně vylíčit příští sla
vební nesnáze a náklady vzdor varování geologůvt
techniků od r. 1904; 2. změníla základ a ráz pro
gramu stavebního, povoleného poslaneckou sněmov
nou, a tak jednala zjevně proti zákonodárcov
úmyslu; 3. nezpravila v čas poslaneckou sněmovnu
o zamýšlených, ba již provedených změnách pro-
gramu a překročení povoleného úvěru a tak ji zba-
vila příležitosti ke kontrole a kritice, čímž porušeno
její ústavní právo na povolování a použití úvěrů.
doktor
Syl
Sylvestrův
slanecký sněmovna
16
article
Pro velké hospodářské nebezpečí a právní ná
sledky, vyplývající z přerušení stavby pro stát a ko-
runní země, interessované stavbou alpských železnic
octl se výbor v tísni doporučiti, aby se podaná před-
lohu přijala. Naproti tomu soudí výbor, že řišská
rada nemůže míti dále důvěry k nynějšímu ministrovi
železnic, jenž svévolným jednáním způsobil velké
nebezpečí státním financím i státnímu hospodářství
Hlasování o podaných navrzích provedeno
k předsedovu návrhu tajně. Odevzdáno S lístků, jeden
prázdný.
První čásť Sylvestrovy resoluce: »Vlád
vyzývá so, aby zákonné a finanční zajištěn! větálc
státních slaveb prováděla budoucně pouze na základě
spolehlivých delailních projektů a rozpočíů, vypraco-
vaných se zřetelem na výsledek dostatečného vyše
tření« — přijata jednohla sně.
Ellenbogenova resoluce přijata 4 pro
3 hlasůlm.
Referentem pro výbor ustanoven předseda posl
Sylvestrův
Ellenbogenův
17
article
Kaftan.
Kaftan.
Tiskový výbor dorokoval o 8. 14. tiskového
zákona a usnesl se vypustiti z předlohy ustanovení
že povolení ke kolportáži zbavují se listy, dopu
stivší se jistých zločinů a přečinů proli veřejn
mravnosti.
Čilá debata rozpředla se při § 17. (o důvodec
relativného a naprostého vyloučení z pouličníh
prodeje).
Posl. dr. Stránský navrhoval, aby celý článel
byl vypuštěn. Jiní řečníci vytýkali minimální stář
18 let a uvažovali zevrubně, mají li osoby duševn
choré, s ošklivými nebo nákaznými nemocmi byl
vyloučeny naprosto neb relativně.
Jednání pokročilo až k hlasování, jež vykonás
v příští schozi
Kaftan
Posl
doktor
Stránský
18
article
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . . rn 8h
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve dllalkách na venkově.
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3
Inserá t
platí se holevě papře
Přečplacení a inserty přijíná sdnini-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí ne též redake
tiskárna a ozpedice „ Národnich Liistů“
Rukoplsy se nerracsjí.
Národnich
Rukoplsa
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. března. (Sněm králo-
ství českého.) Z českých poslaneckých
kruhů sděluje se vídeňské „Inform.“, že němečt
pokrokoví a lidoví poslanci byli by ochotni, upu-
stiti od obstrukce na sněmu království českého,
aby se tento mohl po Velikoncích sejíti asi
k dvounedělní schůzi. Ale obtíže činí všeněmeču
poslanci a jest prý obava, že pokrokovci a li-
dovci se na konec, jako vždy, podrobí diktátu
Všeněmců.
Poněvadž oč toho, jak se na českém sněmě
zachovají Němci, bude záviseti další chování
české delegace na říšské radě, kolují dle „Nové
Reformy“ už nyní v kuloárech sněmovních po-
věsti, že vypukne zase co nevidět česká ob-
strukce. Zpravodaj „N. Ref.“ obrátil se vté
věci s dotazem k dru. Pacákovi, jenž mu
za přítomnosti dra. Kramáře oznámil, že pověsti
o zmařeném jednání mezi Čechy a Němci jsou
proto nesprávné, že český klub s Němci nija-
kého vyjednávání dosud nezahájil a proto vyjed-
návání nemohlo býti přerušeno. Příměří dle
téhož listu Čechové uzavřeli jen s vládou; vy-
jednávání s Němci mělo by počíti teprve na
sněmě. Jestliže však Němci upuštění od ob-
strukce činí závislým od nových značnýeh
ústupků, nutno situaci pokládati za zhoršenou.
Jednání Němců „N. R.“ nazývá cynickým, ježto
Němci provádějí sami to, z čeho stále viní
Čechy, t. j. provozují politiku vyděračskou.
V Praze, 23. března. (Uherská krise.)
Dnes dopoledne byl přijat ve slyšení na budín-
ském hradě hr. Štěp. Tisza, jenž patrně de-
poručil panovníku, aby vyslechl opětně mínění
dra. Weckerla. V 1 hod. s poledne byl přijat
panovníkem dr. Weckerle a pobyl ve slyšení
celou hodinu. Dle zprávy, vydané o tomto sly-
šení, panovník vyptal se, jak se vytvářila siluace
nyní a dr. Weckerle vyložil mu své názory, opa-
kuje to, co přednesl již za své prvé audience.
Němec
N Ref
Pacák
Kramář
Čecho
Štěp
Tisza
doktor
Weckerle
Praha
Čechy
20
article
Sestavením nové vlády dr. Weckerle pověřen
nebyl a také neví, kdo bude vyslechnut po něm.
Povolání dra. Weckerla na hrad, o němž s
rozšířila po Pešti zpráva již dopoledne, vykládá
se v ten smysl, že panovník se definitivně ještě
nerozhodl pro bezbarevný přechodný kabinet.
Ale ve straně neodvislosti se má za to, že bude
přece jen jmenováno ministerstvo, kterému při-
padne za úkol obstarati běžné úřadní věci
kdežto dr. Weckerle jako nový homo re-
gius ujme se úkolu, odstraniti nynější krisi.
Podaří-li se mu zabezpečiti si většinu a utvo-
řiti parlamentní kabinet, přechodní ministerstvo
odstoupí a vládního kormidla chopí se d.
Weckerle.
Hr. Jüf. Andrássy měl dnes poradu
s Košutem, Darányem a hr. Hadikem. Z Rátotu
přibyl do Pešti Kolom. Szell. Na dnešní
dvorní hostinu byli pozváni též tři členové strany
neodvislosti.
V Praze, 23. března. (Ke včere jš
s chůzi spojené opposice.) Majíce před
sebou celou včerejší řeč hr. Apponye v ple-
nární schůzi spojené opposice, dodáváme, že
stran vojenských požadavků hr. Ap-
ponyi pravil: „Poněvadž bylo možno předvídati,
že vyřízení vojenské otázky narazí na obtíže
bylo bez projudice, t. j., aniž by se kterékoli
straně ukládaly jakékoli zavázky, navrženo, že
vojenské otázky mchou býti z pro-
gramu vyloučeny, jestliže se vojenská
správa na dobu, pokud se bude prováděti
koaliční program, vzdá zvýšení vojen-
ského kontingentu a vojenských
břemen.“ Svou řeč pak zakončil slovy: „Ony
osudné síly, jež po staletí obklopují panovníky,
doktor
Weckerle
Andrássy
Košut
Darány
Weckerla
Pešť
Hradec
Praha
Apa
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobé minulosti
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác
Heller.
doktor
Heller
22
article
V době přechodné.
23
article
Formanská poesíe. — Výprava do Víd-
ně. — Čím bývali formani studentům
— Žapečetěná psaníjako kontrabana
— Jak lidé důvěřoval: poštovním
schránkám a jak jim dosud mnozí dů-
věřují. — Bývalé frankování a bývalé
recepisy.)
V jednom z dřívějších článků vylíčil jsem,
jakým způsobem jsme v letech padesátých, ja
kožto mali studenti, z domova do Prahy a od-
tud zase nazpět domů jezdívali. Při této do-
pravě byl hlavním činitelem »forman«, z měho
rodiště ponejvíce ovesnář. Tou dobou byla ještě
v plném květu formanská poesie, jejiž zbytky
už jenom tu a tam v odlehlých krajích na bý
valé doby vozatajstva upomínají.
A tato poesie měla také svoje druhy: vý
pravy idyllické čili selanky, výpravy ponuré
zasmušilé čili elegické, pak zase expedice roz-
marné, veselé atd. Pravou epopejí ve formanské
poesii byla na př. výprava z měho rodiště do
Vidně. Kdo ji prodělal, po celý život jistě na
ni vzpomíná. Trvala čtyři noci a pět dní, čtyř
noci a pět dní plných rozmanitostí i nudy
plných mrzutostí i homericky pestrých dobro
družství, plných útrany i veselých požitků.
V dlouhých, několikaměsíčních přestávkách od-
hodlal se vždy některý forman, že uspořádá vý-
pravu do Vidně a přijímal dvě, tři neděle na-
před přihlášky. Někdy byla výprava uspořádána
jenom pro učně a služky, jimž Vídeň byla ký
ženým nebo určeným Doradem, jindy zase byl
prostě pasažerská, smíšená. V době prázdnin
připojil se k ní tu a tam nějaký student.
Představte si velký košatinový vůz s plach-
tou na velkých obručích, plný kufřiků, krabie
a ranců, na nichž nebo mezi nimiž byla upra-
vena místa k sezení pro muže a mladíky, pro
Praha
Vídeň
Dorado
24
article
ženy a dívky, tažený dvěma, někdy také čtyřm
valachy a řízený hranatým vozotajem v těžkých,
vysokých botách, s mohutnou dřevěnou dýmkou
v ústech a s obrovským bičem v pravici, s bi-
čem, jehož práskání jako střelba z bambitek
vzduchem třaskalo a v lesích nebo skalách
mnohonásobnou ozvěnu budilo . . . a máte za-
jisté potuchu o poesii cestování, jež účastníkům
výpravy nastala, jakmile rodné město opustili,
Pasažeři se rychle seznámili a na voze
bylo veselo; mužští křápali, ženské štěbelaly
a smichu bylo vice, než rozumu. Když začala
silnice stoupat do vrchu, slezla celá společnost
a šla podle vozu nebo za vozem pěšky; kde okoli
tomu dovolovalo, nadcházela si pěšinami přes pole
a lesy, při čemž staří mladí pro ukrácení cesty
všelijak dováděli. Když se selmělo a žádného pří-
krého stoupání nebylo, slezlo se všechno pod
plachtou a nastala večerní zábava, při ni
rozpálené dýmky mužů situaci romanticky osvět-
lovaly. Pak přišla velká zájezdní hospoda a ky
nul nocleh, někdy dobrý a klidný, někdy nepo
kojný a svízelný, ale vždy vítaný.
Zůstavuje se čtenáři, aby obraznosti svoji
uzdu popustil a dle vlastních různých zkuše-
ností si představil, co všechno se formanským
pasažérům za čtyři noci a pět dní na silnieích.
při nadcházkách lesy a v hospodách o nocle-
zích zajímavého, mrzutého neb veselého přiko-
dit mohlo a skutečně také přiházelo. Vypsáníi
jenom několika příkladů zabralo by zde příliš
mnoho prostoru. Krom toho byla takováto ce-
stovní epopej jednak výjimkou neb zvláštnostl.
jednak jakýmsi souborem čili velkou sumou
menších formanských výprav, jež dle okolnosti
a potřeby podnikány býti musily a tedy také su-
mou avantur, jež se při nich sbíhaly.
25
article
Cestování bez formana bylo pro studenty
vůbec pro obecenstvo, jež k zámožné honorac
nenáleželo, prostě nemyslitelno; a když i stu
dent v žebřinovém voze s kočím a potahem
svého otce do Prahy vypraven byl, nebylo mez
jeho a obecnou formanskou výpravou žádněho
podstatného rozdílu.
Avšak nám, jejichž otcové koní neměli.
byl forman něčím více, než toliko vlastníkem
»příležitosti«, kterouž jsme se vozili: forman
byl také pro náš pobyt v Praze nezbytnou po-
třebou a proto staly se život v Praze a formanv
obvodu našich myšlenek nerozlučnými pojmy
Forman přivážel studentům do Prahy k prvnímu
peníze, každých čtrnácte dní čisté prádlo av
nepravídelných lhůtách pecny venkovského chleba
uzené maso nebo jitrnice a jiné výrobky do
movského hospodářství. Ale nedosti na tom
když rozpočet z rovnováhy vyšel a studentov
ve snách hubené egyptské krávy se zjevovaly
což dle tehdejšího také egyptského snáře zna
čilo obědy na hradbách »u slunce« a večeře
ve vzdušných výšinách, byl forman naší eskompln
bankou. Když bylo po trhu a ovesnář prodáno
měl, zaklepáno na jeho plný opasek nebo čer
venou juchtovou »tašku« a forman přijay
s úsměvem potvrzenku potěšil finančně stisněného
mladika křajana ocholně několika co nejméně
ušpiněnými zlatkami. Doma pak presentoval po-
tvrzenku studentovým rodičům anebo použil j
jakožto platidla při nákupu ovsa.
Forman
Praha
forman přijay
26
article
Také byl forman studentskou poštou. Al
psaní, jež v tobolce přinášel nebo odvážel, ne
směla býti zapečetěna ani zalepena, neboť sou
kromé doručování přespolních uzavřených do
pisů považovalo a trestalo se jako poplatkový
přestupek a formani byli v nebezpeči, že jef-
nanění strážník u brány nebo policajt na
trhu vyzve, aby ukázali tobolky, nemají-liv
nich nějaká zapečetěná psaní. Na státním ná
draží vystoupil v říjnu 1859 z drážďanského
vlaku mladý, elegantní muž a spatřiv ve vesti
bulu obcházejícího strážníka, přistoupil k němu
vyňal z tobolky zapečetěné psaní a pravil
»Duďle tak dobrotiv, pane strážníku... mám
zde doporučující psaní na professora, jehož
přednášky bych jako cizinec rád poslouchal ...
nemohl byste mi říci, kde bydli, abych se mu
mohl představit?« Strážník vzal do ruky list
prohlednuv jej, odpověděl zdvořile: »Adressu
professora Purkyně vám ihned napíšu, ale dříve
musite se mnou tamhle do policejní inspekční
kanceláře. U nás je totiž zapovězeno donášel
zapečetěná psaní, bude s vámi zaveden krátký
protokol a zaplatite přiměřenou pokutu . ..
Cizinec zaplatil 1 zl. 25 kr. pokuty a mohls
pak najati drožku, která ho k professorovi do-
vezla. Námitka, že doporučující psaní osobně
Al
Purkyně
27
article
dodáno býti musí, nie nezpomohla : psaní neměle
být zapečetěné.
Tato přísnost proti soukromému obsta-
rávání zapečetěných dopisů plynula z rigoros-
ního pojímání a výkladu regálů. Prováděn
listové pošty bylo toliž a je dosud regálem
částí výsostních práv panovnických, která se
přes všechny proměny dosud v rukou státu
udržela, tedy výhradným právem státu a každ
zprostředkování zapečetěného psaní považováno z
porušení královského práva, trestuhodné zcela
bez ohledu na velikost či nepatrnost škody, jež
tím poštovnímu eráru byla způsobena, jako se
na př. tresce padělání a napodobení bankovek
bez ohledu na to, bylali způsobena aneb i vůbee
jen zamýšlena nějaká škoda, anebo jako se
stihá pěstování tabákových rostlin, i když je
zjevno, že pěstitel na výrobu kuřlavého či šňu-
pavého tabáku nebo doutníků ani nepomyslil
Tento přísný a obmezený názor o poštovním
regálu nedal se udržeti a nezbylo z něho nic
více, než že hromadnou dopravů a soustavné
doručování dopisů žádný soukromý podnikate
po živnostensku prováděti nesmí, kdežto doprava
balíků již regálem není a tedy soukromým
podnikateli, speditéry atd. prováděna býli sml.
28
article
Poštovní předpisy byly tehda v některém
ohledu velmi přísné. Než zobecnělo uživání ho-
tových obálek na zalepování, skládali lidé papír.
na němž psaní bylo napsáno, prostým způ-
sobem do čivereové formy a pečetili je. Kd
s papírem a nůžkami poněkud lépe zacházeli
uměl, vystřihoval si z půlarchu nebo celého
archu — dle potřeby — obálku přiměřenou listu
nebo listině, jako se dosud činí, když vhodná
tovární obálka není po ruce. Ale pečetit musilo
se řádným pečelitkem s plným jménem nebo
začátečními písmeny jména a příjmení nebo s
šlechtickým erbem. Přísně zapovězeno bylo pe-
četit psaní rakouskými mincemi, snad proto, že
by každý takové psaní rozpečelit a pak zase
krejcarem nebo šestákem zapečetit mohl. I když
zavedeny byly erární obálky s vytištěnými na
nich poštovními známkámi, psaní se stále ještě
pečetila. Proto bylo modou u všech »lépe posta-
vených« mužů, nositi na ukazováčku pravé
ruky co možná massivní zlatý pečetní prsten
a také závěsky u hodinkových řetízků bývaly
upraveny lak, aby se jich uživati mohlo jak
pečelitek, ba i na kapesních nožích bývaly n
silnějším konci kovové plotýnky s vyrytými ini-
cialami nebo monogramy k pečetění.
Peníze zasílaly se z pravidla v ten způsob,
že se odevzdaly na poště s otevřeným psaním
úřadníkovi, který je přepočítal, sám do psaní
obálky vložil a pak známým způsobem, erárním
i zasilatelovým pečetítkem několikráte zapečetil.
Kd
29
article
Zasílání peněz v zavřených obalech s udáním
ceny, bylo sice již v první polovici padesátých
let zavedeno, ale opatrní venkované chtěli miti
plnou jistotu, aby adressát správnosti zásilky
popříti nemohl a dávali si penize na poště pře-
počítávati. Pražané zase byli z valné části tak
lehkomyslní, že zapečetěné a udáním ceny opa-
třené peněžní listy jako obyčejná psaní prostě
do schránek házeli. Roku 1854 byla do ulič-
ních schránek naházena 104 psaní s penězi
poštovní ředitelství vyzývalo obecenstvo, aby ta-
kováto psaní odevzdávalo na poště na recepis,
ježto jinak pošta za ztrátu takových zásilek ru-
čiti nemůže, ale nic naplat; roku 1855 bylo
dle výkazu poštovního ředitelství ve schránkách
zase nalezeno 206 psaní, ve kterých se dle
udání nalezalo 9442 zl. 51 kr. v bankovkách,
300 franků, 67 tolarů, 93.5 prus. tolaru, 17 du-
kátů a za 14 879 zl. cenných papírů. Poštovní
správa napomínala zase, ale ještě roku 1856
bylo v uličních schránkách pražských nalezeno
461 psaní s udaným obsakem 11.453 zlatých
v bankovkách kromě zlatých mincí.
Tato bezstarostnost a dobromyslná důvěři-
vost Pražanů překonávala ještě klidnou jistotu
severních Američanů, kteří, dle vypravování ce-
stovatelů, když poštovní schránky na ulicíeh
plny jsou, psaní svá prostě na vrch schránek
kladou, takže někdy na schránkách celé kupy
listů jsou narovnány.
Nám, kteří jsme si uvykli, zasilati peníze
a cenné papíry s přísnou akuratessou na podací
aneb i zpáteční recepisy, připadá jako zvěst
z báchorky, že byli před padesáti léty v Praze
lidé, kteří psaní s penězi prostě do poštovních
schránek házeli a přece můžeme se poučitiu
každého poštovního úřadníka, že jsou tací lidé
dosud, ačkoli už jich je méně. Stáváť se podnes
ještě, že vhodí tu a tam někdo do černožluto
Pražan
Američan
Praha