1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 217. ze
2
masthead
dne 8. srpna 1907.
3
title
Sportovní věstník
4
article
Athletika a sportovní hry-
**KarlínskéhoMemorial. Subskripce li-
stem:Sport a Hry otevřená dostoupila obnosu 310 K
42 hal. V minulém týdnu se sešlo 84 K vesměs od
členstva S. K. Slavia. — Cizí časopisy přinášejí úplné
proposice Memorialu Karlínského, věnujíce většinou
sympatickou vzpomínku želanému mistru.
** Při závodech v Pešti 4. srpna do-
cíleno těchto nejlepších výkonů: Skok vysoký Szi-
getty 172 cm.; diskos Halmos 37 m. 18 cm., 120 yardů
s překážkami Medgyessy 172/2, 100 m. Simon 104/4,
2. Derry, 3. Helmich.
** Závod o cenu Nicholsonovu bude
asi konán 29. září; cíl bude na Hobe Warte, kde se
v týž den utkají Cricketta a First Vienna.
** R. Wilhelm, vítěz v chodeckém mistrovství
zemí koruny České na 1500 m., zlepšil v neděli v Ber-
líně chodecký rekord na tuto trať na 6: 454/%. V Praze
šel 1500 m. za 7: 051/2. — Ve vrhu oštěpem utvořil
nový rekord Jopp, 46 m. 63 cm.
Helmich
Nicholsonův
Pešť
Derry
Praha
Slavia
Memorial karlínský
First Vienna
Skok vysoký Szi
centimetr
Warte
6
article
** Turnaj v Marianských Lázních
přinesl tyto výsledky: Cena Auerspergova 1.
Wilding, 2. C. Wessely, 3. Powell a Rázný. Pan-
ské mistrovství Marianských Lázní 1. Wilding,
2. Powell, 3. Froitzheim a K. Fuchs. —. D amské
mistrovství: 1. pí. Amendeová, 2. sl. Madaras-
zova, 3. pí. Neeresheimerová a sl. G. Wienova. —
Mistrovství v čtyřhře: 1. Powell—C. Wes-
sely, 2. Wilding—O. Kreuzer, 3. bří. Bertrandovéa
Mautner—Starke. — Mistrovství v smíšené
čtyřhře: O. Kreuzer—Amendeová, 2. Wilding—
Czeryova, 3. Froitzheim—Neeresheimerová a Rázný—
Madaraszova. — Mistrovství Čech v dam-
ské čtyřhře: 1. Madaraszova —Czeryova, 2. Nee-
resheimerová —Miss Maidemend, 3. sestry Klímovy a
Weinzettelova—Wienova. — Tato soutěž téměř celá
přesídlí do Karlových Varů, kde v těchto dnech
bude sehrán obvyklý turnaj. Z pražských hráčů star-
tojí tam Rázný, Hykš (I. Č. L. T. K.), Pipes (L. T. C.
Prag) atd.
Z cyklistského ruchu.
** Skupinový závod župy I. Č. Ú. J. V.
Praha—Poděbrady Č. K. V. Král. Vino-
hrady zúčastní se v neděli dne 11. srpna župních
závodů skupinových a výletu do Poděbrad. Odjezd
neděli přesně v 6 hodin ráno z klubu. Ti, kdož chtějí
býti již po 7. hodině ranní při dojíždění závodník
u cíle, vyjedou z klubu buď v sobotu dne 10. t. m.
ve 4 hod. odpoledne do Poděbrad na noc (hotel
Klouda), nebo v neděli o 3. hodině ranní od vino-
hradského kostela přímo k cíli. Cetnější účastenství
členstva žádoucí.
** Major Taylor se dnes utká v pařížském
Buffalu s Friolem v matchi, 15. srpna startuje napo-
sledy v Paříži, kterýmžto závodem se asi rozloučí
s Evropou. Stane se to matchem s Poulainem, jenž
byl letos i prvním jeho soupeřem v Evropě.
**Amaterský závod kolem Belgie
začal v neděli a potrvá do 11. srpna, jsa rozvrženv
6 etap se dvěma dny odpočinku. Vypsáno v něm
Wilding
Wessel
K Fuchs
Neeresheimerová
G Wienův
Powell
Wes
O Kreuzer
Mautner
Starke
Kreuzer
Amendeová
Czeryův
Klímův
Weinzettelův
Wienův
Praga
V Král
Kloud
Taylor
Poulain
Powell
Karlová Vary
Praha
Poděbrady Č . K
Poděbrady
Buffalo
Paříž
Evropa
Belgie
mistrovství Čechy
cena Auerspergův 1
I . Č . L . T . K
Pipes
7
article
čestných cen za 10.000 franků. Ze 109 přihlášených
se dostavilo ke startu 66 závodníků.
** Velkou cenu Remeše vyhrál Friol nad
Poulainem a Ellegardem.
** Verri porazil v Senlis Broku a Hedspatha.
— Ve vytrvaleckém matchi porazil Bardonneau
Hedspatha a Broku.
** V závodu kolem Francie rozděleno
bylo cen v obnosu 25.000 franků. 8. července star-
tovali 93 jezdci, z nichž 4. srpna u cíle v Paříži po
4820 km. se sešli 33. Nejvíce vydělal ovšem vítěz
Petit Breton 7225 franků, Em. Georget 4412 fr.
Garrigon 3675 fr., Passerieu 2050 fr., Beaugendre
1240 fr., Trousselier 1172 fr., M. Cadolle 995 fr.
Fabert 700 fr., Pavesi 650 fr.
** Marcel! Cadolle, deprimován svým pá-
dem v závodě kolem Francie a vleklým průběhem
rány v koleně, projevil úmysl vzdáti se vůbec závo-
** Pohádka o úpadku cyklistského
sportu zůstala — pohádkou. Konstatoval to předseda
Německého kolařského svazu na jeho sjezdu v Štětíně.
Remeš
Friol
Poulain
Ellegard
Verri
Brok
Hedspath
Petit Breton
M Cadolle
Marcel
Senlis
Francie
Paříž
Georget
Beaugendre
Trousselier
Štětín
km
Passerieo 2050
8
article
Mobl to říci plným právem, neboť správní rok svazu
končil s 43.598 členy, jmění dostoupilo 41.607 mareka
reservní fond obsahoval 12.000 marek. Jízda sálová
(reje, americké polo bez pálek, krasojízda) a turistika
jest v plném rozkvětu. Příjmy byly v uplynulém roce
211.000 marek, vydání 200.000 marek. Ze zprávy
sportovního výboru vidno, že distanční jízdy, zá-
vody mužstev (skupinové), silniční jízda na čas se
ustavičně množí. Svaz se zúčastnil také Olympijských
her, obdržev k tomu podpory od příznivce kolařského
sportu 1500 marek. Svaz se usnesl obesílati napříště
pravidelně odborné a sportovní výstavy; sjezd povolil
ihned 3000 marek k opatření výstavního materialu. —
Úsneseno dále na hlavních silnicích postaviti tabule
s označením cest. — Návrh jedním ze svazových
klubů podaný, aby napříště členové jednotlivci (t. j.
cyklisté nesdružení v klubech) byli vyloučeni ze spor-
tovních podniků svazových, byl po prudké debatě
valnou většinou zamítnut.
mareka reservní fond
10
article
Automobilism.
Automobilism.
** Automobilní závody na cyklist-
ské dráze pořádá 15. t. m. velodrom v Mnichově
jehož dráha měří 6662/2 km. a jest zbudována z ce-
mentového betonu. Dosud jsou hlášeny dva vozy
Gaggenau, jež budou říditi Hieronymus a Th. Robl
a dva Darracg. Jak známo, zničily automobily na
mnohých místech úplně povrch brooklandského
a u todromu; zbývá vyčkati, jak obstojí dráha cy-
klistská.
** Nazzarův vůz, vítězný v císařském zá-
vodě, nalezl kupce v cav. V. Floriovi, jenž jej při-
hlásil k závodu o pohár Floriův na okruhu brescij-
ském. Tak bude Fiat přece zastoupen v tomto
závodě.
** Z Pekina do Paříže automobilem.
Z Berlína se oznamuje, že kníže Borghese včera na-
stoupil další cestu. Dosud urazil asi 14.000 km. a
900 km. více než ostatní účastníci výpravy, poně-
vadž si zajel do Petrohradu, kde mu chtěli připraviti
slavnostní uvítání. Kníže nepojede přímo do Paříže,
nýbrž dojede jen do Maux blíže Paříže, kde setrvá
až do 10. t. m., na kdy mu chystají v Paříži skvěle
uvítání.
Hieronymus
Th
Robl
Nazzarův
V Flori
Borghese
Mnichov
Paříž
Berlín
Petrohrad
o pohár Floriův
Fiat
km
11
article
** V Marseilli chtějí zbudovati autodrom, je
hož dráha bude měřiti 3500 m.
**30.000 automobilů má Londýn
Policie právě začala novou serm L. N. J., která obsa-
huje čísla až do 30.999.
** Daň na cizí automobilisty v Ně-
mecku »leze za nehty« nejen automobili tům sa-
mým, nýbrž i hotelierům. Cizí automobilisté musejí
platiti za měsíc 40 marek, zůstanou-li v Německu
o den déle, jest jim doplatiti celý zbytek 160 marek
do 200, kolik činí roční daň. Ovšem že málokterý
automobilista věnuje takový obnos za problematické
potěšení dýchati o 24 hodin déle vzduch říše bázně
boží a dobrých mravů. Tím jsou však postiženi
v první řadě hotelieři, jejichž hosté se snaží před
uplynutím čtyř neděl býti mimo dosah německého
fisku. Proto se hotelieři domáhají vybírání daně za
první čtvrt v obnosu 50 marek; automobilisté, kteří
se ani za čtvrt roku nenasytí krás německého ráje,
by teprve pak dopláceli 150 marek.
Marseille
Londýn
Německo
13
article
** J. Wolf se přiblížil na 200 m fran-
couzskémubřehu. Podle telegramu z Londýna
dorazil statečný Skot při třetím pokuse o přeplutí
kanálu La Manche po 15 a čtvrt hodiny trvající plavbě
až na 200 m k francouzskému pobřeží, když tu náhlý
obrat větru jej odnes! zase zpět na moře. — Druhý
pokus podnikl v tutéž dobu Heaton, který dorazil na
4 míle k francouzskému břehu, načež se vzdal pro
mlhu, která činila další plavbu nebezpečnou.
** Profesionálská plavecká mistrov-
ství Francie konána v neděli v Joinville le
Pont u Paříže. 100 m vyhrál Bernhardt nad Bonne-
tem a Peyroussenem. Čas 1: 202/%. — 500 m vyhrál
Bonnet za 8: 153/2 před Estradem a Bernhardtem.
Různé.
** Santos Dumont hodlá vyzkoušeti moto
o 18 válcích a 120 k. s. dříve v hydroplanu.
s nímž se vsadil jeti 100 kilometrovou rychlostí, než
ho použije pro svůj aeroplan.
J Wolf
Skot
Heaton
Bonnet
Bernhardt
Santos Dumont
Londýn
Francie
Joinville
Pont u Paříž
Bernhardt nad Bonn
14
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Zpozdilý čin lehkovážného
mladíka.
(Před čtyřčlenným senátem.)
Mladíkem velmi nerozvážným ukázal se býti
Julius Trejbal, 25letý, do Prahy příslušný, bez
zaměstnání.
Dne 10. července t. r. přišel do Malostranské
besedy v Praze a vypůjčil si od číšníka Bedřicha Po-
láka, který ho znal jako návštěvníka hostince, kolo
v ceně 210 K, prý jenom na dvě hodiny, slíbiv číš-
níkovi za půjčení 1 K. Polák proti tomu ničeho
nenamítal, Trejbalovi kolo zapůjčil, ale těžce
toho želel; neboť první vyjížďka lehkomyslného mla-
díka vedla k malostranské zastavárně, kde, seskočiv
s kola, svěřil je veřejnému posluhovi Antonínu Sme-
ta novi se žádostí, aby kolo známou cestou zamě-
nil za lístek zastavárenský a s ním příslušný, poměr-
ně nepatrný obnos.
Julius Trejbal
Bedřich
Trejbal
Antonín Sme
Praha
malostranský beseda
15
article
Vyběhnuv ze dveří, hbitě pohlédl na ženštinu, potom
na statkářku, postavil do kouta kytaru a rozvláčně děl:
»Co se stalo, Anisjo Petrovno? co má být ?«
»Ach, můj drahý, ti mně dali, darebáci, úplně mne
zničili !« zvolala Anisja Petrovna, významně klepajíc uka-
zováčkem na svá prsa: »chtějí mne okrást, taškáři ! ...
Tu máte, přečtěte si, co píšou,« dodala, podávajíc mu
dopis: »já bez brejlí nevidím (Anisja Petrovna i s brej-
lemi špatně čtla).
Karjakin vrhl opět bystrý pohled na Kateřinu, pře-
lomil pečeť a dvakráte ohmatal dopis, nežli jej otevřel.
Téže chvíle z vedlejší komnaty vyšla mladá dívka svět-
lých, hustě nakadeřených vlasů a plných, růžových lící.
V kartounovém šatě od plné, ale dobrácké tváře, až do
špiček prstů byla všecka jako když ji uplácá; zkrátka,
jak se říká, byla to holka jako lusk.
Toto překypující zdraví bylo jaksi jednou z hlavních
příčin, že teta spěchala s jejími vdavkami.
»To je neobyčejné zdraví!« říkala vždy teta; »ona
má tolik krve jako pět holek dohromady! Až se jí
krev vzbouří — kdo za ni pak stojí! Kdyby Pánbůh dal
a byla už radš vdaná !«
Anisja Petrovna těšila se návštěvám Karjakina : je
to bohatý člověk a vezme-li si její neť, bude i ji podpo-
rovati. Není to arciť žádný šlechtic, ale dyť neť taky není
žádná princeska; její matka pocházela právě tak ze sel-
ského rodu jako Anisja Petrovna před provdáním ...
Vstoupivši do komnaty, Nataša (tak jmenovala se
dívka) postavila se ke kamnům a od té chvíle nespustila
již tmavomodrých oči s Karjakina; ba i Kateřina pozo-
rovala, že mladík holce učaroval. Feodor Iványě četl
mezitím dopis.
348 —
Anisja Petrovna
Karjakin
Kateřina
Nataša
pozo
Feodor Ivány
16
article
kách k zahradním dveřím, jež zavrzly, jakoby prosily o
slitování.
Majitelce Panfilovky táhla už šedesátka, ale měla
dosud tolik síly, tuku, masa a krve, že by mohla náhle
zemřiti ještě téhož dne anebo žíti ještě půl století. Její
vlasy, téměř úplně již šedivé, byly pokryty bílým, širtin-
kovým, dlouho nepraným čepcem s jakousi úzkou lemov-
kou; z dálky její šedá hlava vypadala úplně jako krátce
ostřihaná hlava starého vojáka.
Její zarudlou a jakoby nafouklou tvář s vyhrnutým
nosíkem doplňovaly malé, zelenavé oči, jež byly tukem
zateklé a marně namáhaly se vybrati se na povrch. Nej-
větší pozornost Kateřininu vzbudily však ruce statkářčiny.
Byly to vskutku neobyčejnélruce; mluvilo se o nich na deset
verst v okolí; zvláště dobře byly známy nebožtíku muži
a jeho nakadeřené hlavě (v tu dobu nosili ještě nakade-
řené vlasy, ale podobizna byla bezpochyby zhotovena ne-
dlou před smrtí, poněvadž vlasů neměla, po celé hlavě
bylo viděti lysinu).
Nebožtík věděl, že bylo by marným, brániti se;v
takovém případě přitiskl se pouze ke stěně a při každém
zaškubnutí jen volal:
»Proč si's brala, proč si's brala takového muže . . .«
Ostatně, nebál se Anisje Petrovny jenom nebožtík
muž, nýbrž báli se jí i menší statkáři, její sousedé; byla
to, jak o ní mnozí soudili, taková zlá, jedovatá baba. Pro
malíčkost vše žalovala k soudu, kde bezpochyby ze staré
známosti k přísedícímu všichni, začínaje se zapisovateli až
k soudcům, byli s ní v kmotrovství a psali jí žádosti za ne-
patrnou cenu; zkrátka, Anisja Petrovna připomínala svým
zevnějškem každému známou řeckou Bobelinu a svojí po-
vahou byla to pravá ruská vdova po malém statkáři.
„Přestěhovalci-
Panfilovka
Anisja Petrovna