ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d8611370-78fa-11dc-bbd7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 57, place 33, org 8, work 9
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 217. ze
2 masthead
dne 8. srpna 1907.
3 title
Sportovní věstník
4 article
Athletika a sportovní hry- **KarlínskéhoMemorial. Subskripce li- stem:Sport a Hry otevřená dostoupila obnosu 310 K 42 hal. V minulém týdnu se sešlo 84 K vesměs od členstva S. K. Slavia. — Cizí časopisy přinášejí úplné proposice Memorialu Karlínského, věnujíce většinou sympatickou vzpomínku želanému mistru. ** Při závodech v Pešti 4. srpna do- cíleno těchto nejlepších výkonů: Skok vysoký Szi- getty 172 cm.; diskos Halmos 37 m. 18 cm., 120 yardů s překážkami Medgyessy 172/2, 100 m. Simon 104/4, 2. Derry, 3. Helmich. ** Závod o cenu Nicholsonovu bude asi konán 29. září; cíl bude na Hobe Warte, kde se v týž den utkají Cricketta a First Vienna. ** R. Wilhelm, vítěz v chodeckém mistrovství zemí koruny České na 1500 m., zlepšil v neděli v Ber- líně chodecký rekord na tuto trať na 6: 454/%. V Praze šel 1500 m. za 7: 051/2. — Ve vrhu oštěpem utvořil nový rekord Jopp, 46 m. 63 cm.
Helmich Nicholsonův Pešť Derry Praha Slavia Memorial karlínský First Vienna Skok vysoký Szi centimetr Warte
6 article
** Turnaj v Marianských Lázních přinesl tyto výsledky: Cena Auerspergova 1. Wilding, 2. C. Wessely, 3. Powell a Rázný. Pan- ské mistrovství Marianských Lázní 1. Wilding, 2. Powell, 3. Froitzheim a K. Fuchs. —. D amské mistrovství: 1. pí. Amendeová, 2. sl. Madaras- zova, 3. pí. Neeresheimerová a sl. G. Wienova. — Mistrovství v čtyřhře: 1. Powell—C. Wes- sely, 2. Wilding—O. Kreuzer, 3. bří. Bertrandovéa Mautner—Starke. — Mistrovství v smíšené čtyřhře: O. Kreuzer—Amendeová, 2. Wilding— Czeryova, 3. Froitzheim—Neeresheimerová a Rázný— Madaraszova. — Mistrovství Čech v dam- ské čtyřhře: 1. Madaraszova —Czeryova, 2. Nee- resheimerová —Miss Maidemend, 3. sestry Klímovy a Weinzettelova—Wienova. — Tato soutěž téměř celá přesídlí do Karlových Varů, kde v těchto dnech bude sehrán obvyklý turnaj. Z pražských hráčů star- tojí tam Rázný, Hykš (I. Č. L. T. K.), Pipes (L. T. C. Prag) atd. Z cyklistského ruchu. ** Skupinový závod župy I. Č. Ú. J. V. Praha—Poděbrady Č. K. V. Král. Vino- hrady zúčastní se v neděli dne 11. srpna župních závodů skupinových a výletu do Poděbrad. Odjezd neděli přesně v 6 hodin ráno z klubu. Ti, kdož chtějí býti již po 7. hodině ranní při dojíždění závodník u cíle, vyjedou z klubu buď v sobotu dne 10. t. m. ve 4 hod. odpoledne do Poděbrad na noc (hotel Klouda), nebo v neděli o 3. hodině ranní od vino- hradského kostela přímo k cíli. Cetnější účastenství členstva žádoucí. ** Major Taylor se dnes utká v pařížském Buffalu s Friolem v matchi, 15. srpna startuje napo- sledy v Paříži, kterýmžto závodem se asi rozloučí s Evropou. Stane se to matchem s Poulainem, jenž byl letos i prvním jeho soupeřem v Evropě. **Amaterský závod kolem Belgie začal v neděli a potrvá do 11. srpna, jsa rozvrženv 6 etap se dvěma dny odpočinku. Vypsáno v něm
Wilding Wessel K Fuchs Neeresheimerová G Wienův Powell Wes O Kreuzer Mautner Starke Kreuzer Amendeová Czeryův Klímův Weinzettelův Wienův Praga V Král Kloud Taylor Poulain Powell Karlová Vary Praha Poděbrady Č . K Poděbrady Buffalo Paříž Evropa Belgie mistrovství Čechy cena Auerspergův 1 I . Č . L . T . K Pipes
7 article
čestných cen za 10.000 franků. Ze 109 přihlášených se dostavilo ke startu 66 závodníků. ** Velkou cenu Remeše vyhrál Friol nad Poulainem a Ellegardem. ** Verri porazil v Senlis Broku a Hedspatha. — Ve vytrvaleckém matchi porazil Bardonneau Hedspatha a Broku. ** V závodu kolem Francie rozděleno bylo cen v obnosu 25.000 franků. 8. července star- tovali 93 jezdci, z nichž 4. srpna u cíle v Paříži po 4820 km. se sešli 33. Nejvíce vydělal ovšem vítěz Petit Breton 7225 franků, Em. Georget 4412 fr. Garrigon 3675 fr., Passerieu 2050 fr., Beaugendre 1240 fr., Trousselier 1172 fr., M. Cadolle 995 fr. Fabert 700 fr., Pavesi 650 fr. ** Marcel! Cadolle, deprimován svým pá- dem v závodě kolem Francie a vleklým průběhem rány v koleně, projevil úmysl vzdáti se vůbec závo- ** Pohádka o úpadku cyklistského sportu zůstala — pohádkou. Konstatoval to předseda Německého kolařského svazu na jeho sjezdu v Štětíně.
Remeš Friol Poulain Ellegard Verri Brok Hedspath Petit Breton M Cadolle Marcel Senlis Francie Paříž Georget Beaugendre Trousselier Štětín km Passerieo 2050
8 article
Mobl to říci plným právem, neboť správní rok svazu končil s 43.598 členy, jmění dostoupilo 41.607 mareka reservní fond obsahoval 12.000 marek. Jízda sálová (reje, americké polo bez pálek, krasojízda) a turistika jest v plném rozkvětu. Příjmy byly v uplynulém roce 211.000 marek, vydání 200.000 marek. Ze zprávy sportovního výboru vidno, že distanční jízdy, zá- vody mužstev (skupinové), silniční jízda na čas se ustavičně množí. Svaz se zúčastnil také Olympijských her, obdržev k tomu podpory od příznivce kolařského sportu 1500 marek. Svaz se usnesl obesílati napříště pravidelně odborné a sportovní výstavy; sjezd povolil ihned 3000 marek k opatření výstavního materialu. — Úsneseno dále na hlavních silnicích postaviti tabule s označením cest. — Návrh jedním ze svazových klubů podaný, aby napříště členové jednotlivci (t. j. cyklisté nesdružení v klubech) byli vyloučeni ze spor- tovních podniků svazových, byl po prudké debatě valnou většinou zamítnut.
mareka reservní fond
10 article Automobilism.
Automobilism. ** Automobilní závody na cyklist- ské dráze pořádá 15. t. m. velodrom v Mnichově jehož dráha měří 6662/2 km. a jest zbudována z ce- mentového betonu. Dosud jsou hlášeny dva vozy Gaggenau, jež budou říditi Hieronymus a Th. Robl a dva Darracg. Jak známo, zničily automobily na mnohých místech úplně povrch brooklandského a u todromu; zbývá vyčkati, jak obstojí dráha cy- klistská. ** Nazzarův vůz, vítězný v císařském zá- vodě, nalezl kupce v cav. V. Floriovi, jenž jej při- hlásil k závodu o pohár Floriův na okruhu brescij- ském. Tak bude Fiat přece zastoupen v tomto závodě. ** Z Pekina do Paříže automobilem. Z Berlína se oznamuje, že kníže Borghese včera na- stoupil další cestu. Dosud urazil asi 14.000 km. a 900 km. více než ostatní účastníci výpravy, poně- vadž si zajel do Petrohradu, kde mu chtěli připraviti slavnostní uvítání. Kníže nepojede přímo do Paříže, nýbrž dojede jen do Maux blíže Paříže, kde setrvá až do 10. t. m., na kdy mu chystají v Paříži skvěle uvítání.
Hieronymus Th Robl Nazzarův V Flori Borghese Mnichov Paříž Berlín Petrohrad o pohár Floriův Fiat km
11 article
** V Marseilli chtějí zbudovati autodrom, je hož dráha bude měřiti 3500 m. **30.000 automobilů má Londýn Policie právě začala novou serm L. N. J., která obsa- huje čísla až do 30.999. ** Daň na cizí automobilisty v Ně- mecku »leze za nehty« nejen automobili tům sa- mým, nýbrž i hotelierům. Cizí automobilisté musejí platiti za měsíc 40 marek, zůstanou-li v Německu o den déle, jest jim doplatiti celý zbytek 160 marek do 200, kolik činí roční daň. Ovšem že málokterý automobilista věnuje takový obnos za problematické potěšení dýchati o 24 hodin déle vzduch říše bázně boží a dobrých mravů. Tím jsou však postiženi v první řadě hotelieři, jejichž hosté se snaží před uplynutím čtyř neděl býti mimo dosah německého fisku. Proto se hotelieři domáhají vybírání daně za první čtvrt v obnosu 50 marek; automobilisté, kteří se ani za čtvrt roku nenasytí krás německého ráje, by teprve pak dopláceli 150 marek.
Marseille Londýn Německo
12 article
Vodní sporty-
13 article
** J. Wolf se přiblížil na 200 m fran- couzskémubřehu. Podle telegramu z Londýna dorazil statečný Skot při třetím pokuse o přeplutí kanálu La Manche po 15 a čtvrt hodiny trvající plavbě až na 200 m k francouzskému pobřeží, když tu náhlý obrat větru jej odnes! zase zpět na moře. — Druhý pokus podnikl v tutéž dobu Heaton, který dorazil na 4 míle k francouzskému břehu, načež se vzdal pro mlhu, která činila další plavbu nebezpečnou. ** Profesionálská plavecká mistrov- ství Francie konána v neděli v Joinville le Pont u Paříže. 100 m vyhrál Bernhardt nad Bonne- tem a Peyroussenem. Čas 1: 202/%. — 500 m vyhrál Bonnet za 8: 153/2 před Estradem a Bernhardtem. Různé. ** Santos Dumont hodlá vyzkoušeti moto o 18 válcích a 120 k. s. dříve v hydroplanu. s nímž se vsadil jeti 100 kilometrovou rychlostí, než ho použije pro svůj aeroplan.
J Wolf Skot Heaton Bonnet Bernhardt Santos Dumont Londýn Francie Joinville Pont u Paříž Bernhardt nad Bonn
14 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Zpozdilý čin lehkovážného mladíka. (Před čtyřčlenným senátem.) Mladíkem velmi nerozvážným ukázal se býti Julius Trejbal, 25letý, do Prahy příslušný, bez zaměstnání. Dne 10. července t. r. přišel do Malostranské besedy v Praze a vypůjčil si od číšníka Bedřicha Po- láka, který ho znal jako návštěvníka hostince, kolo v ceně 210 K, prý jenom na dvě hodiny, slíbiv číš- níkovi za půjčení 1 K. Polák proti tomu ničeho nenamítal, Trejbalovi kolo zapůjčil, ale těžce toho želel; neboť první vyjížďka lehkomyslného mla- díka vedla k malostranské zastavárně, kde, seskočiv s kola, svěřil je veřejnému posluhovi Antonínu Sme- ta novi se žádostí, aby kolo známou cestou zamě- nil za lístek zastavárenský a s ním příslušný, poměr- ně nepatrný obnos.
Julius Trejbal Bedřich Trejbal Antonín Sme Praha malostranský beseda
15 article
Vyběhnuv ze dveří, hbitě pohlédl na ženštinu, potom na statkářku, postavil do kouta kytaru a rozvláčně děl: »Co se stalo, Anisjo Petrovno? co má být ?« »Ach, můj drahý, ti mně dali, darebáci, úplně mne zničili !« zvolala Anisja Petrovna, významně klepajíc uka- zováčkem na svá prsa: »chtějí mne okrást, taškáři ! ... Tu máte, přečtěte si, co píšou,« dodala, podávajíc mu dopis: »já bez brejlí nevidím (Anisja Petrovna i s brej- lemi špatně čtla). Karjakin vrhl opět bystrý pohled na Kateřinu, pře- lomil pečeť a dvakráte ohmatal dopis, nežli jej otevřel. Téže chvíle z vedlejší komnaty vyšla mladá dívka svět- lých, hustě nakadeřených vlasů a plných, růžových lící. V kartounovém šatě od plné, ale dobrácké tváře, až do špiček prstů byla všecka jako když ji uplácá; zkrátka, jak se říká, byla to holka jako lusk. Toto překypující zdraví bylo jaksi jednou z hlavních příčin, že teta spěchala s jejími vdavkami. »To je neobyčejné zdraví!« říkala vždy teta; »ona má tolik krve jako pět holek dohromady! Až se jí krev vzbouří — kdo za ni pak stojí! Kdyby Pánbůh dal a byla už radš vdaná !« Anisja Petrovna těšila se návštěvám Karjakina : je to bohatý člověk a vezme-li si její neť, bude i ji podpo- rovati. Není to arciť žádný šlechtic, ale dyť neť taky není žádná princeska; její matka pocházela právě tak ze sel- ského rodu jako Anisja Petrovna před provdáním ... Vstoupivši do komnaty, Nataša (tak jmenovala se dívka) postavila se ke kamnům a od té chvíle nespustila již tmavomodrých oči s Karjakina; ba i Kateřina pozo- rovala, že mladík holce učaroval. Feodor Iványě četl mezitím dopis. 348 —
Anisja Petrovna Karjakin Kateřina Nataša pozo Feodor Ivány
16 article
kách k zahradním dveřím, jež zavrzly, jakoby prosily o slitování. Majitelce Panfilovky táhla už šedesátka, ale měla dosud tolik síly, tuku, masa a krve, že by mohla náhle zemřiti ještě téhož dne anebo žíti ještě půl století. Její vlasy, téměř úplně již šedivé, byly pokryty bílým, širtin- kovým, dlouho nepraným čepcem s jakousi úzkou lemov- kou; z dálky její šedá hlava vypadala úplně jako krátce ostřihaná hlava starého vojáka. Její zarudlou a jakoby nafouklou tvář s vyhrnutým nosíkem doplňovaly malé, zelenavé oči, jež byly tukem zateklé a marně namáhaly se vybrati se na povrch. Nej- větší pozornost Kateřininu vzbudily však ruce statkářčiny. Byly to vskutku neobyčejnélruce; mluvilo se o nich na deset verst v okolí; zvláště dobře byly známy nebožtíku muži a jeho nakadeřené hlavě (v tu dobu nosili ještě nakade- řené vlasy, ale podobizna byla bezpochyby zhotovena ne- dlou před smrtí, poněvadž vlasů neměla, po celé hlavě bylo viděti lysinu). Nebožtík věděl, že bylo by marným, brániti se;v takovém případě přitiskl se pouze ke stěně a při každém zaškubnutí jen volal: »Proč si's brala, proč si's brala takového muže . . .« Ostatně, nebál se Anisje Petrovny jenom nebožtík muž, nýbrž báli se jí i menší statkáři, její sousedé; byla to, jak o ní mnozí soudili, taková zlá, jedovatá baba. Pro malíčkost vše žalovala k soudu, kde bezpochyby ze staré známosti k přísedícímu všichni, začínaje se zapisovateli až k soudcům, byli s ní v kmotrovství a psali jí žádosti za ne- patrnou cenu; zkrátka, Anisja Petrovna připomínala svým zevnějškem každému známou řeckou Bobelinu a svojí po- vahou byla to pravá ruská vdova po malém statkáři. „Přestěhovalci-
Panfilovka Anisja Petrovna