1
masthead
V Praze, v úterý dne 6. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 215.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Bulharský kníže u rakouského císaře.
Z Vídně, 6. srpna. »N. Fr. Pr.« sděluje
o návštěvě knížete bulharského v Išlu
V audienci bylo jednáno také o po-
litických otázkách a jest pochopitelno,
že také věcí makedonských bylo dotčeno. Kníže
Ferdinand děkoval císaři za akci, jež v poslední
době zahájena byla v Athénách proti
řeckým rotám. Kníže Ferdinand mluvil
také o reformní akci v Makedonii,
kterou podniklo Rakousko spolu s Ruskem
projevil přání, aby tato akce byla urychl ena,
neboť tím její zdar značně vzroste.
Tittoni k Aehrenthalovi.
Z Říma, 6. srpna. Italský ministr zahranič-
ních záležitostí Tittoni, který koncem tohoto
měsíce oplatí bar. Aehrenthalovi jeho
návštěvu na Semmeringu, pojede na tuto
cestu automobilem a sice přes Celovec,
Bruk, Spital na Semmering. Bude jej
patrně provázeti chot.
Episoda ze schůze ruského cara s německým
císařem.
Ze Svinemüindu, 6. srpna. Náčelník ruské
tajné policie v Paříži zdržoval se za
schůzky mocnářů ve Svinemünde. Jest to onen
nejmenovaný státní ruský rada, o kterém byla
v předcházejících zprávách často řeč. Včera,
ačkoli byl v úřadnické uniformě, ne-
byl ruským námořním důstojníkem, který měl
službu, puštěn na palubu.
Odsouzeně provinění proti čistotě voleb.
Ze Štyrského Hradce, 6. srpna. Známý
agitator křesťansko-sociální strany statkář Doro-
teus Kaindl v Hartbergu agitoval před
říšskými volbami pro křesťansko-sociálního kan-
didáta Nieunteufela a mezi jiným sliboval
zlatnickému dělníkovi Antonínu Schlesin-
grovi, že mu zaopatří zákaznictvo mezi du-
chovenstvem, bude-li pro Neunteufela hla-
sovati. Včera byl K ai nd l odsouzen dle zákona
Ferdinand
Tittoni
Aehrenthal
Bruk
Dora
Kaindl
Schlesin
Vídeň
Francie
Išlu
Atény
Makedonie
Rakousko
Rusko
Řím
Semmering
Celovec
Paříž
Štyrský Hradec
Hartberg
6
article
o čistotě voleb do tuhého vězení na dobu
7 dní.
Oposiční schůze ruská.
Ze Lvova, 6. srpna. Včera se zde konala
velká voličská schůze v Sokolisce, na
které přítomni byli voliči z okresu staroruských
poslanců Markova a Glěbovického.
O činnosti ruského klubu pojednal poslanec dr.
Levický. Když se zmínil o vystoupení jme-
novaných obou poslanců z ruského klubu.
zavznělo bouřlivé volání: »Zrádci, nechť složí
mandáty!«
Poslanec dr. Ochrimovič referoval
zemské volební opravě. Jednohlasně
bylo usneseno projeviti nespokojenost s tímto
jednáním jak říšské tak i zemské vládě. Ruský
klub byl vyzván k nejostřejšímu poti-
rání vlády. Schůze vyslovila se pro zma-
ření zvůle haličských úřadů, pro potrestání
úřadníků, kompromitovaných při volbách, pro
zavedení ruské řeči do obecných škol a pro
zřízení škol středních a university. Poslanci
Markov a Glěbovický byli vyzváni, aby
složili mandáty.
Zatčený vyzývač ke královraždě.
Z Berlína, 6. srpna. V Luganu byl za-
tčen anarchista Bonometti, redaktor »Pro-
testi Umana«, protože v letácích vyzýval oby-
vatele k zavraždění krále Emanuela III.
aby tak byla pomstěna smrt anarchisty Bres-
ciho, který svého času zavraždil krále Hu m-
berta.
Markov
Glěbovický
doktor
Ochrimovič
Bonometti
Uman
Emanuel
Bres
Hu bert
Lvov
Sokoliska
Berlín
Lugano
7
title
Telegrafické zprávy.
8
article
Z úřadnílio věstníku.
Z úřadnílio věstníku.
Z Vídně. 6. srpna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Císař dovolil rozhodnutím ze dne 28. čer-
vence, aby báňskému hejtmanovi Ludvíku Jarolí m-
kovi, majícímu titul dvorního rady, který k vlastní
žádosti odchází na trvalý odpočinek, bylo vysloveno
nejvyšší uznání za jeho znamenité služby. — Císai
jmenoval rozhodnutím ze dne 28. července vrchní
Wiener Ztg
Ludvík Jarolit
Vídeň
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakc
a expedice.
10
article
Báňské rady Jaroslava Honla a dra. Richarda Ca-
navala báňskými hejtmany ve stavu báňských
úřadů a udělil jim bez poplatků titul dvorních radů.
— Císař udělil rozhodnutím ze dne 1. srpna staveb-
nímu radovi státního stavebního úřadu v Čechách
Františku Stüdlovi při jeho vstupu na vyžádaný
odpočinek titul vrchního stavebního rady s promi-
nutím poplatků.
Zdravotní stav Kožutuv.
Z Pešti, 6. srpna. (K. k.) „Magyar Todosito“ pro-
hlašuje za bezpodstatné pověsti, šířené o zhoršeném
stavu ministra obchodu Košuta. Stav ministrův nen
prý nijak znepokojivým.
Bulharský kníže v Išlu.
Z Vídně, 6. srpna. (K. k.) „Politische Korespon-
denz“ píše: Císař jmenoval knížete Ferdi-
nanda Bulharského, který v brzku oslaví ju-
bileum 20. výročí své vlády, za jeho návštěvy na
důkaz svých osobních sympatií majitelem hu-
sarského pluku č. 11. Toto vyznamenání,
praví „Pol. Kor.“, není jenom uznáním pokroků, ji-
miž se může Bulharsko vykázati po své dvacetileté
práci pro mír, ono je také z namením důvěry,
že Bulharsko vynasnaží se i na dále
setrvati při moudrém postupu své do-
savadní politiky, přimykati se totiž k vel-
mocím. Tímto vyznamenáním zajisté co nejdůrazněji
vyvráceny jsou pověsti v poslední době
opětně se vyskytnuvší o ctižádostivých politickýcb
míru nebezpečných plánech knížete Ferdinanda.
Schůze ruského cara s německým císařem.
Ze Svinemüindu, 5. srpna. (K.k.) V 8 hiodin
večer uspořádal car Mikuláš na jachtě „Stand-
ardu“ hostinu, k níž byli pozváni také němečt
admirálové a velitelé. Císař Vilém provázen říš-
ským kancléřem knížetem Bülowem a veškerými
pány své družiny, přirazil v dopravním člunu k ruské
carské jachtě, kde byl ruským carem uvítán na lod-
ním schodišti.
Honl
Richard Ca
Stüdl
Magyar Todosito
Košut
Pol
Ferdinand
Mikuláš
Vilém
Bülow
Čechy
Pešť
Išlu
Vídeň
Bulharsko
Politische Korespon
11
article
Projev indických statkářů.
12
article
Ze Simly, 5. srpna. (K. k.) (Reuter.) Společnost
beharských statkářů, vlivný to representativní sbor,
usnesl se na resoluci, v níž se slibuje loyalita všech
Simla
Reuter
14
article
Gallský kohout.
Gallský kohout.
Jak známo, pokládá se kohout za znak a symbo
francouzského národa, ačkoli, jak píše »Journal des
Débats«, ve staré Gallii o galiském kohoutu ničeho
nevěděli. Vznikl z náhodného setkání několika slov-
ních hříček.
Pokaždé, když v zemi za Alpami vypuklo nějaké
povstání, říkávali staří Římané »Gallus cantat« —
kohout zpívá a poněvadž slovo Gallus znamenalo
stejně Galla jako kohouta, mohlo se tomu rozuměti
také tak, že Gallové se stávají nepokojnými. Z tohoto
žertovného označení vysvíta, že Gallové přijali ko-
houta za státní znak jako Angličané leoparda a Na-
poleon orla. Pokud Gallie náležela ještě Gallům, se-
stávala tato zeme z celé řady samostatných nebo
nepřátelských států a netvořila žádný státní celek.
Myšlenka národního znaku nemohla se tudíž v oné
době vyskytnoutii. Později, když se Gallie dostala
pod panství římské, objevuje se obraz kohouta jen
tu a tam zcela ojediněle na mincích Bylo na mincích
zobrazeno na sta koní, lvů, medvědů, vlků, jelenů,
kanců, býků, beranů, koz, dále orlů, skřivanů.
krkavců, jeřábů a čápů, ale kohout jest velmi řídký.
Alpa
Říman
Gallus
Gall
Angličan
Gallie
15
article
Mezi 10.413 popsanými mincemi jest jen 14 s obra-
zem kohouta a ty ještě jsou z kraje Belgů a nikoli
z Aquitanie nebo ze země Keltů. Ba kohout se vy-
skytuje mimo Gallii častěji než v Gallii samé, u Řeků
a Římanů, jak zjistil francouzský numismatik Th. Du-
crocq. Ještě v celém středověku není nikde zmínky
o gailském kohoutu.
Ale v době renaissance, kdy se opět počala stu-
dovati klassická literatura, probudila se znova záliba
pro staré bříčky. Když r. 1546 na tridentském koncilu
francouzský vyslanec Danes ve své řeči tepal ne-
mravnost vysokých italských prelátů, přerušil jej
biskup Petr z Orvieta náhle slovy: »Gallus cantate
Pohotově odpověděl Danes: »Kéž by hlas kohouta
přiměl Petra k lítosti!« 39 let na to, r. 1585, opěval
profesor řečnictví na Collége de France J. Passerat
kohouta latinskými verší a činil při tom různé slovní
hříčky. Nalezl, že kohout, zasvěcený Martovi, je právě
ak statečný jako Gall a z toho dovozoval, že Gallie
1ar
Kelt
Řek
Říman
Danes
Petr
Gallus
Petro
Mars
Gall
Gallie
Orvieto
Collége jít Franca
Aquitanie
16
article
»Praeclarumque
simul tribuit tibi, Gallia, nomen!«
Toto vysvětlení, jež přece nebylo než pouhou
slovní hříčkou, ujalo se brzy nejen ve Francii, nýbrž
i v cizině. Od té doby pokládá se kohout za symbo
francouzského národa. Když r. 1601 oslavili v Italii
narození pozdějšího Ludvíka XIII. ražením pamětní
mince, zobrazili na ní kohouta vedle dítěte, držícíh
v jedné ruce žezlo, v druhé lilii. R. 1730 oslaveno
narození jiného dauphina v Paříži velkým ohňo-
strojem a tištěný sešitek, v němž se ohňostroj vy-
světluje, podává k němu nasledující výklad: »Na pravé
straně nalézá se v medaillonu kohout, symbol Francie«.
Ludvík Filip byl o keltském původu kohouta pevně
přesvědčen, když 11. srpna 1830 ustanovil, že tyče
francouzských praporů mají býti ozdobeny kohoutem.
Ministr Gulzot, jenž tento královský výnos podepsal.
zapomněl onoho dne, že byl také historikem.
obdržela své jméno od kohouta:
Ludvík XIII
Ludvík Filip
Gulzot
Francie
Paříž
17
article
= Draze prodaná Shakespearova díla. Velký
anglický básník zajisté nikdy nesnil, že se za první
vydání jeho spisů budou kdy platiti ceny, které by
mu byly dostačily, aby mohl žíti bezstarostně.
kdežto často nevěděl, jak si zaopatřiti peníze na nej-
nutnější potřeby. Před několika dny bylo prodáno
první vydání Shakespearových děl z roku 1623 za
2400 liber šterlinků a jeden svazek z roku 1663 za
1550 líber. Za druhé vydání bylo docíleno 104 liber
a za čtvrté 80 liber. Za malou knihu jeho spisů
z roku 1594 bylo zaplaceno 1910 liber a za maličký
spisek z roku 1592 zaplatil jeden milovník 130 liber.
Za rukopisy, jež lze velmi těžko dostati, platí Angli-
čané báječné ceny.
= Jsou ženy nediskretní? V posledních dnech
zabývá se v Londýně mnoho lidí otázkou, pokud
jsou ženy vzhledem k zachování úřadního nebo
obchodního tajemství spolehlivy. Podnět k této za-
jímavé novinářské diskusi dal výnos ministerstva
orby Spojených státův, oznámený kabelem z Washing-
tonu, jimž se zapovídá státním funkcionářům míti
ženské soukromé tajemníky. Rovněž nesmějí příště
v tomto ministerstvu býti úřadnice pověřovány vyři-
zováním důvěrných záležitostí. Toto obmezení ženské
úřadní služby zakládá se dle všeho na nepříznivých
zkušenostech a bylo odůvodněno tím, že prý ženy
jsou méně schopny zachovati vůči svým ženichům,
manželům a jiným osobam úřadní tajemství. Soudi
Shakespearův
Angl
Londýn
spojený státův
18
article
se patrně, že dívka, které se svěří tajné listiny, nebo
žena, která se zabývá přísně důvěrnými stenogramy,
nezachová po případě doma onu mlčenlivost, jaká
se doufá jistěji nalézti u muže. Ačkoli v Anglii jsou
ženy v ministerstvech mále zaměstnány proti Ame-
rice, kde jest ministerských úřadnic mnoho, budí
přece živá polemika časopisů značný zájem, zvláště
v ženských kruzích. Mnoho se tím ovšem nevysvětlí
a není také snadno rozřešiti otázku, zdali moderní
Markétka při večerní zahradní scéně svému Faustovi
sdělí, co ve dne v ministerstvu orby zajímavého
zvěděla.
= Nová kometa. Konečně způsobilo nebe hvě-
zdářům a přátelům astronomie potěšení, že vyslalo
do slunečního systemu jasnou, také prostým okem
viditelnou kometu. Jako čtvrtá kometa, objevená le-
tošního roku, má označení 1907 d a byla nalezena
hvězdářským diletantem Danielem v Princetownu u
Nového Yorku. Tehdy, uprostřed června, objevila se
jako malý světelný bod, viditelný jen největšími da-
lekohledy. Posud jí světlosti stále přibývalo a sice
mnohem více, než se dle jejího přibližování k slunci
a k zemi mohlo očekávati, jak se u komet dosti často
stává. Chemické a elektrické procesy, jež slunce v říd-
kém tělese komety způsobuje, nedají se totiž posud
určiti. Zatím mohla býti její dráha v prostoru světo-
vém přibližně dosti přesně určena. Rovina jejího
oběhu jest jen málo nakloněna k rovině dráhý zemské
a největší přiblížení k slunci (až na osmdesát milionů
kilometrů) nastane dne 4. září. Země přiblíží se k ní
nejvíce již počátkem srpna (až na 120 milionů kilo-
metrů). Největší jasnosti pro nás nabude asi 20. srpna.
Faust
Daniel
Anglie
Nový York
19
article
Poněvadž má mnyní jasnost hvězdy 4. řádu, může již
nyní býti dobrým okem bez optických pomůcek po-
zorována, nevadí-li příliš světlo měsíce. Ale v ně-
kolika dnech přejde měsíc ono místo a pak, ježto
dle všeho jí bude také nadále přibývati jasnosti více
než dle zkušenosti lze vypočítati, bude mezi skopcem
a blíženci krášliti oblohu velká, jasná kometa, jaká
již dávno nebyla viditelna. Vychází však trochu po-
zdě, nyní asi o 1. hodině blíže hvězdy Aldebaranu
ve skopci, v polovici měsíce ke 3. hodině u hvězdy
gamma v blížencích. V dalekohledu ukazuje kometa
velmi jasné jádro, jež velmi napomáhá k přesnému
určení místa. Od jádra vybíhá slabší, přesně ohra-
ničený světelný pruh směrem k slunci. Ohon jest
ještě málo zřetelný. Ostatně bude teprve až pře-
stane měsíční světlo, možno přesněji stuďovati její
podobu a proměny.