V Praze, v sobotu dne 3. srpna.

K číslu 212. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARODNÍ

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Protokoly poslanecké sněmovny. Z Vídně, 3. srpna. Včera večer byly vy- dány stenografické protokoly z po- sledních tří schůzí poslanecké sněmovny, to jest ze dne 22., 23. a 24. července. K protokolům jsou připojeny velmi tlusté svazky, obsahující návrhy a inte- pelace, z nichž neněmecké jsou opatřeny německým překladem »N. F. P.« jest velmi rozhořčena nad tloušťkou těchto svazků, ve kterých neně- mecké interpelace a návrhy mají většinu a do- kazuje, že 10denní spozdění vydání proto- kolů jest následkem neněmeckých návrhů. Vy počítává, že dodatek k 18. schůzi, ve kterém jsou návrhy a interpelace obsaženy, obnáší 126 kvartových stránek, dodatek k 19. schůzi 394 strany a k 20. schůzi, to jest poslední schůz v uplynulém zasedání, dokonce 554 strany, cel- kem 1074 strany. Německá podání tvoří již menšinu. Naprot tomu slovanské řeči jsou veli m značně zastoupeny a také možno na- jíti italské návrhy a interpela ce. Jenom rumunská řeč chybí. Zvláště Čechové používají výhradně své řeči, kdežto ostatní národnosti, zejména Rusíni a Italové uží- vají kromě mateřštiny také němčiny.

»N. F. P.« dokazuje, že toto užívání mateř- štiny má toliko význam demonstrační a jest pří- činou velikého rozměru těchto dodatků. Dokazuje, že takovou manipulací pozbývají stenografické protokoly ceny. Kdežto doposud autentický texo všech parlamentních sezení již druhý de byl obecně přístupný, bylo na protokoly posled- ních tří schůzí čekati 8 až 10 dní. Protože pak překlad tak obrovského materiálu také na příště nebude možno v kratší době poříditi, pozbude stenografický protokol veškeré aktuality a nebude o lze použíti pro repliku a dupliku poslancům a bude míti toliko význam historický. „N. F. P.“ se mýlí, neboť v době zasedání byly protokoly jednotlivých schůzí vždycky ještě druhý den na stolci poslaneckém a opozdění protokolů posledních tří schůzí nestalo se k vůli jejich objemu. Ve zdejších listech bylo předevčírem vydání protokolů urgováno, a již včera večer byly všechny zbývajíc protokoly hotovy. Jest tedy vidět, že vydání jich nebylo zdržováno z příčin technických. Nebot kdyby bylo pravdou, že za 10 dní nemohl býti vydán ani jediný protokol, jest divno, že přes noc mohly býti najednou hotovy tři. Schůze ruského cara s německým císařem. Ze Svinemündu, 3. srpna. Car přijed dnes dopoledne mezi 9. a 11. hodinou. Cís a Vilém pojede mu vstříc a odebéře se ihned na palubu ruské jachty, kteroužto návštěvu mu car později oplatí.

Dnes večer koná se hositina na palub lodi »Hohenzollern«. V neděli dopoledne konati se budou na obou lodích bohoslužby, a každý panovník se súčastní jich na své lodi. Protože na neděli připadají jmeni ny ruské carevny, bude tento den slaven na ruské jachtě a slavnosti súčastní se také císař Vilém. Počasí se včeravečer zlepšilo. takže schůzka se nebude konati v přístavu, nýbrž venku na rejdě. Kromě toho zamýšlí se ještě p rohlíd ka německých a ruských válečných lodi, regata německého námořního mužstva námořní manévry. Z Berlína, 3. srpna. »Lok. Anz.« ozna- muje, že se bude konati také námořní pa- ráda se cvičením. Jest možno, že car přijede v neděli do Svinemündu. Anglo-ruská smlouva podepsána. I Z Vídně, 3. srpna. »N. F. Pr. « sděluje ze Svinemündu s diplomatické strany, že an- glicko-ruská smlouva byla pode- p sána. Obsah smlouvy byl oznámen Ně- mecku. Učitelské hnuti v Tyrolsku. Z Vídně, 3. srpna. Zdejší listy sdělují z Bolzana: V učitelstvu tyrolském jeví se linutí, které má za účel zlepšiti neutě- šené hmotné poměry a agitaci za ce- s tátnění ooecné školy. Zároveň jest prudké hnutí proti tomu, aby učitelé, jak jest to v Tyrolsku zvykem, nuceni byli ke službám kostelním.

Z chorvatské strany práva. Ze Záhřeba, 3. srpna. Včera konal zemský k lub strany práv a schůzi, na které se uká- zalo, že poslanci Zagorac a Purič doža- dují se dohody se strancu Šuster- šičovou a zároveň sblížení s křesťanskými sociály vídeňskými. Zůstane-li koalice pod ve- dením strany práva, bude utvoření nové strany unionistů nevyhnutelno. Události v Marokku. Z Paříže, 3. srpna. Z Tangeru dochází zpráva, že strýc sultána marockého a velitel mehaly, to jest armádního sboru, který jest posádkou nedaleko Casablaney, ses a di neschopného a zlomyslného pašu Casablancy a zatímním guvernérem jme- noval náčelníka sousedního kmene Uladu jmé- nem Harize. Tento požívá vážnosti a oče- kává se od něho, že zabrání nepokojům a vy- tržnostem. Nový guvernér prohlásil, že má za- potřebí záruky konsulů německého a anglického v tom smyslu, že Francie nebude město bom- bardovati. »Tempsu« se dále sděluje, že v Casa- blance jest lůza na straně výtrž- niků, ostatní obyvatelstvo však že jest velmi rozechvěno pro to, co se stalo, poněvadž jest obava, že Francie přísně to o platí. Evropanům bylo prý řečeno, že po odjezdu Francouzů není se jim třeba čeho báti, poně- vadž celé hnutí čelilo jen proti Francouzům. Bylo skutečně zjištěno, že útočníci měli na mušce hlavně Francouze a francouzské podniky pro přístavní stavby. Z Paříže, 3. srpna. Z dobrého pramene se proslýchá, že francouzská a špan ěl- ská vláda usnesla se podniknouti společ- nou operaci proti Marokku. Ca- sablanca má býti obsazena o ku- pačním sborem v počtu 3000 mužů, který by sestával z francouzských i španělských vojáků. Z Paříže, 2. srpna. (K. k.) Po ministerské radě přijal ministr zahraničních záležitostí Pichon španělského velvyslance. Z Tangeru, 2. srpna. (K. k.) Dopisovatel »Reut. kanc.« dostal od Raisuli a dopis,

FEUILLETON. V Paříži, 20. června 1907. V Paříži je veselo. Nikdo, kdo měl štěst seznámiti se blíže s francouzskou státní měnou. nezapře, že v Paříži je veselo. Platíte-li dvacetifrankem v očekávání, že dostanete osmnáct franků zpět, a řekne-li se vám, abyste ještě doplatil dva franky, přidáte druhý dvacetifrank s takovým přirozeným, ra- dostným úsměvem, nad nímž byste na př. v Praze spráskl ruce. Je to okolí a vůbec celá atmosféra, jež vám zrovna suggerují ten zvláštní. specificky pařížský pocit, který vás učiní člově- kem, o němž jde pak jedno stejné mínění, že je — »samá legrace«. Opustíte-li Paříž, odná- šíte si mnoho všelijakých dobrých, užitečných. krásných atd. věcí, a známé jedno pořekadlo opravené v tomto smyslu: Každá legrace něco stojí — a ta pařížská nejvíce. Jsou lidé, kteří nenávidí francouzskou re- publiku a přes všecky možné radosti, jimiž oplývá, jsou v Paříži smutni. Říkají, že prý Francie je republikou buržoasní a že epitheton »demokratická« je jí spíše příhanou. Záleží na stanovisku. Ale tolik je pravdou: v jistých okamžicích i ti, kdož tvrdí opak, mohou se přesvědčiti, že je hodně demokratickou, ano, snad až příliš . . . Znáte »Conféderation géné- rale du travail«, sdružení dělnických syndikátů francouzských? To je druhá vláda a sice »de- mokratická«, chcete-li nazvat tu, v jejíž čele stojí p. Fallires, »buržoasní«. Aby čtenář mě nepodezříval z úmyslu, že ho chci nuditi, po- minu detaily a řeknu ihned, proč se o uvede- ném faktu zmiňuji. »C. g. du t.« totiž občas manifestuje »demokratičnost« franc. republiky a dokazuje velice výmluvně, že je to lid, který vládne. Způsob, jakým to provádí, je nad míru zábavným: dá prostě »ordre de bataille«a Paříž se pak »nemůže udržet smíchy«.

Stalo se jednoho březnového dne, že »C. g. du t.« vyhlásila stávku dělníků elektrikář- ských a od pěti hod. več. počínaje byla v Městě Světla tma jako v pytli: na boulevardech, v di- vadlech a všech veřejných budovách. Do té tmy jen tváře Pařížanů zářily vese- lostí: představte si, že i p. Fallieres svítil tehdy petrolejem a svíčkami, a že také p. Clé- menceau musil se spokojiti s tímtéž! Ty dni bylo jasno, že i pokroková »C. g. du t.« šíř Po druhé zvolila si k demonstraci »demo- kratičnosti« republiky stávku pekařů : na neštěstí kromě buržoů jí také chléb lid, a tak prostře- dek objevil se méně účinným. Pak následovala na její komando stávka holičů. Kdo objevil se na ulici pečlivě oholen a ostříhán, vydával se v nebezpečí života ze dvou příčin. Buď vzbuzoval zdání, že je sám holičem a že provokuje, čímž zasluhoval potre- stání, poněvadž totéž zušlechtění odpíral svým spoluobčanům, anebo dával předpokládati, že podporuje tajně stávkokaze, což ovšem rovněž nemohlo zůstati bez trestu. Potom dostavila se stávka číšníků, kteří požadovali trochu »více peněz a vousů«. Po dobu, než mohli se číšníci představiti se slušným knírem, bavilo se obecenstvo čekáním. Byl-li jste přesvědčen, že v sedm hodin večer budete tmu.

míti zcela určitě žízeň, nezbývalo, než odebrati se do hostince či kavárny už o osmé hodině ranní a vyčkati pěkně, až na vás dojde. Všem těm stávkám nezadala ani stávka — listonošů. Pohled na vojáky, kteří tehdy konali službu místo stávkujících, byl roztomilý. Tehda se odhalilo, že tam, kde stačí jeden listonoš, je- potřebí dvou vojáků. Když jste je potkal, vždycky se hádali: jeden zdál se přesvědčovat druhého, že dle vzhledu obálky dopis není tak zoufale důležitým, aby musil býti odevzdán . .. A Paříž se smála — p. Clémenceau ji ujistil: »Ať jen si stávkuje kdo chce, máme ještě vojsko!« »A což až vojsko bude stávko- vat?« ptá se »C. g. du t.« Na to p. Clémen- ceau odpovídá úsměvem; ví, že se to nestane — tak brzy. Zatím se bude dávat pilně pozor na p. Gustava Hervéa; čert nikdy nespí. Takovým způsobem sen gros« dává lid francouzský průchod heslu: »Stát jsem já!« V detailu činí tak neméně zábavněji. Jistý p. poslanec, jehož jméno jsem poza- pomněl, vyšel před několika dny z restaurantu, kde se skvostně navečeřel, aby se dal dovézti do Opery. Nestoudně pršelo, což Paříži nikterak nesluší. Ostatně nikdo liják nemiluje a p. po- slanec teprve ne. A francouzský poslanec už dokonce ne. Pochopíte, že můj hrdina měl dvojnásobnou touhu nejíti pěšky. Ale tu se stala zvláštní, ač nijak nepřekvapující věc. Pan poslanec se marně dovolával vozu. Po cestě, kterou pak nuceně vykonal pěšky, potkal na tři sta (300 !) drožek, leč ani jediný z kočů nesly- šel hlasu volajícího na poušti! Pan poslanec byl však praktickým. (Poslanci jsou vůbec prak-