2
masthead
V Praze, v úterý dne 17. dubna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplšcí se
v Praze v sdmninistraí
a měete
na čtvrt lets . . . . 8 K —h
s dvojí donéškou
n n leta . . . : 7 R 5oh
vo mislkách: 2 K 80h
na něisfe .
Peltot
měsíe
ei
ns čtvrt lats . . . .
s dvejí sásilkoe
st rt lsia : . . : nket
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 8 stranách.
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Osnovy jazykového zákona.
Z Vídně, 17. dubna. Sněmy zem-
ské, některé zejtra, některé pozejtří ujmou
se opět práce. Snahy vlády vídeňské se však
již nesou k době po sněmech zemských.
V ministerstvech zúčastněných pracujío
vládních předlohách jazykového
zákona, upravujícího jazykov
poměry při státních úřadech
v království českém a markrab-
ství moravském i pokud se týká služby
vnější, i pokud jde o službu vnitřní. Před-
lohy obsahovati budou celý soubor ja-
zykové otázký v obou korunních ze-
mích ve příčině zeměpanských úřadů.
Vídeň
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Úřadní ruský projev o celkové politi-
cké situaci.
Z Petrohradu, 16. dubna. (C. - B.)
Ředitel úvěrní kanceláře v ministerstvu financí
Maleševský, pozval včera večer zdejší
bankéře a ředitele bank na rozmluvu a sdělil
jim jmenem finančního ministra úřadně, že
veškeré pověsti o nepříznivém
utváření politické situace nebo
o nastávajících důležitých roz-
hodnutích, které poslední dobou byly
rozšiřovány jak ve městě samém, tak jednotli-
vými zahraničnými dopisovateli, j sou na
prosto bezdůvodny. Nejlepším toho
důkazem jest, že ministr zahraničních záleži
tostí hrabě Mpravěv neprovázel c ara
Mikuláše do Moskvy.
Zamýšlený útok na Loubeta?
Z Paříže, 16. dubna. (C.-B.) »Petit
Journal« se dovídá, že bezpečnostní úřady
obdržely zprávu, že tři Italové, bydlící
v Nizze, z nichž jeden odcestoval do Paříže,
smluvili se na útoku proti Loubetovi.
Z Nizzy, 16. dubna. (C.-B.) Jedna
paní prohlásila včera policejnímu komisaři,
že slyšela vykládati tři osoby, že jistý Lu-
ciano z Marseillu odejel do Paříže, aby
provedl útok na život Loubetův. Po za-
vedeném šetření se však zdá, že výpovědi
oně paní, která byla už dříve léčena v ústavě
pro choromyslné, spočívají na fantasii. Ne-
může osoby, jichž hovor, jak udává, vy
slechla, nikterak blíže popsati.
Mpravěv
Mikuláš
Petit
Italos
Loubetův
Petrohrad
Moskva
Paříž
Nizza
Marseille
8
article
Z Pešti, 16. dubna. (C.-B.) V dnešní
schůzi zemského sjezdu sociálních de-
mokratů došlo mezi opposicí a inter-
nacionály ke rvačce. Policie, která byla
v čas o rozčileném smýšlení ve shromáždění
zpravena, byla sice ve velkém počtu v po-
hotovosti, ale ukázala se přece býti slabou
Musila býti povolána posila, Pak teprve op
posice ustoupila a bylo v dalších poradách
pokračováno.
Ze Lvova, 16. dubna. (C.-B.) Římsko
katolický biskup v Tarnově Ignát Lobo
včera zemřel. Pohřeb bude se konativ
středu dne 18. t. m.
Z Mnichova, 16. dubna. (C.-B.) Za
snoubení prince Ruprechta Bavor
ského s vévodkyní Marií Gabrielou
dcerou vévody Karla Theodora v Ba-
vořích, bylo nyní úřadně vyhlášeno.
Z Paříže, 16. dubna. (C.-B.) »Temps-
oznamuje z Říma, že nemusil se řád as
sumptionistů vzdáti redakce »Croix-
následkem rozhodnutí papeže, nýbrž násled
kem všeobecného usnesení biskupů kongre
gačních, dle něhož se nesmí napříště řády
klášterní zabývati politikou, jako na př. vy-
dáváním časopisů.
jítmokrat
Musil
Lobo
Ruprecht
Marie
Gabriela
Karel Theodor
Pešť
Lvov
Tarnov
Mnichov
Paříž
Řím
9
article
Z Moskvy, 16. dubna. (C.-B.) Císa
Mikuláš a císařovna Alexandra
byli dnes, jakožto ve výroční den vjezdu
Kristova do Jerusalema, přítomní při boho-
službách v Uspenském soboru (sídelním
chrámu nanebevzetí Panny Marie) na Kremlu.
V družině jejich nalezali se při tom ministři
a četní hodnostové, dále zástupcové šlechty.
města a stavů. Když císařští manželé dvo-
ranami kremlevského dvorce kráčeli, podal
jim starosta města Moskvy chléb a sůla
oslovil je řečí, na kterouž císař odpověděl,
že děkuje za skvělé uvítání a za projevená
mu blahopřání, že on i císařovna šťastni
jsou, mohouce velikonoční týden v Moskvě
ztráviti a zde také svátky oslaviti. Po boho-
službě odebrali se císařští manželé za hla-
holu zvonů do čudovského kláštera, kdež se
uloženým tam ostatkům poklonili a vrátili se
pak nazpět do carského dvorce.
Kristův
Moskva
Jeruzalém
Kreml
Císa Mikuláš
nanebevzetí pannus Marie
10
article
Z Bělehradu, 15. dubna. (C.-B.) 85.
výročí proklamace povstání
v Takovu, jež bylo provedeno Milošem
Obrenovičem, jest dnes v celé zemi
slaveno. Bělehrad jest bohatě ozdobena
a večer bude slavnostně osvětlen. Veškeré
listy vychvalují v nadšených článcích zá-
sluhy dynastie Obrenovičů o svobodu a samo-
stanost Srbska (!) Na cestě do chrámu
byli král Alexandr a Milan hlučně
pozdravováni.
Z Bukurešti, 15. dubna. (C.-B.)
Ministr války generál Lahovary byl po
výšen na divisního generála.
Z Bukurešti, 16. dubna. (C.-B.) Z
příčinou výročí úmrtí vůdce konservativní
strany Laskara Catargia bylo slouženo
včera za přítomnosti ministrů, vůdců kon-
servativní strany, živnostenských spolků a
četných delegátů ze všech krajů země re-
kviem, po němž se odebrali účastníci ke
hrobu Čatargia, kdež pronesl ministr-
president Cantacuzeno pamětní řeč
Mezi četnými věnci, jež byly na hrob polo-
ženy, byl také věnec od krále Carola.
Z Říma, 15. dubna. (C.-B.) Papež
přijal dnes hr. Františka Thuna s rodinou
a pak četné poutníky z Chorvatska. Vzezření
papeže jest výborné.
Ze San Rema, 16. dubna. (C. B.)
Naproti různým zprávám, rozšiřovaným časo-
pisy, ujišťuje se s kompetentní strany, že
pobyt knížete bulharského v San
Remu platí jen návštěvě jeho rodiny, s níž
se kníže záhy vrátí do Sofe.
Obrenovič
Milan
Lahovara
Carola
Papež
Thun
Bělehrad
Srbsko
Bukurešť
Řím
Chorvatsko
San Remo
Sofe
živnostenský spolek
Laskar Catargia
položena
11
article
Poslanec dr. Kramář ve schůzi
voličů v Semilech.
Poslanec dr. Kramář ve schůzi
voličů v Semilech.
V Semilech v neděli dne 15. t. m. byly
dvě schůze. První svolal p. učitel Š u str.
aby se představil jako kandidát posla-
nectví, druhou p. dr. Kramář, aby podal
zprávu svým voličům. Schůze četně byly navští-
veny a schůze voličů p. dra. Kramáře uká-
zala, že je voličstvo v úplném sou-
hlase se svým poslance m.
O kandidátu na uprázdněné místo posla-
necké po p. dru. Černohorském nedocílena sice
shoda, ale jsou to jen příčiny osobní a místní.
které k tomu vedly, že nepostaven jeden kan
didát. Kandidátů bylo mnoho, ale kandidáti
kteří nehlásí se k straně svobodomyslné, nemají
v obou okresích žádné půdy. Zejmena kandida
tura p. dra. Hliňáka nedošla žádného ohlasu
Zdálo se, že všeobecného ohlasu najdep
řídící učitel Janoušek z Roztok, který vystupoval
jako kandidát strany svobodomyslné. Výkonný
výbor strany byl ochoten jej kandidovati, do-
jista také z té příčiny, aby učitelstvo české vi-
dělo, že strana se nevzpírá proti kandidatuře
učitelů. Ale v poslední chvíli ze středu voličstva
železnobrodského povstal proti volbě učitele za
poslance veliký odpor a volitelé okresu železno-
brodského postavili za kandidáta p. A. Makovce
ze Železného Brodu, starého a věrného stou-
pence národní strany svobodomyslné.
doktor
Kramář
Hliňák
Janoušek
A Makovec
Semily
Roztoky
Železný Brod
Š u
12
article
Posl. dr. Kramář ve schůzi volitelů, která
se konala po schůzi voličů, marně se snaži
přiměti volitele k jednotnému postupu a pře-
moci jejich odpor proti kandidatuře učitelské.
Snad podaří se ještě před volbou, při volbě na
zkoušku, docíliti jednotného postupu, ale bud
jak buď, učitelstvo české alespoň konečně
uvidí, že strana je ochotna kandidovati učitel
za poslance, že však není vždycky dost silna.
aby zmohla odpor, který je v širokých vrstvách
voličských proti kandidaturám učitelským. Jest
to politování hodné, že se jednoty o kan-
didátu nedocílilo, ale politicky to ne-
znamená pranic, poněvadž oba kandidáti hlási
se ke straně svobodomyslné a kandidát
jiné strany zde žádné vyhlídky nemá.
Posl
doktor
Kramář
13
article
Průběh sehůze voličů, svolané drem.
Kramářem, byl následující. Předsedou zvolen
starosta okresu p. Rudolf Husák, ktorý uvítav
shromáždění, dal slovu dru. Kramáři.
Dr. Kramář trpce si stěžoval na málo
čestný způsob boje, jaký se vede u nás proli
delegaci české. Není pomluvy, není podezři-
vání, kterého by nebylo použito ku zostuzení
poslanců českých. A většinou jsou to výmysly,
přímo lži, nebo křivé osvětlení toho, co se stalo,
které jsou zbraní v tom nepěkném boji.
A přece nezasluhuje poselstvo české výčitek,
které se mu činí. Je pravda, bylo poraženo
těžkém zápase, ale ne svou vinou. Ve vědomí,
že nezavinilo obrat vlastní vinou, upřílišněností
nachází mravní sílu, aby bojovalo s neochablou
silou za znovudosažení toho, co nám bylo tak
nespravedlivě odňato. A ačkoliv byla česká
delegace poraženou, přece zůstane velikou, ne
dosti a ne spravedlivě oceněnou zásluhou, že
vydobyla české vnitřní řeči úřadní a služební,
že tato byla po půldruhého roku v platnostia
že dnes pro nikoho není více otázkou, z da
má býti opět zavedena, nýbrž jen, jakou cestou
se to má provéstí.
Proti odpovědi vládní, která odvolávala se na
Kaserera, je to dojista tak velikým pokrokem, že ho
zneuznávati dovede jen ten, kdo z ohledů stranni-
ckých všecko nachází špatným a nedostatečným,c
strana svobodomyslná podniká.
Řečník odmítá výtky, které činěny byly delegaci
české pro opuštění obstrukce při předloze branecké.
Důvody pro rozbodnutí klubovní byly dvojí: věcné
a taktické. Věcné proto, že nechtěla většina klu-
bovní zaujati stanovisko obstrukční proti armádě.
Husák
doktor
Kramář
14
article
Maďaři mají více vlivu, více síly, ale přece jen utlu-
mili veškerou agitaci pro hlášení se »Jelen«, poně-
vadž nechtějí se stavěti proti armádě. A my, kteří
máme tak těžký boj s veškerým Němectvem, zdejším
a zahraničným, s německou byrokracií a kteří máme
tak málo upřímných přátel, měli jsme za dobré, těžký
boj za udržení jazykových nařízení komplikovati
ještě bojem proti armádnímu vedení. Vojenské kruhy
do rozvinutí agitace se »zde« byly rozhodně proti
obstrukci, ale od té doby, co viděly, že z otázky
»zde« stala se agitací několika lidí, kteří použili toho
ku zvýšení vlastní popularity, otázka národní, za kte-
rou tolik nevinných oběti trpělo, obrátily se proti
nám, zejmena když obstrukční Němci použili manévrů
v Čechách k neobyčejně okázalému osvědčení lásky
k armádě, kdežto u nás se nalepovaly na domy, kde
bydleli důstojníci, plakáty s nápadně vytištěným
»Zde«. Následky této politiky jsou známy — jazy-
ková nařízení bozpodmínečně zrušena dojista z velké
části pod dojmem těchto projevů.
Marné bylo varování před touto agitací.
kterou v klubovní schůzi také pan dr. Grégu
slovy co nejrozhodnějšími odsoudil, marné bylo
napomínání, abychom si nedělali nepřátel tam,
kde posud sice k nám necítili nijakého přátel-
ství, ale kde zachovávána v politickém boji na-
šem posud naprostá neutralita, síla agitačních
hesel v Čechách vždycky je silnější, než slova
moudré rozvahy a opatrnosti, a následky toho
nyní těžce neseme. Kdybychom alespoň dovedli
provésti takové věci ve velkém, imponujícím
Maďar
Jelen
Němec
doktor
Grég
Čechy
15
article
rozměru, kdyby všickni branci bez rozdílu hlá-
sili se česky, pak snad mělo by to alespoň ve-
liký mravní effekt, ale tak uvrženi jenom jedno-
tlivci do neštěstí a národ nese těžké důsledky
nesvědomitých agitací. (Souhlas.) Poslanci konají
svou povinnost, když co nejrozhodněji v delega-
cích brojí proti německému duchu armády, ktery
vedoucí kruhy v nepochopitelné zaslepenost
směšují s potřebou armádní řeči, ale prohřešil
by se těžce na svých povinnostech, kdyby, kryti
immunitou, nabádali k odporu, který by měl ne
pro ně, ale pro jednotlivce za následek kruté.
neoprávněně přísné tresty. Proto, abychom vo-
jenské kruhy, u nás tak rozhodující, netlačili do
řad našich nepřátel, abychom ukázali, že nejsme
nepřáteli mocného, k národům spravedlivého
Rakouska, nýbrž Rakouska centralistického, ně-
meckého, byli jsme proti obstrukci proti brann
předloze a pro pouhou opposici. Budoucnost dá
nám bohdá za pravdu, že dobře jsme jednali,
zejmena když vidíme, jak nepříjemně byli pře-
kvapeni naši odpůrci, kteří čekali a počítali na
bouřnou naši obstrukci.
Rakousko
16
article
Ale pro naše rozhodnutí byly také závažné
důvody taktické. Je to přímo hříšná povrchnost.
když se v radikálních kruzích českých zapomíná.
že nás je jen 60, kdežto Němců je 120, a mime
to za sebou mají cclou byrokracii a veřejné mi-
nění vídeňské.
My si musíme vybírati terrain, kde tak
jinými prostředky dosáhneme toho, čeho dosáhli
Němci mechanickým upotřebením velikého počtu
svých poslanců, který byl ještě sesilován po-
slanci socialistickými, dokonce takovými, kteř
byli voleni hlasy upřímných českých lidí.
Je to ovšem smutné, že se o obstrukci mlu-
viti musí jako o samozřejmé obranné taktice
menšin. Dříve znali jsme jen obstrukční vý-
buchy, dnes je obstrukce parlamentní institucí.
trvalou, je otázkou politické taktiky, již nutno
chladně uvažovat a počítat, jako v pravidelném
boji parlamentním.
Němec
17
article
To je kletba těžkého hříchu, který spáchán
na Rakousku naprostou, ponižující kapitulae
před nejnásilnější, systematickou obstrukci, bez-
smyslným udobřováním německé obstrukce tím
že vehnána byla do obstrukce delegace česká
bezpodminečným zrušením jazykových nařízení.
(Souhlas.)
Tento hřích dlouho se bude mstít, a snad
nemají nepravdu ti, kdož soudí, že se abnor
mální, na falešných, nehistorických základech
postavený rakouský parlamentarismus z této rány
vůbec nikdy nevyhojí. Povrchni, lehkomysln
politikové, kteří radili k tomuto rozřešení těžk
krise, vzali na sebe před soudem dějin těžkou
zodpovědnost.
Poněvadž tedy nám vnuceno bylo, abychom
stejnou zbraní opět dobyli, co nám ze strachu
před obstrukeí vzato, jsme také nuceni v zájmu
strany, v zájmu české věci neupustiti od ob-
strukce, dokud nám nebude vrácena vnitřní
úřadní a služební řeč. Kdybychom uká-
zali, že obstrukci nesvedeme, pak
pravdu měli ti, kdož radili usm-
řiti Němce za každou cenu, kdož
ubezpečovali, že Čechů není se co
báti. A kdyby to pravdou bylo, pak
nedosáhneme v Rakousku nic víc,
něž k čemu Němci dají své svolení
— strach před německou obstruke
byl by fundamentálním prineipem
rakouské politiky. To bylo by kon
cem našeho snažení. Proto my mu-
síme ukázati, že bez nás a prot
vůli naší také nenl parlamentního
jednání, že bez nás a proti nám
stejně nelze vládnouti, jako se to
ukázalo při zkušenostech s něme-
ckou obstrukcí.
Čecho
Němec
Rakousko
18
article
Toto poznání je jedinou zárukou
toho, že všecko musí býtnasazeno, aby
chom byli usmířeni, a proto je naš
první povinností, povinností naší ct
a vědomí prospěchů národa obstrukc
provésti a s obstrukcí vyhráti. Budou-
nad tímto výrokem ve Vídni plakati krokodilí slzy
pak nechť nezapomenou, že jsme to byli my, kteř
jsme před těmito konci varovali, kteří jsme je před-
vídali, a kteří jsme proto vždycky ochotní byli ku
skončení krise loyálním smírem, ale co nejrozhod-
něji varovali před bezpodmínečnou kapitulací před
největší obstrukci, již posud parlamentní historie zná.
Z této situace pro nás jediný je důsledek
My za žádnou cenu tuto obstrukci nesmíme prohrát
my nesmíme ukázati, že je slabou, my nesmímej
dělati, kde bychom ji prohráli, nýbrž jen tam, kde
bezpečně víme, že ji vyhráme.
Vídeň
19
article
Jest to přímo naivní, když kde kdo v Čechách
nám chce obstrukční taktiku předpisovati. Kdo nikdy
parlamentu neviděl, kdo nemá poněti o jednacím
řádu a jeho tajnostech, o parlamentních zvycích
nébo kdo přichází do parlamentu jen dávat poho-
stinské představení, chce nás poučovati o tom, jak
máme postupovati. Tušení o tom nemá, jak obezřet-
ným nutno býti, abychom a 60 poslanci dostihli
téhož výsledku, jako Němci se 120. Když chtěli jsme
svrhnouti vládu hr. Clara, a nechtěli se odvážiti ne-
bezpečné cesty technické obstrukce, byla bouře
v Čechách, celý chorus radikálních lístků pěl ošklivou
hymnu o zrádě národa, a v klubu jsme slyšeli
hrozby, že půjde se mezi lid, aby učinil konect
ochablosti.
My klidně čekali a když nastala doba, na-
sadili jsme všecky páky v rozpočtovém výboru
— a vláda odstoupla. Nadávání a podezřívání
zůstalo — uznání za skutečnou a velkou práci,
které jsme se zejmena my umírnění podjali,
bylo velmi poskrovnu. Konečně o to uznání
nestojíme, toho je lehko docíliti, není potřebí
víc, než lichotiti rozvášněnému lidu, zapome-
nouti hlasu vlastního svědomí a rozumu, av
okamžitém potlesku a nadšení hledati opojenía
cil politické činnosti. To je tím lehčí, poněvadž
nutno jen zapomenouti na to nejtěžší v poli-
tickém životě — na pocit zodpovědnosti. Dok
Němec
Claro
Čechy
20
article
Veřejnou schůzi lidu
Veřejnou schůzi lidu
svolal na včerejší odpoledne do sálu hostince
»u Tejnorů« ve Vysokém Mýtě politický klub
pro tento okres a pozval k ni jako hlavního
řečníka poslance J. Sokola.
Jednání zahájil o 2. hod. okresní starosta
pan Cejp, který, představiv přítomného řečníka,
sdělil, že z ostatních poslanců pozvaných ne-
dostavili se posl. Čelakovský, Hovorka, Grégr
Udržal, z nichž první dva písemně sdělili, že
po dohodnutí s důvěrníky svolají zvláštní schůze
voličské.
Jádro veškeré debaty, které mělo též na
konečný projev schůze nikoli nepodstatný vliv.
tvořily vývody posl. Sokola. Vyplnily dobu více
než jedné hodiny a podáváme tu v podstatě
jich tresť níže.
Předeslav úvodem zmínku o své kandida
tuře — r. 1891 — pravil, že ucházel se tehdá
o důvěru na základě zásad a programu národní
strany svobodomyslné, jelikož se mělo za to, že
uhodila na jedině správnou cestu k dosažení
samostatnosti zemí koruny české. Prostředkem
k tomu měl býti stálý a neutuchající odpor proti
všemu, co by cíli tomu překáželo. Svědčíť pro-
volání k volbám r. 1889 a 1891, drem. Jul
Grégrem navržená adresa sněmovní ze dne 12.
října 1889, že tehdá prvním a hlavním cílem
strany bylo dosažení českého státního práva.
Tehdá byli v čele strany svobodomyslné mužové
přímí a národovci ryzí, kteří za to, co hlásali,
ručili veškerou svou bytostí. O nějaké falš
k národu českému nemohlo býti řeči, zkrátka,
kdo r. 1890 byl pokládán za příslušníka ná-
rodní strany svobodomyslné, byl tím též pova-
žován za pravého státoprávníka a citem tím
byly proniknuty i vrstvy voličské.
Tejnor
J Sokol
Cejp
Čelakovský
Hovorka
Grégr Udržal
Sokol
Grégr
Vysoký Mýto
21
article
Řečník vzpomíná choceňské své řeči zr
1891, kde byl mimo jiné prohlásil: »nevstou-
pili jsme na půdu vídeňskou, bychom práva če-
ského sněmu potlačovali a práva vídeňského
parlamentu upevňovali, nýbrž proto, že třeba
užíti každé příležitosti, kde možno aspoň připo-
mínati práva českého národa, poněvadž lid
obocných záležilostech nemůže býti ve sněmovně
zastoupen, podotýkaje, že toto prohlášení bylo
nejen »Nár. Listy«, nýbrž i zvláštními otisky po
vlastech rozšířeno. Že státní právo bylo tehda
hlavním požadavkem strany, dokazuje i usne-
sení nymburského sjezdu.
Leč během doby v názorech těchto nastala
změna. Někteří poslanci ve straně — a mezi
nimi i já — pocifovali, že jejich státoprávn
přesvědčení strany není již tak všeobecným,
jako bývalo. Počalo se mluviti a psáti o nespl-
nitelnosti tohoto požadavku, za to však budila
se naděje, že by odstavením státního práva na
dobu neurčitou, změnou opposiční taktiky a za
věrné služby státu prokázané dalo se dosíci ně-
kterých úspěchů na ten čas důležitých. Slovemi
státoprávní přesvědčení kdo chtěl, mohl míti.
mohl si je ponechati pro sebe, ač-li neměl za
prospěšnější vykládati je za utopii nebo pověru.
ale neměl s tím choditi na veřejnost, aby vyšší
kruhy se tím nepohoršily, za to však mě
osvědčovati oddanost svou k útvaru centrali-
sačnímu, cislajtánskému jistými službami, jichž
bylo třeba k provedení rakousko-uherského vy-
rovnání.
český národ
22
article
Nemohu, — pokračuje řečník — chtěje
mluviti o dalších věcech, nedotknouti se ně-
kterých vedoucích osob v klubu poslaneckém.
Činím tak nerad, poněvadž si jich jinak velice
vážím; ježto však měly účasť na jednání, které
já se svého stanoviska a názoru pokládám za
politicky pochybené, nemohu o tom, co v jed-
nání tom na vrub jejich spadá, pomlčeti.
V parlamentě vídeňském přišlo do mody
diplomatické zákulisní vyjednávání. Toho ovšem
nemohli se účastniti opposiční tygři: to musilo
zůstati v jemných rukou státníků, kteří svoji
pověst divokými opposičními skoky dosud ne-
poškodili a o nichž bylo nahoře známo, že
i v nejtužší opposici české dovedli zachovati
pro sebe jistou rozumnou míru. Proti oppo-
sičníkům zahájen záhy nepěkný novinářský boj.
Hlavní snahou bylo tehdá opposičního ducha
v klubu seslabiti a to se dělo přibíráním členů
zcela umírněného smýšlení a vypuzováním
rozhodných státoprávníků.
To dělo se již od počátku éry. Badenovy
jemuž česká opposice šla s cesty. Diplomati
čeští smluviti s ním cenu, za níž by poselstv
české od opposice proti rak.-uher. vyrovnání
ustoupilo. Cena ta měla zvláštní osud. Dr. Kaiz
a dr. Pacák říkali, že je velká, dr. Engel pro
hlásil ji za malou.
Jazyková nařízení později okleštěná nebyl
v žádném poměru s tím, nač jsme dle státo
právního svého přesvědčení měli nárok. Jen ti,
kdož s tímto nárokem nebrali to do opravdy.
mohli Badenovy výnosy pokládati za epochální
vymoženosti.
Badenův
doktor
Kaiz
Pacák
Engel
23
article
Způsob vládního jednání oproti většině
klubu byl sice přímo okouzlující, to však třeba
říci, že vyjednávalo se příliš tajně a že jen ně-
kteří členové klubu byli do něho zasvěceni.
Leč ať již byla cena hr. Badena za úsluhu
naši sebe menší, mělo se trvati na tom, by
byla dodržena a nedopustiti se nesmírné chyby
politické, dáti si ji bez odezvy vyrvati. S ná-
stupci hr. Badena se však dle zásluhy nemlu-
vilo, naopak budila se v nich naděje, že
i z ceny nejnižší, která nám byla zaručena.
lze ještě sleviti, ba jeden z předáků našich ne-
ostýchal se ve sněmovně vůči Němcům a vládě
prohlásiti, že jazykové výnosy Badenovy šly
přílis daleko. To ríci se nemělo; tak se poli-
tika provozovati nemá.
Za větší ještě chybu pokládám, že vyjed-
návalo se s rušiteli jazykových nařizení Bade-
nových hr. Thunem a bar. Gautschem, kteří
oba svoji činností tak neslavně prosluli. Svět
nespatřil odpornějšího divadla, než že český
lev lízal pokorně ruce, které ho spráskaly.
V drobném prodejit
sanní šíslo o zobě . . . zs 8h
vdpolední
. . na zh
Ve úllalkšch na vonkověn
ranní čásla. . . . . . . . n0
odpoladnl
. . . . . . . sb
Inseráty
platí se hotově napřeš.
Přečplacení a inserty přijímá sdminl-
strace v Mazisnské ulici č. 3.
Tam nacházají se též redakee
tlskárna s erpedics „ Národuich Listů“
Bskopiny ze novratsii.
Baden
Němec
Badenův
Bade
Thun
Gautsch
Mazisnský ulice
24
article
Leč nedosti na tom. Politikové čeští měli
si býti vědomi, že stojí na stráží zájmů če-
ského národa, že za chyby, jichž se dopustí,
nebudou zodpovědni jen nynějšímu pokolení,
nýbrž i vgem budoucím potomkům českým, že
jednání jejich bude souzeno dějinami a že
přísný soudce pak odkryje všecky pohnutky
nynějšího jednání, je vyzpytuje a veřejnosti
podá. Oni přísaze, kterou složili celému národu,
měli zůstati věrni.
Ale hlavní zodpovědnost za to, co za Ba-
dena se dělo, spadá dle mého soudu na pana
dra. Kaizla, který vstupem svým do minister-
stva Thunova dopustil se nejosudnější chyby.
Tu neplatí banální námitka, že Čech není jenom
k tomu, by byl vrátným, a že má také vyššího
postavení se domoci. Pan dr. Kaizl byl již dříve
na trochu vyšším stupni, než je vrátný. O jeho
způsobilosti pro stolec ministerský nikdo nepo-
chyboval a také jsme se přesvědčili, že sku-
tečně dovedl finance cislajtánské výtečně spra-
vovat, ovšem ne vždy ku prospěchu českého
národa a finanei zemských. Jako politik chara-
kterní měl dr. Kaizl vyčkat, až by dle pro-
gramu, ktorý byl přijal, mohl také jednata
svému národu prospět.
Tu neplati také omluva, že přijal porte-
feuille se svolením klubu neb jeho parlamentní
komise. On, jako nejbystřejši hlava parlamentní
komise klubu, který dovede si klub obrátiti kam
chce, i kdyby klub mu ku přijetí portefeuillu
radil, měl zaujati stanovisko odmítavé a řícii
»Pouhá slušnost již mi brání, bych sloužil tomu,
kdo jazyková nařízení zrušil«. Klub dru. Kai-
zlovi ku přijetí portefeuillu neradil, ten o tom,
že se mu nabízí, ani nevěděl. Nevěděla o tom
ani parlamentární komise, ani výkonný výbor.
A dr. Škarda, který byl do tohoto tajemství za-
svěcen, nemůže býti nazván ani klubem posla-
neckým, ani výkonným výborem, ani parla-
mentní komisí.
Kaizl
Thunův
doktor
Škarda
Čechy
Kai
25
article
Nepřípustnou je též omluva dr. Kaizla, že
dal mandát svůj voličstvu k disposici a že
jednání své podrobil tak kritice. Vědělť napřed,
jak tato kritika dopadne. Ve kterém místě ne-
našlo by se lidí, kteři bez ohledu na vše
ostatní přejí si míti protektorem města finančního
ministra. Dr. Kaizl měl ovšem voličům věc ná-
ležitě objasniti a vyložiti. Ale to se nestalo.
Pokud se týče názoru dra. Kaizla o rovno-
právnosti, cituje řečník Tolstého bajku o sporu
dvou synův o dědictví, kteří rozbořili i domek
otcovský jen proto, by z něho měli stejné
hromady. Jednotný celek království českého
nelze děliti a žádný český syn k tomu se ne-
propůjčí.
Zmíniv se o zrušení jazykových výnosů,
prohlásil poslanec Sokol za chybu, že v Čechách
Badenovým nařízením taková přikládala se váha.
Tím přivoděn byl právě jejich pád. Ale tomu
bude se svět diviti, že i po zrušení jazykových
výnosů, v době, kdy tekla česká krev a plnily
se cely žalářní věrnými stoupenci českého ná-
roda, vyjednávalo se s těmi, kteří toho všeho
byli příčinou a že dosud se vyjednává o smír
s největšími nepřáteli našimi, od nichž nikdy
smíru nadíti se nelze a s vládou, která jim hoví.
Gautsch-Thun a Clary-Körber — tyto dvé
dvojice byly totožny. Obě měly cíle a vinu
tutéž.
O smiřovačkách vídeňských zachovává se
mlčení nejhlubší. Víme o nich toliko z novin.
Ale divno, že německé noviny a němečtí rodáci
na sněmu sobě libují, že jsou spokojeni. Snad
budou míti radost ještě větší, až v květnu smi-
řování nastane znova.
Stöjíme dle všeho před novými punktacemi.
ale není teď, bohužel, proti nim odporu ani
v poselstvu, ani v národě českém. A ozve-li se
tu a tam hlas varovný, umlčí se hlasy jiných.
doktor
Kaizl
Tolstý
Badenův
Gautsch
Thun
Claro
Körber
Čechy
Sokol
26
article
Ale dopustíme-li za pomoci českých synův
uzákonění státní němčiny a uzavřeného ně-
meckého územi, dočkáme se, kterak se Němci
v něm upevní a že pak žádný diplomat jim ho
nevyrve. Stane se z něho pro český lid úplně
zemí cizí. A to zůstane otevřenou ranou, na
níž konečně vykrvácíme.
Je tedy třeba vzehopiti se mocně a ještě
v čas, aby zkázonosné toto dílo nebylo pro-
vedeno.
Dnešní řeč stála mne veliké sebezapření.
Není v mé povaze, vytýkati chyby těm, s nimiž
jinak pokojně v soukromém životě žiju a jichž
si pro jejich dobré osobní vlastnosti vážím.
Politiekých chyb však u národa tak malého,
jakým je národ český, dopouštěti se nesmí
člověk ani nejlepší. Mysleti tedy, že těm neb
oněm osobám nesmějí se vytýkati politické
chyby proto, že jsou to jinak mužové čestní,
bylo by opětnou politickou chybou, kterou,
bohužel, naše veřejné mínění velice trpl.
Němec
27
article
Politiků máme a měli jsme vždy velmi
málo a dle toho náš veřejný politický život do-
padá. Jsme národem velice kulturním; vzděla-
nost se u nás exportuje do ciziny, ale v politi-
ckých věcech stojíme za mnohými nevzdělanými
národy. Politiku nesmíme — jak se říká —
provozovati jen tehda, nemáme-li čeho jiného
na práci.
Cesta smiřování a spojené s ní ustupování
od státoprávních požadavků nevede k eíli, který
naše strana sobě byla vytkla. Ona nás naopak
od něho vzdaluje a je třeba, bychom se k němu
opět vrátili. Smiřovačky jsou neblahým cislaj-
tánským pokusem, na nějž v nymburské reso-
luci jistě nikdo nepomyslil. Český národ pomůže
sobě jen tehda, dobude-li své samostatnosti. T
abychom dosáhli, musí nastati rozhodný poli-
tický obrat. (Pochvala a potlesk.)
Pan Brožek doporučoval polom ku při.
jetí následující resoluci:
»My na veřejné schůzi ve Vysokém Mýtě
dne 16. dubna shromáždění, vyslechnuvše
svého poslance a porokovavše o nynější poli-
tické situaci, odsuzujeme prospěchářskou, ná-
rodu škodlivou politiku české dolegace ve
Brožek
Vysoký Mýto