ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d7755ff0-669b-11dc-a5f8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 39, person 73, org 5, work 3
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 17. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 105.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplšcí se v Praze v sdmninistraí a měete na čtvrt lets . . . . 8 K —h s dvojí donéškou n n leta . . . : 7 R 5oh vo mislkách: 2 K 80h na něisfe . Peltot měsíe ei ns čtvrt lats . . . . s dvejí sásilkoe st rt lsia : . . : nket
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 8 stranách.
Praha
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Osnovy jazykového zákona. Z Vídně, 17. dubna. Sněmy zem- ské, některé zejtra, některé pozejtří ujmou se opět práce. Snahy vlády vídeňské se však již nesou k době po sněmech zemských. V ministerstvech zúčastněných pracujío vládních předlohách jazykového zákona, upravujícího jazykov poměry při státních úřadech v království českém a markrab- ství moravském i pokud se týká služby vnější, i pokud jde o službu vnitřní. Před- lohy obsahovati budou celý soubor ja- zykové otázký v obou korunních ze- mích ve příčině zeměpanských úřadů.
Vídeň
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Úřadní ruský projev o celkové politi- cké situaci. Z Petrohradu, 16. dubna. (C. - B.) Ředitel úvěrní kanceláře v ministerstvu financí Maleševský, pozval včera večer zdejší bankéře a ředitele bank na rozmluvu a sdělil jim jmenem finančního ministra úřadně, že veškeré pověsti o nepříznivém utváření politické situace nebo o nastávajících důležitých roz- hodnutích, které poslední dobou byly rozšiřovány jak ve městě samém, tak jednotli- vými zahraničnými dopisovateli, j sou na prosto bezdůvodny. Nejlepším toho důkazem jest, že ministr zahraničních záleži tostí hrabě Mpravěv neprovázel c ara Mikuláše do Moskvy. Zamýšlený útok na Loubeta? Z Paříže, 16. dubna. (C.-B.) »Petit Journal« se dovídá, že bezpečnostní úřady obdržely zprávu, že tři Italové, bydlící v Nizze, z nichž jeden odcestoval do Paříže, smluvili se na útoku proti Loubetovi. Z Nizzy, 16. dubna. (C.-B.) Jedna paní prohlásila včera policejnímu komisaři, že slyšela vykládati tři osoby, že jistý Lu- ciano z Marseillu odejel do Paříže, aby provedl útok na život Loubetův. Po za- vedeném šetření se však zdá, že výpovědi oně paní, která byla už dříve léčena v ústavě pro choromyslné, spočívají na fantasii. Ne- může osoby, jichž hovor, jak udává, vy slechla, nikterak blíže popsati.
Mpravěv Mikuláš Petit Italos Loubetův Petrohrad Moskva Paříž Nizza Marseille
8 article
Z Pešti, 16. dubna. (C.-B.) V dnešní schůzi zemského sjezdu sociálních de- mokratů došlo mezi opposicí a inter- nacionály ke rvačce. Policie, která byla v čas o rozčileném smýšlení ve shromáždění zpravena, byla sice ve velkém počtu v po- hotovosti, ale ukázala se přece býti slabou Musila býti povolána posila, Pak teprve op posice ustoupila a bylo v dalších poradách pokračováno. Ze Lvova, 16. dubna. (C.-B.) Římsko katolický biskup v Tarnově Ignát Lobo včera zemřel. Pohřeb bude se konativ středu dne 18. t. m. Z Mnichova, 16. dubna. (C.-B.) Za snoubení prince Ruprechta Bavor ského s vévodkyní Marií Gabrielou dcerou vévody Karla Theodora v Ba- vořích, bylo nyní úřadně vyhlášeno. Z Paříže, 16. dubna. (C.-B.) »Temps- oznamuje z Říma, že nemusil se řád as sumptionistů vzdáti redakce »Croix- následkem rozhodnutí papeže, nýbrž násled kem všeobecného usnesení biskupů kongre gačních, dle něhož se nesmí napříště řády klášterní zabývati politikou, jako na př. vy- dáváním časopisů.
jítmokrat Musil Lobo Ruprecht Marie Gabriela Karel Theodor Pešť Lvov Tarnov Mnichov Paříž Řím
9 article
Z Moskvy, 16. dubna. (C.-B.) Císa Mikuláš a císařovna Alexandra byli dnes, jakožto ve výroční den vjezdu Kristova do Jerusalema, přítomní při boho- službách v Uspenském soboru (sídelním chrámu nanebevzetí Panny Marie) na Kremlu. V družině jejich nalezali se při tom ministři a četní hodnostové, dále zástupcové šlechty. města a stavů. Když císařští manželé dvo- ranami kremlevského dvorce kráčeli, podal jim starosta města Moskvy chléb a sůla oslovil je řečí, na kterouž císař odpověděl, že děkuje za skvělé uvítání a za projevená mu blahopřání, že on i císařovna šťastni jsou, mohouce velikonoční týden v Moskvě ztráviti a zde také svátky oslaviti. Po boho- službě odebrali se císařští manželé za hla- holu zvonů do čudovského kláštera, kdež se uloženým tam ostatkům poklonili a vrátili se pak nazpět do carského dvorce.
Kristův Moskva Jeruzalém Kreml Císa Mikuláš nanebevzetí pannus Marie
10 article
Z Bělehradu, 15. dubna. (C.-B.) 85. výročí proklamace povstání v Takovu, jež bylo provedeno Milošem Obrenovičem, jest dnes v celé zemi slaveno. Bělehrad jest bohatě ozdobena a večer bude slavnostně osvětlen. Veškeré listy vychvalují v nadšených článcích zá- sluhy dynastie Obrenovičů o svobodu a samo- stanost Srbska (!) Na cestě do chrámu byli král Alexandr a Milan hlučně pozdravováni. Z Bukurešti, 15. dubna. (C.-B.) Ministr války generál Lahovary byl po výšen na divisního generála. Z Bukurešti, 16. dubna. (C.-B.) Z příčinou výročí úmrtí vůdce konservativní strany Laskara Catargia bylo slouženo včera za přítomnosti ministrů, vůdců kon- servativní strany, živnostenských spolků a četných delegátů ze všech krajů země re- kviem, po němž se odebrali účastníci ke hrobu Čatargia, kdež pronesl ministr- president Cantacuzeno pamětní řeč Mezi četnými věnci, jež byly na hrob polo- ženy, byl také věnec od krále Carola. Z Říma, 15. dubna. (C.-B.) Papež přijal dnes hr. Františka Thuna s rodinou a pak četné poutníky z Chorvatska. Vzezření papeže jest výborné. Ze San Rema, 16. dubna. (C. B.) Naproti různým zprávám, rozšiřovaným časo- pisy, ujišťuje se s kompetentní strany, že pobyt knížete bulharského v San Remu platí jen návštěvě jeho rodiny, s níž se kníže záhy vrátí do Sofe.
Obrenovič Milan Lahovara Carola Papež Thun Bělehrad Srbsko Bukurešť Řím Chorvatsko San Remo Sofe živnostenský spolek Laskar Catargia položena
11 article Poslanec dr. Kramář ve schůzi voličů v Semilech.
Poslanec dr. Kramář ve schůzi voličů v Semilech. V Semilech v neděli dne 15. t. m. byly dvě schůze. První svolal p. učitel Š u str. aby se představil jako kandidát posla- nectví, druhou p. dr. Kramář, aby podal zprávu svým voličům. Schůze četně byly navští- veny a schůze voličů p. dra. Kramáře uká- zala, že je voličstvo v úplném sou- hlase se svým poslance m. O kandidátu na uprázdněné místo posla- necké po p. dru. Černohorském nedocílena sice shoda, ale jsou to jen příčiny osobní a místní. které k tomu vedly, že nepostaven jeden kan didát. Kandidátů bylo mnoho, ale kandidáti kteří nehlásí se k straně svobodomyslné, nemají v obou okresích žádné půdy. Zejmena kandida tura p. dra. Hliňáka nedošla žádného ohlasu Zdálo se, že všeobecného ohlasu najdep řídící učitel Janoušek z Roztok, který vystupoval jako kandidát strany svobodomyslné. Výkonný výbor strany byl ochoten jej kandidovati, do- jista také z té příčiny, aby učitelstvo české vi- dělo, že strana se nevzpírá proti kandidatuře učitelů. Ale v poslední chvíli ze středu voličstva železnobrodského povstal proti volbě učitele za poslance veliký odpor a volitelé okresu železno- brodského postavili za kandidáta p. A. Makovce ze Železného Brodu, starého a věrného stou- pence národní strany svobodomyslné.
doktor Kramář Hliňák Janoušek A Makovec Semily Roztoky Železný Brod Š u
12 article
Posl. dr. Kramář ve schůzi volitelů, která se konala po schůzi voličů, marně se snaži přiměti volitele k jednotnému postupu a pře- moci jejich odpor proti kandidatuře učitelské. Snad podaří se ještě před volbou, při volbě na zkoušku, docíliti jednotného postupu, ale bud jak buď, učitelstvo české alespoň konečně uvidí, že strana je ochotna kandidovati učitel za poslance, že však není vždycky dost silna. aby zmohla odpor, který je v širokých vrstvách voličských proti kandidaturám učitelským. Jest to politování hodné, že se jednoty o kan- didátu nedocílilo, ale politicky to ne- znamená pranic, poněvadž oba kandidáti hlási se ke straně svobodomyslné a kandidát jiné strany zde žádné vyhlídky nemá.
Posl doktor Kramář
13 article
Průběh sehůze voličů, svolané drem. Kramářem, byl následující. Předsedou zvolen starosta okresu p. Rudolf Husák, ktorý uvítav shromáždění, dal slovu dru. Kramáři. Dr. Kramář trpce si stěžoval na málo čestný způsob boje, jaký se vede u nás proli delegaci české. Není pomluvy, není podezři- vání, kterého by nebylo použito ku zostuzení poslanců českých. A většinou jsou to výmysly, přímo lži, nebo křivé osvětlení toho, co se stalo, které jsou zbraní v tom nepěkném boji. A přece nezasluhuje poselstvo české výčitek, které se mu činí. Je pravda, bylo poraženo těžkém zápase, ale ne svou vinou. Ve vědomí, že nezavinilo obrat vlastní vinou, upřílišněností nachází mravní sílu, aby bojovalo s neochablou silou za znovudosažení toho, co nám bylo tak nespravedlivě odňato. A ačkoliv byla česká delegace poraženou, přece zůstane velikou, ne dosti a ne spravedlivě oceněnou zásluhou, že vydobyla české vnitřní řeči úřadní a služební, že tato byla po půldruhého roku v platnostia že dnes pro nikoho není více otázkou, z da má býti opět zavedena, nýbrž jen, jakou cestou se to má provéstí. Proti odpovědi vládní, která odvolávala se na Kaserera, je to dojista tak velikým pokrokem, že ho zneuznávati dovede jen ten, kdo z ohledů stranni- ckých všecko nachází špatným a nedostatečným,c strana svobodomyslná podniká. Řečník odmítá výtky, které činěny byly delegaci české pro opuštění obstrukce při předloze branecké. Důvody pro rozbodnutí klubovní byly dvojí: věcné a taktické. Věcné proto, že nechtěla většina klu- bovní zaujati stanovisko obstrukční proti armádě.
Husák doktor Kramář
14 article
Maďaři mají více vlivu, více síly, ale přece jen utlu- mili veškerou agitaci pro hlášení se »Jelen«, poně- vadž nechtějí se stavěti proti armádě. A my, kteří máme tak těžký boj s veškerým Němectvem, zdejším a zahraničným, s německou byrokracií a kteří máme tak málo upřímných přátel, měli jsme za dobré, těžký boj za udržení jazykových nařízení komplikovati ještě bojem proti armádnímu vedení. Vojenské kruhy do rozvinutí agitace se »zde« byly rozhodně proti obstrukci, ale od té doby, co viděly, že z otázky »zde« stala se agitací několika lidí, kteří použili toho ku zvýšení vlastní popularity, otázka národní, za kte- rou tolik nevinných oběti trpělo, obrátily se proti nám, zejmena když obstrukční Němci použili manévrů v Čechách k neobyčejně okázalému osvědčení lásky k armádě, kdežto u nás se nalepovaly na domy, kde bydleli důstojníci, plakáty s nápadně vytištěným »Zde«. Následky této politiky jsou známy — jazy- ková nařízení bozpodmínečně zrušena dojista z velké části pod dojmem těchto projevů. Marné bylo varování před touto agitací. kterou v klubovní schůzi také pan dr. Grégu slovy co nejrozhodnějšími odsoudil, marné bylo napomínání, abychom si nedělali nepřátel tam, kde posud sice k nám necítili nijakého přátel- ství, ale kde zachovávána v politickém boji na- šem posud naprostá neutralita, síla agitačních hesel v Čechách vždycky je silnější, než slova moudré rozvahy a opatrnosti, a následky toho nyní těžce neseme. Kdybychom alespoň dovedli provésti takové věci ve velkém, imponujícím
Maďar Jelen Němec doktor Grég Čechy
15 article
rozměru, kdyby všickni branci bez rozdílu hlá- sili se česky, pak snad mělo by to alespoň ve- liký mravní effekt, ale tak uvrženi jenom jedno- tlivci do neštěstí a národ nese těžké důsledky nesvědomitých agitací. (Souhlas.) Poslanci konají svou povinnost, když co nejrozhodněji v delega- cích brojí proti německému duchu armády, ktery vedoucí kruhy v nepochopitelné zaslepenost směšují s potřebou armádní řeči, ale prohřešil by se těžce na svých povinnostech, kdyby, kryti immunitou, nabádali k odporu, který by měl ne pro ně, ale pro jednotlivce za následek kruté. neoprávněně přísné tresty. Proto, abychom vo- jenské kruhy, u nás tak rozhodující, netlačili do řad našich nepřátel, abychom ukázali, že nejsme nepřáteli mocného, k národům spravedlivého Rakouska, nýbrž Rakouska centralistického, ně- meckého, byli jsme proti obstrukci proti brann předloze a pro pouhou opposici. Budoucnost dá nám bohdá za pravdu, že dobře jsme jednali, zejmena když vidíme, jak nepříjemně byli pře- kvapeni naši odpůrci, kteří čekali a počítali na bouřnou naši obstrukci.
Rakousko
16 article
Ale pro naše rozhodnutí byly také závažné důvody taktické. Je to přímo hříšná povrchnost. když se v radikálních kruzích českých zapomíná. že nás je jen 60, kdežto Němců je 120, a mime to za sebou mají cclou byrokracii a veřejné mi- nění vídeňské. My si musíme vybírati terrain, kde tak jinými prostředky dosáhneme toho, čeho dosáhli Němci mechanickým upotřebením velikého počtu svých poslanců, který byl ještě sesilován po- slanci socialistickými, dokonce takovými, kteř byli voleni hlasy upřímných českých lidí. Je to ovšem smutné, že se o obstrukci mlu- viti musí jako o samozřejmé obranné taktice menšin. Dříve znali jsme jen obstrukční vý- buchy, dnes je obstrukce parlamentní institucí. trvalou, je otázkou politické taktiky, již nutno chladně uvažovat a počítat, jako v pravidelném boji parlamentním.
Němec
17 article
To je kletba těžkého hříchu, který spáchán na Rakousku naprostou, ponižující kapitulae před nejnásilnější, systematickou obstrukci, bez- smyslným udobřováním německé obstrukce tím že vehnána byla do obstrukce delegace česká bezpodminečným zrušením jazykových nařízení. (Souhlas.) Tento hřích dlouho se bude mstít, a snad nemají nepravdu ti, kdož soudí, že se abnor mální, na falešných, nehistorických základech postavený rakouský parlamentarismus z této rány vůbec nikdy nevyhojí. Povrchni, lehkomysln politikové, kteří radili k tomuto rozřešení těžk krise, vzali na sebe před soudem dějin těžkou zodpovědnost. Poněvadž tedy nám vnuceno bylo, abychom stejnou zbraní opět dobyli, co nám ze strachu před obstrukeí vzato, jsme také nuceni v zájmu strany, v zájmu české věci neupustiti od ob- strukce, dokud nám nebude vrácena vnitřní úřadní a služební řeč. Kdybychom uká- zali, že obstrukci nesvedeme, pak pravdu měli ti, kdož radili usm- řiti Němce za každou cenu, kdož ubezpečovali, že Čechů není se co báti. A kdyby to pravdou bylo, pak nedosáhneme v Rakousku nic víc, něž k čemu Němci dají své svolení — strach před německou obstruke byl by fundamentálním prineipem rakouské politiky. To bylo by kon cem našeho snažení. Proto my mu- síme ukázati, že bez nás a prot vůli naší také nenl parlamentního jednání, že bez nás a proti nám stejně nelze vládnouti, jako se to ukázalo při zkušenostech s něme- ckou obstrukcí.
Čecho Němec Rakousko
18 article
Toto poznání je jedinou zárukou toho, že všecko musí býtnasazeno, aby chom byli usmířeni, a proto je naš první povinností, povinností naší ct a vědomí prospěchů národa obstrukc provésti a s obstrukcí vyhráti. Budou- nad tímto výrokem ve Vídni plakati krokodilí slzy pak nechť nezapomenou, že jsme to byli my, kteř jsme před těmito konci varovali, kteří jsme je před- vídali, a kteří jsme proto vždycky ochotní byli ku skončení krise loyálním smírem, ale co nejrozhod- něji varovali před bezpodmínečnou kapitulací před největší obstrukci, již posud parlamentní historie zná. Z této situace pro nás jediný je důsledek My za žádnou cenu tuto obstrukci nesmíme prohrát my nesmíme ukázati, že je slabou, my nesmímej dělati, kde bychom ji prohráli, nýbrž jen tam, kde bezpečně víme, že ji vyhráme.
Vídeň
19 article
Jest to přímo naivní, když kde kdo v Čechách nám chce obstrukční taktiku předpisovati. Kdo nikdy parlamentu neviděl, kdo nemá poněti o jednacím řádu a jeho tajnostech, o parlamentních zvycích nébo kdo přichází do parlamentu jen dávat poho- stinské představení, chce nás poučovati o tom, jak máme postupovati. Tušení o tom nemá, jak obezřet- ným nutno býti, abychom a 60 poslanci dostihli téhož výsledku, jako Němci se 120. Když chtěli jsme svrhnouti vládu hr. Clara, a nechtěli se odvážiti ne- bezpečné cesty technické obstrukce, byla bouře v Čechách, celý chorus radikálních lístků pěl ošklivou hymnu o zrádě národa, a v klubu jsme slyšeli hrozby, že půjde se mezi lid, aby učinil konect ochablosti. My klidně čekali a když nastala doba, na- sadili jsme všecky páky v rozpočtovém výboru — a vláda odstoupla. Nadávání a podezřívání zůstalo — uznání za skutečnou a velkou práci, které jsme se zejmena my umírnění podjali, bylo velmi poskrovnu. Konečně o to uznání nestojíme, toho je lehko docíliti, není potřebí víc, než lichotiti rozvášněnému lidu, zapome- nouti hlasu vlastního svědomí a rozumu, av okamžitém potlesku a nadšení hledati opojenía cil politické činnosti. To je tím lehčí, poněvadž nutno jen zapomenouti na to nejtěžší v poli- tickém životě — na pocit zodpovědnosti. Dok
Němec Claro Čechy
20 article Veřejnou schůzi lidu
Veřejnou schůzi lidu svolal na včerejší odpoledne do sálu hostince »u Tejnorů« ve Vysokém Mýtě politický klub pro tento okres a pozval k ni jako hlavního řečníka poslance J. Sokola. Jednání zahájil o 2. hod. okresní starosta pan Cejp, který, představiv přítomného řečníka, sdělil, že z ostatních poslanců pozvaných ne- dostavili se posl. Čelakovský, Hovorka, Grégr Udržal, z nichž první dva písemně sdělili, že po dohodnutí s důvěrníky svolají zvláštní schůze voličské. Jádro veškeré debaty, které mělo též na konečný projev schůze nikoli nepodstatný vliv. tvořily vývody posl. Sokola. Vyplnily dobu více než jedné hodiny a podáváme tu v podstatě jich tresť níže. Předeslav úvodem zmínku o své kandida tuře — r. 1891 — pravil, že ucházel se tehdá o důvěru na základě zásad a programu národní strany svobodomyslné, jelikož se mělo za to, že uhodila na jedině správnou cestu k dosažení samostatnosti zemí koruny české. Prostředkem k tomu měl býti stálý a neutuchající odpor proti všemu, co by cíli tomu překáželo. Svědčíť pro- volání k volbám r. 1889 a 1891, drem. Jul Grégrem navržená adresa sněmovní ze dne 12. října 1889, že tehdá prvním a hlavním cílem strany bylo dosažení českého státního práva. Tehdá byli v čele strany svobodomyslné mužové přímí a národovci ryzí, kteří za to, co hlásali, ručili veškerou svou bytostí. O nějaké falš k národu českému nemohlo býti řeči, zkrátka, kdo r. 1890 byl pokládán za příslušníka ná- rodní strany svobodomyslné, byl tím též pova- žován za pravého státoprávníka a citem tím byly proniknuty i vrstvy voličské.
Tejnor J Sokol Cejp Čelakovský Hovorka Grégr Udržal Sokol Grégr Vysoký Mýto
21 article
Řečník vzpomíná choceňské své řeči zr 1891, kde byl mimo jiné prohlásil: »nevstou- pili jsme na půdu vídeňskou, bychom práva če- ského sněmu potlačovali a práva vídeňského parlamentu upevňovali, nýbrž proto, že třeba užíti každé příležitosti, kde možno aspoň připo- mínati práva českého národa, poněvadž lid obocných záležilostech nemůže býti ve sněmovně zastoupen, podotýkaje, že toto prohlášení bylo nejen »Nár. Listy«, nýbrž i zvláštními otisky po vlastech rozšířeno. Že státní právo bylo tehda hlavním požadavkem strany, dokazuje i usne- sení nymburského sjezdu. Leč během doby v názorech těchto nastala změna. Někteří poslanci ve straně — a mezi nimi i já — pocifovali, že jejich státoprávn přesvědčení strany není již tak všeobecným, jako bývalo. Počalo se mluviti a psáti o nespl- nitelnosti tohoto požadavku, za to však budila se naděje, že by odstavením státního práva na dobu neurčitou, změnou opposiční taktiky a za věrné služby státu prokázané dalo se dosíci ně- kterých úspěchů na ten čas důležitých. Slovemi státoprávní přesvědčení kdo chtěl, mohl míti. mohl si je ponechati pro sebe, ač-li neměl za prospěšnější vykládati je za utopii nebo pověru. ale neměl s tím choditi na veřejnost, aby vyšší kruhy se tím nepohoršily, za to však mě osvědčovati oddanost svou k útvaru centrali- sačnímu, cislajtánskému jistými službami, jichž bylo třeba k provedení rakousko-uherského vy- rovnání.
český národ
22 article
Nemohu, — pokračuje řečník — chtěje mluviti o dalších věcech, nedotknouti se ně- kterých vedoucích osob v klubu poslaneckém. Činím tak nerad, poněvadž si jich jinak velice vážím; ježto však měly účasť na jednání, které já se svého stanoviska a názoru pokládám za politicky pochybené, nemohu o tom, co v jed- nání tom na vrub jejich spadá, pomlčeti. V parlamentě vídeňském přišlo do mody diplomatické zákulisní vyjednávání. Toho ovšem nemohli se účastniti opposiční tygři: to musilo zůstati v jemných rukou státníků, kteří svoji pověst divokými opposičními skoky dosud ne- poškodili a o nichž bylo nahoře známo, že i v nejtužší opposici české dovedli zachovati pro sebe jistou rozumnou míru. Proti oppo- sičníkům zahájen záhy nepěkný novinářský boj. Hlavní snahou bylo tehdá opposičního ducha v klubu seslabiti a to se dělo přibíráním členů zcela umírněného smýšlení a vypuzováním rozhodných státoprávníků. To dělo se již od počátku éry. Badenovy jemuž česká opposice šla s cesty. Diplomati čeští smluviti s ním cenu, za níž by poselstv české od opposice proti rak.-uher. vyrovnání ustoupilo. Cena ta měla zvláštní osud. Dr. Kaiz a dr. Pacák říkali, že je velká, dr. Engel pro hlásil ji za malou. Jazyková nařízení později okleštěná nebyl v žádném poměru s tím, nač jsme dle státo právního svého přesvědčení měli nárok. Jen ti, kdož s tímto nárokem nebrali to do opravdy. mohli Badenovy výnosy pokládati za epochální vymoženosti.
Badenův doktor Kaiz Pacák Engel
23 article
Způsob vládního jednání oproti většině klubu byl sice přímo okouzlující, to však třeba říci, že vyjednávalo se příliš tajně a že jen ně- kteří členové klubu byli do něho zasvěceni. Leč ať již byla cena hr. Badena za úsluhu naši sebe menší, mělo se trvati na tom, by byla dodržena a nedopustiti se nesmírné chyby politické, dáti si ji bez odezvy vyrvati. S ná- stupci hr. Badena se však dle zásluhy nemlu- vilo, naopak budila se v nich naděje, že i z ceny nejnižší, která nám byla zaručena. lze ještě sleviti, ba jeden z předáků našich ne- ostýchal se ve sněmovně vůči Němcům a vládě prohlásiti, že jazykové výnosy Badenovy šly přílis daleko. To ríci se nemělo; tak se poli- tika provozovati nemá. Za větší ještě chybu pokládám, že vyjed- návalo se s rušiteli jazykových nařizení Bade- nových hr. Thunem a bar. Gautschem, kteří oba svoji činností tak neslavně prosluli. Svět nespatřil odpornějšího divadla, než že český lev lízal pokorně ruce, které ho spráskaly. V drobném prodejit sanní šíslo o zobě . . . zs 8h vdpolední . . na zh Ve úllalkšch na vonkověn ranní čásla. . . . . . . . n0 odpoladnl . . . . . . . sb Inseráty platí se hotově napřeš. Přečplacení a inserty přijímá sdminl- strace v Mazisnské ulici č. 3. Tam nacházají se též redakee tlskárna s erpedics „ Národuich Listů“ Bskopiny ze novratsii.
Baden Němec Badenův Bade Thun Gautsch Mazisnský ulice
24 article
Leč nedosti na tom. Politikové čeští měli si býti vědomi, že stojí na stráží zájmů če- ského národa, že za chyby, jichž se dopustí, nebudou zodpovědni jen nynějšímu pokolení, nýbrž i vgem budoucím potomkům českým, že jednání jejich bude souzeno dějinami a že přísný soudce pak odkryje všecky pohnutky nynějšího jednání, je vyzpytuje a veřejnosti podá. Oni přísaze, kterou složili celému národu, měli zůstati věrni. Ale hlavní zodpovědnost za to, co za Ba- dena se dělo, spadá dle mého soudu na pana dra. Kaizla, který vstupem svým do minister- stva Thunova dopustil se nejosudnější chyby. Tu neplatí banální námitka, že Čech není jenom k tomu, by byl vrátným, a že má také vyššího postavení se domoci. Pan dr. Kaizl byl již dříve na trochu vyšším stupni, než je vrátný. O jeho způsobilosti pro stolec ministerský nikdo nepo- chyboval a také jsme se přesvědčili, že sku- tečně dovedl finance cislajtánské výtečně spra- vovat, ovšem ne vždy ku prospěchu českého národa a finanei zemských. Jako politik chara- kterní měl dr. Kaizl vyčkat, až by dle pro- gramu, ktorý byl přijal, mohl také jednata svému národu prospět. Tu neplati také omluva, že přijal porte- feuille se svolením klubu neb jeho parlamentní komise. On, jako nejbystřejši hlava parlamentní komise klubu, který dovede si klub obrátiti kam chce, i kdyby klub mu ku přijetí portefeuillu radil, měl zaujati stanovisko odmítavé a řícii »Pouhá slušnost již mi brání, bych sloužil tomu, kdo jazyková nařízení zrušil«. Klub dru. Kai- zlovi ku přijetí portefeuillu neradil, ten o tom, že se mu nabízí, ani nevěděl. Nevěděla o tom ani parlamentární komise, ani výkonný výbor. A dr. Škarda, který byl do tohoto tajemství za- svěcen, nemůže býti nazván ani klubem posla- neckým, ani výkonným výborem, ani parla- mentní komisí.
Kaizl Thunův doktor Škarda Čechy Kai
25 article
Nepřípustnou je též omluva dr. Kaizla, že dal mandát svůj voličstvu k disposici a že jednání své podrobil tak kritice. Vědělť napřed, jak tato kritika dopadne. Ve kterém místě ne- našlo by se lidí, kteři bez ohledu na vše ostatní přejí si míti protektorem města finančního ministra. Dr. Kaizl měl ovšem voličům věc ná- ležitě objasniti a vyložiti. Ale to se nestalo. Pokud se týče názoru dra. Kaizla o rovno- právnosti, cituje řečník Tolstého bajku o sporu dvou synův o dědictví, kteří rozbořili i domek otcovský jen proto, by z něho měli stejné hromady. Jednotný celek království českého nelze děliti a žádný český syn k tomu se ne- propůjčí. Zmíniv se o zrušení jazykových výnosů, prohlásil poslanec Sokol za chybu, že v Čechách Badenovým nařízením taková přikládala se váha. Tím přivoděn byl právě jejich pád. Ale tomu bude se svět diviti, že i po zrušení jazykových výnosů, v době, kdy tekla česká krev a plnily se cely žalářní věrnými stoupenci českého ná- roda, vyjednávalo se s těmi, kteří toho všeho byli příčinou a že dosud se vyjednává o smír s největšími nepřáteli našimi, od nichž nikdy smíru nadíti se nelze a s vládou, která jim hoví. Gautsch-Thun a Clary-Körber — tyto dvé dvojice byly totožny. Obě měly cíle a vinu tutéž. O smiřovačkách vídeňských zachovává se mlčení nejhlubší. Víme o nich toliko z novin. Ale divno, že německé noviny a němečtí rodáci na sněmu sobě libují, že jsou spokojeni. Snad budou míti radost ještě větší, až v květnu smi- řování nastane znova. Stöjíme dle všeho před novými punktacemi. ale není teď, bohužel, proti nim odporu ani v poselstvu, ani v národě českém. A ozve-li se tu a tam hlas varovný, umlčí se hlasy jiných.
doktor Kaizl Tolstý Badenův Gautsch Thun Claro Körber Čechy Sokol
26 article
Ale dopustíme-li za pomoci českých synův uzákonění státní němčiny a uzavřeného ně- meckého územi, dočkáme se, kterak se Němci v něm upevní a že pak žádný diplomat jim ho nevyrve. Stane se z něho pro český lid úplně zemí cizí. A to zůstane otevřenou ranou, na níž konečně vykrvácíme. Je tedy třeba vzehopiti se mocně a ještě v čas, aby zkázonosné toto dílo nebylo pro- vedeno. Dnešní řeč stála mne veliké sebezapření. Není v mé povaze, vytýkati chyby těm, s nimiž jinak pokojně v soukromém životě žiju a jichž si pro jejich dobré osobní vlastnosti vážím. Politiekých chyb však u národa tak malého, jakým je národ český, dopouštěti se nesmí člověk ani nejlepší. Mysleti tedy, že těm neb oněm osobám nesmějí se vytýkati politické chyby proto, že jsou to jinak mužové čestní, bylo by opětnou politickou chybou, kterou, bohužel, naše veřejné mínění velice trpl.
Němec
27 article
Politiků máme a měli jsme vždy velmi málo a dle toho náš veřejný politický život do- padá. Jsme národem velice kulturním; vzděla- nost se u nás exportuje do ciziny, ale v politi- ckých věcech stojíme za mnohými nevzdělanými národy. Politiku nesmíme — jak se říká — provozovati jen tehda, nemáme-li čeho jiného na práci. Cesta smiřování a spojené s ní ustupování od státoprávních požadavků nevede k eíli, který naše strana sobě byla vytkla. Ona nás naopak od něho vzdaluje a je třeba, bychom se k němu opět vrátili. Smiřovačky jsou neblahým cislaj- tánským pokusem, na nějž v nymburské reso- luci jistě nikdo nepomyslil. Český národ pomůže sobě jen tehda, dobude-li své samostatnosti. T abychom dosáhli, musí nastati rozhodný poli- tický obrat. (Pochvala a potlesk.) Pan Brožek doporučoval polom ku při. jetí následující resoluci: »My na veřejné schůzi ve Vysokém Mýtě dne 16. dubna shromáždění, vyslechnuvše svého poslance a porokovavše o nynější poli- tické situaci, odsuzujeme prospěchářskou, ná- rodu škodlivou politiku české dolegace ve
Brožek Vysoký Mýto