1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 209. ze dne I. srpna 1905.
2
masthead
z rozvedených ke konci minulého a na počátku to-
hoto století.
3
masthead
Zemřelí v Praze.
Praha
4
article
= Dobrodružství la Boccaccio mělo svoji do-
hru před soudem v Miláně. Hostinský Luigi Brogi
měl svoji ženu v podezření, že snáší se přes příliš
dobře se svým sousedem, kadeřníkem Tamburinim a
že oba dávají si schůzky k milostným svým rejdům
ve vlastním sklepě klamaného manžela. Aby párek
dopadl in flagranti, řekl Brogi své ženě, že na ně-
kolik dní odebéře se do Brescie na trh. Zatím ale
zásoben dokonale uzeninou, vínem a chlebem, skryl
se ve sklepě za vinné sudy a vzal si s sebou i román
jako lekturu pro dlouhou chvíli. Dva dni trávil ve
sklepě, snědl již téměř všechnu svoji zásobu a tiskl
dýku v ruce, ale párek se neobjevoval. Teprve po-
sledního dne, kdy již měl z trhu se vrátiti, otevřely
se dvéře sklepa, do nich vklouzla mladá žena hostin-
ského a za ní kadeřník. Aniž by čekal, až oba se
pomilují, vyskočil Luigi ze svého úkrytu a bodl svou
ženu několikráte, zatím co'hbitější kadeřník, bera ně-
kolik schodů najednou, uprchl. Těžce zraněná byla
dopravena do nemocnice a klamaný manžel k soudu.
Tam však vymlouval se kadeřník, že ani ve snu ho
nenapadlo udržovati s hezkou šenkýřkou milostný
poměr, nýbrž že prý byl jí požádán, aby jí pomoh
stáčeti víno. Soud uvěřil andělské čistotě jak kadeř
níka tak ženy hostinského a odsoudil žárlivého man-
žela na půl roku do vězení.
Boccaccio
Luigi Brogi
Brogi
Luigi
Milán
Brescia
5
article
= Rozvody v rodinách královských a knížecích.
Žádost prince Filipa Koburského za rozvod vyvolala
vzpomínky na rozvody v rodinách knížecích a krá-
lovských, jichž poslední dobou značně přibývá. Dříve,
ve století osmnáctém, došlo v mnohých případech
sice k nedohodám a sporům v manželství, ale k roz-
vodu z pravidla ne a to vzhledem k tomu, že by
poddaným nedával se dobrý příklad. Manželé jedno-
duše nežili spolu, ovšem nevyváděli jeden nebo
druhý zvlášť nepěkné nějaké kousky na úkor dru-
hého, jako tomu bylo v případě Louisy Koburské.
Avšak porušení manželské věrnosti některé kněžny
nebo královny nebylo rozvedením potrestáno, nýbrž
považováno za zločin, který ještě kromě toho musil
býti potrestán. Toho zakusila první manželka Bedři-
cha Viléma II. Alžběta Kristina, jež rozvodem, který
soudně projednán byl v roce 1769, nenabyla nikterak
svobody, jaké potřebovala k nevázanému životu,
nýbrž byla odvezena do Štětína, kde byla střežena
do své smrti, odloučena úplně od celého světaa
svých přátel. Také v nemalý rozruch uvedena byla
Evropa, když rakouský císař František I. pojal za
čtvrtou svoji choť dvě léta před tím rozvedenou cí-
sařovnu Karolinu Augustu, před tím ženu Viléma I.
Filip
Vilém II
Alžběta Kristin
František
Augusta
Štětín
Evropa
Bedr
6
article
Vittenberského. Ze všech vznešených rozvodů však,
jež vyvolaly v Evropě vzrušení, byl nejvíce vzpomí-
nán rozvod Napoleona I. od Josefiny de Beauharnais,
jehož význam byl i politický. Rekordu, ať tak díme
ve sportovním století, v rozvodech docílil krá! Bedřich
VII. dánský, jenž od obou prvních svých žen Vile
míny dánské i vévodkyně Karoliny meklenbursko-
střelické dal se rozvésti a pojal jake třetí manželku
bývalou modistku a baletku Louisu Rasmussenovu
za ženu, dav jí titul hraběnka Daunerová. Jediný
kníže Albert monacký mohl s ním konkurovati, jsa
dvakráte rozveden, poprvé od lady Mary Douglas-
Hamiltonové, podruhé od vévodkyně Richelieu. Král
Milan a král Bedřich August saský jsou posledními
Beauharnais
Bedřich VII
Karolina
Rasmussenův
Daunerová
Albert monacký
Maro Douglas
Hamilton
Richelieu
Milan
Bedřich
August
Evropa
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Tantalova muka zakouší dle všeho mr. Fre-
deric Miller, kupec v Pitsburce, jemuž dostalo se ky-
selých hroznů v podobě odkazu bývalé jeho lásky.
Jakási miss Gunningova, které se dvořil před dvaceti
lety, odkázala mu své celé jmění v obnosu 2,200.000
marek, jež mu mají býti vyplaceny soudem jen ten-
kráte, zemře-li manželka jeho dříve, nebo dá-li se
s ní rozvést. Miller, který má četnou rodinu a ko-
nečně svou ženu rád, jest podivnou závětí, ze které
vychází na jevo, jak po celý svůj život miss Gun-
ningova ženu jeho nenáviděla, uveden do velikých
rozpaků. Avšak rozhodl se již, že se svou ženou
rozvésti se nedá pro peníze, nýbrž raději vyčká, po-
volá-li si ji bůh dříve než jeho.
= Drama žárlivostí. Z Texashana dochází zpráva
o vraždě a sebevraždě, kterou zavinila pošetilá žár-
livost. Charles Reynolds, Novoyorčan, postřelil man-
želku svou, s kterou teprve šest neděl byl oddán,v
návalu náhlé žárlivosti v sobotu večer, sám pak za-
střelil se za domem, jejž s manželkou obýval. V ruce
držel revolver a ve spánku zela mu smrtící rána. V
kapse jeho nalezen byl tužkou psaný dopis, v němž
sebevrah projevuje lítost nad tím, že se nechal ne-
blahou žárlivostí svésti k vraždě a prohlašuje, že
dává přednost sebevraždě před uvězněním. Reynolds
byl viděn na několika místech v dolejší části města,
když byl postřelil svou manželku. Předpokládá se, že
vrátil se kolem jedné hodiny ráno do dvora domku
a vida uvnitř několik lidí, domníval se, že manželka
jeho zemřela a proto se zavraždil. Paní Reynoldsová
se však zotavuje. Manželé oddáni byli v Nov. Yorku
a nalezali se na cestě svatební než se usadili zde.
Paní Reynoldsová jest asi 35 roků stará a byla
vdovou, když se provdala. Celou tragédii zavinil ná-
lez starého milostného dopisu, psaného bývalým mi-
lencem poraněné ženy.
Tantalův
Miller
Gunningův
Reynolds
Novoyorčan
Reynoldsová
York
Guna
8
article
= Zastřelila svého hocha — náměsíčníka. Po-
divný a osudný případ oznamuje se z Whee-
lingu. Dvanáctiletý Tilden Baas zastřelen byl na
dnešek v noci matkou svou v Littletonu. Hoch byl
náměsíčním a před půl nocí vstal z postele a počal
se po domě procházeti. Ze zápraží snažil se pak
oknem vlézti do ložnice své matky. Ta šramotem
jsouc probuzena, vstala tiše a vyňala ze skříně re-
volver. Domnívajíc se, že lupič snaží se vniknouti
do bytu, vklouzla opět tiše do postele s revolverem
v ruce a očekávala věcí příštích. Hoch za chvíli lehce
pootevřel okno a vstrčil dovnitř hlavu a ramena, když
paní Baasová vypálila ránu. Tělo hochovo, smrtelně
zasaženo, svalilo se venku na zem. Teprve teď uči-
nila paní Baasová pokřik a se svolanými sousedy
shledala pak, že smrtící kule zasáhla vlastního synka
jejího přímo do čela. Paní Baasová nedávno odlou-
čila se od svého manžela, náčelníka policie v Little-
tonu a najala si byt se svým synkem, který po-
máhal jí k výživě prodejem novin a různými po-
sílkami.
Baasová
Whee
Littleton
Little
Baas
Baasová pokřik
9
article
= Zajímavá prosba manželky k manželuo
schůzku. Předevčírem večer objevil se na policejním
komisařství v Leopoldově ve Vídni z Německa do
Leopoldova před nedávnem se přistěhovavší kupec
Jan Jindřich Beerholdt a sdělil tu následující zají-
mavou historku: Dne 18. července oženil se s uher-
skou zpěvačkou Josefinou Weinerovou, avšak ta mu
druhého dne utekla. Teprve předevčírem obdržel od
ní dopis, v němž jej prosila o schůzku v Prateru
Opuštěný manžel v domnění, že objasní mu příčiny
svého podivného chování, odebral se do Prateru v
označenou hodinu, bloudil zde až do úplného zem-
dlení, ale ženušky se nedočkal. Když se vrátil do
svého bytu, čekalo ho nepříjemné překvapení. Dvéře
byly otevřeny a u nich stála domovnice, jež mu sdě-
lila, že milostivá paní »právě se vystěhovala«. Vše-
chen nábytek až na jednu židli, stůl a manželovu
postel byl pryč. Teď pan Beerholdt pochopil, proč
jej manželka zvala ke schůzce.
Jan
Jindřich
Beerholdt
Weinerův
Leopoldov
Vídeň
Německo
Prater
10
article
Dne 25. července 1905: Červinka Emil, syn
inženýra, 4 měsíce, č. 757—I. Konrát Josef, průvodčí
elektrické dráhy, 48 roků, č. 1029—I. Holubová Ro-
zalie, vdova po kováři, 74 roky, č. 326—III. Má-
chova Marie, švadlena, 24 roky, č. 104—III. Petržilka
Jan, strojník, 19 roků, č. 181—III. Glück Eduard, bý-
valý mlynář, 63 roky, č. 19—IV. — Ve vše o-
becné nemocnici: Hasák Josef, nádenník,
44 roky. Kafková Marie, manželka čeledína, 20 roků.
Knorová Marie, manželka horníka, 26 roků. Nová-
ková Petronila, manželka cihláře, 56 roků. Šlapák
František, nádenník, 30 roků. Zázvorka Václav, ko-
vář, 66 roků. — U Milosrdných sestert
Ulrichová Josefa, manželka zlatníka, 34 roky. Vlnas
Josef, zahradník, 33 roky. — V josefovské ne-
mocnici: Schicková Charlotta, soukromnice, 65 r.
— V chorobinci: Chlupatý Jan, bývalý zedník,
70 roků.
Josef
I Holubová ro
Marie
Petržilka
Jan
Kafková
Knorová
Petronila
Šlapák
Zázvorka
Ulrichová
Glück Eduard
Červinka Emil
Schicková Charlotta
chlupatý Jan
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod
V úterý 1. srpna.
Novinka: Naši žebráci.
Lldová hra se zpěvy a tanci o 5 obrazech. Napsal
A. Neidhart. Hudba od K. J. Fromma. Přeložila O.
Fastrová. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý.
A Neidhart
Fromm
O Fastrová
E Stará
Praha
lidový divadlo
12
article
Aréna na Smíchovň (bliže Palaokéh
Aréna na Smíchovň (bliže Palaokéh
mostu)
Začátek o 7. hod.
V úterý 1. srpna.
Neviděli jste Bobeše?
Vaudeville o 3 jednáních. Dle Anatola Felixe a H.
de Quidneaua »Caché-Caché« pro české divadlo
upravil V. Táborský. Hudbu složil R. Piskáček. Re-
žisér Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
v Praze, vedle Národního divadla a v trafice proti
16339
zimnímu divadlu na Smíchově.
Anatol Felix
H Quidneau
V Táborský
R Piskáček
Kubík
Urbánek
Cachý
Re
Praha
Smíchov
český divadlo
národní divadlo
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vinehrateo.
Pištěkovo lidové divadlo vinehrateo.
na Král.
V úterý 1. srpna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy o 5 jednáních. Hudba i slova na-
psal O. Faster.
16398
Král
Fraško
O Faster
Pištěkův lidový divadlo
14
article
cítívala, že Molly Woodova jest asi trošičku hrubá již oa
té doby, co začala choditi po domech učiti hudbě jako
nějaká obyčejná Němka.
Paní Woodové se však značně ulehčilo, když přišel
nejbližší dopis. Neobsahoval nic strašlivého o hodech ani
o nemluvňatech. Zmiňoval se o překrásném počasí a jak
skvostný vzduch dobře účinkuje a sílí pisatelku. A pro-
sila, aby jí poslali knihy, hodně knih všech druhů, no-
velly, básně, všechny, dobré staré knihy a jakékoliv dobré
nové knihy, jež se dají opatřiti. Ovšem jen laciná vydání.
»Ovšem že je dostane!« pravila paní Woodová. »Jak asi
její duch lační v onom děsném místě!« Dopis nebyl dlouhý
a krom knih nezmiňoval se již o ničem jiném, leda
o pěkném počasí a jakou jí skytá příležitosť k různým
cvičením pod širým nebem.
»Nemáte ani potuchy,« znělo to, »jak jest to roz-
košné jezditi koňmo, zvláště na ohnivém koni a to já
nyní dovedu již zeela pěkně.«
»Jak jest to hezké!« řekla paní Woodová, odklá-
dajíc dopis. »Doufám, že ten kůň není až příliš ohnivý.«
— »S kým pak jezdívá?« tázala se pí. Bellová. »Nezmi-
ňuje se, Saro. Proč?« — »Nic. Ona má podivný zvyk,
že někdy o některých věcech se nezmiňuje.« — »Saro!«
zvolala pí. Woodová vyčítavě. »Nu, dobrá, matko, však
ty víš tak dobře jako já, že dovede býti někdy velice
neodvislá a podivná.« — »Ano; avšak ne tímto způso-
bem. Nechtěla jeti s nebohým Samem Bannettem a je to
přece jen slušný člověk.«
Nicméně v následujícím dopise varovala pí. Woodová
svou dceru, aby se nesvěřovala někomu, koho pí. Ba-
laamová úplně neschválí. Nebohá dáma nemohla pocho-
piti, že pí. Balaamová žije dobrý den cesty od Medvědí
Moll Woodův
Němka
Wood
Woodová
Bellová
Nez
Bannett
Sara
15
article
»Podruhé! Podruhé! Dobrá, možná že s vámi po-
jedu. Žijete daleko ?«
»Žiji na farmě soudce Henryho, tamhle dole.« Uká-
zal přes hory. »Je to na Mizící říčce. Notný kousek ce-
sty; ale doufám, že mohu přijeti některý den navštíviti
vás. Nuže, přeji vám stálého zdraví, madam.«
»Oh, ještě něco!« pronesla Molly Woodova, volajíe
za ním dosti chvatně. »Já — já se naprosto nebojím
koní. Nemusíte přivésti příliš krotkého. Já — jsem byla
tehdy velice zmořena a — já obyčejně nekřičívám.«
Obrátil se a pohlédl na ni tak, že nemohla snésti
jeho pohledu. »Bůh vám žehnej!« pravil. »Nedala byste
mi jeden z těch kvítků?«
»Ach, zajisté! Jsem vždycky ráda, když se ně-
komu líbí.«
»Mají skoro barvu vašich očí.«
»Nechte mé oči na pokoji.«
»Nemohu si pomoci, madam. Již od South Forku.«
Zastrčil si kvítek za kožený pásek na klobouku
a odjížděl na svém koni Monte. Slečna Woodova váhala
chvíli, potom pokročila ke vrátkům, odkudž ho bylo do-
sud viděti; a na to nějak jako v závrati vešla do vnitř
a zavřela dvéře.
Později téhož dne potkal Virgiňan MeLeana, který
se mu podíval na klobouk a neviňoučce zanotoval:
»Má Looloo utrhla chudobku.«
»Nech toho, Line,« pravil Jižan.
»Nu, já tedy nic,« řekl Lin.
A tak se pro tentokráte rozloučil Virgiňan se svou
dámou — a ani s té ani s oné strany neučiněna zmínka
o kapesníku, který zmizel za oné příhody u South
Forku.
Virgiňan“.
Henry
Moll Woodův
Obrátil
Woodův
Melean
Lin
Virgiňan
South Fork
Monte