Strana z

Císlo 82

KATOLICK LIY

Dne 24 března 190z.

a bude platiti perskému mužstvu, kteréhož bude potřebí pro ochranu spojení, z vlastních pro- středků. Šmlouva bude platna až do roku 1925 aneb ještě déle, nebudou-li pak vráceny náklady stavební. Rekonstrukce bulharského kabinetu. Ze Srědce, 23. března. Kníže Ferdinand po- depsal včera úkaz, jímž kabinet obnovuje se takto Danev převzal předsednictvo a zahraniční záleži- tosti, Sarafov finance, Ludskanov vnitro, Radev spravedlnost, generál Paprikov válku Christo Todorov, advokát v Šumle, vyučování, Petr Abrašev, advokát ve Srědci, obchod a orbu a Mikuláš Konstantinov, kupec ve Svi- šťově, veřejné práce. Všichni ministři patří ku straně Cankovovců. Povstání ve Venezuele. Z Nového Yorku, 23. března. Depeše z Willemstadu praví, že povstání ve Venezuele nabylo za posledních pěti dnů velikého rozsahu. Vláda není prý s to, aby ovládala zemi, ležící na východ od Čusuana. Z Číny. Z Berlína, 23. března. Zprávy anglických a čínských listů, jako by Německo souhlas svůj s rozpuštěním prozatimní vlády v Tientsinu chtělo činiti závislým na ústupcích v Šantungu, spočívají, jak dozvídá se Wolffova kancelář, na domyslu.

Z Petrohradu, 23. března. Carevna-vdova odjela dnes do Kodaně. Z Petrohradu, 23. března. »Vládní Věst- ník« oznamuje, že následkem okolností, jež byly Akademii věd neznámy, volba Maxima Gor- kého čestným členem by a prohlášena za ne- platnou. Gorkij vyšetřován byl na základě § 1035. trestního soudního řádu. Paragraf tento vztahuje se na zločinné úmysly, kteréž nesou známky státního zločinu. Z Petrohradu, 23. března. Uveřejněným dnes carským úkazem zmocňuje se finanční ministr k uzavření výpůjčky v obnosu 393 mil. marek a sice za podmínek již známých Z Říma, 23. března. Ministr zahraničních záležitostí Prinetti odjel dnes večer do Milána Z Madridu, 24. března. »Heraldo« doufá, že v Barceloně brzy zas obnoveny budou ústavní poměry. »Corres« prohlašuje za bezpodstatnou zprávu, že stoupenci dona Jayma vynasnažují se pohnouti dona Karlosa, aby se zřekl svých nároků. Z Benátek, 23. března. Přijel sem říšský kancléř hr. Bülo w. Z Cařihradu, 23. března. Náčelník mandon- ského výboru, Saratov, vyvíjí, jak dí kolující pověst, činnost nejen v tom směru, aby si zabez- pečil spolupůsobení příslušného arménského výboru a sice za tím účelem, aby společně se dohodlio plánu pro povstání v Macedonii. Z Yokohamy, 23. března. (Reuter.) Časo- pisy v Tokiu myslí souhlasně, že francouzsko- ruské prohlášení tvoří další záruku pro pokoj ve východní Asii.

Valná hromada Ústřední Matice školské konala se včerejšího dopoledne za dosti četné účasti ve veliké dvoraně Měšťanské besedy pražské; mezi jinými přítomni byli pp. posl. dr. Herold, dvorní rada Weber, náměstek starosty měst pražských dr. V. Frič, vrchní řiditel Mattuš, dále poslanci dr. Pinkas, red. Anýž, red. Hrubý, prof. dr. Fiedler, Karbu s, cís. rada Ronz a m. j. Omluvili se J. Ex. místodržitel král. českého Karel hrabě Coudenhove, prof. dr. Čelakov- ský, posl. dr. Dvořák, poslanci Kalina a dr. Stráne- cký a j.; telegramy zaslali rada z. s. p. Seidl z Jin- dřichova Hradce, školský spolek »Palacký« v Duch- cově, místní odbor Ú. M. šk. v Slaném, spolek »Ko- menský« ve Vídni a j. Schůze súčastnili se delegáti četných obranných a vlastenetkých našich spolků ze zemí koruny české. Vládu zastupoval vrch. pol. ko- misař p. Fahoun. Schůzi o půl 11. hod. zahájil předseda p. řid. Kneidl velice pěknou řečí, v níž uvítav přítomné uvedl, že valné hromady matiční nescházejí se právem v náladě vždy veselé, neboť vykonaná práce má vždy trpkou příchuť, pomyslíme-li, jaké překážky a jaká protivenství staví se v cestu humanním snahám Ma- tice. Řečník stěžuje si na to, že dosud 100 tisícům české mládeže nedostává se ochrany, ačkoli každá menšina národní měla by míti vlastní svou českou školu. V Ústřední matici 12 tisícům českých dítek do- stává se vzdělání, pravdy, dobra a lásky. V dalším řečník opakuje v hlavních rysech vše, co podrobně uvedeno jest ve výroční zprávě i dokládá, že na jednu matiční školu připadá přes 150 dětí, ba v některé je dětí přes 200. Žaluje řečník na neporozumění, nepřízeň a křivdu, jimiž sdržuje se vzdělání naší mládeže a uvádí, že Matice vydržuje několik škol řadu let (v Lito- měticích 22 let) anlž by možno bylo dostati je do

správy státní. Vždyť za dnešní doby sotva vykázati lze určitý počet dětí, jak toho žádá ne zákon, ale praxe se vytvořívší. To je praxe exira legem, dle ní čítají se jednotky českých dětí s tou tendencí, aby počet ten byl vždy menší a k této praxl pojí se praxis extra acq sitatem et humanitstem. Kde je sta žáků, napočítá se jich sotva 40 pro školu matičnía do školy té chodí již druhá generace, ale matiční škola práva veřejnosti se nedočká. Letos zřízeny tři školy veřejné, kde druhdy byly školy matiční. Řečník zmíňuje se v dalším o středním školství matičním, o Brassově škole v Zábřehu, o opavském gymnasiu a jeho postátnění a dokládá: Žádali jsme aby nám vládou odepsáno bylo dlužných 6000 kor., když se německým obcím různé částky odepisují, jako na př.

Mikulovu, Litoměřicím, Lokti (22 000 kor.), ale toho odepsání Matice sotva kdy se dočká. Stěžuje si na malou obětavost, chválí jako největší mohutnost du- ševní — dobrotu českého národa, která vidna z toho, že Matice přijala od českého národa 551.198 kor. a vydala 539 489 kor. Lonský rok skončil sice schodkem, ale byl přece jen pro Matici dosti přízni- vým. Zmiňuje se o velikomyslném odkazu Kandrtově, jemuž povstáním vzdána poslední úcta. (Výborně!) Pak zmiňuje se řečník o dalších odkazech, i vzdává všem přátelům a příznívcům Matice dík, zvlášť pak odboru plzeňskému, damskému odboru pražskému, Národní besedě (Výborně!) a j. v. V dalším zmiňuje se o příspěvcích Čechů z cizích zemí, o obětavosti českých námořníků ve vodách čínských a věnuje vzpomínku vděčnou zesnulým členům. Na záchranu vyděděných a trpících svých dětí povstal če- ský lid a stará se o své děti ve stálé obětavo- sti a horoucnosti vlastenecké, která nezná roz- dílů a odstínu stran. Cituje výrok posl. Mengra »Ku právu skrze práva bez porušení práva«, zmiňujes o požadavku rovnoprávnosti, stěžuje si do nespraved- livosti i dokládá nadějně, že přece jedním z těch proudů násilných vybavena bude mládež česká, nebot víra ve šťastnější budoucnost od nás neustoupí. Nové naději a touze provolává řečník »Na zdar!«, což pří- tomní bouřně opakují. Když k návrhu pana dra. Fuhricha upuštěno od čtení zprávy výroční promluvil posl. dr. Herold.

Pozdravil přítomné jménem klubu poslanců mlado- českých a tlumočil dík a opravdové uznání za obsáhlou a velikou činnost Ú. M. šk. Řečník zmínil se o debatě na říšské radě o otázce školské, při níž zjevil se smutný a kormutlivý obraz celé naší dlouho- leté nespravedlivé politiky školské. (Souhlas.) Kdo slyšel ony zásady, jež zaujímali němečtí poslanci vůči otázkám školským, musil zplakati nad zásadami politické generace německé, která stojí na stanovisku nejopovrženější nízkosti, jež zůstane věčnou skvrnou německého národa. Když německý intelligent myslí, že zřizování národních škol pro nás není nic jiného, než provokací a vzdorem, pak je to hrozná hanba. Vždyť u nás je výše vzdělanosti, u nás je přednost kulturní — a ten, kdo se staví proti ní, o tom těžko vysloviti svůj soud. V dalším zmiňuje se řečník v plném zápalu o celjské otázce, o pochybené poli- tice školské, která se u nás provádí již od časů Marie Terezle Jde tu o germanisaci dle zásady, že prý veškera vzdělanost lidská spočívá ve znalosti němčiny. A my přece v dobách nejhorších dali jsme světu největšího pedsgoga Komenského a v Ú. M. šk. vyspělosti českého lidu a jeho obětavosti. My český jazyk a zejména naše národní menšiny chceme zacho- vati do posledka. U nás jest vytrvalá práce, tu jest boj o každou školu, a veliký stát rakouský nechává sbírat krejcary žebráků na jeho kulturní potřeby. Je to veliká, smutná, krvavá obžaloba proti tomuto sy- stému školskému. Stát nechává za sebe ročně platit 700.000 kor., aby se mu vychovávala mládež v du- chu vlasteneckém. (Výborně!) Ústřední Matice školská jest pavnou vzpružinou pro veškery naše zápasy, ona spočívá ve veliké obětavosti a ta staniž se obecnou.

Nás nenavštěvuje místodržitel, vysocí hodnostáři, nás nenavštěvují německé marky — ale veliká, obětavá láska národa a ta platí víc, než všecky poklady světa a my s touto honorací jsme úplné spokojeni. (Bouřlivý potlesk.) Pan vrchní řiditel dr. Mattuš raduje se z obě- tavosti národa, jenž dovede si vážit svých nejvzácněj- ších pokladů, zmiňuje se o skrovných příspěvcích je- dnotlivých okresů. Obětavost národa naplňuje každého nejen hrdostí, ale i nadějí ve vítězství — vždyť proti nám nestojí jen ona druhá národnost — proti šesti milionům Čechů stojí více než 50 milionů Němců, podporovaných vládami a j. Významno, že německý šulferajn položil valnou hromadu svou na hranice zemské; tu padla nevraživá, záštiplná slova proti živlu slovanskému a zvláště proti národu českému — vý- bojná, ale nepředložená slova. Jsme slabým národem, ale hrozeb se nelekáme! Snad jednou vzpamatují se ti, jimž náleží, a uznají důležitost hradeb českého ná- roda. (Potlesk.) Když byl vzdán výboru a předse dovi dík, podě- koval předseda a upozornil na zásluhy jednotlivců,

jako dvorního rady Webra, dra. Šámala, pí. Jelínkové- Doubkové a j. Pan dr. Dvořák vzpomenul zásluh učitelstva matičního a přál si brzkou úpravu platů tohoto učitelstva. K tomu odpověděl pan dr. Pospíšil, jenž uvedl, že matiční učitelé jsou daleko lépe placeni než ve státní službě. Za 42 roky učitel na veřejné škole má 32.470 zl, kdežto na škole matiční příjme nej- méně 37.410 zl. a s výslužným má celkem o 15.842 zlat. více než by přijal na škole veřejné. (Potlesk.) Když byly schváleny zprávy funkcionářů, vyko- nány volby a zvoleni za starostu řditel F. Kneldl a do výboru na 3 roky pp. arch. M. Blecha, kate- cheta J. Flum, architekt J. Heberle, učitel K. Camel, učitel V. Koliha, arch. O. Nekvasil, inženýr R Orlt, posl. dr. L. Pinkas, stavitel J. Sykyta, účstní J.

Uzel, přednosta F. Vyšeblid a red. K. Žák. Z výreční zprávy vyjímáme: Koncem roku loň- ského podporovala, spravovala aneb samostatně vydr- žovala Matice 5 středních škol soukromých na Mo- ravě a připlácela na vydržvvání 1 střední školy státní ve Slezsku, vydržovala 46 škol obecných, z nichž 40 v Čechách, 3 na Moravě, 3 ve Slezsku a 44 škol mateřských, z nichž 29 v Čechách, 11 na Moravě a 4 ve Slezsku. Všech tříd na matič bích školách středních bylo 29, na obecných 118, oddě- lení opatroven 54. Obecné školy a opatrovny umí- stěny v 31 budovách Ú-třední Matice školskéa v 49 budovách najatých. Učitelů zaměstnávala Ma- tice celkem 118 i se sílami výpomocnými, pěstounek pak 54. Odborů v činnosti bylo 391 a to 265 v Če- chách, 121 na Moravě a 5 ve Slezsku. V úřadovně matiční zaměstnáno 13 úředníků. Aktiva činila loni 1,362.925 kor. 4 hal. Dle rozp čtu pro letošek jest příjem 155.506 kor. 71 hal., vydání 739.068 kor. 98 hal. Nutno tedy uhraditi sbírkami 583. 562 kor. 27 hal.

Zprávy Cirkevní. Kardinál Missia, arcibiskup gorický, dnes v noci zemřel. Osobní věstník duchovenský z diecése brněnské. Vdp. Adolf Linkenheld, kons. radaa farář v Sokolnicích, jmenován byl děkanem klobou- ckým. Slavnostní průvod palmový na Květnou neděli kolem sochy Marianské na Staroměstském ná- městí. I letošního roku dne 23. března konaly se v chrámu Páně Matky Boží před Týnem církevní obřady na Květnou neděli připadající slavným způ- sobem O půl 9. hod. ranní shromáždliy se v chrámu Páně Matky Boží před Týnem u velikém počtu ka- tolické spolky mužské, totiž Jednota katolických to- varyšů, Jednota Svatováclavská, Vzdělavací beseda katolických mužů a jinochů v Karlíně, Svatojosefská jednota mužů a jinochů Bubna-Holešovice, Marianská kongregace mužů a jinochů u sv. Ignáce v Praze a j. s odznaky a prapory, k nimž se připojilo hojně jiných mužů katolických — všichni s čerstvými ital- skými palmami v rukou. Tento imposantní průvod mnoho set mužů čítající ubíral se za zpěvu nábož- ných písní Celetnou ulicí přes Staroměstské náměstí kolem sochy Panny Marie. Za tímto průvodem mužů šlo duchovenstvo a veliký počet věřících. Po ukon- čeném průvodu byla mše sv., kterouž obětoval msgr.

Th. dr. Knobloch, hlavní farář pražský s četnou asi- stencí. Podotknouti sluší, že socha Panny Marie na Staroměstském náměstí se nalézající, ve velmi smutném stavu se nalézá a nevyhnutelné opravy potřebuje. Kdo cestoval, jest mu známo, v jakém spořádaném stavu vypadají sochy Marianské v jiných městech, ano i v chudých vesnicích. Jistě nenalezne nikdo sochu Marianskou v žádné osadě v takovém smutném stavu — jako Marianskou sochu na Staroměstském náměstí v hlavním městě království českého, t.j. v Praze. Katolíci a pražští poplatníci sobě toho přejí, aby socha Panny Marie na Staroměstském náměstí pražském se nalézající co nejdříve důstojně obno- vena byla.

Zprávy denní. * Sebeochrana »Vaterlandu« ve věcech Ehrhardových. Včerejší vídeňský »Vaterland« odmítá v delším úvodním článku výtku, že by byl z vlastního popudu zahájil válečnou výpravu proti Eurhardovi, naopak jisté listy zahájily válečnou vý- pravu pro spis Ehrhardův. List uvádí dále, že před vyjitím spisu Ehrharda nebylo v katolických kruzích v Rakousku nižádných sporů v názorech o syllabu,o státu církevním, o poměru mezi církví a státem, o uží- vání národního jazyka v kostele, o moderních ideích a smíření církve s ními, spor tento byl teprve vydáním knihy Ehrhardovy vyvolán! »Va- terland« dále se obrací proti některým katolickým listům, vycházejícím v Německu, které si počínají stranicky pro Ehrharda a praví, že listy ty nemají za sebou německý episkopát.