1
masthead
Ročník XXXXIX.
3
masthead
ls ní s tensee no
4
masthead
V Praze, ve středu 27. ledna 1909.
Praha
7
article
Naranni a večerní listy
předplácí se
V Praaze v administraci
na nsěsi
sa tvrt lota . . . . 6 K —k
s dvoji donáškou
na měsie
na čtvrt leta . . . . 7 R esk
ve Bliálkáchí
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštoui
na měsle.
na čtvrt lsta . . . . B K enh
s dvoji zásilkou
na měsií
Ba tvrtiota: : k s
Poštoui
R esk
8
article
Rozhodnutí v Uhrách nadchází.
Rozhodnutí v Uhrách nadchází.
Maďaři z pravidla obratně zakládají svůj
pastup. I tentokráte spadá jejich soustředěna
činnost do doby, kteráž jest ve dvojím směru
příznivá pokusům o nabytí nových úspěchů
Jednak zůstává mezinárodní situace stále
ještě nejashou, a ani po dohodě s Tureckem
nikdo není s to zaručiti, kde asi skončí bal
kánský počin bar. Aehrenthala, jednak vládní
a parlamentní stav v této polovině říše blíž
se čím dále tím patrněji pověstné stanici —
čl. 14. st. zákl. z.
Proč by tedy maďarští politikové ne-
použili těchto okolností a nekuli železo, dokud
jest žhavé?
Praví se sice, že i v Uhrách přiostřily
se poměry v krisi koaliční vlády, ale pro
názor tento není dosti věcných podkladů
Pravda jest pouze, že koalice zůstala státi
před svým posledním úkolem — provedením
volební opravy; ale zastávka tato mohla být
i umělou, aby se zatím dospělo k vyřízen
jiných, maďarským politikům více žádoucích
záležitostí. Posavadní průběh politických udá
lostí v Uhrách pak nasvědčuje, že v té pří
čině Maďaři se neklamali.
Dovedli zatím hnouti jak otázkou vojen
skou, tak bankovní, čímž připravují základ
nové formaci budoucí vládní většiny sně
movní a bezpochyby i souhlasné přeměny
v ministerstvu. Oproti tomu poodstavili na
čas otázku volební opravy, dosáhnuvše od
ročení její, jak se praví, asi na čas dvou
měsíců. I lhůta tato předpokládá, že do t
doby budou ostatní nutkavé záležitosti uspo-
řádány a že napotom i volební oprava
hladčeji se provede!
Maďar
Uhry
Turecko
9
article
Pokládá se pak za zásluhu nynějšího
uherského ministra vnitra, hr. Andrásse, že
on nejvíce se přičinil ke shodě ve věcecl
vojenských s korunou, a i dolaz bar. Mor
seve, ve věci této na radě říšské podaný
spočívá na názoru, že vojenská správa
Maďaři se dohodli, čímž by z poměru Ma
ďarů k Vídni byl odstraněn nejvážnější před
mět úrazu, jakýž trval od r. 1902.
Šprávě vojenské se dostane zvýšeného
počtu nováčků, aby mohla vybudovati brann
síly ve smyslu svých, po leta chovaných zá
měrů, Maďarům pak se dostane ústupkův
co do válečných praporů, některých odznak
a co do užívání maďarštiny jakožto plukov
ního jazyka a dále při novém vojenském
souďůím řádu, od let již chystaném, ale do
sud neuskutečněném.
Zbyla tedy pouze otázka bankovní
V této příčině jest, jak známo, i v Uhrách
nejednotný názor. Politikové tradic Deáko-
vých, soustředění zvláště ve straně ústavní
zastávali posavadní společenství Národní
banky, a nápadno jest, že se tu exponoval
nejvíce ministr vnitra hr. Andrássy, kterýz
ve věcech vojenských dle všeho pracoval
s úspěchem. Za to největší strana koaliční.
strana neodvislých, jež sama o sobě má vět-
šinu na sněmě, neústupně trvá na tom, aby
se provedla rozluka bankovní, zřídila samo
statná uherská banka aneb aspoň bankovní
kartel.
Mor
Maďar
Andrássy
Ma
Vídeň
Uhry
Deáko
národní banka
statný uherský banka
10
article
Pravili jsme již, že posavadní postup
maďarský směřuje i k tomu, aby se dospělo
i k nové jednotné většině sněmovní a vládě
Ji odpovídající. Tato většina i vláda dle po-
měru parlamentních by mohla míti pouze
ráz posavadní strany neodvislosti; a chování
hr. Andrásse ve věci bankovní dá se pak
pochopiti jako krok připravující jeho odstup
a uvolňující dráhu nové formaci.
V poslední době vystřídala se ve Vídni
při audiencích řada nejvážnějších maďar
ských politiků, vesměs aktivních ministrů
včera řadu tu rozmnožil předseda sněmovny
Justh a spolu nejrozhodnější zastance samo-
statné banky. Justh jest vynikajícím členem
strany neodvislé, za niž zasedá v minister-
stvu Košut a Apponyi. Tento v audienci své
zastupoval zároveň chorého Košuta, takže
názorech strany neodvislých se dostalo pa-
novníku zajisté žádoucí zprávy, a proto
slyšení Justhovo, jehož rozhodné stanovisko
ve věci bankovní jest všeobecně známo, ne-
mohlo se obmeziti na pouhé další podání
zprávy o názorech strany neodvislých.
Justh
Košut
Apponyi
Justhův
Vídeň
11
article
Úvážíme-li, že na záležitosti vojenské
stačil hr. Andrássy a že potom slyšeni byl
předseda ministerstva Wekerle, i hr.
Apponyi i nyní předseda sněmovny Justh,
nechybíme asi majíce za to, že předmětem
těchto audiencí nebyla pouze otázka ban-
kovní, ale že se při nich jednalo i o uspo
řádání a upravení půdy zamýšlené nové
sjednocené většině sněmovní a budoucí vládě.
o ni opřené. Skutečně také již se octly na
veřejnosti programy, na nichž má spočívati
toto budoucí uspořádání parlamentních
vládních poměrů v Uhrách.
Za svého pobytu ve Vídni navštivil
včera Justh i předsedu ministerstva bar
Bienertha, i všecky tři společné ministry
bar. Aehrenthala, podmaršálka bar. Schön-
aicha, bar. Buriana a mimo to i předsedu
rady říšské dra. Weiskirchnera, s nímž se
dal při té přiležitosti společně fotografovati.
To vše zdá se nasvědčovati, že Justh bude
asi členem přištího ministerstva uherskéhoa
pokud se významu fotografie s drem. Weis-
kirchnerem týká, že — bude za dobře
s křesťanskými sociály. Snad jest v podrob-
nošti té i jakýsi osten — proti bar. Morseyovi
a jeho dotazu po vojenské dohodě.
Jsouť i v Uhrách četné známky toho,
že nové poměry se utvářejí ve směru více
klerikálním, o což hlavní zásluha zdá se
náležeti nejen ministru osvěty hr. Apponylovi,
ale i italským zkušenostem ministra obchodu
Košula. Jisto jest aspoň, že za koaliční vlády
snahy klerikální v Uhrách sesílily a jsou
i ve straně neodvislé hojně zastoupeny.
O Justhovi se má za to, že nahradí
ministra vnitra hr. Andrásse a také se v te
příčině tvoři nálada ve veřejnosti i mezi
národnostmi, což jest ovšem zjev před
příchodem nové vlády dosti srozumitelný.
Andrássy
Justh
Schön
Burian
Weis
Andráss
Uhry
Vídeň
ministerstvo Wekerle
ministerstvo bar Bienerth
12
article
Slyšení Justhovo u panovníka možno
jaksi považovati za závěrečný výjev v posa-
vadní akci maďarské, po němž asi již ne-
bude následovati nijaká další informaceo
poměrech v Uhrách, ale možno spíše očeká-
vati konečné rozhodnutí koruny
Pokud se týká bankovní otázky, osvěd-
čila se vídeňská veřejnost co nejrozhodněji
proti bankovnímu kartelu, a tak stojí proti
sobě nyní příkře obě strany. Pokud však
jsou poměry na radě říšské tak rozvráceny
a v posledních dnech zasahováním vlády do
záležitostí našich českých krajně zostřeny,
jest velice pravděpodobno, že říšská rad
takto pozbude svého vlivu jakožto stejně
oprávněný činitel a že řešení bankovn
otázky stane se ve smyslu uherském a s po-
užitím čl. 14.
Tak běduje na př. již dnes vídeňsky
»Zeite: Hrozí veliké nebezpečí z našici
vlastních vnitřních nesnází, které nás učinily
v rezhodném okamžiku opět málomocnými
bezbrannými.
Ukáže-li se, že jest říšská rada v nutka-
vých záležitostech státních nezpůsobilá jed
nati a bude-li nutno sáhnouti opět ke čl. 14.
co potom? Povedou-li vlastní vnitřní poměry
ke krisi, přikročí na rozhodující kruhy my
šlenka, že jest lépe rozmnožiti nařízení dle
čl. 14 ještě o jedno další a povoliti Uhrám
kartelovou banku, aby nebyl stát zachvácen
současně dvěma záhubnými krisemi v obou
svých částech.
A zdejší politikové němečtí přičiňují se
jak známo, všemožně, aby říšská rada byla
na dobro ochromena a stala se opravdu —
mrtvolou
Maďaři si na tuto německou taktiku za
jisté nebudou naříkati !
Justhův
Maďar
Uhry
13
article
Vádní osnovy zákonů na úpravu
poměrů v Čechách.
Vádní osnovy zákonů na úpravu
poměrů v Čechách.
z Vídně, 26. ledna.
Obě vládní osnovy, upravující jazykové po
měry v království českém, zákon o jazykovýel
řádech pro zeměpanské úřady a zákon o kraj
ském zřízení, podány vládou poslanecké sně
movně ještě dřive, nežli oznámeno.
Byl určen původně termin 9. února.
Nyní však se rozhodl bar. Bienerth pře
ložiti je již ve středu 3. února.
Elaboráty jsou úplně vypracovány, adjust
vány a hotovy a nestane se v nich asi již ni-
žádná změna.
Ministerský předseda zůstavuje rozhodnut
o těchto operátech sněmovně poslanecké samé
dokládaje — jak už jeho zvykem v době po-
slední — že sněmovna zároveň rozhodne osu
svůj. Ujišťuje se dále, že bar. Bienerth na dneš
ním slyšení byl zmocněn, aby předlohy ty podal
Bar. Uienerth k urychlení tomu po
pohnal, jak se zdá, německo-nacionální svaz
jenž dle sdělení tiskové kanceláře ohlásil pilný
návrh, ve kteržmž „vzhledem na úplně neudrži
telné poměry v Čechách a na bezvýslednost růz-
ných konferencí a anket pro úpravu otázky ja
zykové, konečně vzhledem na to, že zlepšen
neutěšených poměrů ve sněmovně poslaneck
může trvale nastati jen zákonnou úpravou po-
měrů jazykových v Čechách, vláda se vy-
zý vá, aby ve sněmovně poslanecké ihne
předložila osnovy zákonné ve příčině úpravy ná-
rodních poměrů v Čechách, jakmile budou tyt
osnovy zákonné předloženy, budiž zahájeno
první čtení a osnovy tyto buďtež přikázány
52člennémů výboru.
Bienerth
Čechy
Vídeň
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 128.)
Ve Vídni, 26. ledna.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Poslanecká sněmovna odbyla si dnes zají
mavou debatu jazykovou. Nebyla to roz
prava věcná — byly to spíše plaidoyery, vedené
sociálními demokraty Soligrem, drem. Souku
pem a drem. Rennerem za úpravu jazykovýcl
poměrů v království českém a v celém státe
vůbec zákonem.
Posl. dr. Baxa zasáhl do této diskuse vel
mi břitkým posudkem o chování se pražské po-
licie a četnictva za nedělních událostí na Pr
kopě.
Renner
Posl
doktor
Baxa
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
Po stránce jazykové vytkl důrazně,ž
strana, ke které náleží, trvá na slanovisku na-
prosté rovnoprávnosti v Čechách
na Moravě ave Slezsku, jakkoli v těchte
zemích náleží českému živlu přednost.
Když volen byl generální řečnik
proti pilnosti návrhu. posl. Seligra na volbu
52člennélo výboru k zákonnému spořádání ja-
zykových národních pomérů, udála se zajímavá
opisoda: zapsáno bylo ještě 64 řečníků, hlaso-
vacích lístků však pro volbu řečníka proti pil-
nému návrhu bylo 70. Místopředseda Pogačník
prohlásil následkem toho volbu za zrušenou
bylo nutno vykonati druhou volbu.
Předseda dr. Weiskirchuer zahajuje schůzi o 1i
hod. 5 min
Správce ministerstva financí podává osnovu zá-
koná, klerou se ministerstvo zmocňuje, uzavřítis
uherským ministerstvem aditionální smlouv
ke smlouvě mincovní a měnné v příčině
ražení dvoukorun
a dalšího ražení korun: dále osnovu zákona ve pří
čině zmocnění banky rakousko-uherské k dalšímu
vydávání desetikorunových bankovek.
Dotazy podali poslanci: Pik, Svěcený, Aus
a soudr. na ministra zeměbrany ve příčině zaveden
dvouleté doby služební.
Dr. Hajn a soudr na správce ministerslva spra-
vedlnosti ve příčině konfiskace článku, uveřejněného
v „Samostalnusti“ o úladní činnosti presi
denta vrchního zemského soudu svob
pána Wesselého v Praze.
doktor
Weiskirchuer
Svěcená
Aus
Hajn
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
16
article
Pokračuje se v rokování o pilných návr-
zích, především
o národnostním sporu česko německém
Posl. Seliger (něm, s0c dem.) pravil, že jeho ná-
vrh směřuje k tomu, aby měšťáckým stranám byln
ukázána cesla, dospěti ku praktické národní prác-
pokojné. Nařízení a výnosy nemají pro národy žádne
ceny. Jen zákonnou úpravou, úmluvami od národ
k národu mohou národové dospěti ku právu, svobodo
a nedotienutelnosti své državy národní. Dnešní slav
je nesnesitelný, předevšim pro dělnickou třídu v Ra-
kousku, která má právo a povinnost žádati na parla-
menlu sociální reformy a rozumné hospodářské zá-
konodárství.
Htečník líči truchlivě účinky vládnoucí hospodář-
ské krire pro německé dělníky v Čechách a do-
vozuje zejména, že hrozi nebezpečenství, že z
několik nedě! 26.000 dělníků v něme-
ckých krajích Čech bude i s rodina m
vydáno v šanc hladu. Také tato hospoldár-
ská krise bude, jako každá dřívější, pro Čecho-
němce spojena s těžkou národnostní ztrátou, pro če-
ské menšiny však s výhodou. Neboť něme-
eký národ průmyslový a zejměna
Posl
Seliger
Ra
Čechy
17
article
Němci v Čechách trpí krisí,
klerá nuti německé dělníky vystěhovati se, aby pot
pozdéji byli nahražení Čechy. Tomulo vzrůstu če-
ských menšin možno uěiniti jen tím přítrž, zdolají-l
němečti dělnici v německých krajích Čech rozumnou
hospodářskou a sociální politikou krisi. Tuto něme
cko národní politiku zaslávají sociálně demokratičt
dělníci v Čechách v boji proti mluvkům, kleřís
osobuji právo mluviti jménem německého ná
roda
Řečník vyzývá bar Bienerlha, aby měl o
vahu předložiti dlouho ohlašovaný jazykový zákon
Tosl. dr. Soukup napřed česky a pak německy
vytýká vládě neschopnost a nedostatek vůle k řešen
národnostních otázek. Sociální demokraté nechtěi
potlačovati svobodný vývoj národních sil, naopak
musí jej zádati. Snaží se dospěti ku poclivému a
loyálními příměří v národnostních otázkách. Odsuzuj
obstrukci jako výraz politické neschopnosti. Prvn
podmínkou národníhc příměří je
demokratická volební oprava pro zem
ský sněm a do obcí.
Rečník poltrá názor, že úprava jazykové olázky
spadá výhradně do kompetence zemských sněmů
přimlouvá se za vydání říšského rámcového zákona.
Náradnostní mir může býti dílem kompromisu. Vy-
rovnání nesmí se obmeziti na jedinou korunní zemi.
Je známo, že vnittní německý jazyk úřadní neza-
kládá se na zákonném vodkladě a že je v platnost
coutra legem. Žádný národ nesmí popírati právo
druhého národa na platnost jeho jazyka jako vnitiní
toči úradní v územi národa tohoto. To platí tím víee
Němec
Tosl
doktor
Soukup
Čechy
18
article
V drobném prodejii
ranni čislo o sobě . . za 9b
večerni
. . . . za lh
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . . j
večerni . . . . . . . . 5b
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijšmá
administrace v Marianské ul., .
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a skpedine
„Národních Listů
Rukopisy se nevracejí.
19
article
pro zevnější službu. Strana řečníkova musí trvali na
fom, aby každý obyvatel země mohl ve svém ma-
teřském jszyku hledati a nalézti své právo, až na-
horu k ústřednám. Vnitřní služební řečí má býti
území českém čeština, v německém němčina a
jazykově smíšeném území má se říditi řeč ta dl
obžalovaného, nebo dle prvního podání.
Řečník přimlouvá se za schválení pilnosli ná-
vrhu a praví, že jest to asi poprvé v rakouských dě-
jinách, kdy Češi a Němci souhlasí s touže zásadou,
ahy se taklo vybředlo ze zbědovaných poměrů v tom
to parlamentě. (Výkřiky)
Posl. Hráský: Národnostní otázku třeba tudí
odsunouti na vedlejší koleje? .
Posl. Soukup: Naprosto ne, víme však, že li
nežije jen olázkou národnostní, nýbrž že touží téz
po jiné, důležité práci.
Řečník žádá konečně za schválení svého ná-
Posl. dr. Baza prohlašuje, že mluví česky prolo.
aby protestoval slavnosině proti ne-
protokolování českých řečí. Všichni sla-
vanšti poslanci měli by se opříti stavu, v němž na-
lézá se otázka neprotokolování neněmeckých řečí.
Polom promlouvá o pilném návrhu posl. Wol-
fa, ohražuje se proti jeho vývodům a praví, že
česká společnost v Praze šetřila vždy
imunnity německých poslanců,
Čech
Němec
Posl
Soukup
Baza
Praha
21
article
čemuž však nebylo tak v případě Klofáčově v
Vídni,
Řtečník líčí na to události, jež sběhly se mi-
nulé neděle v Praze, žádá na vládě vysvětlení
kdo dal četnictvu rozkaz, aby postupo-
valo za poplašných signálů s napřaženými bo-
dáky, když přece v tuto dobu chystali se již jak
buršáci, tak i procházející se obecenstvo k od-
chodu z Příkopu
Ze způsobu, jakým se policie v poslední da-
bě nepokojů chová vysvitá, že vládní kruhy ne-
přejí si pokoje v Praze.
Pražské nepokoje liší se v jednom boděo
nepokojů v jiných městech, totiž v tom, že
Klofáčův
Vídeň
Řtečník
Praha
22
article
pražských nepokojích jsou šířeny nej-
prolhanější zprávy.
Pramenem těchlo zpráv jest jednak něme-
cká žurnalistika, jednak státní pa-
licie, jednak státní zastupitelství.
Uvádí jako příklad toho zprávu o demo-
lování paláce Aehrenthalova, ač-
koliv v tomio paláci nebyla vyražena ani je-
diná tabule okenní Ačkoli čeští poslanci zá-
dali na príslušném místě opravu této zprávy.
nebylo až dosud vydáno úřadní dementil
Prudce útočí na pražskou policii
žádá rozhodně, aby nastala osobni z mě-
na u tohoto čiadu. Obrací se dále proli praž-
skému slátnímu zaslupitelstvu a prohlašuje, že
vrchní státní zástupce Merhaut je vinen
všemi výnesy, které vedly ku pronásledování
českých demonstranlů a ke konfiskaci českých
listů. Žáda i při tomio úřadě pronikavou
osobní změnu.
Aehrenthalův
Merhaut
23
article
Mluví dále o návrzích Lisého a Fresla, líčí udá-
losti v Kašperských »Horách a Sušici a poukazuje
k tomu, že ve všech případech, kde v Sušici byli
čeští demenstranti dáni v obžalobu, soud byl nucen
vynésti osvobozující rozsudek. Nežádá vydání no-
vého jazykového zákona, při jehož sdělání by rozha-
dovali činitelé moci politické, nýbrž pouze nejpřis-
nější zachovávání a provádění platných zákonů
žádá, aby všichni úřadníci ovládali oba zemské ja-
zyky a aby příslušníci českého národa mohli nalézti
své právo u každého státního orgánu ve své řeči
Rozdílu mezi vnitřní a vnější úřadní řečí nezná stra-
na řečníkova a proto zádá, aby nařízení bar. Krausa
z r. 1852 bylo zrušeno a aby bylo zrušeno nařízení
Schönbornovo z r. 1890 o zřízení dvou senátů př
pražském vrchním zemském soudě. Strana řečníkov
jest pro společný úřadnický status a proti jakékoliv
teritorižlní rozluce. Žádá, aby nejvyšší a kasační
soud, jakož i správní soud pro země české koruny
měly své sídlo v Praze. Konečně žádá strana řeční-
kova, aby byl brán zřelel na český národ v Dolních
Rakousích,
Lisý
Fresl
Schönbornův
Sušice
Praha
Dolní Rakousy
český národ
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Názory Marie Terezie o státu a o životě.
Nastoupením Marie Terezie (r. 1740) na
stupuje v soustátí rodu habsburského nová éra
bra t. zv. osvíceného absolutismu. Nové pojet
moci státní razi si dráhu a také skutečně vše
obeeně proniká. Dosavadní dualismus moci pa
novnické a moci stavovské se překonává, mo
derní ideu jednotné státní moci nastupuje n
jeho místo: na troskách dosavadního státu a
solutisticko stavovského vzniká stát moderní
stát byrokraticko-centralistický
Nebude tudíž sporno, že za takových okol
nosti jest velmi důležité znáti názory a mínění
absolutistických panovníků o státu, o živote
atd. Soustavné zpracování látky tohoto oboru
máme teprve o Marii Terezii a to loni (Gotiholo
Dorschel: Marie Theresias Staats- und Lobens
anschauung v Lamprechtových Geschichte Unter
suchungen, sv. V., seš. 3., Gotha, 1908). Látka
zde zpracovaná jest pro nás velmi důležita
Jednak jest Marie Terezie první představitelkol
osvíceného absolutismu, jednak právě zrušenín
české dvorské kanceláře (r. 1749) a správn
centralisací státu českého a zemí rakouskýeh
jest tvůrcem novodobého, moderního Rakousk.
(do jisté míry i dualismu).
Marie Terezia
Gotha
Gotiholo Dorschel
Marie Theresias Staatsund Loben anschauung
Lamprechtův Geschichte Unter suchungen
25
article
Marie Terezie nebyla vychována jako příšt
panovnice tak rozsáhlých zemí. Doufal totiž
otec její, tvůrce pragmatické sankce, Karel V
neustále, že dostane ještě mužského potomka
dědice trůnu a udržovatele rodu habsburského
v pozdějších dobách jeho vlády nejisté zdrav
jeho manželky (která jej však přežila), dávalo
jakousi naději v nové manželství, které by snac
přineslo žádoucího dědice. Nastoupila tudít
r. 1740 Marie Torezie vládu naprosto nepřiven
a v umění vladařské vůbec nezasvěcena
A sluší přičisti na vrub jejím opravdu neoby-
čejným darům duševním, že dovedla nejen ob
hájiti zděděnou říši (až na ztrátu bohatého
Slezska), nýbrž že ji dovedla i položiti na nové
dle tehďejšího pojelí moderní základy, že vy
tvořila novodobé Rakousko. Snad na druhé sta
Marie Terezia
Karel
Marie Torezie
Slezsko
Rakousko
26
article
ně právě ta okolnost, že nedostalo se jí vycho-
vání, jaké jest potřebné příštímu vladaři, i že
vladařem zde byla žena, byla toho důvodem
že Marie Terezie s takovou poměrně lehkostí se
přenesla přes celé státoprávní a ústavní slo
žení říše a pouhým škrtnutím péra provedla zru
šením dvorských kanceláři české a rakousko
správní centralisaci koruny české a zemí rakou-
ských — čin, který způsobil na dvoře víden-
ském mezi dvořany zděšení a který sám nej
vyšší dvorský maršálek (později nejvyšší hoí
mistr) Jan Josef kníže Khevenhüller- Metseh
jeden z nejvěrnějších služebníků Marie Terezie
nazývá ve svých zápiscích revolucí.
Dle názoru Marie Terezie jest stát bož
ským zařízením a panovník, který vládne jen
z boží milosti, jest zodpověděn pouze svému
svědomí a bohu, nikomu však jinému. Základni
pilíře šťastného vladaření jsou pěstování úcty
k bohu a bezúhonné zachovávání katolického ná
boženství. Maximou činnosti vladařovy jes
blaho státu a poddaných, oč musí panovník pe-
čovati přede všemi ostatními záležitostmi. Vládu
však musí vésti panovník sám, neboť není pr
to „slušné“, jestliže kníže přenechává vláduji
nému); do knížete klade prý lid veškeru naděj
a od něho očekává svoje blaho (absolutismu
v nejvlastnějším slova smyslu).
Marie Terezia
Jan
Josef
Khevenhüller
bůh
27
article
Ovšem tohoto eíle lze dosáhnouti jen tehdy
je-li stát sám v sobě jednotný a je-li spravovár
dle jednotných zásad. V tomto směru bylo Mari
Terezii vzorem spořádaného státu Prusko. Paru-
kularismus jednotlivých zemí jest prý Rakousku
značně na újmu; vznikají prý různé třenice mez
zeměmi a ministři jednotlivých skupin elátníc
mají prý na srdcí spíše zájem „svých“ zemí.
než blaho celkevého státu a zájem společného
panovníka. Nad to ještě práva stavů, beztoho
prý neprávem nabytá, stěžují z valné části snahu
zeměpánovu o nejvyšší blaho státu a podda-
ných. Proto prý nutno provésti v ústavním (resp
i ve státoprávním) složení jednotlivých zemí
různé změny a opravy.
Tendence tereziánských reforem správníel
Terezia
Prusko
Paros
Rakousko
28
article
*) V dopisu své dceři, královně francouzsko
Marii Antoinetlě z 30. května 1774
a ústavních jsou celkem dvojího rázu: jednak
absolutistického; moc zeměpanská se sesiluje
a upevňuje na úkor moci stavovské a zeměpnn-
ská správa podrobuje si další obory. Jednak
však jest také rázu centralisujícího, neboť jed-
nota státu razí si cestu na účet dosavadníh
partikularismu (prozatím ovšem jen v zemíel
neuherských).
V oboru sodunictví udržuje se ještě místy
t. zv. kabinetní justice; Marie Terezie provád
však reformy v soudnictví, jichž účelem jes
jednak zjednodušení a uryehlení konání spra
vedlnosti, zejména oddělení její od správy, jed
nak také dosažení jednoty státu i v tomto oboru.
K tomu směřuje zřízení jednoho nejvyššiho
soudu ve Vídni i jednotná kodifikace pro ve-
škery země neuherské (nikoli také pro země
koruny uherské).
V oboru financí drží se Marie Terezie ještě
starého patrinoniálního pojetí státu (stát po
kládá se jaksi za soukromý majetek zeměpána)
Proto, ač sama pro sobe mnoho nespotřebovala,
Marie Terezie na př. dary svým přátelům udi-
lela z jmění státního (štědrost její byla známa)
a výchova i výbava četné její rodiny (Marie
Terezie měla 16 dětí) šla rovněž na účet státu.
což státní rozpočet mnohdy značně zatěžovalo.
Marie Antoinetl
Marie Terezia
Vídeň
29
article
Hospodářská politika Marie Terezie ber
zřetel především ku průmyslu a obchodu, ježtu
od nich se více očekává zvýšení blahobytu
přírostek obyvatelstva, než od zemědělství. Za-
mezuje se vývoz peněz ze země a jevíse
zřejmá snaha zvýšiti populaci. Podperuje se do-
mácí fabrikace, stěžuje se obchod se surovinam
a s polotovary, upravují se mzdy. Usiluje se
o přesné rozlišování obyvalelstva venkovského
od městského, o rozlišování produkce od ob-
chodu; rovněž se obmezují výsady cechovní.
pokud jsou na újmu svobodě výroby. Ovšen
bylo později od některých směrů v hospodářské
politice upuštěno, poněvadž se prostě neosvěd
čily, neb aspoň nesplnily naděje v ně kladené
V ohledu náboženském vyniké Marie Tere
zie opraydovou zbožnosti a přichylností k církv
katolické. Lze to ostatně do jisté míry vysvětliti
i tradicí rodu habsburského, neboť rod ten stál
věrně při církvi a domníval se býti také v
Marie
Terezia
ber
Ovsit
Marie Ter
30
article
zvláštní ochraně boží. Nábožnost a zejména
i vnější úkony náboženské vyžadovala Marie Te
rezie také od svých podřízených. Ač nebylo un
té míry nesnášelivosti náboženské, jako u je-
jích předků, přece jen toleranci neschvalovala
a proti ní i horlila; neboť dle názoru jejího ne
byl bez panující chkve stát ani myslitelný
Ostatně proti toleranci je vedly také důvody po
litické, neboť protestantismus byl vždy nepři
telem rodu habsburského
Ovšem nábožnost novadila ji nikterak, aby
se nepostavila proti politickému vlivu církve
kléru. A skutečně četná omezení vlivu a pravo
moci církve dalují se právě z dob vladaření
Marie Terezie, neboť dle jejíhe náhledu má stá
nejen právo, nýbrž i povinnost vzíli do vlastn
správy t. zv. politieum církve a stát jest ve stát
ních záležitostech všomohoucí i proti církvi. O
tud stát potahuje ve svou správu mnohé obory
které až dosud byly, ne-li výlučně, tedy asp
převážnou měrou v rukách církve (školství
úprava manželského práva a j. v.).
Marie Terezia
31
article
Tyto náhledy svoje uskutečňovala ve zná-
mých svých reformách. Avšak reformy tyte vy
kazují celkem dvojí ráz: první období reforem
jest spiše rázu vnějšího, stojí, abych tak řekl,
ve znamení zahraniční politiky. Marie Terezi
nesla totiž velmi těžce ztrátu bohatého Slezsk
a vší mocí se snažila jeho znovu dobyti. K tomu
ofli se nesly všechny reformy v soustátí habs
burském; seentralisovaly se země české a r
kouské, moc stavů se stlačila na míru nej
nižši, budovalo se a zřizovalo se silně vojsko
vzorem k tomu byl stát pruský. Avšak po ukon
čení sedmileté války musila Marie Terezie n
býti přesvědčení, že Slezska zpět již nedobude
a tudiž těchto plánů se vzdáti
Odtud nastává obrat v polilice, obrat i v re
fermách; nastává politika míru a roformy týkají
se vnitřního stavu říše, v popředí vstupují pře
vážnou měrou reformy kulturní a soeiální. P
smrti svého manžela, Františka I., (1765) za
číná Marie Terezie jeviti méně energie pro nove
reformy a lpěti spíše na starém; vyvíjí se vn
spíše historický smysl a jakýsi konservatismus.
Nedůvěřuje si již tou měrou, jako dříve; snat
jest to i vliv stáří. Bivalí rádeové její sešliji
Terezi
Marie Terezia
Slezsko
František I
32
article
převážnou měrou s tohoto světa a na jich
místo nastupují noví, mladší, přinášejí nové my-
šlenky, kterým však nechce již rozuměti. A tak
vyvíjejí se u dvora vídeňského dva protivné smé-
ry, směr čistě novotářský, který se nechce le-
kati nižádných překážek, a směr konservativní,
který postupuje jen s rozvahou a s velikým
ohledy na vše staré. V čele prvého směru jest
syn Josef II., druhý směr zastává matka. Ob
holdují rozhodnému absolutismu, avšak absolu-
tismus Marie Terezie jest založen na božském
ustanovení, absolutismus Josefa II. jest založen
na přirozeném právu, jest to filosoficko osvícený
absolutismus
Vůbec mezi názory obou objevuje se záhy
nepřeklenutelná propasl. Mimo jiné s hrůzou
pozoruje Marie Terezie, že Josef II. jest pln
nadšení pro jejího nejúhlavnějšího nepřítele
Friedricha Velikého, a že v něm vidí ideál pa-
novníka. Spory mezi matkou a synem jsou ča-
stější a častější, a tyto neshody ztrpčují značně
zbývající část jejiho života. To však nevadí M-
rii Terezii, aby přímo žárlivě střežila panovni-
cká práva svá i vůči svému synu (jako i dříve
proti svému manželu), takže Josef II. v jednom
dopise své sestře Marii Antoinettě si stěžuje, že
jest na dvoře vídeňském „pátým kolem u vozu.“
Přes to však i v tomto období provádějí se
reformy, ovšem, jak již výše uvedeno, vlastně
jen na poli kulturním a sociálním.
Josef II
Marie Terezia
Josef
Veliký
Terezia
Marie Antoinetta
Ob
33
article
Předem v oboru školství. Stát bere veškero
vyučování do svých rukou, neboť „školství jest
politicum“. Toto zařizuje se v celém soustát
resp. v zemích českých a rakouských dle jednot-
ného plánu, neboť i ono má podporovati centra-
lisaci. Vyučovací řečí jest nyní němčina, která
se začíná pokládati za mateřskou řeč národů r-
kouských. Reformují se obecné školy (method
Felbigerova: škola triviální, hlavní, normální),
gymnasia, která se z části zrušují neb aspoň s
přístup k nim ztěžuje, aby se lidé neodvraceli
příliš od hospodářství, reformují se university
na kterých se zdůrazňuje a uplatňuje momen
praktický. Pro vědy a umění má Marie Terezie
celkem málo porozumění.
V oboru sociálním provádějí se reformy ze
jména ve zřízení agrárním. Důvodem k tom
Felbigerův
Marie Terezia