V Praze, v sobotu dne 13. července.

K číslu 191.

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2. K 30h Poštou: na měsíci 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NAR

Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

SII Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z parlamentu. Z Vídně, 13. července. Poslanecká sně- movna odebere se v úterý, dne 23. července po volbě definitivního předsednictva na letn prázdeň. Některý den potom také sněmovna panská. Vláda skutečných prázdnin míti ne- bude, neboť bude zaměstnána posledními kon- ferencemi b rakousko-uherském vyrovnání, které se dle dnešního stavu věci protáhnou do měsíce září, a přípravami pro řádný rozpočet na rok 1908, jehož vypracování se letos důkladně zpozdilo. Návrh dra. Kramáře ve příčině přes- ného a rovnoprávného provádění § 51. jedna- cího řádu poslanecké sněmovny byl předsedni- ctvu podán, ale nebyl sněmovně ještě sdělen poněvadž se vyjednává, by tento návrh bez prvního čtení přikázán byl výboru pro jednac řád stejně, jako návrh posl. dra. Chiara na systemisování čtvrtého a pátého místa v před- sednictvu sněmovny. Ale dr. Grosz jménem německých. stran opřel se zkrácenému tomuto vyřízení návrhu drz. Kramáře, který jest ná- vrhem všech slovanských stran a obou stran románských, tudíž většiny poslanecké sněmovny. V podstatě věc má se takto: čtvrté a páté místo v předsednictvu může se státi skutkem jenom tenkráte, bude-li vyhověno národům neněmeckým ve sněmovně poslanecké, jak stanoví zákon a jak žádá slušnost a spravedlnost.

Jazyková otázka v parlamentě. Z Vídně, 13. července. Vlachové následují přikladu českého. Podali včera návrh, sepsaný jazykem vlašským. Předsednictvo přijalo jeja dá jej dostenografického protokolu s textem vlašským a německyt překladem. Při této pří- ležitosti musíme vyvrátiti nepravdu vídeňských listů, kteréž ustavičně v posledních dnechl tvrdily, jakoby se dostalo českým návrhům a českým dotazům nějakého oista podřízeného. Budiž prostě konstatováno, že se s českými interpe- lacemi a českými návrhy zachází jak pokud jde o místo, tak pokud jde o nakládání s nimi, docela stejně jako s německými. Návštěvy ministra dra. Fořta. Z Vídně, 13. července. Ministr obchodu dr. Fořt odebere se počátkem měsíce srpna do Olomouce prohlédnouti novou budovu tamní obchodní komory a tamější výstavu no- vých vynálezů. Dle zprávy z Teplic, přijed dr. Fořt na podzim také do tohoto města pro- hlédnouti některé závody průmyslové.

Trojspolek prodloužen. Z Vídně, 13. července. »N. F. P.« telegra- fují z Řima: Spolek rakousko-italský uzavřen byl v červnu r. 1902 na 6 let, platí tedy do června 1908. Smlouva má také ustanovení, že nabývá platnosti na nových 6 let, nebyla-li rok dříve vypovězena. Termin k výpovědi byl tedy v červnu 1907. Smlouva vypovězena nebyla. Trvá tedy do roku 1914. Po roce 1908 zůstane v platnosti ještě 6 let a počítá-li se od června t. r., 7 let. Stejné ustanovení platí také pro spolek německo-talský. Celý trojspolek byl tedy prodloužen do června 1914. Zpráva ta dává se na veřejnost právě v den, kdy sv. p. Aehren- thal, ministr zahraničních záležitostí, odjíždí ke schůzce s kolegou italským a k předstáven se králi italskému. Rakousko-uherské vyrovnání. Z Vídně, 13. července. Ukázalo se, že vy- rovnání rakousko-uherské, pokud jde o vlády, nepokračuje tak rychle, jak by se dle novinář ských zpráv zdejších a pešťských mohlo zdáti. Fakticky bude třeba po nynějších konferencích, které skončeny budou dnes, ještě nových, které konati se budou teprve v měsíci záři. Minister- ský předseda baron Beckl hodlá dnes večen odjeti do Karlových Varů, by navštivil svoji choť, tam meškající. V pondělí v poledn chce se opět vrátiti.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 13. července. (K. k.) »W. Ztg.« oznamuje: Miisterstvo vnitra schválilo na zá- kladě Nejvyššího zmocnění v dohodě s minister- stvem železnic a financí změnu stanov, usnese- nou na 40. řádné valné hromadě akcionářů spo- lečnosti České severní dráhy v Praze 11. května 1907. Ministr kultu a vyučování jmenoval cvič- ného učitele na ústavu ku vzdělání učitelů ve Stříbře Václava Stibitze prozatimním hlavním učitelem na ústavu pro vzdělání učitelek s ně- meckým vyučovacím jazykem v Praze. Amerika a Japonsko. ZOysterbaje, 12. července. (K. k.) Japonský vel- vyslanec vicomte Aoki a admirál Yam a- moto navštivili presidenta Roosevelta na jeho zdejším venkovském sídle. Po návštěvě vydal president prostřednictvím svého tajemníka toto úřadní prohlášení: President Spojených států měl s admirálem Yamamotem delší roz- mluvu, která byla každým způsobem vel mi uspokojivou. Potvrdilo se jí, co již pro- hlásil japonský velvyslanec vicomte Aoki, totiž dobrá shoda mezi oběma vlá- dami a naprosto přátelské vzá- jemné smýšlení obou národů. Carova cesta. Z Paříže, 12. července. (K. k.) Úřadní nota vy- vrací zprávu »Gauloise« o příčině průtahu v od- jezdu carovu. Generál Brun odebeře prý.i se teprve koncem měsíce července do Petrohradu.

Haagská konference.

Z Haagu, 12. července. (K. k.) V dnešní schůzi čtvrté komise bylo dlouho rokováno o pře- měně válečných lodí. Kontreadmirál Siegel (Německo) podporoval při tom návrh delegace rakousko-uherské, v němž se praví, že pře- měna lodi musí býti vykonána na celou dobu-

FEUILLETON. Z romantiký Andalusie. V poslední době podnikla španělská vláda energi- cké, ale posud marné pokusy, aby učinila konec ban- ditství v Andalusii. Vivihlo, muž, jehož jméno dnes všichni v Andalusii vyslovují polo s bázní, polo s obdivem, jest pro Španěly vážným problemem. Odevždy byla Estepa, malé městečko v provincii sevillské, domovem mužů bez zákona, kdež nalézali útočiště a podporu. Také Vivillo, jenž vlastně se jme- nuje Camargo, narodil se v Estepě a okolí města stalo se střediskem moderního banditství. O dřívějším životě Vivillově není mnoho známo. J. Causse vypra- vuje v „Revue“, že byl původně mezkařem a jeho povolání ho brzy svedlo k podloudnictví. Teprve ve vězení poznal však své pravé povolání, a když byl propuštěn, oddal se lupičství. Nespokojil se primitivní technikou posavadních banditů, kteří se dvěma nebo třemi soudruhy tu a tam něco podniknou, nýbrž vytvořil si organisaci, jejíž pomocí posud vždy do- vedl úřadům uniknouti. Jest to ohromný podnik, který řídí, dokonalá síť, jež zasahuje do všech provincií a jejíž nitky drží v rukou. Jeho tlupa sice není četná jen asi 15 až 20 banditů pracuje se zbraní v ruce, ale této malé tlupě dodává moci celá armáda vyzvědačů, tajných agentů, pomocníků a přechovávačů, které Vivillo postavil do svých služeb.

V této velké, přesné organisaci vyvinul oprav- dový talent. Již výstroj jeho lidí svědčí, že jest tu cíle vědomé vedení, na místě starého malebného ko- stymu banditů nastoupil nenápadný selský kroja staré pistole nahraženy karabinami nejnovějšího vzo- ru. O Vivillově zbrani, nádherné ručnici na dvanáct nábojů, kterou koupil v Gibraltaru, rozšířily se v lidu rychle různé mythy. Co však jeho lidem dodává vý- hody proti četnictvu, jest, že mají koně, na jaké se policie vůbec nezmůže. Nejkrásnější andalusští koně se vybírají pro tlupu a vyvedou se násilím ze stájí.

Přes to podařilo se četnictvu roku 1906 způsobiti brigantům v krvavých bojích mnohé ztráty a také Vivillův podvelitel „El Chato“ byl usmrcen, ale ztráty byly nahraženy a v Pernalesovi nalezl Vivillo nového podvelitele, jehož odvážné činy ohrožují dokonce jeho vlastní slávu. Teprve nedávno podal Pernales pěkný důkaz své odvahy. Z Madridu byl vyslán vysoký úřadník sir Cobian do Estepy, aby řídil anketu o potlačení banditství. Společně s městskou radou a četnickými důstojníky konána porada o nutných opatřeních. Per- nales přišel následkem sázky tajně do Estepy, otevřel dvéře poradní síně, pozdravil sarkasticky vládního komisaře a ukloniv se, odešel. Než se ohromení úřad- níci vzpamatovali, byl ovšem pryč. Podobné komické případy: přispívají ovšem nemálo k popularitě ban- ditů a k tomu ještě přistupuje, že prolévají krev jen v sebeobraně a vybírají si za oběti jen boháče, kdežto chudé spíše chrání. Tím jeví se lidu jako tajní zá- stupci sociální spravedlnosti, ale i v úřadnictvu, ba i v policii mají své přátele, kteří nepohrdnou dobrým obchodem. Když byly tyto styky odhaleny, došlo k velkým skandálům, mnoho vážených osob bylo zatčeno, že poskytly Viviliovi pomoci a ochrany, ale za nedlouho byli všichni ponenáhlu propuštěni a vyšetřování uvázlo. Zatím však se Vivillo neostýchá navštíviti občas klidně výroční trh v Seville a jeho odvaha jde tak daleko, že pohrdá i přestrojením.

= Zemřel s rostlinou. V botanické zahradě v Bronxu odehrála se tragedie, jedna z těch hříček života, o kterých lze říci, že kdyby se něco podob- ného odvážil zpracovati nějaký spisovatel, byl by ji- stě odsouzen kritikou pro nepřirozenou a nepravdě- podobnou sentimentalitu. Před rokem stal se v bota nické zahradě zahradníkem Luke Grogan, opustivší právě policejní službu. Hned v prvých dnech zamilo- val se Grogan do jednoho exempláře jemné choulo- stivé kapradiny. Nebyl to ojedinělý exemplář, bylo tam více ástupců tohoto druhu, ale o ostatní Grogan nedbal. Ostatní vadly a hynuly, aniž se nad tím Grogan rmoutil, jemu šlo jen o tu jedinou, k níž Inul celým srdcem a které občas říkával »stará panna«. V pondělí náhle zhynula Groganova kapra- dina. »Groganovi to bude líto,« říkali si jeho sou- druzi. Nikdo z nich nechtěl s ním o tom mluviti, až kdosi, kdo neznal jeho poměru ke kapradině, nařídil mu, aby zhynulou rostlinu odstranil ze sklenníku. Grogan šel a ztrnule stanul před zničenou láskou. V tom však již klesl k zemi. Kdosi se zasmál, ale Grogan sebou nehýbal. Přispěchali s různých stran k němu a brzy zjistili, že Grogan — jest mrtev.

= Drahé vejce. V těchto dnech bylo v londýn- ském obchodě Stephensově lordu Rothschildovi pro- dáno vejce vymřelého bezkřídlého ptáka moa za 210 liber šterlinků. Z vajec tohoto ptáka, jenž se vysky- toval jen na Novém Zeelandě, ale ve velkém množ- ství, zachovaly se, pokud známo, jen dva kusy. Jedno bylo nalezeno roku 1899 a nená celé. Právě prodané vejce jest až na trhlinu v dobrém stavu a bylo nalezeno zlatokopy v pískové vrstvě řeky Wo- lyneoxu v území Earnsciengh Flats, bohatém na. zlato, asi 150 anglických mil od Dunedinu a posláno do Londýna na prodej. Jest o něco větší než obyčejné pštrosí vejce, hnědožiuté barvy s tmavými prubya tečkami. Moa byl domorodci vyhuben před více než čtyřmi sty lety. = Jak lze upoutati nájemníky. »Daily Mail« vy- pravuje o znamenitém nápadu, jak si lze zajistiti trvalé nájemnictvo, na který tentokráte nepřipadl žádný Američan, nýbrž pravý Pařížan. Jistý pařížský domácí pán, jenž má mnoho domů, svolává na prvního každého měsíce všechny své nájemníkya dá každému z velkého měšce vytáhnouti los. Onen šťastlivec, jenž výtáhne los s číslem, určeným předem za výhru, nemusí za příští měsíc platiti žádnou činži.

Tato skvostná vyhlídka, bydleti jeden měsíc, nebo, přeje-li někomu štěstí, třeba i několik měsíců v ne právě lacihé Paříži zadarmo, působí tak kouzelněa přítažlivě na četné a jinak velmi rozdílné nájemníky, že rok za rokem trpělivě zůstávají v domě, stále v blahé naději, že příštího prvního přijde jejich šťastný den. Při tom počítá chytrý pařížský domácí zcela správně a — nemá ze své loterie žádně škody, přes to, že ztratí vždy měsíční činži. Jeho byty jsou stále obsazeny, zbavi se mnohých výloh za opravy, nutné při častém stěhování a ušetří si četných ne- příjemností, jské bývají spojeny s vypovídáním a změnou nájemníků. = Skandál. Z Pittsburku se sděluje: Zdejší ele- gantní společnost, která »dbá na čest«, jest více než zkoprnělá nad objevem, že krásný obraz v Carne- giově ústavu, který po delší dobu vzbuzoval všeobec- nou pozornost a společnosti té se líbil, jest ve sku- tečnosti podobiznou pí. Evelyny NesbitThawové. Jest to studie krásné mladé ženy, malovaná známým umělcem J. W. Alexandrem, když Evelyna jako mo- del vydělávala si na své živobytí. Obraz pojmenován jest »Studie v černém a zeleném«. Muži a ženy, kteří považují pí. Thawovou za společensky nemožnou upadali v nadšené extase před podobiznou — totiž dokud ji neznali. Dnes ovšem nad malbou krčí nosy a pokládají vše za skandál. Pí. Holmanová, matka pí. Thawové, doznala, že dcera její seděla k obrazu několik měsíců a malíř rovněž doznal, že krása Eve- lyny vzbudila v něm nadšení.