Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

25. ledna 1909. Číslo 25.

4 title

Zabaveno.

5 article

Příkep uvolněn. Do 1. hod. odpol. byl Příkop čefniefvem uzavřen, načež ozbrojená moc odvolána a od- vedena do kasáren, kde měla stále pohotovost V odpoledních a zejména večerních hodináci putovalo přečelné obecenstvo na Přikop a živě rokovalo o bouřlivých poledních událostech zuviněných surovostmi buršáků a útokem čet nictva Depoledne zadrženo a na strážnici předve deno 25 osob. Mezi nimi byli také dva bur sáci, předvedení pro týrání českých dam Burššci měli ovšem bojně svědků, dosvědčujícíei jejich nevinu. Buršáci (medik a právník) byl po zjištění jmen propuštěni, kdežto 23 če- ských osob ponecháno ve vazbě — pro neup slechnuti vyzvání k rozehodu, pro domněl síržení čapky a pod.

Příkop

6 article

Falešné tvrzení. Dnešní »Montagsblatt« a po něm jistě takě ostatní orgány kasina tvrdí, že úlok čelnictv byl proveden proto, že zástup choval se reni tentně a nechtěl odejít. Tisíce a tisíce účastníků může dotvrdit, že se nějská renitence nestala postup byl řádný, ovšem pozvolný, ježto pano- vala velká tlačenice Teprve potom, když vyli čeným způsobem četnictvo provedlo útok, zmoe nilo se lidu velké roztrpčení a několik jinochů hodilo v Celetné ulici na stráž kamení. Nech si Němci vzpomenou, co oni prováděli v Chebn když tam byla vyslána pražská policejní jlzda Večer na Fříkopě bylo velmi živo. Toť se rozumí, že několik buršáků v barevných čapkách obecenstvo stále dráždilo. Klid nebyl však porušen. V karlin- ských kasárnách shromážděna byla setnina čet níků, která později přeložena do Josefských kasárem, avšak k zakročení četnictva na Příkop nedošlo Velitel, který dal na Příkopě povel k trou bení na útok a četníky hnal s bodáky na obe censtvo, jest rytmistr z Chebu nezná mého dosud jména. Večer vyprávěl jeden velitel četníků na policejním ředitelství, že na Josefském náměstí bezmála dal stříleti do lidu, poněvadž prý m četníky byl házen písek.

Němec Celetná ulice Chebn Cheb josefský náměstí

7 article Poměry ve státní stavební službě v Čechách.

Poměry ve státní stavební službě v Čechách. »Bobemie« přinesla 21. ledna t. r. podti tulem »Tschechisierung der Statthalterei« článek. v němž zejména stěžuje si, jak Němci jsou ve státní službě stavební zkracováni, a jak počešto- vání sáhá až do Vídně. Objasníme poměry v službě této, která nejméně bývá sledována nejen veřejností, ale i poslaneckými kruhy, ač význan její pro hospodářský život je rozhodující. Fakty dokážeme, že nářky německé jsou neoprávněné Státní služba stavebni jest o roku 1860 přičleněna politické správě, tedy v Čechách c. k. místodržitelství, kde zaujímá čtyři odborná oddělení; personálním administrativním přednostou těchto departemento a částečně i pro veškeru státní službu stavební v Čechách je nyní Čech, dvorní rada dr. tech Ant. Rytiř. Mimo technické odbory při centrále pražské jsou zřizeny v Čechách stavební okresy. počtem nyní 28, v sidle větších okresních hejt- manství, tak že spojují stavební okresy několik okresních hejimanství. Jen stručně budiž řečeno že do kompetence státní služby stavební patří správa řlšských silnic, stát ních řek (Vltava z Budějovic do Mělnika, Labe odtud až do Hřenska), projektování stavba státních a fondových staveb, zkoušení parních kotlů, intervenování při komisích vodo právních, vyvlastňovacích, stavebních, železnie ních, živnostenských atd, zkrátka vše, co z ve- řejného zájmu neb ze zvláštních jiných příčin souvisí s technickými otázkami; v poslední době spolupůsobení při kanalisaci Vltavy. Labe a při regulaci řek.

Bobemie Němec doktor Čechy Vídeň Vltava Budějovice Mělnik Labe Hřensko Tschechisierung der Statthalterei

8 article

Ve státní službě stavební bylo koncem roku 1908 233 technických úřadníků, z toho 157 (674) Čechů a 76 (332) Němců. Pomě lento odpovidá takřka přesně poměru národnosti v Čechách. Němci ihned namítnou, že ve vyšších tri- dách jsou zkráceni. Jsou dle statutu 1 dvorní rada (Čech), 2 vrchní radové (Češi), z 20 stav. radů 7 Němců (35) a 13 Čschů (659), z 45 vrehních inženýrů 12 Němců (279) a 33 Čechů (73), z 66 inženýrů 17 Němeů (26) a 49 Čechů (74), z 64 stav. adjanktů 25 Němců (399) a 39 Čechů (619) a konečně z 35 prakti- kantů 15 Němců (43) a 20 Čechů (579). Tato čísla ukazují, že Němci v kategorii vrchních radů, vrehních inženýrů a inženýrů sestoupili pod poměr. Ale proč a čí vino u V dřivějších lelech, zejména v době 1880 až 1900 nehlásili se němečtí uchazeči a nemohl také býti přijímáni. Nalézali tehdy mnohem lepší postavení v službách soukromých, kdežto státní stavební služba byla málo závidění hodna. Němei vždy vybírali si lepší službu. Kdyby se byl tehdy hlásili, bývali by byli také přijati a sice s otevřenou náručí, vždyť přednostou techn. od- boru c. k. místodržitelstvi právě v této dob byl přes 20 let až do r. 1900 jeden z buršá- ekých »starých pánů«, dvorní rada ze Sehei- nerů. Ten jistě nepřijímal Čechy z lásky a ne- odmital Němce z nenávisti, a neměl úmyslů po- češťovacích Tyto příčiny zavinily, že ve jmeno- vaných hodnostních třídách jsou Němci dnes poněkud pod poměry, ovšem vlastní vinou. Budia

Čecho Němec Čo Čech Čechy Sehei rada 7 Němec Čsch Něme Němec

9 article

to doloženo číslicemi: V letech 1880——1890 přijato 25 úřadníků, 18 Čschů (72%), 7 Němeů (289), r. 1890—1900 45 úřadníků, 36 Čechů (80) a 9 Němců (20), r. 1900—1905 g5 úřadníků, 58 Čechů (68 proc.) a 27. Němeo (329) a v posledním období r. 1905 —1908 5 úřadníků, 29 Čechů (559) a 24 Něme (45 9) Z těchfo dat, z nichž mimo to je patrno. jak rozšířil se obor státní služby stavební, ze jména akci kanalisační, regulační a rozvejem průmyslu, zřejma je také snaha, jak od ronu 1905 Němei začinají se intensivně zajímati o tuto službu a jak poměr z a sto u pen českého a německého se od té dob vyrovnává. Zvlášté ohdobí posledních leí, poměr 559 : 459, je pamětihodný. Ok nosti tyto byly přivoděny jednak všeohecným tlakem politiekých kruhů a německé národní rady, aby Němei věnovali se i poslání úřadni- ckému, ale i důvody hmotnými. Jakmile r. 1901 byl přijst říšský zákon vodocestn a roku 1903 zemský zákon regula č n ibned hlásili se Němci do techn. sluzby státní. poněvadž douřali, že postupové poměry i ve dlejší požitky se zlepší; dříve o státní službu stav. nestáli. Němečtí uchazečí s doporučenkami rozmanitých německých kapacit, zejména p- slanců, byli přijímání — jak procentní pomě dokazuje — s olevřenou náruči. Po přijelí nastala jim nová staro st Každý skoro chtěl do komise kanalisační neb regulační, kde byla příležitost k venkovskému měření a dozoru stavebnímu, a spojenému s tím odškodnění. Ačkoliv Němci proklamují heslo, že chtějí býti spravováni vlastními lidmi a ačkoliv se jim i v této službě jde na ruku, přece mladi adepti němeču byli vždy velice rozmrzení, měl- něhterý jili na stavební okres, mezi krajany.

Čecho Němec Němei Čsch 7 Něme

10 article

Sluší děkovati v té příčině jen skutečné autorit a disciplině přednosly, že zájem služby neutrpěl — Přcházíme nyní ke komisím kanalisační regulační. Komive pro kanalisování Vítavy a Labe, utvořená r 1896 výnosem c. k. min. vnitra z inženýrů c. k. místodržitelství, měl tehdy v čele dva Němce, dv. r. Mrasicka stav. r. Mayera. Ostatní (asr 7) byli Češí, a t proto, poněvadž Němců k tomu kvalifikovaných tehdy ve službě nebylo. Neboť přidělení řídi se dle návrhu dv. rady ze Seheinerů (Němee) který by byl velmi rád Němce tam přidělil kdyby je byl měl. Později r. 1899 a 1900 ko mise byla sosilována šesti stavebními adjunkty a poněvadž Němeů vyslovených nebylo, přidě- leni aspoň 3 absolventi něm. techniky (2 Čes neškodní a 1 Němee). Mimo to komisi přidělen od státní služby slavební z Korutan inž. Paul Němec, neznajíe) slova českého, a práce komise vztahovaly se tehdy na české kra- jiny. Vidno z toho, že Němci bráni kde byli a že úmysl proti nim nebyl. V r. 1906 —1909 tedy v době, kdy Němci jevili už zájem o tute službu, bylo přiděleno komisi 7 mladých inže nýrů, z nich 3 Němci. Bylo to právě v dobe kdy v »Prager Tagblatlu« a i jinde poměr u komise byly přetřásány. Dnes je u komine kanaliseční 19 úřadníků techniekých, z nich 14 Čechů a 5 Němců; Němei nemaji právo a příčinu si stěžovati. Vzdyť sám dobrý Němec, člen komise dr. Russ, na základě sve dlouholeté činnosti v komisi její působení, zvlášt působení Čechů, kteří osudem a povinnost úřadní a nikoliv láskou vlády měli tu zodpo- vědnost rozhodujtcl, uznal a vždy jen pochvalné se vyslovil. Šivaní ponecháno jen lokálkářům německým a někdy i ústeckému poslanci Mareschovi. —

Přcházit Němec Mayer Češit Ing Paul Němec Prager Tagblatlu Čecho Němei Vzdyť doktor Russ Maresch Vítava a Labe Korutany Němee

11 article

Poměry v regulační komisi dlužno zde zejména zevrubně objasniti. Jak známo, obsta- rává technickou agenda této komise zemský výbo a při mistodržitelství jeho odbor pro vodnii stavby K tomuto úkolu jsou příděleni někteří úřadníei u mistodržitelstvi — jen o tom zde mluvíme — docela, jiní jen částečně. Jsou ustanoveni staršl úřadníci, radově a vrehní inženýři sekčními správci pro jednotlivé řeky a jim jsou přiděleni úřadnici mladšt. Celkem je nyní zaměstnáno »gendou regulační u mistodržitelství 71 tech- niků, a sice 26 Němců (37) a 45 Čech (63) Mají tu Němei příčmu ke stížnosti? J arei pravds, že sekční správci a slarší úřadníci. kteří obstarávají tuto sgendu jsou z většiny Česi (7), proti 2 Němcům (I sekční správce, vrchní nženýr a 1 stav. rada jako přednosta hydro- graf. oddélení, který je přednostou kanceláře centrálního vodního výboru a zasedá jako znalee i v regulační komisi), ale vinu tu nenesou Čes. sni vláda, nýbrž Němci již z příčin uvedených. Nebylo starších německých úřadníků; za to mladší generaci se poměr dokonale vy- rovnal. Buďtež zde opůt uvedena čísla. Zmíně- ných 71 úradníků przeujicích v akci regulační je takto rozděleno: Přednosta, c. k. dvorní rada (Čech) zasedá v komisi jako technický zástupee c. k. místo držitelství a samozřejmě spolupůsobí při prová- dění akce jako chef vodního odboru. Ze 4 radů jsou 3 Češi (759) a 1 Němec 25% (přednosta bydrograf. odděleni), ze 6 vrchních inženýrů5 Čechů (839) a 1 Němec (179), z 18 inženýrů 14 Čechů (779) a 4 Němci, z 27 stavebních adjunktů je 14 Čechů (519) a 13 Němeů (49) a z 15 slaveb. prakiikantů 8 Čechů (53) a 7 Němců (479). Císla tato dokazují, co bylo shora pověděno. jak úžasně působi tu snaha, ahy poměr Němeů a Čechů byl tu vyrovnán, namnoze až prou zájmu služby.

Němec Čo Čech Čecho Němec Něme 7 Němec

13 article

Politické zprávy domácí. V Praze, 24. ledna. (Dr. Sylve s te o siluae1.) Dr. Sylvester dělá v úvaze, ot stěné v »Zeitu«, kříž nad poslaneckou sně- movnou, která dle jeho mínění ubijí opět čas pilnými návrhy, podanými za minulého zasedán a pozbyvšími už dávno pilnosti. Parlamentní činnost soustředí se tedy nyní ve výborech. Z nich na prvém místě jmenuje výbor pro změnu jednacího řádu. Pisateli není dosud jasno, jak se výbor zhosti svého úkolu, ale je přesvědčen, že musí ze starého jednacího řádu odstraniti »zbytečnosti a téžkopádnosti«, při tom však dbáti, aby se nedotknul prá menšiny. Výbor pro sestátněn! soukro- mých drah má dodržeti lhůtu, stanovenou úmluvami vlády se správou oněch drah, ale a podmínkou, že sestátněním bude vyhověno »oprávněným požadavkům Němců«. Kdyby se Němcům nedostalo potřebných záruk, dr. Srl- vester by nenamital ničeho proti nedodržení smluvené lhůty. Také a nnekční výbor m v prvé řadě dháti práv německých osadníků. jichž je v Bosně už na 25 000 až 30..000 zabrali tam prý souvislé území. Ve výboru bude se mnoho mluviti o zahraničné polifice a bal- kánské otázce, Němci však nebudou činiti ná mitek proti annexi.

doktor Sylve Sylvester Němec Srl Praha Boseň

14 article

Zminiv se o rozpočtovém výbaru a výboru pro soeřšlní pojišťování, přechází k závěrku n nynější vládu a pověsti o novém kobinetě. P - něvadž pak za nynějších poměrů nový kabine mohl by býti zas jen úřadnický, který by ne- mohl vládnouti jinak, než ministerstva. Biener- thovo, soudí, že žádná změna ve vládě se nyní nestane a že není si jí také přáti. V Praza, 24. ledna. (Dr. Lecher Bosně a uherských věcech) Ve schůzi brněnských voličů mluvili v sobotu bar d' Blvert a dr. Lecher. D'Elvert mluvi o poštovním výnosu ministerstva obchodu proléval krokodýlí slzy nad bezprávím, spácha- ným nad — Němci! Věcně, jak obvykle, mluei dr. Lecher. Uznávaje annexi Bosny a Herce goviny za dokonalý fakt, zabýval se otázkou, co si mocnářstvi má počíti se zabranými ze měmi. Neni možno, aby potrval nynější stav za něhož Srbo Chorvaté jsou rozděleni na t státní území, podlehaji třem různým minister stvům a trpí tím kulturně i hospodářsky. Dr Lecher vidi jedině rozumné rozřešení v tom když se všichní Srhové a Chorvaté spojí v jednom správním územl, s nima by se uzavřela na věčné časy vojenská kon- vence a obchodní a celní smlouva na základ ela prostých obchodních styků.

Biener doktor Lecher Blvert D Elvert Němec Chorvat Bosna

15 article

Vyříditi vojenskou otázku podle přání Maďarů tak, aby vojenská služba byla v Uhrách pokračováním maďarisační pohitiky. zavedené hr. Apponyem do škol, dr. Lechen má za nepřípustné. Pro takové rozřešení vo- jenské otázky rakouský parlament nemůže nikdy dáti své hlasy. Stejně jest vyloučeno, že by rakouský parlament svolil ke kartelo v banee, která by zbavila Rakousko práva kon- troly, ale zvýšila by jeho povinnost, ručiti za Uhry. Puněvadž Maďaři se už přilis vžili v my- šlenku samostatné cedulové banky, nezbude ji- ného, než zřiditi samostatnou banku také pro Rakousko. Rakousko mělo by při tom výhodu, že by se úroková míra v Rakolisku snížila. V Praze, 23. ledna. (Nevá paree- lace Rakouska.) V herlinských konserva- tivně agrárných „Zeitfragen“ vyskytla se úvaha jakéhosi Korna o poměrech v Rakousko-Uher sku. Annexe Bosny a Hercegoviny musí dle jeh názoru vésti k federativnému znovuzřízení moe nářství. Kdyby se zachoval nynější dualismus. byly by jižní slovanské země stálým zdrojem oslabování říše. Dualism wusí se změnit v trialism. Chorvatsko a Slavenie se oddělí o koruny sv. Štěpána a spojí s Dalmacií a Bosnou v nové království. Uhrám dostane se za Chor vatsko náhrady tím, že se k nim připojí Hlalie a Bukovina. I pro to se najde historický důvod- Vždyť Marie Terezie připojila Halič ke své říši. opírajie se o práva uherská koruny k téte zemni

Maďar doktor Lechen Korn Štěpán Chor Marie Terezia Uhry Rakousko Praha Bosna Hercegovina Chorvatsko Dalmacie Halič

16 article

Předlitavsko zbavilo by se tak tří slovanskýeh zemí (Haliče, Bukoviny a Dalmaeie), čímž by z říšské rady zmizela „nešťastná slovanská věl- šina“, načež by se Němci mohli pustiti s Čechy do boje s nadějí brzkého, úplného vitězství. Če- chové prý tuší takovou možnost, a prota nyní straní Srbům proti Chorvatům (1). Uhry musily by kromě Chorvatska vzdáti se také ještě zá- padní části od hranic štyrských a dolnorakou- ských do řeky Rábu a jezera Blatenského, v kte- réžto krajině bydli na půl milionu Němeň. Část ta připadla by Rakousku, načež by Vídeň pře- stala býti městem „pohraničným“. Spolu s Něm ci dostalo by se do Rakouska také asi tulik Ma- darů; tito Maďaři pod panstvím rakouským byli by však jaksi rukojmími, že Maďaři se budou chovati slušně k ostatním Němeům, zbylým v Uhrách, zvláště k sedmihradským Sasikům banátským Švábům. Nové království chorvatské musilo by býti ověem samostatným státem pod žezlem habsburským, neboť Němci by nemoll dovuliti, aby bylo zastoupeno také na říšské radě. Kdyby Němci připustili takovau hlou post dopustili by se samovraždy. Tak si německý agrárník z říše představuje novou pareelaci Ra kouska. Ze Sarajeva, 22. ledna. (Obchodní ko mora.) Panovník schválil nový zákon, jímž se pro Bosnu a Hercegovinu zřizuje obchodní ko mora se stdlem v Sarajevš.

Němec Srba Chorvat Uher Maďar Předlitavsko Halič Bukovina Dalmaeie Čechy Chorvatsko Rába Rakousko Vídeň Německo Ma Uhry Sarajevo Bosna a Hercegovina

17 article Výzva k veškerému úřadnictvu českému!

Výzva k veškerému úřadnictvu českému! »ČeskýSvaz úřadníckých spo ků v Praze« protestuje proti týrání če ského úřadnika v uzaviraném územi v králov ství českém protestuj e proti nespravedlivým postu pům ve stální službě prote s tuje proti bezdůvodnému prete rování českých úřadníků: protestuje proti zamýšlenému rozdě lent úřadnického statusu ve status český a ně mecký a protestuje vůbec proti všemu bezprá ví na českém úřadnictvu páchanému Protestujeme však zvláště proti výnolů, vy danému c. k. ministersívem obchodu v příčině úpravy jazykové olázky u pražského poštovního ředitelství, neboť výnos ten jest nejen opětným násilím spáchaným, nýbrž jest v pravdě z ne- uctěním našeho jazyka matet- ského Výnos ten, který milostivě dovoluje užívání vnitrní úřadní řeci jediné s poštovními úřady třetí třídy a s poštovnami, jest skutečným pa- skvilem na rozšiření pravomoci jazyka českého ve vnitřní službě. Aby všeobecně známo bylo, jakého vý znamu asi má výnos ten, tedy sdělujeme, žeo mýhějška bude ve vnitřní služhě poštovního ředi- telství pražského ze 220.000 aktů ročně v y ři zováno jazykem českým celých 6000 až 7000 aktů! Hotový paskvil, hotový výsměch a poliček ve tvár »Český svaz úřadnických spolků v Prazee uspořádá v nejbližších dnech velikou ma nifestační ac hů z i. na niž pozvedne úřa nietvo svého varovného hlasu. Žádáme ve- škeré spolky úřadnické, ve Svazu organisované i mimo Svaz dosud stojící, aby vykonsly náležité pří- pravy, by vystoupení českého úřad- nictva bylo jednomyslné, mohutné a imponující. Trpělivost naše je s u konee. Věc naše jest věcí celéh českého národa, který stojí dne za námi bez rozdllu stran. A v jeho jménu protestujemel Vilém Hoelzel, jednatel Svazu.

Hoelzel Praha Český svaz úřadnický spolek

18 article

— Nad včerejším bumlem spinaji pp. Ku- hové ve svém „Montagsblattu“ zuse ruce, až kotníky praskají. V čelo své zprávy poslavil kasi ňácký pondělník známý eitát z vládního „Frem- denblattu“ ze dne 19. t. m., v němž se vzhle- dem k bouřlivému bumlu před týdnem vy jadřuje politování tím větší, že prý trvalému klidu byla dána možnost ve věci docíliti klid- ného řešaní. Dále prohlásil vládní hlasatel, že za takových okolností odpadá pro vláďu všechen důved i nadál varovati a že jest odhodlána. kdyby věci měly vzíti vývoj jako v poslednícl měsících, učiniti vše, co jest nutno k zachován nutného pořádku, „Avšak pražští páni exce- denti (v titulatuře, jak patrno, „Montagsbl.“ uči- nil pokroky!) pískají s odpuštěním na takové vrchnostenské napomenuti, pískají a plvají excedují dále,“ píše čacký „Montagsbl.“ ve sv kulturní hantýrce. Nebudeme mluvit o věen „Montagsblattem“, ale s rozhodujícími činí teli, pokud rozvážné slovo vůbec s nimi možno Učinivše vše nožné, abychom je přesvědčili, že postup jejich v otázce bumlu jest co nejzvráce- nější, uložili jsme si v posledních týdnech na- prostou reservu a každá neděle, od té doby uplynulá, dala nám úplně za pravdu v našem tvrzeni. Tvrdíme, že pořádání bumlu na Příkopě jest činem proti veškeré přirozenosti organismu Prahy, především jakožto velkého města vůbee.

svatý kulturní hantýrka Praha

19 article

Máme za to, že i kdyby Praha byla městem ryze německým, nebyl by buršácký buml n Příkopě možný, jako jest nemožným v každém jiném velkém městě v samé německé říši na hlavní jeho třídě, která jest součástí komuní- kace, vedoucí delší osou celého hlavního města. O universitních sidlech německých, jimž se řiká v Německu „Universitätsdorf““, ovšem nemlu- víme. Buml na Příkopě pražském jest zjevem pathologickým, je to chronické uepání velike hlavní tepny v těle Prahy a provázeno jest všemi horečnatými a zánětlivými zjevy právě jako při nemocném těle lidském. Ale jako se stává leckdy v lidském životě, Praha má nejbídnější lékaře, jaké si pomysliti lze. Prvním opatřením při pathologickém zjevu, a tím každoneděln bouře ve skutečnosti jsou, bylo by, odstraniti škodlivinu, záchvaty vzbuzující. Ačkoli je k to- mu zapotřebí jen podpisu rozhodujících činitelů vládních, nestane se tak. „Frdbl.“mluví o uspoko- jivém řešení, kdyhy klid nějakou dubu potrval sobotní „N. W. Tagbl.“ psal o přeložení bumlu na zadní frontu německého kasina, de Hlavlí- čkova náméstí obrácenou, jestliže nejbližší, t.j. včerojší, buml mine bez vyrušování s české strany. Tedy jest faktom, že vykonávání „star- bylého“ zvyku studentských spolků německýeh bylo by velmi dobře možno na Havličkavě ná- městí. Nutnosti parády neho hygienicky prome- nádních potřeb buršdekých bylo by tu vyhověn.

N W Tagbl jít Hlavlit Praha Německo Universitätsdorf

20 article

úplněji, klidněji, bez vyrušování a také bez plýtvání kulturní náádhery před nehodnými zraky českými, když by se sem přesjěhovalo i ona německé obecenstvo, kteréž nemůže býti bez nedělního bumlu. Mežností to je, ale nestane se tak. Vláda, která dopustila, aby buml praž- ských buršáků stat se státní záležitostí prvn třidy, politická policie pražská, která nejjedno- dušším administrativním opatřením buml pře čivrt rukom mohla odkliditi na Havličkovo ná městí, prohlašuje: Napřed musí přijiti k roz- umu ulice! Několikatisícihlavé množství, kteréž podle ujišťování raportu i německýeh listů v své daleko převážné většině skládá se z lidlí ne- plnoletých, má míti větší rezum, než korona před kasinem, skládající se z politických vůdeů a universitních profesorů německýeh! Dav, je- hož psychologii má znáti každý policejní úřad- ník a každý pelitický náčelník, má býti v oka- mžiku největšího rozezleni a strázně z hlouho uraženého svého uvědomění sehopen klidné roz vahy, jakou u něho předpokládají pánové, diri gující proti němu státní exokutivu. Stálo to v „Fremdenblattu“ a toho má býti snad každý státní občan abonenteml

21 title

Zabaveno.

22 article

— Hlas ze Slezska. Píše se nám z Polské Ostravy. Projev poslanců českých. že ku projednávání ankety jazykové přistoupí jen tenkráte, když se v ni jednati bude také o Moravě, Dolních Rakousích a Slezsku, uvitán ve Slezsku s pravým nadšením, ježto zde po- ciťujeme více než kde jinde neudržitelnost do- savadního stavu, kdy c. k. úřady jenom při- nuceny byvše stranou jazyka českého v úřado- vání se stranami použivají, ač země je ze dvou třetin českoslovanská a jmenovitě okresy opav- ský, bílovecký, frýdecký, a fryštátský jen nepa- trné německé menšiny vykazují. I bylo by zá- hodno, aby c. k. úřady v okresích těch až na Fryštátsko, které je z polovice polské, byly za jednojazyčně a to za české prohlášeny, a aby se v nich jen v českém jazyce úřadovalo, jak tomu bylo až du polovice 18. stol. To bude mož ným jen tehdy, když dosavadní němečtí úřadníei, kteří jako členové „Nordmarky“ a j. prušáckýel spolků nejvíce brojí i proti těm nejprimitivněj- ším požadavkům jazykové rovnoprávnosti, bu- dou přídělení k německým úřadům v ,sovero- západním Slezsku, a když de výše uvedlenýeh okresů budou dosazeni úřadníci české nárol nosti. České Slezsko doufý, že p. t. říšští po- slanei všech stran a politických směrů Slezsl se zastanou a nápravu vymohou.

Hlas Slezsko Ostrava Morava Dolní Rakousy Český Slezsko

23 article

— Z Poděbrad. (Projev.) Obecní zastu- pitelstvo král. kom. města Poděbrad v zasedání svém dne 19. ledna 1909 usneslo se jedne- myslně připojiti se k prohlášení městské rady v Kolíně a Čáslavi a protestovati co nejrozhod- něji proti porušování základních zákonů státních přijetím návrhu Axmannova na dolnorskouském zemském sněmu, jímž má býti český člověk ve Vídni a v četných obeích dolnorakouských o zarnčené právo vzdělávati se ve svém rodném jazyku, násilně připraven a germanisován a po- žádati veškeré poselstvo českého národa na radě říšské, aby nepřipustilo uzákonění tohot brutálního usnesení dolnorakouského sněmu.

Poděbrad Axmannův Poděbrady Kolín Čáslav Vídeň

24 article

Zaroveň vyslovilo obecní zastupitelstvo svoje politování straně křesťansko sociální, z jejíž řa vždy vycházejí návrhy, svatá práva národa če- ského ohrožujíci. JUDr. J. Kvíčala, starosla. — Revolia německých soudců trvá dále. Jak jsme již sdělili, zamítl c. k. okresní sou ve Falknově knihovní žádost Národní jednoty severočeské v Praze, drem. Václavem Bendlem. aovokátem v Mostě podanou a sice a liminez toho důvodu, že byla sepsána v jazyku českém — Rekurs prob tomuto uenesení podaný vyřídi nyní c. k. krajský soud v Chebu tím způsobem, že sice nařídil provedení knihovního jednání avšak zároveň nařídil e. k. okresnímu souduv Falknově, že musí knihovní zápis a vyrozumění vydati v jazyku německém, uznal, že v okresu falknovském jest jedině německý jazyk v zem obvyklým a odmiti náhradu útrat, která proti soudci byla žádána. V důvodech opsán jest tě- měř doslovně známý eirkulář německého »Volks- ratu« a popirá se výslovně platnost Stremayro- vých nařízení, jehikož prý odporují zákonům — Jest tedy patrno, že revolta německých soudců vesele trvá dále. — Osobní z Moravy. Od zemského výboru jme- nováni byli: MUDři. Osk. Jirka a Jar. Vítek se kundárními lékaři v zemské nemocnici v Brně: prol na odpoč. Jos. Lhotský a finaně. komisar Vi Karel členy české okr. školní rady pro Brno městn, nadučitel Jan Felzmann ředitelem ústavu pro hlu choněmé v Olomouci.

JUDr J Kvíčala Bendl Jirka Vítek Karel Felzmann Falknov Praha Most Morava Brno Olomouc krajský soud v Cheb

25 article

— Úmrti. Pan Josef Štpek, majitel továrny velkoprovazárny v Katlině, majitei záslužného kříže s korunou, dnes zemřel. Pobřeb koná se ve středu o 10. hod. dopol. z chrámu karlínského. — V Tur- nově zemřela 23. t. m. paní Aloisie Kaliho vá majitelka elehtráray, ve stáří 58 roků. Zvěčnělá paní byla matkou operní pěvkyně sl. Narcissy Kolihovy. Pohřeb konati se bude v úterý 26. t. m. o 1/2 4. hod odpol. z domu smutku v Turnově na místní hřbitov — Včera zemřel v Brně ochrnutím srdce velko- továrník a senior firmy Norbert Langer a synové v Šumperku pan Adoli Langer, maje věku 71 let. — Jmenování. Ředitelstvím Svazu českých spoři- telen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jmenováni byli revisory pp. : Jar. Šolc, účelní spořitelny v Ji- lemnici, Frant Krupka, účetní spořiteiny v Nov. vém Strašecí, A. Bohdanecký, úletní spořilelny v Semilech, Boh. Čermák, účetuí a pokladník spo- řitelny v Libochovicích a Jos. St. Melzer, účetní spořitelny v Litomyšli.

Štpek Kali Narcissy Kolihův Langer Adoli Langer Šolc Krupka Melzer Katlina Turnov Brno Šumperk Čechy Morava vý Strašecí Semily Libochovice Jos St Litomyšl svaz český spor

26 article

Xaver Menhard-Litoměřický zemřel včera ve- čer ve svém bytě na Malé straně. Menhard, spisovatel a redaktor „Pražských Úřadních Novin“, narodil s dne 10. prosince 1857 v Litoměřicích. V roce 1875 začal se jeho pscudonym vyskytovati v různých li- stech a přispíval zejména do „Květů“, „Zábavuých Listů“, „Švandy Dudáka“, „Palečka“ a j. Později zas čal pěstovati tvorbu dramatickou. Vydal r. 1885 sbír- ku žertů a frašek „Humoristické listy“, r. 1881 „Trn a trnky“, dále „Divoké ovoce“ a mnoho divradelních her. V roce 1893 dávána jeho aktovka „Ve stínu guil- lotiny“ na jevišti Národníha divadla. Veselohra „Pa- cientka“ byla přeložena da němčiny. Od roku 1893 půsil žurnalisticky a sice v „Hlase Národa“ a v obrázkové příloze jeho zavedl kratochvilně veršování („Fix“) později přestoupil do redakce úřadního listu. V humoristické hteratuře bude Menhardovi zachována čestná vzpemínka. Pohřeb konati se bude ve středu, — Litezárni pozůstalasť afzického oeslovalele dra.

Menhard List Švanda Dudák Paleček Litoměřice Národníha divadlo

27 article

Emila Holuba, ohsahující množství dopisů vynikajících odborníků, vědeckých instituci a soukromníků, di- plomů, denníků z první i drubé cesty Holubovy, různých vlastnoručních črt a manuskriptů badatelo- vých atd, věnovala tyto dny choť před sedmi lety zesnulého cestovatele paní Růžena Holubová, Ná- prstkovu průmyslovému museu v Praze, kam pa- málky ty právem náležejí. Bohatá vlastní korespon- dence Holubova, zasílaná po léta z jeho cest domu Náprstkovu, svěřena byla kuratoriem jmenovaného ústavu geologu a spisovateli p. J. B. Želfzkoví k účel- nému zpracování. — O reformě velsbního řádu do sboru obecních starších král. hlavního města Prahy pojednáno bude v pátek dne 29. t. m. v 8 hod.večer v sále velko- restaurace Choděrovy ve Ferdinandově třídě ve schů- zi Klubu voličů novoměstských. Otázka opavy volebního řádu pražského je dojista velmi ča- sová a pro občanstvo pražské velmi důležitá, nebot v době blízké má býti k téte opravě přikročeno. Re- ferát převzal m. radní p. JUDr. J. Scha rl.

Holub Holubův Holubová Náprstkův Želfzkový Choděrův JUDr J Sch Ná Praha dence Holubov Ferdinandov třída Re sbor obecní starý král

28 article

— Včerejší neděla se svým tichým a jasným po- časím vylákala hojně mladých i slarých přízniveů sportu bruslařského na kluziště, které opět na řeca Vltavě byly znevu zřízeny. Také návštěva kluzišť n Letně, na Židovském, Střaleckém a Primátorském ostrově byla značná a zvláště pa ostrovech při hudbě a elektrickém osvětlení pánoval čilý ruch za radostně nálady všech brusiicích dlouho do noci. Při zvolna. svšak stále stoupajícím tlakoméru dalo se očekávati, ze mráz přituhne. A také skutečně dnešního rána te- ploměr ukazoval v Praze 9° C, na výše položených mistech až 10.5° C pod nulou. Vltava opět úplně z- mrzla a v náplavkách jen tu a tam odváží se ještě nějaký vůz ledu na doplnění sklepů, v nichž led. skládaný za panující oblevy, čáslečně roztál. Dee všech známek dalo by se očekávati, že počasí mra- zivé potrvá nějsský čas. — Úprava poměrů c. k. poštovních oliciantů právě vydána v následojíeím rozsahu:

Vltava Praha

29 article

Zařsdění stane se dle Stup- I. II. III. IV. dřivější stupoice nl- korun sledovně: 1. 1200 1150 1100 105 = 1Il 2 2. 1300 1250 1200 1150 = III/1 3. 1400 1350 1300 1250 4. 1500 1450 1400 135e = II = 11)3 přes 2 létu 5. 1600 1550 1500 1450 6. 1700 1650 1600 1550 = II a = II/ 1 a II/2 přen 2 let 7. 1850 1800 1750 1700 = l3 8. 2050 2000 1950 1900 9. 2250 2200 2150 2100 = l2 = ll 10. 2450 2100 2350 2300 4 starobní quadrinia a 100 K započitají se do pense. Platnost od 1. řijna 1908. Titul od 1. stup. (včetně nahoru pošt. adjunkt. Provisorium zkráceno. Vdovsk pense 800 K. Vojenská léta budou od 1. října 190 bezplalně do pense započítána. Po čas nemoci plný plat po dobu jednoho roku. Kdo mají poštmistrovskou zkoušku, budou řaděni o 1 platební stupnici výše Podklad pense činí 1000, 1050, 1100, 1200, 1300 1400, 1550. 1700, 1850, 2000 K. Jest viděti, že dr. Wagner podrubil důkladné revisi původní návrh dra. Fiedlera

Wagner Fiedler Ilo 2 2 135 e II

30 title

Denni zprávy

32 article

— Tuhý mráz nastal v Praze v noci na dnešek Rluť klesla na — 11° C. Vltava jest zamrzlá tak vý- datně, že množství bruslařů se na ledě projížál. Z to na náplavkách ruch utichl. Konsumenti ledu jsou zásobeni a tak výborný led nema více odbytu. Bez- platná obecní kluziétě vltavská jsou velmi hojně na- vštívena, ale stejný nával panuje i na kluzištich soukromých.

Praha