1
masthead
Ročnik XXXXII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. února 1903.
Praha
4
article
Na rauní ni odpol. Hiat
přodylácí se
v Praze v aduicisírae
na uařsle
na čtrrt lgta
s dvoji donáškou
na maěsíe
... K0k
za čtvik leta
ve slisiich aK so n
na měsie ..
Poštent
na mestc . . . .
ka
na čtrrt leta
s dvojí záe ilkon
z měst
rrt leta . . . . HI K c0
Praha
5
article
Politický optimism.
Politický optimism.
Zvony hlaholíci v podobě časopiseckých
vládou inspirovaných hlasů úspěchy politického
umění nynějšího předsedy ministerstva dra.
Körbra rozezvučely se na všech stranách a ohlas
jejich doléhá k nám občas i přes Berlín. Včera
opětně objevil se takovýto vídeňský nadšený do-
pis v bursovním časopise berlínském, v němž se
hlásá úplné a laciné vítězství této poli-
tiky uvnitř Cislajtánie, tak že není již nijaké pře-
kážky, aby se co nejdřívo uskutečnily ony dals
aspirace, jež se v poslední době tak nápadně
derou do popředí v hesle o silném Rakou-
sku, jež se stane spolu záštitou rozvoje veške-
rých svých národů, kteréžto heslo opakuje se
nyní dosti často v Čechách i na Moravě.
Na čem se tyto naděje zakládají, dotýční
hlasatelé zůstavují pro sebe jako vlastní tajem-
ství a tak veřejnost se musí spokojiti pouhým
jejich suggestivním tvrzením, ač posítivní poli
tika všude jinde musí býti opřena o přesvědčivé
důvody.
V soustátí rakousko-uherském ovšem ne-
bylo nikdy nouze o pěkná hesla a protože přes
všecky opáčné zkušenosti nepozbyla u věřicích
vší důvěry, nutno pokládati podobná hesla za
zjevy sězonní, které přicházejí a mizí jako zboži
modní. Hleslo nynější jest vlastně neúplným
obrozením někdejšího staršího hesla o jednot-
ném silném Rakousku, ale pro první jeho
polovici není v nynější dualistické formě mimo
kruh vídeňského antisemitismu ještě přiměřené
nálady. Časem se snad dočkáme i plného, pů-
vodního starorakouského, byrokratického a cen-
tralistického zněni, prozatím zabývejme se jen
jeho nynějším, zkráceným vydáním.
Berlín
Čechy
Morava
Rakousko
6
article
Síla států vůbec a tudiž i našeho soustátí
spočívá na úplné harmonii mravných i hmot-
ných sil jeho a všech činitelů v něm.
Jak to ale vypadá zde, zvláště v Cislajtánii?
Které vnitřní otázky, abychom se vrátili k úspě-
chům politiky předsedy ministerstva dra. Körbra.
byly nynější vládou rozřešeny? Zjednal snad
rovného práva všem národům zdejším a vy-
tvořil soulad ve veřejném životě jejich? Od-
stranil zejmena spor česko-německý a razil pev-
nou dráhu platným v tom ohledu zákonům?
Nikoliví
Zůstavil Němce v nadpráví vítězstvím něme-
cké obstrukce ještě silněji opevněném, a tím
ztížil obranu a vývoj všech neně-
meckých národů, tak že zápas na oka-
mžik „na vedlejší koleje“ odkázaný časem svým
tí prudčeji propukne, jako každá uměle tlu-
ulená sfla živelní.
Pozornost vzbudil v posledních létech i poli-
ticko-náboženský ruch „Pryč od Říma“ — v ně-
meckých zemích šíří se bez překážky dále, ale
proti hnutí podobnému mezi Slovinci (viz Rie-
manje!) nastupuje se prostředky v moderním,
pokročilém státě neslýchanými.
V obou těchto směrech, jež se dotýkají eo
nejeitelněji mravních sil — nynější vláda ustu-
puje před Němci, jako obě její předchůdkyně,
zůstavuje národy slovanské soustředěnému ná-
tlaku němectví, byrokracie a latinsko-německého
kleru.
Poskytla snad jim za to náhrady v jiných
oborech kulturních?
Ani tu nebylo měřeno stejnou měrou ná-
rodům neněmeckým.
Němec
Cislajtánie
Řím
7
article
Čím přispěla k nápravě hmotného postaven.
obyvatelstva? Zahálející tovární dělníci, ztichle
dílny řemeslníků, ustarané tváře zemědělců jsou
dostatečnou odpovědí. Slíbené investice, prů-
plavy a regulace řek zvrhují se v nekonečný
šachr k docílení zdánlivé dělnosti říšské rady
čímž otřásají se poslední zbytky zásad politi
ckých stran.
Účinky takovéhoto „obrozování dělnosti par
lamentu“ vidny jsou v každé schůzi sněmovní.
na nichž znenáhla ztrácejí zájem nejen sami po
slanci, ale i voličstvo a ostatní obyvatelstvo. Jed-
nání o branné předloze na radě říšské ode dne
ke dni jeví křiklavěji bezradnost a nehotovost
stran a jejich až úžasný respekt před správou
vojenskou. A přece povolování daně z krvev
každém státě jest a bylo nejmohutnějším
prostřekem kdobýváni občanský ch
svobodl
Je-li daleko do rovnoprávnosti všech národů
je-li sněmovna málomocná, a jedinými hybnými
činiteli jsou-li byrokracie civilní i vojenská, ne-
může býti řeči o spokojenosti národů a postupu
svobod občanských, o zdárné hospodářské práci,
o rovnováze sil vnitřních, a jak lze bez toho
všeho mluviti o silném státě? Jak lze vůbec
předpokládati, že zvýšením břemen vojenských
za rostoucího úpadku hospodářského přibude
státu síly? A jest snad všemohoucí, stále rostoucí
militarism 8 to, povznésti Rakousko na onen
stupeň síly, na jakém se nalézá Francie, Anglie,
Spojené státy severoamerické a Německo, kte-
réžto poslední stále se nám uvádí za vzor? A ne-
stanou se ozbrojovací dostihy na pevnině evrop-
ské pro nás spíše hlavní příčinou hmotného
ochuzení a vysílení?
Rakousko
Francie
Anglie
spojený stát
Německo
8
article
Než nynější vláda, namítne se, zjednala nové
zdroje hospodářského rozvoje, zjednala vyrov-
nání s druhou, uherskou polovinou říše a připra-
vila základy k obnově obchodních smluv zahra-
ničných ...
A ze souboru těchto opatření vyplyne to, eo
se ohlašuje již nyní jakožto příští silné Ra-
kousko.
Ponecháme-li zatím stranou osud branné
předlohy v Uhrách, kterýž rovněž bude jednou
ze složek budoucí síly, jak to vypadá s vyrov-
náním rakousko-uherským?
Předloha o konversi společného státního
dluhu, jež de faeto náleží k otázkám, na nichž
závisí poměr obou polovin soustátí, byť i for-
málně nebyla částí předloh vyrovnacích, podala
nám první doklad, jak na slabých nohou spo-
čívá dohoda mezi oběma polovinami a tudíz
i vzájemný jejich poměr další. Předlohou touto
či lépe řečeno způsobem jejího vyřízení na radě
říšské jak sněmovnou poslanců, tak sněmovnou
panskou vnesen zárodek sporů nových do po
měru mezi Cislajtánií a Uhrami.
Jak to může dopadnouti po této předehře
s ostatními čísly vyrovnacími?
Pravda, vší energie a radosti ze života
prázdná sněmovna vídeňská vyřídí nějak i před-
lohy o rakousko-uherském vyrovnání, vždyť j
učinil předseda ministerstva dr. Körber „děl-
nou“, ale jak to dopadne v Uhrách, kde Sze
není s to, hnouti předlohou brannou, jež hroz
nějen rozvrátiti soulad v tamní sněmovně, ale
i podrýti půdu ve voličstvu vládní většiny?
doktor
Körber
Uhry
Cislajtánie
9
article
Nesměřuje-li vše to spíše k novým zmat-
kům v Uhrách a k novým nesnázím v uspořá-
dání poměrů mezi oběma polovinami soustátí?
Zůmyslně nezaznamenáváme jiné známky ne-
příznivé pro poměry tyto, vždyť již posavadn
úplně stačí ku poznání, že i tato složka budoue
síly jest nejistá.
Než připustme, že po dobrém se vy
řidí ustálení poměrů mezi Cislajtánií a Uhrami
podle vyrovnacích úmluv, jež učinili spolu dr.
Körber a Szell, jak to vypadá s obnovou smluv
obchodních zahraničných — o nichž se tím mén
mluví, čím hrozivěji se kupí mraky na Bal
káně?
A jest důkazem síly dvojakost mezinárod
ního postavení našeho soustátí, jež jako trej-
spolková velmoc usiluje o to, aby společně
s Ruskem zjednalo reformy v Turecku v oka-
mžiku, kdy na všech stranách se tuší výbuch
nových bouří v Tureeku a kdy francouzský mi-
nistr zahraničný Delcassé tuší tam jen dvojí
možnost: anarchii neb válkul Přispějt
události takové v našem bezprostředním soused-
ství k obrození hmotných, hospodářských zájmo
našeho soustátí? Zjedná nám případná potřeba
zakročení přízeň tamních národů a států ?
Hle, co všecko zbývá překonati — a kdyby
se tak stalo, nebude-liž konec — ještě větší
oslabení zdejších národů slovanských, kteří an
v byrokracii, ani v hierarchii, ani ve vojenské
organisaci nejsou živlem vůdčím, a davše se se
svými národními potřebami odstrčiti na vedlejš
koleje nyní, dovedou se jim tím méně stát
poto m.
Körber
Szell
Uhry
Cislajtánie
Bala
Rusko
Turecko
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Sehůze 204
(Pdvodní a telef. zpráva »Nár. Lístů«.)
Z Vídně, 18. února.
Za pozornosti ještě menší než byla včern
pokračováno dnes ve druhém čtení branného zá-
kona. Vlašský poslanec z jižních Tyrol dr. Con-
ci protestoval proti snahám na levici propago
vaným pro stanovení německého jazyka jako vý-
lučné jednací řeči. Vítáme protest Vlachů prot
pokusům, vpašovati do říšské rady státní něm-
činu, s povděkem, ale také s nadějí, že ukáže
se odpor ten pevným, nepodajným a trvalým.
Poslanei Udržalovi milerádi vydáváme
svědectví, že o věcech vojenských se stanoviska
politického a národního promluvil s mužnou od-
hodlaností, tónem obrněným a s onou indignací,
která pobouřiti musí každou neněmeckou duši
při pohledu na to, co se v armádě — nikoliv
v zájmu jejího poměru k obyvatelstvu — sou-
stavně děje.
Nebylo žádným překvapením, když vídeň
ský purkmistr dr. Lueger prohlásil, že strant
křestansko-sociální hlasovati bude pro předlohu
do posledního muže, jakkoliv oba její zástupcive
výboru branném hlasovali proti ní. Dr. Lueger
udal důvod přemetu toho. Hr. Welsersheim
prý vyhověl požadavkům v příčině osvobozen
živitelů rodin, v příčině dodávek a v příčině sle-
vy posledního evičení. Kromě toho — dodal
řečník — má míti votum antisemitské hrot na-
mířený proti sociálním demokratům a Maďarům
a jich úsilí po samostatnosti armády uherské
Pravou příčinu, proč křesťanští sociálové po
ložili své votum pro rozmnožení kontingentu
22.000 mužů, nepověděl.
doktor
Con
Vlach
Poslanei Udržal
Lueger
Maďar
Vídeň
Tyroly
Hradec
poslanecký sněmovna
Sehůz 204
11
article
Obrat se stal dnes o polednách, v sín
ministerského předsedy dra. Körbra a jest za-
placen koncessemi pro Dolní Rakou
sy a stranu křesťansko-sociáln
cennými, Pan dr. Lueger vždycky se roz
horloval, že jest parlament vídeňský tandlmar
kem, na kterém se hlasy kupují a prodávají
Nuže, sám chodí naň — dle známých slov býva
lého poslance dra. Kronawettra: „Člověk jde
právě tam, kde mu něčeho dají.“
Jest úmysl, zejtra ve dvou schůzích odbýt
jak druhé, tak třeti čtení předlohy.
Na tomto místě zaznamenáváme ještě, že
Poláci učinili dnes ve sněmovně nátlak na vy-
řízení jich návrhu v příčině postátnění dráhy
severní.
Z Vídně, 18. února. (C.-B)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.10
hod. dopol.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanc
Březnovského a sp. po nezákonném zasabo-
vání okresního hejlmanství na Smíchově do voleh
okresní nemocenské pokladny na Smíchově; Fresl
a sp. v téže záležitosti; — Choce a sp. po vý
sledku vyšetřování zavedeného s plukovními lěkaři
drem. Kriegelsteinem a Eisenschimmlem v záležitosti
záložníka Jos. Rousa v Rokycanech: Kittla a sp.
po škodách, jež dějí se domácímu lInářství vysokými
dovoznými cly ve Spojených obcích americk ých.
Posl. Drexel (v dolazu k předsedovi škol-
ského výboru) naléhá, aby svolal výbor k vyřízení
pilných návrhů.
Posl. Merunowicz (v dotazu k předsedov
železničního výboru) žádá za projednání svého ji
v listopadu 1901 podaného návíhu na sestátnění se-
verní dráhy.
Sněmovna pokračuje v jednání
o branné předloze.
doktor
Lueger
Polák
Vetter
Fresl
Choc
Jos
Posl
Drexel
Merunowicz
Vídeň
Smíchov
Rokycany
12
article
Posl. Schrafil (proti) prohlašuje, že Tyrolan
chtějí mít jako všickni vlastenci velikou, silnou
dobrým duchem prodchnutou armádu, ale přejí si.
aby za ní stál veliký, hospodářsky silný lid. Ty-
rolané hájili vždy velmocenské postavení mocnářství.
Ohražuje se proti výčitce vlastenectví na výpověd
Novou brannou předlohou žádají se nesnesitelné
daně z krve a na penězleh. Nebude-li poskylnuta za
nová břemena přiměřená náhrada, bude strana jeho
nucena, hlasovati proti předloze. Řečník obírá se po-
žadavky své strany, zejmena v příčině úlev ve vo-
jenské službě pro zemědělce a odstranění posledních
dvou vojenských cvičení. Jen dáli vláda příslušné
přípovědi, budeme hlasovati pro vládní předlohu.
Posl. dr. Götz prohlašuje, že bude vždy zastá-
vati se dalšího trvání trojspolku, záruky to míru.
Posl
Schrafil
Tyrolan
doktor
Götz
13
article
Očekává od vlády, že nařízením a novým branným
zákonem splní přání a požadavky obyvatelstva. Od
mítá výtky činěné posl. Schuhmeierem německ
straně pokrokové, že nehlasuje z přesvědčení, nýbri
z ohledů nahoru. Dvouletá slu ba jest arci žádoucná.
ale poněvadž nedá se uskutečniti během několika
měsíců, bude hlašovati proti minoritnímu votu posl
Schuhmeiera. Posléze prosí za schválení výborovéh
návrhu. (Pochvala.)
Posl. Conci praví, že vzhledem k záležilosti jed
nací řeči měl by učiniti pokus a promluviti o své
mateřštině. Předesílá zatím pouze právní obražení
Přecházeje k věci dovozuje, že obyvatelstvo jest ji
vysíleno a zástupci lidu vůbec mají učiniti přítrž
zmáhajícím se vojenským břemenům. Dovolává s
opravy trestního zákonníka a trestního řízení vojen
ského, přimlouvá se za dvouletou službu, zrušení
pevnostních reversí, větší šetrnost a péči o nábožen-
ský cit, přísné tresty na týrání vojáků, odstraněn
nucených soubojů a potupných trestů. Ministrovy
řeči obsahují tuze skrovné ústupky a opatření a prote
jeho strana bude hlasovati proti předloze.
Posl. dr. Schreiner bude hlasovati pro předlohu.
zvlášť proto, že české strany chtěly použíti této před-
lohy jako berana k sražení Körbrova ministerstva
on nemá chuti vyhrabávat jim kaštany z ohně. Opa-
kuje dále již vytčené požadavky o dovolených, po
užívání lněného prádla ve vojště atd. Žádá, aby vo-
jenských koní, již jsou přenechání hospodářům, ne-
používalo se ve vojsku v čas nejpilnější hospodářsk
práce, doporučuje zřizování malých posádek a rá
by, aby absolventi vyšších obchodních škol byli po
stavení v jednoročním dobrovolnictví na roveň střed-
ním školám.
Poslanec Udržal: První branné předloze bylo
vylýkáno, že jest neupřímnou. Po prudkém odporu
podniknutém proti předloze té v Uhrách, byla ovšen
odvolána.
Schuhmeier
Posl
doktor
Schreiner
Udržal
Uhry
14
article
Posl. Elderseli: Toho dosáhli Uhři, my Bychom
Posl. Elderseli: Toho dosáhli Uhři, my Bychom
ni byli sežrali.
Posl. Udržal: Je to pravděpodobno. Nová před-
loha, jak se zdá, je prosta všeliké neupřímnosti. Ne-
způsobní zástupci za Litavou se přes to do ní ztuha
pustili a nechtěli o ní vědět. Též v poslanecké sně-
movně jest jen málo poslanců, kteří by z přesvědčení
chtěli pro předlohu hlasovati. Najde-li se přece pro
ni většina, stane se tak jen z politických ohledů.
Posl. Jaroš: Sv. Mikuláš chodí po sněmovně se
svými dary
Posl. Údržal: Národové rakouští nabyli se správou
vojenskou vždy smutných zkušenosti. Číslice, jež byly
obsaženy v různých bývalých předlohách, nikdy ne-
byly dodržány. (Souhlas.) Též tentokráte bude poče
rekrutů, v předloze stanovený, jistě překročen a též
výlohy budou značně větší, než se myslí, Jest ne-
smyslno, že povolovat rekruty, náleží parlament
a povolit výlohy na věssko, náleží delegac I m.
Uhři imponují jako národ, mající konstituční živoo
parlamentní a konstituční vládu.
Posl. Jaroš: Který se brání.
Posl. Udržal: Majorita a minorita sejde se tam
ke společnému cíli, třeba se na veřejnost potírali.
U nás jest tomu opak. U nás se nemůže mluviti
úslavním životě. Musíme se spokojiti s imperialisti
ckou vládou úřadnickou. Parlament nemá toho,
co by měl jako parlament míti, nýbrž jen to, co musí
míti. Jest to loutkové divadlo. Máme schopného impre-
saria pana dra. Körbra, máme svá knížata, hrabata
a prince a též naše kašpárky.
Posl
Udržal
Jaroš
Mikuláš
Uher
Najd
loutkový divadlo
15
article
Posl. Dvořák: Ale máme málo posluchačů. V lout-
kovém divadle jest jich více.
Posl. Udržal: Národnostní spory jsou vzbuzo-
vány německou nesnášelivosti a jsou vládou uměle
živeny. Všeliká užitečná, národohospodářská práce
se vždycky již v zárodku ničí.
O nějakém zásadním nepřátelství proti vojsku
nemůže býti řeči. Uhři chtějí míti silnou armádu z te
příčiny, kterou populární uherský spisovatel vyslovi
následovně: „Uhři dobyli své vlasti zbraní, oni ji mus
zbraní zachovati.“ Maďaři bojí se kozáků. Poslane
Schücker jest pro předlohu vzhledem na trojspolek.
Mysli, že máme vůči Německu závazky. Z těchže dů-
vodů mohli bychom my říci: My budeme hlasovat
pro předlohu, poněvadž se bojime Číňanů. Tito ubo-
žáci nám sice ničeho neudělali, ale přece musili jsme
také my zúčaslniti se divadla činně.
Posl
Dvořák
Udržal
Uher
Maďar
Číňan
Německo
16
article
Neběží tedy o zásadní nepřátelství k vojsku, nýbrž
příčina, preč se slavíme proti branné předloze, jes
středověký, žoldácký duch. V polemice proti ministru
praví řečník: Právě ve válce burské se miliční sou-
stava co nejvíce osvědčila. Též uherští povstalci
„ozbrojené tlupy“ r. 1848 právě svým nadšením pora-
zili na hlavu 3—4kráte silnější rakouské vojsko, kter
bylo 10, 20 let „cepováno“. (Souhlas.)
V Německu jest dvouletá služba vojen-
ská zavedena. Ne ku přání lidu, nýbrž z ohledů vo-
jenských a ve Francii se nyní zavádí, aby se armáda
francouzská ve zdatnosti vyrovnala mocnému sousedu
německému. Není pochybno, že též u nás, jakmiles
jen trochu hospodářsky povzneseme, vojenská správ
přikročí k zavedení dvouleté služby vojenské. Avšak
bude-li i vojenská služba dvouletá stát mnohem více
peněz, budeme přece pro ni, poněvadž se v tom mus
spatřovati krok k soustavě miliční. Celý výcvik vo-
jinův spočívá vlastně v Směsíčním cvičení. V dobe
následující učiní se z vojáka automat. Do kursu pro
důstojníky generálního štábu dostane se jen ten, kdo
byl tak sťastný, že si zvolil za svého otce někoho z ho-
řejších deseti tisíc.
V armádě ovšem panuje na veskrz spokojenosl
Přirozenou smrti ale zemře jen málo kdo. Mnoho s
jich zastřelí, oběsí nebo utopí. V rozmluvě o odzbro-
jení pravil vysoký důstojník: „Co byste s nám
dělali? Máme tak jednostranné vzdě-
lání, že se k ničemu jinému nehodíme.“
(Souhlas na lavicích. českých.)
Posl. Choe: To byl upřímný člověk.
Posl
Německo
Francie
17
article
Posl. Udržal: Všechno to můžeme potvrditi. St
důstojníků obrací se na nás, kteří chtějí své povolán
opustit, kdyby dostali jen trochu slušné postavení.
Ministr při jednání o úlevách lidu při prvním čtení
pravil, že Čechy a Morava po stránce národní jsou
horkou půdou. Jest to pravda, Dochází tam velmi často
k třenicím mezi vojskem a občanstvem. Avšak kdo
je rušitalem míru? Občané, vojskem soustavně urážení
a lupení? Nikoliv! Stará soustava rakouská proti če-
skému národu vždycky vyslupující s největší zášlí.
Nedůstojnými zástupci J. V. jsou ti, kdož trpí, aby
se cos podobného v rakouské armádě smělo diti. (Sou-
hlas na lavicích českých.) A přece by se nikde nemělo
tak úzkostlivě šetřiti rovnoprávnosti, jako u vojska.
kdež by se frivolní vynález o „méně cenné krvi“ v ho-
dině největšího nebezpečí mohl pomstít.
Nejsem autoritou, jsem degradovaným důstojní-
kem. (Hlasy na lavicích českých: Slyšte! A proč?)
To až jindy budu vypravovati. Dověděl jsem se však
od jednoho znamenilého důstojníka, jenž účastnil se
jihoafrické války, že Burové dostali několik tisíc man-
licherovek, že však, když je zkusili v bitvě, musili je
zahoditi a je z toho viděti, že drahá manlicherovka
nevyrovnala se anglické pušce. Snad pánové přijdou
Posl
Udržal
Burová
Čechy
Morava
18
article
nám s požadavkem na nové pušky. Ministr zeměbrany
ovšem snad přijde s příkladem a řekne, že naše pušky
se osvědčily znamenitě. (Veselost.) Skutečně ve spolku
s různými spojenci porazili jsme statečně syny ne-
beské říše, dokonce, jak posl. Daszyňski pravil, dobyl
jsme kousku říše nebe a jej trvale zaujali. Které však
vojsko ukázalo se nejstatečnějším a v boji nejhuman-
nějším? Byli to Japonci, pohané, Asiaté, Mongolové
Měli bychom tedy býti se svou humanitou skromnější
Budeme hlasovati proti branné předloze, protože jsme
především stranou opposiční a to z důležitých důvodů.
Mimo to v nynější správě vojenské, v tomto zasta-
ralém systému vidíme svého nejurputnějšího nepřítele
Že nejsme vojsku nepřátelskými, o tom vydávají dějiny
nejlepšího svědectví. Národ, který po staletí doby!
si nepomíjející slávy vojenské, který ve středověku
sám zahájil a provedl boj za svobodu svědomí, nemá
ve své povaze ničeho vojsku nepřátelského. Tato vlast-
nost, jeho povaze cizí, musila v něm býti teprve v do-
bě několika stoleti nepřátelským jednáním vychována.
Japonec
Asiat
Mongol
19
article
Ministr zeměbrany z vlastní zkušenosti přizná, že
též dnes čeští vojáci a důstojníci dovedou v první řadě
bojovati a umírati. Kdybychom měli býti zapleteni
do války, císařští důstojníci najednou dovedou šetřiti
národního citu a jako u Králové Hradce vojíny povzbu-
zovati mateřským jazykem jejich. (Souhlas na lavicích
českých.) Kdybychom tolik krve, co jame prolili pro
Rakousko, byli prolili pro svůj vlastní lid, nebyla by
česká otázka dnes nerozřešenou. V cizích službách
jako žoldáci byli jsme vždy odvážnými, kde se však
jednalo o náš vlastní prospěch, po hříchu neukázali
jsme se dosti mužnými. (Hlučný souhlas na lavicích
českých.) Naší nejosudnější chybou byla vždy dělinská
víra ve spravedlnost. Tato říše habskurská může trvati,
když v zemích koruny české bude žiti silné sebe-
vědomí všeho Slovansíva. O náš lid se nebojím a jeslli
pánům na ministerských lavicích se skutečně jedná
o zdatnost armádv. tu nechť nemluví jen o rovnopráv-
nosti, ale ať se postarají o přesné provádění zákonů.
Hradec
Rakousko
20
article
Tím zajisté více učiní pro brannou silu říše nežli ně-
jakou brannou předlohou. (Hlučný potlesk a souhlas
na lavicích českých.)
Posl. Pastor prohlašuje, že jeho straňa bude hla
sovati pro předlohu, že za nynějších okolností jinak
učiniti nemůže. Také on považuje militarism z
velké zlo. (Pokřik a posměch mezi sociálními demo-
kraty.) Chceme, aby Rakousko bylo silné a mocné
také v našem vlastním zájmu poučení osudem našich
bratří jinde. Velmocenské postavení říše zachová se
pouze brannou moci. Schvalovali bychom obečné
odzbrojení, ale Rakousko by nemělo dělati počátek
neboť by se tím dalo v šane státům mocnějším. Pro-
testuje proti zařaďování náhradních záložníků také
v budoucnosti; aby neporušila se práva, jichž nabyli.
Považuje za dobré znamení, že požadavky a stesky
docházejí po nějaký čas sluchu. (Pokřik a posměch
mezi sociálními demokraty.) Poukazuje na různé
ministerské sliby a přimlouvá se, aby části taxového
fondu použilo se ku podpoře rodin nezámožných
k plukům povolaných záložníků. Jeho strana bude
hlasovati jistě pro změnu § 34. branného zákona
(o živitelích rodin). Žádá, by cvičení v ostré střelbě
nekonala se o žních a vždy v lýchž obcích. Konečně
přimlouval se, by se pečovalo ve vojště více o nábo-
ženské smýšlení.
Posl
Pastor
Rakousko
21
article
Posl. dr. Lueger dovozuje, že jeho strana učinila
své postavení k branné předloze závislým na odpo-
vědi na tři věci: slran živitelů rodin, vojenských do-
dávek a posledních branných cvičení. První odpově
byla přízniva, třetí miň. Ohledně druhé rozumí s
samo sebou, že zemědělci mohou žádali, by se pří-
slušné potřeby objednávaly u nich. Za bývalého mi-
nistra Krirghammra se mnoho hřešilo; připomíná jen
zadání stavby kasáren firmě bratří Grünwaldu. Ať si
židé maďarští zůstanou doma a neubírají Rakušanům
chleba. (Hlučná pochvala mezi křesťanskými sociály
Na základě takých odpovědí usnesl se jeho klub hla-
sovati vesměs pro předlohu. (Smích mezi sociálními
demokraty.)
Posl. Jaroš: Vždyť jste to věděli napřed a za
řídili se tak, že budete hlasovati pro předlohu.
Posl. dr. Lueger: Toť se ví, neboť bych nera
stál v jednom šiku se sociálními demokraty. (Pochvala
mezi křesťanskými sociály. Výsměch mezi sociálním
demokraty.) Dolnorakouské obyvatelstvo není prot
vojsku. (Výkřiky mezi sociálními demokraty.) Spílán
sočiálních demokratů důstojníkům přispělo podkopat
postavení sociálních demokratů mezi lidem. (Pochvala.
Posl
doktor
Lueger
Rakušan
Jaroš
bratr Grünwald
22
article
Po bádce mezi křesťanskými sociály a sociál
ními demokraty pravil dr. Lueger, že o posledních
volbách ukázalo se, že křesťanští sociálové zastupuj
videňský a dolnorskouský lid. Vojsko má chrániti
vlasť před zabraničními a domácími nepřátely (obrá-
cen k sociálním demokratům) a těmito vnitřními ne
přátely jste vy. Pro brannou předlohu budeme hla-
sovati též pro události v Uhrách. Tam byli němečt
lidé odsouzeni k těžkým trestům, protože zastali se
své mateřštiny. O nic lépe nevede se tam Slovanům.
V Uhrách tupí vojsko a naše prapory, žádajíce, by
se prapory a odznaky zaměnily a proto musíme se
zde opřiti takým snahám. Musíme zastupovati rakou-
skou myšlénku. Naše vojsko nesmí se stát jedno-
stranným vojskem uherským; musí zůstati společ-
ným. Za hlučné pochvaly křesťanských sociálů na-
vrhuje přislušnou resoluci.
Lueger
Uhry
23
article
Posl. Glabiňski pojednává o vojenských dodáv
kách s haličského stanoviska a přimlouvá se za de-
centralisaci živnostenských i zemědělských objedná-
vek, jejich zadávání na delší dobu, větší objednávky
všech řemeslnických prací, přejímání dodávek obcemi
přímou koupí zemědělských výrobků u producentů
za ceny čas po čase stanovené. Konečně pojednal
zákazu slaveb v okolí pevností, žádaje za náležitou
úpravu této záležitosti. (Pochvala mezi Poláky.)
Posl. Scheicher protestoval proti Schumeierovu
tvrzení, že jsou zrádci lidu, kdož hlasují pro brannou
předlohu. V další polemice se sociálními demokraty
je řečník přerušován posl. Seitzem. Všichni lidé must
snažiti se o úlevu zemědělstva a živnostnictva. Př-
pomlná ministerská nařízení o propouštění rolnických
synů po 2lelé službě a naléhá, aby vojenské dodáv ky
byly již jednou odňaly židům, již samojediní maří
smíření mezi národy v Rakousku. Poměry v Německu
nejsou lepší než v Rakousku; odtamtud se převzaly
potupné tresty a týrání vojáků. Zamitnouli se před
lohy, zůstane vše jak bylo a nedosáhne se ani toho
co ministr chtěl.
Posl. Tschernig přednesl zemědělské požadavky
a prohlásil, že selské obyvalelstvo není zaujato proti
vojsku. Odporny jsou mu jen příkoří, jež se vojákům
dějí a o nichž vyšší vojenská správa ničeho nezví“
Očekává od ministra určitou odpověď, na níž závisí
hlasování mnohých poslanců. (Hlučná pochvala mez
lidovou slrano a německou.)
Rokování přerušuje se.
Posl
Polák
Schumeierův
Seitz
Rakousko
Německo
24
article
Předseda ministerstva dr. Körber odpovídá na do
tazy Schalkův a Ellenbogenův po prohlášení předsedy
ministerstva Szella o konversi a úmluvách s Uhrami
odvolávaje se na jasné a zevrubné vývody min. financ
v panské sněmovně. Bezpodstatné jsou obavy v do-
tazech složené. Vzhledem k neukončenému vyjedná-
vání vláda nechce překročiti míru 3670 millionů, již
si sama vytkla a uherská vláda zná tento úmysl.
Poslanec Špindler, předseda školského výboru,
odpovídá na dnešní Drexelův dotaz, že schůze vý-
boru jest již svolána.
Poslanec bar. Schwegel odpovídá na dnešní
dolaz Merunowiczův, že o umlčení dolazu nelze
mluviti. O návrhu podána již zpráva odboru. Na
jednací pořad schůze železničního výboru 26. l. m.
jest dána mimo jiné také olázka postátnění severní
dráhy Ferdinandovy.
Konec schůze v 5.15 hod. odpoledne; příští bude
zejtra o 11. hod. dopolední.
V drobném prodlejti
ej cíale o sobě . . . za z
o ipelsdni
Ve silialkách na venkově-
ranní čílo. . . .
sdpolední . . . . . . . . ah
Inserá ty
plati ze höková T apře.
Přečplacení a leserty přijíma a dmini-
straco v Maniasske nlici č.a
Tam sachšzejí se tež rodakee
tisktrua n expedico , Nirodnich tiistá-
Bahopisy se nevractji.
doktor
Körber
Schalkův
Ellenbogenův
Szell
Špindler
Drexelův
Ferdinandův
Uhry
panská sněmovna
školský výbor
25
article
Posl. dr.«Schůcker a soudr. podali dnes ve
příčině účasti státu na sanaci svato-
václavské záložny na ministerského předsedu
tento dolaz: »Na schůzi vkladatelů a členů zá-
ložny konané 16. února t. r., prohlásil předseda,
úřadník zemského výboru Schwarz, že vláda za-
mýšlí záložnímu spolku »Důvěra« na 2 proc. povoliti
zálohu a že spolek »Důvěra« účastní se velikým kapitá-
lem sanace sv. václavské záložny. Tolo večejné tvrzení
může vzbuditi domněnku, že vláda skulečně zamýšlí
disponovati svévolně státním majetkem, aby napra-
vila zločinné skutky a nahradila škody, které způso-
beny byly nedostatkem potřebného dozoru a revise.
Vkladatelé a členové svatováclavské záložny, kteří
nejsou vinni touto katastrofou, ale kleří byli těžce
poškozeni, jsou obětmi několikaletých defraudacía
podvodů nesvědomitých lidí, kteří mají býti za to
pohnání k nejpřísnější zodpovědnosti. Nemůže však
býti dovoleno, by stát poskytnutím státní subvence
umenšoval vinu těchto lidí a následky jejich zločin-
ných skutků bral na sebe. Proto podepsaní poslanci
činí tento dotaz: »Spočívá prohlášení předsedy, uči-
něné 16. února na schůzi vkladatelů a členů svato-
václavské záložny v Praze, že vláda zamýšlí přimo
nebo nepřímo zálož. spolku »Důvěra« za účelem sa-
nace svato-václavské záložny půjčiti 2 mill. K nao
proc. na pravdě, a ne-li, jak zamýšlí ministersky
předseda veřejně doložiti nepravdu tohoto tvrzení
Posl
doktor
Schůcker
Schwarz
Tolo
Praha
26
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 18. února. (C.- B.)
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 18. února. (C.- B.)
Ve schůzi pojišťovenského odboru pro
prodloužení požárního pojištění prohlásil vládní zá-
stupce, odborný přednosta dr. Wolí. že v minister-
stvě vnitra uvažuje se již referentská předloha o za-
ložení, zařízení a hospodářství pojišťoven a také pří-
pravy k zákonu o pojišťovací smlouvě jsou ukončeny
Po vyřízení těchto předloh zjedná se bezpečný základ
pro zvláštní úpravu požárního pojišťování.
K návrhu poslance Lemische bylo toto prohlášení
protokolováno a usnešeno požadati předsedu minister-
stva, aby ustanovil lhůtu, kdy bude předloha podána
a vláda tuto věc podporovala.
Odbor zdravotního výboru pro Kulpův
návrh o postupnosti lékárnických koncesí usnesl
se vyzvěděti na předsedovi ministerstva, kdy podána
bude slíbená předloha vládní o lékarenské reformě
a zejtra odpoledne pol ačovati v poradě.
Se schůze národohospodářského vy
boru sešlo, proto že nedostavil se dostatečný počet
členů.
Ve schůzi výboru k úlevě nouze poslanec
Holanský učinil na vládu dotaz, proč dosud ne-
byly rozděleny státní peněžité podpory
povolené rolníkům lounským, krupo-
bitím postižený m.
Odborný chef Roža prohlásil, že ihned vše za-
řídí, aby podpory ty co nejdříve rozděleny byly.
Poslanec dr. Dyk líčil katastrofu, která stihla
obec Střítěž, kdež ohném 12 statků zničeno a žá-
dal vládu, aby telegraficky poukázala
okresního hejtmana v Klatovech za
okamžitou pomoca zaslání podpory.
Vládní zástupce dr. Roža to příslíbil.
doktor
Wolit
Lemisch
Kulpův
Dyk
Roža
Vídeň
Střítěž
Klatovy
27
article
Ku poctě padesátých narozenin
Jaroslava Vrchlického.
Ku poctě padesátých narozenin
Jaroslava Vrchlického.
Projevy srdečného blahopřání, obdivu a úcty sle-
tují se stále se všech stran do pracovny Vrchlického.
Podobně jest tomu i s dary, jež změnily tichý jeho
pokoj v gallerii nejrůznějších cenných a pozoruhod-
ných předmělů. Z přečetných dopisů během včerej-
šího dne došlých uvádíme tyto, jež odeslali: pí. K.
Kaizlová, Jindřich Kaan z Albestů, Karel B. Mádl.
Ferd. Herčík, dr. J. V. Nováček, proť. dr. J. Máchal
s chotí, prof. Al. Metzl, Xaver Menhard Litoměřický,
arch. A. Balšánek, rabín Kaminka, Louisa Jeřábaková,
F. Matějovský, finanční rada Jos. Wiesner, prof. dr.
Karel Maydl, prof. G. Pecháček, Fr. Baumgartl, Fer-
dinand svob. p. ze Saaru, JUDr. Vojtěch Frič, Primus
Sobotka, z. inspeklor Kastner, pl. L. Matějovská-
Vlčková, prof. dr. K. Domalíp, Karel Weis, Jan Osten,
řed. A Strnad, L. Schmidl- Beauchez, Občanská be-
seda »Zdík« ve Zdicích, Městská rada tamtéž atd.
Vrchlický
K Kaizlová
Kaan
Albestus
Mádl
Herčík
doktor
J V Nováček
J Máchal
profesor
Al
Menhard
A Balšánek
Kaminka
Jeřábaková
F Matějovský
Wiesner
Maydl
G Pecháček
Baumgartl
JUDr
Frič
Kastner
L Matějovská
Vlčková
K Domalíp
Weis
Osten
Strnad
L Schmidl
Beauchez
Zdík
Francie
Fery
Saar
Jos
Primus Sobotka
28
article
Projevy zaslali: Čtenářská beseda »Pře-
mysl« v Jilovém (výraz nejhlubší úcty a nejsrdeč-
nějšího blahopřání); Židovský spolek lidový v Praze;
dále Národní jednota severočeská tohoto znění:
Ústřední výbor Národní jednoty se-
veročeské ve schůzi, konané dne 17. února,
uanesl se na tom, aby Vám, slovutný mistře, u pří-
ležitosti padesátých narozenin Vašich vysloveno bylo
blahopřání Národní jednoty severočeské. Vyhovujeme
radostně usnesení tomu a přejeme Vám, abyste si
odnesl nejkrásnější vzpomínku na své padesáté vý-
ročí životní, kteréž zároveň je významnou slavnostl
národní, i aby další mnohá léta plynula k radosti
Vám a ůtěše národa. Jednota naše má zvláštní svůj
úkol: ochranu a posilu českých menšin v krajích
vělšinou německých. Ale to neznamená, že by si
nevšímala dějů celého národa se týkajících, naopak
v každém celkovém pokroku národním vyhledáváme
prospěch pro české menšiny. A tak i ve Vaší, slo-
vutný mistře, přímo zázračné práci duševní nalezáme
bezpečnou oporu pro duševní čásť menšinové práce.
Vy povznesl jste vysoko české jméno, Vy učinil jate
český národ známým ve všem vzdělaném světě —
zdaž nepovznesl jste tím sebavědomí českých menšin,
zdaž neposílil jste je v přesvědčení, že je cti býti
částí českého národa, že česká duše stačí sama sobě
a že není třeba hledati povznesení v odrodilectví?
Praha
národní jednota
29
article
Za tu vznešenou, neskonale záslužnou práci přijmě-
tež, slovutný mistře, vroucí dík nůš i českých men-
šin, jejichž jménem jsme oprávněni mluviti. A račte
vzíti k vědomí, že dle sil svých a v mezích svého
působení přičinila se Národní jednota severočeská
k oslavě Vašeho padesáliletí tím, že prostřednictvím
damského odboru Národní jednoty severočeskév
Mladé Boleslavi položila základ k veřejné knihovně
české v Liberci, jež ponese jméno »knihovny Vrchli-
ckého« a bude v první řadě obsahovati všechna
Vaše díla. Přejíce Vám nejdokonalejšího blaha a pro-
jevujíce Vám nejhlubší úctu podepisujeme se za
Ústřední výbor Nár. jednoty severnčeské JUDr. Jos.
JUDr
Jos
Mladá Boleslav
Liberec
Vrchnout
30
article
V. Štumpí, jednatel, Jindř. Nechanský, starosta;
Moravskosslezská beseda v Praze. K ne-
konečné řadě lěch, kteří dnes spěchají, by Vašemu
Blahorodí tlumočili svá přání, dík a obdiv zároven,
dovolujeme si připojíti se též my jako zástupcové
Moravsko-slezské besedy, střediska to Moravanůa
Slezanů v Praze usedlých. Ze srdce vděčnéhoa
upřímného přejeme Vaší Slovulnosti mnohá ještě
spokojená a šťastná léla v oné zázračné duševní
síle, která zajisté ještě vytvoří hojné skvosty lite-
rární ke cli, radosti a slávě národa českoslovan-
ského. — Tělocvičná jednota »Sokole
smíchovský. U příležitosti 50tých narozenin
Vašich, v den, kdy celá vlast a celý národ s pýchou
a chloubou vzhlíží k Vám, jednomu z nejvělších
synů svých, spěcháme i my, abychom povinný hold
vzdali Vám za veškeru tu neůnavnou a bezpříklad-
nou prácí, kterou Jste k obohacení literatury českě
vykonal a jí svými díly i v literaturách národů
světových čestného místa vydobyl a uznání získal,
Nechť Všemohoucí zdvojnásobí ještě řadu let Vašich
Vám ku blahu a štěstí a drahé vlasti naší ku pro-
spěchu a slávě! Tomu z plna srdce voláme upřímné
sokolské »Na zdar!« — Městská rada král.
města M la dé Bole slavi. S radostným poci-
Jindřichův
Nechanský
Moravskosslezská
Slezan
Praha
Moravskoslezský
městský rada král . město M le dé Bol slav