ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d62869c0-70b0-11dc-9674-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 53, person 117, org 10, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. února 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 49.
4 article
Na rauní ni odpol. Hiat přodylácí se v Praze v aduicisírae na uařsle na čtrrt lgta s dvoji donáškou na maěsíe ... K0k za čtvik leta ve slisiich aK so n na měsie .. Poštent na mestc . . . . ka na čtrrt leta s dvojí záe ilkon z měst rrt leta . . . . HI K c0
Praha
5 article Politický optimism.
Politický optimism. Zvony hlaholíci v podobě časopiseckých vládou inspirovaných hlasů úspěchy politického umění nynějšího předsedy ministerstva dra. Körbra rozezvučely se na všech stranách a ohlas jejich doléhá k nám občas i přes Berlín. Včera opětně objevil se takovýto vídeňský nadšený do- pis v bursovním časopise berlínském, v němž se hlásá úplné a laciné vítězství této poli- tiky uvnitř Cislajtánie, tak že není již nijaké pře- kážky, aby se co nejdřívo uskutečnily ony dals aspirace, jež se v poslední době tak nápadně derou do popředí v hesle o silném Rakou- sku, jež se stane spolu záštitou rozvoje veške- rých svých národů, kteréžto heslo opakuje se nyní dosti často v Čechách i na Moravě. Na čem se tyto naděje zakládají, dotýční hlasatelé zůstavují pro sebe jako vlastní tajem- ství a tak veřejnost se musí spokojiti pouhým jejich suggestivním tvrzením, ač posítivní poli tika všude jinde musí býti opřena o přesvědčivé důvody. V soustátí rakousko-uherském ovšem ne- bylo nikdy nouze o pěkná hesla a protože přes všecky opáčné zkušenosti nepozbyla u věřicích vší důvěry, nutno pokládati podobná hesla za zjevy sězonní, které přicházejí a mizí jako zboži modní. Hleslo nynější jest vlastně neúplným obrozením někdejšího staršího hesla o jednot- ném silném Rakousku, ale pro první jeho polovici není v nynější dualistické formě mimo kruh vídeňského antisemitismu ještě přiměřené nálady. Časem se snad dočkáme i plného, pů- vodního starorakouského, byrokratického a cen- tralistického zněni, prozatím zabývejme se jen jeho nynějším, zkráceným vydáním.
Berlín Čechy Morava Rakousko
6 article
Síla států vůbec a tudiž i našeho soustátí spočívá na úplné harmonii mravných i hmot- ných sil jeho a všech činitelů v něm. Jak to ale vypadá zde, zvláště v Cislajtánii? Které vnitřní otázky, abychom se vrátili k úspě- chům politiky předsedy ministerstva dra. Körbra. byly nynější vládou rozřešeny? Zjednal snad rovného práva všem národům zdejším a vy- tvořil soulad ve veřejném životě jejich? Od- stranil zejmena spor česko-německý a razil pev- nou dráhu platným v tom ohledu zákonům? Nikoliví Zůstavil Němce v nadpráví vítězstvím něme- cké obstrukce ještě silněji opevněném, a tím ztížil obranu a vývoj všech neně- meckých národů, tak že zápas na oka- mžik „na vedlejší koleje“ odkázaný časem svým tí prudčeji propukne, jako každá uměle tlu- ulená sfla živelní. Pozornost vzbudil v posledních létech i poli- ticko-náboženský ruch „Pryč od Říma“ — v ně- meckých zemích šíří se bez překážky dále, ale proti hnutí podobnému mezi Slovinci (viz Rie- manje!) nastupuje se prostředky v moderním, pokročilém státě neslýchanými. V obou těchto směrech, jež se dotýkají eo nejeitelněji mravních sil — nynější vláda ustu- puje před Němci, jako obě její předchůdkyně, zůstavuje národy slovanské soustředěnému ná- tlaku němectví, byrokracie a latinsko-německého kleru. Poskytla snad jim za to náhrady v jiných oborech kulturních? Ani tu nebylo měřeno stejnou měrou ná- rodům neněmeckým.
Němec Cislajtánie Řím
7 article
Čím přispěla k nápravě hmotného postaven. obyvatelstva? Zahálející tovární dělníci, ztichle dílny řemeslníků, ustarané tváře zemědělců jsou dostatečnou odpovědí. Slíbené investice, prů- plavy a regulace řek zvrhují se v nekonečný šachr k docílení zdánlivé dělnosti říšské rady čímž otřásají se poslední zbytky zásad politi ckých stran. Účinky takovéhoto „obrozování dělnosti par lamentu“ vidny jsou v každé schůzi sněmovní. na nichž znenáhla ztrácejí zájem nejen sami po slanci, ale i voličstvo a ostatní obyvatelstvo. Jed- nání o branné předloze na radě říšské ode dne ke dni jeví křiklavěji bezradnost a nehotovost stran a jejich až úžasný respekt před správou vojenskou. A přece povolování daně z krvev každém státě jest a bylo nejmohutnějším prostřekem kdobýváni občanský ch svobodl Je-li daleko do rovnoprávnosti všech národů je-li sněmovna málomocná, a jedinými hybnými činiteli jsou-li byrokracie civilní i vojenská, ne- může býti řeči o spokojenosti národů a postupu svobod občanských, o zdárné hospodářské práci, o rovnováze sil vnitřních, a jak lze bez toho všeho mluviti o silném státě? Jak lze vůbec předpokládati, že zvýšením břemen vojenských za rostoucího úpadku hospodářského přibude státu síly? A jest snad všemohoucí, stále rostoucí militarism 8 to, povznésti Rakousko na onen stupeň síly, na jakém se nalézá Francie, Anglie, Spojené státy severoamerické a Německo, kte- réžto poslední stále se nám uvádí za vzor? A ne- stanou se ozbrojovací dostihy na pevnině evrop- ské pro nás spíše hlavní příčinou hmotného ochuzení a vysílení?
Rakousko Francie Anglie spojený stát Německo
8 article
Než nynější vláda, namítne se, zjednala nové zdroje hospodářského rozvoje, zjednala vyrov- nání s druhou, uherskou polovinou říše a připra- vila základy k obnově obchodních smluv zahra- ničných ... A ze souboru těchto opatření vyplyne to, eo se ohlašuje již nyní jakožto příští silné Ra- kousko. Ponecháme-li zatím stranou osud branné předlohy v Uhrách, kterýž rovněž bude jednou ze složek budoucí síly, jak to vypadá s vyrov- náním rakousko-uherským? Předloha o konversi společného státního dluhu, jež de faeto náleží k otázkám, na nichž závisí poměr obou polovin soustátí, byť i for- málně nebyla částí předloh vyrovnacích, podala nám první doklad, jak na slabých nohou spo- čívá dohoda mezi oběma polovinami a tudíz i vzájemný jejich poměr další. Předlohou touto či lépe řečeno způsobem jejího vyřízení na radě říšské jak sněmovnou poslanců, tak sněmovnou panskou vnesen zárodek sporů nových do po měru mezi Cislajtánií a Uhrami. Jak to může dopadnouti po této předehře s ostatními čísly vyrovnacími? Pravda, vší energie a radosti ze života prázdná sněmovna vídeňská vyřídí nějak i před- lohy o rakousko-uherském vyrovnání, vždyť j učinil předseda ministerstva dr. Körber „děl- nou“, ale jak to dopadne v Uhrách, kde Sze není s to, hnouti předlohou brannou, jež hroz nějen rozvrátiti soulad v tamní sněmovně, ale i podrýti půdu ve voličstvu vládní většiny?
doktor Körber Uhry Cislajtánie
9 article
Nesměřuje-li vše to spíše k novým zmat- kům v Uhrách a k novým nesnázím v uspořá- dání poměrů mezi oběma polovinami soustátí? Zůmyslně nezaznamenáváme jiné známky ne- příznivé pro poměry tyto, vždyť již posavadn úplně stačí ku poznání, že i tato složka budoue síly jest nejistá. Než připustme, že po dobrém se vy řidí ustálení poměrů mezi Cislajtánií a Uhrami podle vyrovnacích úmluv, jež učinili spolu dr. Körber a Szell, jak to vypadá s obnovou smluv obchodních zahraničných — o nichž se tím mén mluví, čím hrozivěji se kupí mraky na Bal káně? A jest důkazem síly dvojakost mezinárod ního postavení našeho soustátí, jež jako trej- spolková velmoc usiluje o to, aby společně s Ruskem zjednalo reformy v Turecku v oka- mžiku, kdy na všech stranách se tuší výbuch nových bouří v Tureeku a kdy francouzský mi- nistr zahraničný Delcassé tuší tam jen dvojí možnost: anarchii neb válkul Přispějt události takové v našem bezprostředním soused- ství k obrození hmotných, hospodářských zájmo našeho soustátí? Zjedná nám případná potřeba zakročení přízeň tamních národů a států ? Hle, co všecko zbývá překonati — a kdyby se tak stalo, nebude-liž konec — ještě větší oslabení zdejších národů slovanských, kteří an v byrokracii, ani v hierarchii, ani ve vojenské organisaci nejsou živlem vůdčím, a davše se se svými národními potřebami odstrčiti na vedlejš koleje nyní, dovedou se jim tím méně stát poto m.
Körber Szell Uhry Cislajtánie Bala Rusko Turecko
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Sehůze 204 (Pdvodní a telef. zpráva »Nár. Lístů«.) Z Vídně, 18. února. Za pozornosti ještě menší než byla včern pokračováno dnes ve druhém čtení branného zá- kona. Vlašský poslanec z jižních Tyrol dr. Con- ci protestoval proti snahám na levici propago vaným pro stanovení německého jazyka jako vý- lučné jednací řeči. Vítáme protest Vlachů prot pokusům, vpašovati do říšské rady státní něm- činu, s povděkem, ale také s nadějí, že ukáže se odpor ten pevným, nepodajným a trvalým. Poslanei Udržalovi milerádi vydáváme svědectví, že o věcech vojenských se stanoviska politického a národního promluvil s mužnou od- hodlaností, tónem obrněným a s onou indignací, která pobouřiti musí každou neněmeckou duši při pohledu na to, co se v armádě — nikoliv v zájmu jejího poměru k obyvatelstvu — sou- stavně děje. Nebylo žádným překvapením, když vídeň ský purkmistr dr. Lueger prohlásil, že strant křestansko-sociální hlasovati bude pro předlohu do posledního muže, jakkoliv oba její zástupcive výboru branném hlasovali proti ní. Dr. Lueger udal důvod přemetu toho. Hr. Welsersheim prý vyhověl požadavkům v příčině osvobozen živitelů rodin, v příčině dodávek a v příčině sle- vy posledního evičení. Kromě toho — dodal řečník — má míti votum antisemitské hrot na- mířený proti sociálním demokratům a Maďarům a jich úsilí po samostatnosti armády uherské Pravou příčinu, proč křesťanští sociálové po ložili své votum pro rozmnožení kontingentu 22.000 mužů, nepověděl.
doktor Con Vlach Poslanei Udržal Lueger Maďar Vídeň Tyroly Hradec poslanecký sněmovna Sehůz 204
11 article
Obrat se stal dnes o polednách, v sín ministerského předsedy dra. Körbra a jest za- placen koncessemi pro Dolní Rakou sy a stranu křesťansko-sociáln cennými, Pan dr. Lueger vždycky se roz horloval, že jest parlament vídeňský tandlmar kem, na kterém se hlasy kupují a prodávají Nuže, sám chodí naň — dle známých slov býva lého poslance dra. Kronawettra: „Člověk jde právě tam, kde mu něčeho dají.“ Jest úmysl, zejtra ve dvou schůzích odbýt jak druhé, tak třeti čtení předlohy. Na tomto místě zaznamenáváme ještě, že Poláci učinili dnes ve sněmovně nátlak na vy- řízení jich návrhu v příčině postátnění dráhy severní. Z Vídně, 18. února. (C.-B) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.10 hod. dopol. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanc Březnovského a sp. po nezákonném zasabo- vání okresního hejlmanství na Smíchově do voleh okresní nemocenské pokladny na Smíchově; Fresl a sp. v téže záležitosti; — Choce a sp. po vý sledku vyšetřování zavedeného s plukovními lěkaři drem. Kriegelsteinem a Eisenschimmlem v záležitosti záložníka Jos. Rousa v Rokycanech: Kittla a sp. po škodách, jež dějí se domácímu lInářství vysokými dovoznými cly ve Spojených obcích americk ých. Posl. Drexel (v dolazu k předsedovi škol- ského výboru) naléhá, aby svolal výbor k vyřízení pilných návrhů. Posl. Merunowicz (v dotazu k předsedov železničního výboru) žádá za projednání svého ji v listopadu 1901 podaného návíhu na sestátnění se- verní dráhy. Sněmovna pokračuje v jednání o branné předloze.
doktor Lueger Polák Vetter Fresl Choc Jos Posl Drexel Merunowicz Vídeň Smíchov Rokycany
12 article
Posl. Schrafil (proti) prohlašuje, že Tyrolan chtějí mít jako všickni vlastenci velikou, silnou dobrým duchem prodchnutou armádu, ale přejí si. aby za ní stál veliký, hospodářsky silný lid. Ty- rolané hájili vždy velmocenské postavení mocnářství. Ohražuje se proti výčitce vlastenectví na výpověd Novou brannou předlohou žádají se nesnesitelné daně z krve a na penězleh. Nebude-li poskylnuta za nová břemena přiměřená náhrada, bude strana jeho nucena, hlasovati proti předloze. Řečník obírá se po- žadavky své strany, zejmena v příčině úlev ve vo- jenské službě pro zemědělce a odstranění posledních dvou vojenských cvičení. Jen dáli vláda příslušné přípovědi, budeme hlasovati pro vládní předlohu. Posl. dr. Götz prohlašuje, že bude vždy zastá- vati se dalšího trvání trojspolku, záruky to míru.
Posl Schrafil Tyrolan doktor Götz
13 article
Očekává od vlády, že nařízením a novým branným zákonem splní přání a požadavky obyvatelstva. Od mítá výtky činěné posl. Schuhmeierem německ straně pokrokové, že nehlasuje z přesvědčení, nýbri z ohledů nahoru. Dvouletá slu ba jest arci žádoucná. ale poněvadž nedá se uskutečniti během několika měsíců, bude hlašovati proti minoritnímu votu posl Schuhmeiera. Posléze prosí za schválení výborovéh návrhu. (Pochvala.) Posl. Conci praví, že vzhledem k záležilosti jed nací řeči měl by učiniti pokus a promluviti o své mateřštině. Předesílá zatím pouze právní obražení Přecházeje k věci dovozuje, že obyvatelstvo jest ji vysíleno a zástupci lidu vůbec mají učiniti přítrž zmáhajícím se vojenským břemenům. Dovolává s opravy trestního zákonníka a trestního řízení vojen ského, přimlouvá se za dvouletou službu, zrušení pevnostních reversí, větší šetrnost a péči o nábožen- ský cit, přísné tresty na týrání vojáků, odstraněn nucených soubojů a potupných trestů. Ministrovy řeči obsahují tuze skrovné ústupky a opatření a prote jeho strana bude hlasovati proti předloze. Posl. dr. Schreiner bude hlasovati pro předlohu. zvlášť proto, že české strany chtěly použíti této před- lohy jako berana k sražení Körbrova ministerstva on nemá chuti vyhrabávat jim kaštany z ohně. Opa- kuje dále již vytčené požadavky o dovolených, po užívání lněného prádla ve vojště atd. Žádá, aby vo- jenských koní, již jsou přenechání hospodářům, ne- používalo se ve vojsku v čas nejpilnější hospodářsk práce, doporučuje zřizování malých posádek a rá by, aby absolventi vyšších obchodních škol byli po stavení v jednoročním dobrovolnictví na roveň střed- ním školám. Poslanec Udržal: První branné předloze bylo vylýkáno, že jest neupřímnou. Po prudkém odporu podniknutém proti předloze té v Uhrách, byla ovšen odvolána.
Schuhmeier Posl doktor Schreiner Udržal Uhry
14 article Posl. Elderseli: Toho dosáhli Uhři, my Bychom
Posl. Elderseli: Toho dosáhli Uhři, my Bychom ni byli sežrali. Posl. Udržal: Je to pravděpodobno. Nová před- loha, jak se zdá, je prosta všeliké neupřímnosti. Ne- způsobní zástupci za Litavou se přes to do ní ztuha pustili a nechtěli o ní vědět. Též v poslanecké sně- movně jest jen málo poslanců, kteří by z přesvědčení chtěli pro předlohu hlasovati. Najde-li se přece pro ni většina, stane se tak jen z politických ohledů. Posl. Jaroš: Sv. Mikuláš chodí po sněmovně se svými dary Posl. Údržal: Národové rakouští nabyli se správou vojenskou vždy smutných zkušenosti. Číslice, jež byly obsaženy v různých bývalých předlohách, nikdy ne- byly dodržány. (Souhlas.) Též tentokráte bude poče rekrutů, v předloze stanovený, jistě překročen a též výlohy budou značně větší, než se myslí, Jest ne- smyslno, že povolovat rekruty, náleží parlament a povolit výlohy na věssko, náleží delegac I m. Uhři imponují jako národ, mající konstituční živoo parlamentní a konstituční vládu. Posl. Jaroš: Který se brání. Posl. Udržal: Majorita a minorita sejde se tam ke společnému cíli, třeba se na veřejnost potírali. U nás jest tomu opak. U nás se nemůže mluviti úslavním životě. Musíme se spokojiti s imperialisti ckou vládou úřadnickou. Parlament nemá toho, co by měl jako parlament míti, nýbrž jen to, co musí míti. Jest to loutkové divadlo. Máme schopného impre- saria pana dra. Körbra, máme svá knížata, hrabata a prince a též naše kašpárky.
Posl Udržal Jaroš Mikuláš Uher Najd loutkový divadlo
15 article
Posl. Dvořák: Ale máme málo posluchačů. V lout- kovém divadle jest jich více. Posl. Udržal: Národnostní spory jsou vzbuzo- vány německou nesnášelivosti a jsou vládou uměle živeny. Všeliká užitečná, národohospodářská práce se vždycky již v zárodku ničí. O nějakém zásadním nepřátelství proti vojsku nemůže býti řeči. Uhři chtějí míti silnou armádu z te příčiny, kterou populární uherský spisovatel vyslovi následovně: „Uhři dobyli své vlasti zbraní, oni ji mus zbraní zachovati.“ Maďaři bojí se kozáků. Poslane Schücker jest pro předlohu vzhledem na trojspolek. Mysli, že máme vůči Německu závazky. Z těchže dů- vodů mohli bychom my říci: My budeme hlasovat pro předlohu, poněvadž se bojime Číňanů. Tito ubo- žáci nám sice ničeho neudělali, ale přece musili jsme také my zúčaslniti se divadla činně.
Posl Dvořák Udržal Uher Maďar Číňan Německo
16 article
Neběží tedy o zásadní nepřátelství k vojsku, nýbrž příčina, preč se slavíme proti branné předloze, jes středověký, žoldácký duch. V polemice proti ministru praví řečník: Právě ve válce burské se miliční sou- stava co nejvíce osvědčila. Též uherští povstalci „ozbrojené tlupy“ r. 1848 právě svým nadšením pora- zili na hlavu 3—4kráte silnější rakouské vojsko, kter bylo 10, 20 let „cepováno“. (Souhlas.) V Německu jest dvouletá služba vojen- ská zavedena. Ne ku přání lidu, nýbrž z ohledů vo- jenských a ve Francii se nyní zavádí, aby se armáda francouzská ve zdatnosti vyrovnala mocnému sousedu německému. Není pochybno, že též u nás, jakmiles jen trochu hospodářsky povzneseme, vojenská správ přikročí k zavedení dvouleté služby vojenské. Avšak bude-li i vojenská služba dvouletá stát mnohem více peněz, budeme přece pro ni, poněvadž se v tom mus spatřovati krok k soustavě miliční. Celý výcvik vo- jinův spočívá vlastně v Směsíčním cvičení. V dobe následující učiní se z vojáka automat. Do kursu pro důstojníky generálního štábu dostane se jen ten, kdo byl tak sťastný, že si zvolil za svého otce někoho z ho- řejších deseti tisíc. V armádě ovšem panuje na veskrz spokojenosl Přirozenou smrti ale zemře jen málo kdo. Mnoho s jich zastřelí, oběsí nebo utopí. V rozmluvě o odzbro- jení pravil vysoký důstojník: „Co byste s nám dělali? Máme tak jednostranné vzdě- lání, že se k ničemu jinému nehodíme.“ (Souhlas na lavicích. českých.) Posl. Choe: To byl upřímný člověk.
Posl Německo Francie
17 article
Posl. Udržal: Všechno to můžeme potvrditi. St důstojníků obrací se na nás, kteří chtějí své povolán opustit, kdyby dostali jen trochu slušné postavení. Ministr při jednání o úlevách lidu při prvním čtení pravil, že Čechy a Morava po stránce národní jsou horkou půdou. Jest to pravda, Dochází tam velmi často k třenicím mezi vojskem a občanstvem. Avšak kdo je rušitalem míru? Občané, vojskem soustavně urážení a lupení? Nikoliv! Stará soustava rakouská proti če- skému národu vždycky vyslupující s největší zášlí. Nedůstojnými zástupci J. V. jsou ti, kdož trpí, aby se cos podobného v rakouské armádě smělo diti. (Sou- hlas na lavicích českých.) A přece by se nikde nemělo tak úzkostlivě šetřiti rovnoprávnosti, jako u vojska. kdež by se frivolní vynález o „méně cenné krvi“ v ho- dině největšího nebezpečí mohl pomstít. Nejsem autoritou, jsem degradovaným důstojní- kem. (Hlasy na lavicích českých: Slyšte! A proč?) To až jindy budu vypravovati. Dověděl jsem se však od jednoho znamenilého důstojníka, jenž účastnil se jihoafrické války, že Burové dostali několik tisíc man- licherovek, že však, když je zkusili v bitvě, musili je zahoditi a je z toho viděti, že drahá manlicherovka nevyrovnala se anglické pušce. Snad pánové přijdou
Posl Udržal Burová Čechy Morava
18 article
nám s požadavkem na nové pušky. Ministr zeměbrany ovšem snad přijde s příkladem a řekne, že naše pušky se osvědčily znamenitě. (Veselost.) Skutečně ve spolku s různými spojenci porazili jsme statečně syny ne- beské říše, dokonce, jak posl. Daszyňski pravil, dobyl jsme kousku říše nebe a jej trvale zaujali. Které však vojsko ukázalo se nejstatečnějším a v boji nejhuman- nějším? Byli to Japonci, pohané, Asiaté, Mongolové Měli bychom tedy býti se svou humanitou skromnější Budeme hlasovati proti branné předloze, protože jsme především stranou opposiční a to z důležitých důvodů. Mimo to v nynější správě vojenské, v tomto zasta- ralém systému vidíme svého nejurputnějšího nepřítele Že nejsme vojsku nepřátelskými, o tom vydávají dějiny nejlepšího svědectví. Národ, který po staletí doby! si nepomíjející slávy vojenské, který ve středověku sám zahájil a provedl boj za svobodu svědomí, nemá ve své povaze ničeho vojsku nepřátelského. Tato vlast- nost, jeho povaze cizí, musila v něm býti teprve v do- bě několika stoleti nepřátelským jednáním vychována.
Japonec Asiat Mongol
19 article
Ministr zeměbrany z vlastní zkušenosti přizná, že též dnes čeští vojáci a důstojníci dovedou v první řadě bojovati a umírati. Kdybychom měli býti zapleteni do války, císařští důstojníci najednou dovedou šetřiti národního citu a jako u Králové Hradce vojíny povzbu- zovati mateřským jazykem jejich. (Souhlas na lavicích českých.) Kdybychom tolik krve, co jame prolili pro Rakousko, byli prolili pro svůj vlastní lid, nebyla by česká otázka dnes nerozřešenou. V cizích službách jako žoldáci byli jsme vždy odvážnými, kde se však jednalo o náš vlastní prospěch, po hříchu neukázali jsme se dosti mužnými. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Naší nejosudnější chybou byla vždy dělinská víra ve spravedlnost. Tato říše habskurská může trvati, když v zemích koruny české bude žiti silné sebe- vědomí všeho Slovansíva. O náš lid se nebojím a jeslli pánům na ministerských lavicích se skutečně jedná o zdatnost armádv. tu nechť nemluví jen o rovnopráv- nosti, ale ať se postarají o přesné provádění zákonů.
Hradec Rakousko
20 article
Tím zajisté více učiní pro brannou silu říše nežli ně- jakou brannou předlohou. (Hlučný potlesk a souhlas na lavicích českých.) Posl. Pastor prohlašuje, že jeho straňa bude hla sovati pro předlohu, že za nynějších okolností jinak učiniti nemůže. Také on považuje militarism z velké zlo. (Pokřik a posměch mezi sociálními demo- kraty.) Chceme, aby Rakousko bylo silné a mocné také v našem vlastním zájmu poučení osudem našich bratří jinde. Velmocenské postavení říše zachová se pouze brannou moci. Schvalovali bychom obečné odzbrojení, ale Rakousko by nemělo dělati počátek neboť by se tím dalo v šane státům mocnějším. Pro- testuje proti zařaďování náhradních záložníků také v budoucnosti; aby neporušila se práva, jichž nabyli. Považuje za dobré znamení, že požadavky a stesky docházejí po nějaký čas sluchu. (Pokřik a posměch mezi sociálními demokraty.) Poukazuje na různé ministerské sliby a přimlouvá se, aby části taxového fondu použilo se ku podpoře rodin nezámožných k plukům povolaných záložníků. Jeho strana bude hlasovati jistě pro změnu § 34. branného zákona (o živitelích rodin). Žádá, by cvičení v ostré střelbě nekonala se o žních a vždy v lýchž obcích. Konečně přimlouval se, by se pečovalo ve vojště více o nábo- ženské smýšlení.
Posl Pastor Rakousko
21 article
Posl. dr. Lueger dovozuje, že jeho strana učinila své postavení k branné předloze závislým na odpo- vědi na tři věci: slran živitelů rodin, vojenských do- dávek a posledních branných cvičení. První odpově byla přízniva, třetí miň. Ohledně druhé rozumí s samo sebou, že zemědělci mohou žádali, by se pří- slušné potřeby objednávaly u nich. Za bývalého mi- nistra Krirghammra se mnoho hřešilo; připomíná jen zadání stavby kasáren firmě bratří Grünwaldu. Ať si židé maďarští zůstanou doma a neubírají Rakušanům chleba. (Hlučná pochvala mezi křesťanskými sociály Na základě takých odpovědí usnesl se jeho klub hla- sovati vesměs pro předlohu. (Smích mezi sociálními demokraty.) Posl. Jaroš: Vždyť jste to věděli napřed a za řídili se tak, že budete hlasovati pro předlohu. Posl. dr. Lueger: Toť se ví, neboť bych nera stál v jednom šiku se sociálními demokraty. (Pochvala mezi křesťanskými sociály. Výsměch mezi sociálním demokraty.) Dolnorakouské obyvatelstvo není prot vojsku. (Výkřiky mezi sociálními demokraty.) Spílán sočiálních demokratů důstojníkům přispělo podkopat postavení sociálních demokratů mezi lidem. (Pochvala.
Posl doktor Lueger Rakušan Jaroš bratr Grünwald
22 article
Po bádce mezi křesťanskými sociály a sociál ními demokraty pravil dr. Lueger, že o posledních volbách ukázalo se, že křesťanští sociálové zastupuj videňský a dolnorskouský lid. Vojsko má chrániti vlasť před zabraničními a domácími nepřátely (obrá- cen k sociálním demokratům) a těmito vnitřními ne přátely jste vy. Pro brannou předlohu budeme hla- sovati též pro události v Uhrách. Tam byli němečt lidé odsouzeni k těžkým trestům, protože zastali se své mateřštiny. O nic lépe nevede se tam Slovanům. V Uhrách tupí vojsko a naše prapory, žádajíce, by se prapory a odznaky zaměnily a proto musíme se zde opřiti takým snahám. Musíme zastupovati rakou- skou myšlénku. Naše vojsko nesmí se stát jedno- stranným vojskem uherským; musí zůstati společ- ným. Za hlučné pochvaly křesťanských sociálů na- vrhuje přislušnou resoluci.
Lueger Uhry
23 article
Posl. Glabiňski pojednává o vojenských dodáv kách s haličského stanoviska a přimlouvá se za de- centralisaci živnostenských i zemědělských objedná- vek, jejich zadávání na delší dobu, větší objednávky všech řemeslnických prací, přejímání dodávek obcemi přímou koupí zemědělských výrobků u producentů za ceny čas po čase stanovené. Konečně pojednal zákazu slaveb v okolí pevností, žádaje za náležitou úpravu této záležitosti. (Pochvala mezi Poláky.) Posl. Scheicher protestoval proti Schumeierovu tvrzení, že jsou zrádci lidu, kdož hlasují pro brannou předlohu. V další polemice se sociálními demokraty je řečník přerušován posl. Seitzem. Všichni lidé must snažiti se o úlevu zemědělstva a živnostnictva. Př- pomlná ministerská nařízení o propouštění rolnických synů po 2lelé službě a naléhá, aby vojenské dodáv ky byly již jednou odňaly židům, již samojediní maří smíření mezi národy v Rakousku. Poměry v Německu nejsou lepší než v Rakousku; odtamtud se převzaly potupné tresty a týrání vojáků. Zamitnouli se před lohy, zůstane vše jak bylo a nedosáhne se ani toho co ministr chtěl. Posl. Tschernig přednesl zemědělské požadavky a prohlásil, že selské obyvalelstvo není zaujato proti vojsku. Odporny jsou mu jen příkoří, jež se vojákům dějí a o nichž vyšší vojenská správa ničeho nezví“ Očekává od ministra určitou odpověď, na níž závisí hlasování mnohých poslanců. (Hlučná pochvala mez lidovou slrano a německou.) Rokování přerušuje se.
Posl Polák Schumeierův Seitz Rakousko Německo
24 article
Předseda ministerstva dr. Körber odpovídá na do tazy Schalkův a Ellenbogenův po prohlášení předsedy ministerstva Szella o konversi a úmluvách s Uhrami odvolávaje se na jasné a zevrubné vývody min. financ v panské sněmovně. Bezpodstatné jsou obavy v do- tazech složené. Vzhledem k neukončenému vyjedná- vání vláda nechce překročiti míru 3670 millionů, již si sama vytkla a uherská vláda zná tento úmysl. Poslanec Špindler, předseda školského výboru, odpovídá na dnešní Drexelův dotaz, že schůze vý- boru jest již svolána. Poslanec bar. Schwegel odpovídá na dnešní dolaz Merunowiczův, že o umlčení dolazu nelze mluviti. O návrhu podána již zpráva odboru. Na jednací pořad schůze železničního výboru 26. l. m. jest dána mimo jiné také olázka postátnění severní dráhy Ferdinandovy. Konec schůze v 5.15 hod. odpoledne; příští bude zejtra o 11. hod. dopolední. V drobném prodlejti ej cíale o sobě . . . za z o ipelsdni Ve silialkách na venkově- ranní čílo. . . . sdpolední . . . . . . . . ah Inserá ty plati ze höková T apře. Přečplacení a leserty přijíma a dmini- straco v Maniasske nlici č.a Tam sachšzejí se tež rodakee tisktrua n expedico , Nirodnich tiistá- Bahopisy se nevractji.
doktor Körber Schalkův Ellenbogenův Szell Špindler Drexelův Ferdinandův Uhry panská sněmovna školský výbor
25 article
Posl. dr.«Schůcker a soudr. podali dnes ve příčině účasti státu na sanaci svato- václavské záložny na ministerského předsedu tento dolaz: »Na schůzi vkladatelů a členů zá- ložny konané 16. února t. r., prohlásil předseda, úřadník zemského výboru Schwarz, že vláda za- mýšlí záložnímu spolku »Důvěra« na 2 proc. povoliti zálohu a že spolek »Důvěra« účastní se velikým kapitá- lem sanace sv. václavské záložny. Tolo večejné tvrzení může vzbuditi domněnku, že vláda skulečně zamýšlí disponovati svévolně státním majetkem, aby napra- vila zločinné skutky a nahradila škody, které způso- beny byly nedostatkem potřebného dozoru a revise. Vkladatelé a členové svatováclavské záložny, kteří nejsou vinni touto katastrofou, ale kleří byli těžce poškozeni, jsou obětmi několikaletých defraudacía podvodů nesvědomitých lidí, kteří mají býti za to pohnání k nejpřísnější zodpovědnosti. Nemůže však býti dovoleno, by stát poskytnutím státní subvence umenšoval vinu těchto lidí a následky jejich zločin- ných skutků bral na sebe. Proto podepsaní poslanci činí tento dotaz: »Spočívá prohlášení předsedy, uči- něné 16. února na schůzi vkladatelů a členů svato- václavské záložny v Praze, že vláda zamýšlí přimo nebo nepřímo zálož. spolku »Důvěra« za účelem sa- nace svato-václavské záložny půjčiti 2 mill. K nao proc. na pravdě, a ne-li, jak zamýšlí ministersky předseda veřejně doložiti nepravdu tohoto tvrzení
Posl doktor Schůcker Schwarz Tolo Praha
26 article Z parlamentních výborů. Z Vídně, 18. února. (C.- B.)
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 18. února. (C.- B.) Ve schůzi pojišťovenského odboru pro prodloužení požárního pojištění prohlásil vládní zá- stupce, odborný přednosta dr. Wolí. že v minister- stvě vnitra uvažuje se již referentská předloha o za- ložení, zařízení a hospodářství pojišťoven a také pří- pravy k zákonu o pojišťovací smlouvě jsou ukončeny Po vyřízení těchto předloh zjedná se bezpečný základ pro zvláštní úpravu požárního pojišťování. K návrhu poslance Lemische bylo toto prohlášení protokolováno a usnešeno požadati předsedu minister- stva, aby ustanovil lhůtu, kdy bude předloha podána a vláda tuto věc podporovala. Odbor zdravotního výboru pro Kulpův návrh o postupnosti lékárnických koncesí usnesl se vyzvěděti na předsedovi ministerstva, kdy podána bude slíbená předloha vládní o lékarenské reformě a zejtra odpoledne pol ačovati v poradě. Se schůze národohospodářského vy boru sešlo, proto že nedostavil se dostatečný počet členů. Ve schůzi výboru k úlevě nouze poslanec Holanský učinil na vládu dotaz, proč dosud ne- byly rozděleny státní peněžité podpory povolené rolníkům lounským, krupo- bitím postižený m. Odborný chef Roža prohlásil, že ihned vše za- řídí, aby podpory ty co nejdříve rozděleny byly. Poslanec dr. Dyk líčil katastrofu, která stihla obec Střítěž, kdež ohném 12 statků zničeno a žá- dal vládu, aby telegraficky poukázala okresního hejtmana v Klatovech za okamžitou pomoca zaslání podpory. Vládní zástupce dr. Roža to příslíbil.
doktor Wolit Lemisch Kulpův Dyk Roža Vídeň Střítěž Klatovy
27 article Ku poctě padesátých narozenin Jaroslava Vrchlického.
Ku poctě padesátých narozenin Jaroslava Vrchlického. Projevy srdečného blahopřání, obdivu a úcty sle- tují se stále se všech stran do pracovny Vrchlického. Podobně jest tomu i s dary, jež změnily tichý jeho pokoj v gallerii nejrůznějších cenných a pozoruhod- ných předmělů. Z přečetných dopisů během včerej- šího dne došlých uvádíme tyto, jež odeslali: pí. K. Kaizlová, Jindřich Kaan z Albestů, Karel B. Mádl. Ferd. Herčík, dr. J. V. Nováček, proť. dr. J. Máchal s chotí, prof. Al. Metzl, Xaver Menhard Litoměřický, arch. A. Balšánek, rabín Kaminka, Louisa Jeřábaková, F. Matějovský, finanční rada Jos. Wiesner, prof. dr. Karel Maydl, prof. G. Pecháček, Fr. Baumgartl, Fer- dinand svob. p. ze Saaru, JUDr. Vojtěch Frič, Primus Sobotka, z. inspeklor Kastner, pl. L. Matějovská- Vlčková, prof. dr. K. Domalíp, Karel Weis, Jan Osten, řed. A Strnad, L. Schmidl- Beauchez, Občanská be- seda »Zdík« ve Zdicích, Městská rada tamtéž atd.
Vrchlický K Kaizlová Kaan Albestus Mádl Herčík doktor J V Nováček J Máchal profesor Al Menhard A Balšánek Kaminka Jeřábaková F Matějovský Wiesner Maydl G Pecháček Baumgartl JUDr Frič Kastner L Matějovská Vlčková K Domalíp Weis Osten Strnad L Schmidl Beauchez Zdík Francie Fery Saar Jos Primus Sobotka
28 article
Projevy zaslali: Čtenářská beseda »Pře- mysl« v Jilovém (výraz nejhlubší úcty a nejsrdeč- nějšího blahopřání); Židovský spolek lidový v Praze; dále Národní jednota severočeská tohoto znění: Ústřední výbor Národní jednoty se- veročeské ve schůzi, konané dne 17. února, uanesl se na tom, aby Vám, slovutný mistře, u pří- ležitosti padesátých narozenin Vašich vysloveno bylo blahopřání Národní jednoty severočeské. Vyhovujeme radostně usnesení tomu a přejeme Vám, abyste si odnesl nejkrásnější vzpomínku na své padesáté vý- ročí životní, kteréž zároveň je významnou slavnostl národní, i aby další mnohá léta plynula k radosti Vám a ůtěše národa. Jednota naše má zvláštní svůj úkol: ochranu a posilu českých menšin v krajích vělšinou německých. Ale to neznamená, že by si nevšímala dějů celého národa se týkajících, naopak v každém celkovém pokroku národním vyhledáváme prospěch pro české menšiny. A tak i ve Vaší, slo- vutný mistře, přímo zázračné práci duševní nalezáme bezpečnou oporu pro duševní čásť menšinové práce. Vy povznesl jste vysoko české jméno, Vy učinil jate český národ známým ve všem vzdělaném světě — zdaž nepovznesl jste tím sebavědomí českých menšin, zdaž neposílil jste je v přesvědčení, že je cti býti částí českého národa, že česká duše stačí sama sobě a že není třeba hledati povznesení v odrodilectví?
Praha národní jednota
29 article
Za tu vznešenou, neskonale záslužnou práci přijmě- tež, slovutný mistře, vroucí dík nůš i českých men- šin, jejichž jménem jsme oprávněni mluviti. A račte vzíti k vědomí, že dle sil svých a v mezích svého působení přičinila se Národní jednota severočeská k oslavě Vašeho padesáliletí tím, že prostřednictvím damského odboru Národní jednoty severočeskév Mladé Boleslavi položila základ k veřejné knihovně české v Liberci, jež ponese jméno »knihovny Vrchli- ckého« a bude v první řadě obsahovati všechna Vaše díla. Přejíce Vám nejdokonalejšího blaha a pro- jevujíce Vám nejhlubší úctu podepisujeme se za Ústřední výbor Nár. jednoty severnčeské JUDr. Jos.
JUDr Jos Mladá Boleslav Liberec Vrchnout
30 article
V. Štumpí, jednatel, Jindř. Nechanský, starosta; Moravskosslezská beseda v Praze. K ne- konečné řadě lěch, kteří dnes spěchají, by Vašemu Blahorodí tlumočili svá přání, dík a obdiv zároven, dovolujeme si připojíti se též my jako zástupcové Moravsko-slezské besedy, střediska to Moravanůa Slezanů v Praze usedlých. Ze srdce vděčnéhoa upřímného přejeme Vaší Slovulnosti mnohá ještě spokojená a šťastná léla v oné zázračné duševní síle, která zajisté ještě vytvoří hojné skvosty lite- rární ke cli, radosti a slávě národa českoslovan- ského. — Tělocvičná jednota »Sokole smíchovský. U příležitosti 50tých narozenin Vašich, v den, kdy celá vlast a celý národ s pýchou a chloubou vzhlíží k Vám, jednomu z nejvělších synů svých, spěcháme i my, abychom povinný hold vzdali Vám za veškeru tu neůnavnou a bezpříklad- nou prácí, kterou Jste k obohacení literatury českě vykonal a jí svými díly i v literaturách národů světových čestného místa vydobyl a uznání získal, Nechť Všemohoucí zdvojnásobí ještě řadu let Vašich Vám ku blahu a štěstí a drahé vlasti naší ku pro- spěchu a slávě! Tomu z plna srdce voláme upřímné sokolské »Na zdar!« — Městská rada král. města M la dé Bole slavi. S radostným poci-
Jindřichův Nechanský Moravskosslezská Slezan Praha Moravskoslezský městský rada král . město M le dé Bol slav