Strana 724.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXXVII.

naše kruhy zemědělské, že odvezeno bylo do Spojených Států Amerických z pro- duktů zeměděl.: živých zvířat za 7,684.474 dol. (r. 1910 za 7,703.000 dol.), umělého hnojiva za 10,816.504 dol. (r. 1910 za 9,438.417 dol.), ovoce za 44,164.650 dol. (r. 1910 za 39,401.168 dol.), koží (teletin, kozin, hovězin, ovčích koží) celkem za 21,226.228 dol. (r. 1910 za 11,814.440 dol.,) masa a mlékařských výrobků za 13,548.962 dol. (r. 1910 za 13,238.118 dol.), z toho jen sýra za 8,250.530 dol. (r. 1910 za 7,563.276 dol.), semen za 24,131.914 dol. (r. 1910 za 25,076.942 dol.), cukru za 99,383.455 dol. (r. 1910 za 113,888.628 dol.), sušené zeleniny za 10,893.447 (r. 1910 za 8,700.000 dol.). Rak. Uhersko participuje na celkovém dovozu do Spoj. Států summou 21,083.336 dol. (proti 16,241.191 dol. r. 1910).- Budiž ještě ku konci podotčeno, žei v Americe drahotní poměry ochromují veškeren hosp. život právě tak jako u nás.

Sekretář zemědělství dotkl se ve své vý- roční zprávě i této palčivé otázky a z jeho šetření jde na jevo, že konsument více jak dvakrát tolik platí za potraviny, nežli farmář za ně dostane. Klade pak ve své zprávě nezodpověděnou otázku: „Konsu- ment plati jeden dollar za potraviny; farmář dostane z toho méně než 50 centů — kdo obdrží zbytek?“ Úporný boj proti trustům snad dává na tuto otázku částečné vysvětlení. Neboť trusty v Americe jsou k drahotní otázce v témže poměru jako u nás kartely. Americké občanstvo doufá zlacinění životních potřeb od šťastné volby presidenta. Zdá se však, že vůči trustům bude i. nový president, jako až dosud všichni, bezmocný, ať jim bude Wilson, Taft nebo Roosevelt. Spíše bude drahotní míra zmenšena částečně snížením celních tarifů; alespoň v přítomném boji volebním jest snížení celních tarifů mocnou agitační zbraní. rod Weilandtův systém zajiško vací V pojišfování dobytka a koní. Podává Stanislav Havelec, úřadník zajišťovaci banky.

Aby se docílila zajišťovací prémie ve správném poměru ku škodám, zavádí se od- stupňovaná zajišťovací prémie a sice těm spolkům místním, které buď nic neb jen v malé míře zajištění použijí, poskytuje se z docílených přebytků dividenda. Tato po- skytovaná dividenda není spolkům vyplá- cena, nýbrž na jich účtě k dobru připsána a může o to býti v příštím roce zajišťovaci prémie menší. Za účelem odstupňování premie zajišťo- vací jsou utvořeny 3 třídy a platí jako mě- řítko procentní sazba sumy, kterou potře- boval místní spolek ku krytí škod. Ku třídě přísluší všechny spolky, které při pla-

PUMPY VODOVODy becní, hospodářské aj. studnič., močůvkové ai. Jnž. Jaroslav Matička, dříve Pekař a Vačkář, Praha-Karlín — továrna čerpadel. Karlova 34. — cení škod úrazových příspěvků nepotřebo- valy a plnou zajišťovací prémii svazu od- váděly (žádná spotřeba vlastní zajišťovací prémie). Ke třídě II. náležejí ony spolky, jichž škody nepřevyšují normální škodovou hra- nici a pokladnu svazovou nepotřebovaly, ale ze zaplacené zajišťovací prémie část spotřebovaly (částečná spotřeba zajišťovací prémie). Ku třídě III. náležejí ony spolky. jichž škody normální hranici škodovou pře- kročily a scházející obnos svazem muse býti doplacen. (Vlastní zajišťovací prémie zcela upotřebena a mimo to scházející zby- tek doplacen svazem). Obnáší-li průřizná škodová hranice u všech místních spolků sdružených ve svazu ku př. 1.25%, je utvořeno kolem této hra- nice vyrovnávací pásmo. Rozsah vyrovná- vacího pásma řídí se dle výše zajišťovací prémie. Vybírá-li se zajišťovací prémie 50 ze 100 K sumy, pak vyrovnávací pásmo rozdělí se na 50tihaléřové stupně, jichž středem jest získána průřizná škodová hra- nice. Nejvyšší stupeň vyrovnávacího pásma tvoří normální škodová hranice, odkudž již pak zajištění se upotřebí. Znázorněno graficky vypadá asi takto

normální škodová hranice

vyrovnávací pásmo řízná škodová

Všechny platby činěné svazem ku kryti škod jsou spolkům na jich účtu k tíži při- psány. Pokud spolek přináleží svazu, ne- může svaz vzhledem k těmto závazkům žádné konsekvence s právním účinkem vy- voditi. Jen při vystoupení spolku ze svazu jest dluh tento vymáhán a musí býti za- placen, za což ručí všichni členové soli- dárně. Docílí-li svaz z ročního obchodování přebytek, pak je použit dle návrhu a schvá- tení představenstva svazu. Po doplnění re- servního fondu zbylý přebytek je v první řadě k dobru připsán I. třídě a z částilI třídě. Nestačí-li pohotové prémiové příjmy po- kladny svazové ku krytí potřebných správ- ních výloh a odškodnění, pak svaz má právo vybírati doplatky a to buďto: a) Zvýší-li se normální škodová hranice u jednotlivých spolků nebo u všech svazu náležejících spolků; b) vybírají se přímé doplatky oněch členů svazu, jichž konto je obtíženo. Tyto doplatky nesmí přesahovati 100% jednotné zajišťovací prémie. Doplatky jsou ustano- veny dle poměru obtížených kont; c) vybírají se přímé doplatky všech členů svazu ve formě zvýšených zajišťovacích prémií. Doplatky musí býti zaplaceny svazové pokladně během 14 dnů po jich oznámení.

Zvýšení normální škodové hranice může se státi u jednotlivých spolků po třech účet- ních letech. Po desíti letech utvoří se za každých okolností vyrovnávací pásmo kolem desítileté průměrné škodové hranice. Spolkům solidně spravovaným, které nejméně 10 let žádných příplatků svazu nepotřebovaly, po- skytuje svaz na základě usnesení předsta- venstva svazového zvláštní výhody. Zajišťovací smlouva může od obou kon- trahentů býti vypovězena nejméně 6 měsíců před pevně smluvenou pojišťovací dobou. Svaz je oprávněn v každé době plnomoc- ným úředníkem vykonati revisi v místní po- jišťovně a má právo řádné nebo mimořádné valné hromady místního spolku se súčast- niti s hlasem poradným. Mimo to členství ve svazu přestává: 1. právoplatnou výpovědí; 2. vyloučením ze svazu na základě usne- sení představenstva svazu: a) pakli spolek, ač vyzván, prémie nebo doplatky déle než šest neděl po výzvě ne- zaplatil; b) sezná-li svaz, že vedení spolku neod- povídá požadavkům svazu; vyloučený spolek ztrácí veškerá práva na plnění i jmění svazu. Z toho se může od- volati během 14 dnů na dohlédací radu, která neodvolatelně rozhodne. 3. Rozejítím se spolku. Weilandtův systém má zaveden od roku 1907 rýnský selský spolek v Kolíně n. R. a dobře se osvědčuje. Kopie téhož systému s malými odchylkami užívána jest v Sasku a po 4letém nyní užívání vykazuje rovněž dobré výsledky. Weilandt tento původní systém zjedno- dušil a přizpůsobil i na pojišťování dle kusu a pracuje nyní opětně dle získaných již zku- šeností ho zlepšiti a zdokonaliti. rod

Potřeba nápoje u zVířat domácíck je různá dle věku i druhu zvířat, dle jakosti píce, dle teploty stájí, ovzduší, dle činnosti zví- řete. V útlém mládí buď nápoj hojný, aby cévstvo se rozšířilo, v pozdějším ale věku buď napájeno zvíře skrovněji a skrovněli, abychom dostali zvíře „nezbahněné“, těla raděj suchého, válco- vitého, hutných svalů. Zvíře suššího utváření nemá tak silnou náklonosť ku transpiraci, po- cení, což je zvlášť pro tahouny, koně jízdecké i kočárové důležito. Zvířata krmená šťavnatou pící, pící zelenou, řepou, řízky, výpalky nepotřebují takové množ- ství vody jako zvířata krmená pící suchou. Vše- obecně se počítá na 1 kg píce u ovce a kozy 2—3 1, koně 3—4 l, skotu 4—5 1, krav 5—6 l, vepře 6—7 1. Jeví se tedy celková spotřeba vody denně u koně 400 kg živé váhy při su- chém krmivu na nápoj 30 l, k čistění 10 1, pa- se-li se 10 1 k pití; kůň 600 kg těžký při su- chém krmení spotřebuje k pití 45 1, k čistění 10 1, pásl-li by se 15 1; kůň 800 kg těžký při suchém krmivu vypije denně 60 1, k čistění třeba 10 1, pase-li se, obnáší jeho denní spotřeba ná- poje 20 1 vody denně. Kráva vážící 500 kg při suché píci 60—80 l, podává-li se nápoj teplý 70—90 1; při silnějším krmení výpalky neb řepou do 40 kg denně, pak při krmení řízky v dávce až 50 kg 30. 1 vody denně; při krmení zelenou pící v chlévě 30i, na pastvě 20 l. Býk 700 kg těžký při stájovém suchém krmení denně spotřebuje 70 1 vody. Vůl 600 kg těžký při suchém krmení vypije denně 60—75 1 vody, při krmení výpalky neb řízky 20—25 1 denně, na pastvě 20—25l.