Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek 30. července 1909.

Praha

3

Číslo 208.

4 article

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administracin na měsle. na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvají donáškou na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K e2k vo filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měslc. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvoji zásilkou na měsle 3 K 80h na čtvrt lsta . . . . ii k ei

Praha

5 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Rekonstrukce rakouského ministerstva není pr ještě na čase. Z Vídně, 30. července. Vzhledem na zprá vy o možnosti rekonstrukce kabinetu Biener thova prohlašuje „Reichsp.“, že dnes není ještě čas, aby se o podobných kombinacích mluvilo Manévry s hlavním stanem jako ve válce. Z Vídně, 30. července. »Zeit« oznamuje Při letošních manévrech císařských bude zřl zeno armádní velitelství, které bude míti takové složení, jako pro případ válečný. Bude tedy zřízen zvláštní hlavní slan — attaché qusrtien — jehož velení svěřeno bude podplukovníkovi Urbanskému z Ostřimeče a setník Gustav Hupka bude mu přidělen. V tomto hlavním stanu bu- dou všichni cizí vojenští attacháové, kteři se súčastní manévrů a eventuelně zvláštní vojenské oddily spojené. Nová úprava generálního štábu. Z Vídně, 30. července. (K. k.) Se zřete lem na zprávy některých listů, uveřejněných pod názvem: »Nová úprava generálního štábu se sděluje s povolaného místa: Pravdouje pouze, že některá ustanovení o vnitřní službě v říšském ministerstvu vojenství a jeho pomoc- ných orgánech mají býti podrobena revisi, při čemž dosavadní obor říšského ministerstva vo- jenství ovšem nijak nebude dotčen. Všechy jiné. v souvislost s tím uváděné zprávy se zakládají na kombinacích. Žádné konference vůdců stran. Z Vídně, 30 července. Zpráva liberecké »Volksztgu.«, jakoby vláda chtěla zavésti mezi 20 —25. srpnem úrady vůdců stran za účelem vyjasnění situace, neshoduje se s pravdou.

Reichsp Urbanský Ostřimeč Hupka Vídeň

6 article

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 30. července. (K. k.) »Wiener Zlg.« oznamuje: Ministr spravedlnosti jmenoval notářského kandidáta v Litoměřicích dra. Otu Putze notářem v Žacléři. Soudcovské jmenování na Moravě. Z Vídně, 30. července. Ministr spravedl nosti přesadil radu zemského soudu a před- nostu okresního soudu dra. Ottokara Plcha z Náměšti do Jiblavy. Dále jmenoval rady zemského soudu: sub- stituta stát, zastupitelstva dra. Maxe Kwiecha ve Znojmě pro Uherské Hradiště, přednostu okresního soudu v Brně ryt. dra. Vladimíra Za- pletala z Luběnova pro Brno, Raimunda Schwandu v Moravské Ostravě a Adolfa Skorpíka v Nov Jičíně pro Nový Jičin, přednostu okres. soudu Adolfa Švece v Přerově tamže, okres. soudee a přednostu okresního soudu Kubelku ve Vel. Meziříčí pro Holešov, soudce Aloisa Kalusehu ve Fulneku pro Fulnek, Vincence Janíčka v Tiš- nově pro Náměšt. Okresním soudcem jmenoval soudce dra. Hugona Bachricha v Uherském Ostrohu tamtéž, dra. Michaela Eeksteina v brněnském obvodu vrchního zemského soudu pro Moravskou Tte bovou, Theodora Schustra v Odrách pro Biel- sko, Jaroslava Čižka v Uherském Ostrohu pro Valašské Mezířičí. Dále jmenoval soudci auskultanty Rudolfa Veselého pro Vízovice, dra. Kunesche pro Odry. dra. Niegmara pro Židlochovice, Sehwandu pro Brno a Václava Náhlovského pro Skočov ve Slezsku.

Wiener Zlg Putz doktor Plch Kwiech Vladimíra Raimund Schwanda Skorpík Švec Kubelka Kaluseha Janíčko Michael Eekstein Schustr Čižek Veselý Vízovice Kunesch Náhlovský Vídeň Litoměřice Žacléř Morava Náměšť Jiblava Znojmo uherský Hradiště Ostrava Přerov Vela Holešov Fulnek Odra Biela Židlochovice Skočov okresní soud v Brno Luběnov pro Brno Nova Jičín Hugona Bachrich Sehwand pro Brno

7 article

Dozvuky k poslední srbské krisi. Z Berlína, 30. července. »Local-Anzeigru se oznamuje od petrohradského korespondenta“ »Ve své 16. t. m. otištěné korespondenci jsem tvrdil na základě informací z diplomatických kruhů ruských, že ruská diplomacie se obrátila v posledním stadiu srbské krise o intervenci na Německo, kteréžto žádosti Německo také vyhovělo. Proti tomuto měmu tvrzení namitly jiné listy, že zprávy ty nejsou pravými a že jsou z ofictál- ních německých pramenů. K tomu prohlašuji,

Berlín Německo LocalAnzeigra

8 article

že trvám v plném rozsahu na svých zprávách a že nemám žádných informaci z německých kruhů, nýbrž ze zdejších dobře informovaných diplomatických kruhů.« Dr. Conci pro shodu německo-italskou. Z Vídně, 30. července. Říšský poslanee dr. Conci píše v »N. Fr. Pr.«: »Myslím, že slovinské neoprávněné a bezohledné potírání naší právnické fakulty u Italů nevzbudí žádných sympatií pro Slovanskou jednotu. Doufám, že dosavadní dobré vztahy mezi Némci a Romány budou dále trvati, při čemž ovšem musí býti vyplněn předpoklad, že rozhodně se budou Němci zastávati našich universitních požadavků a vystříhají se vzájemných národnostních třenio a budou bráti povždy ohledy na potřeby román- ského obyvatelstva. Projev rumunských žurnalistů do Francie. Z Pešti, 30. července. Aradská »Tribuna« vyzývá všechny rumunské žurnalisty v Uhrách aby jí udělili svolení k podepsání odpovědi, kterou jménem rumunských žurnalistů pošle francouzským žurnalistům, kteří poslali ve pří- čině záhřebského procesu presidentu maďarského žurnalistického klubu »Othon« telegram. Tato odpověď bude vypracována v redakci »Tribuny« List považuje tuto manifestaci rumunských žur- nalistů za nutnou proto, že uherští žurnalisté dle náhledu »Tribuny« zamlčeli pravou pod- statu věci a proto též jest povinností rumun ských žurnalistů, aby to svým kollegům fran- couzským vysvětlili.

doktor Conec Italos Němec Othon Vídeň Francie Pešť Uhry

9 article

Válečné starosti Anglie. Z Londýna, 29. července. (K. k.) (Z doln sněmovny.) Za rokování o návrzích výboru pro obranu říše zmínil se ministerský předseda Asquith o různých záležitostech, jež spadají v pravomoc výboru, jako na př. také o vzdu- choplavbě a její příštím vývoji. Rovněž tak zkoumal výbor otázku vpádu. Dospěl jedno- myslně k přesvědčení, že pokud je náležitě za- bezpečena britská nadvláda na moři, je vpád ve způsobě naznačené lordem Robertsem naprosto nemožnou operacl. Je tudíž úkolem admirality zachovati převahu na moři v takové míře, abychom nadvlády nikdy nemohli pozbýti. Dále navrhuje výbor, že musíme míti ve vlasti obrannou armádu. Vyhoví-li se požadavkům vojska a námořnietva, je země bezpečna před vpádem; k tomuto názoru dospěl výbor po dů- kladné úvaze. Balfour vyslovil povšechně souhlas s důvody Asquithovými. Návrhy komise byly pak schváleny. Rovněž byl ve třetim čtení přija zákon o burse práce.

Asquith Roberts Balfour Asquithův Anglie Londýn doln sněmovna

10 article

Car nepojede do Cařihradu. Z Cařihradu, 30. července. (K. k.) „Jen Gazeta“ se dovídá z autentického pramene, že se car Mikuláš vzdal úmyslu navštíviti Cařihrad Změna na perském trůně. Zalýkání a popravy. Z Berlína, 30. července. Z Teheranu s oznamuje »Local-Anzeigru«: Dnes se odbyly při západu slunce první popra,v y. Sani el Asaret byl pověšen přímo před ministerstvem války a Muzafer Muelk byl zastřelen. Ostalní hlavní vůdci reakcionářů byli dnes odpoledne dodáni ministerstvu války. Také několik vy- sokých důstojníků dělostřeleckých, kteří se zúčastnili v minulém roce na bombardementu parlamentu, bylo zatčeno a lid žádá, aby na nich vykonán byl rozsudek smrti. Oče ká- vají se dalš! popravy. Lidoví řečníe mluví s balkonů ministerstva války o děsných skuteích odsouzených revolucionárů. Revoluce ve Spanělsku a boje v Marokku. Z obklíčené Barcelony Z Madridu, 30 července. Mě sto Bar- celona jest od svého okolí úpln odřiznuto. Pro vojenské obkli žeo

Mikuláš Cařihrad Berlín Spanělsko Maroko Madrid LocalAnzeigra Muzafer Muelk

12 article

čení jest město nedostatečně zá- sobováno potravinami, pročež tam panují ohromně vysoké ceny všeho. Měšťanstva se zmocnil ohromný nepokoj a postrach. Jest obava, že v městě, které je nyní skoro celé vrukou povstalců, budou se díti ještě mnohem horší věci než dosud. Vojsko jenom s nechuti postupuje proti revolucionářům Z Paříže, 30. července. V Barcelo né minul včerejší den ještě krva věj než se očekávalo. Se tří stran se střílelo na revolucionáře. Pohle na ulice, rozstřílené od děl, j e s strašný. Všude leží zkrvavene mrtvoly a četní ranění. Pohřeb pa- dlých dává přiležitost k hlučným manifestacím a demonstracím. Všude možno viděti ženy a děti, any hledají zmizelé členy rodiny, zvláště živitele. Boje mezi pěchotou a revolucionáři trvají dále. Srážky lidu s vojskem. Z Tudele, 30. července. Ve městě tomto které leží v provincii Navaře, zabránil lid reservistům, aby vstoupili do při- praveného vlaku. Vojáci stříleli do lidu. Dvě osoby byly zabity a mnoho zraněno.

Pohl Paříž Tudela

13 article

Odzbrojené četnictvo. — Odboj záložníků. Z Cerbere, 29. července. (K. k.) V Gra- nollersu byly vypáleny dva klá- stery. V Casa della Selva odzbro- jilo obyvatelstvo četníky, zajalo je a zavřelo do kasáren. Z povo laných záložníků ročniků 1906 1907 a 1908 se nedostavil ani je diný. Z Londýna, 30. července. Ze San Sebesti- ana se oznamuje, že počet vojínů, kterí prchají od svých praporů, je stále větší. Velký počet španělských reservistů, kteří přišli z ciziny, vrátili se opět, kdyi se dověděli o vážném stavu v Barceloně a Me- Karlistický nápadník trůnu již se hlásí. Z Londýna, 30. července. Syn dona Car- losa, prine Jaime, vydá v nejbližších dnech manifest, v němž reklamuje u přiležitosti nyněj- ších demonstrací protikrálovských ve Španělsku trůn pro sebe. Jest nepochybno, že povstání bylo už dlouho připravováno a že nejsou n něm účastní jenom anarehisté, nýbrž také karlisté Nový krvavý boj u Melilly. Z Oranu, 29. července. (K. k.) Z Melilly se sděluje: Boj dne 27. t. m. byl pr Španěly velmi vražedný. Pirát z Riffu bylo 30 000. 3 setniny špa- nělské pěchoty zmizely. Nemocnice jsou přeplněny raněnými. Fran- couzskou vládou k dopravě po- travin do Melilly určený parnik »Aude« opustí dnes v noci' Oran. Úřadní zpráva o tomto boji, lelegrafovaná dne 28. t. m z Melilly, praví: Pro veliké ztráty za boje dne 27. t. m. opustili Maurové posice proti pravému křidlu španělského vojska couvli na druhou stranu vrehu Gurugu. Křižák »Numantia« odplul do Alhucemasu, který je ohrožen domorodci. Harce, která bojuje u Me- lilly, dostalo se posily 5000 mužů. Pohřeb ge- nerála Pintose a ostatních padlých důstojníků vojáků byl vykonán s velkými poctami.

Jaime Španěl Fran Maurová Gurugu Cerber Londýn San Sebest Barcelona Španělsko Oran Melilla Aude Casa della Selva

15 article

Vládní konejšení Z Madridu, 29. července. (K. k.) Minister- ský předseda Maura prohlásil po dnešní mini sterské radě, že se situace v Barcelouě poněkud zlepšila. Vyslané tam vojenské posily umožní generálnímu kapitánovi potlačiti nepokoje. Z Madridu, 30. července. (K. k.) Úřadně se sděluje: Zprávy z Barcelony znějí uspoko- jivě. Na předměstích střílelo dělostřeleotvo a způsobilo odbojníkům velké ztráty, načež je za- hnala jízda. Pozůstalí se vzdali a odevzdali zbraně Zbývá ještě vykliditi osady v okolí Barcelony,

Maur Madrid Barcelona

16 article

dlání v nichž se zdržují ještě menší oddíly vzbou- řenců. Z Melilly, 30. července. (K. k.) Za včerejš den se neudálo nic nového. Generál Marina pře- hlížel tábor. V nepřátelském ležení vládne klid Parník „T'uerto Rico“ připlul sem s vojskem Z Molilly, 30. července. (K. k.) V táboře je klid. Připlul sem parník „Puerto Rico“ s no- vým vrchním velitelem španělského vojska. Mau rové prosili o dovolení, aby směli prodávati své zboží, Zlé zprávy z Melily. Z Londýna, 30. července. Z marockého bo- jiště docházejí zprávy pro Španěly svrchovaně nepříznivé. Vojsko generála Mariny je prý docela již vysíleno. Generá žádá proto, aby bylo vysláno na povaleni Kabylů asi 75.000 muž vojska. Bojuje se již u samého mě- sta. V posledních bojich padlo přes tisíc mužů španělského vojska, deset vyšších důstojníků a velmi mnoho nižších a poddůstojníků. Raněno bylo na dva tisíce mužů. Hipodrom je naplněn mrtvolami. Palba trvá neustále, ježto Kabylové chtějí rozhodnutí způsobiti dříve, než přijdou španělské posily. Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů «. ) V Záhřebě, 27. července 1909.

Španěl Kabyl Melilla Molilla Londýn Záhřeb Rico Puerto Rico

17 article Nastič.

Nastič. »Uslechtilý člověk« i vlnu kupoval. Nyn po živém »obchodním produktu« se shání Hledá mýdlo, aby svou »špinu« umyl. Kousek mu ho poslal redaktor »Wiener Allg. Ztgu.e Mandt ve způsobě telegramu, který oznamuje že dr. Friedjung béře na zpět svoje někdejší prohlášení v »N. F. Presse« o »velkém politiku z Bosny« učiněné. Připomeneme čtenáři onen projev dra Friedjunga. Hásalo se, že Nastič baronem Rauchem byl podplacen a že s Nastičem každý, kdos pošpinit nechce, jen v rukavičkách jednat může. Dr. Friedjung »mužně« odvolává a Nastič je čest jako holubice! Ale o idnální očistu tu nejde. Jinam se míří: na ukázání zbytečnost povolati dra. Friedjunga jako svědka k »hrdel- nímu« soudul Dnes, na počátku líčení. Nastič s telegra mem se vytasil. Dr. Popovič nenalézá soudn dvoranu vhodným místem k uplatňování všeli- kých tažení tisku. Obhájce potom ukazuje na mnohé rozpory ve všech výpovědech »velkého muže«. Jeden ten rozpor zasluhuje, aby byl vytknut, Nastič tvrdil dříve, že dlouho svému šle chetnému srdci ukládal mlčení, že byl něm jako hrob, dokud se nestal předmětem nezříze ných útoků k vůli tomu, co jako svědek (!) n Cetyni vypovídal. A to tvrzení je nepravdou On hned, jakmile ze Srbska odejel, vše černo- horské vládě prozradil.

Nastič Wiener Allg Friedjung Rauch doktor Popovič Cetyňa Bosna Srbsko

18 article

Styšme, jak nyní ten rozpor vykládá. Nen rozporem a je jen následkem neúplné stylisace Pri svém tvrzení »velký politik z Bosny« mě na mysli jen širší veřejnost a ne černohorskou vládu. Bídná rafinovanosl Dr. Dušan Popovič nemilosrdně stav zrcadlo před ušlechtilou tvář »ělověka vzneše ného « Štlebí se z něho obraz vysloveného lháře Ten tvrdil, že proto bratřím Pribičevičovým jen »konkretní skutky« uvede, ale jeho tvrzení i v tomto případé bylo jen lichým žvaněním (dobře zaplaceným) Neuvediť do dnes o profe- soru bohoslovi, Valerianu Pribičeviči ani zbl »konkretního skutku« Nyní Nastič vysvětluje, co si pod tou »konkretnosti« myslil. Vztahovala prý se na psaní Adama Pribičeviče, v klerém bylo i Vale- rijana vzpomenuto. Ale bldák zapomíná, že Accurti ve své obžalobě pro ubožáky tres smrti navrhuje a že žádný poctivý člověk bys na svědomí nevzal lichým plácáním na šíji ne vinné oběti zadrhnout oprátku kata !

doktor Popovič Pribičevičův Pribičevič Nastič Accurt Bosna

19 article

V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za 9h večerni . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . l večerní . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplnceni a innerty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se těl redakca, liskárna a sxpedice „Národních Listu“ Rukopísy se nevracsjí.

20 article

A nyní dvoranou zahlučela bouře, jaké v ní dosud nebylo! To obhájce, dr. Popovič. se táže Nastiče, zdali na Cetyni své výpovědi četl anebo mluvil. »Velký muž« rozhodně po- pírá, že by byl své výpovědi četl. Dr. Popovič však přísně a pevně kárá » korunního svědkas ze lži. »Co tomu řeknete, když vám předvedou stenografy cetyňského procesu, kteří pod pří- sahou vám dokážou, že vy tehda svoje výpo- vědi jste četl ?« Ničemu jakoby kopřivami sešlehal. Kroutí se, vzpírá se, zuří a láteří. Vymršťuje se z svého místa a řve jako poraněné zvíře. Ale obhájce klidně pohliží na ten nepřiro- zený a uměle předstíraný řev a pevně dí: »Titiž stenografové se tu nalezají !« A »ušlech- tilý člověk« stupňuje svoji mimickou i slovní komedii a divě huláká: »Vy lžete ! A mluvíte-li tak, tož porušujete úřadní tajemství!« Vše, co dokazuje prolhanost darebáka, je porušením »úřadního tajemství«. A vše je úřadním tajemstvím. Celá nedávná minulost, všechna ta špína, každý ten spád k zrůdným pudovým choutkám, každá zrada, každý ten jidášský peníz, který se na prsty ničemy přile- pil, vše je »úřadním tajemstvím«. Úřadní zjev- nosti je jen ten přízrak šibenice, který již po dobu tohoto roku plaší celý vzdělaný svět!

doktor Popovič Nastič

21 article

Po něm »hrdla si derou« i Aecurti i Tarrabochio. Zvláště Accurti. Jeho jestřábl oko srší vztekem. Však už ví, na kom si svoji zlobu vylije. Na stenografech. Povídá to nepokrytě: »Ano, stenografové porušili přísahu a já proti ním zavedu úřadní šetření«. Hle, pojednou na- lezá, že i to, co na cetyňském procesu se dělo, je v souvislosti s ličením »hrdelního« soudu. Jen hnus vzbuzuje jeho huronský pokřik. Obžalovaní velice jsou pobouřeni. Povstá- vají ze svých míst a ulevují si roztrpčenými pokřiky. Jasného slova slyšeti není. I obecenstv podlehlo rozčilení. Až potom, kdy největší vlna pobouření dvoranou se přehnala, je slyšet zu- řivý křik »ušlechtilého muže«: »Žádné odpo- vědi nedám dříve, dokud předseda nepročistí tu bídnou chasu stenografů, protože si nejsem jist, že moje výpovědí jimi zťalšovány nebudou.« Ubožátko! Bojí se falšování stenografického protokolu a to u tohoto soudu ! Mizerná ko- medie! Však jsme již v případě dra. Budisavije- viče poznali, jak se ten prolokol vede, jak s celé věty, Aecurtem pronešené, vypouštějí . .. Je věru těžko zůstati při této komedii klidným. Je už na podiv, co vše ty ubohé, dlouhým ža- lářem umučené duše vytrpěti musí. Ach,je svatou dávná pravda, že není muky, kterou by zvíře nepřetrpělo a kterou dovede snášet člověk !

22 article

Bratři Adam i Valerijan jsou ohromeni drzostí Nastiče a násilnictvím Aceurta. Ulevují svým pobouřeným duším výkřiky, jimiž polírají licoměrnou nestoudnost »člověka vznešeného«: »Mičte! Dobře víte, jak se upra- vují protokoly po vašich výpovědech. Do bytu vám posílají stenogramy.« A řekli pravdu ! Ale pravda je nehledané zboží v dvoraně »hrdel- ního« soudu. Vždy hlas ničemnosti ji utlumí, vždy spár násilnosti ji zardousiti hledí. Na sta je prostředků k pošlapání pravdy. Předseda i nyní k nejjednoduššímu s ulíká: vyhání oba bratry z dvorany! A nyní sálem zaznívá dueto dvou rozzuřených »kome- diantů života«. Aecurti i Nastič se předstihují v láteření na stenografy. Na hlavy jich se sypou urážky a podezřívání. Ozývá se i ten vážný i přísný kněz Podu- navac, ten poetivý tlumočnik zákona božího pravdy a pevně dí, na Asourta i Nastiče a opo- vržením pohližeje: »Všechno si zapisujeme, co vy nyní mlavite«. A Tarrabochio neomaleně na kněze láteři a hrubě dí: »Už koukejtu, ať jste venku.« Od- cházidůstojný knéz a na odchodu přísně pro- nášh: »Všechno, co tento človék (Nastič) mluvi, je lží. Ani jedno slovo není slovem pravdy ! Je to sprostý, obyčejný lhář, denunciant a špion. Fuj, chlape prolhaná!« A předseda hned chytá knéze za slovo a dí: Vy sle rekli denuncijant

Adam Nastič Aceurt Poda Valerijan zákon boží pravda

23 title

FEUILLETON.

24 article Z Tyrolska.

Z Tyrolska. bst V Inšpruku, v červenci

Tyrolsko

25 article

Nejen rozhodující politické kruhy, ale i širší ve řejnost německého dilu Tyrolska zajímá se v posled nich letech nemálo o slovanskou otázku vůbec v přední řadě o český národ zvláště, Kdyby sete dělo způsobem slušným, neměli bychom pranic pro všem těm zvláštním výronům, v nichž si některé ty- rolské žurnály libují a téměř den za dnem svému čtenářstvu z dílen různých dopisovatelů předkládají Los přimo bezedné hanóbení Slovanů a zejména če- ského národa po způsobu pražského „Tagblattu“ přesahuje v poslední době všechny dovolené mezo slušnosti a přece, jak známo, nezavdala dosud česká publicistika, širší česká veřejnost a české poselstv na radě říšské Tyrolanům německé národnosti ani sebe menší příčiny k nějaké nespokojenosti nebo ne- vraživosti. Nevlídné nájezdy na Slovany jsou i s ty- rolského hlediska nemístny, zejména v době, kdy tyřolské — jak se říká — směrodatné kruhy úsilovně pečují, aby se návštěva jejich alpské země co nej- více rozmnožila, při čemž jim nejde jenom snad bratry z německé říše, nýbrž také o příslušníky ji- ných národností, a tu troufáme si tvrditi, že tulo zemi navštěvující množství Slovanů, nikterak nepa- trně není a že hmotný, z této návštěvy plynoucí vý- těžek není bez odporu „k zahození“. Ale kdo pra- cuje „v cizineckémi průmyslu“, má býti v politických jiných národností se týkajících otázkách poněkuo opatrnější. To poznali především své doby ve Švý cansku za války bůrské, kdy jediný povel hostin ských dostačil, aby štvaní proti Angličanům ve švý- carském tisku přestalo a také zde v Inšpruku to by holelier Landsee, jenž tehdy po masopustním prů- vodu maškar, v němž karikatury Angličanů prome- novaly, horkokrevné inšpruské kruhy s úspěchen

Angličan Tyrolsko Los Slovan Inšpruk Landsee

26 article

Nacionální výchova tyrolských Němců dle re ceptu Schönererova a Wolfova proti Čechům osvěd- čila se poprvé r. 1900, když se malá společnost z pa řížské výstavy přes Inšpruk do své vlasti vracela a na ulici surově buršáky napadena byla, při čemž byly nenápadné tříbarevné odznaky Čechům s ka- bátů strhány, načež buršáci napadené Čechy do ho stince provázeh s pokřiky: „Ven den lausi gen Če- chen lassen wir uns die Stadt nicht verpesten!“ (o těch vš...., Čechů si nedáme město zamořiti!) Ne méně „důstojný výjev“ odehrál se před několika lety za silně navštíveného koncertu mistra Kociána, jená podal celému svělu skvělý důkaz o kulturní výši ty- rolské pokrokové inteligence v Inšpruku. Za pronika vého hvizdolu, řevu a hulákání provokatérů z kruho inteligentů, jimž velel redaktor Habermann, přerušo ván český umělec tak dlouho, až povolána do sálu policie, kteráž se — nikoliv bez námahy — křiklounů zn ocnila a je z koncertní dvorany odstranila. P ukončení koncertu čekala akademická úřadnická jiná insprucká omladina na těch několik vzdalujícíel se Čechů a zahrnula je nejvybranějšími nadávkami. za něž by se v tomto ohlodu vyhlášené kruhy ulica

Němec Schönererův Wolfův Čecho Kocián Habermann

28 article

sv. Míikuliše na druhém břehu Innu síyděly. Běd

Inn

29 article

českému umělci, jemuž by se zachtělo v Inšpruku pořádati koncertl Ale nejenom ve wolfovsko schönerianské oml dině, také v inšpruské radnici ozval se proti Čechům nepřátelský hlas komického pana Franzla Thurnera, jehož uši prý nemohou snésti protivný český hovo přečetných dělníků z vlasti dvouocasého lva př- bylých a žádal za rychlé zamezení tohoto „neš varu- Pan „Wohifahrts-Franzi“ — tak jej zde totiž jme- nují — žádal zejména stavitele, aby za žádnou cenu české zedníky, nádenníky a přidavače do práce ne přijímali a tak českou invasi nepodporovali. Po veřejném sezení pravil pak jeden ze sta- vitelů: »Dejte nám lepší německé dělníky a pak od straníme české i vlašské a uše vaše budou míti po- koj!« V pravdě, nalezá se v Inšpruku jen nepatrny počet českého dělnictva na slavbách a pan Thurner pozdější kandidát na radu říšskou, mluvil tehdy je- nom pro ulici, což mu však proti nejslavnostnějšímu propadnoti pranie nepomohlo. Co by se bylo s českou delegací na radě řišské stalo, kdyby se tam byl pan Thurner dostal, to ví jen poulnická panenka Maria v Absamu. V Iošpruku udála se však věc přímo děsná, de germánského nebe o pomstu volající, kteráž mysl inšpruckých Wotanů nemálo pobouřila. Dne 19. čer vna 1906 oznamaval »Tir. Tagbit.« inšprucké veřej nosti, že se — 6 brůzo — nenalezají Češí ante portas ale že jsou již pevně usazeni v městě, že tu založili bo jovnou legii v České besedě a že jim nejde o nicji ného než o dobře vypočtenou nástrahu a výpad na zdejší germánské šiky. V dlouhém úvodníku vylíčeny ponurými barvami všechny tv možné z takového českého »Vorstosau

Čecho Franzl Thurner Franz Thurner Marius

30 article

plynoucí následky, nebezpeci při volbách, škody v obchodu a průmyslu, založení českých škol, zkáza německého měsla a na konee denuncován MgPh. p. L Hussak, jenž se na českém provolání podepsal S »Tir. Tagblattem« konkurující »lnnsbr. Nachrich- ten« nemohly zůstati pozadu, to vyžadoval již sím kšeft a dne 25. září téhož roku otiskly výňatek z »Hlasu Nár.« a denuncovaly zdejší večejnosti dva- cet pánů ze založeného zde českého spolku, jak se samo sebou rozumí jen za tím účelem, aby jim zde pobyt ztrpčily a mnohého v povolání poškodily. Od těch dob pak štve se v Inšpruku proti Če- chům a ostatním Slovanům stále, přímo soustavně neuplyne ani jediného dne, aby se »Klepavá Kačenae (»Ratschkatl«), tak řiká se tu časopisu »Innsbrucke Nachrichlen«, šťavnatým způsobem o nás neotřela Neperou-li sáhodlouhými články a četnými zprávami do nenáviděných Čechů, sahají po ostatních »pansla vistech« a nestačí-li to, berou si na mušku soused- skou »Irredentu« a »Trentino«. Zasvěceným kruhům je dávno známo, že se to děje částečně též z důvodů aby se zakryla rozháraná zbědova- nost politiky zdejší Folkspartaje ostuda, plynoucí z bojů, jež zuří v řadách zdejšíeh Němců samých, kterážlo rozervanost měla za následek zvolení dvou stoupenců sociální demokracie do řišské rady. Matka Germanie prý si zastře smutečním rou- chem obličej, aby nespatřila ten děsný výjev, až kon- cem srpna přijede do Inšpruku císař pán a spojene říše hohenzollerské, při čemž jej vítati budou dvn zcela do červena zbarvení internacionalisté — říššt poslanci Konečně v posledních dnech dotkla se zdejších dajenacionálů záležitost melioračního prelimináře na

L Hussak Tir Čecho Němec Inšpruk Innsbrucke Nachrichlen

31 article

rok 1909 co možná nejcitalněji. Jda totiž o 1,651.800 korun, jež mají připadnouti Tyrolsku na různé stavby a to prý se »nenasytným Cechům« nelíbí a štváčské »Nár. Listy« ohražují se prý co nejdůrazněji proti povolení tohoto obnosu především z toho důvodu, »že Němci z Tyrol prohlásili svou solidaritu s Němci v Čechách; bude-li potřebí, provedou Češi na říšské radě i obstrukci, aby povolení tohoto prelimináře za- mezili.« »lansbr. Nachr.« lamentují nyní v úvodníku v všech toninách a tvrdl, že mají Tyroláci ve své vla- sti dosti práce, aby se starati mohli ještě o zemské sněmy jiných národností; tu prý je zase cílit české vyděračství, český skřipec, ale národní spory nesmějí prý sloužiti za měšitko na poli narodo-hospodářském a tak dále. Na konec se kasají na českou delegacia končí proroctvím, že si »Češi své lebky na tyrolských horách rozbijl.« — Kdo by se tu nezasmát? Páni z Tyrolska nemahou přece po všem tom soustavném hanobení a štvaní na »české luze« žá- dati, aby jejich vroucl přání a tužby podporovala Česka delegace bude na říšské radě jednati dle před- pisů své politiky dále a česká veřejnost zařídí své chování k tyrolskému »cizineckému průmyslu« tak. jak toho pání zasiuhují. Tyrolští Němci se postavili na celé čáře proli nám, nože stůjme také proti nimí Mluvčí tyrolských nacionalů hlásají nenávist ke Slo- vanům vobec — nuže Stované učiní nejlépe, když se vyhledávaným dosud tyrolským Alpám budou vy- býbatí, až zase vrchu nabude bývalá tyrolská, sku- tečná bodrostl

Němec Čech Tyrolák Tyroly Čechy Tyrolsko