Dne 16. břemna 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 73. Strana 5.

Kněžstvo katolické se neleká ovšem nikterak obětí, které přináší za svoje povolání a vznešený úřad, neboť jest si vědomo, že i život svůj nasaditi jest nutno, je-li toho potřebí, podle příkladu samého Spasitele. Avšak tím ovšem jest velice málo naděje, že by dorost kněžský se hlásil do seminářů, neboť je k tomu potřebí v pravdě heroické odvahy, aby stu- dující mládež vycházející z nynějších středních škol se věnovala stavu kněžskému, neboť se jeví malý přírůstek již od několika let. Kdo z toho bude míti škodu, to jest náš český lid, který věren své víře a svému náboženství jest cele oddán. Právě ty to zlotřilé útoky na posvátné úkony kněžské a potupy svaté víry všecky katolíky musí spojiti, aby pracovali pod praporem kříže k lepší budouc- nosti našeho národa, aby vyplenili všecko bejlí nevěry, lhostejnosti ná- boženské, neboť jen tehdy národ náš ujde záhubě, když zachová nejen ná- rodnost, nýbrž také víru po otcích z drě dě nou.

Směs. ** Ku sňatku korunní princezny Ště- pánky oznamuje se z Terstu: Od několika dní při- chází mnoho osob do Miramare, leč park i zámek jsou zavřeny. V jisté vzdálenosti od zámku musí každý povoz zastaviti a pouze osoby, které mají pí- semné povolení, smějí jeti dále. Veškerá určení v pří- činé sňatku jsou již učiněna. Původně měl sňatku požehnati terstský biskup, leč tento nemůže pro pa- mětní mši sv., kterou toho dne musí sloužiti. Násled- kem toho vykoná obřad dlouholetý zpovědník korunní princezny dr. Vavřinec Mayer za asistence P. Kolda z Tov. Ježíšova. Vše odbude se v tichosti a v pří- tomnosti jen málo osob. Svědky hr. Lovyaye budou jeho bratr a bratranec. Zajímavo jest, že novoman- žslé jako uherští příslušníci budou oddáni také ci- vilně. Hr. Lonyay příslušný jest do Bodrog Olaszi v zemplinské stolici a tam také bude sňatek jeho s dcerou belgického krále zapsán do civilní matriky. Podle zpráv uherských listů neměli a nebudou míti snoubenci žádných ohlášek v kostele, jelikož teho jsou následkem papežské dispense zproštěni. Zproštění od státních ohlášek jest možno se svolením župana stolice zemplinské. Ač o sňatku se píše, jakoby na- stával již v nejbližších dnech, neví se přece den, kdy se má odbývati, ano »Fremdenblatt« píše dokonce, že samo zasnoubení teprve v nejbližších dnech stane se skutkem.

**Židé v Anglit. V anglické sněmovně sedí 10 židů poslanců. Mimo Iorda Rothschilda a Lassoona čteme tu jména milionářů židů: Samuel Montagu, Louis Sindair, Samuel Mendl, H. Marks, Moses Jes- sel, Benjamin bohen. Přední divadla londýnská jsou v rukou židovských. Covent Gardenskou operu má v rukou žid Mořic Grau Angličtí lordové a ladies poslouchají výplody znamenitých košerovaných umělců, jako zpěváky operní: Cohena, Isidora Lara, košero- vaných skladatelů: Erlangera a Hymen Comena. Žid Charles Frohmann má v Americe 48 divadel a 4 divadla v Londýně a Birminghamu. Řiditelem lon- dýnského divadla »National« jest žid Baruch Davis, divadla »Lyric« žid Loenfeld, divadla »Prince o Wales« žid Loewenstein. Veliké zábavní podniky v Londýně »Hippodrom«, »Alhambra«, »Empire« má ve správě židovský syndikát, v jehož čele jest žid Sampson. Veškeré ohromné obchody s uměleckými předměty v Bond-Street v Londýně jsou v rukou židů. Obrovské londýnské hotely »Savoy«, »Carlton«, »Hansplace« a jiné jsou v rukou židovských akcio- vých společností. Obchod tabákem v celé Anglii jest zmonopolisován v rukou dvou londýnských židovských milronářů Salmona a Glucksteina. Známé londýnské lupanary, ve kterých se soustřeďuje obchod s děvčaty celého svéta v Cleveland-Streetu, jsou výhradně v ru- kou židů. A právě tito milionářští zlosynové vyvolali boerskou válku. ** Přepadená pošta. Z Černovic, dne 15. března. (T. k.) Včera v noci přepadly tři osoby mezi Valoputnou a Jakobeny listovní, pro Mazanu- jectie určenou poštu. Postillon byl těžce zraněn a pe- něžní vak se 6152 K uloupen. Sesílené četnictvo pátrá po lupičích.

** Zavraždění důstojníci. Z Amstero- damu, 14. března. (T. k.) Podle úřadní, do Haagu došlé zprávy, byli oni čtyři důstojníci, kteří na pa- lubě parníku »General Pel« zajati byli v lednu př jižním pobřeží Nové Guiney od Papuánův, od domo- rodců z avražděni. ** Požár továrny. Z Kodaně, 15. března. (T. k.) Dnes dopoledne vypukl v předměstí Norrebro v strojní továrně Titan požár, který zničil hlavní bu dovu. Celková škoda obnáší půl 2. milionu. **Hlízový mor. Z Londýna, 15. března. (T. k.) »Times« oznamují z Buenos Ayrů dne 13. t. m.: Vypuknutí hlízového moru potvrzuje se dnes již úředně. Za poslední dva měsíce podlehly mu 23 osoby. — Ze Sydneye, 15. března. (T. k.) Udály se zde dva případy onemocnění a jeden případ úmrtí morem. ** K požára v budově generálního štábu v Petrohradě, Z Petrohradu, 15. března. (T. k.) Při požáru, který dne 8. t. m vypukl v bu- dově generálního štábu, zničena byla část knikovny. a sice 12.755 děl ve 30.000 svazcích. Celá knihovna čítá 117.000 děl ve 280.000 svazcích. ** Dělnické nepokoje ve Španělích. Z Madridu, 15. března. (T. k.) V obci San Felixu de Giuxola (prov. Gerona), došlo ku srážce mezi četníky a stávkáři, při níž dva stávkáři byli zabiti a tři raněni. Z četníků byl jeden raněn.

Stávka horníků. Z Kladna, 14. března. (Pův. zpráva »K. L.«) Jest nám s povzdechem tvrditi: Bohužel, že situace stále a stále jest nezměněna. Pomyslíme-li však, že stávka trvá již bez mála devět týdnů, podivem naplňuje nás obětavost, veliké sebezapírání horníků, jejich vzorný klid, jaký po celý čas stávky jevili, a to jen proto, aby boj, který za svoje spra- vedlivé požadavky vedli, nepoškodili. Divíme se horníkům, ale zároveň jich litujeme. Litujeme jich proto, poněvadž dnes podle toho, jak situace stojí, dá se souditi na celý vý- sledek stávky: že to, čeho asi horníci se domohou, daleko nevyrovná se tomu, oč horníci dvouměsíční stávkou přišli. Dnes mluví se o tom již všeobecně, namnoze i mezi stávku- jícími horníky, že horníci asi budou nuceni mnoho ze svých požadavků sleviti, než vrátí se do práce. To dnes také vědí sociálně-demokratičtí předáci zdejší, kteří na začátku stávky celé komando na sebe strhli, které dnes jest jim dosti ne- pohodlným, proto však přece stále a stále svými řečmi hor- níky ve stávce udržují. Nač neb na koho mohou ještě stáv- kující spoléhati? Na nikoho. Na říšskou radu již jistě ne. to prohlašují sami socialističtí řečníci. Na svoji vytrvalost? Co jest všechna ta vytrvalost platna, když naproti ní stojí houževnatá, bezcitná vytrvalost kapitalistů. Kdyby tito byli chtěli hornictvu něco povoliti, byli by to již učinili dávno, dokud škoda stávkou jim vzniklá nebyla tak veliká a ne- byli by to zajisté snad dali dojíti tak daleko, kdy i ten sebe menší ústupek znamenal by úplnou a naprostou jejich porážku. Co dnes tedy mají horníci činiti, když takřka poslední naděje na zdárný výsledek již jest pryč?

Mají snad poslechnouti občana Choce, který praví, že raději se vystěhuje, než by za starých podmínek do dolu se vrátil? Jednotlivec může ovšem tak učiniti, ale kam se vrhnou vy celé tisíce rodin, kde ty mají hledati lepší práci, když na všech stranách se naříká? Návrh občana Choce zajisté horníkům nepomůže ale jest dnes povin- ností nejen jeho, ale všech těch, kteří po celý ten čas ku stávkujícím horníkům mluvili, ponaučení jim dávali, aby hornictvu řekli pravdu, aby s nimi přímo sdélili to, o čem sami dávno jsou přesvédčeni, že totiž da ši prodlužování stavky jest bezúčelné, že jest marnou obětí se strany hornictva. To jest poviaností všech socialistických agitá- torů, pakli s hornictvem myslí to upřímně. Všechen další boj jest již dnes marným To, čeho se hornictvo domůže, jest částečné zkrá- cení pracovní doby, která právě v parlamentě se proje- dnává a ktorá dříve nebo později stane se skutkem, více pro ten čas horníci dle všech okolností očekávati nemo- hou. Ale něčeho přece hornící se domohli! Dokázali před celým světem velikou důležitost svého stavu, na který musí býti dbáno, svým vzorným a důstojným cho- váním získali si přízeň celé veřejnosti, poučili také své zaměstnavatele o tom, že příště dobře si rozmyslí, než na přaní svých horníků odpovědí. Nikdo dnes nebude popí- rati, že mravní vítězství jest na straně horníků a že oni pro zlepšení svého postavení přinesti tak veliké oběti, že nikdo toho neočekával. Proto jest svatou povinností těch, kteří v čelo toho hornictva se postavili, aby celou situaci jemu objasnili a řekli: „Další prodlužování bylo by hříchem, dokázali jste dosti, více se žádati na vás ne- může, chopte se opět své práce, jiného vám nezbývá.“ To

Žďárský. nazvali bychom aspoň jednáním. Ze Žacléře, 15 března. (Pův. zpráva »K stol. L.«) Co socialističtí vůdcové a agitátoři se stávkujícími tropí, jest již nesv domité a nepoctivé. Dnes již každé dítě, jež klamnými nadějemi zaslepeno není, vidí, že stávka pro děl- níky, žel Bohu, je ztracena. Přece však vůdcové udržují ubohý lid v stávkové náladě. Dnes je schůze v Lamperticích a v neděli přijde poslanec Kiesewetter do Bernartic a Lam- pertic. Řeči jeho i agitátorů vyzn vají stále ještě ve »Vy- držet. třeba do května!« Dříve se říkalo »Do 12. bře na.« Ten prošel bez výhody pro stávkující, a tak by prošel i 1. květen, kdyby bylo lze tak dlouho vydržeti. To však není možno, jelikož potraviny nestačí. Mnozí trpí již nyní hlad. Podpora pět korun na týden pro rodinu nestačí. A i tato podpora přestane. Jsou hlasy slyšány že nepůjde-li to po dobrém, musí to jíti po zlém. To si však každý rozumuý rozmyslí. O konci stávky nelze nic říci, an lid vůdcům slepě věří a jich následuje. Vůdcům je asi úzko u srdce.

Začne-li však lid pracovati, vyvléknou se ze všeho, řkouce: »Proč jste nevydrželi«. Jim se lehko mluví. Dobře žijí, nic jim nechybí, a mohou se vynadávati do sytosti. — Sociální demokracie utrpěla špatným výsledkem stávky veliké po- rážky. Na stávku hodí se staré přísloví: »Páni se perou, sedláci půjčte vlasy.« Sociální generálové chtěli síly své s kapita isty měřiti, lid však musí zaplatiti útraty toho boje. Že tomu tak vidno z řečí rozumných horníků, kteří ří- kají: »Kdyby nebylo těch schůzí, byli bychom nestávkovali.« Z Duchcova, 15. března (T. k.) V hnědouhelné pánvi ústecko-chomutovské pracovalo se částečně na 92 ze 107 větších šachet. Dne 13. t. m. bylo vytěženo 1432 va- gonů, o 25 více než minulý den. Havířů přibylo od 13. do 14. t. m. o 141 na 26.2, pracujících vůbec o 126 na 9217. V zdejším okresu sjelo 3776 mužů, mezi nimi 855 havířů Včera bylo vytěženo 452 vagonů. Z Chomútova, 15. března. (T. k.) Dnes ráno sjelo 786 mužů, stávkuje 383 dělníků. Z Teplic, 15. března. (T. k.) K dnešní ranní střídě dostavilo se 845 mužů, mezi nimi 314 havířů. Z Ústí n. L., 16. března. (T. k.) Na zdejších dolech sjelo při včerejší ranní a noční střídě 1046 dělníků, mezi nimi 729 havířů, o 73 dělníků a 98 havířů více než přede- včírem. Vytěženo bylo 261 vagonů uhlí. Také dnes pracuje se na všech dolech. Při dnešní ranní střídě sjelo 1052 děl- níků, mezi nimi 773 havířů.

Spolkový věstník. ** Schůze II. třídy České Akademie koná se v pátek, dne 16. března t r. o 5. hodině odpolední s ná- sledujícím programem: 1. Prof. dr. Frič předloží pojednání prof. Frant. lapálka: Plekopterologické studie. 2. Prof, dr. Thomayer práci dra. Syllaby: O perniciosní anaemii. — Po té vyřídí se záležitosti administrativní. * Katolická Beseda. Přednáška, na příští neděli 18. t. m. určená, nekoná se z té příčiny, že v tutéž dobu koná se valná hromada Katolicko-politické jednoty pro král, české, načež se páni členové zvláště upo orňují. — Řádná valná hromada Katolické Besedy koná se ve čtvrtek, 29. t. m. o půl 8. hodině večerní v místnostech spolkových s ob- vyklým programem.

Divadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnes se dává po páté Horákova opera »Babička« (3. čtvrt. předpl.) — Zítra jest po druhé Šmahův žert »Premiera na vsi«. — V neděli večer vystoupí pí. Helena Marcellová-Paliňská po třetí, a sice v titulní úloze dramatu »Adrienna Lecouvreurová« od Scribea a Legouvéa.

Ze soudní síně Vzbouření v Berouně. Loni v září udála se v Berouně, kde byla právě výstava, veliká noční výtržnost. Městský strážník Bohumil Cyprián po 2. hod. po půl noci spozoval, že jde tlupa lidí, provázena hudbou, od výstavy na náměstí. Šel tedy s ponocným Mittelbachem tlupě té vstříc a zastavil asi 20 osob, z nichž bylo 8 hudebníků, na dalším pochodu. V čele tlupy šel V. Tomášek a tohoto napomenul mírným způsobem, aby nedělal hluk, pak vyzval vůbec celý ten houfec lidu k rozchodu. Vyzvání toho však nebylo upo- slechnuto a naopak Tomášek hrubě osopil se na strážníka, uhodiv ho do ramene deštníkem, vzkřiknu!: »Lumpe, já tě musím zabít«, a obrátiv se k ostatním zvolal na ně: »Tohle vy si dáte od něho líbit?«, načež všechny osoby shlukly se kolem strážníka, počaly jej tlouci holemi a deštníky. Strážník vida se ohrožena, snažil se na obranu tasiti šavli. Tomášek zpozorovav to, chopil strážníka za šavli, jemuž se ale podař lo ji vytasiti, načež bráně se takto proti útočníkům, dostal se

až k vratům hotelu »u Českého dvora«, kdež se proti útoč- níkům bránil, co zatím Marie Hertlová je podněcovala a popuzovala. Strážník déle s útočníky zápolil, až konečně mu otevřena vrata hotelu, kamž vklouzl bled a vysílen. Útočníci však počali opět do vrat bušiti a křičíce vesměs: »Cyprián musí ven, my ho musíme dostat, my ho musíme zabít- Vrata již povolovala a jen s největším úsilím bylo vniknutí útočníků zabráněno. Tito za stálých výhrůžek proti Cypri- ánovi prohlásili pak: »Když to nejde vraty, půjde to oknem« — a Tomášek, který byl vůdcem útočníků, okno rozbil. Mezi tím strážník uvnitř naléhavě prosil majora místní posádky, aby zjednal pomoc, i bylo posláno pro četnictvo a vojenskou hlídku. Když hlídka na místo se dostavila, tu útočníci rázemí utichli a rozešli se. Pro tuto noční výtržnost ocitli se včera před zemským jako trestním soudem: Václav Tomášek, maj. nemovitosti v Berouně, Václav Hertl, obchodník tamtéž, Jan

Zika, pokrývač, Jan Schleier, farmaceut, Alois Kubík, děl- ník, Marie Hertlová, manželka obchodníka a Karel Zika, zedník, vesměs v Berouně, pro zločin rušení veřejného pokoje a řádu, pro přestupek poškození cizího majetku. Předsedou líčení byl r. p. Stolla a povoláno k němu 15 svědků Skoro všichni obžalovaní byli odsouzeni a to: Tomášek pro zločin veřejného násilí, přečin shluknutí a přestupek urážky stráže do těžkého žaláře na tři měsíce, zostřeného 3 posty, V. Hertl pro přečin shluknutí a přestupek urážky stráže do prostého vězení na jeden týden, zostřeného dvěma posty, Zika pro přestupek urážky stráže do prostého vězení na jeden den, Kubík pro zločin shluknutí a přestupek. urážky stráže do prostého vězení najeden týden s postem a Hertlová pro přečin shluknutí a přeštupek urážky stráže do prostého vězení na čtyři dny s postem. Toliko Jan Schleier a Karel Zika byli ve všech směrech propu- štěni z obžaloby Divadelní hra »Mládí« od Halbeho, v níž vylíčuje se ne právě způsobně život na faře, byla censurou ve Vídni zapovězena. Špisovatel F. B. Schmidt dával i přes to »Mládí« na jevišti, než policie vnikla do divadla, zakázala hru a vyzvala obecenstvo, aby odešlo. Na to byl odsouzen pořadatel divadla toho F. B. Schmidt podle § 8. divadelního řádu k pokutě 200 K a na 3 dny do vězení.

Válka v jižní Africe. Vojsko maršála lorda Robertsa obsadilo tedy již dne 13. t. m. Bloemfontein, hlavní město Svo- bodného oranžského státu. Potřebovalo tedy k ura- žení cesty od Kimberleye až sem, obnášející asi 160 kilometrů, plných čtyř neděl. Zdržel je v prvé řadě generál Cronje, pak nedostatek vody a ob- tíže povrchu tamní krajiny. Zdrtiti Boery jednou a rozhodnou ranou, maršálu Robertsovi se nepo- dařilo. Podařiloť se jednotlivým oddělením Boerův z Cronjova tábora na Koodoosranddrithu uniknouti. Vedli je generálové De Wet a Delarey, kteříž pak maršálu Řobertsovi na jeho pochodu ke Bloemfon- teinu statečně odporovali a zdrželi pak jej po osm dnů blíž Osfonteinu. Boerové bránili se Angliča- nům co nejstatečněji a učinili jim těžké ztráty. Konečně ustoupili však přece, ale neztratili při tom z válečného materiálu nic. Angličané stojí nyní sice již v Bloemfonteinu, ale boerská, proti nim stojící armáda čítá 12.000 mužů. Kdyby válka trvala dále, jest hotova, hájiti vstup do severního oranžského státu a k řece Vaalu, pak Johanesburg a Pretorii. Zprávy, že by Boerové byli poklesli na mysli, na štěstí se nepo- tvrzují a poněvadž Pretorie jest vzdálena od Bloem- fonteinu skoro 500 kilom, potřeboval by lord Ro- berts k doražení do Pretorie po nabytých zkuše- nostech nejméně 10—12 neděl. Doufejme, že do té doby bude již mír uzavřen a že přes zarytost a vyzývavou tvrdost anglických státníků dopadne pro Boery přece jen čestně. Podobá se totiž pravdě,