V Praze, v úterý dne 2. července.

K číslu 180. Číslo v Praze za 2h

a na venkově za 4h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíe 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“

Z parlamentu.

Z Vídně, 2. července. Obě sněmovny říš- ské rady zasedají dnes. V poslanecké pokračo- vati se bude v rozpravě o pilných návrzích ve příčině sesazení tří finančních úřadníků z Vídně a snad ještě dospěje se k pilnému návrhuo násilnostech, krvavostech a nesprávnostech při volbách haličských. V panské sněmovně odbu- dou se formality. Listy sdělují, že němečtí po- slanci hodlají dnes podati na vládu dotaz o de- monstracích protiněmeckých, které se staly za sokolské slavnosti v Praze. Schůzka rakouského císaře s anglickým králem. Z Vídně, 2. července. Listům telegrafují z Marianiských Lázní, že císař koncem července nebo počátkem srpna sejde se s králem Eduardem na zámku Ostrově u Karlových Varů, náležejícím velkové- vodovi toskánskému. Císař odjede tam z Išlu, král Eduard přijede z Marianský ch Lázní. Na zdejších místech informovaných pokládají tuto schůzku možnou, avšak dodávají, že určité disposice dosud se nestaly. Bánffy o sifuaci. Z Pešti, 2. července. Bývalý ministerský předseda sv. p. Desider Bánffy měl včer v Segedině řeč o politické situaci, způso- bené chorvatskou krisí. Pravil: »Konflikt jes největší krise uherského parlamentu. Od roku 1867 dostali jsme se do slepé ulice, ze kter nevídíme žádného východu. Chtěli jsme se do- stati k přátelství, nyní však jsme s Chorvaty v boji na život a smrt. Kam tento boj povede, nemohu věru říci, ba nemohu se ani domysliti. Dle mébo mínění jest první potřebou, aby v zá- koně se stanovilo, že bán chorvatský není či- nitelem uherské vládě rovnoprávným, nýbrž to- liko zástupcem státní moci uherské v obvodu chorvatsko-slavonském, který tam nesmí provo- zovati nižádné politiky samostatné, nýbrž zastu- povati musí jedině politiku vlády maďarské. Věru to se nestane, dokud v Záhřebě banus bude zástupcem chorvatského státu a doku

koruna pokládati bude bána jako místokrále, který jest s ním v bezprostředním spojení. Nelze mysliti si žádné rozřešení, které by vyhovovalo státní jednotě uherské. Volnost slova v Uhrách. Z Pešti, 2. července. Listy napadají prudce sociálního demokrata poslance Perners- torfra pro jeho vystoupení na kongresu uher- ských socialistů. »V žádném jiném státě,« praví, »nebyl by mohl cizí poslanec mluviti tak trou- fale proti vládě a ústavnímu státu.« »Mag Orszag« žádá, by Pernerstorfer byl prostě vypovězen a vyzývá policii, by nedovo- lila příště zahraničním agitátorům mluviti n veřejných schůzích. Naléhá se, by věc ta do- stala se v parlamentě na přetřes.

Chorvatský odpor.

Z Pešti, 2. července. Maďarské listy sdě- lují z řad chorvatských poslanců: V Chorvat- sku chystají nejkrajnější organisaci národního odporu. Dosazena bude ná- rodnírada, ve které zasedati budou důvěr- níci veškerých stran. Tato národní rada určovati bude věci politické chorvatské a bude říditi po případě nové volby: Boj bude pře- nesen na pole hospodářské. Učiní se pokus, přiměti velkoobchodníky, aby pro případ, že osnova v příčině služební pragmatiky stane se zákonem, boykotovali maďarské to- várníky a své zboží nakupovali v Čechách.- Z Pešti, 2. července. V poslanecké sněmo- vně čekají s největším napjetím, co přinesou dnové nejblíže příští. Všeobecné jest přesvědče- ní, že něco bude podniknuto proti chorvat- ské obstrukci, která rozšířena byla tak na podrobnou debatu o zelezniční předloze. Opo- siční jeden list míní, že použito bude methody Kardorffovy a konati se bude jediné hlaso- vání o veškerých paragrafech osnovy. (Methoda Kardorffova praktikována při celním tarifu německém proti obstrukci. Dle ní celá osnova vládní přijata byla en bloc. Pozn. redakce.) Mi- nistří rokovali včera po celý den, ale nedospěli ješté k žádnému výsledku. Překvapilo, že na- jednou p ředpovídá se, že parlament půjde ješte

Sli Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

v červenci na prázdniny. Chorvaté však mohou obstruovat ještě několik měsíců, bude-li jednaci řád praktikován jako dosud.

Maďaři a Vídeň.

Z Pešti, 2. července. Známý poslanec Ba- rabas měl v Aradě řeč, ve které pravil? „Věru, vede se nám spropadeně špatněl Nynější situace jestlamem a komedií, kterou dlouho nestrpíme. Protiví ne mi, vidím-li, že všechny síly našeho národa jsou ochromovány naproti všemohoucnosti Vídně. Dokud idee zre- zavělé ve vídeňském ovzduší tížiti budou uher- ský globus, nedostaneme se ku předu. V Ara- dě mohu tak mluviti, ale ve sněmovně jest role moje jiná, než tady. Vy však nikdy nepotlačujte pocitu, že maďarské smýšlení se nikdy nepodoba císařské vůli, nikdy se nepokoří stagnaci, kterou národ má býti upoután. Nový bosensko-hercegovský chef. Z Vídně, 2. července. „Zt.“ dovídá se, že místo poln. zbrojmistra Alboria stane se do- savadní velitel 5. pěší divise, podmaršálek An- tonín Winzor velitelem 15. sboru v Sara- jelvě a zemským chefem bosensko-hercegov- ským. Winzo naredil se r. 1844 v Jaro- slavicích. Jako poručík zúčastnil se v roce 1866 války proti Prusku.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 2. července. (K. k.) „Wr. Ztg.“ sděluje: Císař udělil řediteli poštovní spořitelny odborovému přednostovi dru. Rudolfu Schusterovi šl. Bonnotov i řád železné koruny II. třídy s promi- nutím poplatků. — Císař jmenoval děkana Antonína Skokana v Zásmukách čestným kanovníkem kole- giátní kápituly ve Staré Boleslavi a kancelistu při místodržitelství v Prane Jana Schnabl a oficiálem kabinetní registratury. Z Vídně, 2. července. (K. k.) Ministr kultu a vy- učování jmenoval ředitele chlapecké obecné a mě- šťanské školy v Trutnově Eduarda Herbricha okresním školním inspektorem pro německý školní okres trutnovský.

EUILLETON.

Muž své ženy Z Nového Yorku se sděluje: Clihodný Nicholas Longworth, zástupce prvního okresu Ohia v kongre- su, americký „princ-manžel“, vede vlastně život plný odřikání. Od onoho dne, co směl uvésti do své do- mácnosti „princeznu“ Alici jako manželku a vstoupil do rodinného svazku s presidentem, přestal býti vlastní osobností. Jest jenom „manžel Alice Roose- veltovy“ a jen tak ho zná veřejnost. Již na svatební cestě musil Nicholas Longworth seznati stinné stránky spojení, při němž americká „princezna“ podala ruku prostému občanu a členu kongresu. Král Eduard a královna anglická hovořili dlouho a vážně s „princeznou“ Alicí, „princ-manžel“ Longworth stál zatím opodál a přemýšlel, že je vlast- ně také přítomen. Fotografové mířili jen na jeho chot ale nikdo se nestaral o manžela. Novináři interviewo- vali Alici, nikdo nevzpomněl na mr. Longwortha Byl a zůstal jen manželem Alice Rooseveltovya jako takový dosáhl příležitostně zvěčnění zmínkou v tisku. Nicholas Longworth byl klidný, rozumný muž, jenž se se svou druhou úlohou s úsměvem a položertem spokojil, jen jeho slavná choť s tím nebyla srozuměna, neboť „princezna“ Alice jest mla- dá dáma plná ctižádosti a její naděje nebyly příliš skromné. Co si v hloubi srdce přála a jakými poctami chtěla viděti svého muže zahrnuta, neví nikdo, ale poněvadž posud čekala marně, jest bolestně zkla- mána. Nejen že nepřišlo nic velkolepého, ale i pravi- delná politická kariéra jejího chotě vázne od té doby, co přijala jeho jméno.

Jako svobodný muž měl ctihodný člen kongresu z Ohia velmi pěkné vyhlídky. Nyní je vše pryč. Aby udržel shodu se svým tchánem, musil Nicholas poli- ticky obětovati svého starého přítele a třeba že při volbě s pomoc Nooseveltovou své místo uhájil, po- učilo jej poklesnutí počtu hlasů, že sňatkem svým pozbyl popularity. Jeho choť zasadila se s veškerým úsilím o jeho volbu, pořádala hostiny a čajové ve- čírky, usmívala se na voliče a hovořila s jejich man- želkami, ale podivno, čím více se „princezna“ Alice pro svého chotě namáhala, tím horší byly jeho pů- vodně skvělé vyhlídky a konečně stěží ušel úplné porážce Kdysi byl Nicholas Longworth vážným kandi- dátem republikánů pro vyslanecké místo v Japonsku. Studium americké konsulární služby bylo vždy jeho zálibou, cestoval také po dálném Východě, byl v do- tyčných otázkách pokládán za znalce, ba skoro za autoritu a byl stálým členem komisí, v nichž se jed- nalo o stycích s Východem. Nyní musí se vzdáti i této naděje, neboť třeba by pro jeho jmenování byly mnohé věcné důvody, nemůže ho president povolati na toto místo, aby nebyl obviněn z nepo- tismu. Alice to sice nechce nahlédnouti, těšila se již tolik na Japonsko a na dům s vyhlídkou na Fudži. Ale politika jest neúprosna a proto se musí spokojiti s tím, že zůstane chotí ctihodného člena kongresu z Ohia.

= Studenti při práci na žních. V Dánsku učiněn byl loni první pokus, vysílati universitní posluchače na žně a nyní se o něm vzhledem k blízkým prázd- ninám, počínajícím v polovici července, podává zprá- va. Kniha jest nadepsána „Studenti při práci na žních“ a má na titulním listě obraz kodaňského aka- demického občana s čapkou, ozdobenou bílou kokar- dou, jako žence na jutském žitném poli. Zpráva ob- sahuje dopisy sedláků i studentů o vzájemných zku- šenostech a pozorováních a v těch zračí se valnou převahou spokojenost s učiněným pokusem. Aka- demikové byli skromni a dobře se chovali a sedláci hleděli méně na vykonanou práci jako na družnou zábavu. Běželo ovšem výhradně o městské akade- miky, neboť ti, kdo se narodili na vesnicích, mají většinou o prázdninách pravidelný pobyt na ven- kově. Dánský pokus má se nyní napodobiti v Norsku. Jak známo, podobá se vůbec studentský život v obou zemích spíše americkému než evropskému. Při mno- hem větším pečtu venkovského studentstva v Norsku v poměru k Dánsku, jest otázka tato v jistém smyslu v zemi krále Haakona ještě časovější. Kdo ostatně již bylv Norsku, divil se zajisté, že nalezl v osa- mělých hostincích úhledné mladé dívky, hovořící do- sti plynně francouzsky a anglicky. Jsou to žákyně

vyšší dívčí školy, které v saisoně cestovatelské vstu- pují do služby ve venkovských hostincích, ne tak pro výdělek, jako spíše, aby se zdokonalily v řečech. = Věž Teslova zabavena. Poněvadž Nekola Tesla nemůže zaplatit obnos 1108 dolarů 20 c., šerit Wells vypsal veřejnou dražbu na jeho tajuplnou věž ve Wardencliffu. Tato veliká věž, zbudovaná z oceli a cementu, do níž přístup měli jen intimní přátelé Teslovi, sloužiti měla, jak povídalo se mezi okolním obyvatelstvem, k docílení spojení s Martem, avšak Tesla sám nic podobného neřekl. Tesla vydal na svoje experimenty ve Wardencliffu nesmírné su- my a neposkytne-li mu někdo finanční pomoci, přijde nyní o svůj majetek. Zmíněný obnos dluhuje dru. Wardenovi a zaručil jej svým majetkem, který za- hrnuje 200 akrů půdy, na níž věž stojí. Jak Tesla praví, jest ona věž, jež má výšku 150 stop, zapuštěna do země v hloubce 150 stop.

— Paměti z Čertova ostrova. Eduard Guerin, bývalý průvodce cizinců, jenž byl r. 1901 francouz- skými soudy pro domnělé účastenství na vloupání odscuzen k doživotní deportaci do francouzské Guay- any, až do minulého roku žil na Čertově ostrově, ale náhodou nabyl svobody a prchl do Anglie, stál minulý týden před porotou v Leedsu, jež měla rozhodnouti, má-li býti Francii vydán. Na základě té okolnosti, že se jako syn francouzských rodičů narodil v londýn- ském předměstí, byl prohlášen za anglického podda- ného a vydám jeho francouzské vládě odepřeno. Guerin, jenž byl ihned propuštěn, líčí nyní v angli- ckých listech život obyčejných trestanců na Čertově ostrově. „Bylo nás asi osmdesát trestanců vtěsnáno do jednoho baráku, ale život v něm pro mnohé ne- trval dlouho. Tropické vedro, špatná, červivá strava, jednotvárná existence usmrtily průměrně každý týden jednoho a mrtvola byla beze všech náboženských nebo jiných obřadů hozena do moře, které se hem- žilo žraloky. Dík těmto žralokům, kteří činili útěk z ostrova na protější pevninu plováním nemožný, po- žívali však trestanci na ostrově poměrně větší vol- nosti, neboť, jak se zdálo, úřady přímo rády vidí; pokusí-li se trestanci o útěk a při tom se stanou obětí žraloků.“ Guerin hodlá nyní napsati své paměti z Čertova ostrova.