2
masthead
V Praze, dne 17. května 1900.
Praha
4
article
Redanoe. aamminimtrece
xpodice
Praha, Pětroosova ulice,
číslo 200—1I
Nefrankované dopísy se
nopřijímají, rukopisy se
nevracejí
Mexupečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a pří častější insercí po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo ra 8
Praha
Pětroosov ulice
5
article
KATULILKÉ LIS
KATULILKÉ LIS
Telefon redakce č. 1126.
6
article
Přodplatné pro
Pralu
s donáškou do
domu
měsíčně . . . ..
2.80
čtyrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtyrtletně . ..
celoročně.. . . K 86.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně .. . K 12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie.
Švýcarska, Italie, Bel-
le, Anglie a Ruska:
čtvrtletně ... K 13.20
celoročně ... K 52.80
Tolefon redskne č. 112e.
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belale
Anglie
Rusko
Italia
7
article
4 hodiny 13 minut ráno.
Slunce vychází ve
8
article
Slunce zapadá v 7 hodin 40 minut večer.
Slunce zapadá v 7 hodin 40 minut večer.
Čtvrtek:
Sv. Ubald, biskup. — Sv. Torpes, mučeník.
v chrámu Páně
Čtyřicetihodinná pobožnost
u Nejsv. Trojice v Podskalí od 17.—20. t. m.
Nejsv
Podskalí
svazek . Ubald
svazek . Torpe
9
article
Listy z Belgie.
Listy z Belgie.
Z Antwer p. (Pův. dop. »K. L. )
L+ 36. V úterý, dne 9. května byla určena
přednáška páně Gerlacheova v akademické síni uni-
versity lutyšské. Pan Gerlache, jenž, jak známo, konal
studijní cestu na jižní pól s lodí »Belgica«, měl před-
nášeti o této své cestě. Avšak zlovůlí mladých libe-
rálních posluchačův lutyšské university byla tato
čistě vědecká (a nikoli politická!) přednáška překa-
žena. K 8. hodině vnikl zástup svobodomyslných
(liberálních) studentův do universitní budovy a ob-
sadil galerie; při tom však již bylo pozoro-
vati u něho, že tam nepřišel ani jediný ze zá-
stupu toho z touhy po vědě a poučení, soudě tak
že sykotu, hvizdotu a výkřiků, podobných úplně
k oslímu hýkání, nýbrž za docela jiným účelem. Pan
Boremans, správce university, požádal manifestanty,
aby slavnostně přivedli pana Gerlache, jak toho za-
sluhuje, leč rada jeho byla vypískána. Marně po-
koušel se p. Boremans, aby ještě několik slov pro-
nesl: hlas jeho zanikal ve vřavě liberálních studen-
tův, »vzdělaných« to universitních pánův posluchačův.
Konečně opustil síň, v domněnce, že studenti se utiší.
Po jeho odhodu začal však u těch svobodomyslných
osvícenců ještě větší hlomoz Jeden z těchto liberál-
ních studentův vystoupil na řečniště a dával zna-
mení, aby se utichlo, poněvadž již za nedlouho vá-
žený řečník přednášeti započne. Jiný liberální student
žádal, aby prapor katolických studentův ze síně zmizel.
K L
Gerlach
Boremans
Belgie
L + 36
10
article
Když se konečně pan Gerlache objevil, byl na oka-
mžik všeobecným, abych to po česku vyjádřil, »volá-
ním slávy« uvítán, avšak, nastojte, brzy na to počala
protidemonstrace, takže pan Gerlache rozhodně nemohl
dále přednášeti. Předseda »Mladé katolické stráže«,
pan Tschaffen, vítá řečníka srdečně. Jeho slova byla
přijata s velikým potleskem. Avšak, poněvadž liberá-
lové se zapřisáhli, stůj co stůj, pořádek překaziti,
začal pískot poznovu. Předseda oznamuje, že bude
nucen schůzi ukončiti a potom hanba že padne na
svobodomyslné čili liberály, jelikož povinnosti k po-
hostinství a zdvořilosti nohama šlapou. Leč to ne-
pomohlo nic a ono hvízdání, pískání a oslovské hý-
kání nepřestávalo, byla schůze bez — přednášky-
skončena. A proč si počínali liberální studenti z vyso-
kých škol tak skandálně. Inu, katoličtí studenti si tuto
přednášku vyprosili a její čistý výnos měl býti vě-
nován chudině, jižto ošetřují jeptišky a jak je to
zde v Belgii obyčejem, byla k tomu veliká uni-
versitní síň propůjčena. To nemohli liberálové
snésti a po ukončení schůze, mnuli si radostí ruce,
že se jim podařilo vědu, snášelivost a dobročin-
nosť spoličkovati. Z toho opět vidno, jak »apoštolové
světla a vědy« jsou »nóbl« a jací »ničemové«a
»tmáři« a jsou ti »nesnášenliví klerikálové!« — Roku
1897 byl v Chauxe-Sprimont založen spolupůsobící
spolek, v jehož stanovách bylo, že spolek ten se ni-
kdy nebude obírati politikou. Pan farář Spirlet tak
velice důvěřoval zakladatelům tohoto »kooperativního«
Gerlach
Tschaffen
Spirlet
Belgie
Sprimont
11
article
spolku, že se sám dal za člena zapsati. Minulého
téhodne dostal dp. Spirlet písemné pozvání, aby hla-
soval pro — socialisty! Hodný tento duchovní
pán, by byl z toho hnedle omdlel! An dp. Spirlet
nic zlého netušil a jediné časné i věčné dobro svých
oveček na zřeteli měl, vykloval se z nestranného
spolku spolek socialistický! Pan farář chce nyní z
spolku toho vystoupiti, avšak červenáči nechtí jeho
vystoupení nyní přijati. A to už je 16,874.320tý dů-
kaz o »poctivosti« červených podvodníků! — Zde se
pořáde a ustavičně liberálové a socialisté dušují, že
nejsou proti náboženství a vždycky najdou se lidé,
kteříž tomu věří. A liberální denník »La Réforme«
píše: »My, liberálové, nesmíme stanouti před svědo-
mím lidským; liberální strana musí, aby si své jméno
zasloužila, vésti přímo válku proti Bohu.« A jiný svo-
bodomyslný denník, »La Chronique«, praví: »Ano,
v Belgii jest svobodomyslná strana
(iberální partaj) přímo proti nábo-
ženství zařízena«.
Liberálové a socialisté, kteří opačně mluví aneb
píší, jsou pokrytci. Nyní se zde všecko chystá k vol-
bám státním, jež se budou odbývati, jak známo 27.
května. »Chceme jiné muže ku státní kase«, zpívají
bůh
Belgie
spolek socialistický
Le Chronique
Le Réforme
12
article
protikatolíci ve všech tonech. — »Proč?« táže se lid.
Což, opravdu vládli katolíci tak bídně, že mají ustou-
piti místo těm »vzorným« svobodomyslným, kteréž od
r. 1878 do r. 1884 přivedli Belgii skoro až k ban-
krotu? Za 6 let liberálního vladaření nadělali svobo-
domyslní 59 milionů franků státního dluhu! Po
dvouleté vládě katolíků byla již docílena rovnováha
v zemských financích a od roku 1886 byl již po-
každé přebytek, čili jak se říká »boni«. Po 14 le-
tech má katolická vláda již 131 milion franků pře-
bytku. Od roku 1886 mohla, též katolická vláda po-
číti s odstraňováním daní, jež přisithila bří jiolbách
v roce 1884. Tak mezi jinýt 1. Akoisé naj tuzem-
ský tabák, které liberálové výzvedli načl půl cen-
timu za rostlinu, což činí asi 2.50 zá 100 kg.
suchých listů, byly změněny na právo-fabrikovacía
to 15 franků za 100 kilogramů, čímž byla daň
roční zmenšena celkem o 400.000 franků. — 2. Dař
z cukru, jež za liberálního ministerstva devět milionů
franků vynášela, byla zmenšena na 6 milionů. Tedy
3 miliony daní méně. 3. Katolická vláda odstranila
zavedenou daň z kávy, což činí opět o 850.000 fr.
Belgie
kg
13
article
daní méně. 4. Daně z pojišťování byly odstraněny,
což činí ročně 1 milion franků méně daní. 5. Fiskální
práva na pronajímání atd. procedurní akta ve vypoví-
dání vzdorovitých nájemníků, smlouvy, týkající se za-
řízení dělnických bytů a malých majetkův atd. byly
značně zmenšeny, čímž daně o 80.000 fr. ročně
zmenšeny. 6. Právo kolkové pro žádosti bylo odstraněno,
registrační práva na skládané přísahy zmenšena, čímž
100.000 fr. ročně poplatníkům uspořeno. 7. Zmenšené
osobních daní ve mnohých případech a odstra-
nění osobních daní, jež dříve na dělnických příbyt-
cích spočívaly, což činí 1 a půl milionu daní. 8. Od-
stranění vedlejších zisků smírčích soudců a pod., jež
dříve musilo obecenstvo platiti, jakož i jiná práva a
taksy, čímž zmenšeny daně o 700.000 franků. 9. Od-
stranění lodních práv jízdních (peníze za topenía
pečení), čímž zmenšeny daně o 1,300.000 franků.
14
article
10. Zmenšení kanálních práv, čímž ztratil stát půl
milionu franků. 11. Odstranění daní z kakao, čaje
starého železa a žesti, zmenšení práv na lité železo,
čímž zmenšeny daně o 400.000 fr. 12. Zmenšení
práv z dříví a vína o 170.000 fr. 13. Zmenšení neb
odstranění práv na různé průmyslové výrobky neb su-
roviny. Zmenšení o 80.000 franků. 14. Odstranění
platků z alkoholu v průmyslu užívaném, zmenšeno
o 600.000 fr. 15. Odstranění práv z cukru, jehož se
užívá k dělání konfitúr, čímž ztrácí stát nejméně
1,700.000 fr. stálých příjmů. 16. Dále zvýšil stát
obecní důchody o více než 400.000 franků. 17. Od-
straněním poplatku zelinářského ztrácí stát ročně
400.000 franků. A o kolik milionů snížil ministr
Vanden Peereboom tarify železniční ze zboží?
A snížení ceny v 3 třídě na státních drahách, což to
není velikým snížením poplatků pro lid? Neskončili
bychom ani v 20 číslech, kdybychom měli všecko vy-
pisovati a řekneme krátce, že katolíci, kteří v r. 1884
ujali se vlády za heslem zmenšiti daně a poplatky,
dostáli slovu a zemi značně pomohli. Co přinese nyní
tak zvané »přiměřené zastoupení« (répresentation pro-
portionelle), jest trudno věděti a záleží ovšem na ka-
tolících, aby byli svorni, jak jsme již minule obšírněji
sdělili.
15
title
Zprávy politické.
16
article
V Praze, 16. května.
Praha
17
article
Konference předsedů klubů německých
stran levice, kteráž rozmnožila se členy dorozumí-
vací komise pro Čechy a Moravu, konala včera
o 10. hod. dopolední schůzi. Rokováno bylo hlavně
o způsobu, v jakém má býti podáno dobré zdání
o vládních osnovách jazykových zákonů. Bylo z té
příčiny učiněno zvláštní usnesení. Zvolen pak na
jeho základě nejprve podvýbor, kterýž má po ukon-
čení svých prací podati konferenci zprávu. Do pod-
výboru byli zvoleni poslanci: Pergel, Schückert, Prade,
Baernreither, Opitz, Gross, D'Elvert, Götz, Chiari,
Lueger, Kaiser, Hochenburger a po případě k zastu-
pování tohoto posl. Hofmann z Wellenhofu.
Do konference dostavila se deputace plzeň-
ských Němců, kteráž podala shromážděným pa-
mětní spis o zpětném účinku jazykových vládních
zákonů na poměry Němců v soudním okresu plzeň-
ském, a žádala za odpomoc.
Vojenský výbor uherské delegace ro-
koval včera o rozpočtu ministerstva vo-
jenství. Zpravodaj del. Münnich vytknul, že
v extraordinariu vojenském jest více položek, ohledně
jichž ohlášeny jsou pro budoucnost další úvěry.
Řečník žádal v tom ohledu za vysvětlení, načež od-
poručoval, aby předloha byla schválena.
Del. Horanszky položil hlavní váhu na to,
aby země jasně byla poučena o vydáních na vojsko.
Tázal se, kde je toho příčina, že některé položky
extraordinaria občas jsou vynechávány. Přeje si, vi-
děti termin, až po který požadavky válečné správy
budou uspokojeny a klade za tou příčinou ministru
vojenství zvláštní dotaz.
Pergel
Schückert
Prade
Baernreither
Opitz
Gross
Elvert
Götz
Chiari
Lueger
Kaiser
Hochenburger
Hofmann
Wellenhof
Němec
Münnich
Čechy
Morava
18
article
Také del. Pulszky považuje za hlavní věc,
aby delegace přesvědčila se o nejplnější věcnosti roz-
počtu a šířila tato přesvědčení. Rečník žádal za po-
učení, neznamenají-li zařaděné položky žádných mi-
morozpočtových důsledků a zdali nemohla by jimi
finanční bilance v budoucnosti býti dotčena, takže by
tím dozorčí právo delegací stalo se bezpředmětným.
Jsme — pravil řečník — všichni toho přesvědčení,
že podle nejnovějších zkušeností při vytvořování
branné síly skrbliti se nesmí, avšak právě proto mu-
síme věděti, co dlužno považovati za nevyhnutelně
nutné. Řečník tázal se ministra vojenství, jaké ná-
sledky budou míti loňského roku vynechané, letos
však do rozpočtu opětně zařaděné začáteční položky
a na jaký vývoj vojenského rozpočtu může býti de-
legace připravena.
Del. Ernst připojil se k vývodům delegátů
Pulszkyho a Horanszkyho.
Říšský ministr vojenství svob. pán šl. Krieg-
hammer odpověděl nejprve na některé, od více
delegátů položené otázky, týkající se toho, proč ne-
bylo použito jednotlivých, v rozpočtu pro rok 1899
obsažených úvěrů pro rok 1900 a proč pokračováno
v nich nyní pro rok 1901. Ministr poukazoval na
to, že již za posledního delegačního zasedání dal pří-
slušné vysvětlení, a opakoval, že stalo se to s ohledem
na finanční síly obou států a na naléhání finančních
ministrů. Odložení použití těchto úvěrů jest možné
jak s ohledem na příslušné smlouvy s podnikateli,
tak také bez nebezpečí pro pohotovost armády.
Ostatně neučinila vojenská správa žádných objed-
návek, kterých by delegace neznala, následkem čehož
není třeba se obávati případného úvěru dodatečného.
Ernst
Horanszky
Krieg
19
article
Ministr dodal dále, že jeho jednání a jeho rozpočet
byly vždy jasné a otevřené, že ostatně uherský mi-
nistr financí vždycky konal přísný dozor a že na
berní sílu země brán bývá nejmožnější ohled. Co se
týče budoucnosti, není pomýšleno na žádné veliké
požadavky. Vyňata jest otázka, týkající se děl, s níž
předstoupí před delegace nejspíše v příštím roce.
Potom podával ministr vojenství důvěrná sdě-
lení o nakupených zásobách vůbec. Co konečně se
týče účtů závěrečných, řekl ministr, že tyto právě
v posledních dnech značně byly sníženy a že ná-
sledkem učiněných opatření dopadnou také v roce
následujícím trochu níže a že také nyní jsou jenom
následkem nepředvídaného zvýšení cen atd.
Tím byla povšechná debata skončena, načež
předloha schválena za základ podrobného rokování.
Del. Aurel Münich tázal se ministra, proč
v akademiích je tak málo míst obsazeno.
Také ministr vojenství živě litoval ubývání počtu
chovanců v obou akademiích, vyslovil však naději,
že novým učebným plánem bude umožněno kadet-
ním školám, posílati nejlepší chovance, kteří touží
po vyšším vzdělání, na akademii, čímž také tato ka-
tegorie dobrodiní akademické výchovy bude moci býti
súčastněna.
Výbor usnesl se potom na návrh zpravodaje
Münicha, aby toto prohlášení ministrovo bylo přibráno
do zprávy. Kromě toho byla obnovena také loňská
resoluce výboru.
Předseda ministerstva Széll žádal výbor, aby
svou poradu vzhledem k tomu, že sněmovna posla-
necká stala se neschopnou usnášeti se, přerušil. Po-
rada byla pak na půl hodiny přerušena. Po opě tném
Münich
Széll