ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d4eae690-71f6-11dc-80b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 57, person 65, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 5. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 306.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty předplácí ne v Praze v administraci st měsíc. . . . . . s k — sě čtvrt leta . . .. s dvojí čenářkou na mooěsle na čtnrt lota . . . . 7 K 50 ve Glialkich: na měske . . Poštoni
Praha
5 article
2 K 80n
6 article
3kai zs čtvrt leta . . .. s dvejí zisilkoe
7 article
za něst
8 article
netrt leks . . . K soh
9 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 4. listopadu v 8 hod 24 m. večer. (Pův. telgr. zvl. zpravodaje » Nár Listů«.) Vláda ruská má k disposiei svědectví kapitána jisté lodi obchodní, kterýž viděl Japonce na zá- hadných lodích v Severním noři. Dne 2. listopadu armáda man- džurská odrazila skvěle dvoje japonský útok na železnici. Dne 3. listopadu bylo v Mandžur- sku vše klidno. Batterie ruské a ja- ponské svádějí jen řídké přestřelky (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Japonec Petrohrad Mandžur
10 article K jednání o obchodní smlouvu s Německem.
K jednání o obchodní smlouvu s Německem. Původní optimistické zprávy, jež provázely z Vídně příchod německého státního tajemník hr. Posadowského, doznaly hned v první spo- lečné poradě ministrův značného ochlazení. Hlásalo-li se s jistou bezpečností, že urychlí se skoncování obchodní smlouvy Rakousko-Uher ska s Německem, počne-li se poradami minister- skými, v nichž by se dosáhlo zásadní dohody a jednotlivých skupinách protichůdných zájmův hospodářských, načež v odborných poradách se provedou do podrobností důsledky zásadné do- hody, souhlasí veškeré zprávy o první společné poradě ministerské v tom, že záměr tento se zhatil hned při tomto prvém pokuse a že — nejbližší společná porada s hr. Posadowským konati se bude až počátkem přištího téhodne. Vráceno se pak opět k témuž způsobu po- nad o jednotlivostech za účastenství odborných komisařů, v nichž v polovici června vyjednáván uvízlo. Ač, jak známo, hlavní nesnáze týkají se pouze skupiny zájmův agrárních, jest nicméni jisto, že při prvním čtení zůstalo nevyřízeno ke stu tarifních položek, a znamenají tudíž nové po- rady odborných referentův vlastně druhé čtení oboustranných předloh, t. j. projedná vání každé jednotlivé sporně položky o sobě Právě tomu ale mělo se vyvarovati urychlovacím záměrem hr. Posadowského. Položena-li nová společná porada ministrů až na příští týden, uplyne více než polovina ze 14denní lhůty, již pro svůj pobyt v Rakousko- Uhersku německý státní tajemník určil, a není tudíž divu, mluví-li se již o tom, že by musil svůj pobyt značně prodloužiti, kdyby úmysl. skoncovati obchodní smlouvu, chtěl provésti.
Německo Vídeň Rakousko Uhry Uhersko
11 article
Jest ovšem pravda, že hr. Posadowský, vlastn tvůrce nového německého tarifu a nejlepši znatel hospodářské německé politiky, tarifem tím zahájené, jest nejzpůsobilejší osobou pro urychlené skoncování obchodní smlouvy. Připomíná se tu zvláště obdoba s ukonče- ním smlouvy rusko-německé, jež se podařilo v Norderneyi ve dvou dnech, ale postavení smlouvajících stran jest tentokráte valně od- chylné od postavení Německa a Ruska. Tam stály proti sobě pouze dvě strany, Rusko pak mímo to jednalo pod tlakem války s Japonskem. V jednání Rakousko-Uherska s Německem jsou vlastně strany tři, a hospodářské zájmy ra- kouské a uherské namnoze se rozcházejí, tak že i při zásadném řešení i při jednotlivých polož kách žádoucí změny vyžadují napřed dohodu mezi Vídní a Peští. A v tomto ohledu nelze se oddávati přílišným nadějím. Rakousko-Uhersko vyjednává na základe návrhu celního tarifu, kterýž nejenom nemá parlamentního schválení, ale jehož jednotliv položky nad to se berou v pochybnost. Tak praví na př. „Budap. Hirlap“: Něme- eko chce uvésti nové své obchodní smlouvyv livot 31. prosincem r. 1905. Nedocílí-li tedy smlouvy obchodní s Rakousko-Uherskem, jak di- plomaticky, tak parlamentně do konce letošního roku, bude nuceno posavadní smlouvu v tétéž době vypověděti. Provedení obchodní smlouvy s Rakousko-Uherskem nejen diplomaticky, ale i parlamentně jest účelem cesty hr. Posadow- ského, avšak tomuto záměru staví se v cestu ve- lké překážky. Překážky tyto jsou rázu hospo- diřského i politického. V německém novém
Německo Rusko Japonsko RakouskoUhersko Vídeň Pešť Rakousko Uhersko Hirlap Nout
12 article
celním tarifu jsou takové položky, jejichž ostře jest přímo namířeno proti Uhrám. Vyjmenovav dotyčně položky významu agrárního, hospodář- ského, pokračuje zminěný časopis: Ještě váž- nější jsou překážky politické. Celní tarif, na žehož základě vyjednává Rakousko-Uhersko, jest prozatím pouhým návrhem. O tomto tarifu ro- lval sněmovní hospodářský výbor uherskýa slválil jej sice, ale výbor rady říšské předse- vl na něm mnoho změn, na něž přistou- piti vláda uherská odepřela. Vzhle- den k takovýmto různostem jest velm těžko provésti na základě pouze zpola hotového celního tarifu vyjednávání v onom krátkém čase jejž mu chce věnovati hr. Posadowský. Jakkoliv tcdy slátníci rakouští a uherští jsou velmi na- Enéni, vyjíti v ústrety vynikajícímu něme- tkému státníkovi, nesmějí zapomenouti, že jsou v sázce takové důležité zájmy, s jejichž obra- teu veliké ukvapení se nedá spojovati. Madaři zakládají si hlavně na obraně svého sdbytu dříví a dobytka do Německa, jež obé jest ohroženo německým celním tarifem. Změna dotrčných položek německého celního tarifu a opravení dohody veterinářské (o dobytčím noru), jehož v Německu zneužívali proti vý- vozu dobytka, bude vyžadovati veškeré energie vlády uherské. O agrární cla povede se tudíž nejtužš! zápas. Současně se však činí se strany uherské pckus, uvaliti břímě obrany agrárních zájmů na tuto polovinu říše, pokud se týče obilí. Maďař prý se neoddávají nijakým illusím, že by se dal sěmecký trh dobyti zpět pro odbyt obilí. Do
Uhry RakouskoUhersko Německo Enén
13 article
Německa jde pouze ječmen ve značném množ- ství, a tu připadá hlavní podíl na Rakousko, vy- vážející lepší své druhy ječmene a nahražujíeí jej doma ječmeny uherskými. Na cle z ječ- mene mají prý tudiž Maďaři pouze nepřímý zájem. Ještě více prý to plati o sladu. Proto soustředí Maďaři veškeré své síly na obranu vývozu dobytka. Avšak ani tusi mnoho neslibují, ukazujíce na ono místo mo- tivů k německému celnímu tarifu, v němž se praví: Lze předpokládati, že spotřeba masa v Německu se uhradí vlastní produkcí, když poměrně jen poněkud se zvýší stav dobytka v říši německé. Toho se docílí takovou celní ochranou, kteráž by umožnila německým hospo- dářům, aby do chovu dobytka umístili víee kapitálu. Ještě větší zájem než na vývozu skotu maj Uhry na vývozu koní a vepřů. Nezdar v obraně těchto zájmů rovnal by se dle nich takřka úplně ztrátě tohoto vývozu aspoň na celou dobu trván nové obchodní smlouvy. Nuže, právě tyto otázky a úmluva veteri nářská byly též předmětem první porady jal ministrů tak odborných referentů, konané ihned po společné poradě ministrův. Se strany ra kousko-uherské se žádá, aby naše soustátí ne- bylo pojato ve všeobecný zákon německý o do bytčím moru, a aby pro Rakousko-Uhersko se učinila zvláštní úmluva, ale taková, jež by zne možnila posavadní německé chikanování. Ně mecko však trvá na tom, aby v určitých pří padech mohlo své hranice dovozu dobytka uza- vříti. Hledají tedy odborní referenti — dosud ovšem marně — východisko z těchto sporných hledisk.
Maďar Německo Rakousko RakouskoUhersko
14 article
Pokusil-li se přední list vídeňský šířiti o tétc první poradě zprávy plné nadějí, dostalo se mu v zápětí v dnešním „Köl. Ztgu.“ následujíeí ochlazující sprchy: Sdělení vídeňského listu o prvních poradách označují se jako optimisti cká. Hr. Posadowský ihned po srdečném uví tacím proslovu hr. Goluchowského prohlásil, že ochota Německa má určité hranice. Ve- terinářská dohoda by se mohla státi pouz za tou podminkou, že obehodn smlouva v ostatním vyhoví něme- ckým požadavkům a že se zvláště přizná i právo uzavříti hranice, aby se zabránilo ší- ření dobytčí nákazy. Základem každé veterinářské konvence bude vládě německé bezpodmínečná ve- terinářsko-policejní ochrana německého dobyt kářství. Rovněž jest velmi pochybno zdali německá vládabude o ch otna. obmeziti celní ochranu německýe sladoven. Clo ze živého dobytka určí se dle jeho živé váhy. Rovněž prý jesť naprosto ne- správné, že Německo chce povoliti snížení cla na řezané dříví. Dle tohoto německého vylíčení nevykazuj první porady přílišnou ochotu hr. Posadow- ského. Pro nás pak dle stanoviska, jak je líč uherské časopisy, jest samozřejmo, že zejmena veliké břímě obrany vývozu ječmene a sladu zůstaveno zástupcům Cislajtanic. Toho bysi měly náležitě povšimnouti zvláště naše kruhy zemědělské, a vykonati ještě v posledním oka- mžiku náležitý nátlak na vládu vídeňskou, aby v obraně tohoto vývozu vyvinula tolik energie jako ji vyvíjejí Maďaři v obraně dobytkářství. Na hotové smlouvě obchodní, jak posavadní zku- šenosti učí, v říšské radě již nijaké podstatné změny provésti se nedají — nutno tedy hrozí- címu nebezpečí předejíti, dokud nebude pozdě
Goluchowský Maďar Hradec Německo
15 article Krvavý boj o vlašskou universit
Krvavý boj o vlašskou universit v Inšpruku. Politický život v říši národností počíná se poslední dobou nápadně často barviti proli tou krví, pomalu už nebude dne, aby z ně kterého konce šťastné této monarchie nepřišla zvěsť se stálou již frází o dlažbě krví zbrocené Po Linci, Praze, Opavě, Brnu, Ostravě a zase Praze, Přivozu přišel na řadu Inšpruk a zprávy. kteréž odtud rozsypaly se o předvčerejším za- hájení nově otevřené právnické fakulty s vy- učovaoí řečí vlašskou, jsou podle toho, že lze před- včerejší srážku mezi vlašskými a německými studenty prohlásit za nejprudší a nejkrvavější bitvu na rakouském válečném poli občanských bojů tohoto roku. Inšpruku náleží truchlivá zásluha, že do pouličních zápasů, jimiž od zákona veřejného řádu opuštěné, svrchovaně neobratnou, nevášnivě vytrvalou vládou Němeům na pospae vydané a v zoufalství vehnané neněmecké ná- rodnosti odrážejí výboj německé, umělými pro- středky zbujnělé nadutosti, uveden byl poprvé v hromadné užívání revolver! Do šlo v Inšpruku ke koncům, k jakým nevyhnu telně dojíti musilo.
Praha Opava Brno Ostrava
16 article
Zatím, co na jedné straně tyrolským Vla chům poskytnuta byla splátkou na jejich univer sitní požadavek právnická fakulta k počátku letoš ního zimního semestru v Inšpruku installovaná vydáno na druhé straně z úst předsedy ministe stva heslo o vládní obraně německé državy. k níž v Tyrolsku počítají Němci nacionálně ne- zkrácené držení hlavního města, tak jako pro- hlašují ve Slezsku Opavu za výhradný nacio- nální majek německý, přes to, že v Čechách činí a také do krajnosti provádějí nárok na spolu- držení Prahy a v Brně tento český nárok po- tírají až i ostřím policajiskoněmeckých šavli. V důsledku této své nedůsledné uminěnosti a v očekávání, že stačí spustiti obvyklou bandur- skou, aby vláda, vůči každému německému roz- maru marasticky slabá, dopomohla německému násili k vítězství, zahájili v Inšpruku známou svou klackovskou strategií pouliční demonstrace kteréž v Opavě, Brně a Praze končívají tím, že policie a všechny možné druhy ozbrojené
Němec Tyrolsko Slezsko Opava Čechy Praha Brno
17 article
moci vystřídají zpupné německé bojovníky a za ně už ovšem vítězně boj dobojují. V Inšpruku však se strašně zkl ama zbujný německý předvoj buršácký který na italské studenty, ubírající se z hostin ské slavnosti na oslavu otevření své fakulty provedl útok v důvěře ve svou převahu a v do mnění, že se Vlaší dají střískat a policií dome zahnat. Všechny zprávy tomu nasvědčují,že vlašští studenti hodlají až do konce splniti při pověď, danou jak professory, poslanci i předáky a klidně zachovati se k vyzývavostem něme ckého tisku, jímž obděláváno bylo německé oby vatelstvo Inšpruku, tendencí svou dnes všeně mecky nejfanatičtější. Den zahájení vlašské fa kulty, jež odbyto s okázalou tichostí uvnitř zd její budovy na wiltenském předměstí, minu klidně, ale v noci došli si němečti student s inšpruckým »jungmannschafiem« k hostine »U bílého kříže«, kde vlašští studenti konali po volený komers. Sotva že, a to dávno po půl noci, vyšli vlašští studenti z hostince nan ulici začaly po krátké a bouřlivé výměně slov klacký německých buršáků pracovati. Jsou však rozdily v temperamentech národ nosti. Vlaši náležeji náhodou ku plemenům kteráž považují svou kůži za nedotknutelnou na buršácké hulvátství odpověděli nad pomyšlen vážně a osudně — více než 200 výstřeli revolverových a výsledek oznamují níže po ložené zevrubné zprávy.
Vlachý Vlach
18 article
Rozsahem svým a svou všeobecností, ve doucí až ke vzbouření celého města, k zakro čení vojska s tragiekým koncem pro jednoho z německých násilníků, k demolování budov krátce k rozvoji pouličního boje na celé čáře náležejí inšprucké události k nejkrásnějším illu stracím vnitřních poměrů tohoto právního státu Události ty jsou právě tak poučným jako smutným dokladem k tomu, že německ nadutost, nesnášelivost a německý nedostatel citu právního neobraci se pouze proti snahán národů německé kulturní gloriole »podřízených« nýbrž i proti snahám národů kulturně »rovno cenných«. Jest nepopíratelná souvislost německ národního odporu proti druhé české un versitě na Moravě s krvavými událostm inšpruckými. Tu i tam šílený německý odpou proti zřízení vysokých škol jinonárodních na mistech jedině vhodných a možných a tu i tam pokořující ústup vídeňské vlády před vzteklým německým komandem, jemuž váha dodávána surovou hrozbou. V tomto státě jen Němcům dovoleno zřizovati učiliště všeho druhu, kdese jim zlíbí, národové ostatní mají ale k tomu právo jen potud, pokuď k fomu Němci svolía jen na takových místech, jež vykáže jim německé souručenstvo. Na Moravě nesmí. býti české uni versity vůbec, zejmena ne v Brně, ba ani ne v Olomouci, poněvadž by tim poškozeno bylo národní a politické poslavení Němců a »vládu nad stranami«, vláda ke všem národům stejné »spravedlivá« podřizuje se ochotně tomuto po velu, neboť je docela v jejích intencích. Vlašská universita nesmí býti v Terstu a národu slovin skému nesmí dostati se ani skrovné části vyso kého učení, za to ale zřízena byla vedle dosa- vadních čtyř univeršit německých ještě pátá v Černoveích, tedy v hlavním městě země, kde žije jenom hrstka Němcův. Pro pa desát tisíc německých židů v Bukovině zři zeno nákladem millionů vysoké učení německé.
Němec Němcův Morava Brno Olomouc Terst Bukovina
19 article
pro půldruhého millionu Čechů moravských pro půldruhého millionu Slovinců však zřízen university se odpírá. Vlachům aspoň v náhradu za vysoké učení v Terstu zřídili v Inšpruku samostatnou fakultu právnickou. Jakých ohledů také oproti národům neněmeckým v tomto státě vždyť doznali sami, proč zřídili německou uni versitu v Černoveích? Ne snad z potřeby kul turní, ale aby tak jako po Sedanu stala s universita štrasburská tvrzí německou na nej krajnějším západě, stala se vysoká škola ve hlavním městě Bukoviny takovouto tvrzí na nej krajnějším východě! Horkokrevní Vlachové ne dají si ovšem libit to, co holubičí Slovánkové a následek toho střelba a prolitá krev. Ostatně je dobře a my se svého stanoviska toho neli tujeme, že také Vlachům dostalo se poučení co znamená německé právo a co dovede ně mecká zpupnost. Pánové z jihu byli by málen zapomněli na dobu, kdy bylo válečným pokři kem všech Vlachů »Morte ai Tedeschi !« Vždyí v utlačování národních snah slovanských v ze- mích slovinských a druhdy také v Dalmaci ochotně Němcům podávali ruce. Teď klidí za to vděk. Krev v Inšpruku prolitá zůstane odtud na vždy nesmazatelnou skvrnou mezi Italy a Němei v Rakousku a po politickém přátelství, kteréž svými lieoměrnými námluvami nastavovali mluvč německo-liberálních listů i přes universitní roz- tržku, jest navždy veta dík všeněmecké rozka- cenosti jindy tak těžkokrevných Tyrolanů, zfa natisovaných v posledním desítileti velkoněme ckou propagandou.
Čecho Vlach Mort Tedeschi Němec Italos Terst Sedan Bukovina Rakousko
20 article
Otevření vlašské fakulty Beze všech okázalosti — z obavy před demonstracemi rozeštvaných proti Vlachům in- špruckých Němců — zahájeny dne 3. t. m. dopoledne přednášky na samostatné vlašské právnické fakultě v inšpruckém předměstí Wi- tenu. Ráno posluchači vlašské fakulty uvítal na nádraží své soudruhy z Vídně, Štyrského Hradce a Mnichova, kteří přijeli na zahájení přednášek a ve společném průvodu v počtu asi 160 osob odebrali se bez jakékoli přihody do Wiltenu do ulice Liebenegské, kde se nacházej budovy zatímní fakulty. Ačkoli ulice byla jinak skoro liduprázdná, budova fakulty byla střežena značným počtem policejních strážníků. Zřídka přecházeli po ulici vlaští dělníci, s nimiž stu dující, stojící u oken v budově, vyměňoval pozdravy.
Vlach Němec Vídeň Mnichov Wilten Liebenegský Štyrský Hradec
21 article
Proděkan nové fakulty, prof. Galante pozdravil srdečně přibylé cizí akademiky. Osoby úřadní zahajovací slavnosti se nezúčastnily. Při- tomni byli jen vlašti řišští poslanci bar. M al fatti, dr. Conci, prof. Mazzorana Tambosi a zemský poslanec Pinalli Proděkan prof. Galante obdržel mnoho pozdrav- ných telegramů od různých vlašských obcí korporací, v nichž se projevoval též požadavek. aby se samostatná vlašská universita zřídila v Terstu. Když děkan prof. Sartori s pro- fessorským sborem vstoupil do dvorany, by uvítán hlučnou ovací. Voláno »evviva J«, tle skáno a máváno šátky. Proděkan prof. Ga lante měl pak přednášku o řimském právu Prvé než mohl začít přednášeti, ozvaly se vý křiky »Cheeme vlašskou universitu v Terstu !« »Pryč z Inšpruku!« Prof. Galante uvedi posluchačům na mysl, že otázka vlašské uni versity vstupuje zřízením samostatné vlašské fakulty v novou fasi. Proto přeje vlašské fakultě klidnou periodu rozvoje a zdaru. Vzpomněl i svého předchůdce, nyní turinského professora Paechiona, kterýž působil v Inšpruku za dob rozčarování a příprav ke zřízení samo statné fakulty. Po Galantovi promluvil professo Lorenzori o národním hospodářství a prof Lanza o státním právě. Novými hlučným ovacemi se strany studujíeích zakončeno v ko leji zahájení přednášek.
profesor Galante doktor Conec Mazzoran Pinalli Sartori Paechion Galant Lanza Terst Inšpruk
22 article
Večírek u „Bílého kříže“. Na večer 3. listopadu ohlášen byl v hostine u »Bílého kříže« večírek na poctu cizích vlaš ských studujících a jiných vlašských hostů K 10. hodině přijelo ještě asi 50 vlašských stu dujících z Vídně, kteří se odebrali taktéž n večírek. Tam proneseno mnoho řečí; mluvili pro fessoři vlašské fakulty a poslanci, ovšem též o thematu samostatné vlašské university. Studu jící provázeli jich řeči hlučným voláním »Evviva!e »Chceme vlašskou universitu v Terstu !« Pře okny hostince shromáždil se za- tím zástup Němců; ti poslouchali, co se v hostinci mluví a někteři z nich tvrdili, že stu- dující volají též »Smrt Němcům!« V něme ekém zástupu na ulici počalo vříti a mnozí hrozili holemi do oken sálu, v němž byli shromáždění Vla- chové. Vyšlo několik Vlachů na ulici a napo menulo Němce, aby nerušili jich shromáždění To podráždilo zástup Němců ještě více a po růz ných výkřicích s obou stran na Vlachy po čalo se sypati kamení a hole. Vl chové ustoupili k hostinci a tu vypálili ně kolik ran z revolverů do vzduchu Nastala řež, při níž stříleno již s obou stran a bylo raněno deset osob Medik Patscheider byl raněn na levé páži studující Gustav Sterzinger na hlavě, zá mečník Leopold Rudolf do břicha, filoso Oskar Lechleitner na rameni, místodržitel ský úřadník Karel Berger raněn těžce střelou která mu projela levou stranou prsou, člen tělo cvičného spolku A mberg střelou do obou páží železniční assistent Engelbrech! poraněn v slabině, strážník Ondřej Wacker na noze filosof Marius Giris lehce raněn na hlavě městský lékař dr. Hörzvogl na stebně. Ra něna i celá řada Vlachů, kteří byli s ostatním soudruhy odvedeni do budovy soudní.
Němec Vlach Patscheider Sterzinger Leopold Rudolf Lechleitner Berger Wacker Giris doktor Hörzvogl Vídeň Terst
23 article
První pomoc poskytli raněným lékaři, kteř přibyli na místo výtržností. Teprve potom objevi se před hostincem u »Bilého kříže« magistrátn rada dr. Neumer s oddělením městské stráže a učinil pokus, aby sporné strany od sebe od trhl. Němci však neposlechli jeho vyzvání a pro- hlásili, že se musejí pomstiti Vlachům za to, že do nich stříleli. Zakročila tedy policejní stráž a zatkla četné Vlachy, kteří byli ozbrojení revol very. Němci však útočili dále na stráž i na zatčené Vlachy a zbil je klacky. Když výtržnosti nabývaly stále větších hrozivějších rozměrů, požádal místodržitelza vojenskou pomoc. Arcikníže Euge zdráhal se nejprve vyslati vojsko proti výtrž níkům; teprve když obdržel od mistodržitele Schwartzenaua písemnou žádost, posla mn na pomoc oddělení císařských mysliveů. Vojsko přitáhlo k hostinci teprve o 2. hodině s půlnoci. Zalím již o půlnoci byl vy- tlučen od německých studujících hostinec, v němž trvali Vlachov a byl učiněn také pokus o rozbití ko- leje vlašské fakulty.
Bilý doktor Neumer Němec Vlach
24 article
Ve dvě hodiny s půlnoci přiběhli myslive klusem od budovy místodržitelské na místo vý tržnosti a počali vytlačovati davy lidu nasaze- nými bodáky. Starosta inšprucký Greil prote- stoval proti použití vojska, ale toto postupovalo proti výtržníkům. Při té příležitosti byl malíi Pezzey bodnut do zad a skonal hned na místě. Také jakýsi studující byl těžce raněn. Mrtvola maliře Pezzeye odnesena do bu- dovy místního vojenského velitelství. Pes zabilého maliře neodloučil se ani od mrtvoly svého pána a provázel ji až na velitelství. Když byl zástup Němců vytlačen od ho- stince »u bílého kříže«, zatčeni všichni Vlachové. kteří se nacházeli v hostinci, počtem 135 odvedeni pod stráží jedné čety myslivců do soudní budovy. Teprve pozdě v noci zjednán na ulicích opět klid, takže vojsko se mohlo vrátiti do kasáren až ve 4 hodiny ráno. Pryč s vlašskou fakultou! Dopoledne dne 4. t. m. výtržnosti na inšpruckých ulicích započaly znova. V 10 hodin přitáhli němečtí studující v semknutých řadách před vlašskou kolej a za křiku »Pryč se zákeř- níky!« »Pryč s vlašskou baštou!« rozdrtili kamením okna a dvéře koleje. Policejní stráž ukázala se proti výtržníkům opět slabou a výtrž- V arobném prodejir ranní číslo o sobě . . . ma 8h . . . . za 2k odpolední Ve šlialkách na venkovs ranní číslo. . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserá t platí se hotově napřed. 10h Přeěplacení a lnnerty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. a Tam nacházejí se též redakee tiskárna a oxpedice „Národnich Listů- Bukopisy sne nevracsji.
Pezzey Němec Vlach Inserý vlašský fakulta
25 article
nosti a demonstrace proti Vlachům opakovaly se na ulicích po celý den dále. Zatím starosta Greil a jeho náměstek dr. Erler odebrali se k místodržiteli a žádali, aby ihned vydal nařízení, že s vlašská fakulta zavírá. Spolu činili místodržitele zodpovědným za vojenské zakročení proti výtržníkům a za smrt malíře Pezzeye. Místodržitel jim odvětil, že si vyžádal z Vídné pokyny, jak se má dále zachovati. Dru. Körbrovi zaslán starostou Greilem následující telegram: »Obyvatelstvo Inšpruku, pobouřeno a rozhořčeno násilnostmi vlašských studentů, jež si vyžádaly za oběť jeden lidský život a mnohá těžká zranění, žádá, aby se okamžitě a bezpodmínečně uzavřela vlašská fakulta a činí vládu zodpovědnou za opakování výjevů s ještě těžšími následky.« Další podrobnosti viz v telegrafických zprávách. Telegram y- Fakulty se nezavrou. Z Vídně, 4. listopadu. Předseda ministerstva dr. Körber měl dnes odpoledne poradu s mini- strem vyučování o inšpruckých událostech, o kte- rých měl tu dobu již obširné zprávy od tyrol- ského místodržitele. Bylo usneseno, ž- nezavře se ani německá univer- sita, ani vlašská právnická fa- kulta.
Vlach doktor Erler Pezzey Körber Greil Vídeň vlašský fakulta
26 article
Budova vlašské fakulty spustošena. Z Inšprnku, 4. listopadu. Dnes odpole- dne Němci hlavního města tyrolského spustošili budovu, ve které nalezala se vlašská právnická fakulta. O 1. ho- dině tisíc buršáků, měšťanů a děiníků odebralo se do ulice, ve které fakulta byla. Za ohlušujícího lomozu vypá- čena vrata. Sta lidí dralo se otvorem a hnalo se do poslucháren, kdež roz- bili všecek nábytek, lavice, skříněa vytloukli okna a zbořili kamna. Té roztlonkli náčiní. Všechno leží v tro- skách. Kdykoliv nějaký předmět letěl na dlažbu, volali dole buršáci »Heil«. Všecka stráž byla úplně malomocna. (?) Celé dílo trvalo asi půl hodiny. Pak bral se dav ulicemi kde byla italská firma, byla str- žena. Před zemskou budovou učinili buršáci projev proti křesťansko sociálnímu členu zem- ského výboru hraběti Trappovi. Pak ulicí císařovny Marie Terezie brali se demonstranti před budovu místodržitelskou. Tam provolali sabeúg Schwarzenaut. Ka- meny a hole létaly do oken. Odiud němečtí demonstranti brali se před kusárna tyrolských myslivců. Tam se stala situace hrozivou. Když dav s přibližil, pohotovost vojenská s postavila do zbraně. Dav prov- lával: fuj! Důstojník službu ma- jíeí rozeslal hlídky, aby demon- stranty rozehnaly, pří čemž bylo několik osob zatčeno. Dav demo- stroval však dále, ale konečně ho vojsko rozehnalo.
Němec Trapp Marie Terezia Ka vlašský právnický
27 article
Demolovaný hotel. Z Inšpruku, 4. listopadu. Italští poslanei telegraficky požádali vládu za vydatnou ochranu. V městě je trvalý ruch. Hotely »U bí- lého kříže« a »U zlaté růže« jsen úplně demolovány. Němci namalovali krví kříž na vrata zbořené budovy. Při útoku vojska před hotelem »U bílého kříže« mnozí demonstránti, kteří dali se na útěk, byl ze zadu zraněni bodákem. Vojsko zůstane až do rána na náměstí. 137 zatčených VIachů nalezá se ještě ve vazbě v budově zemského soudu. Velký dav demonstrantu shlukl se poznovu před budovou tou a volal tam: »Ven s loupežnými Italy!« Dopoledne měl rektor Heider poradu s místodržitelem. Pohřeb zabitého malíře Ge- czeye bude se konati nejspíše v neděli z účasti všeho prý německého lidu inšpruckého. Němečtí buršáci číhají od rána na vlašské studenty. Vlašský konsumn spolek a všechny firmy s italskými nápisy mu- sily snášeti útoky německé Obyvatelstvo sympatisuje s německými bur- šáky. Vojsko má pohotovost. Zemský hejíman dr. Kathrein měl poradu s purkmistrem Greilem a jeho náměstkem dr. Erlerem Počet raněných obnáší celkem 30. Mnozí však se ani nepřihlásili.
Němec Italos Heider doktor Kathrein Greil Erler
28 article
Další projev obecního zastupitelstva inšpruckého. Z Inšpruku, 4. listopadu. Obecní zastupi- telstvo zaslalo dru. Körbrovi tuto depeši: »Dnes v noci stříleli vlaští studenti na bezbranné (!) německé občany inšprucké. Tekla krev. Vojsko napadlo ze zadu bezbranného občana. Jest obětí vládního umění, které proti všem námitkám hájí se bodáky. Rozechvění je ohromné. Neprodlené za- vření vlašské fakulty a zrušení výnosu, kterým byla aktivována, bude nejmenší a je částečnou satisfakcí za neslýchané násil vlašské.« Náměstek purkmistrův dr. Erler odjel včera do Vídně, aby tam zastupoval požadavky něme- ckého obyvatelstva. Provolání k lidu. Z Inšpruku, 4. listopadu. K obyvatelstvu vydáno toto provolání obecním úřadem: »Následkem násilí vlašských studentů, kteři revolvery přepadlí německé obyvatelstvo, jest toto právem v největším rozechvění. Stalo se již opatření, aby se dostalo domácímu oby- vatelstvu ochrany a satisfakce. Občané ! Vyzý- váte se, abyste přes neslýchané toto násilí ne-
Tekl doktor Erler Vídeň vlašský fakulta