ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d4b33930-7632-11dc-aac6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 132, place 111, org 17, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
24. prosince 1908. Číslo 354.
4 article
Hlinkova se znamenitě zlepšila. Rozhodnutí kon gregace vyznívá proti Parvymu, neboť on žádal. aby kongregace jeho obžalobám všem věřila aby trest aplikovaný schválila a aby Hlinku hned fary zbavila. Kongregace však Parvymu neuvě- řila, trestu jeho nepotvrdila, návrhu usilovného nepřijala. To vše dává naději, že po první této porážce bude následovati druhá definitivní. Gut Ding braucht Zeit — dobrá věc potřebuje času.
Hlinkův Hlinka Gut Ding braucht Zeit
5 article Pád presidenta Castra.
Pád presidenta Castra. (Státní převrat ve Venezuele) Tentokráte neproveden státní převrat ten ani shora ani zdola — nýbrž vlastně z pro- středka. Neproveden lidem, jenž zůstal ostatně divákem netečným, ani hlavou státu, nýbrž její — náměstkem. Stalo se na slovo, co jsme předpovidali v těchto sloupcích. Mistopředsed republiky Jusn Gomez, muž obojetný, použi nucené nepřitomnosti presidenta, energického, ale chorého Castra, aby se zmocnil sám vlády v zemi a získal k tomu podporu cíziny, zvláště Hollandska, za to, že její velkoobchodníkůmč vlastně velkovykořisťovatelům prodal zájmy vlastní země. Na pohled podeprou jej ovšem i některé domácí strany, protože jako někdy diktátor Franco v Portugalsku také Castro potíral dikta- turou svon korrupci a prodajnost stran, kteréž nyní možná velmi šikovně učiní z odklizení Castra — vítězství svobody. Poli- tické strany, zvláště radikální, budou míti nyní i ve Venezuele více zvůle, ale lid bude jim na dále jen pouhým — žebřikem, po němž lzes vzhůru vyšplhati zrovna tak jako leckde jinde . ..
Castro Jusn Gomez Franco Venezuela Mistopředsed republika Portugalsko
6 article
Státní převrat uskutečnil Gomez tím, že propustil ministerstvo oddané Castrovi a dosadil vládu ze svých náhončích, tak že formální zba- vení Castra hodnosti presidentské jest teď jen otázkou několika snad pouze dní Jak změna vyšla »z vůle lidu«, to vysvitá již z toho, že Gomez provedl ji teprve, když povolal z vnitra země vojsko sobě oddaně do Karakasu. Zároveň najímá se mužstvo za žold — kdo chudému ještě poměrně Gomezovi poskytl peněz k tomu ? — a ozbrojuje je, aby se opřelo případn vzpouře stoupenců Castrových. Parník »Manzanares«, majetek Castrův, do- nucen zůstati v La Quaiře, neboť Hollanďané hrozili mu konfiskaci, hne-li se. Nejlepší to dů- kaz, že Gomez jest s Hollanďany jedna ruka. Gomez při tom vymlouvá se náramně »obratně«, že to jest velmi průzračně spiknutím proti němu prý namířeným. Jeden právník obstaral mu pro spolkový soud doklad, že na spiknutí tom zú- častněn jest i Castro sám a navrhuje, aby byl Castro pohnán před spolkový soud, protože prý Gomezovi o život ukládal. Týž Castro, kterýž teprve nedávno sám téhož Gomeza v úřad do- sadil. Ale prodal-li se Gomez, kdysi vůdce re- volucionářů, Castrovi, nemůže se tento diviti ovšem nijak, že muž povahy takové prodal se nyní i zase jeho nepřátelům. První, jenž Castra teď se zříká, když se obrátil vílr, jest teď Ně- mecko, ač, když přijel do Berlina, chtěli ho použíti ke svým specialním plánům. Právě tak, jako kdysi bylo se zachovalo vůči Burům. Stou- penci Gomezovi pořádají ovšem v Karakasu jinde hlučné demonstrace na oslavu Castrova pádu. Rozbijejí i poprsi a obrazy jeho v míst- nostech veřejných.
Gomez Castro Castrův Berlín spolkový soud
7 article
Také v diplomacii majt býli všichni přátelé Castrovi odstraněni. Rozumí se, že nyní, když má Hollandsko v čele republiky venezuelské svého muže, že spor mezi oběma státy bude brzy uklizen. Skutečně tvrdí dnes již venezuelská vláda, že spor s Hollandskem chce rozřešiti po- kojně a »spravedlivě«. Za tímto účelem zaslala příslušným orgánům vládním instrukce, které vrcholi ve zrušení známého dekretu ze dne 8. dubna, za jehož odvolání Hollanďané žádali. Ná- sledkem této ochoty vůči Hollandsku doufá vene- zuelská vláda pohnouti Nizozemsko k tomu, aby upustilo od dalších akcí válečných lodi, které se nalezají ve venezuelských vodách. Mi- nistr zahráničních záležitosti de Paul odjede zejtra do Paříže, aby tam zahájil vyjednávánt s francouzskou vládou. Byla zrušena všechna omezení pro plavbu lodí na Orinoku. Mimoto prozatimni vláda ujišťuje, že chce zachovati mírumilovný poměr ke všem státům. Zmíněným výnosem presidenta Castra za- kázáno bylo překládání zboží, určeného do Vene- zuely, v přístavu Wilenssbadu, čímž uklízena by byla hlavní příčina napjetí mezi Hollandskem a Venezuelou, neboť tím umožní se opět holland- skému zboží, aby se dopravovalo podloudně do republiky.
Castro Hollandsk Nizozemsko Paříž Venezuela Wilenssbad
8 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 23 prosince. (Poláci o české politice.) Jeden z předních polských po- slanců, vraceje se z Vídně, rozmlouval s re- daktorem »Gt. Nar.« o politické situaci. N dotaz, jaký je poměr polského kola k oststním stranám v parlamentě, poslanec odvětil: Pevné většiny v parlamentě není a neni možno ji nyní utvořiti. Náš poměr ke straně křesťansko-sociáln je stále přátelský; vzhledem k Němcům libe- rálným obtíže působl nový německý ministn krajan, jenž nemá politických zkušeností a prot je nevyzpytatelný. Náš poměr k Čechům jest na tu dobu nevyjasněný, poněvadž po ne- dávném rozkolu v Národním klubu započala mezi Čechy organisace stran na nových zá- kladech. Jest potěšitelným zjevem, že se značně zlepšil náš poměr k Malorusům, jejichž do ne- dávna útočný a nesmifitelný ton znemožňoval jakékoli sbližení. Vídeňský zpravodaj »Nov. Ref.«, mluve o odpadnutí českých klerikálů od Národníh klubi, chváli dobrý úmysl dra. Kramáře, pro- váděti od nynějška »rozumnou politiku«, poně- vadž takové politiky český národ potřebuje nyní více než kdykoli jindy. Jest třeba napravii mnoho chyb z poslední doby a soustřediti slly proti mocnému odpůrci. Odpadnutí klerikálo, většinou Moravanů, kteří v národnostním zápase v Čechäch nejsou přimo interesováni, seslabuje velice české sily, což může míti právě nyní, když počíná nové vyjednávání o dohodu česko- německou, následky pro Čechy velice škodlivé.
Polák Němec Čecho Moravan Praha 23 prosinec Vídeň Nara Čechä Čechy
9 article
Bylo by si tedy přáti, aby vyzvání dra. Kra- máře došlo náležitého ohlasu mezi českými po- slanci. Nedovedou-li se Čechové, kteří nejsou v táboře sociálně demokratickém nebo kleri- kálním, v čas soustřediti, nebudou také moe s náležitou váhou obhájiti zájmy českého ná- roda v době, kdy vláda bar. Bienertha zahajuje vyjednávání o všeliké kompromisy. V Praze, 23. prosince. (Jihoslovans ký ministr.) Otázka doplnění parlamentního ka binetu, až budeme zase takový kabinet míti ministrem pro Jihoslovany má prý odpůrce ve Vlaších. Obdrží-li Jihoslované svého ministra krajana, budou se ho prý dožadovati i Vlachové. »Obzor« otiskuje jakýsi kompromisní návrh v této věci. Vlachům mohlo by se prý vyhověti tím, že by některý z jejich politiků obdržel ministerstvo odborové. Takový odborný vlašský ministr byl by zároveň zastancem vlašských zájmů v kabinetě. »Obzor« jmenuje také kandi- dáta pro takové vlašské ministerstvo. Jest jím posl. dr. Conci.
Čecho Bienerth Jihoslovan Vlach doktor Conec Praha
10 article
Ze Lvova, 23. prosince. (Rozkol v pol- ské národní demokracii.) Nedávný útok všepolského křídla národně demokratickéno studentstva Ivovského na místodržitele dra. Bo- brzyňského ozve se ve svých následcích patrně také v organisaci národně demokratické strany. v níž se se strany radikálnějších členů ozývá už delší dobu odpor proti vedení prof. Glabiň- ského. Útok na místodržitele, odcházejícího z universitní auly po promoci sub auspiciis, udál se bezprostředně na to, když byl sněmovně před- ložen rozpočet na r. 1909. Položky na nové mimořádné ruské profesury nemohly býti v tu dobu ve Lvově studentům známy jinak, než že některý z polských poslanců studenty na ně te- legraficky upozornil úmyslně za tím účelem, aby vzbudil výtržnosti. Předseda polského kola, prol G'abiňskí, je prý zpraven o takovém úmyslu poněvadž zná i původce, chce učiniti opatření, aby stará, osvědčená solidárnost polského kola nebyla napříště rušena. Ze Zádru, 23. prosince. (Nová pravo- slavná metropolie.) Spltské »Jedinstvo« zaznamenává pověst, že srbská pravoslavná eírkev v Bosně a Hercegovině má se sloučit s církví dalmatskou v jednu společnou metro- polii, jejíž sídlem by byla Vídeň, a která by se odloučila od ruské metropolie černovecké- V Bosně a Hercegovině jsou čtyři pravoslavné diecese, v Dalmacii dvě. Za prvého metropolitu je prý vyhlédnut záderský biskup Milaš. Tato zpráva »Jedinstva« je v nejlepším pří- padě velmi předčasná. Spojení eírkve bosensko- hercegovské s dalmatskou nedá se zajisté pro- vésti dřive, dokud nebude rozhodnuta otázka státoprávní příslušnosti zabraných zemí a do to- hoto rozhodnutí je ještě velmi daleko.
Glabiň Lvov Zádr Boseň a Hercegovina Vídeň Dalmacie národně demokratický strana Jedinstva
11 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. prosince.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. prosince. Smrt trojspolku? Římská revue »Ilalia all' Bstero« otiskuje řadu interviewů s německými a rakouskými po- slanci o postavení Italie v trojspolku. Poslanci německé říše jsou ku podivu optimisty: věřl, že se podaří Italii v trojspolku udržeti. Pouze Konrad Hauszmann doznává, že jest Italii v trojspolku nevolno. Také posl. Speek (ze středu) nezavírá očí před proudem italské veřejnosti, trojspolku nepříznivým. Z rakou- ských poslanců ku podivu právě Vlachové Mal- fatti, Conci a jiní přejí si sblížení Italie s Ra- kouskem. Pozoruhodným jest tvrzení židovského poslance Mahlera, kterýž věští troj spolku brzkou smrt a Slovince Hri- bara, kterýž hlásá: »Slované nevzdají, se nikdy Terstu « Prof. Sacerdote v Berlině praví, že nikdo nesdílí optimismu kan- cléře Bülowa. »Víra v životní silu trojspolku utrpěla velikou ránu,« dodává Sacerdote a končí známým konstato- váním: »Spolky uzavírají se ne dle cit ale dle zájmů.« A zájmy Italie nejsou prj v trojspolku chráněnyl Bitka na radnici v berlinském předměstí. Na radnici v Rixdorfu pokusili se včera socialisté zmařiti obstrukci návrh měšťáckých stran na obmezení volebního práva. Jeden z nich mluvil 21/2 hodiny. Za krátko vnikl do radnice veliký zástup lidí, obsadil veškeré chudby a schody a vnikl na tribuny. Při návrhu na kone debaty vypukl pekelný povyk a strašná vřava za vzájemného spílání. Konečně davy policie mocí za pravých bitek s nimi z radnice vy- tlačila. Obstrukce, při čemž celé hodiny debato- váno i jen o jednacím řádu, trvala do tří hodin ráno, kdy za bouřlivého volání »lupiči volebního práva«, »drzost«, »násilníei« byl konečně návrh na obmezení volebního práva nutnými 3/s přijat. Po novém roce při jiném již složení sboru ne byly by měly strany bourgeoisie totiž jíž nutn většiny této.
Hauszmann Vlach Mahler Slovan profesor Sacerdote Bülow Praha Terst Berlín Rixdorf Speek Italia
12 article
Rozpuštění italské sněmovny? Podivná zvěst dochází dnes z Říma. Vláda chce prý v lednu rozpustiti sněmovnu a vypsat nové volby, učkoliv sněmovna nevyřídila ještě rozpočet a předlohu o zvýšení branně moci, kterým ostatně neodporuje. Předseda sně- movny rozloučil prý se již i formálně s ostat- ními druhy předsednictva a s kancelářemi sně- movními. Chce snad vláda či spíše král slyšeti vůli lidu dřive, nežli dá politice italské jiný směn? Nový spor o hranice marocké Jak z telegrafiekých zpráv známo, vypukla opět mezi francouzskými a německými listy nová hádka ohledně alžírsko-marockých hranic. Fran- couzský tisk odpovídá na článek německých listů, že si Francie nedá nic předpisovati, nej méně od Německa. »Matin« interviewoval v této věci mini- stra zahraničních věcí Pichona, který pravil »Vláda neměla dosud příčiny, aby se zabýval novou úpravou hranie alžírsko-marockých. Otázk ta se dotýká jen Francie a Ma- rokka podle ujednání z r. 1901 až 1902 smlouvy algeciraské. Nikdy o tuto otázku ne- zavadila jina velmoc. Články, objevivší se ted v německých listech, tlumoči patrně jen osobní minění jejich pisatelů. Naše úmysly ohledně území pohraničního jsou ostatně vyloženy v instrukcích, daných generálu Lyauteyovi a byly velmi jasně uvedenyv obou posledních žlutých knihách«. Berlinské ně- které listy, které se nezúčastnily nové proti- francouzské kampaně, s povděkem zaznamená- vají rozdíl mezi klidným a věcným tonem pro hlášení minístra Pichona a podrážděností článku »Tempsu«.
Fran Pichon Lyautey Řím Jaca Francie Německo Ma Matin
13 article
Francie Německu na roveň. Francouzská sněmovna zahájila včera po- drobné rokování o osnově na rozmnožent dělostřelectva. Pozměňovací návrh, aby totiž nové baterie o čtyřech dělech byly rozvrženy na nynější pluky, byl zamítnut. Ministr vojenství Picquart opřel se pozměňovacímu návrhu. Posl. Jaurěs litoval, že ministr zneužívá t- jemství o organisaci záloh. Morální síla byla by prý zvýšena vědomostí o tomto obranném pro- středku. Jaurěsovi dle všeho nevadilo by nie, kdyby Německo dovědělo se o tomto vojenském lnnse tajemství Francie. Posl. Doumer schvaloval ovšem mlčen ministrovo o jistých bodech a soudí, že stačí. víme-li, že dělostřelci přijdou na bojiště s děly jich počet vyrovná se aspoň počtu děl nepřítelo- vých. (Pochvala.) Sněmovna schválila potom prostým hlasováním první paragrafy článku, dle nichž dělostřelectvo bude skládati se z 11 ve Francii posádkou ležících pluků pěšího dělo- střelectva a ze 64 puků polního dělostřelectva, rovněž ve Francii, dále ze sedmi samostatných skupin v Alžíru a to ze dvou skupin pěšího dělostřelectva a z pěti skupin polního dělostře- lectva. Potom sehválila sněmovna osnovu čl. I. v němž stanoví se složení dělostřeleckých kadrů a výše skutečného stavu, dále článek II., v němž stapoví se doba k organisaci dělostřelectva na dva roky, rovněž článek III., jednající o finan- ční stránce předlohy. Po vyřízení ostatních článků osnovy zákona byla celá předloha schvá- lena a schůze na to skončena!
Picquart Posl Francie Německo Alžír
14 article
Nebezpečné jitření v Persii. Rozčilení proti šachu v Persii dostupuje stupně na nejvýš povážlivého. Nespokojenci na turecké vyslanectví uprehli, žádali v den ote- vření tureckého parlamentu šacha za obnovu ústavy. Žádají tak na šachu i anglický a ruský vyslanec. Také rakouské vyslanectvo v Tehoranu poskytuje nespokojencům útulku, ostatní vysla- nectva nikoliv. Vměšování se tohoto i tureckého vyslanectva, kdež jest uprchlikův do set, do vnitř- ních sporů perských, způsobilo v Anglii i na Rusi nepřijemný dojem. Německé vyslanectvo nebylo však o asyl dosud vůbec žádáno a má vchody uzavřené. Dle depeše »Timesů« dojde ale co nevidět na nový převrat v Persii, tento- krát ale na prospěch ústavnosti, neboť šach zaleknut, povoluje a chystá se dvorni kamarillu zahnati.
Persie Anglie Rus Timesy
15 article
Boj lidu slezského za jazykovou rovnoprávnost. Již člyři leta domáhají se Čechové slezští jazy kové rovnoprávnosti u úřadů, leč — s malým úspěchem. Co se zdá tak samozřejmé, tak přirozsné, tak nezbytné, totiž aby úřady — jež jsou přece pro lid — jednaly s lidem v řeči mu srozumitelné, tedy s Čechy české, to ve Slezsku je téměř nedosažitel- ným. Úřady nejen že všude mluví, dopisují, protoko- lují a vedou celou agendu v jazyce německém, ony také, kde mohou, nepřátelsky proti nám vystupují. nás zgermanisovati se snaží. A není také divu Vždyť úřadníci jsou zde téměř výhradně Němci. Tak na př. ze 117 úřadníků soudních jen 17 je Čechů (neříkám uvědomělých), ač těměř třetina slez- ského obyvatelstva je česká. U jiných úřadů je to ještě horší! I není divu, že český lid všude je zkra- cován, odstrkovén a že proto se začíná důra ně ozývali a hlásiti se o své právo. Byly to předavším české uvědomělé úřady obecní, jež začaly státním zemským úřadům německé přípisy vraceli, ozná- mivše, že úřadní řečí dotyčných obecních předsta- venstev je jazyk český. Nyní na popud »Sekretariátu české samosprávy ve Slezsku« podaly všechny české obce stížnosti dozorčí vrch. zem. soudu v Brně do porušování jazykové rovnoprávnosti slezskými soudy a praesidiu c. k. zemské vlády v Opavě žádost o české úřadnictvo u státních úřadů a o české úřa- dování. Zároveň protestováno proti trpění němecxých protislovanských výtržností v Opavě. Ale i lid hro- madně na schůzích protestuje proti hezpráví, na něm c. k. úřady páchanému. Dne 13. prosince pro- testovalo, jak jsme už sdělili, Opavsko a dne 20 prosince Fryšlalsko velkolepou manifestací na schů- zích v Petřvaldě, Orlové, Lazích, Velkých Kunčicích.
Čecho Němec Fryšlalsko Čechy Slezsko Brno Opava Opavsko Petřvald Orlová Lazy
16 article
Přijala všude jednomyslně resoluce, v niž: Slezané vévodství těšínského I. protestují, abyo jazykové rovnoprávnosti a rovnocennosti jazyka če- ského u státních úřadů ve Slezsku rozhodovalo se pod vlivem německých výtržností z ulic opavských, zejména za vlivu obmýšleného volkstagu na den 6. ledna svolaného. Všnde ve Slezsku dosaženi bod- tež v době nejkratší úřadníci české národnosti po- měrně podle skutečného počtu českého obyvatelstva. Článkem 19. státních základních zákonů zaručená jazyková rovnoprávnost budiž všude prováděna. Kdyby německými volkstagy a podobnými skutky mělo býti zmařeno, co nám po právu a zákonu ná leží — praví se v resoluci — provedeme všecky dů- sledky polilické i hospodářské. II. Zároveň připojují se znovu ke všem prote- stům českého obyvatelstva protí uzákonění nespra- vedlivé volební opravy do sněmu slezského a trvaj na požadavku rovného volebního práva i do sněmu a do obcí. Pokud nelze rovného práva hned se domoci, žá- dáme, aby nám Čechům bylo měřeno rovným sluš- ným právem dle počtu obyvatelstva, zejména aby volební okresy byly národnostně zaokrouhleny české voličstvo nebylo majorisováno na Téšinsku obcemí polskými, na Opavsku německými. Pro české Těšínsko žádáme výměru pěti českých volebních okresů, tak aby Polská Ostrava měla svého poslance, průmyslová města Lazy, Orlová, Michálko- vice, Svinov a jmá poslance druhého, venkov polsko- ostravský třetiho, venkov frýdecký čtvrtého a patého všeobecná kurie z českých obcí. Pro všeobecnou kurti dovoláváme se i zastou- pení v zemském výboru. III. Národní radu slezskou žádáme, aby byly zahájeny všemi směry přípravy ke sčílání lidu roku 1910, zejména veřejnými schůzemi a poučováním lidu Jest lna slovanských poslancích a ministrech. aby volání idu uplatnili!
Slezan Čecho Slezsko Opavsko Těšínsko Ostrava Lazy Orlová Michálko Svinov
17 article Mezinárodní liga kupujících.
Mezinárodní liga kupujících. Na sklonku letošního září sešla se v Ženevě poprvé ku poradní schůzi mezinárodní liga nákup- níků. Perady byli účastni zástupci odnoží ligy z Fran- cie, z Ameriky, z Belgie, z Německa a různých zř zení v Anglii, v ltalii a jinde, příbuznými otázkam se zabývajících, též dvě polské dámy byly členy čestného výboru. Upozerhuji na temto místě na snažení ligy, jeli kož si za přední heslu vytkla „etiku nákupu“, heslo nám jistě nejen sympatické, ale také časové. Ne vše co liga sleduje, se arciť hodí přímo pro naše po měry, oproti tomu však mnohé ze sociálních ná- mětů, jichž řešením liza se zabývá, by mohly — jsouce našim poměrům přizpůsobeny — výdatně za- sahovat v ukáznění vzájemných vztahů mezi obecen- stvem kupujícím a těmi, kdož vyrábějí a prodá- Platí zajisté pro nás, jako pro jině, co důmyslně rozvedla místopředsedkyně pařížské ligy, baronka vají. Brincardová, že je třeba kupující vychová- vat a to především ženy, kteréž vydá- vají tak velikou část z toho, co muž vy- dělává, že je třeba ženy tomu zvykat aby přemýšlely o svém konání jako kupující a aby své zodpovědnosti jako národohospodářský činitel si byly vědomy Proto usiluje líga o to, aby na dívčíeh školách, zejména na školách hospodářských, ženský dorost byl poučován o povinnostech k celku, ve smě- ru vztahu kupujícího k výrobě a k obchodu a aby tu jeho úsudek o skutečné ceně výrobků byl vycho- váván.
Ženeva Fran Amerika Belgie Německo Anglie mezinárodní liga kupující
18 article
Liga konfroluje poměr mezi továrníky a dělníky a učí boykotovat ty výrobky, jichž láce je docílen útiskem vyrábějicího (zejména v obchodech, kon fekcionářských) a ty obchody, kde na pomocnictv v ohledu zdravotním, mravním a mzdovém není brán náležitý zřetel. Vede účinnou agitaci proti výrobě špatných surogktů, úsudek lidu matoucích, vkus lidu kazicích a solidní výrobu poškozujících a také proti všelikým těm „okasím“ a „výprodejům““, na ktee jistý druh obchodnictva, za hranicemi právě tak jako u nás, chytá široké kruhy odběratelstva, jimž vydírá z kapsy těžce vydělané peníze za nalíčený, zdán- livě laciný šmejd. Organisace domácké práce žen u vztahu k ozdravění živola rodinného, je také z otá- zek, jimiž liga se obírá, jakož i jiných podobných více. Vychází se při tom z přesvědčení, že organi- sované odběratelstvo je činitel, který si může do jisté míry vynutit to, co za obecně prospěšné uzná. K ta kovému organisování je jedním z nejúčinnějších pro středků poučování nejširších kruhů o národohospo- dářských poměrech určilých okruhů, účelné uvědo- mování odběratelstva o výrobě domácí a jejich pra menech, o vývozu a dovozu, o vzlazích dělnictva k zaměstnavateli, o podmínkách výroby atd., tak aby kupující neposuzoval cenu výrobku jedině dle číslice na něm ve výkladní skříni umístěné. Pro naše spol ky, přednášky pořádající, otevřelo by se v tom směru význačně pole působnosti a není pochyby, že by po- učení o těchto věcech neslo užitečnější ovoce neh přednášky o různých exotických záležitoslech, na- šemu národnímu živolu cizích.
19 article
Pokud našich žen se týče, tu by ovšem školám ku praktickému životu vychovávajícím (je jich, žel napořád ještě u nás málol), připadl důležitý úkol Také večerní kursy pro dělnice sem tam při průmy- slových školách dívčích zřízené, by měly o poučen svých četných Irekventantek v tom směru pečovat Mnoho půdy tu u nás leží ještě ladem, měli bychom si často opakoval, co pěkně řokl politik francouzský: „Vynakládůme tolik peněz na školy, v nichž muži se učí vydělávat — hledme přece také k tomu vychovat ženy k ne snadnému umění penize rozumně vy- dávat-
20 article Povýšení u společnosti rak. -ul státní dráby.
Povýšení u společnosti rak. -ul státní dráby. Z Vídně, 23. prosince. Dnes vydaný věstník společnosti státn dráhy obsahuje tato jmenování: centrálním in- spektorem jmenován Bohdan Svoboda, před- nosta dopravy v Brně, vrchním inspektorem jmenován Václav Žežulka, zástupce před- nosty vozby v Praze. Inspektory jmenování: Jiří Cho- cholouš, Josef Klepetář a Jul. Pračka v Praze, Václav Horálek v Jičině (přidělený českým drahám obchodním), Karel Lejha ne v Brně, Anfonín Svoboda ve Vídní a Josef Vrčnik v České Třebové. Vrchními revidenty byli jmeno- váni: Robert Donnée, Ferd. Klačenka, Otto Klavík, Leopold Kluge, Jindřieh Sitta ve Vídni, Čeněk Kramlík, Kliment Kučera, Leodegard Skácel a František Svoboda v Praze. Vrehními oficiály byli jmenováni Jos. Bezdíček v Uherském Hradišti, Frant. Boháček, Václav Hak, Frant. Kočí, Václ. Kučera a Jos. Kučírek v Brně, Karei Matyáš v Uherském Brodě, Adolf P au v Praze, Jos. Cerný v Libni, Antonín Ja- blonka v Července, Vilém Malinek ve Skalici B., Stanislav Mike š ve Vídni, Frant. Šimoník v Brně, Filip Vojan v Polici. Stavebním komisařem jmenován Jos. Po- láček v Kolině. Oficiály byli jmenováni: Václav Ba- zika v Zámrsku, Josef Pořický v Boro- hrádku, Frant. Burian a Emil Čechan u českých drah obchodních, Frant. Forma v Náchodě, Ludvík Hladík v Bubnech, Boh. Hrubý ve Velimi, Václ. Kudělka v Praze, Albrecht Kroupa v Brně, Josef Kruj v Praze, Jan Mandaus v Libni, Jan Mar- tinec v Uherském Hradišti, Antonín Mu sil v Brně, Jan Panuška ve Václavicích, Albín Petrovický v Praze, Jos. Rak u českých drah obchodních, Jan Rokoš v Praze, Jaromín Schulz v Brně, Karel Sobecký v Praze, Jos. Svoboda ve Šlapanicích, Josef Š ik v Ústí n. Orl., Václav Vlaněk v Třebíči, Fr.
Svoboda Václav žežulka Klepetář Jula Horálek Lejh Vrčnik Donnée Ferd Klavík Kluge Jindřieh Sitta Kramlík Kučera Leodegard Skácel Jos Bezdíček František Boháček Hak Václ Kučírek Antonín Malinek Stanislav Mike Šimoník Vojan Václav Pořický Burian Čechan Hladík Hrubá Kroupa Kruj Mandaus Jan Mara Panuška Petrovický Rak Rokoš Jaromín Schulz Karel sobecký Š ik Vlaněk Vídeň Brno Praha Jičina Český Třebová uherský Hradiště uherský Brod Libeň Zámrsk Boro Náchod Bubno Václavice Šlapanice Ústí Orlický Třebíč státn dráha Anfonín Svoboda Karei Matyáš Skalica B Jos
21 article
Velebný ve Vys. Mýtě, Jos. Velínský v Brně, Hynek Živný v Bubenči. Koneipistou jmenován Ant. Ru- žička ve Vídni. Stavebními adjunkty jmenovánii Jos. Havlas v Hrušovanech, Milosl. K af ka ve Vídni, Viktor Leiss v Blansku, Jos. Neu mann v České Třebové. Strojními adjunkty jmenováni. Karel Michel v Praze, Ant. Ročka ve Vídni. Adjunkty jmenováni: Domin. Cerno hous a Karel Koukal ve Vídni, Rudol Romováček v Blažejovicích, Josef S vo- boda v Okřisku a Alfred Wečes. Asistenty jmenování: Ant. Apl v Ná- chodě, Frant. Byšický v Praze, Adolf D vo- řák v Brně, Frant. Dvořák v Bzenci, Jire Grygar v Brně, Jindřich Hájek v Lovo- sicích, Hugo Havelka v Pytíně, Jan Ch l um- ský v Brně, Rajmund Hrazdira v Brně, Karel Janko v Moravanech, Albert K lí: v Mor. Krumlově, Bohumil Kolátor v Kra- lupech, Julius Kořinek v Přelouči, Matyáš Kroboth v Praze, Kliment Kutil v Mor. Krumlově, Karel Lepier v Roudnici, Frant. Lichtneker v Bubnech, Rudolf Machá- ček v České Třebové, Ladislav Neča v Brně, Jos. Obházel v Březnici, Antonín Perlička v Silůvce, Václav Písaří k ve Veselí nad M., Karel Sedláček v Jenšovi- eích, Ant. Smolik v Babnech, Emil So- bota v Kolině, Jos. Špa ček v Cholticích, Jos. Šindler v Dašicích, Jos. Šmold ae v Olomouci, Jos. Štěpánek u českých drah obchodních, Jos. Straka v Tišňově, Karel Svoboda ve Veltrusích, Ant. Tyll v Čer- ném Jelení, Alois Zeis v Polici. Stavebními asistenty jmenování: Václav Kovanda v Čes. Brodě, Karel Zawodský ve Vídni.
Velebná Velínský Živná Antonín Havlas Milosl Leiss Karel Michel Roček Domin Koukal Wečes František Dvořák Jire Grygar Hájek Hugo Havelka Ch Rajmund Hrazdira Janko Moravan Albert Kolátor Julius Kořinek Kroboth Kutil Lepier Machá Neča Antonín perlička Václav Písařit Sedláček so Šindler Štěpánek Straka Tišňův Svoboda Tyll Zeis Kovanda Zawodský Mýto Jos Brno Bubeneč Vídeň Hrušovany Blansko Český Třebová Praha Blažejovice Okřisko Ná Bzenec Lovo Pytín Krumlov Přelouč Morava Roudnice Bubno Březnice Silůvka Veselí nad M Jenš Kolina Choltice Dašice Olomouc Veltrusy Čer Čes . Brod Neo mann Rudol Romováček Josef S o Hynek Ant Jos
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Až kam pokročily přípravy k národ- nostnímu rozdělení království českého ve všech oborech státní správy, tomu nasvědčuje n ej- novější výnos c. k. zemského fi- nančního ředitelství ze dne 18. pro- since č. 4563 P. P., kterýmžto výnosem naři- zuje se všem pp. přednostám c. k. herních správ, okresních finančních ředitelství, celních a berních úřadů, pak komisařství Ginanční stráže, aby do dne 8. ledna 1909 předložily podle stavu ze dne 1. ledna 1909 výkazy národnosti podřízených úřadníků a zřízeneů od vrchních finančních radů počínaje až k těm officiantům a oflieiantkám, ba ani sluhy nevy- jimaje. Udati národnost každého jednollivce přísluší pouze přednostům úřadů a jednotlivých úřadníků a zřízenců dotazovati se mají jenom v tom připadě, kdyby byly o jich národnosti v pochybě. Jakožto účel tohoto za důvěrný označeného výnosu, označuje se vedení pře sné evidence o národnostních poměrech finančního úřádnictva v Čechách. Panu presidentu Ter- sehovi velmi na tom záleží, aby se tato jeho akce nedostala do veřejnosti a zvláště, aby veřejný tisk o ní ničeho nezvěděl a nepoužil výnosu jeho k redakčním účelům (azu redak- tionellen Zwecken«). Už z toho lze souditi, že vlastní účely jeho jsou zcela mimořádné a že,
P P Čechy Ter
23 article
nesnesou-li světla veřejnosti, jsou zajistéi velmi povážlivé. Nechybíme asi valně, projevíme-li mínění, že se taková akce děje souběžně a současně ve všech ostatních oborech státní správy v Čechách a že souvisí s trhačnými plány německými, obnovenými s takovou energií, o jaké přinášíme nyní denně zprávy. Při nej- menším jedná se o uskutečnění a lega- lisováni národnostních úřadni- ckých statusů, kterýžto protizákonný podnik sám podmiňuje národnostní rozdělení státní správní v Čechách. Upozorňujeme na tento nový přízrak spodních proudů, jednotu země zvolna, ale jiště podemilajících, české poselstvo bez rozdílu stran, v přesvědčení, že tyto veřejnosti se střežící úklady o jednotu země, podmínku veškerého společného národního programu dějí se bez vědomi velké většiny českých poslanců. Pamětliví své zodpovědnosti za národ od národa převžatě, nechť rozpomenou se svých slibů a povinného jich splnění dříve, než bude pozdě. Především nutno jest, aby po ne- vyhnutelných informacích u ministra krajana zakročili u ministra financí o výklad těto před veřejným miněním taje ne akce a co nejdůrazněji zakročili o její bezodkladné zastavení! — Něco utěšeného z německého tisku. Or- gán kasina paraduje s tímto výňatkom z „Deut.
Čechy Or
24 article
Sparkassenztgu.“: „Ježto dnem 1. t. n. uplynula lhůta k deponování akcií rak.-uherské banky pro generální shromnáždění, lze přehlédnouti po- měr síly mezi německými a ostatními akcionáři, i musí při tom pohříchu býti konstatováno, že hlasů slovanských stále přibý vá, v každém případu vydatněji než na straně německé. Přírůstek německých hlasů stojí setva za řeč, za to však přibylo českých hlasů téměř čtyřikráte tolik (viz naši zprávu v rubrice „Nár. Hospodář“ ze dne 22. prosince ráno. Red. „N. L.“), také dvakráto tolik uherských hlasů přibylo. O těchto však — poněvadž deponování příslušných akcií prove- deno Živnostenskou bankou — dluž- no za to míti, že pocházejí ze slovanského pra- mene a že tudíž třeba je připočísti české straně.
Reda . „ N . L živnostenský banka
25 article
Prozatím mají němečti akcionáři ještě většinu aspoň 200 hlasů, budou-li také v plném počtu odevzdány, což však podle dosavadních zkuše- ností nelze s jistotou očekávati; pro budouenost však hrozi ztráta většiny, nebudou-li s německé strany uplatněny vážné snahy, udržeti dosavadní poměr sil.“ Netřeba se oddávati pocitům příliš sanguinickým, ale za neslavnou pořízenou na politickém dějišti jest vědomí hospodářského vzrůstu českého přece jenom jakýmsi zadost- učiněním, jímž netřeba zrovna pohrdnouti. — Česká města na úhradu deficitu Ústř. Matice školské a s nimi všechny uvědomělé obce v zemích koruny české měly by přispěti a to ještě do konce správního roku 1908. Tento návrh podán byl na manifestační schůzi menši- nové v Bakově, 20. prosince t. r. pořádané za záštity městské rady sdruženými spolky míst- ními. Vzhledem k ohromnému letošnímu schodku ve financích matičních nezůstane snad návrh tento pouze návrhem, ale bude prováděn zvláště nyní, kdy všechna péče o veškeré školy českých menšin jest vložena na bedra Ústřední Matice školské, která také v českém lidu má největší zodpovědnost za zdar všech akcí menšinových.
Bakov
26 article
— Ústřední výbor Národní rady české konal v úterý dne 22. t m. prosincovou chůzi svoji za předsednictví posl. dr. Čelakovského. Při zahájení vzpomněl předseda vřelými slovy neočekávaného úmrtí Jiřího knížete z Lobkovie, jehož zásluhy ve směru oprávněných snah po státoprávním postavení zemí koruny českéa plné rovnoprávnosti, jakož i na poli samosprávy naši zajistily paměť nehynoucí; vzpomínku tuto vyslechli veškeří přítomní pánové i dámy stojíce a usneseno zaslati choti zesnulého soustrastný projev. Po dalších sděleních praesidiálnícha došlých některých projevech sympatil národu českému a uznání činnosti Národní radě české padal místopředseda pan dr. Jindřich Šol zprávu o činnosti v období od listopadová schůze ústředního výboru; v době této vyřízeno jednak v 20 schůzích a poradách, jednak praesidiálně nebo kancelářsky 1115 čísel jedna- eích a expedováno 2702 přípisů kromě rozsáhlé agendy ústní a osobní. Zpráva o činnosti vzata potom souhlasně na vědomi. Dále podali zpra- vodajové předsednictva pan Jindř. Nechanskýa posl. dr. Baxa, jakož i pokladník p. dr. Scheichl zprávy o návrzích praesidiální komise a porad- ních odborů, kteréžto zprávy rovněž schváleny, mezi nimi také zpráva a dalším jednání s měst- skou radou pražskou stran místností v paláeí druhdy Sylva-Tarouccovském na Přikopě. Záro
doktor Čelakovský Jiří kníže Šol Jindřichův Baxa Scheichl Lobkovie národní rada SylvaTarouccovský