3
masthead
24. prosince 1908. Číslo 354.
4
article
Hlinkova se znamenitě zlepšila. Rozhodnutí kon
gregace vyznívá proti Parvymu, neboť on žádal.
aby kongregace jeho obžalobám všem věřila
aby trest aplikovaný schválila a aby Hlinku hned
fary zbavila. Kongregace však Parvymu neuvě-
řila, trestu jeho nepotvrdila, návrhu usilovného
nepřijala. To vše dává naději, že po první této
porážce bude následovati druhá definitivní. Gut
Ding braucht Zeit — dobrá věc potřebuje času.
Hlinkův
Hlinka
Gut Ding braucht Zeit
5
article
Pád presidenta Castra.
Pád presidenta Castra.
(Státní převrat ve Venezuele)
Tentokráte neproveden státní převrat ten
ani shora ani zdola — nýbrž vlastně z pro-
středka. Neproveden lidem, jenž zůstal ostatně
divákem netečným, ani hlavou státu, nýbrž její
— náměstkem. Stalo se na slovo, co jsme
předpovidali v těchto sloupcích. Mistopředsed
republiky Jusn Gomez, muž obojetný, použi
nucené nepřitomnosti presidenta, energického,
ale chorého Castra, aby se zmocnil sám vlády
v zemi a získal k tomu podporu cíziny, zvláště
Hollandska, za to, že její velkoobchodníkůmč
vlastně velkovykořisťovatelům prodal zájmy vlastní
země. Na pohled podeprou jej ovšem i některé
domácí strany, protože jako někdy diktátor
Franco v Portugalsku také Castro potíral dikta-
turou svon korrupci a prodajnost
stran, kteréž nyní možná velmi šikovně učiní
z odklizení Castra — vítězství svobody. Poli-
tické strany, zvláště radikální, budou míti nyní
i ve Venezuele více zvůle, ale lid bude jim na
dále jen pouhým — žebřikem, po němž lzes
vzhůru vyšplhati zrovna tak jako leckde jinde . ..
Castro
Jusn Gomez
Franco
Venezuela
Mistopředsed republika
Portugalsko
6
article
Státní převrat uskutečnil Gomez tím, že
propustil ministerstvo oddané Castrovi a dosadil
vládu ze svých náhončích, tak že formální zba-
vení Castra hodnosti presidentské jest teď jen
otázkou několika snad pouze dní Jak změna
vyšla »z vůle lidu«, to vysvitá již z toho, že
Gomez provedl ji teprve, když povolal z vnitra
země vojsko sobě oddaně do Karakasu. Zároveň
najímá se mužstvo za žold — kdo chudému ještě
poměrně Gomezovi poskytl peněz k tomu ? —
a ozbrojuje je, aby se opřelo případn
vzpouře stoupenců Castrových.
Parník »Manzanares«, majetek Castrův, do-
nucen zůstati v La Quaiře, neboť Hollanďané
hrozili mu konfiskaci, hne-li se. Nejlepší to dů-
kaz, že Gomez jest s Hollanďany jedna ruka.
Gomez při tom vymlouvá se náramně »obratně«,
že to jest velmi průzračně spiknutím proti němu
prý namířeným. Jeden právník obstaral mu pro
spolkový soud doklad, že na spiknutí tom zú-
častněn jest i Castro sám a navrhuje, aby byl
Castro pohnán před spolkový soud, protože prý
Gomezovi o život ukládal. Týž Castro, kterýž
teprve nedávno sám téhož Gomeza v úřad do-
sadil. Ale prodal-li se Gomez, kdysi vůdce re-
volucionářů, Castrovi, nemůže se tento diviti
ovšem nijak, že muž povahy takové prodal se
nyní i zase jeho nepřátelům. První, jenž Castra
teď se zříká, když se obrátil vílr, jest teď Ně-
mecko, ač, když přijel do Berlina, chtěli ho
použíti ke svým specialním plánům. Právě tak,
jako kdysi bylo se zachovalo vůči Burům. Stou-
penci Gomezovi pořádají ovšem v Karakasu
jinde hlučné demonstrace na oslavu Castrova
pádu. Rozbijejí i poprsi a obrazy jeho v míst-
nostech veřejných.
Gomez
Castro
Castrův
Berlín
spolkový soud
7
article
Také v diplomacii majt býli všichni přátelé
Castrovi odstraněni. Rozumí se, že nyní, když
má Hollandsko v čele republiky venezuelské
svého muže, že spor mezi oběma státy bude
brzy uklizen. Skutečně tvrdí dnes již venezuelská
vláda, že spor s Hollandskem chce rozřešiti po-
kojně a »spravedlivě«. Za tímto účelem zaslala
příslušným orgánům vládním instrukce, které
vrcholi ve zrušení známého dekretu ze dne 8.
dubna, za jehož odvolání Hollanďané žádali. Ná-
sledkem této ochoty vůči Hollandsku doufá vene-
zuelská vláda pohnouti Nizozemsko k tomu, aby
upustilo od dalších akcí válečných lodi, které
se nalezají ve venezuelských vodách. Mi-
nistr zahráničních záležitosti de Paul odjede
zejtra do Paříže, aby tam zahájil vyjednávánt
s francouzskou vládou. Byla zrušena všechna
omezení pro plavbu lodí na Orinoku. Mimoto
prozatimni vláda ujišťuje, že chce zachovati
mírumilovný poměr ke všem státům.
Zmíněným výnosem presidenta Castra za-
kázáno bylo překládání zboží, určeného do Vene-
zuely, v přístavu Wilenssbadu, čímž uklízena
by byla hlavní příčina napjetí mezi Hollandskem
a Venezuelou, neboť tím umožní se opět holland-
skému zboží, aby se dopravovalo podloudně do
republiky.
Castro
Hollandsk
Nizozemsko
Paříž
Venezuela
Wilenssbad
8
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 23 prosince. (Poláci o české
politice.) Jeden z předních polských po-
slanců, vraceje se z Vídně, rozmlouval s re-
daktorem »Gt. Nar.« o politické situaci. N
dotaz, jaký je poměr polského kola k oststním
stranám v parlamentě, poslanec odvětil: Pevné
většiny v parlamentě není a neni možno ji nyní
utvořiti. Náš poměr ke straně křesťansko-sociáln
je stále přátelský; vzhledem k Němcům libe-
rálným obtíže působl nový německý ministn
krajan, jenž nemá politických zkušeností a prot
je nevyzpytatelný. Náš poměr k Čechům
jest na tu dobu nevyjasněný, poněvadž po ne-
dávném rozkolu v Národním klubu započala
mezi Čechy organisace stran na nových zá-
kladech. Jest potěšitelným zjevem, že se značně
zlepšil náš poměr k Malorusům, jejichž do ne-
dávna útočný a nesmifitelný ton znemožňoval
jakékoli sbližení.
Vídeňský zpravodaj »Nov. Ref.«, mluve
o odpadnutí českých klerikálů od Národníh
klubi, chváli dobrý úmysl dra. Kramáře, pro-
váděti od nynějška »rozumnou politiku«, poně-
vadž takové politiky český národ potřebuje nyní
více než kdykoli jindy. Jest třeba napravii
mnoho chyb z poslední doby a soustřediti slly
proti mocnému odpůrci. Odpadnutí klerikálo,
většinou Moravanů, kteří v národnostním zápase
v Čechäch nejsou přimo interesováni, seslabuje
velice české sily, což může míti právě nyní,
když počíná nové vyjednávání o dohodu česko-
německou, následky pro Čechy velice škodlivé.
Polák
Němec
Čecho
Moravan
Praha
23 prosinec
Vídeň
Nara
Čechä
Čechy
9
article
Bylo by si tedy přáti, aby vyzvání dra. Kra-
máře došlo náležitého ohlasu mezi českými po-
slanci. Nedovedou-li se Čechové, kteří nejsou
v táboře sociálně demokratickém nebo kleri-
kálním, v čas soustřediti, nebudou také moe
s náležitou váhou obhájiti zájmy českého ná-
roda v době, kdy vláda bar. Bienertha zahajuje
vyjednávání o všeliké kompromisy.
V Praze, 23. prosince. (Jihoslovans ký
ministr.) Otázka doplnění parlamentního ka
binetu, až budeme zase takový kabinet míti
ministrem pro Jihoslovany má prý odpůrce ve
Vlaších. Obdrží-li Jihoslované svého ministra
krajana, budou se ho prý dožadovati i Vlachové.
»Obzor« otiskuje jakýsi kompromisní návrh
v této věci. Vlachům mohlo by se prý vyhověti
tím, že by některý z jejich politiků obdržel
ministerstvo odborové. Takový odborný vlašský
ministr byl by zároveň zastancem vlašských
zájmů v kabinetě. »Obzor« jmenuje také kandi-
dáta pro takové vlašské ministerstvo. Jest jím
posl. dr. Conci.
Čecho
Bienerth
Jihoslovan
Vlach
doktor
Conec
Praha
10
article
Ze Lvova, 23. prosince. (Rozkol v pol-
ské národní demokracii.) Nedávný
útok všepolského křídla národně demokratickéno
studentstva Ivovského na místodržitele dra. Bo-
brzyňského ozve se ve svých následcích patrně
také v organisaci národně demokratické strany.
v níž se se strany radikálnějších členů ozývá
už delší dobu odpor proti vedení prof. Glabiň-
ského. Útok na místodržitele, odcházejícího z
universitní auly po promoci sub auspiciis, udál
se bezprostředně na to, když byl sněmovně před-
ložen rozpočet na r. 1909. Položky na nové
mimořádné ruské profesury nemohly býti v tu
dobu ve Lvově studentům známy jinak, než že
některý z polských poslanců studenty na ně te-
legraficky upozornil úmyslně za tím účelem, aby
vzbudil výtržnosti. Předseda polského kola, prol
G'abiňskí, je prý zpraven o takovém úmyslu
poněvadž zná i původce, chce učiniti opatření,
aby stará, osvědčená solidárnost polského kola
nebyla napříště rušena.
Ze Zádru, 23. prosince. (Nová pravo-
slavná metropolie.) Spltské »Jedinstvo«
zaznamenává pověst, že srbská pravoslavná
eírkev v Bosně a Hercegovině má se sloučit
s církví dalmatskou v jednu společnou metro-
polii, jejíž sídlem by byla Vídeň, a která by
se odloučila od ruské metropolie černovecké-
V Bosně a Hercegovině jsou čtyři pravoslavné
diecese, v Dalmacii dvě. Za prvého metropolitu
je prý vyhlédnut záderský biskup Milaš.
Tato zpráva »Jedinstva« je v nejlepším pří-
padě velmi předčasná. Spojení eírkve bosensko-
hercegovské s dalmatskou nedá se zajisté pro-
vésti dřive, dokud nebude rozhodnuta otázka
státoprávní příslušnosti zabraných zemí a do to-
hoto rozhodnutí je ještě velmi daleko.
Glabiň
Lvov
Zádr
Boseň a Hercegovina
Vídeň
Dalmacie
národně demokratický strana
Jedinstva
11
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. prosince.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. prosince.
Smrt trojspolku?
Římská revue »Ilalia all' Bstero« otiskuje
řadu interviewů s německými a rakouskými po-
slanci o postavení Italie v trojspolku. Poslanci
německé říše jsou ku podivu optimisty: věřl,
že se podaří Italii v trojspolku udržeti. Pouze
Konrad Hauszmann doznává, že jest
Italii v trojspolku nevolno. Také posl. Speek
(ze středu) nezavírá očí před proudem italské
veřejnosti, trojspolku nepříznivým. Z rakou-
ských poslanců ku podivu právě Vlachové Mal-
fatti, Conci a jiní přejí si sblížení Italie s Ra-
kouskem. Pozoruhodným jest tvrzení židovského
poslance Mahlera, kterýž věští troj
spolku brzkou smrt a Slovince Hri-
bara, kterýž hlásá: »Slované nevzdají, se
nikdy Terstu « Prof. Sacerdote v Berlině praví,
že nikdo nesdílí optimismu kan-
cléře Bülowa. »Víra v životní silu
trojspolku utrpěla velikou ránu,«
dodává Sacerdote a končí známým konstato-
váním: »Spolky uzavírají se ne dle cit
ale dle zájmů.« A zájmy Italie nejsou prj
v trojspolku chráněnyl
Bitka na radnici v berlinském předměstí.
Na radnici v Rixdorfu pokusili se včera
socialisté zmařiti obstrukci návrh měšťáckých
stran na obmezení volebního práva. Jeden z nich
mluvil 21/2 hodiny. Za krátko vnikl do radnice
veliký zástup lidí, obsadil veškeré chudby a
schody a vnikl na tribuny. Při návrhu na kone
debaty vypukl pekelný povyk a strašná vřava
za vzájemného spílání. Konečně davy policie
mocí za pravých bitek s nimi z radnice vy-
tlačila. Obstrukce, při čemž celé hodiny debato-
váno i jen o jednacím řádu, trvala do tří hodin
ráno, kdy za bouřlivého volání »lupiči volebního
práva«, »drzost«, »násilníei« byl konečně návrh
na obmezení volebního práva nutnými 3/s přijat.
Po novém roce při jiném již složení sboru ne
byly by měly strany bourgeoisie totiž jíž nutn
většiny této.
Hauszmann
Vlach
Mahler
Slovan
profesor
Sacerdote
Bülow
Praha
Terst
Berlín
Rixdorf
Speek
Italia
12
article
Rozpuštění italské sněmovny?
Podivná zvěst dochází dnes z Říma. Vláda
chce prý v lednu rozpustiti sněmovnu a vypsat
nové volby, učkoliv sněmovna nevyřídila ještě
rozpočet a předlohu o zvýšení branně moci,
kterým ostatně neodporuje. Předseda sně-
movny rozloučil prý se již i formálně s ostat-
ními druhy předsednictva a s kancelářemi sně-
movními. Chce snad vláda či spíše král slyšeti
vůli lidu dřive, nežli dá politice italské jiný
směn?
Nový spor o hranice marocké
Jak z telegrafiekých zpráv známo, vypukla
opět mezi francouzskými a německými listy nová
hádka ohledně alžírsko-marockých hranic. Fran-
couzský tisk odpovídá na článek německých
listů, že si Francie nedá nic předpisovati, nej
méně od Německa.
»Matin« interviewoval v této věci mini-
stra zahraničních věcí Pichona, který pravil
»Vláda neměla dosud příčiny, aby se zabýval
novou úpravou hranie alžírsko-marockých. Otázk
ta se dotýká jen Francie a Ma-
rokka podle ujednání z r. 1901 až 1902
smlouvy algeciraské. Nikdy o tuto otázku ne-
zavadila jina velmoc. Články, objevivší se ted
v německých listech, tlumoči patrně jen
osobní minění jejich pisatelů.
Naše úmysly ohledně území pohraničního jsou
ostatně vyloženy v instrukcích, daných generálu
Lyauteyovi a byly velmi jasně uvedenyv
obou posledních žlutých knihách«. Berlinské ně-
které listy, které se nezúčastnily nové proti-
francouzské kampaně, s povděkem zaznamená-
vají rozdíl mezi klidným a věcným tonem pro
hlášení minístra Pichona a podrážděností článku
»Tempsu«.
Fran
Pichon
Lyautey
Řím
Jaca
Francie
Německo
Ma
Matin
13
article
Francie Německu na roveň.
Francouzská sněmovna zahájila včera po-
drobné rokování o osnově na rozmnožent
dělostřelectva. Pozměňovací návrh, aby totiž
nové baterie o čtyřech dělech byly rozvrženy na
nynější pluky, byl zamítnut. Ministr vojenství
Picquart opřel se pozměňovacímu návrhu.
Posl. Jaurěs litoval, že ministr zneužívá t-
jemství o organisaci záloh. Morální síla byla by
prý zvýšena vědomostí o tomto obranném pro-
středku. Jaurěsovi dle všeho nevadilo by nie,
kdyby Německo dovědělo se o tomto vojenském
lnnse
tajemství Francie.
Posl. Doumer schvaloval ovšem mlčen
ministrovo o jistých bodech a soudí, že stačí.
víme-li, že dělostřelci přijdou na bojiště s děly
jich počet vyrovná se aspoň počtu děl nepřítelo-
vých. (Pochvala.) Sněmovna schválila potom
prostým hlasováním první paragrafy článku, dle
nichž dělostřelectvo bude skládati se z 11 ve
Francii posádkou ležících pluků pěšího dělo-
střelectva a ze 64 puků polního dělostřelectva,
rovněž ve Francii, dále ze sedmi samostatných
skupin v Alžíru a to ze dvou skupin pěšího
dělostřelectva a z pěti skupin polního dělostře-
lectva.
Potom sehválila sněmovna osnovu čl. I.
v němž stanoví se složení dělostřeleckých kadrů
a výše skutečného stavu, dále článek II., v němž
stapoví se doba k organisaci dělostřelectva na
dva roky, rovněž článek III., jednající o finan-
ční stránce předlohy. Po vyřízení ostatních
článků osnovy zákona byla celá předloha schvá-
lena a schůze na to skončena!
Picquart
Posl
Francie
Německo
Alžír
14
article
Nebezpečné jitření v Persii.
Rozčilení proti šachu v Persii dostupuje
stupně na nejvýš povážlivého. Nespokojenci na
turecké vyslanectví uprehli, žádali v den ote-
vření tureckého parlamentu šacha za obnovu
ústavy. Žádají tak na šachu i anglický a ruský
vyslanec. Také rakouské vyslanectvo v Tehoranu
poskytuje nespokojencům útulku, ostatní vysla-
nectva nikoliv. Vměšování se tohoto i tureckého
vyslanectva, kdež jest uprchlikův do set, do vnitř-
ních sporů perských, způsobilo v Anglii i na
Rusi nepřijemný dojem. Německé vyslanectvo
nebylo však o asyl dosud vůbec žádáno a má
vchody uzavřené. Dle depeše »Timesů« dojde
ale co nevidět na nový převrat v Persii, tento-
krát ale na prospěch ústavnosti, neboť šach
zaleknut, povoluje a chystá se dvorni
kamarillu zahnati.
Persie
Anglie
Rus
Timesy
15
article
Boj lidu slezského za jazykovou
rovnoprávnost.
Již člyři leta domáhají se Čechové slezští jazy
kové rovnoprávnosti u úřadů, leč — s malým
úspěchem. Co se zdá tak samozřejmé, tak přirozsné,
tak nezbytné, totiž aby úřady — jež jsou přece pro
lid — jednaly s lidem v řeči mu srozumitelné, tedy
s Čechy české, to ve Slezsku je téměř nedosažitel-
ným. Úřady nejen že všude mluví, dopisují, protoko-
lují a vedou celou agendu v jazyce německém, ony
také, kde mohou, nepřátelsky proti nám vystupují.
nás zgermanisovati se snaží. A není také divu
Vždyť úřadníci jsou zde téměř výhradně Němci.
Tak na př. ze 117 úřadníků soudních jen 17 je
Čechů (neříkám uvědomělých), ač těměř třetina slez-
ského obyvatelstva je česká. U jiných úřadů je to
ještě horší! I není divu, že český lid všude je zkra-
cován, odstrkovén a že proto se začíná důra ně
ozývali a hlásiti se o své právo. Byly to předavším
české uvědomělé úřady obecní, jež začaly státním
zemským úřadům německé přípisy vraceli, ozná-
mivše, že úřadní řečí dotyčných obecních předsta-
venstev je jazyk český. Nyní na popud »Sekretariátu
české samosprávy ve Slezsku« podaly všechny české
obce stížnosti dozorčí vrch. zem. soudu v Brně do
porušování jazykové rovnoprávnosti slezskými soudy
a praesidiu c. k. zemské vlády v Opavě žádost
o české úřadnictvo u státních úřadů a o české úřa-
dování. Zároveň protestováno proti trpění němecxých
protislovanských výtržností v Opavě. Ale i lid hro-
madně na schůzích protestuje proti hezpráví, na
něm c. k. úřady páchanému. Dne 13. prosince pro-
testovalo, jak jsme už sdělili, Opavsko a dne 20
prosince Fryšlalsko velkolepou manifestací na schů-
zích v Petřvaldě, Orlové, Lazích, Velkých Kunčicích.
Čecho
Němec
Fryšlalsko
Čechy
Slezsko
Brno
Opava
Opavsko
Petřvald
Orlová
Lazy
16
article
Přijala všude jednomyslně resoluce, v niž:
Slezané vévodství těšínského I. protestují, abyo
jazykové rovnoprávnosti a rovnocennosti jazyka če-
ského u státních úřadů ve Slezsku rozhodovalo se
pod vlivem německých výtržností z ulic opavských,
zejména za vlivu obmýšleného volkstagu na den
6. ledna svolaného. Všnde ve Slezsku dosaženi bod-
tež v době nejkratší úřadníci české národnosti po-
měrně podle skutečného počtu českého obyvatelstva.
Článkem 19. státních základních zákonů zaručená
jazyková rovnoprávnost budiž všude prováděna.
Kdyby německými volkstagy a podobnými skutky
mělo býti zmařeno, co nám po právu a zákonu ná
leží — praví se v resoluci — provedeme všecky dů-
sledky polilické i hospodářské.
II. Zároveň připojují se znovu ke všem prote-
stům českého obyvatelstva protí uzákonění nespra-
vedlivé volební opravy do sněmu slezského a trvaj
na požadavku rovného volebního práva i do sněmu
a do obcí.
Pokud nelze rovného práva hned se domoci, žá-
dáme, aby nám Čechům bylo měřeno rovným sluš-
ným právem dle počtu obyvatelstva, zejména aby
volební okresy byly národnostně zaokrouhleny
české voličstvo nebylo majorisováno na Téšinsku
obcemí polskými, na Opavsku německými.
Pro české Těšínsko žádáme výměru pěti českých
volebních okresů, tak aby Polská Ostrava měla svého
poslance, průmyslová města Lazy, Orlová, Michálko-
vice, Svinov a jmá poslance druhého, venkov polsko-
ostravský třetiho, venkov frýdecký čtvrtého a patého
všeobecná kurie z českých obcí.
Pro všeobecnou kurti dovoláváme se i zastou-
pení v zemském výboru.
III. Národní radu slezskou žádáme, aby byly
zahájeny všemi směry přípravy ke sčílání lidu roku
1910, zejména veřejnými schůzemi a poučováním lidu
Jest lna slovanských poslancích a ministrech.
aby volání idu uplatnili!
Slezan
Čecho
Slezsko
Opavsko
Těšínsko
Ostrava
Lazy
Orlová
Michálko
Svinov
17
article
Mezinárodní liga kupujících.
Mezinárodní liga kupujících.
Na sklonku letošního září sešla se v Ženevě
poprvé ku poradní schůzi mezinárodní liga nákup-
níků. Perady byli účastni zástupci odnoží ligy z Fran-
cie, z Ameriky, z Belgie, z Německa a různých zř
zení v Anglii, v ltalii a jinde, příbuznými otázkam
se zabývajících, též dvě polské dámy byly členy
čestného výboru.
Upozerhuji na temto místě na snažení ligy, jeli
kož si za přední heslu vytkla „etiku nákupu“, heslo
nám jistě nejen sympatické, ale také časové. Ne vše
co liga sleduje, se arciť hodí přímo pro naše po
měry, oproti tomu však mnohé ze sociálních ná-
mětů, jichž řešením liza se zabývá, by mohly —
jsouce našim poměrům přizpůsobeny — výdatně za-
sahovat v ukáznění vzájemných vztahů mezi obecen-
stvem kupujícím a těmi, kdož vyrábějí a prodá-
Platí zajisté pro nás, jako pro jině, co důmyslně
rozvedla místopředsedkyně pařížské ligy, baronka
vají.
Brincardová, že je třeba kupující vychová-
vat a to především ženy, kteréž vydá-
vají tak velikou část z toho, co muž vy-
dělává, že je třeba ženy tomu zvykat
aby přemýšlely o svém konání jako
kupující a aby své zodpovědnosti jako
národohospodářský činitel si byly
vědomy Proto usiluje líga o to, aby na dívčíeh
školách, zejména na školách hospodářských, ženský
dorost byl poučován o povinnostech k celku, ve smě-
ru vztahu kupujícího k výrobě a k obchodu a aby
tu jeho úsudek o skutečné ceně výrobků byl vycho-
váván.
Ženeva
Fran
Amerika
Belgie
Německo
Anglie
mezinárodní liga kupující
18
article
Liga konfroluje poměr mezi továrníky a dělníky
a učí boykotovat ty výrobky, jichž láce je docílen
útiskem vyrábějicího (zejména v obchodech, kon
fekcionářských) a ty obchody, kde na pomocnictv
v ohledu zdravotním, mravním a mzdovém není brán
náležitý zřetel. Vede účinnou agitaci proti výrobě
špatných surogktů, úsudek lidu matoucích, vkus lidu
kazicích a solidní výrobu poškozujících a také proti
všelikým těm „okasím“ a „výprodejům““, na ktee
jistý druh obchodnictva, za hranicemi právě tak jako
u nás, chytá široké kruhy odběratelstva, jimž vydírá
z kapsy těžce vydělané peníze za nalíčený, zdán-
livě laciný šmejd. Organisace domácké práce žen
u vztahu k ozdravění živola rodinného, je také z otá-
zek, jimiž liga se obírá, jakož i jiných podobných
více. Vychází se při tom z přesvědčení, že organi-
sované odběratelstvo je činitel, který si může do jisté
míry vynutit to, co za obecně prospěšné uzná. K ta
kovému organisování je jedním z nejúčinnějších pro
středků poučování nejširších kruhů o národohospo-
dářských poměrech určilých okruhů, účelné uvědo-
mování odběratelstva o výrobě domácí a jejich pra
menech, o vývozu a dovozu, o vzlazích dělnictva
k zaměstnavateli, o podmínkách výroby atd., tak aby
kupující neposuzoval cenu výrobku jedině dle číslice
na něm ve výkladní skříni umístěné. Pro naše spol
ky, přednášky pořádající, otevřelo by se v tom směru
význačně pole působnosti a není pochyby, že by po-
učení o těchto věcech neslo užitečnější ovoce neh
přednášky o různých exotických záležitoslech, na-
šemu národnímu živolu cizích.
19
article
Pokud našich žen se týče, tu by ovšem školám
ku praktickému životu vychovávajícím (je jich, žel
napořád ještě u nás málol), připadl důležitý úkol
Také večerní kursy pro dělnice sem tam při průmy-
slových školách dívčích zřízené, by měly o poučen
svých četných Irekventantek v tom směru pečovat
Mnoho půdy tu u nás leží ještě ladem, měli bychom
si často opakoval, co pěkně řokl politik francouzský:
„Vynakládůme tolik peněz na školy, v
nichž muži se učí vydělávat — hledme
přece také k tomu vychovat ženy k ne
snadnému umění penize rozumně vy-
dávat-
20
article
Povýšení u společnosti rak. -ul
státní dráby.
Povýšení u společnosti rak. -ul
státní dráby.
Z Vídně, 23. prosince.
Dnes vydaný věstník společnosti státn
dráhy obsahuje tato jmenování: centrálním in-
spektorem jmenován Bohdan Svoboda, před-
nosta dopravy v Brně, vrchním inspektorem
jmenován Václav Žežulka, zástupce před-
nosty vozby v Praze.
Inspektory jmenování: Jiří Cho-
cholouš, Josef Klepetář a Jul. Pračka
v Praze, Václav Horálek v Jičině (přidělený
českým drahám obchodním), Karel Lejha ne
v Brně, Anfonín Svoboda ve Vídní a Josef
Vrčnik v České Třebové.
Vrchními revidenty byli jmeno-
váni: Robert Donnée, Ferd. Klačenka,
Otto Klavík, Leopold Kluge, Jindřieh
Sitta ve Vídni, Čeněk Kramlík, Kliment
Kučera, Leodegard Skácel a František
Svoboda v Praze.
Vrehními oficiály byli jmenováni
Jos. Bezdíček v Uherském Hradišti, Frant.
Boháček, Václav Hak, Frant. Kočí, Václ.
Kučera a Jos. Kučírek v Brně, Karei
Matyáš v Uherském Brodě, Adolf P au
v Praze, Jos. Cerný v Libni, Antonín Ja-
blonka v Července, Vilém Malinek ve
Skalici B., Stanislav Mike š ve Vídni, Frant.
Šimoník v Brně, Filip Vojan v Polici.
Stavebním komisařem jmenován Jos. Po-
láček v Kolině.
Oficiály byli jmenováni: Václav Ba-
zika v Zámrsku, Josef Pořický v Boro-
hrádku, Frant. Burian a Emil Čechan
u českých drah obchodních, Frant. Forma
v Náchodě, Ludvík Hladík v Bubnech, Boh.
Hrubý ve Velimi, Václ. Kudělka v Praze,
Albrecht Kroupa v Brně, Josef Kruj
v Praze, Jan Mandaus v Libni, Jan Mar-
tinec v Uherském Hradišti, Antonín Mu sil
v Brně, Jan Panuška ve Václavicích, Albín
Petrovický v Praze, Jos. Rak u českých
drah obchodních, Jan Rokoš v Praze, Jaromín
Schulz v Brně, Karel Sobecký v Praze,
Jos. Svoboda ve Šlapanicích, Josef Š ik
v Ústí n. Orl., Václav Vlaněk v Třebíči, Fr.
Svoboda
Václav žežulka
Klepetář
Jula
Horálek
Lejh
Vrčnik
Donnée
Ferd
Klavík
Kluge
Jindřieh Sitta
Kramlík
Kučera
Leodegard Skácel
Jos
Bezdíček
František
Boháček
Hak
Václ
Kučírek
Antonín
Malinek
Stanislav Mike
Šimoník
Vojan
Václav
Pořický
Burian
Čechan
Hladík
Hrubá
Kroupa
Kruj
Mandaus
Jan Mara
Panuška
Petrovický
Rak
Rokoš
Jaromín Schulz
Karel sobecký
Š ik
Vlaněk
Vídeň
Brno
Praha
Jičina
Český Třebová
uherský Hradiště
uherský Brod
Libeň
Zámrsk
Boro
Náchod
Bubno
Václavice
Šlapanice
Ústí
Orlický
Třebíč
státn dráha
Anfonín Svoboda
Karei Matyáš
Skalica B
Jos
21
article
Velebný ve Vys. Mýtě, Jos. Velínský
v Brně, Hynek Živný v Bubenči.
Koneipistou jmenován Ant. Ru-
žička ve Vídni.
Stavebními adjunkty jmenovánii
Jos. Havlas v Hrušovanech, Milosl. K af ka
ve Vídni, Viktor Leiss v Blansku, Jos. Neu
mann v České Třebové.
Strojními adjunkty jmenováni.
Karel Michel v Praze, Ant. Ročka ve
Vídni.
Adjunkty jmenováni: Domin. Cerno
hous a Karel Koukal ve Vídni, Rudol
Romováček v Blažejovicích, Josef S vo-
boda v Okřisku a Alfred Wečes.
Asistenty jmenování: Ant. Apl v Ná-
chodě, Frant. Byšický v Praze, Adolf D vo-
řák v Brně, Frant. Dvořák v Bzenci, Jire
Grygar v Brně, Jindřich Hájek v Lovo-
sicích, Hugo Havelka v Pytíně, Jan Ch l um-
ský v Brně, Rajmund Hrazdira v Brně,
Karel Janko v Moravanech, Albert K lí:
v Mor. Krumlově, Bohumil Kolátor v Kra-
lupech, Julius Kořinek v Přelouči, Matyáš
Kroboth v Praze, Kliment Kutil v Mor.
Krumlově, Karel Lepier v Roudnici, Frant.
Lichtneker v Bubnech, Rudolf Machá-
ček v České Třebové, Ladislav Neča
v Brně, Jos. Obházel v Březnici, Antonín
Perlička v Silůvce, Václav Písaří k ve
Veselí nad M., Karel Sedláček v Jenšovi-
eích, Ant. Smolik v Babnech, Emil So-
bota v Kolině, Jos. Špa ček v Cholticích,
Jos. Šindler v Dašicích, Jos. Šmold ae
v Olomouci, Jos. Štěpánek u českých drah
obchodních, Jos. Straka v Tišňově, Karel
Svoboda ve Veltrusích, Ant. Tyll v Čer-
ném Jelení, Alois Zeis v Polici.
Stavebními asistenty jmenování:
Václav Kovanda v Čes. Brodě, Karel
Zawodský ve Vídni.
Velebná
Velínský
Živná
Antonín
Havlas
Milosl
Leiss
Karel Michel
Roček
Domin
Koukal
Wečes
František
Dvořák
Jire Grygar
Hájek
Hugo Havelka
Ch
Rajmund Hrazdira
Janko
Moravan
Albert
Kolátor
Julius Kořinek
Kroboth
Kutil
Lepier
Machá
Neča
Antonín perlička
Václav Písařit
Sedláček
so
Šindler
Štěpánek
Straka
Tišňův
Svoboda
Tyll
Zeis
Kovanda
Zawodský
Mýto
Jos
Brno
Bubeneč
Vídeň
Hrušovany
Blansko
Český Třebová
Praha
Blažejovice
Okřisko
Ná
Bzenec
Lovo
Pytín
Krumlov
Přelouč
Morava
Roudnice
Bubno
Březnice
Silůvka
Veselí nad M
Jenš
Kolina
Choltice
Dašice
Olomouc
Veltrusy
Čer
Čes . Brod
Neo mann
Rudol Romováček
Josef S o
Hynek
Ant
Jos
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Až kam pokročily přípravy k národ-
nostnímu rozdělení království českého ve všech
oborech státní správy, tomu nasvědčuje n ej-
novější výnos c. k. zemského fi-
nančního ředitelství ze dne 18. pro-
since č. 4563 P. P., kterýmžto výnosem naři-
zuje se všem pp. přednostám c. k. herních
správ, okresních finančních ředitelství, celních
a berních úřadů, pak komisařství Ginanční
stráže, aby do dne 8. ledna 1909 předložily
podle stavu ze dne 1. ledna 1909 výkazy
národnosti podřízených úřadníků a zřízeneů
od vrchních finančních radů počínaje až k těm
officiantům a oflieiantkám, ba ani sluhy nevy-
jimaje. Udati národnost každého jednollivce
přísluší pouze přednostům úřadů a jednotlivých
úřadníků a zřízenců dotazovati se mají jenom
v tom připadě, kdyby byly o jich národnosti
v pochybě. Jakožto účel tohoto za důvěrný
označeného výnosu, označuje se vedení pře sné
evidence o národnostních poměrech finančního
úřádnictva v Čechách. Panu presidentu Ter-
sehovi velmi na tom záleží, aby se tato jeho
akce nedostala do veřejnosti a zvláště, aby
veřejný tisk o ní ničeho nezvěděl a nepoužil
výnosu jeho k redakčním účelům (azu redak-
tionellen Zwecken«). Už z toho lze souditi, že
vlastní účely jeho jsou zcela mimořádné a že,
P P
Čechy
Ter
23
article
nesnesou-li světla veřejnosti, jsou zajistéi
velmi povážlivé. Nechybíme asi valně,
projevíme-li mínění, že se taková akce děje
souběžně a současně ve všech
ostatních oborech státní správy
v Čechách a že souvisí s trhačnými
plány německými, obnovenými s takovou energií,
o jaké přinášíme nyní denně zprávy. Při nej-
menším jedná se o uskutečnění a lega-
lisováni národnostních úřadni-
ckých statusů, kterýžto protizákonný podnik
sám podmiňuje národnostní rozdělení státní
správní v Čechách. Upozorňujeme na tento nový
přízrak spodních proudů, jednotu země zvolna,
ale jiště podemilajících, české poselstvo bez
rozdílu stran, v přesvědčení, že tyto veřejnosti
se střežící úklady o jednotu země, podmínku
veškerého společného národního programu dějí
se bez vědomi velké většiny českých
poslanců. Pamětliví své zodpovědnosti za
národ od národa převžatě, nechť rozpomenou se
svých slibů a povinného jich splnění dříve, než
bude pozdě. Především nutno jest, aby po ne-
vyhnutelných informacích u ministra krajana
zakročili u ministra financí o výklad těto
před veřejným miněním taje ne
akce a co nejdůrazněji zakročili
o její bezodkladné zastavení!
— Něco utěšeného z německého tisku. Or-
gán kasina paraduje s tímto výňatkom z „Deut.
Čechy
Or
24
article
Sparkassenztgu.“: „Ježto dnem 1. t. n. uplynula
lhůta k deponování akcií rak.-uherské banky
pro generální shromnáždění, lze přehlédnouti po-
měr síly mezi německými a ostatními akcionáři,
i musí při tom pohříchu býti konstatováno, že
hlasů slovanských stále přibý vá,
v každém případu vydatněji než na straně
německé. Přírůstek německých hlasů stojí setva
za řeč, za to však přibylo českých
hlasů téměř čtyřikráte tolik (viz
naši zprávu v rubrice „Nár. Hospodář“ ze dne
22. prosince ráno. Red. „N. L.“), také dvakráto
tolik uherských hlasů přibylo. O těchto však —
poněvadž deponování příslušných akcií prove-
deno Živnostenskou bankou — dluž-
no za to míti, že pocházejí ze slovanského pra-
mene a že tudíž třeba je připočísti české straně.
Reda . „ N . L
živnostenský banka
25
article
Prozatím mají němečti akcionáři ještě většinu
aspoň 200 hlasů, budou-li také v plném počtu
odevzdány, což však podle dosavadních zkuše-
ností nelze s jistotou očekávati; pro budouenost
však hrozi ztráta většiny, nebudou-li s německé
strany uplatněny vážné snahy, udržeti dosavadní
poměr sil.“ Netřeba se oddávati pocitům příliš
sanguinickým, ale za neslavnou pořízenou na
politickém dějišti jest vědomí hospodářského
vzrůstu českého přece jenom jakýmsi zadost-
učiněním, jímž netřeba zrovna pohrdnouti.
— Česká města na úhradu deficitu Ústř.
Matice školské a s nimi všechny uvědomělé
obce v zemích koruny české měly by přispěti
a to ještě do konce správního roku 1908. Tento
návrh podán byl na manifestační schůzi menši-
nové v Bakově, 20. prosince t. r. pořádané za
záštity městské rady sdruženými spolky míst-
ními. Vzhledem k ohromnému letošnímu schodku
ve financích matičních nezůstane snad návrh
tento pouze návrhem, ale bude prováděn zvláště
nyní, kdy všechna péče o veškeré školy českých
menšin jest vložena na bedra Ústřední Matice
školské, která také v českém lidu má největší
zodpovědnost za zdar všech akcí menšinových.
Bakov
26
article
— Ústřední výbor Národní rady české
konal v úterý dne 22. t m. prosincovou chůzi
svoji za předsednictví posl. dr. Čelakovského.
Při zahájení vzpomněl předseda vřelými slovy
neočekávaného úmrtí Jiřího knížete z Lobkovie,
jehož zásluhy ve směru oprávněných snah po
státoprávním postavení zemí koruny českéa
plné rovnoprávnosti, jakož i na poli samosprávy
naši zajistily paměť nehynoucí; vzpomínku tuto
vyslechli veškeří přítomní pánové i dámy stojíce
a usneseno zaslati choti zesnulého soustrastný
projev. Po dalších sděleních praesidiálnícha
došlých některých projevech sympatil národu
českému a uznání činnosti Národní radě české
padal místopředseda pan dr. Jindřich Šol
zprávu o činnosti v období od listopadová
schůze ústředního výboru; v době této vyřízeno
jednak v 20 schůzích a poradách, jednak
praesidiálně nebo kancelářsky 1115 čísel jedna-
eích a expedováno 2702 přípisů kromě rozsáhlé
agendy ústní a osobní. Zpráva o činnosti vzata
potom souhlasně na vědomi. Dále podali zpra-
vodajové předsednictva pan Jindř. Nechanskýa
posl. dr. Baxa, jakož i pokladník p. dr. Scheichl
zprávy o návrzích praesidiální komise a porad-
ních odborů, kteréžto zprávy rovněž schváleny,
mezi nimi také zpráva a dalším jednání s měst-
skou radou pražskou stran místností v paláeí
druhdy Sylva-Tarouccovském na Přikopě. Záro
doktor
Čelakovský
Jiří kníže
Šol
Jindřichův
Baxa
Scheichl
Lobkovie
národní rada
SylvaTarouccovský