1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
n káenotaz zbel
4
masthead
»slndavats zvovo« tembeti
5
masthead
V Praze, ve středu 23. prosince 1908.
Praha
6
masthead
u v latetlo nllzzte ez veot tte
M n9 obodan te
9
article
Ha ranni avečerní listy
předplácí se
V Prazo v administraci
na raěsl
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškoui
50h
na měslc. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve fliálkách
na měsíe. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsic. . . . . . 8 KP
na čtvrt ista . . . . 9 K 60h
a dvoji zásilkou
na měsíe
ks ktvrt ista
KP
10
article
Nadbytek nesnázl.
Nadbytek nesnázl.
Ke svízelné situaci balkánské, k neurov
naným vnitřním poměrům cislajtánským při
budou dle všeho o Novém roce i nové po
tiže v Uhrách. Uherská sněmovna odebírá
se na vánoční prázdniny velice rozladěna.
Rozpočtová debata v uherské sněmovně
končící se období nynější koaliční vlády ne-
málo přispěly ke špatnému rozmaru, jaký
zavládl v lůně koaličních stran. V největší
zoaliční straně, jež jinak sama o sobě
tvoří většinu sněmovní, rozmohlo se po
dvouletém sloužení vládě koaliční přesvěd-
čení, že nebude s to vykázati se ve smyslu
svého programu neodvislosti nijakým postu-
pem, že nemůže se pochlubiti nijakým tako-
vým úspěchem, který by znamenal oprav-
dový pokrok v uskutečňování, některého
zásadního programového požadavku této
strany, že vlastně vše, co dosud vládou
kcaliční bylo provedeno a sněmem schvá-
leno, jeví, se býti ideově úspěchem strany
ústavní, tedy oné z koalovaných stran.
kteráž jest přesvědčeným zastancem politiky
r. 1867, politiky Deákovy.
Nad to uvědomila si strana neodvislosti
že po nynější koalici, ať už provede i po-
slední smluvený úkol, volební opravu, čili
níc, nadejde okamžik nových voleb a mnozl
členové strány neodvislé položili si těžkou
pro ně otázku, jak uhájiti sněmovní mandát.
když před voličstvem nebude možno vytasiti
se nijakým jasně srozumitelným pokrokem
myšlenky neodvislosti?
Deákův
Uhry
11
article
Strana neodvislých chová kromě toho
v sobě mnoho živlů klerikálních a s hrůzou
pozoruje, že v poslední době v Uhrách množí
se předzvěsti konfessijních třenic, že rozmáhá
se nedůvěra mezi četnými vyznáními, takže
již se počíná veřejně mluviti o konfesijním
boji, a ač se přímo neobviňuje hr. Apponyi
ministr osvěty a známý odchovanec škol
jezuitských, přece jen zaráží, že za něho
právě nábožensky sporných otázek přibývá.
z nichž je nejpovážlivější ruch, způsobený
papežským dekretem o smíšených manžel
stvech, jímž se pokládají nekatolíci za ohro-
ženy nejen proto, že se dotýká četných
v Úhrách trvajících smíšených manželství.
an neuznává dítky jejich za manželské, ale
že bude vykonávati i silný vliv na man
želství, jež by se příště uzavříti mohla
A tu se má za zlé nynější vládě koaliční.
že se jí doposudla napodařilo, vymoci n
Rímu přiměřený ohled na zvláštní uherské
poměry.
Tento ruch ovšem jest s to vésti k roz
tržce ve straně neodvislých, jež by ovšem
prospěla zvláště třetí koaliční sťraně, kleri
kální straně lidové, kteráž za posledních
srážek sněmovních si vedla náramně zdrže-
livě a opatrně, jakoby si byla tím jista, že
ovoce takto uzrávající přirozeně jí spadne
do klína, a při nových volbách její řady
posilní.
Sama sebou se tu vtírá myšlenka, že
stav takovýto jest obdobný s mohutnícím
postavením cislajtánské strany křesťansko
sociální, a že vývoj na obou stranách Litavy
se nese stejným směrem.
Nehledě ku příčinám tohoto zvláštního
posavadní posice strany neodvislé vniterně
ohrožujícího ruchu, výše vzpomenuté úvahy
Uhry
Litava
12
article
politické přiměly silnou část strany neod-
vislé, aby se domáhala buď jak buď úspěchu
v otázce bankovní, a když i nedosáhne
samostatné banky uherské, aby aspoň ostrým
zápasem za ni před voličstvem osvědčila
svou věrnost programu neodvislosti.
Koaliční vláda nedovedla na nalehání
to dáti jinou odpověď, než utěšovati stou-
pence samostatné banky uherské tím, že
otázka bankovní přijde na pořad až budou-
cím rokem, že na její řešení zbývá času
plná dvě leta a ona že požadavku jejich
bna o
doposud v ničem nezadala.
Ale útěcha tato jest málo vydatná, když
není známo, zdali koaliční vláda sama se
dočká okamžiku, až se přikročí k řešení
otäzky bankovní. A tak ubírají se uherští
sněmovníci na vánoční prázdniny s myslí
neklidnou. Marně probírají se, poznamenává
maďarský čelný časopis jak vladními tak
mimovládními výklady dané situace, a ne-
mohou z nich nikterak vypátrati, jaká vlastně
tato situace je. Až k jejich domácím krbům,
až do nejdůvěrnějších kruhů voličských po-
nesou tuto tíhu nejistoty, toto vědomí kriti-
ckého stavu, tohoto strašidla, jež nenadále
se vyskytá ve všech koutech. Nevědí ani,
nastává li boj či potrvá klid, ani zda jim
kyne vítězství nebo utrpěli-li porážku. Vědí
jen to, že vlastně nevědí, na čem jsou.
13
article
Od poslední audience ministra vnitra.
hr. Andrásse, zdálo se na chvilku, že se po-
daří koaliční vládě soustřediti veřejný zájem
v Uhrách na otázky vojenské a vymoženo-
sti, jež od nich očekává. Casopisectvem za-
ševelil duch naděje; již již se věřilo, že hr.
Andrásšy skutečně ve Vídni dobře pochodil.
Ale ani tato naděje neměla dlouhého trvání.
Dnes již se v Uhrách o tom nepochybuje,
že hr. Andrássy nepřinesl konečné, očeká-
vané, pro Maďary výhodné rozhodnutí. Ve
Vídni, připomínají si náhle Maďaři, sice
velmi rychle se odhodlávají, když chtějí říci
ne, ale velmi dlouho se rozmýšlejí, než vy-
sloví — ano.
Poslední zbytky naděje na dohodu v zá-
ležitostech vojenských připínají se nyní na
dnešní audienci předsedy ministerstva We-
kerla, ač-li nebude opět odročena.
Pociťuje se totiž, že se zatím ve Vídni
pro Maďary poměry v tom změnily, že po
Beckovi přišel bar. Bienerth, jejž v Uhrách
považují za exponenta strany křesťansko-
sociální. A z této strany již dvakráte byly
zhaceny výpočty Maďarův, poprvé nadhoze-
nou otázkou zvýšení vojenských gáží, po
druhé pádem ministerstva Beckova, s nímž
již dospěli téměř k úplné dohodě ve věcech
vojenských a nyní ozývá se již hlučný od-
por nejen ze středu Luegrovců, ale i panská
sněmovna chystá ostrý dotaz co do ústupků,
o nichž se v posledních dnech psalo. Dle
vídeňské zprávy berlínského »Tageblattu«
dlužno prý vojenskou dohodu s Maďary po-
važovati na ten čas za odbytou, protože
byl odmítnut požadavek — plukovní řeči
maďarské.
Andrássy
Maďar
Beck
Bienerth
Maďarův
Uhry
Vídeň
ministerstvo I
14
article
Odpor německých kruhů živen jest
zvláště obavou, aby nedošlo ke stejným
ústupkům v této polovině soustátí, pokud se
týče plukovních řečí národních.
Nápadno jest, že hr. Andrássy neúčast-
nil se poslední ministerské porady, jež se
konala vzhledem ke dnešní očekávané audi-
Jenci Wekerlově a omluvil nepřítomnost svou
— chorobou. Není vyloučeno, že je to cho-
roba rázu politického, protože značná
část strany neodvislých pohrozila, že postaví
se proti jeho volební opravě, nedostane-li se
jejím požadavkům žádoucí podpory vládou
koaliční. Nejistoty ve vnitřní situaci v Uhrách
tím jen přibývá, a vzpomínáme si, že svého
času hr. Andrássy pouze slíbil, že volební
opravu podá, ale neslíbil, že ji i provede.
Zdali nynější uherská sněmovna z
takového rozladění stran koaličních a neméně
nespokojených stran oposičních a národních
jest ještě schopna, dospěti k nové, formac
politické — fusí, jíž se za těchto okolnosti
nedostává pevného podkladu, na němž by
fuse mohla se vybudovati, jest dosti po-
chybno. To se ovšem ukáže po vánočních
prázdninách, až se sněmovna opět sestoupí.
Potom buď bude koalice nucena provésti po-
slední svůj úkol — opravu volební, anebo
musí se poroučeti.
Již nyní se dovídají krakovské listy
z Vídně, že za jedině možné východisko
z tohoto chaotického stavu se pokládá —
rozpuštění nynější sněmovny uherské a vy
psání nových voleb.
Andrássy
Jenk Wekerlův
Uhry
Vídeň
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. prosince. (Vláda byro-
kratická či koalični?) Sliby vládních
orgánů, že bar. Bienerth tak horlivě upravuje
půdu příštímu kabinetu parlamentnímu, že nové
minísterstvo bude hotovo již do Vánoc, ukázaly
se pověstnými vídeňskými sliby, na něž nikdo
nie nedá. Dnes mluví se už o delším trvání
úřadnického kabinetu, který se výborně osvědčil
při vymahání státních nezbytnosti za minulého
podzimního zasedání říšské rady. Krakovský
»Czas« vraci se k svěmu mínění, že koaličné
ministerstvo může se utvořiti teprve tehdy, až
v parlamentě vznikne pevná koalice stran, po-
něvadž bez koalice v parlamentě není možna
koaličná vláda. Koalici parlamentní nemůžesi
však představiti bez Čechů a proto jako bláho-
vost odmítá nápad, že jest v poslanecké sně-
movně možna jakási koalice Němců s Poláky,
proti níž by Čechové byli v oposici. »Rád
bychom viděli — píše »Czas« — ony polské
vůdce, kteři by měli tolik vlivu, aby za nynější
nálady, panující v Haliči, mohli svým voladm
doporučiti spotek polsko němscký proti Čechům
A kdyby se i stalo, kdo zné prostředek, aby se
taková koalice udržela prou české obstrukci
Bienerth
Čecho
Němec
Polák
Praha
Vánoce
Halič
Czas
16
article
Neboť nikdo nemůže pochybovati, že česka
obstrukce by byla nezbytnou odpovědi na
takovou koalici.« »Czas« má za rozumnějs
působiti k nějaké dohodě mezi Čechy a Němci,
jichž slly se stálým bojem bezloho už vyčerpaly
a za nejvhodnějšího prostředníka pokládá úřad-
nický kabinet. Prostředkování nedá se dle
»Czasu« provésti obratem ruky, vládě se musí
poskytnouti na to dosti času a proto netřeba
přiliš chvátati s kabinetem parlamentním.
Zpravodaj »Sl. polsk.«, rozbližeje se po
minulé parlamentní sezoně, shledává však, že
zárodky přiští parlamentní koalice po-
činají se už rýsovati na obzoru. Vidí je v nově
utvořeném svazu jihoslovanského klubu s če-
skými klerikály a Starorusy, kterýžto svaz
čítající 58 členů, půjde asi svorně s křesťan-
skými sociály (97 členů) a Poláky (71 členů)
takže nynější zárodek přiští sněmovní většiny
Němec
Polák
Čechy
17
article
měl by už 226 členů. Do absolutní většiny
scházelo by mu tedy jen 33 poslanců.
V Praze, 21. prosince. (R akou s k
vláda souhlasila s uherským ter
tem annekční předlohy.) »Az Ujsag«.
mluvě o Bienerthově řeči za bosenské debaly.
praví, že ze slov rakouského ministerského před-
sedy by vysvítalo, že rakouská vláda je roz-
hodně proti stylisaci maďarského texlu, v němž
se prohlašuje historické právo Uherska na Bosnu.
V tom však je prý bar. Bienerth na omylu. Ra-
kouská vláda znala uherský text a s ch v álila
jej, když se uherská vláda za vá
zala, ženyní ani v budoucnosti ne-
bude zněho odvozovati důsledků
Uherská vláda prohlásila, že takového textu
potřebuje pouze na uklidnění veřejného mínění
v Uhrách a zvláště na uchlácholení vládníc
stran.
Bienerthův
Praha
Uhersko
Bosna
Uhry
Aza Ujsag
18
article
Omluva přímo klasická. Ale přišti uherský
kabinet se bude málo slarati, co dr. Wekarle
slibil kdysi bar. Beckovi.
V Praze, 21. prosince. (Nové vo jen
ské ústupky Uhrám) »N. P. Journ. « má
z věrohodné strany zprávu, že nynější vyjedná
vání uherské vlády s korunou děje se na zá-
kladě memoranda, vypracovaného stát. tajemní-
kem v honvedském ministerstvě, Bolgarem. Me-
morandum neshoduje se úplně se známým pro
gramem devítičlenného výboru liberální strany,
na jehož základě převzal vládu hr. Štěpán Tisza
nýbrž je přizpůsobeno nynějším požadavkům.
V otázce jazykové se v něm žádá: »Admini-
strační a služební řeč u vojenských sborů, které
leží posádkou na uherském území, aneb se
něho doplňují, budiž maďarská.« Splněn
tohoto požadavku mohlo by prý býti půdou, n
které by se došlo k deflnitivní úpravě vojen-
ských otázek. Zejména by se dal na tomto zá-
kladě upraviti nový branný zákona
rozmnožiti branecký kontingent.
Nové vojenské ústupky »N. P. Journ.«
prohlašuje za nezbytnou podmínku sloučení ko-
aličních stran v jednu novou vládní stranu. Bez
vojenských ústupků není prý naděje na hladké
vyřížení volebnJ reformy a ovšem také
bankovní—otázky, v níž se— koaličn
strany rozcházejí dosud velmi příkre.
doktor
Wekarle
Beck
Journ
Štěpán Tisza
Praha
Uhry
Bolgar
liberální strana
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze. 29. prosince.
Slovanský a protislovanský směr v Balharsku
Mnoho příznsků v poslední d. bě ukazuje,
že nynějšl protislovenská vláda bulharská je
povážlivě otřesena proto, že národ ch ee
mlti politiku slovanskou. Oposice
začala po venkově svolávati tábory lidu, aby
protestoval, proti politice vlády. K obecné ne-
spokojenosti národa začali se přídávat i stou-
penci vládnoucí strany, což arci vhání vládu do
veliké tísně. Bulharský lid je toho mínění, že
jediným východem z nynější ostré krise může
býti dobrovolné odstoupení vlády, jež za krátkou
dobu svého úřádování dala na jevo dosti proti-
slovanských tendenci, a bulharskému lidu vše,
co je protislovanským, sluje i protinárodním.
protibulharským.
Ke vzpouře v cizinecké legii francouzské
Berlínská »Tägliche Rundschau« uveřejňuj-
list Felixa von Pola, jenž, jak známo, vele
uprchlým legionářům. Dopis zaslaný z Ainel
Hadžaru byl adresován továrně na uzenářské
Pol
Praha
Tägliche Rundschau
20
article
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4k
Ve filiálkách na venkovi
ranni, čislo
večerni
. . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se těž
redakee, tiskárna a expedine
„Národních Listů“
Rukopísy se nevracejl
21
article
zboží v Guterslohu ve Westfálsku. Tak jako
pravý Němec zatoužil po uzenáčích a prosil to-
várníka, aby jeho oddělení, kde mezi 200 muži
bylo 171 Němců, zaslal k Ježíšku uzenáčea
uzené maso. Pol líčil zbědovaný stav svých
krajanů. Nemají peněz, aby si mohli co koupit.
Ve svém dopisu vzpomíná Pol na svou vlast,
ale nečiní nijaké zmínky, že by on a jeho
krajaně trpěli zlým nakládáním nebo nedostat-
kem. — Některé listy německé zminily seo
společnosti proti cizinecké legii se sídlem v Ko-
líně nad Rýnem nebo v Cáchách. Ale nebylo
možno zjistiti v těchto městech existenci podob-
ného spolku. Vláda německá prý, tvrdí »Köln.
Ztg «, nikdy neměla nic společného s osobami,
jež chtěly způsobiti agitaci proti cizinecké legii.
V Borlíně jakýsi bývalý legionář Reichshart
dělal propagandu proti cizinecké legii, uspořádal
celou řadu přednášek, jež konal v uniformě
bývalého legionáře,
Němec
Köln
ko
Cáchy
Rýn
Němec
22
article
Ohrožený šach. — Zakročení Ruska.
Ohrožený šach. — Zakročení Ruska.
Postavení šacha perského stává se stále
nesnadnějším a nebezpečnějším. Nikoli násled-
kem prohrané bitvy s revolucionáři tavrijzkými,
o níž depeše včera zprávu přinesla, neboť bítva
ta má význam zatím jen pro provincii Aserbei-
džan samu, ale protože i v Teheranu samém
ozývá se stále mocněji volání po ústavě a pro-
tože také Rusko i Anglie nejnověji mnohem
ostřeji postupují. Konfliktem s tureckým vysla-
nectvem situnce se jistě ale nezlepšila. Obyva-
telstvo jest ochotou vyslanectva tureckého k nové
odhodlanosti podníceno a přičítá jí pokynu
rusko-lureckého výboru v Cařihradě. Ruské i an-
glické vyslanectvo očekávají denně rozhodující
odpověď šachovu Také vídeňská diplomacie ob-
držela zprávu, dle níž Rusko shromaž-
ďuje vojsko na perské hranici aby
vtrhlo do provineie Aserbeidžanu.
Děje prý se tak v plné shodě s Angllí.
S napjetím se čeká, co pro ten případ učiní
Německo, jehož zájmy jsou prý tím »dotčeny«.
Dělové lodi čínské před Macaem.
Nedávnou zprávu o akci čínské dělové
lodice proti portugalské pevnosti Macao lissabon-
ské zprávy dnes vyvracejí.
Ruska
Rusko
Aserbei
Anglie
Obyv
Cařihrad
Německo
Macao
23
article
Argentinský defici
Sněmovna rspubliky argentla-
ské schválila rozpočet na rok 1909, který
vykazuje schodek 3 a půl mil. piastrů.
Vyslanecké změny.
Rakousko-uherský velvyslanec v Londýně
hr. Mensdorfť odebral se ke krátkému pobytu
na pevninu. Za jeho nepřítomnosti bude ho
zastávati velvyslanecký rada hr. Szechenyi. —
Legační tajemník u bavorského vyslanectví ve
Vídní svob. pán Tucher byl jmenován legačním
radou.
Připravují se proti Německu
Francouzská sněmovna pokračovala včera jaště
v rokování o rozmnožení dělostřelectva.
Povšechné rokování bylo skončeno.
Posl. Messimy navrhl odročení předloby
vládní a resoluci, dle níž se vláda vyzývá, aby po-
dala v nejkratší době zákonnou osnovu, klerou se
povoluje 144 děl na každý armádní sbor a 6 děl pro
každou baterii, aby, jak řečník praví, franconzské
dělostřelectvo mělo převahu nad ně
meckým.
Tucher
Posl
Rakousko
Londýn
Vídeň
Německo
25
article
Literatura.
Literatura.
Jak se podporuje a jak by se měla
podporovati česká kniha?
Motto: „Obracíme se tedy k českým
kulturním lidem v městech i v dědináeh
celé oblasti koruny svato-václavské, aby al
ruku v ruco s námi, aby mýtili co zarostl
býlim cizoty a travou lhostejnosti a nepo-
ehopeni, aby nastolili opět českou knihu
v jeji bývalou osvobozujicí a útěšnou vládu.
(Z provoláni „Májo“.)
Spolek českých spisovatelů beletristů Má
dotkl se v nedávném svém zaslánu, adresovaném
„Nejširší české veřejnosti“ několika bolavých
stránek našeho kullurního a národního života
Lapidárními slovy, která u jiného národa, kde
se nevyplýtvá tolik onergie na pochybné hříčky
a zápasy politické, byla by našla ohlasu ještě ži-
vějšího, připomněl svému národu jednu z nej
kulturnějších a za každých poměrů táké jednu
z nejpřirozenějších povinností: aby si s hřejivou
a vroucí láskou hloděl svého nejdražšího od
kazu, zdéděného po předcích, české knihy
a aby ji hájil jako klenot nejvzácnější, nedad-
jí upadnouti v tísnivé, ponuré područí cizího
bejlí, které k nám čím více 4ím vítězněji slav
vjezd na úkor zdravé produkce domáci a zdra
vého rozvoje národní Biteratury.
Mája
26
article
Nikdo, jenž zrovna žárlivě si nevšímá na-
šich literárních poměrů, by neřekl, jak výzva
tato jest časová a důležitá, a jak skutečně tu
nuíno státi na stráži nejdražšího národního ma-
jetku. Čím dále, tím nezřízeněji se útočí na če
skou knihu, a přes to, že výchovou a vzrůstem
členářstva se potřeba kulturního vzdělání ne
ustále posiluje, nadehází doba pro zdravou kni-
hu stále kritičtější a těžší. Jsou dvě veliké
hlavní toho příčiny: lhostejnost a vzrůstající
příchylnost nejširších vrstev čtenářských ke
knize lehké, mysl uměle rozptylující a dráždivé
a potom neobyčejný, za našich poměrů už na
krisi hraničící nesmírný příliv knih a časopisů
cizích do našich vlasti.
Nedal by mnoho práce důkaz, že oba zjev
uvisí a že ze sebe vzájemně vyrůstají. Naš
kulturní vývoj, jehož historii můžeme souvisleji
sledovati za dobu posledního století, jest neoby-
čejně sáhlý, takřka překotný. Před sto lely
ještě mnozí z těch, které isme si navykli později
drahý národní ma
27
article
nazývati svými národními budifeli, téměř po
chybovali o tom, že ještě ožije jednou naše če-
ská řeč k životu a významu, jakému se těšila
před stoletími. Ale už v prvých letech devatena-
etého století počal se dařiti Jungman nov
důkaz za důkazem, že česká řeč je přece jen
schopna pružnosti a vyjadřovací síly, neboť do-
konale a zdárně tlumočila vynikající díla svě-
tových literatur.*) Na samém rozhraní let dvácá-
tých a třicátých překvapily nás mohutné Čela-
kovského „Ohlasy“... v druhé polovině
let třicátých rozechvěl Máchův „Máj“, dílo
velkolepé originality, vzáeného básnického kolo-
ritu a jemných krás alespoň v jednotlivostech.
léta padesátá a další znamenána jsou velkým
literárním významem Boženy Němcové,
Tylovým, Chocholouškovým...
nemine ani plných deset či patnácte roků,
naše písemnietví se ocitá jmény Nerudo-
vým, Sládkovým, Zeyerovým, Če
chovým, Vrchlického a Jiráskovým
v plném proudu literatur světových, v živýcha
prudkých vlnách duševního zápasu, jakým je vy-
značena celá kulturní zeměkoule.
Jungman
Máchův
Němcová
Tylův
Chocholouškův
Neruda
Sládkův
Zeyerův
Vrchlický
Jiráskův
28
article
Co jinde budovala staletí, vyvreholila naše
energie za téměř padesát, šedesát roků, nebot
všecko utajené, dlouhými věky hromaděné a
dušené, jakoby bylo rázem rozvilo a vydalo květ.
Ale tento vzrušený a náhlý tok strhl nás i k to-
mu, že jsme dosti nekriticky přebrali ve snaze
vyrovnati se cizině i to, bez čeho bychom se
byli velmi dobře obešli, a co na druhé straně
stalo se dusítkem produkce domácí: literárn
zjevy druho- i čtvrtořadě, od nichž už byl jen
malý krok, aby se naše široké vrstvy čtenářské
počaly utápěti v nejhorší pseudoliteratuře, bohu-
žel až i v krvácích a v četbě otupujíeí, znemrav-
nělé a nanejvýše odporné, ubíjející.
Tato snaha, odpomoci zlu prakticky, totiž
šířením dobré a zdravé četby, vážné i lehčí.
musí se státi životňím programem všech, kdož
vidí ve zdravé výchově národa první podmínku
jeho rozvoje. A tak jako zdraví tělesné dá se
udržovati vždycky jen s obezřetnými a pilnými
ohledy na tělesnou individualitu každého jedin-
ce, tak i kořený kulturního zdraví národa musejí
vyrůstati z půdy domácí, která je nejbohatší no-
*) Miltonův „Ztracený ráj“, Chaleaubriandov
„Atalé: Gocthovu idvllu „Herrmnann a Dorothea“ ai
bůh
Miltonův
Chaleaubriandov
Herrmnann
Dorothea
Ztracená ráj
Gocthův idvll
29
article
sitelkou živných stáv a nejvydatnějším zdrojem
nutné posily.
A proto emancipujme se zdravě a sebe
vědomě ode všeho, co láká a uchvacuje svým
lesklým zevnějškem, sle co v jádru svém nese jen
zhoubu nob rozvrat ušlechtilých vrozených zásad
Emancipujme se především od krutě řádicí li-
teratury krvavé, která už tolik zla natropila v ce-
lých vrstvách naší společnosti a která hrozi
otráviti duševní zdraví statisíců. Emancipujme
se od ní už i z důvodů národo hospodářských,
nebot hrozné toto býli je k nám vcelém téměř roz-
sabu zavlékáno z ciziny, z nepřátelského Něme-
cka zejména, a pouze slupka bývá tu natřena
potutelným pozlátkem, aby oklamalo a zlákalo.
Emancipujme se od zvyku přebírati a kochati se
v přivandrovalých a líbivě nastražených obál-
kách knih a časopisů cizích, zejména zase ně-
meckých, jimiž jsou přeplněny nejenom stolky
našich českých kaváren, ale i stolky našich če-
ských příbytků, knihovny našich vlastenek
vlastenců. Neminíme zde ovšem cizí literatury
dobré, zdravé a kulturně sílící, která, poku
není dosud přeložena — ač naše české písem-
nietví i po této stránee bývá rychle a dobře ob-
sluhováno — musí rozhodně nalézti místa u n-
šich vzdělaných čtenářů, ale i zde nuino mili
především na paměti, že první povinnosti kaž-
dého člena národa jest podpora produkce de-
mácí, která jen tím se může rozvinovati a mo-
hutněti.
30
article
Nebývá řídkým zjevem v našich „českých
kavárnách, že mezi stem vyložených časopisů
bývá jich dvě třetiny cizojazyčných a dobrá
polovina německých. Ta naše pohodlná od-
vislost ve všech životních i společenských proje-
vech ukazuje se i zde. Uvědoměme si konečně
už jednou, že nejenom každým haléřem, posí-
laným cízině, která nás za to ve velmi mnoha
případech jen hanobi a před světem tupí, okrá-
dáme své vlastní lidi dvojnásob o možnost vlast-
ního rozmachu, ale že sami si otupujeme cit
pro národní rázovitost. České písemnictví, če-
ská hudba, české umění výtvarné stojí dnes na
světové výší — ale kolik je případů, že by ty-
pické ukázky tohoto umění paradovaly v cizině?
31
article
Nesmírně málo. Kolik je případů, že by český
časopis, česká kniha, česká opera kvalit o něco
nižších — o podprůměrných ani nemluvě —
objevila se na trhu ciziny? Ani jediná. Nevy
nutila-li si už sama sebou svého světového po
slání, zůstává cizinou nepovšimnuta. Něme
Angličan, Francouz bývají v tomto ohledu dů
sledni, neoblomni a nedobylni ... proč však jen
my ve své vlažnosti či ve svojí malicherné hon-
bě za zdrojem povrchní zábavy klidně otevíráme
hráze škodlivým přítokům bez obavy, že bu-
deme v brzku zatopeni až po krk?
Česká kniha byla před stoletím naší budi-
telkou a stala se rádkyní a ukazatelkou met.
Už z toho důvodu musíme k ní dnes pohlížeti
vroucně a s něžnou láskou. Ať prostší mnohdy
je vždycky silna dost, aby vykonala svoje po-
slání. Nutno se k ní však obraceti alespor
s touže důvěrou a přichylnosti, s jakou se velm
často obracíme ke knize cizí. Naše písemnictv
dnes velmi slibně rozkvetlo a obrátilo se do
všech možných vrstev a do různých zájmů.
I překladová literatura děl světových je bohata.
účelně rozvrstvena a plna krásných jmen. Ne
třeba šilhati tedy přespříliš i přes tyto hraniee
v domnění, že nám unikne typický, doposud ne-
povšimnutý zjev, ale netňoba, n hříšno jest
předovším pouštěti žilou vlastní krev a dáti se
sytit zčernalou krví cizích odpadků a cizího býli
Je to i lidsky i společensky nedůstojno, poně-
vadž to zavání nedostatkem sebovědomí.
Angličan
Francouz
32
article
Naše knihy.
* Václav Hladík: O současné Franicii. Lisly
z Paříže. — Sludie. — Vzpomínky. 1894—1907. —
Salonní bibliotéky č. 21. Nákl. J. Olty v Praze. Z
K 3.80.
Kniha našeho redakčního kolegy, vydaná v těch-
to dnech v renomované „Salonní bibliotéce“ v ne-
zvykle vkusné a elegantní zevnější výpravě, jes
výsledkem bezmála patnáctiletých stykův uměle-
ckých, polilických a společenských s Francií. Její
autor jako literát i žurnalista často du pobýval
zamiloval si Paříž — onu Paříž intensivního, kypí-
cího živola, Paříž intelektuelní, tvořivou a podnika-
vou, město slaré kulfury, elegantní a podmanivé
Byl jeden z prvních, kdož soustavně pracovali lite-
rárně i žurnalisticky pro uvědomělé frankofilstviv
Čechách, kdo budili u nás sympatii a lásku k veliké
Francii, k francouzské kultuře, která lidstvu přinesl
nejvíce volnosti a vzletu, která proto je nám tak
blízká, poněvadž slovanský duch tak harmonicky se
shoduje s duchem gallským a latinským.
Čtenáři „Národních Listů“ znají vělšinu těchto
sebraných kapitol Hladikových ze sloupců tohoto li-
stu, znají jeho názory a oceňují jeho temperamentní.
živý a barvitý styl z jeho feuilletonů. Tím raději
uvítají soubor jeho listů, studií a vzpomínek v knize
klerá nechce býti soustavným a vyčerpávajícím obra
zem současně Francie, nesnaží se ani býli ve všen
všudy důkladnou, důslednou a informační a dokonce
už ne snad učenou publikací. Václav Hladík může se
opravdu chlubiti vlastnosti hodně vzácnou v našich
poměrech literárních: jeho péro lehké, pružné a od-
vážné nebálo se vysloviti leccos, co zajelo proti srsti,
co šlo proti proudu běžného nazírání, dovedlo s pra-
vým temperamentem a s vervou obhájiti názor svého
autora a vynutiti proň respekt.
Hladík
Hladikový
Paříž
Olt
Praha
Francie
Čechy
33
article
První a největší oddíl Hladíkovy knihy zabírají
jeho „Obrazy ze života pařížského“, drobné cause-
rie, napsané v různých dobách a v různých nála-
dách, sytě, barvitě a svěže psané epištoly, zachycu-
jicí dojmy Paříže společenské boulevardní, umělečké,
divadelní. Je v nich mnoho reminiscencí na český
život kulturní, mnoho srovnávání, mnoho subjektiv-
ních dojmův a úsudků, po případě i mnoho pole-
miky. Několik kapitol o politice a řada drohných
literárních studi! zachycuje skizzovitě portréty tran-
couzských politikův a literátů, poslední oddíl zají-
mavé a pestré knihy věnován divadlu, skvělémua
vífivému divadelnímu životu Paříže a některým
zvlášť oslňujícím jejím hvězdám. Škarohlídným kri-
tikům, kteří by snad v těchto drobných studiícha
portrětech chtěli hledati určitý systém, kritickou me-
thodu a kdo ví, co všecko, vyráží Hladík předem
kritické kopí ironickou poznámkou: „Obávám se,
že, jako vše, co vyšlo z měho péra, i tón této knihy
bude shledán lehkým. Ale smiřuji se s tímto osudem.
Hladíkův
Hladík
Paříž
34
article
Vykračuji si lebce a svou cestou.“ Také ve svých
literárních studiích jde Hladík svou cestou. Charakte-
risuje svoje aulory a lidi svým lehkým způsobem,
který nemá prelensi těžkopádných kritických studií,
nudných logických řetězů a sludených závěrů. Za-
chycuje jen dojmy četby, charakterisuje poměr autora
k jeho milieu, má smysl pouze pro hlavní, nejmar-
kantnější rysy; opoby politického, literárního, diva-
delního světa, které měl příležitost poznati osobně
ze styků delších, nebo třeba jen náhodných, přeléta-
vých, neopomene při tom arci nakresliti i personálně,
živě, plaslicky, intuitivně.
Celá kniha Hladíkova je silně osobní. Je zajíma-
va svým obsahem, poulavá svým slohem. Její perso-
nálnost jí dodává originálnosti. To jsou tři vlastnosti.
jakými se nemůže hned tak pochlubiti česká kniha.
vě.
Hladík
Hladíkův
36
article
* Výbornou příručku pro knihovny, zejména
venkovské, počal vydávati Svaz osvětový. Jest to
„Vzorný katalog“ z péra dra. Zd. V. Tobolky, skrip-
tora univ, knihovny a předsedy knih. udboru Svazu
ogvětového. Každý sešit této sbírky, jejíž číslo3
právě vyšlo, obsahuje seznam 50 knih, vhodných
pro lidově knihovny. Cena jednoho sešitku jest 10 h
poštou 13 h). Objednávky buďtež adresovány: Svaz
osvětový v Praze I., Betlémské nám. „u Halánků“
K H. Hilar: Kritika o spisu Gauthierové
Judith.
Dra. Eugena Muška Stará Chrudim.
V Chrudimi 1908. K nejvýznačnějším zjevům v le-
tošní monografické literatuře o našich městech řadí
se tato pohrobní studie, loni předčasně zesnulého
zeměpisce. Ve dvou kapitolách, z nichž první zabývá
Zdeněk
V Tobolka
Halánek
H Hilar
Gauthier
Muška
betlémský já
Chrudim
svaz osvětový v Praga I