ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d498d360-7632-11dc-996a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 41, org 8, person 56, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
n káenotaz zbel
3 masthead
pon
4 masthead
»slndavats zvovo« tembeti
5 masthead
V Praze, ve středu 23. prosince 1908.
Praha
6 masthead
u v latetlo nllzzte ez veot tte M n9 obodan te
7 masthead
stetmslu n e
8 masthead
Číslo 353.
9 article
Ha ranni avečerní listy předplácí se V Prazo v administraci na raěsl na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškoui 50h na měslc. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve fliálkách na měsíe. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsic. . . . . . 8 KP na čtvrt ista . . . . 9 K 60h a dvoji zásilkou na měsíe ks ktvrt ista
KP
10 article Nadbytek nesnázl.
Nadbytek nesnázl. Ke svízelné situaci balkánské, k neurov naným vnitřním poměrům cislajtánským při budou dle všeho o Novém roce i nové po tiže v Uhrách. Uherská sněmovna odebírá se na vánoční prázdniny velice rozladěna. Rozpočtová debata v uherské sněmovně končící se období nynější koaliční vlády ne- málo přispěly ke špatnému rozmaru, jaký zavládl v lůně koaličních stran. V největší zoaliční straně, jež jinak sama o sobě tvoří většinu sněmovní, rozmohlo se po dvouletém sloužení vládě koaliční přesvěd- čení, že nebude s to vykázati se ve smyslu svého programu neodvislosti nijakým postu- pem, že nemůže se pochlubiti nijakým tako- vým úspěchem, který by znamenal oprav- dový pokrok v uskutečňování, některého zásadního programového požadavku této strany, že vlastně vše, co dosud vládou kcaliční bylo provedeno a sněmem schvá- leno, jeví, se býti ideově úspěchem strany ústavní, tedy oné z koalovaných stran. kteráž jest přesvědčeným zastancem politiky r. 1867, politiky Deákovy. Nad to uvědomila si strana neodvislosti že po nynější koalici, ať už provede i po- slední smluvený úkol, volební opravu, čili níc, nadejde okamžik nových voleb a mnozl členové strány neodvislé položili si těžkou pro ně otázku, jak uhájiti sněmovní mandát. když před voličstvem nebude možno vytasiti se nijakým jasně srozumitelným pokrokem myšlenky neodvislosti?
Deákův Uhry
11 article
Strana neodvislých chová kromě toho v sobě mnoho živlů klerikálních a s hrůzou pozoruje, že v poslední době v Uhrách množí se předzvěsti konfessijních třenic, že rozmáhá se nedůvěra mezi četnými vyznáními, takže již se počíná veřejně mluviti o konfesijním boji, a ač se přímo neobviňuje hr. Apponyi ministr osvěty a známý odchovanec škol jezuitských, přece jen zaráží, že za něho právě nábožensky sporných otázek přibývá. z nichž je nejpovážlivější ruch, způsobený papežským dekretem o smíšených manžel stvech, jímž se pokládají nekatolíci za ohro- ženy nejen proto, že se dotýká četných v Úhrách trvajících smíšených manželství. an neuznává dítky jejich za manželské, ale že bude vykonávati i silný vliv na man želství, jež by se příště uzavříti mohla A tu se má za zlé nynější vládě koaliční. že se jí doposudla napodařilo, vymoci n Rímu přiměřený ohled na zvláštní uherské poměry. Tento ruch ovšem jest s to vésti k roz tržce ve straně neodvislých, jež by ovšem prospěla zvláště třetí koaliční sťraně, kleri kální straně lidové, kteráž za posledních srážek sněmovních si vedla náramně zdrže- livě a opatrně, jakoby si byla tím jista, že ovoce takto uzrávající přirozeně jí spadne do klína, a při nových volbách její řady posilní. Sama sebou se tu vtírá myšlenka, že stav takovýto jest obdobný s mohutnícím postavením cislajtánské strany křesťansko sociální, a že vývoj na obou stranách Litavy se nese stejným směrem. Nehledě ku příčinám tohoto zvláštního posavadní posice strany neodvislé vniterně ohrožujícího ruchu, výše vzpomenuté úvahy
Uhry Litava
12 article
politické přiměly silnou část strany neod- vislé, aby se domáhala buď jak buď úspěchu v otázce bankovní, a když i nedosáhne samostatné banky uherské, aby aspoň ostrým zápasem za ni před voličstvem osvědčila svou věrnost programu neodvislosti. Koaliční vláda nedovedla na nalehání to dáti jinou odpověď, než utěšovati stou- pence samostatné banky uherské tím, že otázka bankovní přijde na pořad až budou- cím rokem, že na její řešení zbývá času plná dvě leta a ona že požadavku jejich bna o doposud v ničem nezadala. Ale útěcha tato jest málo vydatná, když není známo, zdali koaliční vláda sama se dočká okamžiku, až se přikročí k řešení otäzky bankovní. A tak ubírají se uherští sněmovníci na vánoční prázdniny s myslí neklidnou. Marně probírají se, poznamenává maďarský čelný časopis jak vladními tak mimovládními výklady dané situace, a ne- mohou z nich nikterak vypátrati, jaká vlastně tato situace je. Až k jejich domácím krbům, až do nejdůvěrnějších kruhů voličských po- nesou tuto tíhu nejistoty, toto vědomí kriti- ckého stavu, tohoto strašidla, jež nenadále se vyskytá ve všech koutech. Nevědí ani, nastává li boj či potrvá klid, ani zda jim kyne vítězství nebo utrpěli-li porážku. Vědí jen to, že vlastně nevědí, na čem jsou.
13 article
Od poslední audience ministra vnitra. hr. Andrásse, zdálo se na chvilku, že se po- daří koaliční vládě soustřediti veřejný zájem v Uhrách na otázky vojenské a vymoženo- sti, jež od nich očekává. Casopisectvem za- ševelil duch naděje; již již se věřilo, že hr. Andrásšy skutečně ve Vídni dobře pochodil. Ale ani tato naděje neměla dlouhého trvání. Dnes již se v Uhrách o tom nepochybuje, že hr. Andrássy nepřinesl konečné, očeká- vané, pro Maďary výhodné rozhodnutí. Ve Vídni, připomínají si náhle Maďaři, sice velmi rychle se odhodlávají, když chtějí říci ne, ale velmi dlouho se rozmýšlejí, než vy- sloví — ano. Poslední zbytky naděje na dohodu v zá- ležitostech vojenských připínají se nyní na dnešní audienci předsedy ministerstva We- kerla, ač-li nebude opět odročena. Pociťuje se totiž, že se zatím ve Vídni pro Maďary poměry v tom změnily, že po Beckovi přišel bar. Bienerth, jejž v Uhrách považují za exponenta strany křesťansko- sociální. A z této strany již dvakráte byly zhaceny výpočty Maďarův, poprvé nadhoze- nou otázkou zvýšení vojenských gáží, po druhé pádem ministerstva Beckova, s nímž již dospěli téměř k úplné dohodě ve věcech vojenských a nyní ozývá se již hlučný od- por nejen ze středu Luegrovců, ale i panská sněmovna chystá ostrý dotaz co do ústupků, o nichž se v posledních dnech psalo. Dle vídeňské zprávy berlínského »Tageblattu« dlužno prý vojenskou dohodu s Maďary po- važovati na ten čas za odbytou, protože byl odmítnut požadavek — plukovní řeči maďarské.
Andrássy Maďar Beck Bienerth Maďarův Uhry Vídeň ministerstvo I
14 article
Odpor německých kruhů živen jest zvláště obavou, aby nedošlo ke stejným ústupkům v této polovině soustátí, pokud se týče plukovních řečí národních. Nápadno jest, že hr. Andrássy neúčast- nil se poslední ministerské porady, jež se konala vzhledem ke dnešní očekávané audi- Jenci Wekerlově a omluvil nepřítomnost svou — chorobou. Není vyloučeno, že je to cho- roba rázu politického, protože značná část strany neodvislých pohrozila, že postaví se proti jeho volební opravě, nedostane-li se jejím požadavkům žádoucí podpory vládou koaliční. Nejistoty ve vnitřní situaci v Uhrách tím jen přibývá, a vzpomínáme si, že svého času hr. Andrássy pouze slíbil, že volební opravu podá, ale neslíbil, že ji i provede. Zdali nynější uherská sněmovna z takového rozladění stran koaličních a neméně nespokojených stran oposičních a národních jest ještě schopna, dospěti k nové, formac politické — fusí, jíž se za těchto okolnosti nedostává pevného podkladu, na němž by fuse mohla se vybudovati, jest dosti po- chybno. To se ovšem ukáže po vánočních prázdninách, až se sněmovna opět sestoupí. Potom buď bude koalice nucena provésti po- slední svůj úkol — opravu volební, anebo musí se poroučeti. Již nyní se dovídají krakovské listy z Vídně, že za jedině možné východisko z tohoto chaotického stavu se pokládá — rozpuštění nynější sněmovny uherské a vy psání nových voleb.
Andrássy Jenk Wekerlův Uhry Vídeň
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. prosince. (Vláda byro- kratická či koalični?) Sliby vládních orgánů, že bar. Bienerth tak horlivě upravuje půdu příštímu kabinetu parlamentnímu, že nové minísterstvo bude hotovo již do Vánoc, ukázaly se pověstnými vídeňskými sliby, na něž nikdo nie nedá. Dnes mluví se už o delším trvání úřadnického kabinetu, který se výborně osvědčil při vymahání státních nezbytnosti za minulého podzimního zasedání říšské rady. Krakovský »Czas« vraci se k svěmu mínění, že koaličné ministerstvo může se utvořiti teprve tehdy, až v parlamentě vznikne pevná koalice stran, po- něvadž bez koalice v parlamentě není možna koaličná vláda. Koalici parlamentní nemůžesi však představiti bez Čechů a proto jako bláho- vost odmítá nápad, že jest v poslanecké sně- movně možna jakási koalice Němců s Poláky, proti níž by Čechové byli v oposici. »Rád bychom viděli — píše »Czas« — ony polské vůdce, kteři by měli tolik vlivu, aby za nynější nálady, panující v Haliči, mohli svým voladm doporučiti spotek polsko němscký proti Čechům A kdyby se i stalo, kdo zné prostředek, aby se taková koalice udržela prou české obstrukci
Bienerth Čecho Němec Polák Praha Vánoce Halič Czas
16 article
Neboť nikdo nemůže pochybovati, že česka obstrukce by byla nezbytnou odpovědi na takovou koalici.« »Czas« má za rozumnějs působiti k nějaké dohodě mezi Čechy a Němci, jichž slly se stálým bojem bezloho už vyčerpaly a za nejvhodnějšího prostředníka pokládá úřad- nický kabinet. Prostředkování nedá se dle »Czasu« provésti obratem ruky, vládě se musí poskytnouti na to dosti času a proto netřeba přiliš chvátati s kabinetem parlamentním. Zpravodaj »Sl. polsk.«, rozbližeje se po minulé parlamentní sezoně, shledává však, že zárodky přiští parlamentní koalice po- činají se už rýsovati na obzoru. Vidí je v nově utvořeném svazu jihoslovanského klubu s če- skými klerikály a Starorusy, kterýžto svaz čítající 58 členů, půjde asi svorně s křesťan- skými sociály (97 členů) a Poláky (71 členů) takže nynější zárodek přiští sněmovní většiny
Němec Polák Čechy
17 article
měl by už 226 členů. Do absolutní většiny scházelo by mu tedy jen 33 poslanců. V Praze, 21. prosince. (R akou s k vláda souhlasila s uherským ter tem annekční předlohy.) »Az Ujsag«. mluvě o Bienerthově řeči za bosenské debaly. praví, že ze slov rakouského ministerského před- sedy by vysvítalo, že rakouská vláda je roz- hodně proti stylisaci maďarského texlu, v němž se prohlašuje historické právo Uherska na Bosnu. V tom však je prý bar. Bienerth na omylu. Ra- kouská vláda znala uherský text a s ch v álila jej, když se uherská vláda za vá zala, ženyní ani v budoucnosti ne- bude zněho odvozovati důsledků Uherská vláda prohlásila, že takového textu potřebuje pouze na uklidnění veřejného mínění v Uhrách a zvláště na uchlácholení vládníc stran.
Bienerthův Praha Uhersko Bosna Uhry Aza Ujsag
18 article
Omluva přímo klasická. Ale přišti uherský kabinet se bude málo slarati, co dr. Wekarle slibil kdysi bar. Beckovi. V Praze, 21. prosince. (Nové vo jen ské ústupky Uhrám) »N. P. Journ. « má z věrohodné strany zprávu, že nynější vyjedná vání uherské vlády s korunou děje se na zá- kladě memoranda, vypracovaného stát. tajemní- kem v honvedském ministerstvě, Bolgarem. Me- morandum neshoduje se úplně se známým pro gramem devítičlenného výboru liberální strany, na jehož základě převzal vládu hr. Štěpán Tisza nýbrž je přizpůsobeno nynějším požadavkům. V otázce jazykové se v něm žádá: »Admini- strační a služební řeč u vojenských sborů, které leží posádkou na uherském území, aneb se něho doplňují, budiž maďarská.« Splněn tohoto požadavku mohlo by prý býti půdou, n které by se došlo k deflnitivní úpravě vojen- ských otázek. Zejména by se dal na tomto zá- kladě upraviti nový branný zákona rozmnožiti branecký kontingent. Nové vojenské ústupky »N. P. Journ.« prohlašuje za nezbytnou podmínku sloučení ko- aličních stran v jednu novou vládní stranu. Bez vojenských ústupků není prý naděje na hladké vyřížení volebnJ reformy a ovšem také bankovní—otázky, v níž se— koaličn strany rozcházejí dosud velmi příkre.
doktor Wekarle Beck Journ Štěpán Tisza Praha Uhry Bolgar liberální strana
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze. 29. prosince. Slovanský a protislovanský směr v Balharsku Mnoho příznsků v poslední d. bě ukazuje, že nynějšl protislovenská vláda bulharská je povážlivě otřesena proto, že národ ch ee mlti politiku slovanskou. Oposice začala po venkově svolávati tábory lidu, aby protestoval, proti politice vlády. K obecné ne- spokojenosti národa začali se přídávat i stou- penci vládnoucí strany, což arci vhání vládu do veliké tísně. Bulharský lid je toho mínění, že jediným východem z nynější ostré krise může býti dobrovolné odstoupení vlády, jež za krátkou dobu svého úřádování dala na jevo dosti proti- slovanských tendenci, a bulharskému lidu vše, co je protislovanským, sluje i protinárodním. protibulharským. Ke vzpouře v cizinecké legii francouzské Berlínská »Tägliche Rundschau« uveřejňuj- list Felixa von Pola, jenž, jak známo, vele uprchlým legionářům. Dopis zaslaný z Ainel Hadžaru byl adresován továrně na uzenářské
Pol Praha Tägliche Rundschau
20 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4k Ve filiálkách na venkovi ranni, čislo večerni . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá sdministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těž redakee, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rukopísy se nevracejl
21 article
zboží v Guterslohu ve Westfálsku. Tak jako pravý Němec zatoužil po uzenáčích a prosil to- várníka, aby jeho oddělení, kde mezi 200 muži bylo 171 Němců, zaslal k Ježíšku uzenáčea uzené maso. Pol líčil zbědovaný stav svých krajanů. Nemají peněz, aby si mohli co koupit. Ve svém dopisu vzpomíná Pol na svou vlast, ale nečiní nijaké zmínky, že by on a jeho krajaně trpěli zlým nakládáním nebo nedostat- kem. — Některé listy německé zminily seo společnosti proti cizinecké legii se sídlem v Ko- líně nad Rýnem nebo v Cáchách. Ale nebylo možno zjistiti v těchto městech existenci podob- ného spolku. Vláda německá prý, tvrdí »Köln. Ztg «, nikdy neměla nic společného s osobami, jež chtěly způsobiti agitaci proti cizinecké legii. V Borlíně jakýsi bývalý legionář Reichshart dělal propagandu proti cizinecké legii, uspořádal celou řadu přednášek, jež konal v uniformě bývalého legionáře,
Němec Köln ko Cáchy Rýn Němec
22 article Ohrožený šach. — Zakročení Ruska.
Ohrožený šach. — Zakročení Ruska. Postavení šacha perského stává se stále nesnadnějším a nebezpečnějším. Nikoli násled- kem prohrané bitvy s revolucionáři tavrijzkými, o níž depeše včera zprávu přinesla, neboť bítva ta má význam zatím jen pro provincii Aserbei- džan samu, ale protože i v Teheranu samém ozývá se stále mocněji volání po ústavě a pro- tože také Rusko i Anglie nejnověji mnohem ostřeji postupují. Konfliktem s tureckým vysla- nectvem situnce se jistě ale nezlepšila. Obyva- telstvo jest ochotou vyslanectva tureckého k nové odhodlanosti podníceno a přičítá jí pokynu rusko-lureckého výboru v Cařihradě. Ruské i an- glické vyslanectvo očekávají denně rozhodující odpověď šachovu Také vídeňská diplomacie ob- držela zprávu, dle níž Rusko shromaž- ďuje vojsko na perské hranici aby vtrhlo do provineie Aserbeidžanu. Děje prý se tak v plné shodě s Angllí. S napjetím se čeká, co pro ten případ učiní Německo, jehož zájmy jsou prý tím »dotčeny«. Dělové lodi čínské před Macaem. Nedávnou zprávu o akci čínské dělové lodice proti portugalské pevnosti Macao lissabon- ské zprávy dnes vyvracejí.
Ruska Rusko Aserbei Anglie Obyv Cařihrad Německo Macao
23 article
Argentinský defici Sněmovna rspubliky argentla- ské schválila rozpočet na rok 1909, který vykazuje schodek 3 a půl mil. piastrů. Vyslanecké změny. Rakousko-uherský velvyslanec v Londýně hr. Mensdorfť odebral se ke krátkému pobytu na pevninu. Za jeho nepřítomnosti bude ho zastávati velvyslanecký rada hr. Szechenyi. — Legační tajemník u bavorského vyslanectví ve Vídní svob. pán Tucher byl jmenován legačním radou. Připravují se proti Německu Francouzská sněmovna pokračovala včera jaště v rokování o rozmnožení dělostřelectva. Povšechné rokování bylo skončeno. Posl. Messimy navrhl odročení předloby vládní a resoluci, dle níž se vláda vyzývá, aby po- dala v nejkratší době zákonnou osnovu, klerou se povoluje 144 děl na každý armádní sbor a 6 děl pro každou baterii, aby, jak řečník praví, franconzské dělostřelectvo mělo převahu nad ně meckým.
Tucher Posl Rakousko Londýn Vídeň Německo
24 title
FEUILLETON
25 article Literatura.
Literatura. Jak se podporuje a jak by se měla podporovati česká kniha? Motto: „Obracíme se tedy k českým kulturním lidem v městech i v dědináeh celé oblasti koruny svato-václavské, aby al ruku v ruco s námi, aby mýtili co zarostl býlim cizoty a travou lhostejnosti a nepo- ehopeni, aby nastolili opět českou knihu v jeji bývalou osvobozujicí a útěšnou vládu. (Z provoláni „Májo“.) Spolek českých spisovatelů beletristů Má dotkl se v nedávném svém zaslánu, adresovaném „Nejširší české veřejnosti“ několika bolavých stránek našeho kullurního a národního života Lapidárními slovy, která u jiného národa, kde se nevyplýtvá tolik onergie na pochybné hříčky a zápasy politické, byla by našla ohlasu ještě ži- vějšího, připomněl svému národu jednu z nej kulturnějších a za každých poměrů táké jednu z nejpřirozenějších povinností: aby si s hřejivou a vroucí láskou hloděl svého nejdražšího od kazu, zdéděného po předcích, české knihy a aby ji hájil jako klenot nejvzácnější, nedad- jí upadnouti v tísnivé, ponuré područí cizího bejlí, které k nám čím více 4ím vítězněji slav vjezd na úkor zdravé produkce domáci a zdra vého rozvoje národní Biteratury.
Mája
26 article
Nikdo, jenž zrovna žárlivě si nevšímá na- šich literárních poměrů, by neřekl, jak výzva tato jest časová a důležitá, a jak skutečně tu nuíno státi na stráži nejdražšího národního ma- jetku. Čím dále, tím nezřízeněji se útočí na če skou knihu, a přes to, že výchovou a vzrůstem členářstva se potřeba kulturního vzdělání ne ustále posiluje, nadehází doba pro zdravou kni- hu stále kritičtější a těžší. Jsou dvě veliké hlavní toho příčiny: lhostejnost a vzrůstající příchylnost nejširších vrstev čtenářských ke knize lehké, mysl uměle rozptylující a dráždivé a potom neobyčejný, za našich poměrů už na krisi hraničící nesmírný příliv knih a časopisů cizích do našich vlasti. Nedal by mnoho práce důkaz, že oba zjev uvisí a že ze sebe vzájemně vyrůstají. Naš kulturní vývoj, jehož historii můžeme souvisleji sledovati za dobu posledního století, jest neoby- čejně sáhlý, takřka překotný. Před sto lely ještě mnozí z těch, které isme si navykli později
drahý národní ma
27 article
nazývati svými národními budifeli, téměř po chybovali o tom, že ještě ožije jednou naše če- ská řeč k životu a významu, jakému se těšila před stoletími. Ale už v prvých letech devatena- etého století počal se dařiti Jungman nov důkaz za důkazem, že česká řeč je přece jen schopna pružnosti a vyjadřovací síly, neboť do- konale a zdárně tlumočila vynikající díla svě- tových literatur.*) Na samém rozhraní let dvácá- tých a třicátých překvapily nás mohutné Čela- kovského „Ohlasy“... v druhé polovině let třicátých rozechvěl Máchův „Máj“, dílo velkolepé originality, vzáeného básnického kolo- ritu a jemných krás alespoň v jednotlivostech. léta padesátá a další znamenána jsou velkým literárním významem Boženy Němcové, Tylovým, Chocholouškovým... nemine ani plných deset či patnácte roků, naše písemnietví se ocitá jmény Nerudo- vým, Sládkovým, Zeyerovým, Če chovým, Vrchlického a Jiráskovým v plném proudu literatur světových, v živýcha prudkých vlnách duševního zápasu, jakým je vy- značena celá kulturní zeměkoule.
Jungman Máchův Němcová Tylův Chocholouškův Neruda Sládkův Zeyerův Vrchlický Jiráskův
28 article
Co jinde budovala staletí, vyvreholila naše energie za téměř padesát, šedesát roků, nebot všecko utajené, dlouhými věky hromaděné a dušené, jakoby bylo rázem rozvilo a vydalo květ. Ale tento vzrušený a náhlý tok strhl nás i k to- mu, že jsme dosti nekriticky přebrali ve snaze vyrovnati se cizině i to, bez čeho bychom se byli velmi dobře obešli, a co na druhé straně stalo se dusítkem produkce domácí: literárn zjevy druho- i čtvrtořadě, od nichž už byl jen malý krok, aby se naše široké vrstvy čtenářské počaly utápěti v nejhorší pseudoliteratuře, bohu- žel až i v krvácích a v četbě otupujíeí, znemrav- nělé a nanejvýše odporné, ubíjející. Tato snaha, odpomoci zlu prakticky, totiž šířením dobré a zdravé četby, vážné i lehčí. musí se státi životňím programem všech, kdož vidí ve zdravé výchově národa první podmínku jeho rozvoje. A tak jako zdraví tělesné dá se udržovati vždycky jen s obezřetnými a pilnými ohledy na tělesnou individualitu každého jedin- ce, tak i kořený kulturního zdraví národa musejí vyrůstati z půdy domácí, která je nejbohatší no- *) Miltonův „Ztracený ráj“, Chaleaubriandov „Atalé: Gocthovu idvllu „Herrmnann a Dorothea“ ai
bůh Miltonův Chaleaubriandov Herrmnann Dorothea Ztracená ráj Gocthův idvll
29 article
sitelkou živných stáv a nejvydatnějším zdrojem nutné posily. A proto emancipujme se zdravě a sebe vědomě ode všeho, co láká a uchvacuje svým lesklým zevnějškem, sle co v jádru svém nese jen zhoubu nob rozvrat ušlechtilých vrozených zásad Emancipujme se především od krutě řádicí li- teratury krvavé, která už tolik zla natropila v ce- lých vrstvách naší společnosti a která hrozi otráviti duševní zdraví statisíců. Emancipujme se od ní už i z důvodů národo hospodářských, nebot hrozné toto býli je k nám vcelém téměř roz- sabu zavlékáno z ciziny, z nepřátelského Něme- cka zejména, a pouze slupka bývá tu natřena potutelným pozlátkem, aby oklamalo a zlákalo. Emancipujme se od zvyku přebírati a kochati se v přivandrovalých a líbivě nastražených obál- kách knih a časopisů cizích, zejména zase ně- meckých, jimiž jsou přeplněny nejenom stolky našich českých kaváren, ale i stolky našich če- ských příbytků, knihovny našich vlastenek vlastenců. Neminíme zde ovšem cizí literatury dobré, zdravé a kulturně sílící, která, poku není dosud přeložena — ač naše české písem- nietví i po této stránee bývá rychle a dobře ob- sluhováno — musí rozhodně nalézti místa u n- šich vzdělaných čtenářů, ale i zde nuino mili především na paměti, že první povinnosti kaž- dého člena národa jest podpora produkce de- mácí, která jen tím se může rozvinovati a mo- hutněti.
30 article
Nebývá řídkým zjevem v našich „českých kavárnách, že mezi stem vyložených časopisů bývá jich dvě třetiny cizojazyčných a dobrá polovina německých. Ta naše pohodlná od- vislost ve všech životních i společenských proje- vech ukazuje se i zde. Uvědoměme si konečně už jednou, že nejenom každým haléřem, posí- laným cízině, která nás za to ve velmi mnoha případech jen hanobi a před světem tupí, okrá- dáme své vlastní lidi dvojnásob o možnost vlast- ního rozmachu, ale že sami si otupujeme cit pro národní rázovitost. České písemnictví, če- ská hudba, české umění výtvarné stojí dnes na světové výší — ale kolik je případů, že by ty- pické ukázky tohoto umění paradovaly v cizině?
31 article
Nesmírně málo. Kolik je případů, že by český časopis, česká kniha, česká opera kvalit o něco nižších — o podprůměrných ani nemluvě — objevila se na trhu ciziny? Ani jediná. Nevy nutila-li si už sama sebou svého světového po slání, zůstává cizinou nepovšimnuta. Něme Angličan, Francouz bývají v tomto ohledu dů sledni, neoblomni a nedobylni ... proč však jen my ve své vlažnosti či ve svojí malicherné hon- bě za zdrojem povrchní zábavy klidně otevíráme hráze škodlivým přítokům bez obavy, že bu- deme v brzku zatopeni až po krk? Česká kniha byla před stoletím naší budi- telkou a stala se rádkyní a ukazatelkou met. Už z toho důvodu musíme k ní dnes pohlížeti vroucně a s něžnou láskou. Ať prostší mnohdy je vždycky silna dost, aby vykonala svoje po- slání. Nutno se k ní však obraceti alespor s touže důvěrou a přichylnosti, s jakou se velm často obracíme ke knize cizí. Naše písemnictv dnes velmi slibně rozkvetlo a obrátilo se do všech možných vrstev a do různých zájmů. I překladová literatura děl světových je bohata. účelně rozvrstvena a plna krásných jmen. Ne třeba šilhati tedy přespříliš i přes tyto hraniee v domnění, že nám unikne typický, doposud ne- povšimnutý zjev, ale netňoba, n hříšno jest předovším pouštěti žilou vlastní krev a dáti se sytit zčernalou krví cizích odpadků a cizího býli Je to i lidsky i společensky nedůstojno, poně- vadž to zavání nedostatkem sebovědomí.
Angličan Francouz
32 article
Naše knihy. * Václav Hladík: O současné Franicii. Lisly z Paříže. — Sludie. — Vzpomínky. 1894—1907. — Salonní bibliotéky č. 21. Nákl. J. Olty v Praze. Z K 3.80. Kniha našeho redakčního kolegy, vydaná v těch- to dnech v renomované „Salonní bibliotéce“ v ne- zvykle vkusné a elegantní zevnější výpravě, jes výsledkem bezmála patnáctiletých stykův uměle- ckých, polilických a společenských s Francií. Její autor jako literát i žurnalista často du pobýval zamiloval si Paříž — onu Paříž intensivního, kypí- cího živola, Paříž intelektuelní, tvořivou a podnika- vou, město slaré kulfury, elegantní a podmanivé Byl jeden z prvních, kdož soustavně pracovali lite- rárně i žurnalisticky pro uvědomělé frankofilstviv Čechách, kdo budili u nás sympatii a lásku k veliké Francii, k francouzské kultuře, která lidstvu přinesl nejvíce volnosti a vzletu, která proto je nám tak blízká, poněvadž slovanský duch tak harmonicky se shoduje s duchem gallským a latinským. Čtenáři „Národních Listů“ znají vělšinu těchto sebraných kapitol Hladikových ze sloupců tohoto li- stu, znají jeho názory a oceňují jeho temperamentní. živý a barvitý styl z jeho feuilletonů. Tím raději uvítají soubor jeho listů, studií a vzpomínek v knize klerá nechce býti soustavným a vyčerpávajícím obra zem současně Francie, nesnaží se ani býli ve všen všudy důkladnou, důslednou a informační a dokonce už ne snad učenou publikací. Václav Hladík může se opravdu chlubiti vlastnosti hodně vzácnou v našich poměrech literárních: jeho péro lehké, pružné a od- vážné nebálo se vysloviti leccos, co zajelo proti srsti, co šlo proti proudu běžného nazírání, dovedlo s pra- vým temperamentem a s vervou obhájiti názor svého autora a vynutiti proň respekt.
Hladík Hladikový Paříž Olt Praha Francie Čechy
33 article
První a největší oddíl Hladíkovy knihy zabírají jeho „Obrazy ze života pařížského“, drobné cause- rie, napsané v různých dobách a v různých nála- dách, sytě, barvitě a svěže psané epištoly, zachycu- jicí dojmy Paříže společenské boulevardní, umělečké, divadelní. Je v nich mnoho reminiscencí na český život kulturní, mnoho srovnávání, mnoho subjektiv- ních dojmův a úsudků, po případě i mnoho pole- miky. Několik kapitol o politice a řada drohných literárních studi! zachycuje skizzovitě portréty tran- couzských politikův a literátů, poslední oddíl zají- mavé a pestré knihy věnován divadlu, skvělémua vífivému divadelnímu životu Paříže a některým zvlášť oslňujícím jejím hvězdám. Škarohlídným kri- tikům, kteří by snad v těchto drobných studiícha portrětech chtěli hledati určitý systém, kritickou me- thodu a kdo ví, co všecko, vyráží Hladík předem kritické kopí ironickou poznámkou: „Obávám se, že, jako vše, co vyšlo z měho péra, i tón této knihy bude shledán lehkým. Ale smiřuji se s tímto osudem.
Hladíkův Hladík Paříž
34 article
Vykračuji si lebce a svou cestou.“ Také ve svých literárních studiích jde Hladík svou cestou. Charakte- risuje svoje aulory a lidi svým lehkým způsobem, který nemá prelensi těžkopádných kritických studií, nudných logických řetězů a sludených závěrů. Za- chycuje jen dojmy četby, charakterisuje poměr autora k jeho milieu, má smysl pouze pro hlavní, nejmar- kantnější rysy; opoby politického, literárního, diva- delního světa, které měl příležitost poznati osobně ze styků delších, nebo třeba jen náhodných, přeléta- vých, neopomene při tom arci nakresliti i personálně, živě, plaslicky, intuitivně. Celá kniha Hladíkova je silně osobní. Je zajíma- va svým obsahem, poulavá svým slohem. Její perso- nálnost jí dodává originálnosti. To jsou tři vlastnosti. jakými se nemůže hned tak pochlubiti česká kniha. vě.
Hladík Hladíkův
36 article
* Výbornou příručku pro knihovny, zejména venkovské, počal vydávati Svaz osvětový. Jest to „Vzorný katalog“ z péra dra. Zd. V. Tobolky, skrip- tora univ, knihovny a předsedy knih. udboru Svazu ogvětového. Každý sešit této sbírky, jejíž číslo3 právě vyšlo, obsahuje seznam 50 knih, vhodných pro lidově knihovny. Cena jednoho sešitku jest 10 h poštou 13 h). Objednávky buďtež adresovány: Svaz osvětový v Praze I., Betlémské nám. „u Halánků“ K H. Hilar: Kritika o spisu Gauthierové Judith. Dra. Eugena Muška Stará Chrudim. V Chrudimi 1908. K nejvýznačnějším zjevům v le- tošní monografické literatuře o našich městech řadí se tato pohrobní studie, loni předčasně zesnulého zeměpisce. Ve dvou kapitolách, z nichž první zabývá
Zdeněk V Tobolka Halánek H Hilar Gauthier Muška betlémský já Chrudim svaz osvětový v Praga I