2
masthead
V Praze, ve středu dne 21. února 1900.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. ltsty
přodplácí se
r Praze v sdministranl
ss r šee
na čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáško
nl
n 7 k o
ve Mllalkách
na něso . . . 2 K 90
Foštout
: : : ke
s dvojí zíeilkos
na měsío . . . .
nt ieh . . . . kd
Praha
5
article
Anglie, Rusko a Německo.
Anglie, Rusko a Německo.
Od okamžiku, kdy císař Vilém upozorni
svým obrazem »Žluté nebezpečí« Ruskoa
Evropu na domněle hrozící záplavu evropské
kultury plemenem žlutým, jsou Němci ne-
unavni ve vyhledávání sporných otázek,
kteréž by pozornost Ruska odvracely od
otázek blizších a zaplétaly je co možná
do sporů na půdě asijské. Německo zatím
samo i se svými spojenci tím úsilovněji pra-
cuje, aby místo uprázdněné Ruskem zaujalo
mírným výbojem hospodářským.
Obrysy těchto zájmů německých vý-
znamně naznačil císař Vilem sám svou
cestou do Cařihradu a na bližší východ,
poctiv dříve již svou návštěvou Janov, a jak
se proslýchá, hodlaje podobně za nedlouho
vyznamenati i pobřeží naší Dalmacie.
Po cestách vzpomenutých rychle za sebou
následovaly německé hospodářské podniky,
zvláště v přední Asii až po řeky Eufrata
Tigris. O území onom psal již národní
hospodář německý Roscher před půlstoletím,
že jest s to pojati až na 30 mill. osadníků
Dle nejnovějších zpráv Německo dosáhlo od
Turecka jakéhosi protektorátu nad Malou Asií,
podobného postavení Anglie v Egyptě.
Tyto obrysy doplňují se na druhé straně
přímým, nejkratším železničním a poštovním
spojením Berlína přes Halič a Rumunsko
s — Cařihradem. Takto tedy Německo sou-
časně na půdě evropské i v přední Asii
zatáhlo hranice svého vlivu velmi těsně vedle
oboru zájmů ruských, oddalujíc je na obou
stranách od — Cařihradu, k jehož branám
již před více jak tisíci léty marně mířil
Svatoslav ruský.
Vzpomeneme-li ještě na úspěšný postu
němectví u nás a na pokusy, podvázati rozvoj
zdejších národů slovanských, doplníme-li zjevy
tyto klesáním ruského vlivu na poloostrově
balkánském, a úmysly zde veřejně o těsnějším
hospodářském svazku s říší německou hlá-
sanými, bezděčně se nám vynoří obrysy politi-
ckého útvaru a politických záměrů dávné
říše Karla Velikého.
Vilém
Němec
Vilma
Veliký
Anglie
Rusko
Německo
Evropa
Cařihrad
blízký východ
Janov
Dalmacie
Eufrat
Tigris
Turecko
Egypt
Berlín
Halič
Rumunsko
Asie
6
article
Až do nedávna Rusko se chovalo, jako
by toho obrovského postupu Německa ani ne-
pozorovalo; ba tak zvané sblížení rusko
rakouské roku 1897 spíše ještě postup onen
sesilovalo; viz události v Srbsku ve spojení
s processem bělehradským a mizení starší
slovanské vzájemnosti a důsledné zatlačování
zdejších Slovanů na prospěch Němců, což
nejkřiklavěji doloženo zrušením jazykových
mlizení, ať už dle »Politiky« za účastenst
mší politiky či bez něho a proti ní.
Teprve v posledních takřka dnech vy
nořily se některé známky na povrch veřej
nosti, že Rusové ještě úplně neutkvěli zraky
svými na otázkách asijských; ke zjevům těm
počítáme známé události varšavské ve spo-
jení s odezvou ligy národní, odstupování
srbských konsulů v Rusku a nejnověji do-
cházející zprávy o rostoucím napjetí mezi
Balharskem a Srbskem, tak že již se vysky-
tojí i hlasy, jež předpovídají možnou blízkou
srážku obou. V souvislosti s vylíčeným po-
stupem Německa v přední Asii stojí pak po-
žadavky Ruska, jež se týkají severního území
maloasijského a stavby dráh v něm a ne-
méně i veliký úspěch Ruska v Persii, jenž
ostnem svým může se týkati nejen Anglie,
ale — i plánův německých, tíhnoucích až
po Eufrat a Tigris. Tehdy, když došly první
zprávy o koncessích, jakýchž získalo tam
Německo od Turecka, poprvé ozval se v žur-
nalistice ruské ostrý hlas, že jest to zasaho-
vání do oboru zájmů ruských a že Rusko
bude se chovati tak, jakoby v oněch
končinách nebylo nijakých nč-
meckých zájmů.
Rus
Rusko
Německo
Srbsko
Asie
Persie
Anglie
Eufrat
Tigris
Turecko
7
article
Současně došlých zpráv o soustřeďování
ruského vojska na hranicích afghanských ně
mecké časopisectvo hledí využitkovati co nej
výdatněji, aby seštvalo Angličany a Rusy
aby takto pro plány Německa v přední Asii
se získala úplně volná ruka, když by nej-
přednější dva interessenti, Anglie a Rusko.
ostřeji se utkaly. Všecky německé časopisy
jsou plny zpráv a výkladů o tom, kterak
zmíněným soustřeďováním ruského vojska na
Kušku — ohrožena jest bezpečnost panství
anglického nad Indií. Neméně vhod jest Ně-
mecku, že současně se přiostřují poměry
rusko-japonské pro otázku korejskou, odku
Rusové chtějí zatlačiti vliv japonský.
Prozatím se zdá, že Angličané nevěří
sže by Rusové chtěli vírhnouti do Afghani
slanu; a ač píšou listy anglické ostře o kro
cích Ruska, tvrdí zároveň, že by 20.000 m
vojska, jež prý Rusové tam soustředili, na-
prosto nestačilo k válce s emirem afghan-
ským, a že by podnik takový vyžadoval si
desateronásobných (»Globe«). Orgán konser-
vativcův anglických pak praví, že kdyby
Rusko obsadilo Herat, Anglie by se odškod-
nila zabráním Kandaharu. Předpokládáme-li
tudíž nejkrajnější případ mezi Anglií a Ru-
skem, předce ještě by odtud nevyplývala
přímá srážka anglických a ruských sil, jak
si toho Němci nepokrytě přejí.
Jak jsme již jedenkráte připomenuli,
sesilování vojenských ruských sil má asi za
přední cíl, zabezpečiti úspěchy Ruskav
Persii, a ukázati Anglii, že úspěchy ony
nutno pokládati za hotovou událost, a že by
odpor proti této události postavil Angličany
před následky dalekosáhlejší. Rusko svůj
postup v Persii ostatně připravilo tak, že
odporu se nelze nadíti. Již dříve zreorga-
nisovalo perskou armádu svými důstojníky,
lid perský všude okázale se staví na stranu
Rusů proti Angličanům, a i samo ducho-
venstvo mohamedánské hlásá, že »car jest
Angličan
Rus
Herat
Němec
Německo
Anglie
Rusko
Indie
Persie
Glob
8
article
přítel prorokův«. Půjčkou Persii poskytnu
tou budou splaceny dluhy u anglických kapi
talistův, a stavbou dráh v Persii obchod ru-
ský pronikne až na pobřeží perské, kdež
v BenderAbasu se Rusko domáhá stanice
pro své válečné loďstvo; dráha tato bude
hotova do tří let.
Ostatně se podobá, že poplašná zpráva
londýnských »Timesů« o soustředění 20 tisíe
m. ruského vojska na Kušku byla přehnanáa
pravdě nepodobná. Ruské listy aspoň tvrdí,
že tam nelze umístiti více než 4000 mužů
a že by se vojsko 20000 mužů v oněch
končinách ani nedalo náležitě zaopatřiti.
Podle toho tedy úsilí německého časo-
pisectva, líčiti poměry tak, jako by Rusko
již již chystalo pád panství anglického
Indii, jest známkou — vlastního jejich přání,
za daných okolností velmi výmluvnéhoa
poučného. Také jsou poměry v Indii ná-
sledkem neúrody tak neutěšené, že Rusko
může s úplným klidem hleděti na nesnáze
Anglie, jíž jest pěčovati v tomto okamžiku
skorem o čtvrt sta millionů hladem stráda-
jícího obyvatelstva indického. Indie v rukou
anglických a za výhodného postavení Rusk
ve střední Asii jest dle mnohonásobných vý-
roků ruských znalců tamních poměrů nej
bezpečnějším prostředkem k uklizení všech
vedlejších otázek a ku sblížení obou států,
Ruska i Anglie.
Persie
Rusko
Kuška
Indie
Anglie
Asie
Timesy
9
article
Ani poslední rokování v dolní sněmovně
anglické nikterak nedokazuje, že bychom
stáli na prahu války anglo-ruské o Aígha-
nistan. Spíše z výkladu státního podtajem-
níka pro záležitosti zahraničné Brodricka,
(kterýž prohlásil, že Anglie hodlá konečně
vyhověti přání Ruska po zřízení ruského
konsulátu v Bombayi, při čemž předpokládá,
že Rusko svolí, aby Anglie zřídila konsulát
v Tiflise) jest patrno, že přátelské styky mezi
oběma státy nejsou nikterak napjaty až ku
roztržce.
Nezbude tudíž asi časopisům něme-
ckým, než zaznamenati, že zprávy jejicho
hrozivé srážce Anglie s Ruskem byly pou-
hým, pro ně ovšem krásným snem, a že při
spěly málo nebo nic ku posilnění vlastních
bližších plánů německých. Nelze míti Angli
čany a Rusy za tak naivní, že by sam
chtěli připraviti volnou dráhu pro nenasytnou
žádostivost německou.
Rus
dolní sněmovna
Anglie
Rusko
Bombaye
Tiflis
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. února. (Stanovisi k
Poláků před říšskou radou.) Hlavní
orgán polského kola, »Czas«, přináši dnes
projev, zaslaný mu z Vídně, patrně přímo
z předsednictva kola, a týkající se poměru Po-
láků k delegaci české. Projev rozpadá se ve
dvě části; v prvé se přiznává, že útoky pol
ských listů na dra. Eogla pro známé prohlášen
v prvé smiřovací schůzi, byly bezdůvodné.
(»Gazeta Národ.« — jak jsme sdělili — také
už výtlskla podobnou opravu.) V části druhé
pisatel se obírá možnosti české obstrukce na
říšské radě, a vyslovuje se, jak se u Poláků
rozumí samo sebou, rozhodně proti ní. Kolo
polské musilo prý kárati českou obstrukci proti
vládě hr. Clara, nč tehdy obstrukce měla na
omluvu pochybeně zrušení jazykových nařízení
a kapitulaci vlády před německou levicí. »Stano-
visko nynější vlády — píše »Czas« dále — je
zcela jiné, což se jeví už tim, že do kabinetu
povolán i dr. Rezek. Kabinet Clarův byl vý-
slovně protičeský; o kabinetě Körbrově netvrdi
toho ani radikální listy české. Obstrukce, ze-
jmena při zákoně o rekrutech, nesměřovala by
tedy proti vládě, nýbrž proti státu a vzhledem
na povahu nynější vlády musila by býti po-
kládána za zločin proti státu. () Podzimní
obstrukce mohla býti tragickou nutností, obstrukce
nyní byla by nesmyslným šílenstvím (!). Prvá
byla vyvolána tím, že se jevila snaha vehnati
Čechy uměle do opposice, aby se vyhovělo
Němcům; nynější obstrukce byla by důkazem,
že se ten plán podařil a že Čechové sami chtějí
a musejí býti v opposici. Znamenalo by to, že
český klub se stal míčem v rukou massy a
přestal býti positivným činitelem politickým .
Polák
Czas
Claro
Stano
doktor
Rezek
Clarův
Čecho
Němec
Praha
Vídeň
český klub
Gazeta národ
11
article
Dosud všechny pokusy, rozbiti pravici, ukázaly
se marnými. Kdyby však nyní došlo na českou
obstrukci — končí »Czas« — potvrdila by se
na novo stará pravda, že politické organisace
nikdy nehynou působením vnějším, nýbrž jen
následkem slabosti těch, kdo jsou povolán
k jejich obraně.«
Současně stálý vídeňský dopisovatel »Czasu«
pojednávaje o situaci a náladě v delegaci české
projevuje podiv nad tím, že Čechům nestač
uznáni vnitřní češtiny, jež vyplývá z celéh
dosavadního jednání smiřovacích konferencl,
nýbrž že žádají za provedení této vnitřní če
štiny, mají-li se vzdáti obstrukce; že se nespo-
kojují se zárukou(?), ale vyžadují hotový
fakt. Pan pisatel má slabou paměť, sice by
musil věděti, že práva českého národa v době
ústavní uznávána i z nejvyšších míst už od
počátku let šedesátých a na provedení jich
nedošlo přece až po dnes; musil by věděti, že
krásných slibů čili záruk máme už tolik, že
bychom jimi Vltavu zahradili, ale fakta pořád
scházejí. Ta fakta můžeme vymoci jen bojem,
v němž každá slušná zbraň musí býti dovo-
lena a co je dovoleno, nemůže býti zločinem,
tim měně zločinem proti státu, jenž má základní
zákon o rovnoprávnosti, ale neprovádí jej. Šílen-
stvím bylo by nečinně přihlížeti k tomu, jak se
práva národů šlapou nohama, ale nikdy nebude
šílenstvím za tato práva bojovati poctivou zbraní
a s olevřeným hledím. Vláda Körbrova zná české
stanovisko a jest na ní, zaříditi se dle toho.
Ze Záhřeba, 14. února. (Srbské po-
ž adavky.) Sněmovní výbor vyřídil požadavky,
obsažoné v arbských peticích a podal o nie
Czas
Čecho
Vltava
Záhřeb
český národ
12
article
zprávu sněmu. Požadavky srbské obsaženy u
následujících 16 bodech. 1. Budiž uzákoněno
svobodné užívání srbského praporu; 2. cyrillsko
písmo budiž zákonem uznáno za rovnoprávné
s latinkou v úřadech samosprávných i společ-
ných (chorvatsko-uherských), 3. školní zákon
z r. 1888 budiž změněn tak, aby Srbové, kde-
koli mají své církevní školy, nebyli povinn
platiti na školy obecní, a aby se školám cír
kevním doštávalo příspěvký z fondů obecníel
a zemských; 4. pravoslavná církev budliž pro-
hlášena za rovnoprávnou s církví římnsku-kato-
lickou; 5. název »řecko-výebodní církev« budíž
změněn v zsrbsko-pravoslavní elrkev« ; 6. pravo-
slavná církev má nároky na podporu z fondu
zemského poměrně dle poplatnosti srbských pří-
slušníků; 7. učitelským úslavům srbským v Kar-
loveích a v Pakraci budiž uděleno právo veřej
nosti; 8. srbským církevním obeím buďtež vrá
ceny všechny budovy, pozemky, fondy atd., jež
jim byly odňaty, když jejich církevní školy byly
prohlášeny za obecní; 9. na universitě záhřeb
ské buď zřízena pravoslavná fakulta theologická
vedle dosavadní fakulty katolické; 10. budiž
při téže universitě zřízena stolice srbských dějin
11. zemský příspěvek na srbské církevní účely
budiž odevzdáván výboru srbského církevníh
kongresu, jenž se postará o jeho přidělení
12. budiž povolen zemský příspěvek na srbsk
účely vzdělávací: 13. srbské pravoslavné svátky
v obcích, kde jsou pravoslavné chrámy, maj
býti závazné pro všechno obyvatelstvo, tedy
nepravoslavně; 14. srbský jazyk budiž uveden
do všech samosprávných a státních úřadů
Chorvatsku: 15. budiž Srbům přiznáno právo
zakládati všude své církevní střední a odborné
školy. K tomu jako 16. pojí se požadavek svo-
body tisku a práva spolčovacího.
Srba
Kara
Pakrac
Chorvatsko
13
article
O zprávě té rokováno ve sněmovní schůz
dne 16. t. m. a na návrh zpravodaje Popoviče
všechny srbské patice příkázány vládě, aby je
bedlivě prozkoumala, aby opatřila, čeho slušné
zájmy srbského lidu vyžadují a aby připravil
návrh zákona o upravení konfessijních záleži
tostí srbské církve. Vyřízení toto přijato s po
chvalou se strany srbské.
Z Vídně, 20. února. (Návštěva vysoký ch
škol.) Dle zprávy z ministerstva osvěty bylo koncen
r. 1899 na osmi rakouských universitách 16.775, n
sedmi technikách 4489, na vysoké škole zemědělsk
292, na dvou theologických fakultách v Olomouci
v Solnohradě 258 a na evangelické theol. fakultě ve
Vídni 24 posluchačů, celkem tedy 21.858. Z universi
měly: vídeňská 6111, pražská česká 3102
lvovská 1996, štyrskohradecká 1591, krakovská 1293
pražská německá 1281, inšprucká 1022 a černovecká
379 posluchačů. Na technikách bylo: ve Vídni 1310
v Praze (na české) 1165, va. Lvově 690, v Praze
(na německé) 559, v Brné s německé) 404, ve
Št. Hradci 368 a v prvém ročníku české tech-
niky v Brně 53 posluchačů. Na techinikách přibyln
proti loňskému roku 592 posluchačů; na vysoké
škole zemědělské naopak ubylo proti r. 1898 59 po-
sluchačů.
Popovič
Vídeň
Olomouc
Solnohrad
Praha
Brná
Hradec
Brno
český 3102
14
article
Ze Lvova, 19. února. (Haličský sně m) má
býti svolán mezi 20. a 22. březnem, a má zasedat
až do velkonočních svátků.
Z Krakova, 18. února. (Jubileum uni
versity jagellonské.) Dne 7. června oslav
krakovská universita pětistoletou pamálku svého
obnovení skrze Vladislava Jagellonského (r. 1400
Sama universita založena králem Kazimírem sice u
r. 1364, ale činnost její v krátce ustala, a byla obno
vena teprv po 36 letech. Roku 1864 Poláci jubile
prvé své universily neslavili, poněvadž tomu pře-
kážela pohroma po povstání polském. Náhradou
bude tedy slavnost letošní. Slavnost započne v před-
večer rautem, jejž uspořádá město v Sukienicích na
počest domácích i cizích hostí. Vlastní slavnost v
čtvrtek dne 7. června bude zahájena bohoslužbou
v kathedrálním chrámě sv. Václava na Vavelu-
dovolí li to opravy tam konané. Slavnostní schůze
při níž proneseny budou řeči a odevzdáno bude 60
diplomů čestného doktorství různým vynikajícím
učencům, odbude se v chrámě sv. Anny, jenž je
pod patronátem university, a kde odpočívá sv. Jan
Kanty, patron university jagellonské. Po této slav
nostní schuzi odeberou se účastníci do bibliotéky
jagellonské (bývalé university) a tam na nádvoř
bude odhalen památník Koperníkův, modelovaný
Cypriánem Godebským. Na odpoledne ustanoven
banket a večer slavnostní představení v divadle.
Jagellonský
Kazimír
Polák
svatý . Václav
svatý . Anna
Kant
Koperníkův
Cyprián Godebský
Lvov
Krakov
Sukienice
univerzita jagellonský
15
article
Vedle hlavní slavnosti odbude se souběžná slavnost
studentská, uspořádaná akademiky krakovskými na
počest soudruhů, kteří v ten den zavítají do Kra-
kova z jiných měst. Poněvadž se v ten den sjedou
do Krakova též všichní doktoři, promovovaní v Kra-
kově, jichž jest na živu okolo 7000, očekává se
v době slavností ohromný nával cizinců do Krakova
Z Aradu, 14. února. ( Gustav Augustini.
»Tribuna Poporului«, v jejíž redakci předčasně ze-
mřelý G. Augustini pracoval až do poslední chvíle
svého života, sděluje, že příčinou sebevraždy byly
nesnesitelné bolesti, jež ho následkem zánětu páteře
pronásledovaly v poslední době bez ustání. Augustini
odjel v prosinci na čas k bratrovi do Pešti, naděje
se, že mu klid přinese úlevu v nesnesitelných bo-
lestech. Ale úlevy nenašel. Vrátil se do redakce
při politické práci snažil se zahlušiti předrážděné
nervy. Dne 13. února napsal ještě úvodní článek
pro list, pak odešel domů a večer v 7 hodin se za-
střelil. Smrt následovala okamžitě. »Trib. Popor.e
uveřejňuje Augustinův nekrolog současně s jeho po-
slední literární prací.
Z Pešti, 15. února. (Vzrůst Rěky od do
dualismu.) Za posledních 30 let, co Rěka přešla
do státu uherského, vzrosti počet jejího obyvatelstva
ze 17.000 na 30.000, obchod však, jenž obnášel tehda
13 millionů zl., vzrosti na 135 millionů, díky různým
investicím a uherské obchodní a tarifní politice. Vět
šina obyvatelstva dle uherských údajů je vlaská
(13.000); Chorvatů je přes 10.000, Maďarů pouze
1060.
Augustin
G Augustin
Augustinův
Rěk
Chorvat
Maďar
Krakov
Arad
Pešť
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. února.
Napjetí mezi Srbskem a Bulhar-
skem.
Podle ženevského orgánu srbských emi
grantů jest mezi Srbskem a Bulharskem napjatý
ano hrozivě napjatý poměr. V Bělehradě mluvo
se přes to, že si toho ve Vídni nepřejí, o válce
s Bulharskem, jak o něčem neodvratném. Srb-
ský diplomatický zástupce v Sofii, Pavlovič, je
na skoku domů. Také bulharský zástupce
Bělehradě je připraven k odcestování. Obraz-
nost lidu srbského vidí už státi tisíce bulhar-
ského vojska na srbských hranicích. Jisto je,
že bulharské vojsko manovruje v značném počtu
na hranici mezi Pirotem a Vidinem. Srbská
válečná rada měla poradu v Niši, načež byla
vyslána komise k ohledání opevnění pirotských.
Tato komise ještě pracuje a jeji pobyt v Bílé
Palanče dává podnět k rozličným domněnkám.
Vniterný stav Srbska podobá se tomu, který
byl r. 1885 před válkou s Bulharskem. Myslí
se, že Milan, cítě se nyní bezpečným, válku
Bulharskem vyvolá, aby se pomstil za Slivnie
a obrátil mysli národa k politice zahraničné
třeba stejně dobrodružné, jako je vniterná poli
tika posledních Obrenovičů.
Jiní jsou přesvědčeni, že Milan nic neděla
ze své hlavy, nýbrž slepě se řídí pokyny hr.
Goluchovského a že také nynější jeho bojovnost
je toho původu.
Čilý ruch, který panuje v posledních dnec
mezi Peští a Vídní, souvisí prý s událostmi.
které se připravují na Balkáně, a jen se ofhi
ciosně roztrušuje, jakoby příčinou jich byly
rozhárané poměry cislajtanské, aby se pozor-
nost obyvatelstva obrátila v nepravou stranu.
Bulhar
Srb
Milan
Praha
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
Vídeň
Sofie
Pirot
Niš
Pešť
Balkán
17
article
Ruský jazyk a Akademie.
Lonského roku na oslavu Alexandra Pu-
škina car Mikuláš II. nařídil, aby při dosavadní
Akademii náuk v Petrohradě zřízena byla třída
slovesnosti. Nedávno byli jmenováni prví řádní
členové této třídy. Jsou to: Lev N. Tolstoj
Anton Čechov, Žemčužnikov, Korolenko, Vladi
mír Solověv, Goleniščev, Kutuzov a Potěchin
Ruské listy již mnoho psaly o úkolech slovesn
třídy při carské Akademii.
V posledním čísle »Hoaro Bpexen
včlánku pod hořejším záhlavím pronáší se důle-
žitý návrh.
Všichni slovanští vlastenci uznávají, že
ruský jazyk jest povolán, aby Slovany duchovně
spojil bez újmy jejich spisovným jazykům. T
je překrásně, praví pisatel, ale není-liž také na
nás něco učinit? Zdaž si nepředstavujeme sva
jazyk tak ukončeným, že postačí nabídnouti jej
Slovanům v celku tak, jak jest, aniž bychom
jej prvé očistili a učinilí jej přístupnějším
příjemnějším jiným? Můžeme-tiž my sami být
spokojení svým jazykem, jejž nám dlouho kazily
rozličné cizí vlivy? Sluší-li nabízeti Slovanům
náš překrásný, silný, výrazný jazyk se všemi
kazy, které se na něj přiliply působením Evropy
i Asie?
Lonský
Alexandr Pu
Mikuláš II
N Tolstoj Čechov
Žemčužnikov
Korolenko
Vlad
Solověv
Goleniščev
Kutuzov
Potěchin
Slovan
Petrohrad
Evropa
Asie
18
article
Mně se zdá, pokračuje, že oddělení slo-
vesnosti při carské Akademii nauk silou věel
přetvoří se v samostatnou Akademii uměleek
slovesnosti. Snad bude míti jiný název, al
hlavní je, aby byla samostatným ústavem. A
se to stane, musí býti do Petrohradu svolán
sjezd slovanských spisovatelův a učenců
Všichni Slované ruského mocnářství a všichn
ostatní slovanští národové budou zastoupen
svými nejznamenitějšími vzdělavateli slovans kých
literatur a vědy. Tento sjezd bude velmi důle
žitý pro zásadné rozhodnutí otázky ,o místě
ruského jazyka ve Slovanstvě. Před ním zajisté
odbude se za hranicemi několik menších, při
pravných sjezdů. Nikdo nebude chtit ostati po
zadu při tak velikém díle pravého slovanského
vlastenectví. Vzbuzena a k rozřešení předložena
bude také otázka o písmě kyrilském a latinském
Různost písma velmi různí slovanské literatury
a mnohem více, než se zdá, překáží sblížení
slovanských jazyků a jich vzájemnému obo
hacování.
Slovan
Petrohrad
19
article
Úkoly Ruska v Asii.
V. V. Komarov ve svém orgánu rozhovoři
se o úkolech Ruska v Asii.
Praví, že Angličané přese všechny porážky
které utrpěli v jižní Africe, energicky provozují
svou politiku záchvatů v Asii. Zejmena v Belu-
džistaně a Persii šlapou Rusku na nohy. Dávno
je na čase přiznati, že dolina heratská a kanda-
harská, západní Beludžistan, dolina tigridská
i eufratská a Porský záliv jsou sférou ruského
vlivu a v následku toho ruské kolonisace
ruské práce. Bude hrubou politickou chybou.
dána-li bude Angličanům a Německu možnost
spojiti své vlivy v Persii, kamž prví- tihnou
z Indie a druzí od Středozemního moře. Pak
už by se Rusko nedostalo k Indijském okeánu.
jenž jest pro jeho budoucnost důležitější, než
vzdálené břehy Žlutého moře.
Život národů bystře se žene v před. Kdyb
minulém století Petr Veliký nebyl se prob
k Baltu a Kateřina Veliká k Černému moři, jež
bylo tehdy odděleno od Ruska neproniklým
stepmi, osud Ruska v nynějším věku byl by
krajně smulný a ruský národ byl by poplatní
kem Němců. Nyní Beludžistan, Perský záliv
Indijský okeán jsou nám bližší a dosažitelnější
než za Petra Cerné moře.
Anglie tomu velmi dobře rozumí a netrat
času. A právě nyní stoupá Rusku na kuří oko-
Anglický konsul v perském Seistaně objížd
perský Beludžistan, plukovník Villiers agitujev
svobodném Beludžistaně. Zřizují karavanskou
cestu po severu beludžistanském přes Mastang.
V V Komarov
Angličan
Veliká
Němec
Villiers
Rusko
Asie
jižní Afrika
Bela
Persie
Německo
Indie
Balt
Cerný moře
Anglie
Porský záliv
20
article
Nuški, Nusrstabad pro karavany, chodicí z Indie
do Persie. Všem karavanám slibují četnickou
ochranu a úvěr z anglické banky. Ochrance
karavan dělají za poníze z loupežníků, kteří je
dosud přepadali. V perském Beludžistaně staví
telegrať od východu na západ, počínajíce od té
části Beludžistanu, která jest už zachvácena
Angličany.
Ale dosud všechny kroky jejich v Belu-
džistaně jsou plaché, bez spojitosti. Je to úsile
jednotlivců, podporovaných ovšem vládou.
Cesta Rusů dolinami Heratu, Kandaharu
Beludžistanem jest jasna. Nemůžeme tam svým
vlivem nikomu ustoupit, ani Angličanům, ani
Němcům. Nutno vytlačit anglické agenty a ne-
smí tam příště býti žádného cizího vlivu kromě
ruského. Vytlačit je možno ne slabými diploma-
tickými pory, ne jazykem, bojícím se jasně vy
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . na z
ve slialkách na veskově
ranní číslo, . . . . . . . 10
odpoladní . . . . . . . . Sh
Insersty
platí se hotově rapřel.
Předplacení a tnsesty pžilouá sdmini-
stracs v Narianské ulici č. 3.
Tam nach ízejí sa té5 redskee
tlvkárna a ozpelice „Národnich Listů“.
Rukopisy ss novracsii.
Beludžistan
Angličan
Rus
Hera
Němec
Indie
Persie
Bela
Narianský ulice
anglický banka
21
article
sloviti myšlenku. Ruský národ proklestils
cesty za své hranice pomoci volného ko-
záctva. Kozáci na svůj vrub pronikají v před,
tu hynou, tu vílězí, ale vždycky rozšiřují hra-
nice své vlasti. Tak bude i směrem k Indij-
skému okeánu. Žiti budou příště jen ti náro-
dové, kterým Prozřetelnost usoudila býti světo-
vými. Ruský národ musí na zeměkouli zaujati
takové položení, které nebude moci zvrtkati
žádný Němec. Nemůžeme zůstati věčně při Le-
dovém okeáně.
Sesazení biskupů francouzských.
Pařížská »Autorité« tvrdí, že vláda fran-
couzská žádala v Římě diplomatickou cestou
za sezazení biskupů v Aix a Valenci, kteř
prý jsou nepřáteli státu. S podobnými poža-
davky obrátila se vláda francouzská do Říma
také již po pádu Napoleona I. a za krále
Ludvíka Filipa, ale papežská stolice nikdy ne-
vyhověla. Nyní učiní asi tak tím měně. Jde,
jak známo, o prudké projevy, kteréž oba bi-
skupové učinili proti panu Waldeck-Rousseauovi
pro odsouzení assumpciohistů.
Obrázky z Německa.
Vydavatel »Gazety Ostrovské« Leitgerber,
byl, jak známo, odvlečen do poznaňského vě-
zení, poněvadž dopustil prý se »velezrády«.
Bavorský »Vaterland« připojuje ku zprávěté
peprnou tuto poznámku: »Kdyby v Rakousku
měli býti všichní zbrklí »Alldeutschové«, kteří
skutečně velezrádu spáchali, zavřeni, musila
by býti zřízena vězení pro massy. V Prusku
jsou v té příčině báječně citliví. Vod
proč — — .
Kniže Reusský starší linie hlasoval v
spolkové radě německé proti lodní předloze.
Čeká se, že bude proto hněvem Viléma II.
každé chvíle rozdrcen. Za to kníže vladat
Lippe Detmoldský vyrovnal smírem známý dávný
tuhý spor svůj s Vilěmem II. Stačilo, že za-
ložil v knížeciví »lodní spolek« a již tu byl
telegram uznání a díků z Berlina.
Kozák
Němec
Ludvík Filip
Waldeck
Rousseau
Vilém
Lippe Detmoldský
Indij
Autoritý
Řím
Aix
Německo
Rakousko
Prusko
Berlín
22
article
Stávky horníků a nedostatek uhlí
v král. českém.
Stávky horníků a nedostatek uhlí
v král. českém.
V obecních obehodech s uhlím je
nenstále velký nával drobných konsumentů.
Při kupování uhlí odehrávají se začasté vzrušující
scény, způsobené nevýslovnou bídou a nouzí.O
agendě obecních prodejen svědčí nejlépe ta okolnost,
že na př. »u sedini čertů« na Malél straně od čtvrtka
do včerejška bylo prodáno 12 vagonů uhlí.
Skutečnosť nasvědčuje tomu, že kalamita uhlí
je nyní horší ještě, než byla před týdnem. Uhlí je
sice dosti, ale na mnoze velmi špatné jakosti. Včera
bylo obci pražské zasláno několik vagonů uhlí, které
nebylo přijato pro naprostou mizernou jakost.
Ze zbytečných ohledů firma, která takové »ublí
dodala, úřadně se zamlčuje. Nebyla-li napálena obec
pražská, napálí se jiný, kdo domnělé uhlí koupí.A
za takový brak žádá se až 2 zl. za 1 q
23
article
Z pánve kladenské.
Z pánve kladenské.
Z Kladna, 20. února. (C.-B.) Včera dostavilo
se do práce 835 dělníků. 74.9 pct. horníků stávkuje.
Šest pořadatelů rozpuštěně důvěrné schůze v Hni-
dousích ze dne 14. t. m. bylo okresním soudem ve
Slaném odsouzeno do vězení po 3 dnech.
Ze Slaného, 20. února. (C.B.) Situace se ne-
změnila. Při ranní šichtě přišlo do práce 25.9
procenta dělníků.
Kladno
Slaný
24
article
Z pánve plzeňské.
Z pánve plzeňské.
Z Rokycan, 20. února. (C. B.) Stávkuje 737
osob. — V Mirošově stávkuje 346 horníků. Situace
se nezměnila.
Z Přoštic, 20. února. (C.-B.) Včera konala s
ve Vituni porada zástupců báňského úřadu ve Stříbře
se stávkujícímí horníky. Situace nezměněna
Z Plzně, 20. února. (C.-B.) Situace v zdejším
střbrském a rokycanském okresu je beze změny.
Rokycany
Mirošov
Přoštice
Plzeň
25
article
Z pánve severočeské
Z pánve severočeské
Z Mostu, 20. února. (C.-B.) Včera nastoupilo
práci méně dělníků, nežli předešlé dny. Pracuje 43
osob, mezi nimi 50 kopačů. Těží se na 273 vagonů.
Ze skladiště bylo naloženo 30 vagonů uhlí. Na 2
dolech pracuje se s 1604 dělníky. Předseda smírčího
úřadu Balling vzdal se svého místa.
Z Falknova, 20. února. (C.-B.) Stávkuje 4031
muž ů, do práce přišlo 1912. Vytěženo 191 vagonů
Z Duchcova, 20. února. (C.-B.) Včera praco-
valo 2125 dělníků, stávkuje 4090 horníků. Dnes pra-
cuje 2501 osob, mezi nimi 398 kopačů. Na 27 šach-
tách bylo vytěženo 245 vagonů uhlí
Z Chomutova, 20. února. (C.-B.) Do práce
dostavilo se 552 dělníků. Stávkuje 516 horníků.
Z Teplic, 20. února. (C.-B.) Při včerejší denní
šichtě sjelo 574. Dnes 582 mužů, mezi nimi 118
kopačů. 1239 dělníků se do práce nedostavilo.
Z Karlových Varů, 20. února. (C.- B.) Situnc
se nezměnila.
Z Teplic, 20. února. (C. B.) Na 13 šachtách
jamách vytěženo včera 59 vagonů uhlí
Z Ústí, 20. února. (C.-B.) Na 9 šachtách byl
vytěženo 96 vagonů uhlí.
Z Trutnova, 19. února. (C.-B.) Situace v ža-
cléřských uhelných dolech se nezměnila. Stáv-
kuje 1365 horníků.
Balling
Most
Falknov
Duchcov
Chomutov
Teplice
Karlová Vary
Ústí
Trutnov
27
article
Z pánve moravsko -slezské.
Z Moravské Ostravy, 20. února. Situace je
nezměněna. Stávkuje asi 24.000 horníků. Stávkující
prohlašují, že nebude-li jim nějak vyho-
věno ve příčině zkrácení pracovní
doby, na zahájení práce nelze ani po-
mýšleti, poněvadž došlé podpory stáv-
kujícím umožňují setrvati dále ve
stáv ee.
F. Z Vídně, 20. února. (Telfgrm. »N. L.«)
»Neues Wiener Tagblatt« sděluje, že na podnět
vyšlý z kruhů průmyslníků bude učiněn pokus,
aby čelné svazky průmyslné byly získány p ro
sprostředkovací akci v uhelné
stávce. Poněvadž další trvání její mohlo by
míti za následek, že by musila býti zastavena
práce v čelných závodech, čímž by mnoh
dělníků pozbylo práce, je prý naděje, že stávku-
jíeí osvědčí vůči této akci ochotu.
Wiener
Ostrava
Vídeň