ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d4221410-668c-11dc-8bd8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 115, person 72, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XX0XX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 21. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 5l.
4 article
Fa ranní a odpol. ltsty přodplácí se r Praze v sdministranl ss r šee na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáško nl n 7 k o ve Mllalkách na něso . . . 2 K 90 Foštout : : : ke s dvojí zíeilkos na měsío . . . . nt ieh . . . . kd
Praha
5 article Anglie, Rusko a Německo.
Anglie, Rusko a Německo. Od okamžiku, kdy císař Vilém upozorni svým obrazem »Žluté nebezpečí« Ruskoa Evropu na domněle hrozící záplavu evropské kultury plemenem žlutým, jsou Němci ne- unavni ve vyhledávání sporných otázek, kteréž by pozornost Ruska odvracely od otázek blizších a zaplétaly je co možná do sporů na půdě asijské. Německo zatím samo i se svými spojenci tím úsilovněji pra- cuje, aby místo uprázdněné Ruskem zaujalo mírným výbojem hospodářským. Obrysy těchto zájmů německých vý- znamně naznačil císař Vilem sám svou cestou do Cařihradu a na bližší východ, poctiv dříve již svou návštěvou Janov, a jak se proslýchá, hodlaje podobně za nedlouho vyznamenati i pobřeží naší Dalmacie. Po cestách vzpomenutých rychle za sebou následovaly německé hospodářské podniky, zvláště v přední Asii až po řeky Eufrata Tigris. O území onom psal již národní hospodář německý Roscher před půlstoletím, že jest s to pojati až na 30 mill. osadníků Dle nejnovějších zpráv Německo dosáhlo od Turecka jakéhosi protektorátu nad Malou Asií, podobného postavení Anglie v Egyptě. Tyto obrysy doplňují se na druhé straně přímým, nejkratším železničním a poštovním spojením Berlína přes Halič a Rumunsko s — Cařihradem. Takto tedy Německo sou- časně na půdě evropské i v přední Asii zatáhlo hranice svého vlivu velmi těsně vedle oboru zájmů ruských, oddalujíc je na obou stranách od — Cařihradu, k jehož branám již před více jak tisíci léty marně mířil Svatoslav ruský. Vzpomeneme-li ještě na úspěšný postu němectví u nás a na pokusy, podvázati rozvoj zdejších národů slovanských, doplníme-li zjevy tyto klesáním ruského vlivu na poloostrově balkánském, a úmysly zde veřejně o těsnějším hospodářském svazku s říší německou hlá- sanými, bezděčně se nám vynoří obrysy politi- ckého útvaru a politických záměrů dávné říše Karla Velikého.
Vilém Němec Vilma Veliký Anglie Rusko Německo Evropa Cařihrad blízký východ Janov Dalmacie Eufrat Tigris Turecko Egypt Berlín Halič Rumunsko Asie
6 article
Až do nedávna Rusko se chovalo, jako by toho obrovského postupu Německa ani ne- pozorovalo; ba tak zvané sblížení rusko rakouské roku 1897 spíše ještě postup onen sesilovalo; viz události v Srbsku ve spojení s processem bělehradským a mizení starší slovanské vzájemnosti a důsledné zatlačování zdejších Slovanů na prospěch Němců, což nejkřiklavěji doloženo zrušením jazykových mlizení, ať už dle »Politiky« za účastenst mší politiky či bez něho a proti ní. Teprve v posledních takřka dnech vy nořily se některé známky na povrch veřej nosti, že Rusové ještě úplně neutkvěli zraky svými na otázkách asijských; ke zjevům těm počítáme známé události varšavské ve spo- jení s odezvou ligy národní, odstupování srbských konsulů v Rusku a nejnověji do- cházející zprávy o rostoucím napjetí mezi Balharskem a Srbskem, tak že již se vysky- tojí i hlasy, jež předpovídají možnou blízkou srážku obou. V souvislosti s vylíčeným po- stupem Německa v přední Asii stojí pak po- žadavky Ruska, jež se týkají severního území maloasijského a stavby dráh v něm a ne- méně i veliký úspěch Ruska v Persii, jenž ostnem svým může se týkati nejen Anglie, ale — i plánův německých, tíhnoucích až po Eufrat a Tigris. Tehdy, když došly první zprávy o koncessích, jakýchž získalo tam Německo od Turecka, poprvé ozval se v žur- nalistice ruské ostrý hlas, že jest to zasaho- vání do oboru zájmů ruských a že Rusko bude se chovati tak, jakoby v oněch končinách nebylo nijakých nč- meckých zájmů.
Rus Rusko Německo Srbsko Asie Persie Anglie Eufrat Tigris Turecko
7 article
Současně došlých zpráv o soustřeďování ruského vojska na hranicích afghanských ně mecké časopisectvo hledí využitkovati co nej výdatněji, aby seštvalo Angličany a Rusy aby takto pro plány Německa v přední Asii se získala úplně volná ruka, když by nej- přednější dva interessenti, Anglie a Rusko. ostřeji se utkaly. Všecky německé časopisy jsou plny zpráv a výkladů o tom, kterak zmíněným soustřeďováním ruského vojska na Kušku — ohrožena jest bezpečnost panství anglického nad Indií. Neméně vhod jest Ně- mecku, že současně se přiostřují poměry rusko-japonské pro otázku korejskou, odku Rusové chtějí zatlačiti vliv japonský. Prozatím se zdá, že Angličané nevěří sže by Rusové chtěli vírhnouti do Afghani slanu; a ač píšou listy anglické ostře o kro cích Ruska, tvrdí zároveň, že by 20.000 m vojska, jež prý Rusové tam soustředili, na- prosto nestačilo k válce s emirem afghan- ským, a že by podnik takový vyžadoval si desateronásobných (»Globe«). Orgán konser- vativcův anglických pak praví, že kdyby Rusko obsadilo Herat, Anglie by se odškod- nila zabráním Kandaharu. Předpokládáme-li tudíž nejkrajnější případ mezi Anglií a Ru- skem, předce ještě by odtud nevyplývala přímá srážka anglických a ruských sil, jak si toho Němci nepokrytě přejí. Jak jsme již jedenkráte připomenuli, sesilování vojenských ruských sil má asi za přední cíl, zabezpečiti úspěchy Ruskav Persii, a ukázati Anglii, že úspěchy ony nutno pokládati za hotovou událost, a že by odpor proti této události postavil Angličany před následky dalekosáhlejší. Rusko svůj postup v Persii ostatně připravilo tak, že odporu se nelze nadíti. Již dříve zreorga- nisovalo perskou armádu svými důstojníky, lid perský všude okázale se staví na stranu Rusů proti Angličanům, a i samo ducho- venstvo mohamedánské hlásá, že »car jest
Angličan Rus Herat Němec Německo Anglie Rusko Indie Persie Glob
8 article
přítel prorokův«. Půjčkou Persii poskytnu tou budou splaceny dluhy u anglických kapi talistův, a stavbou dráh v Persii obchod ru- ský pronikne až na pobřeží perské, kdež v BenderAbasu se Rusko domáhá stanice pro své válečné loďstvo; dráha tato bude hotova do tří let. Ostatně se podobá, že poplašná zpráva londýnských »Timesů« o soustředění 20 tisíe m. ruského vojska na Kušku byla přehnanáa pravdě nepodobná. Ruské listy aspoň tvrdí, že tam nelze umístiti více než 4000 mužů a že by se vojsko 20000 mužů v oněch končinách ani nedalo náležitě zaopatřiti. Podle toho tedy úsilí německého časo- pisectva, líčiti poměry tak, jako by Rusko již již chystalo pád panství anglického Indii, jest známkou — vlastního jejich přání, za daných okolností velmi výmluvnéhoa poučného. Také jsou poměry v Indii ná- sledkem neúrody tak neutěšené, že Rusko může s úplným klidem hleděti na nesnáze Anglie, jíž jest pěčovati v tomto okamžiku skorem o čtvrt sta millionů hladem stráda- jícího obyvatelstva indického. Indie v rukou anglických a za výhodného postavení Rusk ve střední Asii jest dle mnohonásobných vý- roků ruských znalců tamních poměrů nej bezpečnějším prostředkem k uklizení všech vedlejších otázek a ku sblížení obou států, Ruska i Anglie.
Persie Rusko Kuška Indie Anglie Asie Timesy
9 article
Ani poslední rokování v dolní sněmovně anglické nikterak nedokazuje, že bychom stáli na prahu války anglo-ruské o Aígha- nistan. Spíše z výkladu státního podtajem- níka pro záležitosti zahraničné Brodricka, (kterýž prohlásil, že Anglie hodlá konečně vyhověti přání Ruska po zřízení ruského konsulátu v Bombayi, při čemž předpokládá, že Rusko svolí, aby Anglie zřídila konsulát v Tiflise) jest patrno, že přátelské styky mezi oběma státy nejsou nikterak napjaty až ku roztržce. Nezbude tudíž asi časopisům něme- ckým, než zaznamenati, že zprávy jejicho hrozivé srážce Anglie s Ruskem byly pou- hým, pro ně ovšem krásným snem, a že při spěly málo nebo nic ku posilnění vlastních bližších plánů německých. Nelze míti Angli čany a Rusy za tak naivní, že by sam chtěli připraviti volnou dráhu pro nenasytnou žádostivost německou.
Rus dolní sněmovna Anglie Rusko Bombaye Tiflis
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. února. (Stanovisi k Poláků před říšskou radou.) Hlavní orgán polského kola, »Czas«, přináši dnes projev, zaslaný mu z Vídně, patrně přímo z předsednictva kola, a týkající se poměru Po- láků k delegaci české. Projev rozpadá se ve dvě části; v prvé se přiznává, že útoky pol ských listů na dra. Eogla pro známé prohlášen v prvé smiřovací schůzi, byly bezdůvodné. (»Gazeta Národ.« — jak jsme sdělili — také už výtlskla podobnou opravu.) V části druhé pisatel se obírá možnosti české obstrukce na říšské radě, a vyslovuje se, jak se u Poláků rozumí samo sebou, rozhodně proti ní. Kolo polské musilo prý kárati českou obstrukci proti vládě hr. Clara, nč tehdy obstrukce měla na omluvu pochybeně zrušení jazykových nařízení a kapitulaci vlády před německou levicí. »Stano- visko nynější vlády — píše »Czas« dále — je zcela jiné, což se jeví už tim, že do kabinetu povolán i dr. Rezek. Kabinet Clarův byl vý- slovně protičeský; o kabinetě Körbrově netvrdi toho ani radikální listy české. Obstrukce, ze- jmena při zákoně o rekrutech, nesměřovala by tedy proti vládě, nýbrž proti státu a vzhledem na povahu nynější vlády musila by býti po- kládána za zločin proti státu. () Podzimní obstrukce mohla býti tragickou nutností, obstrukce nyní byla by nesmyslným šílenstvím (!). Prvá byla vyvolána tím, že se jevila snaha vehnati Čechy uměle do opposice, aby se vyhovělo Němcům; nynější obstrukce byla by důkazem, že se ten plán podařil a že Čechové sami chtějí a musejí býti v opposici. Znamenalo by to, že český klub se stal míčem v rukou massy a přestal býti positivným činitelem politickým .
Polák Czas Claro Stano doktor Rezek Clarův Čecho Němec Praha Vídeň český klub Gazeta národ
11 article
Dosud všechny pokusy, rozbiti pravici, ukázaly se marnými. Kdyby však nyní došlo na českou obstrukci — končí »Czas« — potvrdila by se na novo stará pravda, že politické organisace nikdy nehynou působením vnějším, nýbrž jen následkem slabosti těch, kdo jsou povolán k jejich obraně.« Současně stálý vídeňský dopisovatel »Czasu« pojednávaje o situaci a náladě v delegaci české projevuje podiv nad tím, že Čechům nestač uznáni vnitřní češtiny, jež vyplývá z celéh dosavadního jednání smiřovacích konferencl, nýbrž že žádají za provedení této vnitřní če štiny, mají-li se vzdáti obstrukce; že se nespo- kojují se zárukou(?), ale vyžadují hotový fakt. Pan pisatel má slabou paměť, sice by musil věděti, že práva českého národa v době ústavní uznávána i z nejvyšších míst už od počátku let šedesátých a na provedení jich nedošlo přece až po dnes; musil by věděti, že krásných slibů čili záruk máme už tolik, že bychom jimi Vltavu zahradili, ale fakta pořád scházejí. Ta fakta můžeme vymoci jen bojem, v němž každá slušná zbraň musí býti dovo- lena a co je dovoleno, nemůže býti zločinem, tim měně zločinem proti státu, jenž má základní zákon o rovnoprávnosti, ale neprovádí jej. Šílen- stvím bylo by nečinně přihlížeti k tomu, jak se práva národů šlapou nohama, ale nikdy nebude šílenstvím za tato práva bojovati poctivou zbraní a s olevřeným hledím. Vláda Körbrova zná české stanovisko a jest na ní, zaříditi se dle toho. Ze Záhřeba, 14. února. (Srbské po- ž adavky.) Sněmovní výbor vyřídil požadavky, obsažoné v arbských peticích a podal o nie
Czas Čecho Vltava Záhřeb český národ
12 article
zprávu sněmu. Požadavky srbské obsaženy u následujících 16 bodech. 1. Budiž uzákoněno svobodné užívání srbského praporu; 2. cyrillsko písmo budiž zákonem uznáno za rovnoprávné s latinkou v úřadech samosprávných i společ- ných (chorvatsko-uherských), 3. školní zákon z r. 1888 budiž změněn tak, aby Srbové, kde- koli mají své církevní školy, nebyli povinn platiti na školy obecní, a aby se školám cír kevním doštávalo příspěvký z fondů obecníel a zemských; 4. pravoslavná církev budliž pro- hlášena za rovnoprávnou s církví římnsku-kato- lickou; 5. název »řecko-výebodní církev« budíž změněn v zsrbsko-pravoslavní elrkev« ; 6. pravo- slavná církev má nároky na podporu z fondu zemského poměrně dle poplatnosti srbských pří- slušníků; 7. učitelským úslavům srbským v Kar- loveích a v Pakraci budiž uděleno právo veřej nosti; 8. srbským církevním obeím buďtež vrá ceny všechny budovy, pozemky, fondy atd., jež jim byly odňaty, když jejich církevní školy byly prohlášeny za obecní; 9. na universitě záhřeb ské buď zřízena pravoslavná fakulta theologická vedle dosavadní fakulty katolické; 10. budiž při téže universitě zřízena stolice srbských dějin 11. zemský příspěvek na srbské církevní účely budiž odevzdáván výboru srbského církevníh kongresu, jenž se postará o jeho přidělení 12. budiž povolen zemský příspěvek na srbsk účely vzdělávací: 13. srbské pravoslavné svátky v obcích, kde jsou pravoslavné chrámy, maj býti závazné pro všechno obyvatelstvo, tedy nepravoslavně; 14. srbský jazyk budiž uveden do všech samosprávných a státních úřadů Chorvatsku: 15. budiž Srbům přiznáno právo zakládati všude své církevní střední a odborné školy. K tomu jako 16. pojí se požadavek svo- body tisku a práva spolčovacího.
Srba Kara Pakrac Chorvatsko
13 article
O zprávě té rokováno ve sněmovní schůz dne 16. t. m. a na návrh zpravodaje Popoviče všechny srbské patice příkázány vládě, aby je bedlivě prozkoumala, aby opatřila, čeho slušné zájmy srbského lidu vyžadují a aby připravil návrh zákona o upravení konfessijních záleži tostí srbské církve. Vyřízení toto přijato s po chvalou se strany srbské. Z Vídně, 20. února. (Návštěva vysoký ch škol.) Dle zprávy z ministerstva osvěty bylo koncen r. 1899 na osmi rakouských universitách 16.775, n sedmi technikách 4489, na vysoké škole zemědělsk 292, na dvou theologických fakultách v Olomouci v Solnohradě 258 a na evangelické theol. fakultě ve Vídni 24 posluchačů, celkem tedy 21.858. Z universi měly: vídeňská 6111, pražská česká 3102 lvovská 1996, štyrskohradecká 1591, krakovská 1293 pražská německá 1281, inšprucká 1022 a černovecká 379 posluchačů. Na technikách bylo: ve Vídni 1310 v Praze (na české) 1165, va. Lvově 690, v Praze (na německé) 559, v Brné s německé) 404, ve Št. Hradci 368 a v prvém ročníku české tech- niky v Brně 53 posluchačů. Na techinikách přibyln proti loňskému roku 592 posluchačů; na vysoké škole zemědělské naopak ubylo proti r. 1898 59 po- sluchačů.
Popovič Vídeň Olomouc Solnohrad Praha Brná Hradec Brno český 3102
14 article
Ze Lvova, 19. února. (Haličský sně m) má býti svolán mezi 20. a 22. březnem, a má zasedat až do velkonočních svátků. Z Krakova, 18. února. (Jubileum uni versity jagellonské.) Dne 7. června oslav krakovská universita pětistoletou pamálku svého obnovení skrze Vladislava Jagellonského (r. 1400 Sama universita založena králem Kazimírem sice u r. 1364, ale činnost její v krátce ustala, a byla obno vena teprv po 36 letech. Roku 1864 Poláci jubile prvé své universily neslavili, poněvadž tomu pře- kážela pohroma po povstání polském. Náhradou bude tedy slavnost letošní. Slavnost započne v před- večer rautem, jejž uspořádá město v Sukienicích na počest domácích i cizích hostí. Vlastní slavnost v čtvrtek dne 7. června bude zahájena bohoslužbou v kathedrálním chrámě sv. Václava na Vavelu- dovolí li to opravy tam konané. Slavnostní schůze při níž proneseny budou řeči a odevzdáno bude 60 diplomů čestného doktorství různým vynikajícím učencům, odbude se v chrámě sv. Anny, jenž je pod patronátem university, a kde odpočívá sv. Jan Kanty, patron university jagellonské. Po této slav nostní schuzi odeberou se účastníci do bibliotéky jagellonské (bývalé university) a tam na nádvoř bude odhalen památník Koperníkův, modelovaný Cypriánem Godebským. Na odpoledne ustanoven banket a večer slavnostní představení v divadle.
Jagellonský Kazimír Polák svatý . Václav svatý . Anna Kant Koperníkův Cyprián Godebský Lvov Krakov Sukienice univerzita jagellonský
15 article
Vedle hlavní slavnosti odbude se souběžná slavnost studentská, uspořádaná akademiky krakovskými na počest soudruhů, kteří v ten den zavítají do Kra- kova z jiných měst. Poněvadž se v ten den sjedou do Krakova též všichní doktoři, promovovaní v Kra- kově, jichž jest na živu okolo 7000, očekává se v době slavností ohromný nával cizinců do Krakova Z Aradu, 14. února. ( Gustav Augustini. »Tribuna Poporului«, v jejíž redakci předčasně ze- mřelý G. Augustini pracoval až do poslední chvíle svého života, sděluje, že příčinou sebevraždy byly nesnesitelné bolesti, jež ho následkem zánětu páteře pronásledovaly v poslední době bez ustání. Augustini odjel v prosinci na čas k bratrovi do Pešti, naděje se, že mu klid přinese úlevu v nesnesitelných bo- lestech. Ale úlevy nenašel. Vrátil se do redakce při politické práci snažil se zahlušiti předrážděné nervy. Dne 13. února napsal ještě úvodní článek pro list, pak odešel domů a večer v 7 hodin se za- střelil. Smrt následovala okamžitě. »Trib. Popor.e uveřejňuje Augustinův nekrolog současně s jeho po- slední literární prací. Z Pešti, 15. února. (Vzrůst Rěky od do dualismu.) Za posledních 30 let, co Rěka přešla do státu uherského, vzrosti počet jejího obyvatelstva ze 17.000 na 30.000, obchod však, jenž obnášel tehda 13 millionů zl., vzrosti na 135 millionů, díky různým investicím a uherské obchodní a tarifní politice. Vět šina obyvatelstva dle uherských údajů je vlaská (13.000); Chorvatů je přes 10.000, Maďarů pouze 1060.
Augustin G Augustin Augustinův Rěk Chorvat Maďar Krakov Arad Pešť
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. února. Napjetí mezi Srbskem a Bulhar- skem. Podle ženevského orgánu srbských emi grantů jest mezi Srbskem a Bulharskem napjatý ano hrozivě napjatý poměr. V Bělehradě mluvo se přes to, že si toho ve Vídni nepřejí, o válce s Bulharskem, jak o něčem neodvratném. Srb- ský diplomatický zástupce v Sofii, Pavlovič, je na skoku domů. Také bulharský zástupce Bělehradě je připraven k odcestování. Obraz- nost lidu srbského vidí už státi tisíce bulhar- ského vojska na srbských hranicích. Jisto je, že bulharské vojsko manovruje v značném počtu na hranici mezi Pirotem a Vidinem. Srbská válečná rada měla poradu v Niši, načež byla vyslána komise k ohledání opevnění pirotských. Tato komise ještě pracuje a jeji pobyt v Bílé Palanče dává podnět k rozličným domněnkám. Vniterný stav Srbska podobá se tomu, který byl r. 1885 před válkou s Bulharskem. Myslí se, že Milan, cítě se nyní bezpečným, válku Bulharskem vyvolá, aby se pomstil za Slivnie a obrátil mysli národa k politice zahraničné třeba stejně dobrodružné, jako je vniterná poli tika posledních Obrenovičů. Jiní jsou přesvědčeni, že Milan nic neděla ze své hlavy, nýbrž slepě se řídí pokyny hr. Goluchovského a že také nynější jeho bojovnost je toho původu. Čilý ruch, který panuje v posledních dnec mezi Peští a Vídní, souvisí prý s událostmi. které se připravují na Balkáně, a jen se ofhi ciosně roztrušuje, jakoby příčinou jich byly rozhárané poměry cislajtanské, aby se pozor- nost obyvatelstva obrátila v nepravou stranu.
Bulhar Srb Milan Praha Srbsko Bulharsko Bělehrad Vídeň Sofie Pirot Niš Pešť Balkán
17 article
Ruský jazyk a Akademie. Lonského roku na oslavu Alexandra Pu- škina car Mikuláš II. nařídil, aby při dosavadní Akademii náuk v Petrohradě zřízena byla třída slovesnosti. Nedávno byli jmenováni prví řádní členové této třídy. Jsou to: Lev N. Tolstoj Anton Čechov, Žemčužnikov, Korolenko, Vladi mír Solověv, Goleniščev, Kutuzov a Potěchin Ruské listy již mnoho psaly o úkolech slovesn třídy při carské Akademii. V posledním čísle »Hoaro Bpexen včlánku pod hořejším záhlavím pronáší se důle- žitý návrh. Všichni slovanští vlastenci uznávají, že ruský jazyk jest povolán, aby Slovany duchovně spojil bez újmy jejich spisovným jazykům. T je překrásně, praví pisatel, ale není-liž také na nás něco učinit? Zdaž si nepředstavujeme sva jazyk tak ukončeným, že postačí nabídnouti jej Slovanům v celku tak, jak jest, aniž bychom jej prvé očistili a učinilí jej přístupnějším příjemnějším jiným? Můžeme-tiž my sami být spokojení svým jazykem, jejž nám dlouho kazily rozličné cizí vlivy? Sluší-li nabízeti Slovanům náš překrásný, silný, výrazný jazyk se všemi kazy, které se na něj přiliply působením Evropy i Asie?
Lonský Alexandr Pu Mikuláš II N Tolstoj Čechov Žemčužnikov Korolenko Vlad Solověv Goleniščev Kutuzov Potěchin Slovan Petrohrad Evropa Asie
18 article
Mně se zdá, pokračuje, že oddělení slo- vesnosti při carské Akademii nauk silou věel přetvoří se v samostatnou Akademii uměleek slovesnosti. Snad bude míti jiný název, al hlavní je, aby byla samostatným ústavem. A se to stane, musí býti do Petrohradu svolán sjezd slovanských spisovatelův a učenců Všichni Slované ruského mocnářství a všichn ostatní slovanští národové budou zastoupen svými nejznamenitějšími vzdělavateli slovans kých literatur a vědy. Tento sjezd bude velmi důle žitý pro zásadné rozhodnutí otázky ,o místě ruského jazyka ve Slovanstvě. Před ním zajisté odbude se za hranicemi několik menších, při pravných sjezdů. Nikdo nebude chtit ostati po zadu při tak velikém díle pravého slovanského vlastenectví. Vzbuzena a k rozřešení předložena bude také otázka o písmě kyrilském a latinském Různost písma velmi různí slovanské literatury a mnohem více, než se zdá, překáží sblížení slovanských jazyků a jich vzájemnému obo hacování.
Slovan Petrohrad
19 article
Úkoly Ruska v Asii. V. V. Komarov ve svém orgánu rozhovoři se o úkolech Ruska v Asii. Praví, že Angličané přese všechny porážky které utrpěli v jižní Africe, energicky provozují svou politiku záchvatů v Asii. Zejmena v Belu- džistaně a Persii šlapou Rusku na nohy. Dávno je na čase přiznati, že dolina heratská a kanda- harská, západní Beludžistan, dolina tigridská i eufratská a Porský záliv jsou sférou ruského vlivu a v následku toho ruské kolonisace ruské práce. Bude hrubou politickou chybou. dána-li bude Angličanům a Německu možnost spojiti své vlivy v Persii, kamž prví- tihnou z Indie a druzí od Středozemního moře. Pak už by se Rusko nedostalo k Indijském okeánu. jenž jest pro jeho budoucnost důležitější, než vzdálené břehy Žlutého moře. Život národů bystře se žene v před. Kdyb minulém století Petr Veliký nebyl se prob k Baltu a Kateřina Veliká k Černému moři, jež bylo tehdy odděleno od Ruska neproniklým stepmi, osud Ruska v nynějším věku byl by krajně smulný a ruský národ byl by poplatní kem Němců. Nyní Beludžistan, Perský záliv Indijský okeán jsou nám bližší a dosažitelnější než za Petra Cerné moře. Anglie tomu velmi dobře rozumí a netrat času. A právě nyní stoupá Rusku na kuří oko- Anglický konsul v perském Seistaně objížd perský Beludžistan, plukovník Villiers agitujev svobodném Beludžistaně. Zřizují karavanskou cestu po severu beludžistanském přes Mastang.
V V Komarov Angličan Veliká Němec Villiers Rusko Asie jižní Afrika Bela Persie Německo Indie Balt Cerný moře Anglie Porský záliv
20 article
Nuški, Nusrstabad pro karavany, chodicí z Indie do Persie. Všem karavanám slibují četnickou ochranu a úvěr z anglické banky. Ochrance karavan dělají za poníze z loupežníků, kteří je dosud přepadali. V perském Beludžistaně staví telegrať od východu na západ, počínajíce od té části Beludžistanu, která jest už zachvácena Angličany. Ale dosud všechny kroky jejich v Belu- džistaně jsou plaché, bez spojitosti. Je to úsile jednotlivců, podporovaných ovšem vládou. Cesta Rusů dolinami Heratu, Kandaharu Beludžistanem jest jasna. Nemůžeme tam svým vlivem nikomu ustoupit, ani Angličanům, ani Němcům. Nutno vytlačit anglické agenty a ne- smí tam příště býti žádného cizího vlivu kromě ruského. Vytlačit je možno ne slabými diploma- tickými pory, ne jazykem, bojícím se jasně vy V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . na z ve slialkách na veskově ranní číslo, . . . . . . . 10 odpoladní . . . . . . . . Sh Insersty platí se hotově rapřel. Předplacení a tnsesty pžilouá sdmini- stracs v Narianské ulici č. 3. Tam nach ízejí sa té5 redskee tlvkárna a ozpelice „Národnich Listů“. Rukopisy ss novracsii.
Beludžistan Angličan Rus Hera Němec Indie Persie Bela Narianský ulice anglický banka
21 article
sloviti myšlenku. Ruský národ proklestils cesty za své hranice pomoci volného ko- záctva. Kozáci na svůj vrub pronikají v před, tu hynou, tu vílězí, ale vždycky rozšiřují hra- nice své vlasti. Tak bude i směrem k Indij- skému okeánu. Žiti budou příště jen ti náro- dové, kterým Prozřetelnost usoudila býti světo- vými. Ruský národ musí na zeměkouli zaujati takové položení, které nebude moci zvrtkati žádný Němec. Nemůžeme zůstati věčně při Le- dovém okeáně. Sesazení biskupů francouzských. Pařížská »Autorité« tvrdí, že vláda fran- couzská žádala v Římě diplomatickou cestou za sezazení biskupů v Aix a Valenci, kteř prý jsou nepřáteli státu. S podobnými poža- davky obrátila se vláda francouzská do Říma také již po pádu Napoleona I. a za krále Ludvíka Filipa, ale papežská stolice nikdy ne- vyhověla. Nyní učiní asi tak tím měně. Jde, jak známo, o prudké projevy, kteréž oba bi- skupové učinili proti panu Waldeck-Rousseauovi pro odsouzení assumpciohistů. Obrázky z Německa. Vydavatel »Gazety Ostrovské« Leitgerber, byl, jak známo, odvlečen do poznaňského vě- zení, poněvadž dopustil prý se »velezrády«. Bavorský »Vaterland« připojuje ku zprávěté peprnou tuto poznámku: »Kdyby v Rakousku měli býti všichní zbrklí »Alldeutschové«, kteří skutečně velezrádu spáchali, zavřeni, musila by býti zřízena vězení pro massy. V Prusku jsou v té příčině báječně citliví. Vod proč — — . Kniže Reusský starší linie hlasoval v spolkové radě německé proti lodní předloze. Čeká se, že bude proto hněvem Viléma II. každé chvíle rozdrcen. Za to kníže vladat Lippe Detmoldský vyrovnal smírem známý dávný tuhý spor svůj s Vilěmem II. Stačilo, že za- ložil v knížeciví »lodní spolek« a již tu byl telegram uznání a díků z Berlina.
Kozák Němec Ludvík Filip Waldeck Rousseau Vilém Lippe Detmoldský Indij Autoritý Řím Aix Německo Rakousko Prusko Berlín
22 article Stávky horníků a nedostatek uhlí v král. českém.
Stávky horníků a nedostatek uhlí v král. českém. V obecních obehodech s uhlím je nenstále velký nával drobných konsumentů. Při kupování uhlí odehrávají se začasté vzrušující scény, způsobené nevýslovnou bídou a nouzí.O agendě obecních prodejen svědčí nejlépe ta okolnost, že na př. »u sedini čertů« na Malél straně od čtvrtka do včerejška bylo prodáno 12 vagonů uhlí. Skutečnosť nasvědčuje tomu, že kalamita uhlí je nyní horší ještě, než byla před týdnem. Uhlí je sice dosti, ale na mnoze velmi špatné jakosti. Včera bylo obci pražské zasláno několik vagonů uhlí, které nebylo přijato pro naprostou mizernou jakost. Ze zbytečných ohledů firma, která takové »ublí dodala, úřadně se zamlčuje. Nebyla-li napálena obec pražská, napálí se jiný, kdo domnělé uhlí koupí.A za takový brak žádá se až 2 zl. za 1 q
23 article Z pánve kladenské.
Z pánve kladenské. Z Kladna, 20. února. (C.-B.) Včera dostavilo se do práce 835 dělníků. 74.9 pct. horníků stávkuje. Šest pořadatelů rozpuštěně důvěrné schůze v Hni- dousích ze dne 14. t. m. bylo okresním soudem ve Slaném odsouzeno do vězení po 3 dnech. Ze Slaného, 20. února. (C.B.) Situace se ne- změnila. Při ranní šichtě přišlo do práce 25.9 procenta dělníků.
Kladno Slaný
24 article Z pánve plzeňské.
Z pánve plzeňské. Z Rokycan, 20. února. (C. B.) Stávkuje 737 osob. — V Mirošově stávkuje 346 horníků. Situace se nezměnila. Z Přoštic, 20. února. (C.-B.) Včera konala s ve Vituni porada zástupců báňského úřadu ve Stříbře se stávkujícímí horníky. Situace nezměněna Z Plzně, 20. února. (C.-B.) Situace v zdejším střbrském a rokycanském okresu je beze změny.
Rokycany Mirošov Přoštice Plzeň
25 article Z pánve severočeské
Z pánve severočeské Z Mostu, 20. února. (C.-B.) Včera nastoupilo práci méně dělníků, nežli předešlé dny. Pracuje 43 osob, mezi nimi 50 kopačů. Těží se na 273 vagonů. Ze skladiště bylo naloženo 30 vagonů uhlí. Na 2 dolech pracuje se s 1604 dělníky. Předseda smírčího úřadu Balling vzdal se svého místa. Z Falknova, 20. února. (C.-B.) Stávkuje 4031 muž ů, do práce přišlo 1912. Vytěženo 191 vagonů Z Duchcova, 20. února. (C.-B.) Včera praco- valo 2125 dělníků, stávkuje 4090 horníků. Dnes pra- cuje 2501 osob, mezi nimi 398 kopačů. Na 27 šach- tách bylo vytěženo 245 vagonů uhlí Z Chomutova, 20. února. (C.-B.) Do práce dostavilo se 552 dělníků. Stávkuje 516 horníků. Z Teplic, 20. února. (C.-B.) Při včerejší denní šichtě sjelo 574. Dnes 582 mužů, mezi nimi 118 kopačů. 1239 dělníků se do práce nedostavilo. Z Karlových Varů, 20. února. (C.- B.) Situnc se nezměnila. Z Teplic, 20. února. (C. B.) Na 13 šachtách jamách vytěženo včera 59 vagonů uhlí Z Ústí, 20. února. (C.-B.) Na 9 šachtách byl vytěženo 96 vagonů uhlí. Z Trutnova, 19. února. (C.-B.) Situace v ža- cléřských uhelných dolech se nezměnila. Stáv- kuje 1365 horníků.
Balling Most Falknov Duchcov Chomutov Teplice Karlová Vary Ústí Trutnov
27 article
Z pánve moravsko -slezské. Z Moravské Ostravy, 20. února. Situace je nezměněna. Stávkuje asi 24.000 horníků. Stávkující prohlašují, že nebude-li jim nějak vyho- věno ve příčině zkrácení pracovní doby, na zahájení práce nelze ani po- mýšleti, poněvadž došlé podpory stáv- kujícím umožňují setrvati dále ve stáv ee. F. Z Vídně, 20. února. (Telfgrm. »N. L.«) »Neues Wiener Tagblatt« sděluje, že na podnět vyšlý z kruhů průmyslníků bude učiněn pokus, aby čelné svazky průmyslné byly získány p ro sprostředkovací akci v uhelné stávce. Poněvadž další trvání její mohlo by míti za následek, že by musila býti zastavena práce v čelných závodech, čímž by mnoh dělníků pozbylo práce, je prý naděje, že stávku- jíeí osvědčí vůči této akci ochotu.
Wiener Ostrava Vídeň