Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXX.

2

V Praze, ve čtvrtek dne 15. února 1900.

Praha

3

Číslo 45.

4 article

5a ranní a odpol. listr piodplácí se. v Praže v adnlnistra nbs le , nrk lst s drojí donánkoe ne e dlalkz

5 article

rre ni

6 article

voji akolie

7 article Po nabytých informacích.

Po nabytých informacích. Němci mají přede vším jiným na mysli lzení a ohražení svého uzavřeného územ království českém na ten způsob, ab k český odtamtud úplně byl vytlačen ada vídeňská má přede vším jiným staro by říšská rada opět počala opatřovat ta sané nezbytnosti státní. K tomu účelu vlád i nezbytně potřebí ne-li míru, aspoň př- ěří česko-německého. Proto svolala nynějš brozumívací porady vídeňské. Do té chvil pozvala se na nich sama ani slůvkem ně tkého vlastního positivního mínění, z něh bylo poznati, jakou měrou sama ch hispěti k odklizení neb aspoň ke zmírněn nsoce nahromaděných protiv mezi nároy eským a německým. Dorozumění má stát e mezi zástupci obou národností, aby v pa imentě pak zápasy národní už se neoz uly a vláda mohla do něho přijíti se svými jředlohami » nezbytností« státních. Jak známo, v krůzích vídeňských vlád, už se jmenovály jakkoli, zjednání práv- ích poměrův a spravedlivého míru mez irody, zvláště mezi národem českým a ně- neckým, už zcela se přestalo pokládati z pezbytnost soustátí rakouského. Zjednání t ěci zůstaveno a odevzdáno toliko snahá sukromým. Ale to teprv od tě doby, kdy se strany vlády byl v tom za- notán uzel. Pak teprv slavná vláda v- bidla národy český a německý: teď si to mozmotejte mezi sebou sami.

Němec

8 article

Třeba jen si připamatovati některé udá- bsti z tří let posléze minulých: hr. Baden echtěl národu českému násilně opět vzíti nen kousek práva, jejž mu ve smyslu s- ného článku XIX. základních zákonův stá- ních z r. 1867 byl přiřkl. Raději odešel. Saron Gautsch nechtěl v tom ohledu vy- slniti vůli a diktát Němcův úplně, vyhov im jen z části: byl propuštěn. Hrabě Thu opíral se nalehání Němcův, aby zcela zruši tzyková nařízení Badenova, tak dlouho, a byl propuštěn. Hrabě Clary způsobem na- silný m vykonal, co ústavně a právně v tonati nemohl. Prohlásil po vůli Němcu právo jazyka českého ve vnitřní služb ářadní za zrušené. Ale »nezbytnosti státní, nezi nimi v první řadě dělnost parlamenu videňského a skoncování vyrovnání rákousko- sherského tím nezachránil a neprove árod český za nejhrubší urážku své cti a svého práva dal mu odpověď jedině správno a úplné zaslouženou.

Saron Gautsch Němcův Tha Badenův Claro Baden

9 article

Proto ještě dříve, než vypršela sibylin- ská lhůta jeho ministerské činnosti, hr. Cla musil odstoupíti od vesla vládního. Nezan- chal po sobě nic, než násilný skutek, jímž zrušil právo jazyka českého ve vnitř službě úřadů státních. Nástupce jeho, Wittek převzal toto smutné dědictví ne- ústavního, protiprávního skutku a na základě jeho chtěl připravovati půdu nějakému dorozumění mezi národem českým a německým. Dvě ryze byrokratick neústavní, v pravdě absolutistická ministe sva vídeňská převalila se přes neústavní. zotiprávní skutek hr. Clara dříve než mi- zuly čtvři měsíce do nenasytné propast pensionovaných vlád vídeňských. Obé roz hlašovala o sobě při nastoupení svého úřadu, že jsou »nestranná«. Tato nestrannost zá- ležela v tom, že obě od první až do posledn chvile svého neslavného života dělala jen to co poroučeli a čeho si přáli obstrukčníci ně- mečtí. S »nezbytnostmi státními « ani nehnula. Řišská rada ani nemohla býti svolána a vy- movnání rakousko-uherské nemohlo se do- končiti,

Wittek Claro

10 article NARC

NARC Jen jedna věc i po nich zv- stala. Do nebe volající křivda, spáchaná na národě českém skutkem ministra Clara, neprávní a neústavní zrušení práva jazyka českého ve vnitřní službě úřadů státních v zemích českých. Němei obstrukční zůstali v držení svého národ- ního nadpráví nad národem če- ským v úřadování státním i po odchodu ministerstva Wittkova a jsou v něm bez překážky a bez nejmenšího zkrácení i za vlády snestranného« dorozumívacího ministerstva Körbrova až do su d, totiž ještě dvanáctého dne po zahájení porad — dorozumívacích a na osm dní před zahájením opětných schůzí parlamentu ví- deňského. Ministerský předseda nynější, dr. Körber, mlěky uznává platnost a správ- nost nezákonného skutku Clarova, jímž právo jazyka českého ve vnitřní službč samých úřadů státních v království českém a korunních zemích k němu příslušných opět co nejhruběji se porušuje; do této hodiny nezjednal v tomto protiprávním jednání svého předchůdce ve vládě ani nejmenší nápravy; do této chvíle nedal těžce uraženému národu českému ani nejmenšího dostiučinění: ale při tom přece očekává, že zástupci národa českého vstoupí příštího téhodne do říšské rady, aby mu tam pomáhali provádět jeho státní nezbytnostil

Claro Wittkův doktor Körber Clarův

11 article

Dorozumívací porady vídeňské konají se napořád a právo jazyka če- ského ani ve vnitřní službě úřadů stát- ních, hr. Badenem po zákoně uznané, ale hr. Clarem proti zákonu zrušeně, do té chvíle dr. Körbrem není uvedeno o pět vesvou zákonnou platnost! Jedna vláda vídeňská to právo způsobem neústav- ním, tedy nezákonným prohlásila za zru- šené: dvě vlády vídeňské po ní ten nezá- konný, neústavní skutek »nestranně« uzná- valy za platný a nynější dorozumí va c vláda Körbrova, nechávajíc jej beze změny. vybízí národ český: dorozuměj, vy- rovnej, smiř se na jeho základe se svými nepřáteli Němci! V této situaci jest diviti se jen dvěma věcem: že totiž zástupci národa českého k dorozumívacím poradám páně Körbrovým vůbec se dosta- vílí, a za druhé, že z nich do té chvíle ne- odešli Však už stalo se. Mluvčí českých účast- níků dorozumívacích konferencí vídeňských hned v první schůzi prohlásil, že se svými kollegy pozvání páně Körbrovu vyhověl, aby se i nformoval o úmyslech jednak vlády. jednak Němců, pokud se týkají ochoty, vy- hověti právům národa českého. Nuže, mám za to, že čeští účastníci dorozumívacích porad vídeňských jsou už i nformo ván o všem tom, co chtěli seznat, až po krk,a že už nemají ani nejmenší potřeby, aby s panstvem německým a vládním se »doroz- umívali« dále.

Körbr Körbrův Němec pán

12 article

Jediný fakt, že neůstavní, nezá- konné nařízení ministerstv Clarova, kterým právo jazyka českého ve vnitřní službě samých úřadů státních bylo odvoláno a za zrušené prohlášeno, přes všechnu ochotu zástupců národa če- ského ke zjednání spravedlivého smíru s ná- rodem německým, osvědčenou již dostave- ním se k poradám vídeňským a celým po- savadním jednáním na nich, v úřadn praxi beze změny trvá a prová d se dále, postačuje úplně, aby v národe českém nebyla ani nejmenší pochybnost, oč se tu hraje. Vláda sama nechává úhlavní nepřátele našich národních, zemských, ústav- ních a státních práv posud v plném držení velikého nadpráví, jež hrabě Clary nad námi jim byl udělil, a vybízí nás abychom se s nimi smířili a dohodli! Za to pak ne- žádá ná národu našem nic menšího, než aby jí pomáhal obnovit klid a dělnost říšské rady a schválil její předlohy, týkající se »nezbytností státních«, totiž oněch potřeb které ona za nezbytnosti státní pokládá. Účastníci čeští v dorozumívacích pora- dách vídeňských a všichní ostatní kollegov jejich v poslaneckém klubu českém, poi nfor- macích, jichž nabyli ve Vídni od minu lého pondělka, zajisté už vědí, jaké stano- visko ke všem předlohám vlády Körbrovy příštího čtvrtka mají zaujmouti na obhájení cti, důstojnosti a práv svého národa.

Clarův Claro Körbrův Vídeň

13 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 14. února. (Před zaháje- ním říšské rady.) Úvahy časopisecké, ne- nacházející v loudavém jednání smiřovacích konferencí dosti zajímavého materiálu, obrátily se k říšské radě, jež se sejde poprvé opět na tučný čtvrtek. Budou-li také plody jejího jednání tučné, je zatím otázkou. Značných nadějí do říšské rady neskládají ani listy příznivé vláde Körberově. Vídeňský dopísovatel »P e s te Lloydu« radí, aby se ty naděje uskrovnily co nejvíce. »Parlamentní krise není ještě od- straněna — píše zpravodaj »P. Ll. « — a vláda učiní tedy dobře, připustí-li na denní pořádek jen takové návrhy, které — jako předlohy vo- jenské — tvoři státní nezbytnosti, aneb takové jež se týkají hospodářských, politického rázu prostých předmětů, jako jsou investice a stavby železniční. Vedle toho bude nutno vykonati volby do delegací a snad se projedná také zákon kvotový a přikazovací. Nutno míti však na pa- měti, že přiští zasedání bude krátké, neboť po- čátkem dubna musí býti přerušeno zemským sněmy, jež mají vyříditi svě rozpočty. Teprv. až sněmy vyřídí své úkoly, sejde se říšská rada k delšímu zasedání. Do té doby snad se docíl dorozumění ve smiřovacích konferencích. Teprve potom bude vládě možno předstoupiti před par- lament se zákony, jichž přijelí bude znamenati projev důvěry vládě. Říšská rada náchází se dosud in stadio obstructionis. Tento stav musi býti zvolna a obezřetně odstraněn a pak bude možno zahájiti novou éru politicko- parlamentn práce.

Körberův Lloyd P Ll Praha

14 article

»Pester Lloyd« ovšem předpokládá, že smí česko-německý se podaří. Klerikální »G r a ze Volksblatt« nemá však té naděje a protc se zabývá otázkou, co bude potom. A tu při- chází se zprávou, že vláda Körbrova jest už připravená na nezdar kol ferencí a nebude se štíliti zhasití na dobro malý plamének parlame - tarismu. »Absolutismus — čteme v štyrsko- hradeckém listé — byl už často malován na stěnu, nikdy však vážně. Dnes však, kdy i sN Fr. Presse« přechází před uimto strašídlem mráz po těle, tak že vybízí obě sporné strany k umir- něnosti, připomínajíc jim, že hubený smír je přece lepší, než absolutismus, zdá se, že hrozb ta je míněna vážně . . . Strašidlo absolutismu — končí »G. V.« — má býui tedy, posledntm ochranným prostředkem parlamentarismu prot obstrukci; snad pomůže !« Rozhodný čin vládní očekává i »Dzien- nik Polski«. Píšeť ve vídeňském dopise; »Poslancové pojedou tentokrát do Vídně s velm chatrnými vyhlídkami. Jesiliže se říšská rada i tentokrát ukáže k práci neschopnou, vláda — ať už tato, nebo jiná — musí se rozhodnouti k odvážnému kroku a učiniti něco, aby státní organisaci opřela o nové základy, neboť všechny politické strany v Rakousku shodují se nyní v tom, že nynější stav déle se udržeti nedá.- Z Pošti, 12. února. (Antonomie m ěst Rěky.) Stále častěji vyskytují se hlasy o potřeb aby spor uherské vlády s Rěkou byl výřízen. Tyto

Rěka Francie . Presse Vídeň Rakousko Körbrov Pester Lloyd

15 article

dni ujal se samosprávy jediného uherského přístav- ního města posl. Hodossy, jenž této otázce věnoval řadu článků v »Budap. Hirlapu«. Písatel dovozuje ve svých statích, že pro Uhry je důležitější rozkvě obchodních poměrů v Rěce, než otázka, která ná- rodnost tam rozhoduje. Násilím se Rěka pomaďařiti nedá. Snáze se dojde k cíli, bude-li uherská vláda chrániti tamní autonomii a tím si Rěku zaváže ku vděčností. »Proto obnovme zákonem zaručenou auto- nomii Rěky — volá Hodossy — a připusťme, aby zůstala »separatum sacrae coronae corpus« (oddělené těleso posvátné koruny). Ať zůstane, jak dlouho chc uherským městem s vlaskou národností (a kde zů- stali Chorvalé? Pozn. red.), jen ať je vhodným orgá- nem pro uherský obchod a uherskou plavbu. Tím zabezpečíme její rozkvět a Rěka bude opět draho- cennou perlou v uherské koruně.« Peštské listy sdě- lují, že stati Hodossovy docházejí vřelého uznánía souhlasu v kruzích politických. Ze Záhřeba, 12. února. (Sťará chorvat sků královská ko runa.) V jedné z posledních schůzí sněmu chorvatského posl. Žerjavčič upozornil na starou zlatou körunu, jež byla r. 1818 v Oriovci v okrese brodském vykopána a prodána do Vídně.

Hodossy Žerjavčič Uhry Záhřeb Oriovec Vídeň

16 article

Rečník soudí, že je to stará královská koruna chor- vatská a navrhuje, aby se sněm chorvatský domáhal jejího vrácení. Návrh drá. Žerjavčiče vzbudil pozor- nost a brzy na to uveřejnit záhřebský »Tagblatte zprávu, že koruna, vykopaná svého času v Oriovci, nachází se nyní v národním musen peštském. Koruna není úplná. Záleží z pěti zlatých listů, podobných řišské koruně německé. Na listech jsou obrazy byzant- ského císaře Konstantina Monomacha a jeho spolu- vládkyň Zoy a Theodory. Poněvadž dle zprávy leto- pisce Tomáše, archidiakona, chorvatský král Trpimí skutečně obdržel korunu od císaře Konstantina, má se za to, že koruna nalezená v Oriovci jest krá- lovská koruna Trpimírova. Také naleziště podporuje mínění, že je to skutečně stará koruna královská. Poslední touto korunou korunovaný král uherský, Robert, zdržoval se totiž po korunovaci, vykonané v Záhřebě, na hradě Orljavě (nynějším Oriovci), kde korunu zanechal a kde později za vpádu Turků byla asi zakopána, r. 1818 pak náhodou opět nalezena. Věc tato budí v Chorvatsku ovšem zaslouženou po- zornost. Ze Lvova, 13. února. (Gazela Narodo wa Dr. Biliňský.) Vídeňský dopisovatel »Gaz. Na- rodové« upozorňuje tento list, že špatně četl řeč dra. Engla v prvé schůzi smiřovací, a že tedy bylo zbylečno všechno rozčilování tohoto listu, jenž české delegaci vytýkal, že chce činiti obtíže polskému kolu rozněcováním sporu polsko ruského. — Týž list sdě- luje, že dr. Biliňský, jakmile bude jmenován presi- dentem rakousko-uherského banku, — což se stane v nejbližších dnech, — složí mandát do říšské rady a tím také se vzdá místopředsednictví v polském kole a členství v parlamentní komisi. Nástupcem jeho v polském kole jmenují se hr. Vojtěch Dědu- šický anebo David Abrahamovič.

Konstantinos Monomach Zoy Theodor Tomáš Konstantinos Trpimírův Robert Turek doktor Biliňský Vojtěch Abrahamovič Záhřeb Orljava Chorvatsko Lvov Gaza uherský banka

17 title

Politické zprávy zahraničné.

18 article V Praze, 14. února.

V Praze, 14. února. Ruský zpravodaj u Deschanela. Pařížský dopisovate! »Honäro Bpeven navštívil presidenta francouzské sněmovny. Pavl Deschanela, jenž mu mezi jiným pravil: Vizt krisi v Rakousku, vojnu v Transváfu, nepokoje v Egvptě. My musíme býti silni v Evropě. o toho závisí i naše položení v kolonifch. Chytrý Bismark, chtěje vládnouti světovou politikou, na- bízel Francii volnou ruku v Indočíně a Africe, Rakousku na Balkáně, Rusku v Asii. Nevím, mnoho-li získalo Rusko nabytím Portarturu, ale nezdá-liž se vám, že, obrátivši všechny sily na Dálný Východ. Rusko zapomíná na svou tradi- cionalnou poliliku na Blízkém Východě? Dě- jinnou evolucí Persie sama sebou dostane se pod ruský vliv. Bude-liž pak pohodlno pro Rusko, utvrdí-li se Němci v Malé Asii, nabudují-li drah. konkurujících s ruskými, je-liž pohodlno Ru- sům, že Němci sorganisovali tureckou armádu Myslím, že ruská a franeouzská di- plomacie společnými silami mu sejí hájiti svůj vliv na Východě. Za 10—15 let energické práce mohou ně- čeho dosíci. Nynější francouzský výslanec v Car- hradě výborně toto dilo zahájil, on je může zdárně dokončiti. Třeba, aby naše diplomatické i vojenské sily pracovaly rovnoběžně a družně

Němec Praha Rakousko Transváf Evropa Francie Indočína Afrika Balkán Rusko Asie dálný východ blízký východ Persie

19 article

v arobnemal prodeji. Ve slialktch na venkova non e e sretel Inserat elati se ho teva vrnpleo Přelrteceni lnperty pjimk dginl- tiskár sbešhekencjcena- Hakorivy se sovraernn.

20 article

»Odezva« v Poznani. Polský redaktor »Gazety Ostrovské«, Vitol Leitgeber, byl po náhlé domovní prohlidce jat a posazen do vyšetřovací vazby. S ním odve- zeno několik pytlů papírův a tiskopisů. Německé listy napovídají, že bude obviněn z velezrady. »Dz. Poznáňský«, pátraje po přičině, hádá, ze. v tom bezpochyby zase vězí smutně proslavená »Odezva ligy národní«, jež vedla nedávno k za týkání varšavskému.

Dz Poznaň Vitol Leitgeber

21 article

ndo e ěte

22 article

Z Cařihradu. Francouzský vyslanec v Cařihradě, p. Con- stant, odejel dne 20. m. m. do Paříže. Před svým odjezdem měl se sultanem Abdulem Ha- midem delší důvěrnou rozmluvu, jež prý se týkala; jak oznamuje cařihradský dopisovatel »Ier. Bb:«, Egypta. Oba uvažovali, nebylo-li by na časeučiniti vážný pokus vy rv at Egypt Angličanům. Týž dopisovatel píše, že poselstvo, jež poveze presidentu Loube- tovi řád Imtiaz a jež povede Turchan paše, obdrží tajné instrukce promluvit o ně- kterých kombinacích v tom smyslu. Německá mísse, ohledávající nyní torren Malé Asie k určení směru trati Konia - Bagdad- Bassora, prodlévá nyní v Kerbelu a radí se o projektu odbočky z Kerbelu do Chanekiu na perské hranici. Maloasijská německá společnost žádala o koncessi na stavbu dráhy nejen do Bagdadu, nýbrž i na stavbu této odbočky, jež by měla dosti velký význam, neboť po ní by jezdilo do roka nejméně 150.000 perských poutníků a dopravováno by bylo na 10.000 perských mrtvol ku pohřbení ve svatých mí- stech. Avšak v sultanském iradé, daném této společnosti, nezmiňuje se ani slovem o od- bočce, což je dosti srozumitelným pokynem, že se mají spokojiti jednou velkou koncessí. Avšak Němci nejsou ani skromní, ani odbytní a hod- lají se o koncessi na jmenovanou odbočku uchá- zeti zvlášť, až začne vyjednávání o definitivné smlouvě, což bude v březnu nebo dubnu.

Con Abdul Angličan Loub Imtiaz Němec Cařihrad Paříž Egypt Konie Bagdád Bassor Kerbel Bb perský mrtvola

23 article

Ze sněmoven Německa a Pruska. V říšském sněmu německém uvedl včera posl. Bebel na přetřes známou afféru prince Arenberga. Jest to jeden z nejtrapnějších pří- padů, pravil, který se kdy udál v německých osadách. Vzdělaný muž z vážené rodiny spáchal tu vraždu kvalifikovanou jen proto, že zavražděný černoch nemohl již princovis důstatek žen opatřiti. Bebel ličil známé kruté podrobnosti zločinu princova. Nyní byl prý za to vše uvalen na prince jedině trest 24s rokul vazby pevnostní. Prine-vrah cestoval do Ně- mecka svobodně jako pravý grandseigneur. V Hamburku ubyloval se v hotelu I. třídy, přijímal návštěvy, pořádal slavnosti, ba dokonce prohlásil, že prý »jako voják« a muž cti ne- mohl jednati jinak, poněvadž prý byl podrážděn. To dokazuje, jaký pojem o cti mají kruhy, z nichž vyšel. Řiditel osadního úřadu něme- meckého Buchke prohlásil na to pouze, že rozsudek nemůže sděliti, dokud není potvrzen; litoval však činu Arenbergova a prohlásil, že- bude hleděti, by se takové případy neopakovaly. Jest mi toho karabáčování v naši ch o sadách, dodal, trochu mnoho. Pruská sněmovna poslanecká měla včera opětně »pol- skou debatu«, v níž ozvaly se opět jednou stesky polského národa. Poslanec J az d zewski poukázal v de- batě rozpočtové při položce »Služné ministra vnitra« na to, že Polákům od r. 1887 nedo- stalo se ni nejmenší úlevy, tak že jisté jitřenl v polských kruzích se jeví. Ministr, jenž stále hlásá, že úkolem jeho jest mírniti prolivy a ko- nejšiti, mohl by tuto nejlépe úkolu tomu do-

Arenberg Bebel Polák Německo Prusko Hamburk J az d

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 14. února. 6— (Kronika.) Už je Vám také a zlejmo, kde to s těmi vídeňskými smiřovačkami vizne. Kde to musí váznout. O dobrou vůli touhu po smíru na obou stranách zelenéh siolu nebylo by konečně nouze. Ale k uhněten koláče míru třeba patrně jiné ještě hlíny. — Co že si přejete? zní to od druháh hence zeleného sukna. Rovnoprávnost ? Božínku. nžjte si ji a s největší radosti ! Ale, něco z záco! Máme s vámi v našem území mluvi tesky? Dejme tomu, že jsme ochotni. Jako pak výhodu vy nám asi nabídnele za tu ochotu Febof, víte, my jednáme jen z ručky, do ručky víle Na to my horlivě. —— O jé, co pak my! My jsme byli vždycky sehotni ! My za to v našem českém území bez zejmenších okolků budeme s vámi vždycky pdnat po německu. Račte přijati ujištění !n . Náramná veselost naproti. A když hlasitý thecht poněkud ustal: — Ale, bloudkově, to přece nemyslite do cpravdy ? zase oni. U vás v českém území mlu- vilo se vždyeky a mluví posud s Němci po ně- necku. Tím byste nám nenabízeli nie, co by- chom už neměli. Nemáte-li cennější nabídky p mce, pak spolu, nemůžeme jednat — adien Bechts um, maršl Jak vidět, vyjednávat a vyjednávata je dvoji. Jednání o mír na všechen způsob předpokládá dvé věcí. Budto mám odpůrce k míru donuti snebo mám nějaký prostředek mír si od něho zakoupiti. A chceme-li soudit střízlivě: kde je u nás prozatím jedno či druhé Nejsme ku sdělání míru připraveni. Za t maši krajané, ah, to je jinší krajinka! Ti se jak náleží připravilil

Němec Praha

25 article

Po léta s podivuhodnou důslednosti vy- čisťovali svoje území ode všeho, co jen z da- leka našinectvem páchlo. Vymetli češtinu tak důkladně ze svých ulic, z veřejných místností, z úřadů, z obchodu, ze všech děr a zákoutí svěho společenského života, že dnes v uzavře- ném území nikdo se neopováží po česku ani pípnout, chce-li s pokojem a ve zdraví zi Kdyby naši mili krajané dnes najednou projevili ochotu, připustit mezi sebe zase právo češtiny, jak my je žádáme, byl by to pro nás skutečně present nemalé ceny. Za pěkný present třeba se řádně odvděčit A my nemáme čím! Tu je klič k situaci Nepostarali jsme se dříve, oč jsme mělí. Ne- máme co nabídnout, nevládneme žádnými pod- mínkami. A kdo těmi nevládne, nemá k jednán o smír náležitou kvalifikaci. A to je náš případ Jsme k jednání prozatím zcela neschopni. Vázne-li to tedy někde, bude radno, ne- hledati příčiny tuze — daleko- Nařikáme na německou zpupnost a nesmí- řitelnost. Naši mili krajané mají tolik výhod nadprávi! A ničeho se nechtějí jen tak zhol zbavit. Nic tak prostě postoupiti v náš prospěch Závidíme jim jejich výhody. Chtěli bychom býti také takovými pány, přáli bychom sio stát s nimi takhle na rovní. O jé, jak by to bylo hezké! Proto tolik toužíme po rovnoprávnosti. Božínku, jen rovnoprávnost! — Dejte nám rovnoprávnost ! voláme. A s důvěrou spoléháme. Však ono seto tími voláním spravi! A tak tedvi voláme úsilovně: rovnoprávnóóóst1v.. . Jsme jen dychtiví, od- kud ta rovnoprávnost teď přileti. Z celé duše bychom si přáli výhod míru a klidného rozvoje! Rovnoprávnost, mír, klidný rozvoj — to už jsou tákové drahocenné, na všem světě nejdražší státky ! Jsou hodny nej- větších oběti. Víme to a proto si dáváme vše- možně záležet, abychom si je na svém proti - níku u zeleného stolu co možná vymluvili.

26 article

Al je nám tuze divno, že se nám při tom nechee a nechce nijak dařit. A přece je všecko tak jasné Už jste někdy slyšeli, že by si dal někd pro nic a za nic vymluvit ze své náprsn kapsy tobolku plnou bankovek? Anebo ze sv skříně klenot, vysázený perlami a diamanty? Naopak. Ví každé ditě, drahé věci třeba vždycky draho platitl První starost tedy před každým jednáním platidlo si opatřit. A to je, co jsme opomenuli. Jednáme mír, to jest o kup, a jsme — bez platidl Nepostarali jsme se dříve. Naši mili krajané jsou ve všech věcech — arci bez svojí zásluhy — vždveky o nějaké stoletičko před námi. Mohli nám i v tom b vzorem vskutku zářicím. Viděli jsme přece, jak to dělali. Ale byli jsme tak nechápavil Dnes arci vidíme jasně!

Al

27 article

Až si ve svém území tak uklidíme, jako oni si uklidili, až tady pro němčinu a němectví ne- bude nikde místečka, až u nás na ulici, v ob- chodě, v hostinci, ve veřejných místnostech. nikdo z obavy před nemilými následky se ne- opováží po německu tiknouti, až s našich ná- věští a nároží zmizí poslední německá písmena a Němečkovi, který by se mezi námi octnul, bude tak ouzko kolem duše, jako jest ouzko Čecháčkovi, který se z nenadání v německém území oetl, až zkrátka v Praze a v českých Če- chách bude to doopravdy choditi tak, jak Němei prozatím jen do světa lhou, že už prý to tak chodí, potom teprv, ale jen potom Ah, potom, moji drazí, by se to arci jinak sedělo za zeleným stolem! Pak by naše schop- nost k jednání o smír byla zcela nepochybna. Pak by naše volání po rovnoprávnosti, po klid- ném vývoji a nevím po jakých ještě výhodách nemělo vůči připravenému odpůrci tak nepřipra- vený, tak naivní zvuk. Neboť pak bychom proti podmínkámi jejich kladli podminky své a z něco, co má pro nás velikou cenu, bychom svým odpůrcům nabízeli něco, co by zase mělo velikou cenu pro ně. A obchod byl by brzo uzavřen.

Němeček Čecháček Němei Praha

28 article

Vychází na jevo pěkné »naučeníčko«. Bude radno, pozorně si je zanésti za ouško. Máme svůj ideálek, za který bychom rád nevím co dali. Aby tak jednou v úřadech cel- země oba jazyky stejnou měly platnost. Jist je, bez rovnoprávnosti to nepůjde. Ale rovno- právnost? Je-li pak myslitelna, dokud nejso podmínky rovné? Dlužno tedy především o t se postarati, aby byly rovně A tak je tedy cesta vytčena. Rádi bychom spravedlivou dvojjazyčnost ve správě celé země a k tomu konci musíme především vyhodi — všechnu dvojjazyčnost ze svého území, jako už ji vyhodili naši krajané ze svého. Jiná bolest: dorozumívací řeč! Němci volají po zákonu, aby to byla němčina. My tom, rozumí se, ani slyšet. Ale svoje námitky proti německé dorozumívací přednášíme — po německu. Jak vidět, otázka trochu zamotaná. A Něm- cům sluší přiznati, že právem staví na odiv jistou nechápavost v té věci. Konference jsou diplomatický akt a v diplo- matice platí pravídla dvornosti. Konferencím předsedá ministr, který vinou okolnosti nezná česky. Z kurtoasie k předsedovi, jenž prý má dobrou vůli, mluvi se po německu. Tím se ale dokonce nevzdáváme nároku, mluviti s ministry svým časem jenom po česku. Je to jako s těmi »dobrovolnými prů- chody« v soukromých domech. Na nápadném místě visí tabulka s nápisem »až do odvolání.« Obecenstvo užívá veřejného práva, chodí kolem a mysli si: »směšná tabulka! K čemu paktu vísí?« Ale jednoho dne nastanou okolnosti, průchod se zavře a je po veřejném právu. e

Němec Německo

29 article

Tak to bude s naším dorozumívacím ja- zykem. O to běží, aby okolnosti nastaly. O to se musíme starat. Prozatím máme vyvěšenu svoji tabulku: »až do odvolání.« Ještě v průchodě visí a vele- ctěné obecenstvo má ještě právo vtipkovat. Však znáte okolností, pro které nemluvíme ve Vídni úřadně ještě po slovansku. My Slo- vané jsme se v těch věcech ještě spolu nedo- hodli. A na nás Slovanech záleží, my v tom rozhodneme. Jen my. Jakmile se spolu sjedno- tíme na zákoně, že každý Slovan vyššího vzdělání a povolání, je povinen r o z u mě ti dokonale ostatním slovanským jazykům — k čemu, jak víte, není třeba žádných čárů — přestaneme ve Vídni, v parlamentě, s vlá- dou, vůbec úřadně užívati jiného dorozumí- vacího jazyka. A tu chvili otázka bude rozře- šena. Půjde to na povel: ráz, dva ! A tabulk s návěštím bude se z průchodu poroučet. A obe- censtvo, zvyklé na starou platnost, bude koprnět udivením. Čekané »okolnosti« nastanou. Pojem do- rozumívací řeči odpadne. Přestaneme ho uží- vati. Němci buď se podrobí nutnostia budou se přiučovati jazykům, jako my anebo se vzdají nároku na veřejnou působnost a úřad. Říše i na venek dostane onen ráz, který je dán vnitřními, přirozenými poměry. Závěr: naše tahačky s Němci o rovno- právnost, o smír, o státní a nestátní řeč jsou holé střílení do oblak. První věc je obchodní záležitost, sami ji rozhodneme, jakmile se doma u sebe zařidíme. Druhá je otázka čistě —- slo- vanská. Dorozumívací jazyk měl až dosu platnost v říši ne pro to, že nám nerozuměli Němci, ale proto, že my Slované, kteři tvoříme většinu a rozhodujeme o rázu celku, nechtěli jsme si jak náleží rozumět. Naši krajané druhého jazyka v obou pří- padech nebudou živlem — rozhodujícím.

Němec Slovan Vídeň