Ročník XXXXV.

V Praze, v pondělí dne 27. února 1905.

Číslo 58.

Na ranní a odpol. listy předplšcí ne v Praze v administraci na měiade na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsf Ba čtrit leta . . . . 7 K 50h ve flialkách: 2 K 9o na měsíc . .- Poštou: ka na měsle na štvrt leta “ . . . s dvojí zásilkou na měsk na čtvrt leža . . . . 11 K soh

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Panská sněmovna.

Z Vídně, 27. února. Dnes z asedá panská sněmovna, aby schválila zákon o nováčcích a zákon o refun- dacích. Při onom čekají se proje vy nejen stran, nýbrž také vlády Důvodnost jejich z okolností nevysvitá, ještě měně pak jejich nutnost. Nejen se stanoviska absolutního, nýbrž také se zřetelem k tomu, že jsouvěci v Uhrách nehoto vy ba tak kritické, jakými dávno již nebyly.

Telegramy korresp. kanceláře Krise v Uhrách. Z Pešti, 26. února. (C.-B.) Výkonný výbor sdružené opposice konal dnes od 10 hodin dopoledne až do půl 1. hod. odp. za předsednietví Františka Košuta konferenci. Z Pešti, 26. února. (C.-B.) Úřadní li uveřejňuje, že guvernér rěcký a přímořský ba ron Ervín Roszner byl po své žádosti úřadu zbaven a že mu byl současně propůjčen velko kříž řádu Františka Josefa. Účastnici hullské komise u Loubeta a admirál Fourniera. Z Paříže, 26. února. (C.-B.) President Loubet s choti uspořádal dnes na počes členů hullské komise snídani, ke kteréž se do- stavili také ministerský předseda Rouvier ministr zahraničních záležilostí Delca s se ministr námořnictví Thomson, jakož i fran- couzské a zahraniční diplomalické osobnosti, jež v poradách hullské komise účastenství měly. Na pravé straně presidentovy choti seděl admirá baron Spaun, na levé admirál Duba sov, na pravé straně vedle presidenta Loubeta měl míslo admirál Beaumont, na levé admirál Davis. Z Paříže, 26. února. (C.-B.) Admirál Fournier uspořádal včera v Cerele Militaire na počest členů hullské komise hostinu. Při této hostině proneseny přípitky panovníkům rakousko uherskému, ruskému a anglickému, jakož i pre sidentovi amerických Spojených států.

Prine Walesský do Indie. Z Londýna, 26. února. (C-B.) Dle úřad ního sdělení přijedou princ a princezna z Wa- lesu v listopadu do Indie a zůstanou tam až do března. Církevní spory v Turecku. Z Cařihradu, 25. února. (C -B.) Společná patriarchální rada zamítla smírný návrh býva- lých opposičních čenů synody. Vzhledem na nepříznivé smýšlení ministrů vnitra a kultu vůč patriarchátu zaslala společná patriarchální rada ministerstvu kultu notu s prohlášením, že trvá na své poslední odpovědi ze dne 21. t. m. že nepovoli. Poněvadž ministr vnitra nařídil venkovským úřadům, aby zabránily nově zvole- ným členům synodu v cestě do Cařihradu, podal patriarchát u velkého vezíra a v Yildizu proti tomu protest. Sir Martin Gosselin. Z Lissabonu, 26. února. (C-B.) Anglický vyslanec v Lissabonu sir Martin Gosselin dnes ráno zemřel. Z Afganistanu. Z Pešavaru, 26. února. (C.-B.) Emín afganský vyměřil vdově v listopadu za- vražděného Němce Fleischera pensi a obě dítky Fleischerovy budou dostávati až do svého 21. roku ročně určitý obnos. Balkán. Z Cařihradu, 26. února. (C-B.) Generální inspektor Hilmi paša oznámil Portě telegra- ficky, že byl patriarchistický ducho ní v Kočaně na cestě do Dergradu, kdež mši měl sloužiti. od bulharských povstalců zavražděn.

Události ruské. Stávky. Z Varšavy, 25. února. (C.-B.) Na v ar- šavsko-vídeňské dráze byla doprava o půlnoci opět zahájena. Očekává se, že pravi- delná vozba co nejdřive bude obnovena. V ně- kolika továrnách se již zase pracuje. Vozba na městské dráze byla zastavena. Z Varšavy, 26. února. (C.-B.) Kromě dráhy varšavsko-vídeňské děje se pravidelná vozba je nom na trati varšavsko-petro- hradské. Z Bělostoku, 25. února. (C-B.) V dílnách jihozápadní dráhy v Starosělci zastavil 800 dělníků práci. Žádají, aby zavedena byla Shodinná doba pracovní. Z Varšavy, 26. února. (C. B.) Úřadníe a zřízenci bank vznesli na svá ředitelstva požadavky, jež mají za účel zlepšení jich hmo- ného postavení. Na požadavky ohledně zvýšen služného a věnování jistých obnosů na vyučovae- účely, vyžadují si odpověď do středy. Z Petrohradu, 26. února. (C. B.) Aby z- bezpečena byla pravidelná služba na železných drahách, učiněno opatření, aby železni čn zřízenci — mímo střední Asii — když zastavili práci, podrobeni byl zákonům válečný m. Z Čity v Zabajkalsku, 26. února. (C. - B.) Dnes ráno zastavili dělníci v želez- ničních dilnách práci. Hlavním jejich požadavkem jest ukončení vál ky. Z Moskvy, 23. února. (C.-B.) Úřadníc poštovní a telegrafní, mezi nimi také postilloni, předložili poštovnímu ředitelství různé požadavky na zlepšení hmotného posta veni poštovních úřadníků a zřízenců.

Také policejníí strážníci žádají z zlepšení platů. Z Luganska, 26. února. (C.-B.) Dělníe vkorunních dolech zastavili práci. Žádají za zvýšení mzdy, ale chovají se klidně. Koluje slech, že dnem 6. března zahájen bude všeobecná stávka v celém doněckém obvodu. Z Bachmutu (v gubernii jekaterinoslavské) 25. února. (C.-B.) Stávka trvá dále v celé kr- jině podél řeky Doňu. —ch. Z Varšavy, 26. února. I po doroz- umění se železničními zřízenci trvá stávka na dráze varšavskovídeňské. O půl 10. dopoledne, když měl vypraven býti první vlak, učinili stáv- kující zvláštní požadavky a zabránili strojní- kům, aby ujali se práce a vstoupili na lokomo- tivy. O 1 hodině odpolední byly požadavky po- voleny a o 3. hodině zahájeno nové vyjedná- vání. Nepokoje studentské- Z Petrohradu, 26. února. (C.-B.) Včera dostavilo se do universitní budovy 150 studu- jících, aby podali rektorovi žádost za opětné otevření university. Avšak obstruk- čníci dostavili se počtem silněj- ším. Rektor dal tedy vyvěsiti vyhlášku, v kteréž praví, že žádné schůze povoliti nemůže, že však studentům zůstavuje, oby mu svou petici zaslali poštou nebo nějakým plno- mocníkem. Následkem toho se schůze ne- konala. Slavnostní dvorana v universitě je uzavřena. Nalezá se dosud v témž stavu, v jakémž ji studenti po schůzi ze dne 20. února opustili. K vyšetření události v této schůzi, ve kteréž císařův obraz byl roztrhán, dosa- zena zvláštní komise, zřízená z úřadníků poli- cejních a soudních.

Nepokoje v Batumu a Baku. Z Batumu, 26. února. (C.-B.) V dělnické čtvrti Narcechanu prováděny minulé noci, když bylo vojsko celou čásť obklíčilo, domovn prohlídky. Také v okresu gonin- ském propukly nepokoje. Výtržní žádají, aby odstraněny byly zemská újezdn správa a daň z kerosinu. Čelní obyvatelé uložil své cenné věci v bankách, obávajíce se růz- ných násilnosti. Z Balumu, 26. února. (C.-B.) Dělni ckt čásť města je vojskem střežena- Povstalci žádají za zrušení některých daní. Je- den důstojník a jeden kozák byli od výtržník napadeni a poraněni. V městě a zejmena mez cizinci jsou velké obavy. Z Baku, 26. února. (C-B) Obyvate stvo je velmí sklíčeno. Obchody na burse váznou. Zástupcové bursy, bank a průmyslových závodů zaslali presidentovi mi- nisterského komitétu telegram, ve kterémž pro- hlašují za nutné, aby císař vzhledem ke zkáze, jež obchodu a průmyslu hrozí, učinil opatření na ochran majetku a životů.

Z Baiumu, 26. února. (C.-B.) Zlomyslným štváči rozšířené pověsti způsobily v ar- ménských a tureckých kruzích ve- liké rozčilení. Jest patrným úmysl po- štvati zde, jako v Baku, obě tyto národnosti proti sobě. V mešitě byli mohamedáni při boho- službě poplašení zprávou, že bude mešita do povětří vyhozena. Že řada Turků do své vlasti odjela, vysvětlováno zlomyslně arménskými násilnostmi, kteréž se však nikde neudály. Deputace Ar- ménů ujistila konsuly tureckého a perského, že Arméni žádných zlých úmyslů nemají a pro- hlásila, že jest na uklidnění lidu nutně potřebí. aby státní správa ostře zakročila proti osobám, jež štváčsky podněcují mohamedány, kteří zde tvoří osm desetin všeho obyvatelstva. Potrestaní vojáci. Z Omska, 26. února. (C.-B.) Šest vojáků, kteří jeli do východní Asie, drancovalo v jistém obchodě s potravinami a poranilo vlastníka ob- chodu sekyrami. Dva z nich byli oběšeni, ostatní pak odsouzeni na 20 let k nucené práci. Opatření v Zabajkalsku. Z Čity, 26. února. (C.-B.) Poněvadž jsou obavy, že stávkující dělníci dílen železničních zamýšlejí poškoditi dráhu a lokomotivy v ná- dražich stojící učiniti neupotřebitelnými, bylo tam vysláno silné oddělení vojska.

Válka. Generál Stesselj v Hoskvě. Z Moskvy, 26. února. (C.-B.) Generál Stesselj přibyl dnes do Moskvy a by srdečně přijat. Bitva o vrch berezněvský. Z Petrohradu, 26. února. (C.-B.) Telegram gen. Kuropatkina ze dne 25. t. m. ozna- muje: Dnes o 5. hodině ranní byla vesnice Činchenčen nepřitelem obsazena. O ztrá- tách, jež naše armáda utrpěla, nedošly mne do- sud bližší podrobnosti. Do nemocnice v San- lunja dopraveno bylo 12 zraněných důstoj- níků a asi 300 vojínů. Procento padlých jest velmi značné. Dvě setniny, které hájily berezněv- ský vrch, vydržely silný útok Japonců bajo- netlem. Velitelé obou setnin byli raněni. Setník Vilovič, který byl bodnut do ruky a zajat Japonci, byl zbylým mužstvem své setniny ná- silně těmto z rukou opět vyrván. Setniny, jež vyslány byly, aby obejití levého křídla naší po- sice zabránily a se tři stran byly sevřeny, vzdo- rovaly nepříteli ještě tehdy, kdy došly patrony teprve na písemný rozkaz opustily své posta- vení, zajistivše ústup hlavní síly. Dnes ráno po- stupoval prapor nepřátel směrem k průsmyku dalinskému. K večeru nepřátelské stráže počaly se blížiti k horskému defilé, námi obsazenému.

Odražené útoky ruské. Z Tokia, 26. února. (C.-B.) Z hlavníh stanu se oznamuje, že dva útoky ruské pěcholy podniknuté v pátek v noci nedaleko Majton šanu, byly odraženy. Vyvrácení nepravdivé zprávy. Z Berlína, 26. února. (C.-B) »Nordd. allg Zlg.« píše: »Neue Freie Presse« ve Vídni přináší zprávu z Brusselu, dle které prý německý císař dal ruskému caru k dispo- sici referát prince Antonína Karla Hohenzollern- ského, vrátivšího se z mandžurského bojiště. Ve zprávě této, líčící zevrubně postavení Kuropat- kinovo, bylo toto označováno jako velmi pová- žlivé. Celá tato zpráva jest vymy šlena. Generál Rennenkampf. Z Berlína, 26 února. »Lokal An zei- ger« oznamuje: Jakmile převzal generál Ren- nenkampf velení nad jizdou pravého ruského křídla, znamenán byl úspěch. Při srážce s ja- ponským oddilem zraněn princ Murat. Pracovní sjezd okresních zastupi telstev kraje chrudimského. (Původní zpráva) Šťastnou pojal myšlenku okresní výbon chrudimský, když dohodnuv se s českými vý- bory kraje chrudimského (jediný — lanškroun- ský — jest německý) svolal na 23. t. m. do zasedací síně okresního domu v Chrudimi pra- covní sjezd, na jehož pořad položeny otázky. dotýkající se vážně samosprávy, za tím účelem, aby výměnou náhledů a sdělováním nabytých zkušeností propracoval se společný postup. Sjezd zahájil úřadující nám. okr. starosly chrudimského zemský poslanec Jos. Kudrnka vřelým uvíláním přítomných, projevem radosti nad hojnou účastí a návrhem, aby za předsedu sjezdu volen byl okresní starosta hlinský a pří- sedící výboru zemského pan Karel A dá m ek. mistopředsedou okresní starosta litomyšlský pan Jan Černý. Tito zvolení aklamací volbu při- jali. Zapisovatelství převzal okresní tajemník chrudimská p. Václav Ježek.

Pan Karel Adámek v úvodní řeči po- ukazuje k tomu, že v roce letošním připadá 40letá památka působení okresních zastupitel- stev a jako uznání činnosti jich přišel ještě před odchodem svým dr. Körber s rafinovanou studií o reformě veřejné správy. Nesmíme my- sliti, že zmizením Körbrovým následky jsou od- činěny; nebezpečí trvá dále proto, že nepřátelé samosprávy se množí a to vedle byrekracie též v kruzích českých, kde by toho byl nikdo dříve nehledal. Vzpomíná si slov, jakými mocnář od- povídal roku 1868 okresním starostům, shro- mážděným v Praze na hold jich, a porovnává slova ta se skutky vládními. My musíme s brániti, my musíme ukázati na výsledky své 40leté práce, a to se nejlépe stane souhrnnou zprávou, podávající celkový obraz o činnost všech okresních zastupitelstev, která okáže, o jsme my aktivnější nad passivním centralismem. Řečník navrhuje přijeti resoluce: »My, zástupcové okresních zastupitelstev kraje chrudimského, shromáždění 23. února t. r. v Chrudimi, rozhodně protestujeme proti zřejmým i skrytým úkladům proti vývoji samo- správného zřízení, podniknutým t. zv. studi o reformě veřejné správy, již na sklonku své pověstné vlády vydal dr. Körber a pokládáme za nalehavě důležité, aby naše samosprávné sbory sjednoceně přistoupily k rozhodne obraně ohrožené samosprávy netoliko slovy ale také skutky. Naše samosprávné sbory mají právo i po- vinnost cizím i domácím nepřátelům samo- správy při každém jich počinu čeliti netoliko přímými protesty, ale také peticemi k zákono- dárným sborům a j. a ze všech sil pečovat o rozkvět a vývoj plodné práce samosprávné ve všech oborech hospodářských, kulturních. náro iních i politických.

Pokládáme za velmi důležité, aby na obranu naší samosprávy bylo vydáno ze- vrubné vyličení činnosti našich sborů samo- správných v posledních 40 létech, jež by nejvíce přispělo k vyjasnění velikého vý- znamu samosprávného zřízení v tomto krá- lovství. Jsme pevné naděje, že při této obraně. při níž jde o nejdůležitější zájmy našeho ná- roda, nalezneme nejhorlivější a nejúčinnější podpory při našich zástupcích ve sborech zákonodárných.« Resoluce přijata jednomyslně, Přikročuje se k jednání dle programu: Jednání o národním kolku se zřetelem na samosprávné úřady.

Referentem o každé otázce byl zástupce okres. výboru, k jehož přáni otázka na program dána, tedy v tomto případě starosta p. Jan Petr us ze Skutče, jenž tlumočil vhodně návrhy, jakým způsobem ve příčině rozšíření národního kolku dále postupovati. Hlavní debata rozpředla se o návrhu, aby okrskové odbory Národní rady věcí se zabývaly. Zemský posl. p. dr. Karel Pippich z Chrudimi poukazuje k výsledkům, doeíleným ve Švédsku kolkem k účelům huma- nitním a tedy k významu národního kolku po stránce finanční, ale mimo to po stránce mravní, národní. Používání národního kolku bude dů- kazem zkázněnosti, opravdovosti národní a mu- síme si zřízení takového vážiti. Prakse mluví pro to, aby šíření instituce této se ponechalo okresům a obcím a netvořila se nová organisace. Řečník naznačuje, jak se obětavost našeho lidu dá souměrně rozděliti. Okresní starosta pardubický p. Jan Markalous přívádí k rozhovoru otázku, jak vůbec by se měly samosprávné úřady zachovati celkově vůči příspěvkům n podniky národní. Předseda p. A dámek upo- zorňuje, že dnes se jedná o pokyny, o jednotně pokud možno pronesená přáni, čímž volnost okresních zastupitelstev v rozhodování není vá- zána. Po debatě, jíž zúčastnili se pp. Frant. Háša z Litomyšle, okr. starosta nasevreký Ant.

Hájek, okr. taj. K. Nováček z Ústi nad Orlicí, Václav Petráň z Rozhovic, okr. taj J. Leníček ze Skutče, konstatováno, že není rozporu o ostatních částech předneseného refe- rátu, než jen proti návrhu zpravodajovu o svě- ření akce na prospěch nár. koiku okrskovým odborům je návrh Pippichův, aby akci tu pře- vzaly okr. výbory s obcemi a mimo to návrh Markalousův ohledně dalšího postupu ve věcech národních. Návrh Pippichův přijat většinou. návrh Márkalousův jednomyslně. O zadlužení vůbec a o konve sích půjček u hypoteční banky království českého žvláště refero- val zástupce okresu chrudimského pan posl. Josef Kudrnka; týž poukázav na vznik pe něz a úvěru, na rozdělení úvěru v dražší z pra- vidla osobní a levnější hypotekární a zmíniv se podrobněji o ústavech, půjčujících na hypotheky s t. zv. sirotčí jistotou a na umoření, přešel k cifrám, značícím rozvoj hypoteční banky. Dále zminil se o říš. zákonu ze dne 26. prosince 1893 č. 209 ve příčině poplatkových úlev při konversích peněžních dluhů, o tom, že jde pro- vésti konversi dluhu různých věřitelů na jed- noho věřitele, že hypoteční banka, která má své odhadce v každém okresu, provede akci tako- vou jen za náhradu poměrně nepatrných hoto- vých výloh a pronáší přání, klerá hypoteční bankou na prospěch dlužníků ještě proveden býti mohou. Čistý katastrální výnos v králov- ství českém obnáší zaokrouhleně 93,000.,000 K. Při 20tinásobné zadluženosti mohlo by hypoteční bankou zapůjčeno býti 1860,000 000 K.

Roku 1899 hypotekární dluhy v kni- hách pozemkových zapsané činily obnos 2405,000.000 K, z čehož asi 30 pro- cent = 721,000.000 K jest zaplaceno a nevy- mazáno, bylo by asi 1684,000.000 K dluhů knihovně zapůjčených. Uváží-li se, že hypoteční banka na 31/2 a 4 úroků rozpůjčeno má 287 mill. korun, zbylo by asi 1397 mill. K s vyš- ším úrokem. Mohlo-li by se tedy pouze na po- zemky při dvacelinásobném čistém katastrálním výnosu dosíci půjček 1860 mill. K, lze tedy připustiti, že aspoň 3/3 ze zbytku 1397 mil! K obnosem 931 mill. K bylo by možno kon- vertovati jednak u hypoteční banky, jednak u ústavů peněžních, které půjčují na druhou hypoteku. Zisk pro dlužníky representoval by při 1% ročně 9,200.000 K. To by byla nouzová akce pro zatížené rolnictvo. Řečník činí návrh, aby okresní výbory za pomocí lidí dobré vůle zahájily působnost ohledně sestavení katastru zadlužení na okrese a poučily nejlépe prostřednictvím schůzí obeeních starostů, jak před se jíti; ohledně dalších úlev se strany Hypoteční banky, má za nejhodnější, aby se po- daly sněmu petice. Po rozpravě, na níž zúčastnili se dr. Jan Figar, J. Markalous, předseda a zpravodaj, schváleny návrhy zpravodajovy všemi hlasy proti jednomu.

Reforma nynějšího zdravotni- ctví, upraveného zákonem ze dn 23. února r. 1888 z. z. č. 9. Předsednictví přejal místopředseda Černý a Karel A dámek referoval. Nesmíme zákon považovati za auto- nomní proto, že je otištěn v zemském zákonníku a to platí právě o zákonu ze dne 23. února 1888. jejž dorazilo ještě prováděcí nařízení a instrukce, vydané místodržitolstvím ve shodě se zemským výborem. Zdravotní policie dle § 28. zř. ob. spadá úplně v právomoc autonomní, avšak na místě autonomních orgánů získali jsme v obvodních lékařích jen zeměpanské úřadníky, lékaře nižší třídy! Okres platí a dozví se o lékařich nanej- výše jednou za rok něco, když totiž předkládaj výroční zprávu, za to ale hejmanství poroučí Známy jsou případy, že obvodní lékaři nevěděli ani, kde jsou úřadovny okresního výboru. Řečník poukazuje k tomu, jak zejmena v horských kra- jinách může trpěti lékař se strany okresního lékaře pro neprovádění prohlídky mrtvol v zimě. Ob vodní lékaři mají býti poradními orgány auto- nomních sborů a zatím se požaduje také, aby- konali služby udavačské. Tak se zdravotnictví nepomůže, ani dobrým poměrům mezi lékaři a ob- čanstvem! Obvodní lékaři chtějí býti autonomní.

Naše povinnost jest, ve snaze té jich podporovat a starati se o to, aby autonomii bylo vráceno. oč byla připravena. Řečník přednáší resoluci: »My zástupeové okresních zastupitelstev kraje chrudimského, shromáždění na sjezdu konsném dne 23. února t. r. v Chrudimi. pokládáme po nabylých zkušenostech při vy- konávání zákona zem. ze dne 8. února 1888 za základní podminku zdárného vývoje zdra- votnictví v království českém, aby bylo upra- veno jako obor samostatné působnosti obe (§ 28. od. 5. obecního zřízení ze dne 16 dubna 1864) na základech skutečn autonomních a proto především na tom rozhodně trvati musíme, aby 1. byly prováděcí nařizení k zá- konu ze dne 8. února 1888 jakož instrukce obvodním lékařům vr 1889 vydané bez průtahu u vedeny v plný souhlas se zákonem ze dne 8. února 1888 a aby 2. na dále nebyla odkládána dů- kladná revise tohoto zákon z r. 1888 v duchu autonomní m. Při této revisi budiž především přihliženo 1. Aby byl obor působeni obec- ních a obvodních lékařů jako orgánů autonomních přesně sta- noven zákone m. 2. Aby styk zeměpanských úřadů s obvod- ními a obecními lékaři byl vykonáván pouze V drobném prodelit ranní čídlo o sobě . . . za 8h . . za 2 odpole lní Ve dlislkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . . . . . . . . Sh vdpelední. Inserát platí se hotově napřeš. Přečplacení a inserty přijíná sdmini- stracu v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a ezpedice „Národnách Lista“. Rukopšsy se nevracejí

prostřednictvím okresních vý- bor. 3. Okresním výborům buď vyhraženo právo, aby mohly úkoly a práce, již ůřa- dové zeměpanští obvodním nebo obecním lékařům ukládati bu- dou, a s jichž vykonáváním b nesouhlasily, zastavova ti. 4. Obvodní a obecní lékaři musí proká- zati dokonalou znalosť obou zem- ských jazyků ve slově a písm řádnými průka zy. 5. Obvodní a obecní lékaři skládají p.ří- sahu do rukou okresního sta- rosty. 6. Při zřizování nebo zrušování zdrav ot- ních obvodů budiž vyhražen okresním zastupitelstvím roz- hodující vliv a zemskému vý- boru budiž vyhraženo rozhod- vání pouze v těch případech, kdyby proti takovému usnesen okresního zastupitelstva bylo podáno odvolání. 7. Země udělí okresům zemské podpory k uhražování řádných a mimořádných vydání za zdra- votnictví, přihlížejíc netoliko kjich absolutnímu, ale také re- lativnímu zatížení těmito bře- meny a to dle stejných, přesn stanovených zás a d.« Resoluce přijímá se jednohlasně bez de- baty.

Náklad na školství obecné vůbec se zvláštním zřetele m na zařadění do tříd platu škol- ného a percentuální slevu na paušále. Referent Josef Kudrnka vy- světluje, jak vznikají a cifernými doklady do- tvrzuje, jak vzrostly náklady na školství obecné, jež nesou zem, školní okresy a školní obce. Ministerstvo kultu a vyučování obětuje na škol- ství odborné, střední a vyšší dle říšského roz- počtu 65 mill. korun a my na školství obecné v němž zase jen vláda poroučí, téměř také tolik platíme. Ve příčině zařadění do tříd platu školného a percentuální slevy na paušále maj“ učitelé konati svou povinnost a býti starostům na ruku; nečiní toho však, jak nás přesvěd- čují výkazy, které jsme si od školních okres- ních rad kraje chrudimského zaopatřili. Řečník upozorňuje, že sleva paušálu ve venkovských okresích obnáší nejvýše 40 proc., v městských 55 proc., dále že dle výnosu zem. školní rady ze dne 13. února 1888 č. 36.446 místní školní rady sděliti mají na konci každého roku solárního okresním výborům výkazy o tom, kolik dítek v každé místní obci školu navštěvo- valo a kolik jich bylo od školného osvobozeno a okresní školní rady počátkem každého tříletí úhrnečnou ročni summu školného, jednotlivým obcím vyměřenou. Většinou se tyto povinnosti neplní a okresní výbory nemohou do školství zasahovati tak, jak by bylo žádoueno. Dále za- bývá se řečník otázkou zrušení skolného vůbee a způsobu náhrady jeho zem. fondu.

Předseda má za to, že p. referent upust od podrobnějšího zabývání se jeho posledními návrhy, poněvadž otázka ta není tak snadno řešitelna a souvisí se sanováním financí země, okresů i obel vůbec. S přáním, v něž vrcholila prvá čásť výkladu, aby okresní výbory působily k tomu, aby každá školní obec náležela do třídy školného, kam právem patří a aby se ji dostalo náležité slevy na paušále, bude zajisté každý souhlasiti. Věc druhá může se stylisovati, aby se pracovalo sanováním financí zemských k racionální úpravě školného. Po konformaci referentově přijímá se návrh tento jednomyslně. Dále stanoveno, aby výkon usnesení učině- ných převzal okresní výbor chrudimský, aby sjezd přiští konal se v Pardubicích, aby se svo- lávaly sjezdy takové jen při důležitějších otáz- kách a potřebě sp lečného postupu, nejméně však jednou za rok a aby vůbec se pracovalo k navázání a utužení přálelských styků okres- ních výborů kraje chrudimského mezi sebou. Poděkováním Kudrnkovým účastníkům sjezdu a Adámkovým okr. výboru chrudimskému, jakožto svolavsteli sjezdu, jehož práci zajisté nevyzní na prázdno, sjezd ukončen. Následoval společný oběd v Měšťanské be- sedě a prohlídka průmyslového musea, jež zří- zeno bylo pro východní Čechy a jemuž zajisté východočeské okresy vzhledem k horlivé, zá- služné činnosti jeho upřímnou přízeň věnovati mají

O Praze jako místu peněžním. (Z přednášky ředitele záložny St. Netuky v klubu národní strany svobodomyslné.) Řečník promluvil v podstatě takto: Praha jako peněžní trh! Představa českoslovanské me- tropole, zlatý kostel, mramorový palác, zkame- nělá pohádka, se v národním vědomi nejčastěji vybavuje ve vílězné reminiseenci i historické, Praha ve své slávě a velikosti i Praha krváce- jící, Praha bolestná! Praga caput regni vystu- puje z pozadí dějin národa — v náši přitom- nost. Hlediska přítomná však směřují již také k jiným rozhledům a tak kromě světoznámých pohledů Humboldtových ze zahrady Kinských na moderní Prahu již také shlížíme ze širokého okna ředitelny Zemské banky, známe již také postranní prospekty ze dvorů továren, známe živé třídy krámů i tiché ulice obchodních pisáren. Co finanční Prahu však representuje ? Zda paláce bank s výzdobou českých umělců v če- ském duchu, nebo jich dvorany, vítající vklada- tele a uspořený kapitál, nebo pohled do pro- stranných pancéřových kleneb, v nichž na pa- píru směnek jest zaznamenán život průmyslový