ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d2478d40-66c4-11dc-83a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 46, place 16, work 3, org 2
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 32. ze dne I. února 190l
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = O Boecklinovi. Přítel slavného švýcarského malíře, těchto dnů zesnulého, vypravuje následující historii z doby pobytu mistrova v Curychu: Jakýs starý malíř z kantonu aargavského žijící v pomě- rech velmi nuzných, byl během let nashromáždil množství obrazů, jež byl skoupil od vetešníků domnívaje se, že se mu podaří dostati takto do rukou nějakou perlu, mistrovské dílo umělecké, jež mu do- pomůže k hohatství. Největší naději kladl v obraz sv. Antonína, o němž byl přesvědčen, že jest dílem Rafaelovým anebo některého z jeho slavných žáků. Tíseň starého malíře stále vzrůstala a poněvadž syn jeho studoval v Curychu, vyzval jej, aby přinesl obraz Boecklinovi a vyžádal si jeho posudek. Mladík nikterak nesdílel naděje otcovy, ale poslechl. K ne- malému jeho překvapení prohlásil mistr, že obraz má značnou cenu, že jest vskutku buď dílem Rafa- elovým aneb z jeho školy a nabídl se, že úsudek svůj písemně potvrdí. Hoch potěšen odcházel, ale když se vzpamatoval ze svého radostného překva- pení, vznikly v něm pochybnosti znovu. Svědomí nedalo mu pokoje a den na to navštívil Boecklina znovu. Mistr na novo potvrdil mu svůj včerejší úsudek o velké ceně obrazu. — »Promiňte, pane pro- fessore,« prohodil mladík nesměle, »ale nemohu tomu věřit. Postava Ježíškova nezdá se mi v nijakém poměru s velikostí svatého.« Mistr nedůvěřivě pohlédl na obraz postava malého Ježíška v poměru k tělu světcovu měla velikost hocha aspoň třináctiletého. Zarazil se.
Boecklin Rafaelová Ježíškův Curych svatý . Antonín
3 article
»Děkuju vám,« pravil konečně vlídně k mladíku »máte pravdu, ušetřil jste mne blamáže. Za obraz vám dám 800 franků, nechám si jej na památku«.. A mistr, poznav talent hochův, věnoval mu pozo nost a všeobecně jej podporoval ve studiích na ma- lířské škole, sleduje s potěšením jeho pokroky Bohužel, mladík, vzbuzující tak značné naděje, ne- dosáhl svého cíle, zemřelť již v mladém věku dvaceti dvou let. = Skandál na prefektuře lyonské. Z Pa- říže se oznamuje: Značnou sensaci způsobuje od- halení podivného hospodářství na prefektuřev Lyoně. Tamější velitel policejní brigády, čítající 2000 mužů, jakýs Marles Meyer, bývafý poddůstojníku myslivců, těšil se neobmezené důvěře prefekta i ge- nerálních tajemníků prefektury a měl rozhodující slovo ve všech záležitostech policejní služby. Před několika nedělemi Meyer onemocněl a generální ta- jemník Marty, jenž jej měl zastupovat, poslal si k Meyerovi pro klíče od skříně na akta. Avšak ne- dostal jich, načež prefekt poslal pro zámečníka a dal otevříti dvéře kabinetu náčelníka policie, načež Meyer vyzván, aby den na to byl přítomen otevírání skříní. Meyer přišel, přinesi s sebou klíče, zastrčil je do zámků a žádal pak, aby následkem své choroby směl odejít. Co nalezeno, bylo vskutku překvapující. Byly tu dopisy a koncepty novinářských článků, z nichž vycházelo na jevo, že náčelník státní policie ve drubém městě Francie byl v důvěrných stycích s náčelníky stran reakcionářských a dodával jim ma- teriál k útokům na vládu. Ve dvojitém dně jedné skříně nalezena úplná elektrická baterie s mikrofony, jež pomocí drátů pod podlahami a při stěnách spo- jeny byly nejen s kabinety prefekta a generálního tajemníka, nýbrž i s jídelnou a ložnicí prefektovou, jenž takto pravidelně od rána do noci mohl býti
Marles Meyer Meyer Mars Francie
4 article
špehován. Moyer prozatím nebyl zatčen, nýbrž byl toliko sesazen s úřadu. = Oběť stavby tunelu. Na pracích při stavbě tunelu pro rychlou dopravu na nároží 147. ulicea Broadway v Nov. Yorku přihodilo se těchto dnů o 10. hodině neštěstí; sřítil se jeřáb a jeden ze za- městnaných dělníků byl na místě zabit. Jest to 30letý Ital Nicola Peconilo. Druhý dělník, 37letý Al- fonso Girgilis, byl při neštěstí těžce poraněn. Girgilis byl dopraven do Manhattan hospitálu. Dosud nepylo lze zjistiti, kdo jest za neštěstí zodpovědným, avšak dílovedoucí John Morris, který na práci dohlížel, byl zatčen. = Hrozné útrapy karavany v poušti. Z Beludžistanu dochází zpráva o hrozném utr- pení karavany, čítající 90 mužů. Karavana ob- chodníků z Beludžistanu s velkým počtem vel- bloudů a množstvím drahocenného zboží vydala se na cestu do Afganistanu. Karavana přepadena byla afganskými lupiči, kteří ji oloupili o veškeré zboží a odňali jí také veškeré potraviny. Pak vyhnali olou- pené nebožáky z území afganského. Když se chtěli vrátit do svého domova, zbloudili oloupení účastníci karavany pouští mezi Kandaharem a Pešinem. Po plných 5 nedě! bloudili pouští a trpěli hrozně hla- dem a žízní. Když usmrtili posledního velblouda, za- hynuli všichni až na deset po hrozném smrtelném zápase. Ti, kdo zůstali na živu, dorazili do Pešinu ve hrozně zbědovaném stavu. Ruce a kolena měli úplně rozedrány, neboť nemajíce již sil, držeti se na nohou, plazili se posledních 12 mil své hrozné cesty na rukou a na nohou. = Dvojnásobná sebevražda na moři.
Moyer York Ital Nicola Peconit Morris Pešina Manhattan HOSPITÁLU Afghánistán Kandahar
5 article
Lloydový parník »Keln« opustil dne 29. prosince Bremerhaven s 11 pasažery v kajutách, avšak toliko 9 dostalo se jich na pobřeží nového světa. Dva z nich, jakýs Němec a jeho manželka mezi plavbou skočili s paluby a nalezli smrť ve vlnách. Důstoj níci a mužstvo parníku zachovávali o tomto tragi ckém případu naprosté mlčení a jen náhodou vyšly následující podrobnosti tohoto tragického případu Sedlář Edvard Herrmann dle vlastního udání 69letý a manželka jeho Frieda o 13 let mladší žili až do poslední doby v Altenbruchu na Labi. Oba manželé, když 29. prosince vstoupili na loď, byli patrně značně rozčileni a když parník nalezal se v průplavu La Manche, svěřili se staří manželé několika spoluce- stujícím, že Herrmann dostal se do sporu se svým svakem, žijícím rovněž v Altenbruchu, z čehož bě- hem času vzniklo prudké nepřátelství. Staré manžele dojaly tyto poměry tou měrou, že prodali všechen svůj majetek a chystalifse vystěhovat se do Ameriky. Od třetího dne plavby staří manželé přerušili skoro veškeré styky se svými spolucestujícími. Zatím co ostatní cestující před prudkým vichrem hledali ochranu na levém boku lodi, nedbali Herrmann a jeho manželka prudkého vlnobití a šlehajícího deště a procházeli se na palubě proti větru. Podobně vedli si též 3. ledna. Neodešli s oslatními cestujícími k obědu, nýbrž pokračovali ve své procházce na pa- lubě, ačkoliv občas vlny převalovaly se přes rou- bení. Když se setmělo, viděli ještě oba staré man- žele procházeti se, avšak nikdo toho valně nedbal. Krátce po 7. hod. večerní byli pohřešeni. Loď pro- hledána ve všech svých prostorách, ale nadarmo. Nikdo nevěděl ničeho o manželech Herrmannových. Poněvadž byla noc velmi bouřlivá, bylo by bývalo
Lloydová Keln Němec Herrmann Herrmannův Bremerhaven Le Manche Amerika
6 article
marno, hledati nešťastníky. Parník plul tudíž dále. Zavazadla manželů, zahynuvších způsobem tak tra- gickým, dopřavena bylá do Brém. = Mladistvá žhářka. Z Paříže se oznamuje: V obci Isserteaux blíže Clermont Ferrandu vypuklov posledních měsících brzy po sobě několik velkých požárů, jež patrně byly založeny. Minulého pon- dělka právě byli hasiči zaměstnání hašením požáru, když jíž zase hlášen požár nový. Podezření padlo konečně na 12letou Melanii Runovou, svěřenku chu- dinské správy pařížské, jež byla dána do práce k se- dláku Fontbastierovi. Nejprve tvrdošijně zapírala, když však na ni dolehli otázkami, přiznala se. Udala, že od srpna minulého roku založila několik ohňů v Isserteaux a v sousedních obcích. Dívka, jež ovšem okamžitě byla zatčena, jest značně dědičně zatížena. Otec její jest nebezpečný zločinec, jenž si odpykává těžký žalář a také matka děvčete nalezá se v tu dobu na několik tet v trestnici. Zemřelí v Praze. Dne 26. ledna 1901: Kaisrová Barbora, vdova po zedníku, 83 roky, 429—II. Radl Otto, výpomocný úřadník, 48 roků, 163—III. Hrubec Jan, syn strojníka, 16 a půl roku, 134—V. Birnhanzlova Marie dcera po pražském měšťanu, 57 roků, 221—I. Růžičková Barbora, vdova po krejčovském pomoc- níku, 71 rok, 238—I. Buzický František. rukavičkář- ský pomocník, 21 rok, 112—I. Hanzl Antonín, syn barvířského pomocníka, 1 hodinu, 837—I. Schmidt František, bývalý kupec, 76 roků, 1006—I. — Ve všeob,ecné nemocnici: Pathe František, syn strážníka na dráze, 13 roků. Javůrek Josef, metař, 65 roků. Čáslavská Marie, vdova po úřad- níku, 45 roků. Kattnerová Františka, manželka ho- stinského, 39 roků. — U milosrdných se- ster: Mošnička Alois, truhlář, 56 roků.
Melanie runový Radl Jan V Birnhanzlův Marie dcera I Růžičková Barbora František I Hanzl Antonín I Schmidt Josef Marie Alois Brémy Paříž Clermont Ferrand Praha Kaisrová Barbora Pathe František
7 article Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlc. 122. hra v předplacení. 2. čtvrtka. Cyprienna. Komedie o 3 dějstvích. Napsal V. Sardou. Přeložil A. Pulda. Režisér Jakub Seifert. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 9. hod.
Král V Sardou A Pulda Seifert Praha
8 article
V pátek 1. února.
9 article Pištěkova divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkova divadlo na Král. Vinohradech. V pátek 1. února. Začátek o 1/27. hod. Padesáté páté lidové představení za poloviční ceny. Král Václav a jeho kat. Vlastenecká činohra o 5 jedn. s předehrou Poslední vůle primatora plzeňského. Upravil J. Dubinský. 2403
Král Václav J Dubinský Pištěkův divadlo
10 title
Svandovo divadlo na Smichově.
Smichov Svandovo divadlo
11 article Začátek o 7. hod.
Začátek o 7. hod. V pátek dne 1. února. 26. hra v předplacení. Nájemníci pana domácího. Velká fraška o 5 poschodích. Napsal B. Chivot přel. J. p. 2406
B Chivot
12 article
čileně její přítelkyně, posuzujte ji jak chcete, ale já vám povídám upřímně: Erazim Ivanovič jest mně z mužovy strany vlastní synovec a já ho lituji, tak lituji, že to nelze slovy vyjádřiti, ale Ljubočku nemohu přece docela odsu- zovati! Řekla jste sama, že jste o ní nic nehezkého ne slyšela. Ona plnila svou povinnost. A co se týká našich citů, ty může posouditi jedině bůh. — Já ji neobviňuji, ale dle všeho, co vypravujete vy sama, nelze se přece domýšleti, že by byl v ní nad- bytek těchto citů, podotkla žertovně matinka. — Ljubočka ví sama, sama se mně k tomu při znala, odpovídala Anna Vasiljevna rychle, a pravi mně »Když toto šílenství minulo a já s ním mohla klidně po- hovořiti, domlouvala jsem mu nejednou a činila návrhy Poslyšte, co ode mne požadujete? Nemiluji nikoho a jsem vám oddána: něčeho jiného ode mne vyžadovati nemů- žete; ale onu lásku, kterou vy chcete, nikdy nepochopím; narodila jsem se patrně takovou nechápající. Kde bych vzala pro vás to, čeho bůh mně odpirá? Vy pravíte, že k vůli mně se trápite. Možná, že to jest i pravda; ne- chápu příčiny, ale vidím pouze, že i mne to připravuje o klid. Dovolte mne k sestře Ryndinové; zajisté, že se vám beze mne ulehčí. Snad si ještě najdete štěstí; zapo- menete na mne, a možná — hleďte, co si vymyslila — najdete ženu, která vás bude milovati tak, jak vy si pře- jete a jak já milovati nedovedu ani vás, ani nikoho ji- ného ve světě« ... On však nesouhlasil. Klesl do křesla, zakrývaje obličej rukama:»Ne, praví, nemohu se od tebe odloučiti! Jest to již patrně můj nešťastný osud, zmírati u tvých nohou !« .. — To bylo s její strany velice nepěkné jednání zvolala opět matinka. Lila jen olej do ohně.
Erazim Anna Vasiljevna bůh Ryndinová
13 article
vypravovala mně sama, že se na ni neustále díval dalekohledem, a že hrál na housle ty nejžalostnější písně .. Matinka se rozesmála hlasitě; i já jsem si musil rychle zakrýti ústa, neboť Anna Vasiljevna, ta dobrá a milá duše to vypravovala tak rozkošně, že to mimovolně vzbuzovalo smích. — Student, dalekohled, žalostné písně ! Což to všechno může býti vážné? Je to samé dětinství, moje drahá! pravila matinka, smějíc se neustále. Což jest možno, aby si někdo vyplakal oči k vůli něčemu po- dobněmu? — To jest pravda, že to bylo všechno hloupým dě- tinstvím, ale Erazim Ivanovič toho pochopiti nedovedl — hořel pro ni příliš. Možná, že nevíte, Sofie Michajlovno, jakým způsobem se s ní oženil. Jel Moskvou. Viděl ji poprve v chrámu božím. A sotva že ji spatřil, tak se za- miloval, že vzplanul jako stoh, když do něho sjede blesk. Když k nim přijel poprve, žádal o její ruku. Matka Lju- boččina, odpust Hospodin, byla taková prázdná hlava, dala mu ihned slovo. Zavolala Ljubočku a praví: »Poděkuj se mně, našla jsem ti ženicha.« Ljubočka však klesla a om- dlela. Víte, své matky se bála více než smrtelného hříchu. »Lépe by mně bylo bývalo, kdyby mne byli do země za- hrabali, nežli že jsem musila z její ruky přijati ženicha,« pravila mně... Ačkoliv o tom nemluvi, jest přece možno, že tento mladý houslista svou hudbou její srdéčko si pod- manil... Jaký pak míváme rozum v mladém věku! pra- vila Anna Vasiljevna a bolestně vzdýchla. Matka však stála na svém, vyhrožovala jí prokletím a zasnoubila ji s Erazimem Ivanovičem, vyzradivší mu sama, snad z upří- mnosti, snad z hlouposti, co věděla o studentovi. Na štěstí Zanomonutá otázka.
Anna Vasiljevna Erazim Sofie Michajlovna Moskva