ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d22908c0-66c4-11dc-a467-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 12 celkem · entity: person 58, place 23, work 7, org 9
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 3l. ze dne 3l. ledna 1901.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Smělý a na každý způsob velice ori- ginální šejdířský kousek oznamuje se z Mad- ridu. Před jedním z nejpřednějších klenotnických krámů madridských zastavila onehdy odpoledne ele- gantní ekypáž, z níž vystoupila dáma, provázená chůvou a bohatě oděným děckem. Dala si předložiti na výběr nejdražší šperky, ale nedovedla se nikterak rozhodnout. Konečně sebrala několik pouzder s nej- dražšími šperky a pravila, že půjde s nimi k svému manželi, jenž na ni čeká v blízkém klubu, aby jí pomohl vybírat a, jako kdyby to bylo zcela přiro- zeno, otevřela dvéře a odešla. Klenotník netušil nic zlého, neboť chůva, dítě a ekypáž tu zůstaly. Ale po delším čekání dověděl se k nemalému svému zděšení, že dítě den před tím vzato bylo z nalezince a že chůva a ekypáže téhož dne schválně k této vyjíždce byly najaty. Ačkoliv policie snaží se, seč est, chytit důmyslnou šejdířku, dosud se jí to ne- podařilo. = Zajímavé nálezy v Římě. Právě, když zasloužilý ředitel výzkumů na Foru, architekt Boni, v zahajovací schůzi americké archaeologické společ- nosti přednášel o nejnovějších výsledcích kopání na Foru, objevena nová památka, jež rozluštila spornou otázku topografickou Před několika měsíci zbořen kostel Santa Maria Liberatrice, jenž byl postaven okázalé přední síni paláce Caligulova na severový- chodním úpatí Palatinu, při čemž nalezen pod posa- vadním chrámem chrám mnohem starší. Před něko- lika nedělemi objeven v tomto chrámě nástěnný obraz, představující papeže Zachariáše, zemřelého roku 752, způsobem obvyklým u podobizen osob živých, jenž tudíž zajisté pochází z oné doby. Nápis k tomu náležející zní, pokud mohl býti rozluštěn:
Smělá Boni Caligulův Zachariáš Mad Řím Palatin Santa Marius Liberatrice
3 article
»Dispensator sanctae Dei genitricis semperque virgo Maria, quae appellatur antiqua«. Již toto dokazovalo, že často jmenovaný chrám Santa Maria antiqua,o jehož poloze topografové dosud se nemohli dohod- nout, stál zde těsně vedle chrámu Vesty, dioskurů, diva Augusta a posvátného pramene »Inturnae«, jakož Lancioni a Grisar vždycky tvrdili. Nový důkaz toho nalezen právě těchto dnů. V ssutinách starého tohoto chrámu, o němž se neví, kdy byl zničen a jenž mnohem pozdeji nahražen byl chrámem Santa Maria Liberatrice, osmihranný mramorový soki se jménem papeže Jana VII., jenž panoval v letech 705—707, v řeckých a latinských literách a nápis, blásající, že tento papež ozdobil chrám obrazy, obnovil mramorovou kazatelnu a zřídil si palác nad chrámem, tedy ve vyšší části paláce Caligulova, jež se táhla od Fora až k vrcholi Palatinu. Když r. 1882 zcela na blízku nalezen poklad několika set anglo- saských mincí, vyslovil učený Giambattista de Rossi domněnku, že to byl petrský haléř a že tudíž papež zde musil bydlet. To, jak patrno, nyní potvrzeno ná- lezem mramorového soklu s nápisem, týkajícím se papaže Jana. Marucchi k tomuto připomíná, že otec tohoto papeže, intendant paláce Plato, jenž ve služ- bách byzantinského panovníka bděl nad starými císařskými paláci na Palatinu, dle nalezeného ná- pisu restanroval velké schodiště vedoucí k palácům a že to bezpochyby ono schodiště, jež vystaveno vedle chrámu Santa Maria antiqua. = Sensační proces v Patersonu. U soudu pro Paissaic county v Patersonu, N. J., započal
Dei Vesta Augusta Santa Marius Liberatrice Jan VII Caligulův Giambattista Ross Jan Platón Paterson Palatin Santa Marius antiqua Santa Marius
4 article
těchto dnů proces proti Walteru Mc. Allistrovi, Wil- liamu Deathovi a Andrewu Campbellovi, kteří jsou žalováni pro zavraždění tovární dělnice Jennie Boschietrové. Tento případ vyvolal všeobecné úča- stenství po celých Spojených státech, poněvadž v hlavních rysech odpovídá poměrům v mnohých jiných továrních městech. George Kerr, který byl pů- vodně s ostatními žalován, bude zvlášť souzen. Vyni- kající právníci jsou toho náhledu, že obhájcům ne- zbývá nic jiného, nežli aby dokázali, že dívka ne- byla zůmyslně zavražděna a že obžalovaní nemohou býti pro vraždu odsouzeni. Naproti tomu státní zá- stupce Emley jest pevně přesvědčen, že se mu po- daří vinu obžalovaných nezvratně dokázati, takže musí býti pro vraždu odsouzeni. Mezi předvolanými svědky nalezají se otec zavražděné John Bosschieter, ejí sestra Zuzana a její bratr John. = »Russie« opét uvolněna. O dopravení parníku »Russie« do přístavu v Marseillu oznamuje »Tempse: Následkem příznivé pohody podařilo se těchto dnů oběma vlečným lodem »Danemark« a »Berger Wilhelm« uvolniti uváznuvší parník »Russie« a dopraviti do přístavu v Marseillu, kdež zachráněná loď ihned podrobena důkladné prohlídce. Stroje jsou silně zanešeny prachem a budou rozebrány. Před- pokládá se, že »Russie« ve dvou měsících bude moci započíti opět svoje plavby do Oranu. Příjezdu lodí do přístavu marseiliského bylo přítomno neoby. čejné množství obecenstva, kromě jiných též kapitán »Russie« pan Jouvet. Důstojníci a mužstvo vléčných lodí bylo obecenstvem hlučně uvítáno.
Mc Allistr Campbell Boschietrová Kerr Bosschieter Zuzana John Berger Wilhelm Jouvet Marseille Oran Wil Russia
5 article
= Nenadálá výhra. Z Mnichova se ozna- muje: Jakýs stálý host vinárny na Schellingstrasse. jsa rozjařen, daroval onehdy číšnici, jež jej obslu- hovala, los nemocniční loterie. Těchto dnů byl tah a na los připadla hlavní výhra 7000 marek. Tento- kráte štěstí nalezlo pravou adresu, neboť číšnice, jež tak neočekávaně stala se majitelkou malého jmění, jest dívka velmi hodná a spořádaná, jež dosud ze svého výdělku podporovala matku a sourozence. Číš- nice chtěla se z počátku rozděliti o výhru s dárcem losu, ten však ničeho nepřijal, načež dívka věnovala značnější částku chudým. = K smrti se usmála. Ve Westwoodově pe- kárně na Broad streetu v Newarku, N. J., zemřela onehdy náhle paní Ellena Lakeová. Lakeová přišla do obchodu a žádala o sklenici vody, při čemž vy- pravovala, že se před nějakou chvílí tak nasmála, že je až k smrti unavena. Když pak jí byla požadovaná sklenice vody podána, klesia bez sebe k zemi a ze- mřela dříve, nežli se přivolaný lékař dostavil. Mrtvola byla dopravena do umričí komory. Zemřela byla 53 roky stará. = Veterán »Comédie Francaise«. Z Paříže se oznamuje: V »Theatre Francais« loučil se těchto dnů slavný herec, Gustave Worms ve velkém bene- fičním představení, jež vyneslo 43.915 franků, s je- vištem. Worms narodil se 26. listopadu 1836 v Paříži, kdež otec jeho byl dělníkem, a učil se sazečství. Dosáhl ve své práci takových úspěchů, že v tiskárně Schilierově svěřili mu sazby arménské. Mimo to navštěvoval také konservatoř ve třídé tragéda Beau- valeta. R. 1857 angažován byl pro menší úlohy na »Comédie Francaise« a během let osvědčil se zejmena v klassickém repertoiru tou měrou, že již r. 1864 stal se sociétairem. Avšak ministerstvo tohoto roz- hodnutí jeho kollegů nepotvrdilo. Worms velice uražen
Westwoodův Ellen Lakeová Lakeová Mnichov Newark Paříž Worms Theatre Francais Gustav Worms Comédie Francaise Comédie Francaise Beauvalet
6 article
opustil Paříž a hrál po deset let úlohy prvních mi- lovníků na Michajlovském divadle v Petrohradě. Byl pak angažován v divadle »Gymnase« a vyznamenal se tou měrou, že všeobecně žádáno, aby se vrátil ke »Comédie Francaise«. »Comédie Francaise« do- konce zaplatila polovici odstupného za přerušení jeho smlouvy s divadlem »Gymnase«. R. 1877 vrátil se Worms opět do domu Molirova a stal sev příštím roce sociétairem. Plné 23 roky hrál zde úlohy prvních milovníků. V klassickém repertoiru byl nejznamenitějším jeho výkonem Moliěrův »Misan- thrope«, v moderním dramatě Dumasův »Ami des femmes«. Worms jest manželem své kollegyně paní Barrettovy.
Dumasův Barrettův Paříž Petrohrad Worms Michajlovský divadlo dom Molirov Comédie Francaise
7 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 120. hra v předpl. Ve čtvrtek 31. ledna. 4. čtvrtka. Vstudni. Komická opera o jednom dějství. Složil Vilém Blodek. S textem od K. Sabiny. Coppelia. Balet o dvou dějstvích od Leona Delibesa. Text napsali Charles Nuitter a Saint Léon. Po opeře »V studni« přestávka. Konec o 1/210. hod. Začátek o 7. hod.
Král Blodek Leon Delibesa Nuitter Léon Praha národní divadlo . 120
8 article Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově. Začátek o 7. hod. Ve čtvrtek dne 31. ledna. Ve prospěch pí. Marie Švestkové. Jako hosté vystoupí sl. M. Kohoutova a M. Hellerova. Jací jsou ti naši muži. Veselohra o 4 jednáních. Napsal Jul. Rosen. 2324 Přeložila El. Pešková. Kavárna „Sport“, Praha, II., Komen- ského nám., jest denně otevř. dorána.
Švestka M Kohoutův M Hellerův Jula Rosen El Pešková Smichov Praha Komen Švandův divadlo II
11 article
Když poslední jich zvuk dozněl pod vysokým stro- pem hostinského pokoje, slyšel jsem opět hlas Anny Va- siljevny, vypravující o Ljubje Petrovně. — Od samého dětství jí osud nebyl příznivý; byla však od přirody živá a veselá a snad jen tím se zachrá- nila od zoufalství. Její rodiče byli bohati, ale její ote všechno promarnil; když zemřel, zanechal četnou rodinu skoro na mizině. Její matka byla churava a tak mrzuta až hrůza! Pocházela z knížecího rodu; nemohla si zvyk- nouti na nedostatek. Bůh to suď, ale buďto svých dětí nemilovala, nebo měla již tak podivnou povahu, ale Lju- bočka mně vypravovala, že ji matka skoro nikdy k sobě nepustila. Tak vyrůstala do šestnácti let sama, bez lásky, bez rady, její sestry se již dříve provdaly. A vyrostla v dívku krásnou, s chytrou hlavičkou, dovednou a by- strou . .. — Ano, pamatuji se na ni z Petrohradu, pravila matinka, když brzy po svatbě přijeli do Moskvy. Lubjan- ský ji tehdy ke mně přivezl. Ubožák! Byl do ní zami- lován až šíleně! — A Erazimu Ivanoviči také ve světě štěští ne- přálo! pravila zarmouceně Anna Vasiljevna. Nedovedl k sobě ženu připoutati. Ljubočka si jej vzala proti své vůli. — Ano, slyšela jsem to; ale řekněte mně, proč? Byl v té době mlád a hezký, velice vzdělaný ... — Měl krásnou službu a byl bohat, dodala Anna Vasiljevna; jiná dívka by si jej byla vzala s radostí, Sofie Michajlovno. Ale ona si mohla skoro oči vyplakat . .. — Nelíbil se jí snad někdo jiný? — Bylo v tom něco podobného. Byl to jakýsi stu- dent, bydlil naproti jejímu oknu, až pod samou střechou
Anna Virginie Petrovna Erazim Anna Vasiljevna Anna Vasiljevna Sofie Michajlovna Petrohrad Moskva
12 article
co mohu s mým Fomou dělati! Ostatně se jenom nezne- pokojujte k vůli Borisovi. Usadím jej s Francouzem nahoře vedle Erazima Ivanoviče; budou tam bydleti s Vasou a mohou se spolu učiti i baviti . . . Musím vám ještě říci, Sofie Michajlovno, že ten Vasa Lubjanský jest zlatý hoch! Jsem tak ráda, že mu zejtra přivezu druha! A on jest celičký den samoten se svým ubohým otcem . . — A Ljubov Petrovna není u muže? ptala se živě matinka. — Nahoře jest pro ni málo místa a vstává pozdě. Ona bydlí dole v pavillonu .. Tím lépe! řekla matinka tak tiše, že jsem to sotva zaslechl. Ale její přítelkyně se tázala hlasitě: — Tím lépe? Ale matinka nespěchala s odpovědí. Nesmějte se, moje drahá, začla konečně jakoby nesměle, řekla jsem to, myslíc na Borisa. — Jak to na Borisa? ptala se opět sousedka s zjevným leknutím. Povím vám to upřímně, odpověděla matinka. Borisovi jest právě šestnácte let. Držela jsem jej tak, že jest jako děcko, vím to. Jest to však hoch vznětlivý, má obrazotvornost; v tomto stáří to začíná v hlavě vříti . .. Čím bude dále od takové ženské jako Ljubov Petrovna, tím . — Co to o ní myslíte, Sofie Michajlovno, přerušil ji uleknutě Anna Vasiljevna a práskla hlasitě rukama. Můj milý bože, co si to o ní domýšlíte? Moje srdce bušilo hlasitě. »Jest to hanba poslou- chati, raději ihned odejdi!« šeptalo mně svědomí, co zatím zvědavost držela moje nohy přikované k podlaze. Zapomenutá otázka.
Boris Francouz Erazim Sofie Michajlovna Vasa Lubjanský Ljubov Anna Vasiljevna Vasa