1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 3l. ze dne 3l. ledna 1901.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Smělý a na každý způsob velice ori-
ginální šejdířský kousek oznamuje se z Mad-
ridu. Před jedním z nejpřednějších klenotnických
krámů madridských zastavila onehdy odpoledne ele-
gantní ekypáž, z níž vystoupila dáma, provázená
chůvou a bohatě oděným děckem. Dala si předložiti
na výběr nejdražší šperky, ale nedovedla se nikterak
rozhodnout. Konečně sebrala několik pouzder s nej-
dražšími šperky a pravila, že půjde s nimi k svému
manželi, jenž na ni čeká v blízkém klubu, aby jí
pomohl vybírat a, jako kdyby to bylo zcela přiro-
zeno, otevřela dvéře a odešla. Klenotník netušil nic
zlého, neboť chůva, dítě a ekypáž tu zůstaly. Ale
po delším čekání dověděl se k nemalému svému
zděšení, že dítě den před tím vzato bylo z nalezince
a že chůva a ekypáže téhož dne schválně k této
vyjíždce byly najaty. Ačkoliv policie snaží se, seč
est, chytit důmyslnou šejdířku, dosud se jí to ne-
podařilo.
= Zajímavé nálezy v Římě. Právě, když
zasloužilý ředitel výzkumů na Foru, architekt Boni,
v zahajovací schůzi americké archaeologické společ-
nosti přednášel o nejnovějších výsledcích kopání na
Foru, objevena nová památka, jež rozluštila spornou
otázku topografickou Před několika měsíci zbořen
kostel Santa Maria Liberatrice, jenž byl postaven
okázalé přední síni paláce Caligulova na severový-
chodním úpatí Palatinu, při čemž nalezen pod posa-
vadním chrámem chrám mnohem starší. Před něko-
lika nedělemi objeven v tomto chrámě nástěnný
obraz, představující papeže Zachariáše, zemřelého
roku 752, způsobem obvyklým u podobizen osob
živých, jenž tudíž zajisté pochází z oné doby. Nápis
k tomu náležející zní, pokud mohl býti rozluštěn:
Smělá
Boni
Caligulův
Zachariáš
Mad
Řím
Palatin
Santa Marius Liberatrice
3
article
»Dispensator sanctae Dei genitricis semperque virgo
Maria, quae appellatur antiqua«. Již toto dokazovalo,
že často jmenovaný chrám Santa Maria antiqua,o
jehož poloze topografové dosud se nemohli dohod-
nout, stál zde těsně vedle chrámu Vesty, dioskurů,
diva Augusta a posvátného pramene »Inturnae«,
jakož Lancioni a Grisar vždycky tvrdili. Nový důkaz
toho nalezen právě těchto dnů. V ssutinách starého
tohoto chrámu, o němž se neví, kdy byl zničen a
jenž mnohem pozdeji nahražen byl chrámem Santa
Maria Liberatrice, osmihranný mramorový soki se
jménem papeže Jana VII., jenž panoval v letech
705—707, v řeckých a latinských literách a nápis,
blásající, že tento papež ozdobil chrám obrazy,
obnovil mramorovou kazatelnu a zřídil si palác nad
chrámem, tedy ve vyšší části paláce Caligulova, jež se
táhla od Fora až k vrcholi Palatinu. Když r. 1882
zcela na blízku nalezen poklad několika set anglo-
saských mincí, vyslovil učený Giambattista de Rossi
domněnku, že to byl petrský haléř a že tudíž papež
zde musil bydlet. To, jak patrno, nyní potvrzeno ná-
lezem mramorového soklu s nápisem, týkajícím se
papaže Jana. Marucchi k tomuto připomíná, že otec
tohoto papeže, intendant paláce Plato, jenž ve služ-
bách byzantinského panovníka bděl nad starými
císařskými paláci na Palatinu, dle nalezeného ná-
pisu restanroval velké schodiště vedoucí k palácům
a že to bezpochyby ono schodiště, jež vystaveno
vedle chrámu Santa Maria antiqua.
= Sensační proces v Patersonu. U soudu
pro Paissaic county v Patersonu, N. J., započal
Dei
Vesta
Augusta
Santa
Marius Liberatrice
Jan VII
Caligulův
Giambattista
Ross
Jan
Platón
Paterson
Palatin
Santa Marius antiqua
Santa Marius
4
article
těchto dnů proces proti Walteru Mc. Allistrovi, Wil-
liamu Deathovi a Andrewu Campbellovi, kteří jsou
žalováni pro zavraždění tovární dělnice Jennie
Boschietrové. Tento případ vyvolal všeobecné úča-
stenství po celých Spojených státech, poněvadž
v hlavních rysech odpovídá poměrům v mnohých
jiných továrních městech. George Kerr, který byl pů-
vodně s ostatními žalován, bude zvlášť souzen. Vyni-
kající právníci jsou toho náhledu, že obhájcům ne-
zbývá nic jiného, nežli aby dokázali, že dívka ne-
byla zůmyslně zavražděna a že obžalovaní nemohou
býti pro vraždu odsouzeni. Naproti tomu státní zá-
stupce Emley jest pevně přesvědčen, že se mu po-
daří vinu obžalovaných nezvratně dokázati, takže
musí býti pro vraždu odsouzeni. Mezi předvolanými
svědky nalezají se otec zavražděné John Bosschieter,
ejí sestra Zuzana a její bratr John.
= »Russie« opét uvolněna. O dopravení
parníku »Russie« do přístavu v Marseillu oznamuje
»Tempse: Následkem příznivé pohody podařilo se
těchto dnů oběma vlečným lodem »Danemark« a
»Berger Wilhelm« uvolniti uváznuvší parník »Russie«
a dopraviti do přístavu v Marseillu, kdež zachráněná
loď ihned podrobena důkladné prohlídce. Stroje jsou
silně zanešeny prachem a budou rozebrány. Před-
pokládá se, že »Russie« ve dvou měsících bude
moci započíti opět svoje plavby do Oranu. Příjezdu
lodí do přístavu marseiliského bylo přítomno neoby.
čejné množství obecenstva, kromě jiných též kapitán
»Russie« pan Jouvet. Důstojníci a mužstvo vléčných
lodí bylo obecenstvem hlučně uvítáno.
Mc
Allistr
Campbell
Boschietrová
Kerr
Bosschieter
Zuzana
John
Berger
Wilhelm
Jouvet
Marseille
Oran
Wil
Russia
5
article
= Nenadálá výhra. Z Mnichova se ozna-
muje: Jakýs stálý host vinárny na Schellingstrasse.
jsa rozjařen, daroval onehdy číšnici, jež jej obslu-
hovala, los nemocniční loterie. Těchto dnů byl tah
a na los připadla hlavní výhra 7000 marek. Tento-
kráte štěstí nalezlo pravou adresu, neboť číšnice, jež
tak neočekávaně stala se majitelkou malého jmění,
jest dívka velmi hodná a spořádaná, jež dosud ze
svého výdělku podporovala matku a sourozence. Číš-
nice chtěla se z počátku rozděliti o výhru s dárcem
losu, ten však ničeho nepřijal, načež dívka věnovala
značnější částku chudým.
= K smrti se usmála. Ve Westwoodově pe-
kárně na Broad streetu v Newarku, N. J., zemřela
onehdy náhle paní Ellena Lakeová. Lakeová přišla
do obchodu a žádala o sklenici vody, při čemž vy-
pravovala, že se před nějakou chvílí tak nasmála, že
je až k smrti unavena. Když pak jí byla požadovaná
sklenice vody podána, klesia bez sebe k zemi a ze-
mřela dříve, nežli se přivolaný lékař dostavil. Mrtvola
byla dopravena do umričí komory. Zemřela byla 53
roky stará.
= Veterán »Comédie Francaise«. Z Paříže
se oznamuje: V »Theatre Francais« loučil se těchto
dnů slavný herec, Gustave Worms ve velkém bene-
fičním představení, jež vyneslo 43.915 franků, s je-
vištem. Worms narodil se 26. listopadu 1836 v Paříži,
kdež otec jeho byl dělníkem, a učil se sazečství.
Dosáhl ve své práci takových úspěchů, že v tiskárně
Schilierově svěřili mu sazby arménské. Mimo to
navštěvoval také konservatoř ve třídé tragéda Beau-
valeta. R. 1857 angažován byl pro menší úlohy na
»Comédie Francaise« a během let osvědčil se zejmena
v klassickém repertoiru tou měrou, že již r. 1864
stal se sociétairem. Avšak ministerstvo tohoto roz-
hodnutí jeho kollegů nepotvrdilo. Worms velice uražen
Westwoodův
Ellen Lakeová
Lakeová
Mnichov
Newark
Paříž
Worms
Theatre Francais
Gustav Worms
Comédie Francaise
Comédie Francaise
Beauvalet
6
article
opustil Paříž a hrál po deset let úlohy prvních mi-
lovníků na Michajlovském divadle v Petrohradě. Byl
pak angažován v divadle »Gymnase« a vyznamenal
se tou měrou, že všeobecně žádáno, aby se vrátil
ke »Comédie Francaise«. »Comédie Francaise« do-
konce zaplatila polovici odstupného za přerušení
jeho smlouvy s divadlem »Gymnase«. R. 1877 vrátil
se Worms opět do domu Molirova a stal sev
příštím roce sociétairem. Plné 23 roky hrál zde
úlohy prvních milovníků. V klassickém repertoiru byl
nejznamenitějším jeho výkonem Moliěrův »Misan-
thrope«, v moderním dramatě Dumasův »Ami des
femmes«. Worms jest manželem své kollegyně paní
Barrettovy.
Dumasův
Barrettův
Paříž
Petrohrad
Worms
Michajlovský divadlo
dom Molirov
Comédie Francaise
7
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
120. hra v předpl.
Ve čtvrtek 31. ledna.
4. čtvrtka.
Vstudni.
Komická opera o jednom dějství. Složil Vilém Blodek.
S textem od K. Sabiny.
Coppelia.
Balet o dvou dějstvích od Leona Delibesa. Text
napsali Charles Nuitter a Saint Léon.
Po opeře »V studni« přestávka.
Konec o 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Blodek
Leon Delibesa
Nuitter
Léon
Praha
národní divadlo . 120
8
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hod.
Ve čtvrtek dne 31. ledna.
Ve prospěch pí. Marie Švestkové.
Jako hosté vystoupí sl. M. Kohoutova a M. Hellerova.
Jací jsou ti naši muži.
Veselohra o 4 jednáních. Napsal Jul. Rosen.
2324
Přeložila El. Pešková.
Kavárna „Sport“, Praha, II., Komen-
ského nám., jest denně otevř. dorána.
Švestka
M Kohoutův
M Hellerův
Jula
Rosen
El
Pešková
Smichov
Praha
Komen
Švandův divadlo
II
11
article
Když poslední jich zvuk dozněl pod vysokým stro-
pem hostinského pokoje, slyšel jsem opět hlas Anny Va-
siljevny, vypravující o Ljubje Petrovně.
— Od samého dětství jí osud nebyl příznivý; byla
však od přirody živá a veselá a snad jen tím se zachrá-
nila od zoufalství. Její rodiče byli bohati, ale její ote
všechno promarnil; když zemřel, zanechal četnou rodinu
skoro na mizině. Její matka byla churava a tak mrzuta
až hrůza! Pocházela z knížecího rodu; nemohla si zvyk-
nouti na nedostatek. Bůh to suď, ale buďto svých dětí
nemilovala, nebo měla již tak podivnou povahu, ale Lju-
bočka mně vypravovala, že ji matka skoro nikdy k sobě
nepustila. Tak vyrůstala do šestnácti let sama, bez lásky,
bez rady, její sestry se již dříve provdaly. A vyrostla
v dívku krásnou, s chytrou hlavičkou, dovednou a by-
strou . ..
— Ano, pamatuji se na ni z Petrohradu, pravila
matinka, když brzy po svatbě přijeli do Moskvy. Lubjan-
ský ji tehdy ke mně přivezl. Ubožák! Byl do ní zami-
lován až šíleně!
— A Erazimu Ivanoviči také ve světě štěští ne-
přálo! pravila zarmouceně Anna Vasiljevna. Nedovedl
k sobě ženu připoutati. Ljubočka si jej vzala proti
své vůli.
— Ano, slyšela jsem to; ale řekněte mně, proč?
Byl v té době mlád a hezký, velice vzdělaný ...
— Měl krásnou službu a byl bohat, dodala Anna
Vasiljevna; jiná dívka by si jej byla vzala s radostí,
Sofie Michajlovno. Ale ona si mohla skoro oči vyplakat . ..
— Nelíbil se jí snad někdo jiný?
— Bylo v tom něco podobného. Byl to jakýsi stu-
dent, bydlil naproti jejímu oknu, až pod samou střechou
Anna Virginie
Petrovna
Erazim
Anna Vasiljevna
Anna
Vasiljevna
Sofie Michajlovna
Petrohrad
Moskva
12
article
co mohu s mým Fomou dělati! Ostatně se jenom nezne-
pokojujte k vůli Borisovi. Usadím jej s Francouzem nahoře
vedle Erazima Ivanoviče; budou tam bydleti s Vasou a
mohou se spolu učiti i baviti . . . Musím vám ještě říci,
Sofie Michajlovno, že ten Vasa Lubjanský jest zlatý hoch!
Jsem tak ráda, že mu zejtra přivezu druha! A on jest
celičký den samoten se svým ubohým otcem . .
— A Ljubov Petrovna není u muže? ptala se živě
matinka.
— Nahoře jest pro ni málo místa a vstává pozdě.
Ona bydlí dole v pavillonu ..
Tím lépe! řekla matinka tak tiše, že jsem
to sotva zaslechl.
Ale její přítelkyně se tázala hlasitě:
— Tím lépe?
Ale matinka nespěchala s odpovědí.
Nesmějte se, moje drahá, začla konečně jakoby
nesměle, řekla jsem to, myslíc na Borisa.
— Jak to na Borisa? ptala se opět sousedka s
zjevným leknutím.
Povím vám to upřímně, odpověděla matinka.
Borisovi jest právě šestnácte let. Držela jsem jej tak, že
jest jako děcko, vím to. Jest to však hoch vznětlivý, má
obrazotvornost; v tomto stáří to začíná v hlavě vříti . ..
Čím bude dále od takové ženské jako Ljubov Petrovna,
tím .
— Co to o ní myslíte, Sofie Michajlovno, přerušil
ji uleknutě Anna Vasiljevna a práskla hlasitě rukama.
Můj milý bože, co si to o ní domýšlíte?
Moje srdce bušilo hlasitě. »Jest to hanba poslou-
chati, raději ihned odejdi!« šeptalo mně svědomí, co
zatím zvědavost držela moje nohy přikované k podlaze.
Zapomenutá otázka.
Boris
Francouz
Erazim
Sofie Michajlovna
Vasa Lubjanský
Ljubov
Anna Vasiljevna
Vasa