3
masthead
13. září 1905.
5
article
Kanalisace Vltavy z Prahy do
Mělníka ukončena.
Kanalisace Vltavy z Prahy do
Mělníka ukončena.
(Slavnost položení závěrečného ka
mene plavidla u Hořína.)
. Velkolepé dílo technické, kanalisace Vltav
z Prahy do Mělníka a tím olevření vodní trat
dále na sever až k moři ze samého srdce Čech, do-
vršeno bylo v nedávných dnech dostavbou kanálu
hořínsko vraňanského. Nákladná stavba této laterální
spojky a zdýmadel s ní spojených však teprve věe-
rejšího dne odevzdána oficiálně službám veřejnosti.
po slavnostním aktu zapuštění závěrečného kamene
do zdýmadla hořínského.
Slavnost sama nabyla značných rozměrů. Již
dopoledne vypraveny dva parníky z karlínského
přístavu, jež hustě obsazeny byly obecenstvem; od-
poledne pak aranžována oficiální výprava k hořín-
skému zdýmadlu cestou kratší, vlakem. Rychlíkem
společnosti rakousko-nherských státních drah odjeli
o 3. hodině odpolední předsednictvím kanalisační
komise sezvaní hozté do Dolních Beřkovic, odkudž
vlakem vlečné dráhy dopraveni k parníku »Marii
Valerii«, bohatě vyzdobenému.
Účastníci slavnosti
Rychlík
Valerius
Vltava
Praha
Mělník
Hořín
Čechy
Dolní Beřkovice
6
article
K slavnosti se dostavili: Místodržitel Karel
hrabě Coudenhove, jakožto předseda komise, nejvyšší
zemský maršálek Jiří kníže z Lobkovic, president
zemědělské rady království českého Ferdinand prine
Lobkovic, vícepresident pražské obchodní a živno-
stenské komory Němec, starosta karlínský cís. rada
Ronz, členové komise a jich zástupeové: mi-
nisteriální rada Goldbach, sekční rada dr. Kaulský,
místodržitelský rada Filip, vrchní stavební rada
Rytiř, poslanec Kaftan, přísedicí zemského výboru
dr. Albert Werunsky, vrchní zemský stavební rada
baron Spens Booden, zemský stavební rada Jirsík,
vrchní stavební rada Mayer, ministerský tajemník
dr. Pollák, stavební rada z Rittershainů, okresní
hejtman Kalandra, odborní znalci: inspektor pro
plavbu vnitrozemskou, dvorní rada Schromm, vrch.
inž. Engelberth, ředitel stavby komise kanalisační stav.
rada Rubin, administrativní správce okresní hejíman
svob. pán Braun, inž. Zvěřina za inž. komoru, sekční
stavební správce vrch. inženýr Zimmler, místní stav.
správce inženýr Drahorád, splnomocněný zástupce
podnikatelství A. Lanna vrchní inženýr Winkler,
stavbyvedoucí této firmy vrchní inženýr Brousila
inženýr Papírník, inž. Prášil, zástupcové strojnických
továren: akciové továrny dříve Breitfeld, Daněk a
spol. řed. Schönbach, pražské strojírny dříve Ruston
a spol. řed. Rautenkranz, první česko-moravské to-
várny na stroje v Praze inž. Veska, strojírny Bro
movský. Schulz a Sohr v Hradci Králové rada Bro-
movský a Sohr, pan cís. rada Křižík, zástupce arcu-
mulatorové továrny Tudor a elektrické akc. továrny
Karel
Coudenhove
Jiří kníže
Němec
doktor
Kaulský
Filip
Kaftan
Werunsky
Spens Booden
Jirsík
Mayer
Pollák
Rittershain
Kalandra
Ing
Rubin
Braun
Zvěřina
komora
Zimmler
Drahorád
A Lanna
Winkler
Brousil
Papírník
Prášil
Breitfeld
Daněk
Rautenkranz
Bro
Schulz
Sohr
cís
Křižík
Tudor
Lobkovice
Goldbach
Schönbach
Praha
Hradec Králové
rada království český Ferdinand prine Lobkovice
Rytiř
Schromm
rada Bro
7
article
Kolben a spol. řed. Kolben, se strany priv. rak.-uh.
společnosti státní dráhy: centrální inspoktor cís. rada
Huth a vrchní inspektor Šebesta, okr. hejlman
v Měiníce Brožka, poříční správci vrch. inž. Ma-
chulka a Cramer, starostové okresů mělnickéhoa
velvarského s členy okresních zastupitelstev, staro-
stové obcí Vepřku, Mičehost, Dušník, Vraňan, Lužee
Zelčínu, Chramostku. Zálezlic-Zátvoru, Kozárovie
Bukole. Vrbna a Hořína s členy obecních předsta-
venstev, veledůst. pan děkan z Mělníka inful, probošt
Bernard, páni faráři z Lužce, Vrbna a Hořína PP.
Král, Kozel a Zwiefelhofer, kníž řid. panství Valina
a m. j. — Omluvili se: místodržitelský místopřeďseda
Jiří Dörfl, dvorní rada n. o. šl. Scheiner. dvorní rada
Mrasick, sekční rada dr Künstler, dr. Russ, presidení
obchodní a živnostenské komory cís. rada Řivnáč.
president českého odboru rady zemědělské P'rášek
ryt. Lanna, starosta dr. Srb s náměstky, stav. rada
Stupecký a j. v.
Kolben
Huth
Šebesta
Ing
Cramer
Dušníky
Bernard
Král
Zwiefelhofer
Valina
Dörfl
Scheiner
Künstler
doktor
Russ
Řivnáč
Srb
Stupecký
Měinit Brožek
Ma
Vepřek
Mičehost
Vraňany
Chramostek
Zálezlice
Kozárovie Bukol
Vrbno
Hořín
Mělník
Lužec
Lužee Zelčín
Mrasick
živnostenský komora cís
český odbor rada zemědělský P ' rášek
8
article
Jízda k hořinskému zdýmadlu.
Parník »Marie Valerie« plul nejdříve Labem
pak kanálem vraňansko-hořínským proti proudu ke
zdýmadlu poděl břehů hustě obsazených okolním
obyvatelstvem. Všechny obce, zejmena Mělník, oděly
se ve sváteční háv barev červenobilých a na vy.
hlídce pod zámkem shromáždily se četné zástupy
diváků, kteří blížíci se loď hlučně pozdravovali; na
pobřeží vypalovány hmoždýře.
As o půl 6. hodině přiblížila se »Marie Valerie
ke komorovému plavídlu, po jehož březích vzlýčeny
byly četně stožáry s prapory v barvách zemských a
říšských. Hlavní péči věnovalo pořadatelstvo výzdob
mostu nad komorovým plavidlem, kde na středním
pilíři obou plavidel, kol místa pro závěrečný kámen,
položeny koberce a postaven vkusný pavillon, v němě
podpisována pamětní listina.
Loď vplula do levého komor. plavidla, jež za ni
uzavřeno. Byl to opravdu mohutný dojem zdatnosti
lidského ducha, jejž práce vodní v plavidlu poskyto-
vala. Za necelých devět minut zvednuta byla led
o 8 m. 90 cm. a vplula do kanálu. Tam na břehu
zatím shromáždili se místní hodnostové, zeměpanšti
úřadníci s okresním hejtmanem p. Brožkou v čele
místní starostové, vedení p. posl. Štolcem, ducho
venstvo atd. Po hlášení severního hejtmana uvítal
místodržitele starosta hořinský p. Novůk, načež po
představení přítomných hodnostů nastoupena cesta
k místu závěrečného kamene, aby vykonán byl akt
slavnostní.
Valerius
Štolc
Mělník
centimetr
9
article
Řeči členů komise kanalisační,
První ujal se slova ředitel stavby komise kana-
lisační, stavební rada Rubín:
„Bylo to dne 27. května 1902, kdy nedaleko
tohoto místa u přítomnosti místodržitele, nejvyššího
zemského maršálka a presidenta zemědělské rady král.
českého slavnostně zahájeny byly prvním zabráním
pozemního rýpadla stavební práce na průplavu z Vra-
ňan do Hořína — a dnes po uplynutí pouze tří let do-
stává se mi opětně té vzácné cti vítati zde tyto hod-
nosty se všemi téměř pány členy kanalisační komise
jakož i ostatní slovutné pány hosty u hotové stavby
Činím tak co nejuctivěji s mocným pohnutím a s vděč
nosti v srdci jménem všech na tomto díle zúčastně-
ných, neboť dnešní den, kdy naše dílo po překonání
veskerých, mnohdy dosti značných poliží jest šťaslně
hotovo a kdy celá stavba položením závěrečného ka-
mene má býli korunována, jest pro nás nejvýše čest-
ným a památným.
Hořín
rada král
10
article
Jsem šťasten, že mohu zde při této slavnostn
příležitosti dáti o tom svědectví, že po celou dobu této
stavby panovala mezi všemi zúčastněnými povždy
jen ta nejlepší shoda: technikové a právníci svorně
přiložili ruce ke společné práci, inženýři stavební
správy i podnikalelslví slavby, zemědělští, strojnía
elektrotechničtí inženýři a architekti obětavě posťavili
svůj důmysl a své vědění do služeb velkého díla
pilné ruce našich řemeslníků a dělníků zdárně a do-
vedně provedly vykázané jim práce. Ale i obyvalelstv
území, jimž vede průplav, s porozuměním vyšlo našim
snahám vstříc a mohu řici, že i při jednání se zájem-
níky a majiteli pozemků podařilo se nám najíti onu
ceslu, která ve vzájemné shodě vedla k uspokojivému
dorozumění, lakže nikde nebylo třeba přikročiti k vy-
vlastnění. Kanalisační komise hleděla též — pokud
se lo dalo s úkolem jí svěřeným sloučiti — podporo-
vati zájmy zemědělské, a ochranné hráze na dolnín
toku Vllavy, o jichž zřízení zájemníci již po tak dlou-
hou řadu let usilovali, očekávajíce od nich kýženou
ochranu drahocenné půdy, jsou výsledkem této snahy.
11
article
Vzpomínám-li vděčně této všestranné součinnost
cítm se povinna vytknouti zvláště záslužnou činnos
našeho místního stavebního správce pana c. k. inže-
nýra Drahoráda, na jehož bedrách spočívala nejhlav.
nější čásť starostí a práce a jenž svou neúnavnou pí
a obětavoslí zasloužil si plného uznání.
Vaše Excellence, račte nyni dovoliti, aby připra-
vená zde pamětní listina, která dnešní slavnostní ak
pro budoucí časy zvěčniti má, vložena byla do závě-
rečného kamene, po jehož uložení stavba laterálního
kanálu z Vraňan do Hořína a spojených s ním plavidel
a tím i kanalisování Vltavy z Prahy do Mělníka bude
ukončeno.“
Druhým řečníkem byl místodržitel br. Couden-
hove, jenž ujav se slova pravil, že dva důvody
přiměly kanalisační komisi k tomu, aby ukončení
zdýmadla mezi Vraňany a Mělníkem oslavilo se.
Předem byla to velikost a zvláštní význam ukonče-
ných praci a pak ta okolnost, že splavnění Vllavy
pod Prahou na tomto místě bylo dokonáno. Kanali-
sační komise mohla odevzdati toto dílo veřejnému
použití v pevném přesvědčení, že vyboví požadavkům
dopravy a že také přispěje k živému hospodářskému
rozvoji na tomto veletoku. I obyvatelé břehů Vltavy
s docela jinými pocity pohlížejí dnes na toto dílo
než tenkráte, když předloženy byly plány k tomuto
Drahorád
Vraňany
Hořín
Vltava
Praha
Mělník
12
article
projektu. Četné projevy těch účastníků opravňují ko
misi ku přesvědčení, že se jí podařilo různým těn
přáním a požadavkům účastníků vyhověli.
Zejmena pokud se týče zemědělství a ochran
proti škodným následkům povodní.
K tomu přistopuje ještě naděje, že bude lze vy
užitkovati vodních sil, zde na snadě jsoucích. Nej
vřelejší dík a plné uznání věnuje kanalisační ko-
mise svým zdatným silám technickým, jež teto díle
s bystrosti vymyslily, navrhly a provedení pozorně
řídily, obzvláště osvědčenému stavebnímu radovi Ku-
bínovi. Očekává se s důvěrou, že veřejnost příznivý
úsudek kanalisační komise o jejím technickém štábu
a jeho výkonech potvrdí.
(Německy.) Administrativní orgány komise za v-
dení okresního hejtmana bar. Brauna přičinily se
svým věcným spolupůsobením o šťastné vyvedení
díla a zfakaly si rovněž bohaté zásluhy.
Stavba této právě zakončené práce svěřena firmě
Lannově. S plným uznáním dlužno dnes se vyslovil
zvláště o pražské strojírně, elektrických podnicfcl
Křižíkových, Kolbenově a všech ostatních, jež podaly
skvělé důkazy své zdatnosti.
(Česky.) Pan stavební ředitel právě mluvil o šťast-
ném spolupůsobení různých činitelů při pracích; každý
člen komise účast jejich rád potvrdí. Zvláště dlužno
ale na to poukázati, že příslušníci obou národnosti
a také zástupeové autonomních a státních úřadů
svorně a vúplné shodě se věnovali společnému úkolu.
Braun
Lannův
Křižíkův
Kolbenův
Německo
13
article
Všeobecné blaho bylo jim v tom jediným cílem. V zá-
věru řeči své vyslovil mistodržitel přání, aby toto dílo
přineslo zdar a požehnání zemědělství, průmyslu
a celému hospodářskému rozvoji království českého
zejmena pak pracovitým a zdalným obyvatelům po-
vltavské krajiny. (Výborně! Pollesk.)
Slova ujal se dále poslanec inženýr Kaftan
jako člen kanalisační komise a pravil: Úderem na
závěrečný kámen plavidla hořínského dovršeno bude
dílo, jež nemá dosud sobě rovného v král. českém,
ano ani v říši rakouské.
Uměním inženýrským byla zkrocena rychlotoká
Vltava a učiněna způsobilou nésti nejtěžší břemena,
sprostředkovati plavbu mezi veletokem labskýma
král. hlav. mástem Prahou.
Co započal olec vlasti císař Karel IV., o čem
snil první ze vznešeného rodu habsburského zvolený
král český Ferdinad I., chtěje utvořiti z Prahy upra
vením Vllavy velké emporium obchodní, na čemž
pracoval počátkem XVII. věku dvorní kancléř Zdenko
z Lobkovic, zřídiv u císařských mlýnů první pla
vidlo loďové, o co se přičiňovali za panování císa
řovny Marie Terezie proslulí hydrotekti domácí
i cizí, to bylo za vlády císaře a krále Františka Jo
sefa I. účelně provedeno a jak jako člen komise pro
kanalisuvání řek Vltavy a Labe s hrdostí pronáším.
provedeno domácími silami technickými a admini
strativními, jež s příkladnou horlivostí své obtížné
úlohy se podjaly a ji čestně vykonaly.
Kaftan
Karel Iva
Ferdinad I
Zdenko
Lobkovic
Marie Terezia
František
Vltava
Praha
14
article
Velká práce tato, jež přinese bohdá našemu
průmyslu, zemědělství a obchodu nové vzpružení
a povznesení, byla umožněna a usnadněna mocnou
podporou, které se jí dostalo bývalým předsedou
ministerstva hrabětem Badením, tehdejším místo
držitelem hrabětem Frant. z Thun-Hohensteinu, sně-
mem král. českého a jeho nejvyšším p. maršálkem
a zejmena Vaší Excellencí, jenž jste ráčil jako
místodržitel král. českého a jako předseda komisu
pro kanalisaci řek Vltavy a Labe vydatně a ne-
úmorně fedrovati loto nyní hotové, epochální dílo,
pročež cílím se povinna, vysloviti jmenovaným slo
vutným pánům, jakož i všem, již k uskutečnění
jeho působili, vroucí dík, ano mám za to, že činím
tak v souhlasu se všemi hospodářskými vrstvami a
stavy v království českém, jež vidí v kanalisovaně
Vitavě prodloužení veletoku labského vzhůru a tím
převedení požehnání moře do údolí labsko-vitavského
a do srdce naší společné vlasii, do královské Prahy
a proto budiž mně dovoleno, abych provolal neru-
šené, volné plavbě na této nové, dokonalé dráze
vodní z plna srdce:
»Fluctuat nec mergitur!«
Pak dožádáni místodržitel a maršálek, aby po
depsali
Badení
František
Thun
Hohenstein
Vltava
Praha
16
article
tohoto znění
»Za panování císaře a krále Františka Josefa I.
císaře rakouského, krále českého ald., Apoštol, krále
uherského, když byl v království českém místodrží
cím Karel hrabě Coudenhove a Nejvyšším maršálken
zemským Jiří kníže z Lobkovic postavena byla tato
plavidla s průplavem z Vraňan do Hořína komisí pro
kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách za před-
sednictví místodržícího. Stavba započata byla dne 26
května 1902 a ukončena dnešního dne položením zá
věrečného kamene. Vrchní stavební správu měl sla-
vební ředitel stavební rada Václav Rubín, sekční sta-
vební správu vrchní inženýr Emil Zimmler a místní
stavební správu inž. Alois Drahorád; admin. správu
obstaral okresní hejíman Konrád svob. pán Braun
Stavbu provedlo slavební podnikatelství A. Lanna,
železné konstrukce dodaly firmy: První česko morav
ská továrna na stroje, Pražská akciová strojírna dříve
Ruston a spol., Bromovský, Schulz a Sohr a Bralř
Prášilové a spol.; elektrické zařízení dodala akciová
společnost dříve Breitfeld, Daněk a spol., Fr. Křižík.
Kolben a spol. a továrna na accumulatory Tudor.
Na důkaz toho byla listina tato sepsána dne 12. září
léta Páně 1905 v 57. roce slavného panování J. v.
císaře Františka Josefa L.«
Pamětní listina vložena byla do mědéného, silně
postříbřeného pouzdra, k ní přidány byly všechny
běžné rakouské mince a po čísle včera vyšlých
časopisů.
Karel
Coudenhove
Jiří kníže
Lobkovic
Václav rubín
Zimmler
Ing
Drahorád
Konrád svobodník
Braun
A Lanna
Ruston
Bromovský
Schulz
Sohr
Bralř Prášil
Daněk
Křižík
Kolben
Tudor
Vraňany
Hořín
Vltava
Čechy
Francie
brzy Breitfeld
král František Josef I . císař
17
article
Poklepy na závěreční kámen zahájil pan místo
držitel heslem: »Bůh žehnej toto dílo«. Na to klepal
na kámen: nejvyšší zemský maršálek, princ Ferdi
nand z Lobkovic, posl. inž. Kaftan, přední funkci
onáři komise kanalisační, někteří pp. starostové ald
Pak byl závěreční kámen, na němž vyryt jest leto
počet 1905, vložen do svého místa a zacementován
čímž slavnost byla skončena. Po prohlídce elektrárny
vstoupili pražští účastníci opět na loď, která vydal
se na cestu kanálem. Mistní účastnici pozvání byl
do kantiny hořinské, kdež pohostěni
K deváté hodině přibyla »Marie Valerie« do Ne-
lahozevse, kdež účastníci vystoupili a vstoupili de
salonních vagonů, ochotně společností státní dráhy
zapůjčených a vrátili se po půl 11. hodině do
Praby.
Popis laterálního kanálu.
Laterální kanál od Vraňan k Hořínu odbočuje př
mo nad obcí vraňanskou na levém břehu Vltavy, od-
dělen jsa od řeky zdí 340 m. dlouhou, která dále
přechází v násep a zářez vlastního kanálu.
Plavební kanál veden jest nejprve obloukem
kolem obce vraňanské dále směrem skoro přímým
kolem obcí Lužce, Chramostku, Zelčína a Vrbnak
obci Hořínu a ústí zde asi 300 m. pod ústím Vltavy
přímo pod věži mělnickou do velkého Labe. Tak
přetíná pobočný kanál as v tětivě oblouk, který tvoři
Vltava před ústím svým do Labe, v němž největší
překážky plavební nahromaděným štěrkem se podá-
valy a vyhýbá se zátopě, kterou velké vody vltavské
a labské širé rozlohy polí a luk na stoku obou řek
často zastihují.
Ferdi
Lobkovic
Ing
Kaftan
Valerius
Vraňany
Hořín
Vltava
Lužec
Chramostek
Zelčín
velký Labe
Labe
18
article
Kanál jest celkem 10 km. dlouhý, ve dně 18.40
m. a v hladině vodní 28.40 m. široký, o hloubce nej-
méně 2.5 m.; v těchto rozměrech příčných příbližny
obraz budoucích kanálů plavebních v Rakousku. Voda
nahání se do kanálu jezem hradlovým na hořejším
konci kanálu u Vraňan postaveným, který má délky
100 m. a zdýmá vodu v poslední zdrži vllavské až
k Miřovicům. K propouštění vorů a menších lodi pro
dopravu místní v trati vltavské od Vraňan dolů vy-
stavěny jsou v tomto jezu propust vorová a malé
plavidlo 60 m. dlouhé a 8.3 m. široké.
Kanál plavební uzavřen jest hned u obce vra-
ňanské dvěma páry vrat železných 12 m. širokých.
z náchž vrala větší, 5.7 m. vysoká, brání vstupu velk
vody do kanálu a na celou rozlohu pozemků na levém
břehu ležicích. Nižší vrata, 8.1 m. vysoká, slouži
k tomu, aby zabráněno bylo vyprázdnění plavebního
kanálu v těch časech, kdy následkem blížící se velké
vody, aneb při nastalých mrazech jez vraňanský
sklopiti se musí, čímž voda v řece Vltavě klesne.
Udržením vody v kanálu poskylne se lodím v něm
plujícím času, aby dostaly se skrze plavidla hořín-
ská do Labe. Pilíře vratové uzavírky ve Vraňanech
nesou zároveň most o 16 m. rozpnuti, kterým pře-
vádí se přes kanál cesta z obce ku přívozu.
V další trati kanálu přepnut jest průplav ješti
dalšími sedmi mostv zeleznými v rozpnutí 24 m. , kle-
rými převádějí se 4 okresní silnice, 2 polní cesty a že-
leznice Jenšovice-Lužec přes průplav.
Pro každou obec, která leží vedle kanálu, zřízena
nákladem londu kanalisačního překladiště, kde možno
zboží a plediny polní nakládati a vykládali. U Lužce.
Rakousko
Vraňany
Vltava
Labe
Lužec
km
19
article
Zelčína a Vrbna zlízeny jsou přístavy, v nichž lze
se lodím též obrátiti. Kanál plavební zaříznut jest do
půdy po většině nad míru propustné a to do písku
štěrku. Aby voda z něho neprosakovala bylo dno
svahy jeho vybelovány vrstvou betonu 20 cm. silnou,
čímž docíleno též ochrany svahů proti účinkům vlno-
hití při projíždění parníků. U Zelčína, Vrbna a Ho-
řína veden jest kanál mezi mohutnými hrázemi, které
u Hořína dostupují až 9 m. výšky. Hladina vodní v
kanálu udržuje se vodorovná. Poněvadž pak řeka o
Vraňan k Hořinu vykazuje značný spád, leží za nor-
málních stavů hladina vodní v kanále 8.9 m., při
nízkých labských vodách až 10 m. nad hladinou vody
v Labi. Ke spouštění a zdvihání lodí na tento značný
spád slouží plavidla hořínská, umístěná asi ve vzdá-
lenosti 1 km. od ústí kanálu do Labe. Plavidhla hořín-
ská mají dvě komory vedlo sebe ležící, z nichž menší
vykazuje 73 m. dělky, 11 m. šířky, větší 137.5 m
délky, 20 m. šířky a poskytují možnost proplaviti bud
jednu nebo čtyři lodi nákladní po 600 tunách, to
jest 60 vagonů nákladu. K naplnění svému potřebuje
malé plavidlo 8000 m a velké 26.000 m' vody. Při
těchto rozměrech a značném spádu jsou plavidla ho-
řínská tím časem největšími plavidly na vodních ce-
stách vnitrozemských v Evropě. Veliký tlak vodní na-
plněných komor vyžadoval mohutné rozměry postran-
ních zdí, zvláště pak vrat v dolejším ohlaví plavidel.
Zelčín
Vrbno
Hořín
Vraňany
Hořina
Labe
Evropa
centimetr
km
20
article
Ohlaví to jest překlenuto mostem pro polní ceslu
a klenba jcho, o kterou opírají se spodní vrata, pro-
vedena jest konstrukcí železobetonovou, poněvadž
musí vzdorovati vodnímu tlaku asi okrouhle 400 tun.
Spodní vrala, která uzavírají celý světlý otvor pod
mostem, jimž lodě směrem od Labe do komory plují.
podrobena jsou tlaku asi 850 tun a vykazují proto
mohutnou konstrukci nýtovanou z nosičů 90 cm. vy-
sokých s krytem puklicovým. Jedna vrata jsou okrouhle
10 m. vysoká, šířky 12.5 m. a váží s mechanismy
příbližně 95 tun. I ostaní zařízení na plavidlech jsou
moderním způsobem sestrojena, aby proplavení lodí
co možno bylo urychleno. K pohybu stavidel, ho
řejších i dolejších vrat a otočných pacholat, k vlečení
lodí i k osvětlování plavidel uživá se elektrického
proudu, který vyrábí se v centrále elektrické na po-
hon vodní o 31 IIP, která umístěna jest ve vkusno
budově na střední zdi plavidel. V dolejších ohlavícl
užito poprvé k uzavření obtokových kanálů, jimiž
voda z plavidel do spodního kanálu při prázdněn
se vypoušti, stavidel segmentových, která se osvěd-
čují vzdor vysokému spádu zvláště velkou těsnostía
snadným chodem, Při vypouštění plavidel chrli ob-
tokové dva kanály z každé komory při počátku prázd-
nění asi 60 m. vody za vteřinu, to jest množství, kter
vede Vllava za normálního svého stavu a to při tlaku
téměř 10 m. s velikou rychlostí, takže pod plavidly
nastává mohutný var, který ale brzo přechází v klidný
proud v spodním kanálu.
Labe
21
article
Plavidla hořínská postavena jsou v bezprostřední
blízkosti zámockého parku hořínského, porostlého
hustým a vysckým stromovím. Toto okolí, jakož i roz-
měrnost dolejšího ohlaví a další okolnost, že plavidly
vstupuje se jako branou z Labe na kanalisovanou
Vllavu, byly kanalisační komisi pohnutkou, aby do-
lejší průčelí této monumentální stavby vyzdobila ar-
chilektonicky v rysech jednoduchých, ale vkusných
při čemž využito s výhodou různých barev stavebních
hmot, které Povltaví podává.
Stavba kanálu laterálního jest jedním z největších
oljektů u nás posud provedených, o čemž svědčí okol-
nost, že jen stavby a opevnění na kanálu vyžadovaly
zdiva z lomového kamen a betonu 112.200 m2, zá-
hozů kamenných 31.000 m, dlažeb 86.000 m2 a že
celý výkop na kanále obnášel 1,400.000 m'. Tohoto
výkopu využila komise kanalisační částečně také ke
zřizení hrází ochraných po obou březích Vltavy, kte-
rými chráněny budou obce i širé roziohy plodné
půdy proti zpustošení velkými vodami. Kromě toho
byly pozemky nízko položené úrodnou zemí při vý-
kopu přebývající vysypány a výnosnost jejich tak
podstatně zvýšena
Takovým způsobem hleděla komise vedle zájmo
plavebních pokud možná nejvice podporovati i zájmy
zemědělské a zájmy veřejné jednollivých obcí, které
velikými vodami každoročně velké škody trpí. Zá-
jemníci uznali také prospěšnost tohioto díla ochran-
ného a obce Vrbno, Zálezlice a Zátvor postavily na
památku vkusný pomník v obci Vrbnu.
Provedení všech těchto prací započalých na jaře
roku 1902 firmou A. Lanna v Praze vyžadovalo pro
rozsáhlost svou období 31/4 léta, ačkoliv užíváno bylo
při odkopech i transportu hmoj stavebních strojů a
zaměstnáno na staveništi průměrně asi 1200 osob.
A Lanna
Labe
Vltava
Vrbno
Zálezlice
Praha
m 2
22
article
Kromě toho pracovala celá řáda dělníků v lomech.
při transportu kamene na lodích, v dílnách i lovárnách
a při montáži konstrukcí železných atd. Dělníci, na
staveništi zaměstnaní, byli léměř výhradně z okoli.
Tím, že nalezl pracující lid zaměstnání při stavbách
kanalisačních, ochráněna byla mnohá rodina od nedo-
statku, který následkem neúrody v posledních letech
v krajině povltavské na lid doléhal. Letošním rokem
z jara práce slavební byly z hruba dokončeny, takže
zbylo provéstí již jen montáž elektrických přístrojů
a obsáhlé zkoušky zdýmací. Dne 31. července byl
odevzdán průplav na obzvláště naléhavé žádosti zá-
jemníků plavby prozatímně veřejné dopravě.
Vedle firmy podnikatelství staveb A. Lanna v Pra-
ze zúčastnily se při zřizení zvláště železných kon-
strukcí firmy: Bromovský, Schulz a Sohr v Hradci
Králové, Českomoravská továrna na stroje v Praze,
akciová továrna dříve Ruston v Libni, akciová stro-
jirna dříve Breitfeld, Daněk v Karlíně, Bratří Prášilové
a spol. v Libni, Fr. Křižik, elektrotechnický závod
v Karlíně, akciová společnost dříve Kolben a spol. ve
Vysočanech a akciová společnost závodů accumula-
torových Tudor na Král. Vinohradech. Při navrhování
i provedení celého tohoto díla zaměstnány byly ve-
směs síly domáci, jak inženýři tak lid dělný, a užito
vesměs domácího staviva. Stavby kanalisační na Vlta-
vě jsou tímto skončeny a lze tudíž s jistotou očeká-
vati, že již nyní, tím více pak později, až Labe z Měl-
nika do Ústí bude uplavněno, dovede domácí průmysl
a obchod těžiti z výhod, které poskytuje každé vodní
dráha, zvláště pak Labe, vedoucí k velkému obchod-
nimu středisku svělovému Hamburku a krajinám zá-
mořským.
Bromovský
Schulz
Sohr
Breitfeld
Daněk
Tudor
Král
Hradec Králové
Praha
Libeň
Karlín
Francie
Ústí
Labe
Hamburk
podnikatelství stavba A . Lanna
Vysočan a akciový společnost závod accumula
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Smutná kapítola. Včerojší náš článeček.
uveřejněný pod tímto záhlavím v denní rubrice.
vzbudil v jistých kruzích — a ku podivu právě
v těch, jichž se netýkal a jež pisatel na mysl
neměl a jak patrno ze znění článečku toho, ani
míti nemohl — ničím neodůvodněné vzrušení.
Pisatel měl na mysli několik konkretních pří-
padů, kdy slibný závod český »ukciový« po
krátkém trvání a neúspěšné práci přešel do
rukou jednotlivce, a sice národního odpůrce,
neb člověka aspoň národně vlažného a v jeho
rukou prosperoval. Což není známa smutná
historie nejednoho z našich cukrovarů? Což
není znám osud nejednoho jiného závodu
českého akciového, jenž naprosto zklamal oče-
kávání v něj kladené a nijak nepřispěl
ku povznesení našeho hospodářského renomé
Má se to všechno zamlčovati a tajiti, aneb je
spíše povinností povolaných kruhů i veřejného
tisku pátrati po příčinách neúspěchů v tomto
směru a zasazovati se o to, aby jim bylo na
příště vyvarováno? V čem větší vlastenectví,
bříchy na úkor dobré věci pokrývati pláštěm
křesťanského milosrdenství, neb je odhalovatia
o to pečovati, aby se na příště a na prospěch
německo-židovských konkurentů neopakovaly
Pisatel onoho článku, jenž poměry zná a jenž
nadšen je myšlenkou povznésti český obchod,
ani tušení neměl, že by článek jeho vzbudil
nelibost mezi obchodníky jednot-
livci, o nichž vl, jak krušně dobývati si
musili posici a jejichž osobní solidnosti
dotknouti se ani ve snu mu nenapadlo. Jak
možno za to míti, že chtěl pisatel shrnouti ve
24
article
svou oprávněnou kritiku firmy jednotlivců a re-
elní firmy společné, jež průkaz o své způsobi-
losti a zdatnosti provedly již tím, že namnoze
již po léla existují a že se značným úspěchem
jako stateční zákopníci dráhu upravují českému
obchodu, jenž nedávno ještě i ve hlavním našem
městě nalézal se v plenkách? Což není v člá-
nečku na mnoha místech zjevně a určitě na-
značeno, oč pisateli šlo? Což nepraví se ke
konci, že nedostatky tam uvedenými trpělya
trpí, jisté podniky akeiové, naprot
tomu že všechny, jež vad těch s
vystříhají, dobře a utěšeně pro-
sperují? Ti, kdož se rozčilují pro náš člá-
nek, měli ho s větší pozorností přečísti a uvá-
žiti i byli by jako uznaní obchodníci solidní, jichž
se výtky týkati nemohly, s uznáním stiskli ruku.
Ne proti obchodu našemu, ale v jeho zájmu
psán článek, jenž, jak již řečeno, čelil zvláště
proti lehkovážnému zakládání akeiovýcha
společných podniků, jež pracují s cizím
kapitálem a v jejichž reelnost ten, kdo v nich
peníze ukládá, spoléhá a spoléhati musí. A že
kárná slova, jež na obchodníky skutečné, na
obchodníky povoláním se ani nevzlahují, jen
těm platila závodům, jež smutně skončily
mnoho lidí vlastenecky důvěřivých poškodily,
o tom přece nebude pochybovati, kdo bez před-
pojetí a prost stavovské, nyní ovšem valně po-
vzbuzené nedůtklivosti si článek náš přečte.
25
article
Aneb jsme chváliti měli snad působení závodů
a jejich zdatnost a solidnost, o nichž pronášeli
se naši obchodníci věci znalí již dříve právě
lak jako dnes my? Aneb je snad dovoleno
poctivé slovo říci jen v ústraní, aby to nikdo
neslyšel? Víme velmi dobře, že oproti žádnému
druhému stavu nemá věc národní tak velikých
povinnosti ke vděku, jako oproti našim českým
obchodníkům, kteří dobyli si postavení svého
právě přičinlivosti a reelností. Však není právě
tam, kde mnoho slunce, také dosti stínu a má
být snad zapovězeno stiny tyto plašiti? Máme
za to, že v tomto případě jde o pouhé nedo-
rozumění.
— »Úslní« jazyková nařízení pro slezské
soudy, o nichž na základé německých zpráv
psáno na tomto místě v čísle nedělním, rozplý
vají se opětně téměř v niveč. Jak sděluje
brněnský německo-liberální denník, bylo jeho
redakci na příslušný dotaz u vrchního zemského
soudu moravsko-slezského praesidialiter sdělono,
že tam o vydání ústního nařizení pro Slezsko
není ničeho známo. K věci sděluje »Neue Freie
Presse«, že případ, kterýž zavdal v Opavě
podnět k novým obavám před provedením jazy-
kových nařízení, udal se u soudu v Jindřichově
na Krnovsku, nenáležítém k oněm okresům,
kteréž vázány jsou vyřizovati v obou jazycích
zemských. Soud ten odepřel vyhověti české
exekuční žádosti, a k odvolání nařídil brněnský
vrchní soud zemský vyřízení české žádosti
česky. President opavského soudu zemského
vydal se na to osobně do Brna, kdež vrchnímu
presidiu učinil rozklad proti příznivému vyřízení
rekursu, poukazuje zejmena na rozčilení slez-
ských Němců. Jeho zakročení mělo prý jenom
půl úspěchu. Vrchní zemský soud v Brně
uznal, že jindřichovský soud není vázán vyři
zovati česká podání, nařídil však současně, aby
zmíněná exekuční žádost byla vyřízena č e s ky
i německyl
Němec
Slezsko
Opava
Jindřichov
Krnovsko
Brno
Neue Frei Presse
26
article
— A přece jen plní české děti německé
školy. Upozornili jsme již před dvěma léty a
upozorňujeme znovu, že všeliké vyhlášky, aby
Čechové jen do českých škol své děti dávali,
nic nejsou platny, jestliže pánové na radnici.
vlastně na radnicích, osobně s rodiči nepro-
mluví, jim vážně věe nevysvětlí a o nebezpe-
čenství, jež hrozí dětem v cizojazyčné škole,
zvláště německé, nám nepřátelské, jich nepoučí
Když před několika léty na př. ve Vršovicích
radnice prostřednictvím předáků obecních i úřad-
níků záležitosti této se ujala a s pobloudilými
rodiči na úřadě o jich neblahém úmyslu před
zápisem náležitě pojednala, mělo to takový úči-
nek, že v šulfrajnské škole tamější téměř samé
jen německé děti zůstaly, tak že se podobalo,
že bude tu jedné třídy až dost. Že však v ná-
sledujíeích letech od toho, ovšem méně pohodl-
ného prostředku upustili a po přikladu Prahy,
Král. Vinohradů i jiných obel pouze vyhlášky
tištěné na nárožích uveřejnili, plnila se řečená
škola ve vší tichosti tou měrou, že má již čtyři
třídy a že jich bude míti lelos ještě více.A
jakž by neměla, když, jak se nám právě ozna-
muje, z jedné tamni české školy na 50 dět
ohlásilo svoje přestoupení do školy německé
Uvážime-li, že jsou v této obci 4 školy, mů-
žeme si pomysliti, kolik asi našich dětí ze všech
těchto čtyř škol do záhuby uvrženo bude.A
právě tak jako ve Vršovicích, mají se věci
i v ostatních obeích. Proto voláme dnes opět:
buďte na stráži, zápís nastává, konejte svou
povinnost! Na Král. Vinohradechje
dosud mnoho nesvědomitých českých rodičů,
kteří své děti posilají do škol německých. Pozdě
pak rodiče nařikají, že jejich děti nejsou ani
ke studiím, ani k řemeslu a obchodu, krátce,
že jsou z nich omrzeli, nešťastní tvorové, sobě
i rodičům na obtíž a národu svému bez užitku.
Čecho
Král
Vršovice
Praha
27
article
Letos přátelé těchto nebohých českých dětí uve-
řejní jména všech českých rodičů, kteří i na
dále proti své krvi a proti svému národu budou
hřešiti a dají české děti do německé školy. -
Stává se často, že správce školy musí odmit
nouti děti nešestileté, je-li do třídy za-
psán zákonitý počet děti: 80. Rodiče odchá-
zejí ze školy s rozhořčením, že dají své dítě
zapsati do německé školy. Témto rodičům při-
pomínáme, že správce školy koná jen svou po-
vinnost, odmítne-li nešestileté dítě, je-i
třída přeplněna. V ministerském nařízení
ze dne 20. srpna 1870 v § 2. se praví, že
děti, kterým při početí školního roku jde na
šestý rok, mohou jen s přivolením místní školní
rady přijaty býti. Toto povolení může se dáti
jen dětem, které jsou na těle i na duchu do-
spělé, a jen dotud, pokud se tím nevykročuje
z počtu žáků zákonem vyměřeného, t. j. 80.
28
article
— Kluby občanské. Staroměstský
občanský klub má výborovou schůzi dne
o 8. hodině večerní v restauraci pana Sochůrka
»v Kopmance«. Páni členové klubu jsou víláni.
Při schůzi přijímání nových členů. — Kl ub
voličů novoměstských upozorňuje jako
léta minulá pp. poplatníky na Novém městě praž-
ském, že seznamy voličů novoměstských jsou vy-
loženy pouze do 22. září v hotelu »u zlaté
husy« na Václavském náměstí v I. patře. Jest
žádoueno, aby každý, jenž dle své poplatnost
nárok má státi se voličem, nahlédl do seznamů
těch, zda je tam zapsán. Není-li, pozbude volič-
ského práva, i když má, jak volební řád před-
pisuje, za celý rok 1904 daně zaplaceny. Lon-
ského roku mnohý poplatník zůstal dlužen ne-
patrný zbytek daně několika krejcart
obnášející, aniž by o tom věděl a lím práva
volebního pozbyl. Zbytky daní za rok loňský
možno do 20. září doplatiti a při doplacení hned
volební právo reklamovati. Po uplynulé lhůtě
22. záři jest každá reklamace marnou a bezvý-
slednou. Výbor klubu opatří rád a ochotně vše,
nahlédne do seznamu, vyreklamuje volební právo
každému, kdo ústně neb korrespondenčním listkem
o to kteréhokoliv člena výboru požádá. — Ob-
čanský klub v Praze-Libni koná
dnes 13. září výborovou schůzi »u Hubínků«
o 8. hodině večerní. Porada důležitá; přítomnost
všech členů výboru nutna.
— Rodinné zprávy. V tyto dni slavili manželský
sňatek slečna Marie Císařova z Král. Vinohradů
a pan inžchem. Josef Hanuš, docent na c. k. čes.
vys. škole technické v Praze. — Slečna Mařenka D.
Sochůrek
Klement
Hubínek
Císařův
Král
Josef Hanuš
Václavský náměstí
Lon
Ob
Praha
Libeň
staroměstský občanský klub
čanský klub
29
article
S'chulzova, sestra pp. inž. Karia A. Schulze, to-
várníka strojů, a Josefa V. Schulze, oekonoma, slaviti
bude manželský sňatek s panem inženýrem Josefem
Prokopem, továrníkem strojů v Pardubicích, dne
16. září v chrámu sv. Ducha v Hradci Králové.
— Úmrtí. V úterý dne 12. t. m. zemřel zde po
delší chorobě pan Josef Podhorský, býv. obchod-
ník s rybami a nájemce pražských náplavek, měšťan
pražský a majitel domů. Pohřeb bude ve čívrtek dne
14. t. m. o 3. hod. odpol. z chrámu u sv. Salvátora
(Křižovnické náměstí) na hřbitov olšanský. — V Pří-
brami zemřel v pondělí dne 11. září po trapné ne-
moci pan Alois Kruliš, c. k. cvičný učitel a člen
zkušební komise pro školy obecné a měšťanské,v
65. roce věku svého. Pochován bude dnes ve středu
13. září o půl 5. hod. odpol. na místní hřbitov. —
V pondělí zemřel důst. p. Jan Janata, ev. rel.
[arář v Chlebích a senior obvodu poděbradského na
odpočinku, v 80. roce věku svého. Pohřeb konati se
bude zejtra o půl 11. hod. dopol. v Chlebích. Věnce
se s díky odmítají, obnosy na ně určené ať se vě-
nují ve prospěch ústavu kazatelo vdovského a uči-
telo-vdovského.
— Městská rada pražská nemohla včerejší schůzi
konati, poněvadž kromě předsedajícího náměstka p.
stav. Seiferta bylo přítomno pouze 11 členů. Na pro-
gramu byla řada důlezitých záležitostí stavebních a
školských.
— Zastupitelstvo města Čisté oslavilo dne 9. září
25letě trvání Ústřední Matice školské za spolupůsobení
veškerých zdejších spolků a korporací. Za veškeré
dobročinné skutky a dárky, za proslov faráře A. No-
váka, který vkrátké a promýšlené řeči naznačii účei
slavnosti a vyložil zásadu, že české děti patří jen do
české skoly, vzdává městská rada nejvřelejší díky.
S chulzův
page
Ing
A Schulz
V Schulz
Prokop
svatý . duch
Podhorský
svatý . Salvátor
Kruliš
Janata
Seifert
Pardubice
Hradec Králové
křižovnický náměstí
Olšanský
Chleby
30
article
— Vyznamenání. Hospodářský spolek pro okresy
chrudimský, nasavriský a hlinecký odevzdal přísedí-
címu zemského výboru Karlu Adámkovi depu-
lací, skládající se z přeďsedy p. řed. Štěpánka a pp.
ředitele Bauera a jednatele Fendrycha, diplom čest-
ného členství velké ceny umělecké. Obec Ranná
zvolila poslance Karla Adámka česiným obča nema
odevzdala mu deputací obecního představenstva umě-
lecky zholovený diplom
— Na památku 40letého trvání koná okresní za-
stupitelstvo hlinecké v den sv. Václave dne 28. září
t. r. slavnostní zasedání za předsedání slarosty K.
Adámka, kterýž po plných 40 let všem zasedá ním
tohoto sboru předsedal,
— C. k. ředitelstvo pošt a telegrafů v Prazea
telefon ve Velvarech. Píše se nám z Velvar: Jest
bez příkladu jednání pražského ředitelstva pošt a
telegrafů s naším podřipským okresem v otázce vý-
stavby telefonu v kr. městě Velvarech. O telefon
ucházel se okresní výbor hned za starostenství p.
H Jandy v r. 1900. V únoru 1902 došla konečně
odpověď, ale slyšte poďmínku! lze prý okresnímu
výboru vybověli jen tehdy, svolí-li k tomu, aby při-
pojena byla síť velvarská k trvající telefonní síti
v Kralupech pomocí zvláštního vedení podél erární
silnice Velvary-kralupské a uhradí-li okresní výbor
30 proc. nákladů stavebních, odhadnutých obnosem
Adámek
Štěpánek
Bauer
Fendrych
Ranná
svatý
Václav
K Adámek
H Janda
Velvary
Kralupy
31
article
K 2800.—. Okresní výbor žádal připojení ke hlavní
linii Praha—Ústí n. L., která na 30 kroků vzdálena
jsouc od poštovního úřadu velvarského prochází
městem. Odůvodnilo pak ředitelství pražské vedení
telefonu na Kralupy a připojení k tamní centrále
ponkazem, že by centrála velvarská zdržovala hlavní
spojení Praha—Ústí. Máme ale pocit, že tu spíše
hrála úlohu otázka národnostní a že tato přeměna
měla býti odstrašením interessentů velvarských, aby
vzali žádost zpět. Jest přímo karikaturou na moderní
prostředek dorozumívací ve století elektřiny, když
strážce výhradní tohoto prostředku nutí občanstvo,
toužící po zavedení jeho, aby s Prahou i ostatním
světem se dorozumivali 11/2 hodiny vzdálenou
centrálou kralupskou a aby si toto čiperné spojení
ze 30 proc. zaplatili sami vedle nákladů abonentního
vedení a při tom se hezky dívali, jak po náměstí
prochází dobře opatřené vedení Praha—Ústí! Ale
ani na tom není dosti. Když okresní výbor přistoupil
ve své blahovolnosti k této neslýchané podmínce a
když po zakročení našich poslanců letos došlo
k realisaci stavby, tu učinilo opětně pražské ředitel-
stvo stavbu odvislou od toho, když okresní výbor
zvýší příspěvek stavební z 840 K na 1515 K. A když
okresní výbor udiven táže se, jak má rozuměti
tomuto zvýšení, odepíše se mu: za účelem nutného
šetření vysokých ovocných stromů jest zapotřebí
jednak vyměniti nynější ohnuté nosiče trvajícího
telegrafického vedení nosiči příčnými a asi 17 sloupa
nahraditi vyššími. To odváží se odepsati samospráv-
nému sboru poštovní ředitelstvo! Reditelstvo pošt
musí opraviti pro vysoké aleje telegrafní vedení.
Praha
Kralupy
Ústí
32
article
Okres žádá za vedení telefonní. Snadné rozřešení.
Telefonní vedení povede se po tyčích dosavadníbo
vedení telegrafuího a poněvadž vedení to jest ne-
dostatečné a vyžaduje nutné opravy, zaúčtuje se
prostě oprava tato, representující částku 2250 K, na
konto dychtivých, pokrokumilovných obchodníkůl
Tak to chodí v našem milém Rakousku ! Když český
okres a to okres na bohatém, průmyslovém Podřip-
sku, 4 hodiny od Prahy, chce si dopomoci k moderní
vymoženosti obchodní, o niž se všude jinde slará
stát z vlastních prostředků, musí platiti, platitia
zase platiti. Jako bajkou nám rakouským občanům
pipadá vyprávění o Dánsku, kde každý téměř statek
požívá dobrodiní telefonu. U nás po velkých obětech
stavebních budeme ještě za každou rozmiuvu hradii
připojení do Kralup, neb nebude dle ujištění přísluš-
ných kruhů rozmluva Velvar s Kralupy bezplatna.
— Pro vzdělání lidu. Jest nepopíratelno, že v
vzdělanosti národa spočivá základ jeho blahobytu.
Avšak jen tenkráte lze mluviti o národě vzdělaném.
kde kultura vnikla do všach jeho vrstev. Žádná
vrstva národa nesmí být ze vzdělání vyloučena.
V naší době pokročila sice vzdělanost tak daleko, že
každému člověku možno ve škole obecné nabývati
nejpotřebnějších základů vědění. Avšak z různých
příčin zůstává působení školy u mnohých bud
úplně bez úspěchu nebo pro život nedostatečným.
Rakousko
Praha
Dánsko
Kralupy
Velvary
33
article
Mnozí lidé teprve v pozdnějších letech dojdou k po-
znání, že jim mnoho scházi, aby věděním vyrovnali
se ostatním spolnobčanům své vrstvy. O tomto ne-
dostatku vzdělání lidu uvažoval na popud svého
předsedy p. Ad. Prokopa Spolek pražské b
učitelstva ve svých schůzích a usnesl se praco-
vati ku prohloubení základních vědomostí u nejšír-
ších vrstev lidu. Za tím účelem si předsevzal pořá
dati lidové kursy vzdělávaci, v nichž by
se poskytovalo každému zdarma onoho průměrného
vzdělání, jehož na každém jednotlivci vyžaduje živol
a společnost lidská. Letošním rokem hodlá pořádali
zmíněný spolek kurs pro analfabety, t. j. lidi
neumějící čísti a psáli svým mateřským jazykem.
Bohužel i u nás nachází se poměrně dosti ještě lidí,
kterým scházejí tyto základní dovednosti, jimiž lze
otevříti brány k ostatnímu vzdělání. Nechceme tu
uvažovati o příčinách tohoto smutného zjevu, leč
chceme pracovati přímo k jeho odstranění. Kurs
výše jmenovaný bude večerní, bezplatný a každému
škole odrostlému přístupný (pro obé pohlaví). Učitelé
pro tento kurs se již přihlásili. Kdo neumí ještě čísti
a psáti a chtěl by se tomu snadno a v krátké době
naučiti, nechť se bez ostýchání přihlásí v době do