ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d2070550-78ed-11dc-b6e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 135, place 103, org 15, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNY LISY
3 masthead
13. září 1905.
4 masthead
Číslo 252.
5 article Kanalisace Vltavy z Prahy do Mělníka ukončena.
Kanalisace Vltavy z Prahy do Mělníka ukončena. (Slavnost položení závěrečného ka mene plavidla u Hořína.) . Velkolepé dílo technické, kanalisace Vltav z Prahy do Mělníka a tím olevření vodní trat dále na sever až k moři ze samého srdce Čech, do- vršeno bylo v nedávných dnech dostavbou kanálu hořínsko vraňanského. Nákladná stavba této laterální spojky a zdýmadel s ní spojených však teprve věe- rejšího dne odevzdána oficiálně službám veřejnosti. po slavnostním aktu zapuštění závěrečného kamene do zdýmadla hořínského. Slavnost sama nabyla značných rozměrů. Již dopoledne vypraveny dva parníky z karlínského přístavu, jež hustě obsazeny byly obecenstvem; od- poledne pak aranžována oficiální výprava k hořín- skému zdýmadlu cestou kratší, vlakem. Rychlíkem společnosti rakousko-nherských státních drah odjeli o 3. hodině odpolední předsednictvím kanalisační komise sezvaní hozté do Dolních Beřkovic, odkudž vlakem vlečné dráhy dopraveni k parníku »Marii Valerii«, bohatě vyzdobenému. Účastníci slavnosti
Rychlík Valerius Vltava Praha Mělník Hořín Čechy Dolní Beřkovice
6 article
K slavnosti se dostavili: Místodržitel Karel hrabě Coudenhove, jakožto předseda komise, nejvyšší zemský maršálek Jiří kníže z Lobkovic, president zemědělské rady království českého Ferdinand prine Lobkovic, vícepresident pražské obchodní a živno- stenské komory Němec, starosta karlínský cís. rada Ronz, členové komise a jich zástupeové: mi- nisteriální rada Goldbach, sekční rada dr. Kaulský, místodržitelský rada Filip, vrchní stavební rada Rytiř, poslanec Kaftan, přísedicí zemského výboru dr. Albert Werunsky, vrchní zemský stavební rada baron Spens Booden, zemský stavební rada Jirsík, vrchní stavební rada Mayer, ministerský tajemník dr. Pollák, stavební rada z Rittershainů, okresní hejtman Kalandra, odborní znalci: inspektor pro plavbu vnitrozemskou, dvorní rada Schromm, vrch. inž. Engelberth, ředitel stavby komise kanalisační stav. rada Rubin, administrativní správce okresní hejíman svob. pán Braun, inž. Zvěřina za inž. komoru, sekční stavební správce vrch. inženýr Zimmler, místní stav. správce inženýr Drahorád, splnomocněný zástupce podnikatelství A. Lanna vrchní inženýr Winkler, stavbyvedoucí této firmy vrchní inženýr Brousila inženýr Papírník, inž. Prášil, zástupcové strojnických továren: akciové továrny dříve Breitfeld, Daněk a spol. řed. Schönbach, pražské strojírny dříve Ruston a spol. řed. Rautenkranz, první česko-moravské to- várny na stroje v Praze inž. Veska, strojírny Bro movský. Schulz a Sohr v Hradci Králové rada Bro- movský a Sohr, pan cís. rada Křižík, zástupce arcu- mulatorové továrny Tudor a elektrické akc. továrny
Karel Coudenhove Jiří kníže Němec doktor Kaulský Filip Kaftan Werunsky Spens Booden Jirsík Mayer Pollák Rittershain Kalandra Ing Rubin Braun Zvěřina komora Zimmler Drahorád A Lanna Winkler Brousil Papírník Prášil Breitfeld Daněk Rautenkranz Bro Schulz Sohr cís Křižík Tudor Lobkovice Goldbach Schönbach Praha Hradec Králové rada království český Ferdinand prine Lobkovice Rytiř Schromm rada Bro
7 article
Kolben a spol. řed. Kolben, se strany priv. rak.-uh. společnosti státní dráhy: centrální inspoktor cís. rada Huth a vrchní inspektor Šebesta, okr. hejlman v Měiníce Brožka, poříční správci vrch. inž. Ma- chulka a Cramer, starostové okresů mělnickéhoa velvarského s členy okresních zastupitelstev, staro- stové obcí Vepřku, Mičehost, Dušník, Vraňan, Lužee Zelčínu, Chramostku. Zálezlic-Zátvoru, Kozárovie Bukole. Vrbna a Hořína s členy obecních předsta- venstev, veledůst. pan děkan z Mělníka inful, probošt Bernard, páni faráři z Lužce, Vrbna a Hořína PP. Král, Kozel a Zwiefelhofer, kníž řid. panství Valina a m. j. — Omluvili se: místodržitelský místopřeďseda Jiří Dörfl, dvorní rada n. o. šl. Scheiner. dvorní rada Mrasick, sekční rada dr Künstler, dr. Russ, presidení obchodní a živnostenské komory cís. rada Řivnáč. president českého odboru rady zemědělské P'rášek ryt. Lanna, starosta dr. Srb s náměstky, stav. rada Stupecký a j. v.
Kolben Huth Šebesta Ing Cramer Dušníky Bernard Král Zwiefelhofer Valina Dörfl Scheiner Künstler doktor Russ Řivnáč Srb Stupecký Měinit Brožek Ma Vepřek Mičehost Vraňany Chramostek Zálezlice Kozárovie Bukol Vrbno Hořín Mělník Lužec Lužee Zelčín Mrasick živnostenský komora cís český odbor rada zemědělský P ' rášek
8 article
Jízda k hořinskému zdýmadlu. Parník »Marie Valerie« plul nejdříve Labem pak kanálem vraňansko-hořínským proti proudu ke zdýmadlu poděl břehů hustě obsazených okolním obyvatelstvem. Všechny obce, zejmena Mělník, oděly se ve sváteční háv barev červenobilých a na vy. hlídce pod zámkem shromáždily se četné zástupy diváků, kteří blížíci se loď hlučně pozdravovali; na pobřeží vypalovány hmoždýře. As o půl 6. hodině přiblížila se »Marie Valerie ke komorovému plavídlu, po jehož březích vzlýčeny byly četně stožáry s prapory v barvách zemských a říšských. Hlavní péči věnovalo pořadatelstvo výzdob mostu nad komorovým plavidlem, kde na středním pilíři obou plavidel, kol místa pro závěrečný kámen, položeny koberce a postaven vkusný pavillon, v němě podpisována pamětní listina. Loď vplula do levého komor. plavidla, jež za ni uzavřeno. Byl to opravdu mohutný dojem zdatnosti lidského ducha, jejž práce vodní v plavidlu poskyto- vala. Za necelých devět minut zvednuta byla led o 8 m. 90 cm. a vplula do kanálu. Tam na břehu zatím shromáždili se místní hodnostové, zeměpanšti úřadníci s okresním hejtmanem p. Brožkou v čele místní starostové, vedení p. posl. Štolcem, ducho venstvo atd. Po hlášení severního hejtmana uvítal místodržitele starosta hořinský p. Novůk, načež po představení přítomných hodnostů nastoupena cesta k místu závěrečného kamene, aby vykonán byl akt slavnostní.
Valerius Štolc Mělník centimetr
9 article
Řeči členů komise kanalisační, První ujal se slova ředitel stavby komise kana- lisační, stavební rada Rubín: „Bylo to dne 27. května 1902, kdy nedaleko tohoto místa u přítomnosti místodržitele, nejvyššího zemského maršálka a presidenta zemědělské rady král. českého slavnostně zahájeny byly prvním zabráním pozemního rýpadla stavební práce na průplavu z Vra- ňan do Hořína — a dnes po uplynutí pouze tří let do- stává se mi opětně té vzácné cti vítati zde tyto hod- nosty se všemi téměř pány členy kanalisační komise jakož i ostatní slovutné pány hosty u hotové stavby Činím tak co nejuctivěji s mocným pohnutím a s vděč nosti v srdci jménem všech na tomto díle zúčastně- ných, neboť dnešní den, kdy naše dílo po překonání veskerých, mnohdy dosti značných poliží jest šťaslně hotovo a kdy celá stavba položením závěrečného ka- mene má býli korunována, jest pro nás nejvýše čest- ným a památným.
Hořín rada král
10 article
Jsem šťasten, že mohu zde při této slavnostn příležitosti dáti o tom svědectví, že po celou dobu této stavby panovala mezi všemi zúčastněnými povždy jen ta nejlepší shoda: technikové a právníci svorně přiložili ruce ke společné práci, inženýři stavební správy i podnikalelslví slavby, zemědělští, strojnía elektrotechničtí inženýři a architekti obětavě posťavili svůj důmysl a své vědění do služeb velkého díla pilné ruce našich řemeslníků a dělníků zdárně a do- vedně provedly vykázané jim práce. Ale i obyvalelstv území, jimž vede průplav, s porozuměním vyšlo našim snahám vstříc a mohu řici, že i při jednání se zájem- níky a majiteli pozemků podařilo se nám najíti onu ceslu, která ve vzájemné shodě vedla k uspokojivému dorozumění, lakže nikde nebylo třeba přikročiti k vy- vlastnění. Kanalisační komise hleděla též — pokud se lo dalo s úkolem jí svěřeným sloučiti — podporo- vati zájmy zemědělské, a ochranné hráze na dolnín toku Vllavy, o jichž zřízení zájemníci již po tak dlou- hou řadu let usilovali, očekávajíce od nich kýženou ochranu drahocenné půdy, jsou výsledkem této snahy.
11 article
Vzpomínám-li vděčně této všestranné součinnost cítm se povinna vytknouti zvláště záslužnou činnos našeho místního stavebního správce pana c. k. inže- nýra Drahoráda, na jehož bedrách spočívala nejhlav. nější čásť starostí a práce a jenž svou neúnavnou pí a obětavoslí zasloužil si plného uznání. Vaše Excellence, račte nyni dovoliti, aby připra- vená zde pamětní listina, která dnešní slavnostní ak pro budoucí časy zvěčniti má, vložena byla do závě- rečného kamene, po jehož uložení stavba laterálního kanálu z Vraňan do Hořína a spojených s ním plavidel a tím i kanalisování Vltavy z Prahy do Mělníka bude ukončeno.“ Druhým řečníkem byl místodržitel br. Couden- hove, jenž ujav se slova pravil, že dva důvody přiměly kanalisační komisi k tomu, aby ukončení zdýmadla mezi Vraňany a Mělníkem oslavilo se. Předem byla to velikost a zvláštní význam ukonče- ných praci a pak ta okolnost, že splavnění Vllavy pod Prahou na tomto místě bylo dokonáno. Kanali- sační komise mohla odevzdati toto dílo veřejnému použití v pevném přesvědčení, že vyboví požadavkům dopravy a že také přispěje k živému hospodářskému rozvoji na tomto veletoku. I obyvatelé břehů Vltavy s docela jinými pocity pohlížejí dnes na toto dílo než tenkráte, když předloženy byly plány k tomuto
Drahorád Vraňany Hořín Vltava Praha Mělník
12 article
projektu. Četné projevy těch účastníků opravňují ko misi ku přesvědčení, že se jí podařilo různým těn přáním a požadavkům účastníků vyhověli. Zejmena pokud se týče zemědělství a ochran proti škodným následkům povodní. K tomu přistopuje ještě naděje, že bude lze vy užitkovati vodních sil, zde na snadě jsoucích. Nej vřelejší dík a plné uznání věnuje kanalisační ko- mise svým zdatným silám technickým, jež teto díle s bystrosti vymyslily, navrhly a provedení pozorně řídily, obzvláště osvědčenému stavebnímu radovi Ku- bínovi. Očekává se s důvěrou, že veřejnost příznivý úsudek kanalisační komise o jejím technickém štábu a jeho výkonech potvrdí. (Německy.) Administrativní orgány komise za v- dení okresního hejtmana bar. Brauna přičinily se svým věcným spolupůsobením o šťastné vyvedení díla a zfakaly si rovněž bohaté zásluhy. Stavba této právě zakončené práce svěřena firmě Lannově. S plným uznáním dlužno dnes se vyslovil zvláště o pražské strojírně, elektrických podnicfcl Křižíkových, Kolbenově a všech ostatních, jež podaly skvělé důkazy své zdatnosti. (Česky.) Pan stavební ředitel právě mluvil o šťast- ném spolupůsobení různých činitelů při pracích; každý člen komise účast jejich rád potvrdí. Zvláště dlužno ale na to poukázati, že příslušníci obou národnosti a také zástupeové autonomních a státních úřadů svorně a vúplné shodě se věnovali společnému úkolu.
Braun Lannův Křižíkův Kolbenův Německo
13 article
Všeobecné blaho bylo jim v tom jediným cílem. V zá- věru řeči své vyslovil mistodržitel přání, aby toto dílo přineslo zdar a požehnání zemědělství, průmyslu a celému hospodářskému rozvoji království českého zejmena pak pracovitým a zdalným obyvatelům po- vltavské krajiny. (Výborně! Pollesk.) Slova ujal se dále poslanec inženýr Kaftan jako člen kanalisační komise a pravil: Úderem na závěrečný kámen plavidla hořínského dovršeno bude dílo, jež nemá dosud sobě rovného v král. českém, ano ani v říši rakouské. Uměním inženýrským byla zkrocena rychlotoká Vltava a učiněna způsobilou nésti nejtěžší břemena, sprostředkovati plavbu mezi veletokem labskýma král. hlav. mástem Prahou. Co započal olec vlasti císař Karel IV., o čem snil první ze vznešeného rodu habsburského zvolený král český Ferdinad I., chtěje utvořiti z Prahy upra vením Vllavy velké emporium obchodní, na čemž pracoval počátkem XVII. věku dvorní kancléř Zdenko z Lobkovic, zřídiv u císařských mlýnů první pla vidlo loďové, o co se přičiňovali za panování císa řovny Marie Terezie proslulí hydrotekti domácí i cizí, to bylo za vlády císaře a krále Františka Jo sefa I. účelně provedeno a jak jako člen komise pro kanalisuvání řek Vltavy a Labe s hrdostí pronáším. provedeno domácími silami technickými a admini strativními, jež s příkladnou horlivostí své obtížné úlohy se podjaly a ji čestně vykonaly.
Kaftan Karel Iva Ferdinad I Zdenko Lobkovic Marie Terezia František Vltava Praha
14 article
Velká práce tato, jež přinese bohdá našemu průmyslu, zemědělství a obchodu nové vzpružení a povznesení, byla umožněna a usnadněna mocnou podporou, které se jí dostalo bývalým předsedou ministerstva hrabětem Badením, tehdejším místo držitelem hrabětem Frant. z Thun-Hohensteinu, sně- mem král. českého a jeho nejvyšším p. maršálkem a zejmena Vaší Excellencí, jenž jste ráčil jako místodržitel král. českého a jako předseda komisu pro kanalisaci řek Vltavy a Labe vydatně a ne- úmorně fedrovati loto nyní hotové, epochální dílo, pročež cílím se povinna, vysloviti jmenovaným slo vutným pánům, jakož i všem, již k uskutečnění jeho působili, vroucí dík, ano mám za to, že činím tak v souhlasu se všemi hospodářskými vrstvami a stavy v království českém, jež vidí v kanalisovaně Vitavě prodloužení veletoku labského vzhůru a tím převedení požehnání moře do údolí labsko-vitavského a do srdce naší společné vlasii, do královské Prahy a proto budiž mně dovoleno, abych provolal neru- šené, volné plavbě na této nové, dokonalé dráze vodní z plna srdce: »Fluctuat nec mergitur!« Pak dožádáni místodržitel a maršálek, aby po depsali
Badení František Thun Hohenstein Vltava Praha
15 article
Pamětní list
16 article
tohoto znění »Za panování císaře a krále Františka Josefa I. císaře rakouského, krále českého ald., Apoštol, krále uherského, když byl v království českém místodrží cím Karel hrabě Coudenhove a Nejvyšším maršálken zemským Jiří kníže z Lobkovic postavena byla tato plavidla s průplavem z Vraňan do Hořína komisí pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách za před- sednictví místodržícího. Stavba započata byla dne 26 května 1902 a ukončena dnešního dne položením zá věrečného kamene. Vrchní stavební správu měl sla- vební ředitel stavební rada Václav Rubín, sekční sta- vební správu vrchní inženýr Emil Zimmler a místní stavební správu inž. Alois Drahorád; admin. správu obstaral okresní hejíman Konrád svob. pán Braun Stavbu provedlo slavební podnikatelství A. Lanna, železné konstrukce dodaly firmy: První česko morav ská továrna na stroje, Pražská akciová strojírna dříve Ruston a spol., Bromovský, Schulz a Sohr a Bralř Prášilové a spol.; elektrické zařízení dodala akciová společnost dříve Breitfeld, Daněk a spol., Fr. Křižík. Kolben a spol. a továrna na accumulatory Tudor. Na důkaz toho byla listina tato sepsána dne 12. září léta Páně 1905 v 57. roce slavného panování J. v. císaře Františka Josefa L.« Pamětní listina vložena byla do mědéného, silně postříbřeného pouzdra, k ní přidány byly všechny běžné rakouské mince a po čísle včera vyšlých časopisů.
Karel Coudenhove Jiří kníže Lobkovic Václav rubín Zimmler Ing Drahorád Konrád svobodník Braun A Lanna Ruston Bromovský Schulz Sohr Bralř Prášil Daněk Křižík Kolben Tudor Vraňany Hořín Vltava Čechy Francie brzy Breitfeld král František Josef I . císař
17 article
Poklepy na závěreční kámen zahájil pan místo držitel heslem: »Bůh žehnej toto dílo«. Na to klepal na kámen: nejvyšší zemský maršálek, princ Ferdi nand z Lobkovic, posl. inž. Kaftan, přední funkci onáři komise kanalisační, někteří pp. starostové ald Pak byl závěreční kámen, na němž vyryt jest leto počet 1905, vložen do svého místa a zacementován čímž slavnost byla skončena. Po prohlídce elektrárny vstoupili pražští účastníci opět na loď, která vydal se na cestu kanálem. Mistní účastnici pozvání byl do kantiny hořinské, kdež pohostěni K deváté hodině přibyla »Marie Valerie« do Ne- lahozevse, kdež účastníci vystoupili a vstoupili de salonních vagonů, ochotně společností státní dráhy zapůjčených a vrátili se po půl 11. hodině do Praby. Popis laterálního kanálu. Laterální kanál od Vraňan k Hořínu odbočuje př mo nad obcí vraňanskou na levém břehu Vltavy, od- dělen jsa od řeky zdí 340 m. dlouhou, která dále přechází v násep a zářez vlastního kanálu. Plavební kanál veden jest nejprve obloukem kolem obce vraňanské dále směrem skoro přímým kolem obcí Lužce, Chramostku, Zelčína a Vrbnak obci Hořínu a ústí zde asi 300 m. pod ústím Vltavy přímo pod věži mělnickou do velkého Labe. Tak přetíná pobočný kanál as v tětivě oblouk, který tvoři Vltava před ústím svým do Labe, v němž největší překážky plavební nahromaděným štěrkem se podá- valy a vyhýbá se zátopě, kterou velké vody vltavské a labské širé rozlohy polí a luk na stoku obou řek často zastihují.
Ferdi Lobkovic Ing Kaftan Valerius Vraňany Hořín Vltava Lužec Chramostek Zelčín velký Labe Labe
18 article
Kanál jest celkem 10 km. dlouhý, ve dně 18.40 m. a v hladině vodní 28.40 m. široký, o hloubce nej- méně 2.5 m.; v těchto rozměrech příčných příbližny obraz budoucích kanálů plavebních v Rakousku. Voda nahání se do kanálu jezem hradlovým na hořejším konci kanálu u Vraňan postaveným, který má délky 100 m. a zdýmá vodu v poslední zdrži vllavské až k Miřovicům. K propouštění vorů a menších lodi pro dopravu místní v trati vltavské od Vraňan dolů vy- stavěny jsou v tomto jezu propust vorová a malé plavidlo 60 m. dlouhé a 8.3 m. široké. Kanál plavební uzavřen jest hned u obce vra- ňanské dvěma páry vrat železných 12 m. širokých. z náchž vrala větší, 5.7 m. vysoká, brání vstupu velk vody do kanálu a na celou rozlohu pozemků na levém břehu ležicích. Nižší vrata, 8.1 m. vysoká, slouži k tomu, aby zabráněno bylo vyprázdnění plavebního kanálu v těch časech, kdy následkem blížící se velké vody, aneb při nastalých mrazech jez vraňanský sklopiti se musí, čímž voda v řece Vltavě klesne. Udržením vody v kanálu poskylne se lodím v něm plujícím času, aby dostaly se skrze plavidla hořín- ská do Labe. Pilíře vratové uzavírky ve Vraňanech nesou zároveň most o 16 m. rozpnuti, kterým pře- vádí se přes kanál cesta z obce ku přívozu. V další trati kanálu přepnut jest průplav ješti dalšími sedmi mostv zeleznými v rozpnutí 24 m. , kle- rými převádějí se 4 okresní silnice, 2 polní cesty a že- leznice Jenšovice-Lužec přes průplav. Pro každou obec, která leží vedle kanálu, zřízena nákladem londu kanalisačního překladiště, kde možno zboží a plediny polní nakládati a vykládali. U Lužce.
Rakousko Vraňany Vltava Labe Lužec km
19 article
Zelčína a Vrbna zlízeny jsou přístavy, v nichž lze se lodím též obrátiti. Kanál plavební zaříznut jest do půdy po většině nad míru propustné a to do písku štěrku. Aby voda z něho neprosakovala bylo dno svahy jeho vybelovány vrstvou betonu 20 cm. silnou, čímž docíleno též ochrany svahů proti účinkům vlno- hití při projíždění parníků. U Zelčína, Vrbna a Ho- řína veden jest kanál mezi mohutnými hrázemi, které u Hořína dostupují až 9 m. výšky. Hladina vodní v kanálu udržuje se vodorovná. Poněvadž pak řeka o Vraňan k Hořinu vykazuje značný spád, leží za nor- málních stavů hladina vodní v kanále 8.9 m., při nízkých labských vodách až 10 m. nad hladinou vody v Labi. Ke spouštění a zdvihání lodí na tento značný spád slouží plavidla hořínská, umístěná asi ve vzdá- lenosti 1 km. od ústí kanálu do Labe. Plavidhla hořín- ská mají dvě komory vedlo sebe ležící, z nichž menší vykazuje 73 m. dělky, 11 m. šířky, větší 137.5 m délky, 20 m. šířky a poskytují možnost proplaviti bud jednu nebo čtyři lodi nákladní po 600 tunách, to jest 60 vagonů nákladu. K naplnění svému potřebuje malé plavidlo 8000 m a velké 26.000 m' vody. Při těchto rozměrech a značném spádu jsou plavidla ho- řínská tím časem největšími plavidly na vodních ce- stách vnitrozemských v Evropě. Veliký tlak vodní na- plněných komor vyžadoval mohutné rozměry postran- ních zdí, zvláště pak vrat v dolejším ohlaví plavidel.
Zelčín Vrbno Hořín Vraňany Hořina Labe Evropa centimetr km
20 article
Ohlaví to jest překlenuto mostem pro polní ceslu a klenba jcho, o kterou opírají se spodní vrata, pro- vedena jest konstrukcí železobetonovou, poněvadž musí vzdorovati vodnímu tlaku asi okrouhle 400 tun. Spodní vrala, která uzavírají celý světlý otvor pod mostem, jimž lodě směrem od Labe do komory plují. podrobena jsou tlaku asi 850 tun a vykazují proto mohutnou konstrukci nýtovanou z nosičů 90 cm. vy- sokých s krytem puklicovým. Jedna vrata jsou okrouhle 10 m. vysoká, šířky 12.5 m. a váží s mechanismy příbližně 95 tun. I ostaní zařízení na plavidlech jsou moderním způsobem sestrojena, aby proplavení lodí co možno bylo urychleno. K pohybu stavidel, ho řejších i dolejších vrat a otočných pacholat, k vlečení lodí i k osvětlování plavidel uživá se elektrického proudu, který vyrábí se v centrále elektrické na po- hon vodní o 31 IIP, která umístěna jest ve vkusno budově na střední zdi plavidel. V dolejších ohlavícl užito poprvé k uzavření obtokových kanálů, jimiž voda z plavidel do spodního kanálu při prázdněn se vypoušti, stavidel segmentových, která se osvěd- čují vzdor vysokému spádu zvláště velkou těsnostía snadným chodem, Při vypouštění plavidel chrli ob- tokové dva kanály z každé komory při počátku prázd- nění asi 60 m. vody za vteřinu, to jest množství, kter vede Vllava za normálního svého stavu a to při tlaku téměř 10 m. s velikou rychlostí, takže pod plavidly nastává mohutný var, který ale brzo přechází v klidný proud v spodním kanálu.
Labe
21 article
Plavidla hořínská postavena jsou v bezprostřední blízkosti zámockého parku hořínského, porostlého hustým a vysckým stromovím. Toto okolí, jakož i roz- měrnost dolejšího ohlaví a další okolnost, že plavidly vstupuje se jako branou z Labe na kanalisovanou Vllavu, byly kanalisační komisi pohnutkou, aby do- lejší průčelí této monumentální stavby vyzdobila ar- chilektonicky v rysech jednoduchých, ale vkusných při čemž využito s výhodou různých barev stavebních hmot, které Povltaví podává. Stavba kanálu laterálního jest jedním z největších oljektů u nás posud provedených, o čemž svědčí okol- nost, že jen stavby a opevnění na kanálu vyžadovaly zdiva z lomového kamen a betonu 112.200 m2, zá- hozů kamenných 31.000 m, dlažeb 86.000 m2 a že celý výkop na kanále obnášel 1,400.000 m'. Tohoto výkopu využila komise kanalisační částečně také ke zřizení hrází ochraných po obou březích Vltavy, kte- rými chráněny budou obce i širé roziohy plodné půdy proti zpustošení velkými vodami. Kromě toho byly pozemky nízko položené úrodnou zemí při vý- kopu přebývající vysypány a výnosnost jejich tak podstatně zvýšena Takovým způsobem hleděla komise vedle zájmo plavebních pokud možná nejvice podporovati i zájmy zemědělské a zájmy veřejné jednollivých obcí, které velikými vodami každoročně velké škody trpí. Zá- jemníci uznali také prospěšnost tohioto díla ochran- ného a obce Vrbno, Zálezlice a Zátvor postavily na památku vkusný pomník v obci Vrbnu. Provedení všech těchto prací započalých na jaře roku 1902 firmou A. Lanna v Praze vyžadovalo pro rozsáhlost svou období 31/4 léta, ačkoliv užíváno bylo při odkopech i transportu hmoj stavebních strojů a zaměstnáno na staveništi průměrně asi 1200 osob.
A Lanna Labe Vltava Vrbno Zálezlice Praha m 2
22 article
Kromě toho pracovala celá řáda dělníků v lomech. při transportu kamene na lodích, v dílnách i lovárnách a při montáži konstrukcí železných atd. Dělníci, na staveništi zaměstnaní, byli léměř výhradně z okoli. Tím, že nalezl pracující lid zaměstnání při stavbách kanalisačních, ochráněna byla mnohá rodina od nedo- statku, který následkem neúrody v posledních letech v krajině povltavské na lid doléhal. Letošním rokem z jara práce slavební byly z hruba dokončeny, takže zbylo provéstí již jen montáž elektrických přístrojů a obsáhlé zkoušky zdýmací. Dne 31. července byl odevzdán průplav na obzvláště naléhavé žádosti zá- jemníků plavby prozatímně veřejné dopravě. Vedle firmy podnikatelství staveb A. Lanna v Pra- ze zúčastnily se při zřizení zvláště železných kon- strukcí firmy: Bromovský, Schulz a Sohr v Hradci Králové, Českomoravská továrna na stroje v Praze, akciová továrna dříve Ruston v Libni, akciová stro- jirna dříve Breitfeld, Daněk v Karlíně, Bratří Prášilové a spol. v Libni, Fr. Křižik, elektrotechnický závod v Karlíně, akciová společnost dříve Kolben a spol. ve Vysočanech a akciová společnost závodů accumula- torových Tudor na Král. Vinohradech. Při navrhování i provedení celého tohoto díla zaměstnány byly ve- směs síly domáci, jak inženýři tak lid dělný, a užito vesměs domácího staviva. Stavby kanalisační na Vlta- vě jsou tímto skončeny a lze tudíž s jistotou očeká- vati, že již nyní, tím více pak později, až Labe z Měl- nika do Ústí bude uplavněno, dovede domácí průmysl a obchod těžiti z výhod, které poskytuje každé vodní dráha, zvláště pak Labe, vedoucí k velkému obchod- nimu středisku svělovému Hamburku a krajinám zá- mořským.
Bromovský Schulz Sohr Breitfeld Daněk Tudor Král Hradec Králové Praha Libeň Karlín Francie Ústí Labe Hamburk podnikatelství stavba A . Lanna Vysočan a akciový společnost závod accumula
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Smutná kapítola. Včerojší náš článeček. uveřejněný pod tímto záhlavím v denní rubrice. vzbudil v jistých kruzích — a ku podivu právě v těch, jichž se netýkal a jež pisatel na mysl neměl a jak patrno ze znění článečku toho, ani míti nemohl — ničím neodůvodněné vzrušení. Pisatel měl na mysli několik konkretních pří- padů, kdy slibný závod český »ukciový« po krátkém trvání a neúspěšné práci přešel do rukou jednotlivce, a sice národního odpůrce, neb člověka aspoň národně vlažného a v jeho rukou prosperoval. Což není známa smutná historie nejednoho z našich cukrovarů? Což není znám osud nejednoho jiného závodu českého akciového, jenž naprosto zklamal oče- kávání v něj kladené a nijak nepřispěl ku povznesení našeho hospodářského renomé Má se to všechno zamlčovati a tajiti, aneb je spíše povinností povolaných kruhů i veřejného tisku pátrati po příčinách neúspěchů v tomto směru a zasazovati se o to, aby jim bylo na příště vyvarováno? V čem větší vlastenectví, bříchy na úkor dobré věci pokrývati pláštěm křesťanského milosrdenství, neb je odhalovatia o to pečovati, aby se na příště a na prospěch německo-židovských konkurentů neopakovaly Pisatel onoho článku, jenž poměry zná a jenž nadšen je myšlenkou povznésti český obchod, ani tušení neměl, že by článek jeho vzbudil nelibost mezi obchodníky jednot- livci, o nichž vl, jak krušně dobývati si musili posici a jejichž osobní solidnosti dotknouti se ani ve snu mu nenapadlo. Jak možno za to míti, že chtěl pisatel shrnouti ve
24 article
svou oprávněnou kritiku firmy jednotlivců a re- elní firmy společné, jež průkaz o své způsobi- losti a zdatnosti provedly již tím, že namnoze již po léla existují a že se značným úspěchem jako stateční zákopníci dráhu upravují českému obchodu, jenž nedávno ještě i ve hlavním našem městě nalézal se v plenkách? Což není v člá- nečku na mnoha místech zjevně a určitě na- značeno, oč pisateli šlo? Což nepraví se ke konci, že nedostatky tam uvedenými trpělya trpí, jisté podniky akeiové, naprot tomu že všechny, jež vad těch s vystříhají, dobře a utěšeně pro- sperují? Ti, kdož se rozčilují pro náš člá- nek, měli ho s větší pozorností přečísti a uvá- žiti i byli by jako uznaní obchodníci solidní, jichž se výtky týkati nemohly, s uznáním stiskli ruku. Ne proti obchodu našemu, ale v jeho zájmu psán článek, jenž, jak již řečeno, čelil zvláště proti lehkovážnému zakládání akeiovýcha společných podniků, jež pracují s cizím kapitálem a v jejichž reelnost ten, kdo v nich peníze ukládá, spoléhá a spoléhati musí. A že kárná slova, jež na obchodníky skutečné, na obchodníky povoláním se ani nevzlahují, jen těm platila závodům, jež smutně skončily mnoho lidí vlastenecky důvěřivých poškodily, o tom přece nebude pochybovati, kdo bez před- pojetí a prost stavovské, nyní ovšem valně po- vzbuzené nedůtklivosti si článek náš přečte.
25 article
Aneb jsme chváliti měli snad působení závodů a jejich zdatnost a solidnost, o nichž pronášeli se naši obchodníci věci znalí již dříve právě lak jako dnes my? Aneb je snad dovoleno poctivé slovo říci jen v ústraní, aby to nikdo neslyšel? Víme velmi dobře, že oproti žádnému druhému stavu nemá věc národní tak velikých povinnosti ke vděku, jako oproti našim českým obchodníkům, kteří dobyli si postavení svého právě přičinlivosti a reelností. Však není právě tam, kde mnoho slunce, také dosti stínu a má být snad zapovězeno stiny tyto plašiti? Máme za to, že v tomto případě jde o pouhé nedo- rozumění. — »Úslní« jazyková nařízení pro slezské soudy, o nichž na základé německých zpráv psáno na tomto místě v čísle nedělním, rozplý vají se opětně téměř v niveč. Jak sděluje brněnský německo-liberální denník, bylo jeho redakci na příslušný dotaz u vrchního zemského soudu moravsko-slezského praesidialiter sdělono, že tam o vydání ústního nařizení pro Slezsko není ničeho známo. K věci sděluje »Neue Freie Presse«, že případ, kterýž zavdal v Opavě podnět k novým obavám před provedením jazy- kových nařízení, udal se u soudu v Jindřichově na Krnovsku, nenáležítém k oněm okresům, kteréž vázány jsou vyřizovati v obou jazycích zemských. Soud ten odepřel vyhověti české exekuční žádosti, a k odvolání nařídil brněnský vrchní soud zemský vyřízení české žádosti česky. President opavského soudu zemského vydal se na to osobně do Brna, kdež vrchnímu presidiu učinil rozklad proti příznivému vyřízení rekursu, poukazuje zejmena na rozčilení slez- ských Němců. Jeho zakročení mělo prý jenom půl úspěchu. Vrchní zemský soud v Brně uznal, že jindřichovský soud není vázán vyři zovati česká podání, nařídil však současně, aby zmíněná exekuční žádost byla vyřízena č e s ky i německyl
Němec Slezsko Opava Jindřichov Krnovsko Brno Neue Frei Presse
26 article
— A přece jen plní české děti německé školy. Upozornili jsme již před dvěma léty a upozorňujeme znovu, že všeliké vyhlášky, aby Čechové jen do českých škol své děti dávali, nic nejsou platny, jestliže pánové na radnici. vlastně na radnicích, osobně s rodiči nepro- mluví, jim vážně věe nevysvětlí a o nebezpe- čenství, jež hrozí dětem v cizojazyčné škole, zvláště německé, nám nepřátelské, jich nepoučí Když před několika léty na př. ve Vršovicích radnice prostřednictvím předáků obecních i úřad- níků záležitosti této se ujala a s pobloudilými rodiči na úřadě o jich neblahém úmyslu před zápisem náležitě pojednala, mělo to takový úči- nek, že v šulfrajnské škole tamější téměř samé jen německé děti zůstaly, tak že se podobalo, že bude tu jedné třídy až dost. Že však v ná- sledujíeích letech od toho, ovšem méně pohodl- ného prostředku upustili a po přikladu Prahy, Král. Vinohradů i jiných obel pouze vyhlášky tištěné na nárožích uveřejnili, plnila se řečená škola ve vší tichosti tou měrou, že má již čtyři třídy a že jich bude míti lelos ještě více.A jakž by neměla, když, jak se nám právě ozna- muje, z jedné tamni české školy na 50 dět ohlásilo svoje přestoupení do školy německé Uvážime-li, že jsou v této obci 4 školy, mů- žeme si pomysliti, kolik asi našich dětí ze všech těchto čtyř škol do záhuby uvrženo bude.A právě tak jako ve Vršovicích, mají se věci i v ostatních obeích. Proto voláme dnes opět: buďte na stráži, zápís nastává, konejte svou povinnost! Na Král. Vinohradechje dosud mnoho nesvědomitých českých rodičů, kteří své děti posilají do škol německých. Pozdě pak rodiče nařikají, že jejich děti nejsou ani ke studiím, ani k řemeslu a obchodu, krátce, že jsou z nich omrzeli, nešťastní tvorové, sobě i rodičům na obtíž a národu svému bez užitku.
Čecho Král Vršovice Praha
27 article
Letos přátelé těchto nebohých českých dětí uve- řejní jména všech českých rodičů, kteří i na dále proti své krvi a proti svému národu budou hřešiti a dají české děti do německé školy. - Stává se často, že správce školy musí odmit nouti děti nešestileté, je-li do třídy za- psán zákonitý počet děti: 80. Rodiče odchá- zejí ze školy s rozhořčením, že dají své dítě zapsati do německé školy. Témto rodičům při- pomínáme, že správce školy koná jen svou po- vinnost, odmítne-li nešestileté dítě, je-i třída přeplněna. V ministerském nařízení ze dne 20. srpna 1870 v § 2. se praví, že děti, kterým při početí školního roku jde na šestý rok, mohou jen s přivolením místní školní rady přijaty býti. Toto povolení může se dáti jen dětem, které jsou na těle i na duchu do- spělé, a jen dotud, pokud se tím nevykročuje z počtu žáků zákonem vyměřeného, t. j. 80.
28 article
— Kluby občanské. Staroměstský občanský klub má výborovou schůzi dne o 8. hodině večerní v restauraci pana Sochůrka »v Kopmance«. Páni členové klubu jsou víláni. Při schůzi přijímání nových členů. — Kl ub voličů novoměstských upozorňuje jako léta minulá pp. poplatníky na Novém městě praž- ském, že seznamy voličů novoměstských jsou vy- loženy pouze do 22. září v hotelu »u zlaté husy« na Václavském náměstí v I. patře. Jest žádoueno, aby každý, jenž dle své poplatnost nárok má státi se voličem, nahlédl do seznamů těch, zda je tam zapsán. Není-li, pozbude volič- ského práva, i když má, jak volební řád před- pisuje, za celý rok 1904 daně zaplaceny. Lon- ského roku mnohý poplatník zůstal dlužen ne- patrný zbytek daně několika krejcart obnášející, aniž by o tom věděl a lím práva volebního pozbyl. Zbytky daní za rok loňský možno do 20. září doplatiti a při doplacení hned volební právo reklamovati. Po uplynulé lhůtě 22. záři jest každá reklamace marnou a bezvý- slednou. Výbor klubu opatří rád a ochotně vše, nahlédne do seznamu, vyreklamuje volební právo každému, kdo ústně neb korrespondenčním listkem o to kteréhokoliv člena výboru požádá. — Ob- čanský klub v Praze-Libni koná dnes 13. září výborovou schůzi »u Hubínků« o 8. hodině večerní. Porada důležitá; přítomnost všech členů výboru nutna. — Rodinné zprávy. V tyto dni slavili manželský sňatek slečna Marie Císařova z Král. Vinohradů a pan inžchem. Josef Hanuš, docent na c. k. čes. vys. škole technické v Praze. — Slečna Mařenka D.
Sochůrek Klement Hubínek Císařův Král Josef Hanuš Václavský náměstí Lon Ob Praha Libeň staroměstský občanský klub čanský klub
29 article
S'chulzova, sestra pp. inž. Karia A. Schulze, to- várníka strojů, a Josefa V. Schulze, oekonoma, slaviti bude manželský sňatek s panem inženýrem Josefem Prokopem, továrníkem strojů v Pardubicích, dne 16. září v chrámu sv. Ducha v Hradci Králové. — Úmrtí. V úterý dne 12. t. m. zemřel zde po delší chorobě pan Josef Podhorský, býv. obchod- ník s rybami a nájemce pražských náplavek, měšťan pražský a majitel domů. Pohřeb bude ve čívrtek dne 14. t. m. o 3. hod. odpol. z chrámu u sv. Salvátora (Křižovnické náměstí) na hřbitov olšanský. — V Pří- brami zemřel v pondělí dne 11. září po trapné ne- moci pan Alois Kruliš, c. k. cvičný učitel a člen zkušební komise pro školy obecné a měšťanské,v 65. roce věku svého. Pochován bude dnes ve středu 13. září o půl 5. hod. odpol. na místní hřbitov. — V pondělí zemřel důst. p. Jan Janata, ev. rel. [arář v Chlebích a senior obvodu poděbradského na odpočinku, v 80. roce věku svého. Pohřeb konati se bude zejtra o půl 11. hod. dopol. v Chlebích. Věnce se s díky odmítají, obnosy na ně určené ať se vě- nují ve prospěch ústavu kazatelo vdovského a uči- telo-vdovského. — Městská rada pražská nemohla včerejší schůzi konati, poněvadž kromě předsedajícího náměstka p. stav. Seiferta bylo přítomno pouze 11 členů. Na pro- gramu byla řada důlezitých záležitostí stavebních a školských. — Zastupitelstvo města Čisté oslavilo dne 9. září 25letě trvání Ústřední Matice školské za spolupůsobení veškerých zdejších spolků a korporací. Za veškeré dobročinné skutky a dárky, za proslov faráře A. No- váka, který vkrátké a promýšlené řeči naznačii účei slavnosti a vyložil zásadu, že české děti patří jen do české skoly, vzdává městská rada nejvřelejší díky.
S chulzův page Ing A Schulz V Schulz Prokop svatý . duch Podhorský svatý . Salvátor Kruliš Janata Seifert Pardubice Hradec Králové křižovnický náměstí Olšanský Chleby
30 article
— Vyznamenání. Hospodářský spolek pro okresy chrudimský, nasavriský a hlinecký odevzdal přísedí- címu zemského výboru Karlu Adámkovi depu- lací, skládající se z přeďsedy p. řed. Štěpánka a pp. ředitele Bauera a jednatele Fendrycha, diplom čest- ného členství velké ceny umělecké. Obec Ranná zvolila poslance Karla Adámka česiným obča nema odevzdala mu deputací obecního představenstva umě- lecky zholovený diplom — Na památku 40letého trvání koná okresní za- stupitelstvo hlinecké v den sv. Václave dne 28. září t. r. slavnostní zasedání za předsedání slarosty K. Adámka, kterýž po plných 40 let všem zasedá ním tohoto sboru předsedal, — C. k. ředitelstvo pošt a telegrafů v Prazea telefon ve Velvarech. Píše se nám z Velvar: Jest bez příkladu jednání pražského ředitelstva pošt a telegrafů s naším podřipským okresem v otázce vý- stavby telefonu v kr. městě Velvarech. O telefon ucházel se okresní výbor hned za starostenství p. H Jandy v r. 1900. V únoru 1902 došla konečně odpověď, ale slyšte poďmínku! lze prý okresnímu výboru vybověli jen tehdy, svolí-li k tomu, aby při- pojena byla síť velvarská k trvající telefonní síti v Kralupech pomocí zvláštního vedení podél erární silnice Velvary-kralupské a uhradí-li okresní výbor 30 proc. nákladů stavebních, odhadnutých obnosem
Adámek Štěpánek Bauer Fendrych Ranná svatý Václav K Adámek H Janda Velvary Kralupy
31 article
K 2800.—. Okresní výbor žádal připojení ke hlavní linii Praha—Ústí n. L., která na 30 kroků vzdálena jsouc od poštovního úřadu velvarského prochází městem. Odůvodnilo pak ředitelství pražské vedení telefonu na Kralupy a připojení k tamní centrále ponkazem, že by centrála velvarská zdržovala hlavní spojení Praha—Ústí. Máme ale pocit, že tu spíše hrála úlohu otázka národnostní a že tato přeměna měla býti odstrašením interessentů velvarských, aby vzali žádost zpět. Jest přímo karikaturou na moderní prostředek dorozumívací ve století elektřiny, když strážce výhradní tohoto prostředku nutí občanstvo, toužící po zavedení jeho, aby s Prahou i ostatním světem se dorozumivali 11/2 hodiny vzdálenou centrálou kralupskou a aby si toto čiperné spojení ze 30 proc. zaplatili sami vedle nákladů abonentního vedení a při tom se hezky dívali, jak po náměstí prochází dobře opatřené vedení Praha—Ústí! Ale ani na tom není dosti. Když okresní výbor přistoupil ve své blahovolnosti k této neslýchané podmínce a když po zakročení našich poslanců letos došlo k realisaci stavby, tu učinilo opětně pražské ředitel- stvo stavbu odvislou od toho, když okresní výbor zvýší příspěvek stavební z 840 K na 1515 K. A když okresní výbor udiven táže se, jak má rozuměti tomuto zvýšení, odepíše se mu: za účelem nutného šetření vysokých ovocných stromů jest zapotřebí jednak vyměniti nynější ohnuté nosiče trvajícího telegrafického vedení nosiči příčnými a asi 17 sloupa nahraditi vyššími. To odváží se odepsati samospráv- nému sboru poštovní ředitelstvo! Reditelstvo pošt musí opraviti pro vysoké aleje telegrafní vedení.
Praha Kralupy Ústí
32 article
Okres žádá za vedení telefonní. Snadné rozřešení. Telefonní vedení povede se po tyčích dosavadníbo vedení telegrafuího a poněvadž vedení to jest ne- dostatečné a vyžaduje nutné opravy, zaúčtuje se prostě oprava tato, representující částku 2250 K, na konto dychtivých, pokrokumilovných obchodníkůl Tak to chodí v našem milém Rakousku ! Když český okres a to okres na bohatém, průmyslovém Podřip- sku, 4 hodiny od Prahy, chce si dopomoci k moderní vymoženosti obchodní, o niž se všude jinde slará stát z vlastních prostředků, musí platiti, platitia zase platiti. Jako bajkou nám rakouským občanům pipadá vyprávění o Dánsku, kde každý téměř statek požívá dobrodiní telefonu. U nás po velkých obětech stavebních budeme ještě za každou rozmiuvu hradii připojení do Kralup, neb nebude dle ujištění přísluš- ných kruhů rozmluva Velvar s Kralupy bezplatna. — Pro vzdělání lidu. Jest nepopíratelno, že v vzdělanosti národa spočivá základ jeho blahobytu. Avšak jen tenkráte lze mluviti o národě vzdělaném. kde kultura vnikla do všach jeho vrstev. Žádná vrstva národa nesmí být ze vzdělání vyloučena. V naší době pokročila sice vzdělanost tak daleko, že každému člověku možno ve škole obecné nabývati nejpotřebnějších základů vědění. Avšak z různých příčin zůstává působení školy u mnohých bud úplně bez úspěchu nebo pro život nedostatečným.
Rakousko Praha Dánsko Kralupy Velvary
33 article
Mnozí lidé teprve v pozdnějších letech dojdou k po- znání, že jim mnoho scházi, aby věděním vyrovnali se ostatním spolnobčanům své vrstvy. O tomto ne- dostatku vzdělání lidu uvažoval na popud svého předsedy p. Ad. Prokopa Spolek pražské b učitelstva ve svých schůzích a usnesl se praco- vati ku prohloubení základních vědomostí u nejšír- ších vrstev lidu. Za tím účelem si předsevzal pořá dati lidové kursy vzdělávaci, v nichž by se poskytovalo každému zdarma onoho průměrného vzdělání, jehož na každém jednotlivci vyžaduje živol a společnost lidská. Letošním rokem hodlá pořádali zmíněný spolek kurs pro analfabety, t. j. lidi neumějící čísti a psáli svým mateřským jazykem. Bohužel i u nás nachází se poměrně dosti ještě lidí, kterým scházejí tyto základní dovednosti, jimiž lze otevříti brány k ostatnímu vzdělání. Nechceme tu uvažovati o příčinách tohoto smutného zjevu, leč chceme pracovati přímo k jeho odstranění. Kurs výše jmenovaný bude večerní, bezplatný a každému škole odrostlému přístupný (pro obé pohlaví). Učitelé pro tento kurs se již přihlásili. Kdo neumí ještě čísti a psáti a chtěl by se tomu snadno a v krátké době naučiti, nechť se bez ostýchání přihlásí v době do