ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d1c5ce40-71f5-11dc-be7d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 22 celkem · entity: place 39, person 71, org 5, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 24. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 294.
4 article
Ka ranní a odpol. IIse předplání ner v Praze v adninis nrořseo na čtvrtii lota. a něslo rojí čonáško r lata : n niskv slke n nrkk lch drojí sánni
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ K situaci. Z Vídně, 24. října. Officiosně se dne ohlašuje, že říšská rada sejde se teprve v druhé polovině listopa- d o vé. »Neueste Nachrichten«, do kterýc dr. Körber ukládá své názory, uveřejňují tut zótu: »Mluví se teď o tom, že situace se zlep- šila a že čeští poslanci vstoupí do poslanecké sněmovny se smýšlením konciliantnějším. Nuže dejtež nebesa, aby se takové vlastenecké smý šlení opět nerozptýlilo. Přijdou-li Čechové do Vídně jenom trochu ochotni k transakci, bude přímo svatou poviností vlády a také německých stran, vyjíti jim lovalně v ústrety. Na to mají Čechové právo a to káže také povinnost vůči státu«. Sociál. demokraté proti dru. Luegrovi. Z Vídně, 23. října. Večer. Dnešní hro- madná procházka sociálních demokratů, kteráž uspořádána jako demonstrace proti dru. K. Luegrovi, byla sice neobyčejně velikou, nej- větší, kterou dosud dělnictvo vídeňské mělo. byla také lomoznou a hlučnou, ale byla ne- krvavou. Obavy, které v té příčině chovány, uká- zaly se bezpodstatnými a rozsáhlá opatření, jak vojskem, tak policií učiněná, zbytečnými. Oddíl jízdy stál pohotově za radnicí. Po- licie bylo více nežli třeba, jízdné i pěší, ale dlužno jí doznati, že chovala se jinak, t. j. líp nežli pražská. Netlačila se do lidu, nerozháněla ho, nehnala naň útokem a počínala si — jedno- tlivé případy vyjímaje — ke chodcům se zdvoři- lestí, která byla snad nakázána, snad dobro- volná. Zůstala ke všem projevům naprosto pas- sivní. Viděli jsme jen jednou, že chtěla vzít rudý praporec. To způsobilo shon takový, že nechala úplnou volnost. A s dobrou se po- tázala.
Körber Čecho K Luegr Vídeň poslanecký sněmovna Neueste Nachrichten
6 article
Prostranství pro manifestaci sociálně-demo- kratickou bylo neveliké. Mezi parlamentem a universitou. Vlastně jen mezi dvorní činohrou radnicí. Tady tísnilo se od 3. hodiny odpolední do 6. hod. več. mnoho tisíc lidí. Bylo jich za- jisté 40.000. Snad ještě víc. Bezděky vzpomněli jsme na poslední dni listopadové r. 1897. Ten- kráte také mobilisovány bataillony sociálně- demokratické na totéž místo. Jen že to bylo tehdy v cizích službách. V interessu německém, protičeském. To nikdy nepřestaneme vytýkati jako taktickou chybu. Nikdy nesmí se propůjčiti demokracie, natož sooiální demokracie za ná- stroj proti rovnosti. Před sedmi léty na dějišti. kde dělo se dnes osvědčení výlučně sociálně- demokratické, byly pohyb a ruch. Dnes skoro tři hodiny massy stály nehnutě. Obsadily celou plochu a schodiště před dvorním divadlem. Hlava tu byla na hlavě. Vše se černalo. Dobrých 20.000 mužů tu bylo. To bylo centrum. Levé křidlo sáhalo nahoru k pa- láci parlamentnímu, pravé dolů k paláci univer- sitnímu. Přední voj středu toho jako letavý voj podnikal co chvíli výpravy přes koleje městské dráhy naproti k radnici. Před tou stála v něko- lika hustých řadách jízdní policie, v její čele důstojníci. Měla rozkaz, nikoho nepropustiti. Nestal se žádný experiment, prolomiti tento ko don. Byl by také selhal. Vůdcové vydali povel demonstrovati proti dru. Luegrovi a jeho lidem nikoli proti policii.
Bezděk
7 article
Demonstrovalo se hlasitě, hojně, různými variacemi a prostředky, žerty a vtipy. Vůbec humor převládal. Také ve zlobě a hněvu. Ne- mohli jsme se ubrániti smíchu, když postavil se starý dělník před velitele jízdní policie a křičel „Šedesátkrát fuj Lueger! Ať prasknel“ Dav před divadlem byl učiněný tábor řva- vých. Z tisíců hrdel ozývaly se hlasy: Fuj Lueger! Sláva lumpům! Na šibenici s Luegrem Pryč s arcipadouchem Luegrem! Pryč s podvod- níkem na lidu! Z tisíců hrdel ozval se ohlušujíe piskot na píšťalky všeho druhu. A každý okamžik pozdviženo tisíce rukou a v nich hole a dešt- níky hrozivě proti radnici a voláno: Však my naň již vyzrajeme! Jako rozkacené moře byl ten nepřehledný tlum. A mezi všeobecnými projevy, plnými síly a vášně, byly drobné episody. Ně- kolik set pohlednic s karikaturou Luegrovou na- píchnuto na hole. Nespočetnými rudými prapory máváno — u bran císařské budovy. Pak ukazo- vána šibenice a na ní Lueger. Rudé balony v- puštěny — náhodou vál vítr k radnici — a na nich visel Lueger. Řečníci vyzdvihováni na ra- mena, kteří na dlouhých žerděch měli tištěný plakát s nápisem: „Fuj Lueger!“ Jednoho tako- vého praporečníka donesli až k řadám policie, před radnicí stojícím V její loggii objevilo se několik lidí. Pr městských radních a též úřadníků. Byl-li mezí nimi také dr. Lueger, nevíme. Tvrdilo se to, ale nevěříme. Ale tito diváci záhy zmizeli. Nevylíči- telný řev zabouřil, když byli shlednuti, již již podobalo se, že všechno množství v bezmezné podrážděnosti vrhne se na policejní kordon, aby se dostalo k radnici. V tom ukázal se poslane Schulimeier a napomenul ke klidu.
Lueger Luegr doktor
8 article
Vypravovalo se, že dr. Körber je na ulici. by podíval se na celé divadlo, ale zjištěna jeho přítomnost nebyla. Posl. Seitz jel v tramwavi. která byla natřiskána, jako již dávno nebyla. Jela tak pomalu, že mohli napsati na ni křidou: Fuj Lueger! Fuj Bielohlawek! Stejně napsáno na zad drožek a fiakrů. Málo se zpívalo. Žen- ských bylo poskrovnu. Řečnili: Schuhmeier, Ellenbogen, Adler. Co mluvili, nebylo slyšet. Vůhec byla to kočičina v rozměrech největších. O 1/46. dán povel: Odchod! Pomalu odcházeli demonstranti do předměstí. O 6. hodině hnulo se zentrum před divadlem, dvorská stráž počaln ctvirati jeho dvéře. Bylo po demonstraci. Dr. Lueger mezi svými. Z Vídně, 24. října. Jest zjištěno, že dr. Lueger za demonstrace sociálních demokrat na loggii nové radnice nemeškal. Byl tam jeho druhý náměstek dr. Neumayer; první ná- městek dr. Strobach je těžce nemocena stav jeho beznadějný. Dr. Lueger meškal ve svém bytě na radnici. Objevil se pozdě večer ve fraku, převlečníku a cylindru ve slavnostním sále, který byl osvětlen a poslouchal, co se děje před radnicí. Prosil své přátele, meškající na loggii, aby odešli a podotkl: »Ti, kdož stojí na Okružní třídě, nesměji se domnívati, že jsem na loggii. Tomu chtěl jsem se vyhnouli jak k vůli přátelům, tak vzhledem na nepřátele.
Körber Posl Seitz Lueger Bielohlawek Schuhmeier Ellenbogen Adler doktor Neumayer Strobach Vídeň
9 article
Ostatně prosím, abych byl zpraven, kdybys něco šustlo. « Po 6. hodině podařilo se asi dvěma tis cům antisemitů dostati se kordonem, který byl postaven před radnicí, až k této: Provolávali »Hoch Lueger!« Pak začli zpívat Luegrův po chod a císařskou hymnu. Dr. Lueger objevils nyní teprve na loggii. Bylo tam tma tak, ž nebylo vídět z něho nic než bílou vestu. Obje- vil se Bielohlawek a volal dolů: »Jsem purkmistrem zmocněn, bych vás jeho jménem co nejsrdečněji pozdravil.« Dr. Lueger zamáví cylindrem a zvolal: »Ano, ať žije naše domovsk obec Vídeň !« To však nestačilo lidu dole stojícímu. Zpíval zase císařskou hymnu a volal: »Karel ať přijde, purkmistr ať přijde, Karel ať přijdel- Dr. Karel Lueger objevil se opět a zvolal »Kresťanskému lidu vídeňskému: Sláva!« Ope voláno: »Hoch Lueger!« Opět zpíván Luegrů pochod a pak hymna císařská. Dr. Lueger s na novo objevil a provolal slávu císaři. Zpíván zase císařská hymna a dr. Lueger volal: »Děkuj vám všem. Podali jste důkaz, že ve Vídni žij ještě lidé, kteří uznávají, co jsem . . .« Další jeho slova provázena byla bouřlivým ovacemi a nebyla slyšitelná. O 37. hod. přiše dr. Lueger ještě jednou na loggii a volal dolů »Vše má konec. Děkuji, že jste takovým způ- sobem bájili čest města Vídně. Dnes podán důkaz, že Vídeň je dosud křesťanskou a ne socínskou. S bohem !e Z Vídně, 24. října. Za včerejších demon- strací bylo zatčeno 24 osob, většinou pro ne- uposlechnutí stráže, byly však všechny pro- puštěny.
Lueger doktor Bielohlawek Karel Vídeň
10 article Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů. Nový tajný rada uherský. Z Pešti, 23. října. (C B.) »Uherská teleg a korresp. kancelář« oznamuje: Ministr zahra- ničných záležitostí hrabě Goluchow sk přijede sem zejtra s dvorním radou Jettelem, aby intervenoval při skládání přisahy nového tajného rady Rolanda barona Eötvösa. — Rakousko-uherský velevyslanec v Berlíně šl. S zögyeny-Marich také sem zejtra při jede. Pro trojspolek. Z Tivoli, 23. října. (C. B.) Bývalý podt- jemník úřadu zahraničních záležitostí poslanec Alfredo Bacelli promluvil dnes na hostině uspořádané jeho voliči řeč, v níž vyslovil svou radost nad obnovením trojspolku a prohlásil, ž nedůvěra proti Rakousko-Uhersku musí konečně zmizeti Ze španělské sněmovny. Z Madridu, 23. října. (C.-B.) Ve sněmovní schůzi, konané za účelem vydání jednoho po slance, prohlásil předseda ministerstva Maura že jednání vlády odpovídá právu, spravedlnosti a ústavě. Před zákonem jsou si všichni rovni. Uherští kupci v Bělehradě. Z Bělehradu, 23. října. (C.-B.) Uheršt kupci byli přijati dnes dopoledne ministry financí a národohospodářství. Večer koná se hostina uspořádaná na jich počest kupectvem bělehradským
Jettel Roland Eötvösa Bacelli Maur Pešť Rakousko Berlín Tivoli Uhersko Madrid Bělehrad španělský sněmovna
11 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Rozhodnuti petrohradského kořist- ního seudu. Z Petrohradu, 23. října. Včera dne 2 října projednávala se před nejvyšší instancí ko řistního soudu v Petrohradě záležitost zadržení a. skonfiskování anglického parníku »A ll an- town« vladivostockým loďstvem. Tribunál soudní složen byl z admirálů, jimž předsedal admirál Avellan, dále z professora M ar- tensa a několika soudních úřadníků. Rozsu- dek zněl takto: Parník a jeho náklad nep o- léhají konfiskaci a mají býti majiteli bez průtahu vráceny. Nicméně k za- držení parníku byla příčina dostatečná. Roz- sudek kořistního soudu ve Vladivostoku má se v dotyčných bodech na základě tohoto rozsudku petrohradského změniti. Pohyby ruského loďstva. Z Doveru, 23. října. Baltické lodstvo mi nulo dnes o 1 hod. odpol. Dover. Z Cherburgu, 23. října. (C.-B.) Rusk dopravní loď »Korea« a torpédové lodice »Ble- sťaščij«, »Bezuprešnyj« a »Branyj«, jež k ru- skému tichomořskému loďstvu náležejí, připluly sem a odplujou, jakmile uhlí naloží, dále. Z Londýna, 23. října. (C.-B.) Telegram Hullu oznamuje, že ruské baltické loďstvo n dvě rybářské lodi z Hullu narazilo a je polo- pilo. Osmnáct rybářů při tom utonulo. Pr slýchá se, že ruské loďstvo na rybářské loďstvo střílelo a že při tom anglický kapitán byl za střelen. Ruské ztráty dle japonského vý- počtu. Z Tokia, 22. října. (C.-B.) Úřadní zpráva Maršálek Ojama oznamuje, že bylo pátráním po ztrátách, jež Rusové v bitvě na řece Ša utrpěli, toto zjištěno: Zaja to bylo asi 500 mužů, mrtvol ruských vo- jinů bylo nalezeno 10.500; ukořistěno byl
Avellan dopravní Hull Ojama Rus Petrohrad Vladivostok Dover Cherburg Korea Londýn Tokio šo M ar
12 article NILIS
NILIS asi 45 děl, 6920 granátů, 5474 pušek a velké množství prachu. Ruské mrtvoly byly s vojen- skými poctami pohřbeny. Ztráty Rus páčí se celkem na 60.000 mužů. V pá- trání se pokračuje. K situaci na bojišti. Z Petrohradu, 23. října. (C.-B.) [Úřadní zpráva] Telegram generállieutenanta Sacha- rova, zaslaný včera generálnímu štábu, praví Dnes neudály se u první mandžurské armády žádné srážky s nepřítelem. Prodle- ním dne bylo s obou stran jenom málo ran vypáleno. Naše batterie střílely na čásť vesnice Linšinpu, kterou Japonci obsadili, na stanici Šaho a na ves Lamatuz. Nepřitel zase střílel na tu čásť vesnice Linšinpu, kterouž my jsme ob- sadili a na vesnici Šahopu. Z Londýna, 23. října. »Reuterově kance- láři« oznamuje se z Tokia ze dne včerejšího, že se Rusové soustřeďují proti ar- mádě Kurokiově. Oddíl ruské jízdy pře- kročil na východní straně od Pensiku řeku Tajci. Z Petrohradu, 23. října. (C.-B.) »Ruské telegr. agentuře« oznamují z Charbina z dne včerejšího, že bylo od 6. října na seven dopraveno asi 26.000 raněných Rusů. Z Londýna, 23. října. (C. B.) Dopisovat l »Reuterovy kanceláře« u východní ruske armády oznamuje ze Šenkinu ze dne včerej- šího: Pozorují se známky, že boje brzy opět budou zahájeny, ježto Rusové očivídně na útočný po- stup se chystají. Povětrnost jest chladná. Dle přibližných odhadů o bná š eji celkové ztráty Rusů v posledn bitvě 10 000 mrtvých. Z Londýna, 23. října. (C.-B.) »Reuterově kanceláři« oznamuje se od armády generál Okua ze dne 19. října: Rusové jsou do- sud v offensivě. Avšak jejich drobné útoky byly dosud s velkými ztrátami odraženy.
Nilis Rus Linšinp Japonec Reuterův Oku Petrohrad Sacha Šaho Linšinp Londýn Tokio Reuterův kancelář
13 article
Ztrály generála Okua páčí se na 5100 mužů většinou raněných. Celikové ztráty, j ež Rusové v bojích proti Okuovi utr pěli, rovnají se skoro armádní mu sboru. Z Londýna, 23. řijna. (C.-B.) Dopisovate »Reuterovy kanceláře« a východní ruské armády oznamuje ze Šenkinu ze dne včerejšího: O b armády jsou poměrně nečinny. R sové obsadili znovu Tanupudzu. Japonci zaují mují postavení na vysočině, jež k řece Ša zvolna se sklání. Na předních strážích dějí se stále šarvátky. Čas po čase je slyšeti střelbu z pušek a časem také houkání děl. Generál Mi š čen- ko svedl dne 20. t. m. na západě ostrou seč Rusové tím směrem postupují a praví se,z tam ukořistili japonská děla. Z Tokia, 23. října. (C.-B.) Armá dy Kuropatkinova a Ojamova stoj dosud proti sobě, nepřechá zejíe žádná k útoku. Zpráva z japonského hlav- ního stanu v Mandžursku, která sem včera došla, oznamuje, že Rusové dle doslech velké síly vojska proti pravé ja- ponské armádě soustřeďují. Dr prapory ruské pěchoty stojí u Kaokvanšeje. Pro- slýchá se, že se u Kaokajtinu shromáždilo 20 tisíe Rusů. Nepřítel stří!! — dle této zprávy — občas na japonskou střední a levou armádu z 15centimetrových himo- ždírů. U Šufantaje stojíci nepřítel začal dne 20 října odpoledne stříleti na stanici Še ho. Japonei ukořistili v noci dne 20. října u Šanlianiann 120 pušek.
Oku Rus Reuterův Japonec Kuropatkinův Ojamův Japonei Londýn šo Tokio Mandžursko Kaokvanšea
14 article
Dr. Bedř. Pacák ve schůzi voliči V Čáslavi, 23. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Do řady svých schůzí voličských přičin předseda klubu svobodomyslných poslanců če- ských dr. B. Pacák včera v neděli schůzi další. Tentokrát v Čáslavi. Schůzi četně navštívenou, v každém ohledu zdařilou. Schůzi, která osvě- žila naše řady, která hřála srdečností přátel- ského styku mezi voličstvem a oblíbeným po- slancem. Vedle dra. Pacáka promluvil na schůz poslanec za městskou skupinu čáslavskou d J. Zimmer. Vývody obou poslanců měly velice pozorné a vděčné posluchačstvo a docházely stálého souhlasu a potlesku. Zvláště vývodům dra. Pacáka, když soudil provolání poslanců agrárních a když vroucně volal po nápravě na- šich poměrů domácích, tleskáno bylo přímo de- monstrativně. Schůzi zahájil vřelým proslovem předseda klubu náropní strany svobodomyslné v Čáslavi pan. MUDr. J. Věšín, který zvelen byl také předsedou schůze. Zapisovatelem zvolen byi p. J. Kalvas.
doktor Bedř Pacák J Zimmer MUDr J Kalvas Čáslav Věšín čáslavský d
15 article
První ujal se slova p. dr. J. Zimmer, aby promluvil o své činnosti na sněmu a o politiek situaci. O sněmu toho mnoho ovšem říci ne- mohl. Politickou sítuaci označil jako těžkou, spletitou, proti nám obrácenou. Rakousko hlu- boko zabředlo a nemá státníka, který by státn káru z bláta vytáhl, ač východ ze spletités tuace byl by velice snadný: dáti národům, oo jim patrí. Toho Körher ze mstivosti učiniti ne- chce. Vládě Körbrově věnoval na to pan posla- nec obšírnou, zdreující kritiku. To není žádná vláda, to je kurátor Rakouska, pracující pro Německo, kterého národové již by měli důrazně zakřiknouti; Quo usque tandem ! (Bouře sou- hlasu.) Po dru. Zimmrovi ujal se slova, potleskem uvítán, dr. B. Pacák: Než přikročím ke svým vývodům — pravil — pokládám za nutné uči- niti zde veřejně vůči různým zprávám novin vídeňských, polských a štyrských prohlášení, že v této chvíli o nějaké změně situace vůči nám nevíme a že j s me tam, jak jsme odcházeli z rady říšské. Šířené zprávy a to s pro- hlednou tendencí jsou tudíž úpln bezpodstatny.
doktor J Zimmer Quo Pacák Rakousko Německo
16 article
Po obšírném referátu o událostech na říšské radě pravil: Dovolte, abych na konec promluvil ješte o třech věcech: o minulém sněmovním zase- dání, o vzájemných poměrech českých stran o některých politických frázích, u nás zavlád- nuvších. Nouze, stihnuvší následkem sucha mnoh okresy naší vlasti, byla záminkou mnohým na- šim odpůrcům, že se jim podaří působit na naše politické postavení. K tomu chtěli použi nouzových předloh, o nichž mělo se na zem- ském sněmu jednati. Byli jsme odhodlání učiniti vše možné, aby sněm mohl pracovat a aby nouzové předlohy byly projednány. Ale rovněž odhodlání jsm byli neprodat za nějaké nouzové subvence sve politické postavení a postup. Nevim, jakéh rozsahu jsou škody v tomto okresu, ale tolik vím, že byste rozhodně protestovali, kdybychom chtěli za nějaké sďbvence prodávati své politieké přesvědčení. Rovněž víte, že v dobách nejvě- šího boje proti vládě jsme pro vás nutné sub- vence bez zadání politického postupu vydobý- vali. Kdyby subvence jakéhokoliv druhu byly způsobilé nyní působit na naše politické po- stavení, pak boj našich předků za naše politick i národní ideály byl bojem zbytečným. Bylo-li kdy zapotřebí, aby všecky česk strany vůči spojenému německému nepřítel jednotně postupovaly, bylo to na letošním sněmu zemském. Proto jsme také hned, jakmile sněm byl svolán, přistoupili ke všem stranám, abychom o společném postupu se poradili a byli jsme potěšeni, že strany mimo naši stranu stojíe stejnou potřebu cítily.
17 article
Ve společné poradě bylo konstatováno,ž dle sněmovního jednacího řádu není to tak obtížné, učiniti sněmovní obstrukci nemožnou kdyby celá většina sněmovní všecky strany i předsedou sněmu byly zplna odhodlány obstrukci čeliti. Proto usnesli se zástupci všech stran odebrati se k nejvyššímu maršálkovi, aby zjistil, zdali takováto součinnost jest možna. V tétc konferenci zastoupeny byly: strana naše, staro- česká p. drem. Steidlem, agrární posl. Kubrem volné sdružení neodvislých poslanců posl. Baxou kteréžto osoby v zastoupení svých stran všech konferencí se zúčastnily a na základě společně dohodnutého programu také jednaly. Poněvadž tito zástupcové z porady u mar- šálka nenabyli přesvědčení, že jest možno po- stupovati, jak svrchu uvedeno, rozhodli se za- chovati se proti německé obstrukci tak, jako v minulých obdobích. Čeští poslancové byli si dobře vědomi, že obstrukce na sněmu a na radě říšské nemohou se mísit v jedno, poněvadž na radě říšské obstrukce čelí proti vládě a n sněmu zemském obstrukce zamezuje rozvoj obou národů. Čeští poslanci mimo to dobře věděli, že nejen agrárníci němečtí, ale i místa a měst německá mají celou řadu potřeb na sněmu zemském, a že jest to tudíž otázka času a slly poměrů, která donuti německé poslance k opu- štění obstrukce.
Steidl Kubr Baxa
18 article
Poněvadž poslancové čeští věděli, že nej vyšší maršálek povolá konferenci všech předsedo k úmluvě o dělnosti sněmu, usnesli se konfe- renci tu obeslat a všecko učinit ve prospěc práce sněmu českého, aniž by dovolili, by konferenci té obstrukce česká na radě říšské směšována byla s obstrukcí německou na sněmu. V první konferenci u nejvyššího maršálk problásila proto naše strana, že jest ochiotna dáti lidu, co lid od sněmu žádá a když zástup e agrární k vyzvání Němců, aby udal, co strany agrární žádají, řekl, že akci nouzovou, praeci- soval jsem tuto akci nouzovou nejen jako akci subvenční, ale i nutnost vyřízení melioraci regulací, kanalisace Labe a Vltavy a příslušných rozpočtů. Na otázku poslance Prada, jak myse v radě říšské zachováme k nouzovým před- lohám, odpověděl jsem, že žádáme, aby poměry na radě říšské nebyly sem vtahovány, poněvadž to do rámce této porady o dělnosti sněmu ne patří, řekl jsem ale dále, že my na r a dě řlšské vždycky nouzové předlohy z obstrukce vylučovali a že t může býti poslanci Pradovi do- statečnou o dpově dí.
Němec Prad Vltava Prado
19 article
Zástupce agrární strany pa poslanecKubr souhlasil a nic víc nepřidal. Agrární provolání vin nás nyní, že jsme nic neučinii ve prospěch dělnosti sněmu. Kon- statuji, že ve příčině této dělno st všecky strany ve společných ko- ferencích jednaly a společná usne- sení učinily, tedy také zástup ee agrárníků. Agrární provolání praví dále. že prý naše vyhýbavá odpově byla příčinou, že Němci odmítl upuštění od obstrukce při no u zo vých předlohách. Poslaneové agrární tvrdí dále, že zástupce jejich strany vyslovi v této první konferenci ochotu s jich strany tyto předlohy na radě říšské propustiti. Já zde konsta- tuji před celou českou veřejno stí že tato slova p. poslanec Kubr nepronesl a dovolávám se na to svédectví po- slanců dra. Steidla a dra. Baxy, kteří v konferenci vedle mne se- děli, a dovolal bych se také všech německých poslanců přítomných v oné konferenci, kdybych nestyděl se, vésti je za svědky ve sporu mezi námi. Konstatuji také, že v žádné zprávě o první konferenci také o po- V drobném prodejii l.. . . . . le Vo sllalkáeh na venkově- rna ní čes lo . sdpolední Inseraty platí se hotově rapře Předplacení nterty přijíná , dgninl- Tam nacházejí se, tež reds kee tiskárna a ezpedice „Národnich Listů- Rakopivy so novraeet
Němec Kubr Steidl Baxa Poslaneová Kon
20 article
dobném výroku poslance Kubra není zmínky také býti nemůže. Ostatně kdyby výtka agrár- níky nám pro první konferenci učiněná pravdivá byla, pánové se strany agrární by nebyli sli do dalších konferencl. Ale hned po této první konferenci u mar- šálka, některý den před druhou konferencí sešly se zase všecky strany a tu se usnesly o spo- lečném postupu. Dr. Steidl navrhoval, aby pro- hlášení Němeů vzato bylo prostě ad referendum, což se schválilo a k nalehání agrárníků usneseno, dodati jistý odstavec, jak jej byl navrhl dr. Engel. V této konferenci bylo současně usne- seno, sepsati prohlášení proti pro- jevu německému a přijmouti do něho passus, jak byl navržen drem. Englem a všemi stranami i poslanci agrárními schválen. Na tom základě stylisováno bylo naše prohlášení. Když ale ve schůzi před konferenci toto pro- hlášení bylo předloženo, prohlá- sili poslanci agrární, že je nepod- píšou, k maršálkovi že už nepůj dou a když byli tázáni po důvodech, řekli, že je udají ve svém provo- lánl. As tak se celá věc udála, j ak zde líčím, že jsme v pěti s poleč- ných konferencích souhlasně a jednomyslně se usnášeli a poslancové agrární dělali pak opak toho, co se usneslo. Opakovalo se tedy, co se již událo při postupu o volbách delegačních i při jednání o cukr u. Pan poslanec Prášek v jedné společné schůzi vykládal své po- litické názory, o nichž zde mluviti nebudu a doloži!: »My vám do z ad nevpadneme.« Ale ne až kohou třikrát zakokrhal, nýbrž než z a č al vůbec kokrhati, už nám agrárn prohlášení vpadlo do z a d. Předkládám celou tuto věe veřejno s ti.
Kubr doktor Steidl Engel Prášek
21 article
Jsem přesvědčen, že ji poso u di a rozsoudí, jak zasluhu je. Já ale podotýkám, kdyby ne- vím kolikráte bylo o podobných věcech jednáno, že zástupcové čeští za nějakou subvenci na škody neobětují svůj politický program. A v tom, doufám, že jsou za jedno se svými voliči. Vzájemný poměr politických stran v Čechách je velice neutěšený. Nevím věru ani kolik je stran v Čechách, ale vím na jisto, že je jich dost, tak že méně bylo by lépe. Dr. Rieger ve své závěti pověděl, že závist a nepřejíčnost jest velká naše národní necnost. Jest to pravda. Vidíme závisť i nepřejičnost v životě soukromém, ale vídíme ji také v životě veřejném. Kdežto ale v životě soukromém škodí jen jednotlivcům, v politickém životě podkopá- vají tyto necnosti sám základ našeho národního bytí a postupu. A podiváme-li se do poměru našich polit- ckých stran, vidíme, že tyto necnosti otravují náš život. Co by na tom záleželo, kdyby bylo stra nevím kolik, kdyby všecky pracovaly na prospěch národa. Ale čtěme a slyšme, co se píše a mluví, co se povídá o poslancích vedoucích. Život soukromý i rodinný se prohledává, i manželky tahají se do kalu denního boje. Všude čteme jen hanobení a hyzdění — a proč to všecko Jen k vůli mandátům, kterých nedočkaví man- dátolovci si přejí. Toho by věru nebylo zapo- třebí. Je li způsobilá mládež, ta se dostane bz nadávání nahoru — nezpůsobilcům nepomohou ani nadávky. Tato závisť a nepřejíčnost jest rakovinou na našem veřejném životě.
doktor Rieger Čechy
22 article
Ne důvody věcné, ale nadávky a překruco- vání jsou stranniekých bojů našich údělem. Sl- doval jsem takový list strany nám nepřející, abych víděl, jak konsekventně píše. Dělali-li jsme obstrukci od případu k případu, napsal, že máme dělati obstrukci rozhodnou, dělali-li jsme obstrukci rozhodnou, napsal, že to chyba, že máme dělati politiku positivní, dělali-li jsme poli- tiku positivní, napsal, že máme dělati politiku obstrukční. Zkrátka, dělali-li jsme bílé, chtěl, abychom dělali černé, dělali-li jsme černé, chtěl abychom dělali bílé. To není kritika, to je zlo- vůle Řekli-li jsme, pojďte s námi pracovat, řeklo se odstupte, abychom si sedli na vaše místa. V tom by zjednána býti měla náprava, aby se mezi stranami — když už se musí bojovat — bojovalo důvody věenými. Ale mělo by se spolu uvažovat, zdaž proti Vídni a ve Vídni neměli bychom odložit své různosti. Což neviděli jste radost našich nepřátel, když se souručenství české rozbilo na sněmu i v radě říšské?! Nevím, mohu-li mluvit, volat po kooperaci vzhledem k po- měrům, poslední doby se vyskytnuvším. Já bych měl jen jedno vřelé přání, aby konečně u nás zájem českého národa nabyl vrchu nad zájmy strannickými a aby stalo se heslem: »Zájem národa, heslo nejvyšší !« Politické fráze natropily u nás mnoho zla. Politické fráze, jež pod pláštíkem politického vzdělání dostaly se do našeho lidu a mnoho v něm otrávily. Nesdilím ten náhle u nás běžný a hlásaný o našem velkém poli- tickém vzdělání. Naopak, jsem skálopevně pře- svědčen, že politický rozhled v lidu našem teprve musí býti šířen a prohlubován — má-li se mluvit o politickém rozhledu a vzdělání. Co nazývalo se kdysi v životě veřejném politickým vzděláním, to dnes dávno nestačí. A já jsem pevně přesvědčen, že kdyby politické
Vídeň