ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d18b6930-66c4-11dc-94f9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 56, org 10, place 14, work 6
1 masthead
Romänová přiloha
2 masthead
„Národnich Listů“ k čislu 24. ze dne 24. ledna 1901.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = O attentátu na prof. Deschanela, otce předsedy francouzské sněmovny, oznamují se násle- dující podrobnosti: Professor literatury na College de France, pan Emil Deschanel, vypravuje o atten- tátu následující: »Nebyl jsem si ani vědom, že spá- chán na mne attentát, nýbrž, když průvodkyně stu- dentky Věry Gelovy klesla krví zbrocena, domníval jsem se, že tu jde o aféru mezi oběma dívkami. Po- něvadž mne přednášky velice unavují, ubírám sez ústavu přímo domů, abych se půl druhé neb dvě hodiny náležitě prospal. Tak jsem učinil také tento- krát. Avšak jaký byl můj úžas, když probudiv se. spatřil jsem spoustu navštívenek, jež mi doručila služka, oznamujíc mi, že zatím, co jsem spal, měla plné ruce práce, aby zabraňovala přístup davům na- vštěvovatelů. President republiky, všichni ministři a vysocí státní hodnostové tázali se, kterak se mi vede. Jsouc poslušna daného rozkazu, nedovolila služka nikomu přístup, ani policejnímu prefektu a státnímu zástupci. Copak se vlastně přihodilo? Poslal jsem pro večerníky a teprve z novin jsem se dověděl, oč vlastně šlo. Jedna věc mne rmoutí. Četl jsem totiž, že slečna mě obviňuje, že jsem jí utrhal na cti.
profesor Deschanel Gelův francouzský sněmovna College jít Franca
4 article
Nuže, neznám ani tuto nešťastnici a nikdy jsem ni- komu neutrhal na cti.« — Nebohá oběť útočnice, pa- trně šílené, její přítelkyně a spolubydlitelka, slečna Zeleninova, jež zasažena byla střelou, jež platila prof. Deschanelovi, bezpochyby vyvázne s životem. Lékaři nemohou sice dosud pronésti rozhodný výrok, ale doufají, že střela nezasáhla plíce a že zůstala vězet mezi žebry. Předseda sněmovny, pan Descha- nel, syn professorův a professor sám několikráte se ptali v nemocnici osobně, kterak se vede pacientce. Předseda ministerstva Waldeck-Rousseau poslal slečně Zeleninově zlatou medailli pro zachranitele. = Dražba čínské válečné kořisti v Lon- dýně. Těchto dnů prodávána v dražební síni Ste- vensově v Londýně kořisť, již přivezl s sebou prostý voják Tickner, jeden ze 75 pěšákůjkteří hájili angli- cké vyslanectví v Pekině proti boxerům i pravidel- nému vojsku čínskému. Všechny tyto údaje uveřej- něny obšírně v dražebním katalogu. Ostatně, jak se zdá, neměl Tickner špatný vkus. Přivezl s sebou 93 zlaté a stříbrné knofliky, dvě výšivky z perel, smaragdový šperk, čínské hedvábné roucho s vyší- váním, přesku z křišťálu, roucho mandarina z karma- zínového hedvábí, podšité stříbrnou liškou, damskou ozdobu do vlasů z nefritu, posázenou perlami a pe řím lednáčka, tři stříbrné náramky emaillované a pár pouzder na dlouhé nehty ze zlatého filigranua emailu. Roucho mandarinovo prodáno za 9 lib. st. pouzdro na nehty za 2 1. 12 sh. »Toto pouzdro ná- leželo urozenému Mandžurci, jenž je nosil na neh- tech, dlouhých 10 ctm., čímž naznačoval, že nikdy nepracoval,« praví katalog. Celkem vynesla tato ko- řisť vojáku Ticknerovi více než 90 1. st., nepočítaje v to smaragdový šperk, jenž teprve má býti pro- zkoumán znalci. — A to ještě prodáváno hodně pod cenou
Zeleninův Deschanel Desch Rousseau Tickner Lon Londýn ministerstvo Waldeck Tickner
5 article
= Pomník opici. Časopis »Globe« oznamuje Městská rada v Grenoblu ve Francii usnesla se, po- staviti bronzový pomník nedávno zhynulému šim- panzovi »Charlemagne« a značná suma k tomuto účelu byla již upsána. Opičák, jenž před devíti léty přivezen byl africkým cestovatelem do Grenoblu, tě- šil se všeobecným sympatiím a bylo mu dovoleno, vejíti do kteréhokoli domu. Mimo to byl stálým zá- kazníkem krámů ovocnářských a zelinářských ve městě. Před pěti lety zachránil Charlemagne dítě, jež spadlo do studny; byl naprosto krotký a chodil oblečen v šatech dělnických, ale nejraději ovšem běhával po čtyřech. Obyčejně sedával vedle hráčův karty v kavárnách anebo vedle rybářů na břehu řeky a mohl tak vytrvati po celé dny, pozoruje nanejvýš rozšafně a znalecky vše, co se děje. Charlemagne byl také miláčkem dětí v nemocnici v Grenoblu.
Charlemagne Grenobl Francie Glob
6 article
Pohřbu jeho účastnilo se množství osob. Vděční ob- čané grenobleští patrně již nemají jediného slavného rodáka, jenž by zasluhoval pomník, když se odho- dlali zvěčnit v bronzu — opičáka. = Vražda ve vlaku. Z Londýna se oznamuje Onebdy v poledne, kdy southamptonský expresní vlak vjížděl do stanice Vauxhall v Londýně, vyskočil z jednoho kupé třetí třídy slušně oděný muž a hle- děl se v největším spěchu dostati k východu. Zá- roveň ozval se z kupé ženský hlas, volající o pomoc a přikvapivší úřadníci nalezli poloomdlelou dámu s tváří krví zbrocenou a mrtvolu staršího pána, usmrceného výstřelem revolveru do hlavy. Vrah, jenž několika nádražními zřízenci po krátké honbě šťastně byl chycen, byl krátce před tím, než vlak přijel do Londýna, chladně zastřelil pána, majitele panství u Winchestru a nedávaje se vyrušovati úzkostlivým křikem dámy vybrakoval kapsy mrtvoly.
Londýn Vauxhall Winchestr
7 article
Když pak přes jeho výhrůžky dáma nepřestala volati o pomoc, vystřelil lupič z nejbližší blízkosti z re- volveru do její tváře, aniž však ji smrtelně ranil. Při výslechu, konaném na policejním komisařství, vyšlo na jevo, že to desátník královského polního dělostřelectva, jenž teprve před třemi nedělmi vrátil se z bojiště v jižní Africe a byl propuštěn k záloze. Dostal pak jakožto »chaki-gentleman« ihned místo vrátného v divadle »Lyceum«, avšak zmizel odtud již po někotika dnech, sebrav zlata, šperků atd., cokoli mu přišlo pod ruku. Loupeže a vraždy, jak se zdá, staly se tomuto šlechetnému vojínu ve válce tou měrou druhou přirozeností, že je provádí ve své vlasti se stejnou drzostí a ukrutností jako v Africe. Bude nyní za to ovšem oběšen. Byl by k tomu ke všemu býval málem lynchován rozhorienými pasa- žery expresního vlaku, kteří jej stloukli tou měrou, že policie jedva mohla zabránit, aby nebyl ubit. Angličané mají právo, mají-li strach před návratem jistého druhu »vojínů«.
Angličan jižní Afrika Afrika
8 article
= Cikánská automobila. Král Leopold bel- gický dal si u známé jedné firmy zhotovit automo- bilu, jíž odborný list jeden přezděl »cikánská auto- mobila«. Skládáť se z ložnice, šatny a pokoje pr sluhu a jest zařízena s největším komfortem. Podivný tento povoz bude státi přes 150.000 franků. Moťor. 30 koňských silách umožňuje rychlost 60 kilometrů za hodinu. Spotřeba gazolinu za hodinu bude se páčit na 10 franků. Reservoir bude obsahovati 80l. gazolínu. Od té doby, co král Leopold se stal řídi- čem automobily, shledal, že belgické silnice nalezají se v bídném stavu a zamýšlí postarati se o nápravu. Těchto dnů vyjel si král na automobile až k Flan- derské branici a den potom podnikl tutéž cestu na novo se znalcem, aby se přesvědčil, jaké opravy lze tu provésti. Tyto opravy provedeny budou nákladem anot královým. culore
Leopold
9 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 16. ledna 1901: Grili Josef, soukrom- ník, 61 rok, 667—VII. Kobliha Jan, kovář, 54 roky, 383—VII. Brabec Alois, syn pekařského pomocníka, 11/2 roku, 35—VI. Kahoun Jaroslav, syn hokynáře, 15 dní 1858—II. Hordina Václav, zámečník. 67 dní, 572—VII. Vomáčka Josef, obuvník, 20 roků, 595—VII. Koderle Karel, učitel, 64 roky. 522—II. — Ve v še- obecné nemocnici: Pauscherová Rosalie, do- movnice, 67 roků. — U milosrdných sester Jakoubková Anna, posluhovačka, 56 roků. Jelínková Keteřina, posluhovačka, 50 roků. Kalašová Františka, manželka truhláře, 82 roky. Dne 17. ledna 1901. Huňáčková Marie, manž. mlynářského, 63 roky, 208-III. Freundová Karolina, manželka soustružníka, 55 roků, 696-I. Moravcova Marie, dcera obuvníka, 2 roky, 13.VI. Schreger Josef, litograf, 22 roky, 403-III. — V chorobinci: Kalivodová Josefa, vdova po c. k. strážmistru, 68r. — V josefovské nemocn ici: Kerbl Karel, nádenník, 20 roků. — Ve všeobecné nemo- nici: Mynařík Josef, čalounický, 37 roků. Böhmová Marie, vdova po rolníku, 64 roky. Kuchta Václav, právník, 23 roky. Jiroušek Josef, obchodní příručí, 28 roků. Vaňhová Marie, manželka dělníka, 52 roky. Urban Alois, krejčovský učeň, 15 roků. — U milo- srdných sester: Červenková Magdalena náden- nice, 73 roky. Prokopova Marie, dcera nádennice, 17 roků. Obermayer Václav, bývalý sluha, 65 roků. Schmiedlova Františka, dcera poddůstojníka, 13 roků. Král. české zem. divadle v Praze. Národní divadlo. 115. hra v předpl. Ve čtvrtek dne 24. ledna. 3. čtvrtka.
Josef Kobliha Jan Brabec Alois Kahoun Jaroslav Václav Vomáčka Karel Jakoubková Jelínková Keteřin Kalašová Huňáčková Marie Freundová Kerbl Böhmová Kuchta Jiroušek Vaňhová Urban Obermayer Schmiedlův František Král Praha národní divadlo . 115 Pauscherová Rosalia Kalivodová Josef Červenková Magdaléna Prokopův Marie
10 article HER.
HER. Lyrické drama o 3 dějstvích. Složil Jules Massenet. Text dle Goethova románu napsali Ed. Blau, P. Milliet a Georg Hartmann. Přeložil V. J. Novotný. Režisér Josef Šmaha. Dirigent Karé! Kovařovic. Konec o 1/210. hod. Začátek o Z. hod.
Jules Massenet Goethův Ed P Milliet Hartmann V J Novotná Šmaha Kovařovic
11 article Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově. Ve čtvrtek dne 24. Jedna. Začátek o 7. hod Ve prospěch pana Al. Ludvíka. Páně Krocánkovy otcovské radosti.
Al Ludvík Krocánkův Smíchov Svandovo divadlo
12 article Pištekovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištekovo divadlo na Král. Vinohradech. Vo čtvrtek 24. ledna. Začátek o 1/27. hod. Poprvé na českém repertoiru; Staří jako mladí.
Král Pištekovo divadlo
14 article J. Novák
J. Novák Praze, ve Vodičkově ulici, „u Štajgrů“. PAŘÍž 1900: Grand Prix. san
J Novák Praha Vodičkův ulice Paříž Grand Prix
15 article
— Papa vám přivezl kytici, odpověděl Vasa, nedívaje se na matku. Proč? Ona tu ubohou kytici zahodí do křoví! sr pomyslíl jsem zarmouceně. — Mně? Proč právě mně? řekla Ljubov Petrovna- se slabým úsměvem. 1b — Řekl vám to váš otec? pravila jako žertem. — Vy víte, že papa nemůže mluviti! odpověděl Vasa a pozvednuv hlavu, podíval se jí přímo do obličeje. Bledá její tvář se pokryla slabýmo ruměncem. Shrnu- la vlasy s obličeje a její sklopený zrak utkvěl na muži. Pohlížel na ni upřeně — a jak pohlížel! Žíznivě, vášnivě a beznadějně. Jeho prsty se chvěly, neboť se namáhal úsilovně, aby zvedl kytici s kolen. — Přijmi ji, přijmi můj ubohý dar! zdály se ho- vořiti jeho vlhké oči. — Nemohu pro tebe nic více! . .. Tvář Ljubje Petrovny se změnila. Její sklopené oči zasvítily, bezbarvé rty růžověly. Vstala a sklonila se k muži. — Děkuji ti, můj příteli, zašeptala. Vasa k ní rychle přiskočil a obejmul ji. — Saveli, pravila starostlivě, mně se zdá, že ty svého pána vydáváš v nebezpečí; v zahradě jest vlhko, obávám se. — Nestane se nic, dnes už nebude hůře, odpo- vídal stařec, dívaje se na ni polo mrzutým, polo vděč- ným pohledem. — Bude přece lépe, vrátíte-li se domů, budu klid- nější. Pojď, pomohu ti vězti, pravila Ljubov Petrovna s úsměvem natahujíc ruku ke křeslu. en
Papa ty Vasa Ljubov Petrovna Ljubj Petrovna
16 article
— Nesmíš se rmoutit, papa, ty se zajisté uzdravíš, pravím ti to . . . Co pak to děláš, Saveli? ptal se Vasa, ie sla obraceje se na starého sluhu. s— Vyplňuji přání vašeho otce, Vasile Erazimoviči, odpověděl vesele, prohýbaje záda a klátě na všechny strany kyticí, která byla ohromná. — Škoda, pravil, ne- mohu najíti trávu, která by se hodila kolem, zůstane tedy bez okraje. Konečně, na tom ale nesejde. jest i tak pěkná. A usmívaje se samolibě své práci položil stařec kytici pozorně na kolena svého pána, mezi nehybné v (so Seliq vlěbeli jeho ruce. — Ty's chtěl květiny, papa? ptal se Vasa. Ústa nemocného sebou Bezzvůčně pohnula. Podíval se na syna svým výmluvným pohledem. o leo sr daldea mořn ts vodyáo Syn porozuměl. eolo Pro matinku 9 zaptajese, ilevaa ab gjeo 150 dovv — Ano, odpověděly oči. sa . Chcesoja ji ji donešu, oždob mnšv nav sle Nemocný zakroutil nevrle hlavou. Jeho prsty se stiskly slabě kolem stébel kytice, jakoby ji chtěly chrániti. — Ty ji chceš odevzdati sám? ptal se Vasa jaksi stísněným hlasem. — Chci sám! hovořily oči obracejíce se na Savela. Stařec se postavil za lenošku, uchopil držadlo. i— Matinka jest na tarasu a jest tam nyní mnoho lidí, podotkl Vasa tiše. — Vezte mne! odpovídal tvrdošijný pohled otcův. Saveli se podíval rychle na Vasu, vzdychl, naplval na ruce a vezl tiše nemocného směrem k domu. Kráčeli jsme mičky za tímto kočárkem; skřípajícím těžce po hrubém písku. Z dálky k nám zavzníval hluk Zapomenutá otázka.
Vasa Erazimovič Vasa