2
masthead
V Praze, dne 26. května 1900,
Praha
4
article
Rodukee, sdninísteecau
erpedict
Fraha, FštrospsTs uliee,
čímlo 200—N.
Hefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Kexapečstěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody
Yycházejí denně o šesté
hodině ranní.
pondělí a po svátku
vřdy po vlácté
5
article
KAl
KAl
ko
dine polední.
Jednotlivé číslo za 8
Telefon redskce č. 112e.
Kala
7
article
Fředplatné pro
Pral
s doníškou do
domu:
měsíčně . . . ..
2.80
8.40
čtvrtletně . ..
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně . ..
celoročně. . . . K 86.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně. . .. K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
o, Anglie a Ruska:
čtvrtletně ... K 13.2e.
K 52.50
eloročně
Telefon redskce č. 1126.
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Anglie
Rusko
Italia
Belao
8
article
Slunce vychází ve 4 hodiny 3 minuty ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 51 minutu večer.
Sobota:
S v. Filipa Neriu s a.
v chrámu Páně
Čtyřicetihodinná pobožnost
u Maltézů na Malé Straně od 25.—28. května
Neria
9
article
Svatořečení Jana Křtitele de la Salle.
Svatořečení Jana Křtitele de la Salle.
V Praze, dne 25. května.
Včera bylo v Římě způsobem velmi slavnost-
ním prohlášeno svatořečení dvou nových světců
katolické církve: blahosl. Jana Křtitele
de la Salle a blahoslavené Rity a Cassia.
My zde podrobněji můžeme zabývati se pouze
prvějším. Víme, že není zvykem pojednávati o
světcích v politických listech na místě úvodním
a činíme-li tak přece, pak ku své omluvě pouka-
zujeme na činnost tohoto světce přímo světoděj-
nou. Uznává-li se za vhodné na místě úvodním
pojednávati o vychovatelské činnosti známých,
anebo i pověstných paedagogů (ku př. Dittesa):
pak právem tím větším lze tuto mluviti o ve-
likém civilisatorském působení jednoho z nej-
větších paedagogů všech věků, jakým zajisté byl
Jan Křtitel de la Salle, jenž stal se patri-
archou kongregace, čítající dnes po 200 letech
přes 20.000 členů, rozšířených po všem vzdělaném
i nevzdělaném světě. Tatáž má dnes 1515 vycho-
vatelských osad všeho druhu: škol obecných, mě-
šťanských, středních, zahradnických, rolnických,
průmyslových, obchodních, sirotčích, polepšova-
vacích a pod. Jediná Francie jich má 1141, Bel-
gie 56, Anglie (!) 15, Italie 24, Španěly 43, Le-
vanto 33, Amerika 151, zámořské missie 31, Ra-
kousko-Uhersko 20. Kromě toho dle pravidel de-
la Salle je zařízeno mnoho kongregací ženských.
Křtitel
Cassio
Bela
Španěl
jítle Salla
Praha
Řím
Dittesa
Amerika
Italia 24
RakouskýUhersko 20
10
article
Kdybychom i z jeho působení neměli zpráv
z celého světa co nejchvalnějších, již tento pouhý
výpis postačil by, aby dílu jeho světovému věno-
vána byla plná pozornost.
Světec tento, rodem Francouz (1651—1719),
žil v době, v níž Evropa co do školství nalézala
se u velikém úpadku, jmenovitě Francie byla ná-
božensky a politicky hluboce rozryta, a Německo
nalézalo se v jakési lethargii po válce třicetileté
a proto de la Salle může směle býti považován za
muže providencielního.
Zakladatel školních bratrů co do osobního
nadání byl mužem vynikajícím, učeným (doktorem)
a při tom velice skromným, jenž své značné ma-
jorátní jmění věnoval chudé mládeži a konečně
zřekl se i všech důstojností výnosného kanonikátu,
aby mohl se státi učitelem dítek chudiny.
Francouz
jít le Salla
Evropa
Francie
Německo
11
article
Veliká města — jakým již tehdy byla Paříž —
jsou od jakživa hledaným útulkem ztracených exi-
stencí a proto diviti se nelze, že počínání vše-
stranně učeného a slavného de la Salle vzbuzovalo
nejen obdiv, ale i opovržení, Ačkoliv od kněžstva
byl na počátku podezříván, od světského učitelstva
posmíván, od nevěrců a protestantů pronásledován
a takořka z místa na místo štván: nezoufal přece,
nýbrž v díle svém setrval, až se mu podařilo kon-
gregaci založiti r. 1681. Velmi těžké byly též po-
čátky jeho kongregace. Světští učitelé poštvali na
jeho domy pouliční luzu, která je plenila a bořila
—— a při všem protivenství volal světec: Budiž
jméno Páně pochváleno.
De la Salle již tehdy započal hlavní vyučování
v realiích na základě řeči mateřské — nikoliv la-
tinské — a proto též dociloval úspěchů velikých.
jež mu konečně získali přízeň všech: vznešených
i chudých. Anglický král Jakub II. svěřil mu 50
šlechtických mladíků k výchově.
Zařízení jeho škol svědčí o jeho velikém or-
ganisatorském nadání. Jeho boj platil především
nevědomosti, z níž vychází mnoho neřestí. Všecko
vědění zakládal především na poznání Boha, pro-
tože bez zásad náboženských není žádné výchovy,
odtud pak soustavně postupoval k realiím, na kte-
rémž poli docílil v krátkosti výsledků takových, že
školy jeho po celé Francii staly se vzornými a
odtud šířily a šíří se do celého světa. Francouzská
zednářská vláda marně snaží se svými školními pa-
láci a dobře placenými učitely školy školních
bratří zatlačiti, ona neštítí se ani brutální nespra-
vedlnosti a pronásledování, jen aby své atheistické
a většinou prázdné školy naplnila avšak marně.
Z příčiny té mají školy de la Salle veliký sociální
význam. Nechť proto jeho dílo nyní po jeho svato-
řečení tím úspěšněji zkvétá po celém světě.
jít le Salla
Páně
Jakub II
Paříž
Francie
12
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 25. května.
K situaci. Uveřejněný námi výtah článku,
jejž posl. dr. Ebenhoch dal otisknouti ve ví-
deňské »Reichswehr«, potvrzuje na novo starou a
známou pravdu, že i ten nejspravedlivější muž může
dopustiti se špatného soudu, když není dobře zpraven
o věcech, o nichž chce rozhodovati. Tak a nejinak
doktor
Ebenhoch
Praha
13
article
lze aspoň vysvětliti si chválu, již vzdal jazykovým
osnovám Körbrovým. Nehledě ani k tomu, že
dr. Ebenhoch jako přívrženec autonomie neměl by
přimlouvati se za to, aby tyto jazykové zákony, kteréž
patří jen před forum sněmu království českého a
markrabství moravského, vyřizovány byly na říšské
radě, nepociťuje té krvavé urážky, jaké národu če-
skému dostává se ustanovením, že v celé třetině naší
vlasti nemá se s Čechem při úřadech a soudech je-
dnati v jeho mateřském jazyku, nýbrž jen pomocí
jakýchsi překladačů a tlumočníků. Pana dra. Eben-
hocha něco podobného arciť nebolí, protože ještě
nikdo nesahal na jeho rodný jazyk a nikdo také ne-
zkracoval jeho právo. Stejně také nepochopitelna jest
výtka dra. Ebenhocha, jakobychom my Čechové usi-
lovali o to, aby německý kmen zaujímal v této říši
nějaké podřízené postavení. Ne, stokrát a tisíckrát
ne! Přejeme z plna srdce německému kmenu, aby
zaujímal v této říši takového postavení, jaké mu patří,
ale neméně si přejeme, aby také národní kmen náš
zaujímal v ní ono postavení, na kteréž má úplné
právo. Nechceme ani z daleka nadvládě, již proto ne,
že víme, že byla by tak nepřirozenou, že bychom
Körbrův
Ebenhoch
Čecho
Eben
14
article
trvale jí nemohli udržeti; chceme jen plné rovno-
právnosti. A nemůžeme ani na píď uchýliti se od
tohoto požadavku, protože jest nezbytný pro zacho-
vání naší národnosti a protože bychom jinak těžce
prohřešili se nejen proti našim předkům, nýbrž i proti
sobě samým a svým potomkům. Ale nejdivnější jest
při dru. Ebenhochovi, že uznává sice, kterak těžce
byli jsme ministrem Kindingrem uraženi a poškozeni
ve svém právu, že však na místě, aby žádal na ny-
nější vládě, by škodu nám učiněnou odstranila a na-
hradila, žádá na českých poslancích, aby této vládě
nečinili žádných překážek. Ctíme a vážíme si dojista
plnou měrou posl. dra. Ebenhocha, ale litujeme, že
tentokrát s ním souhlasiti nomůžoma Nahorujema ni-
kterak pro obstrukci, ale přimějte vládu, aby vyma-
nila se z područí levice a konala spravedlnost a
plnila právo, a bude po obstrukci hned.
Předsedové klubů levice konati budou dne
27. t. m. ve Vídni zvláštní schůzi, na kteréž bude
»jednáno o novém pokusu, čímž by umožněna byla
dělnost parlamentu.« Koluje pověst, že konference
chce pokusiti se o to ve srozumění s protiobstrukč-
ními stranami pravice.
Vídeň
15
article
FEUILLETON-
FEUILLETON-
San Gennaro v Neapoli.
Kdo nebyl přítomen podobné slavnosti, nedo-
vede si představiti, jak mohutným dojmem působí
na mysl divákovu. Třeba ještě uvážiti, že povaha
vlašského lidu jest mnohem vznětlivější nežli naše,
a když pro něco dá Ital na jevo svoji zálibu, že
pro to žije a přičiní se též podle sil svých, aby bylo
ve skutek uvedeno.
Nastaly modlitby — kardinál Prisco hlasem
daleko slyšitelným předříkával litanie ke Všem
Svatým, litanii loretanskou, Zdrávas královno,
Věřím v Boha, načež lid odpovídal hluboce po-
hnut. Jeho Eminene bere do ruky nádobu se
seschlou krví, obrací ji — avšak nic zvláštního
nelze znamenati. Staví ji proti svíčce, aby bylo
ještě lépe viděti, avšak dosud nenastal čas. Mo-
dlitby se opětují s tím větší horlivostí a zbožností,
ano i s větším napjetím. Již hodinu trvá lid a du-
chovenstvo na těchto prosbách, avšak dosud ani
známky po změně v nádobě.
Neapolitán se bojí skutečnosti, kdyby nevyplnil
se »il miracolo di San Gennaro«. Bylo by to zna-
mením, že sv. Januar odvrátil svojí ochrany od
města, na které by připadlo neštěstí. Před něko-
lika lety právě nastal onen hrozný okamžik pro
Neapolitány. Přese všecky prosby a modlitby opě-
tovné neuznal světec za vhodné té doby oslaviti
událostí podivuhodnou, a následek se dostavil též.
Mor řádil v městě a způsobil mnoho a mnoho
ztrát v řadách známých a příbuzných. Jindy opět
kardinál průvod vedoucí byl příliš domýšlivým a
chlubil se, že k vůli němu se zázrak stává, a
ejhle! Nejen že se zázrak nevyplnil, ale do roka
Ital
Prisco
Januar
Neapolitán
Mor
Neapol
San Gennaro
Sana Gennaro
16
article
kardinál odešel z tohoto světa. Tak vyprávěl mi
blízko stojící Ital. Proto lze si vylíčiti touhu, ano
i rozčílení, jímž shromážděný lid byl pojat, když
slavná chvíle nenastala, když bude zvěstováno
»miracolo«.
Potřetí opakují se dlouhé modlitby s úsilím
zvětšeným a zbožností nevšední. Tu propuká hla
v lidu, hlas stařeny. která volá úpěnlivě, prosebně,
až to srdce proniká: »Sv. Jannare, chceš nás opu-
stiti? Zapomněl jsi na to, že jsi v Neapoli naro-
zen! Chceš nás trestati za to, že jsme tobě věr-
nými? Či snad nemáš již moci, abys vykonal zá-
zrak každého roku dvakráte opětovaný. O sv. Ja-
nuare, sv. Januare!« A ostatní ženy vmísily se do
tohoto sboru a hlasitý nářek a pláč se ozývá kostelem.
Byli jsme nemalým podivem naplněni podob-
nými výjevy, které u nás v chladných krajinách
nejsou možnými. Také se nás divně dotklo toto
mísení se žen do úkonů církevních a připadlo nám
na mysl slovo Římanů: »Taceat mulier in eccle-
sia« — nechť mlčí žena v kostele! Avšak pro
Italii to patrně nemá platnosti. Pod svícnem bývá
obyčejně tma. Tyto výlevy zbožností procítěné lze
si vysvětliti vášnivou povahou Italů vůbec.
Ejhle, co vidíme? Pozorujeme nádobu s krví
neustále, jako ji pozoruje na sta účastníků. Naproti
oltáři na druhé straně seděl nuncius, několik
šlechticů a šlechtičen a Angličanů, kteří měli tuto
vyhrazená místa. Za zpěvu nábožného chorálu za-
mává náhle Jeho Eminence bílým šátkem na zna-
mení, že zázrak se stal. Seschlá krev mučenníkova
byla oslavena, stala se tekutou a vřela, jakoby
před okamžikem mučenník byl ji prolil. Jaký to
obrat mezi lidem na dané znamení zvonkem.
Kleká, žehná se a velebí svého patrona, děkuje
mu za jeho blahosklonnost, kterou dal na jevo
Ital
svatý . Januare
Říman
Italos
Angličan
Neapol
Italia
17
article
vůči obyvatelstvu, neboť dokázal, že dosud zůstal
ochrancem města. Slavné »Tě Boha chválíme« kůr
zapěl za průvodu varhan a zpěvu lidu na důkaz
vděčnosti a úcty. Přicházíme blíže, prohlížíme
znaleckým okem změnu tu a vidíme pravou krev.
Líbáme ji a Jeho Eminence nám dává nám ji po-
líbiti, když byl nejdříve sám tak učinil a podal
k políbení apoštolskému legátu a biskupu z Řeata
a jiným církevním hodnostářům, mezi jinými na
předním místě monsig. Doubravovi, což se děje se
slovy podobně asi jako při podání svíce o svátku
sv. Blažeje: »Per intercessionem s. Januarii libe-
ret te Dominus ab omni malo« — »Přímluvou sv.
Januara vysvoboď tě Bůh ode všeho zlého«, při
čemž dává sv. ostatky na čelo a prsa věřícího.
Ne každému bylo dopřáno políbiti sv. krev.
Tisíce a tisíce si přály tak učiniti. Jeho Eminence
nese tuto posvátnou nádobu v průvodu sestrám
Klariskám ku políbení, jimž tento kostel náleží.
Po té průvod pohybuje se zpět do chrámu stolič-
ného za povznešené nálady zbožných účastníků
i všech ostatních, kteří svaté krvi mučenníkově
dávají na jevo svoji úctu.
Co dlužno souditi o tomto zázraku? Žádný
klám, žádný podvod ani šalba není tu možna. Zá-
zrak jest dokázán nezvratně svědky, jichž počet
jde do milionů. U Vlachů jest důkazem pravosti
sv. víry mezi četnými jinými velmi působivým.
Církev sv. nenařizuje však víry v tento zázrak,
jakož i jiné neobsažené v písmě sv. a církví jako
takové neuznané, avšak ctí je a váží si jich pro
jejich pravost a působivost. Zázrak ten se opětuje
též dne 19. září, kdy se koná památka světcova.
Téže doby, co v Neapoli, objevuje se týž zázrak
v jiném městě italském a ve Španělsku, kde je též
část krve mučeníkovy.
bůh
Doubrava
svatý . Blažej
Vlach
svatý
Neapol
Španělsko