1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 22. října 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předelácí sen
v Praze v administraeí
2 K
na mliíe
na čivrt 1e6a . . . . 6 K — ki
s dvojí dondšken
na můel
na čtnrt leta . . .
ve sllalkách:
2 K 50h
na měsíe . . . . . .
Poštou:
na čtvrt lefa . . .
s drojí zísilkoe
ěsl
tvrt lla. . . 1 k
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 21. října. V 9 hod.
40 min. (Pův. telegr. zvláštního zpravodaje
»Nár. Listů«.) Geuerální štáb odhaduje
ztráty japonské na 60.000 mužův
ttráty ruské na 40.000 mužův.
Poslední zprávy z Port Arturu
ubezpečují, že pevnost může se
udržeti až do příjezdu balti-
ekého loďstva, jehož plavba po-
trvá půl třetího měsíce.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Artur
Petrohrad
6
article
Hodnověrný svědek.
Hodnověrný svědek.
Velikým činem možno nazvati dílo někdej-
šího člena ministerstva Hohenwartova, dra.
Schäffle, jež právě vyšlo ve dvou svazcích pod
názvem „Z mého života“. Jsou to paměti klas-
sického svědka a spolutvůrce událostí v tomto
soustátí v době, jak pro národ náš, tak pro Ra-
kousko-Uhersko velepamátné, ba, pokud se této
říše týče, osudné. Již minul průměrný lidský
věk od oné doby, kdy součinnosti tehdejších
vůdců našeho národa a nejlepších representantů
opravdu rakouské státní myšlenky v dozírnou
vzdálenost se přiblížile uspořádání a uklidněno
říše vyrovnáním s národem českým na základě
historického vývoje soustátí, na státoprávní idei
české. Bylť to zároveň nejvyšší bod politického
postupu, k němuž dospěli stoupenci federačního
ustrojení státu.
V mysli pamětníků tehdejší doby události
ony zůstavily zároveň pocit, že vyrovnáním
Hohenwartovským, fundamentálními články
tehdejšími by se bylo dosáhlo nejen formálníh
uznání, ale i skutečného provedení nejhlavněj-
ších tužeb a požadavků českého národa, a proto
nezdar a konečný neúspěch vyrovnání z r. 1871
účinkoval na současníky jako politická kata-
strofa a vzbudil v nich namnoze podnes (rvající
přesvědčení, že vzalo takto za své dílo naprosto
dokonalé, pro náš národ takřka nenahraditelné.
My v Čechách byli jsme tehdy oslněni pouze
jeho dobrými stránkami, přimhuřujíce nejedno,
ale obě oči nad jeho slabostmi.
Hohenwartův
Čechy
RakouskýUhersko
7
article
Dr. Schäffle ve svém spise „Z mého ži
vota“ podává nám podrobné, pragmatické vy-
líčení vzniku, průběhu a pádu českého vyrov-
nání, jehož byl sám hlavním spolutvůrcem —
způsobem prostým, objektivním, ani nenadsa-
zuje, ani nepodceňuje, s klidem lékaře, jenž jest
si vědom, že podává naprosto spolehlivé roz-
pozníní svého pacienta — totiž Rakouska. Proto
má dílo to pro každého, kdož se zabývá veřej-
rými záležitostmi tohoto soustátí, význam pra-
menů nejvzácnější spolehlivosti a nejbezpeč-
nější informace. Z mužů, zúčastněných při vy-
rvnání onom: se strany vlády hr. Hohenwart
Habětínek, dr. Schäfíle, z historické šlechty hr-
Clam-Martinic, z Čechů a Moravanů Palacký.
Rieger a Pražák zemřeli všichni až na dra.
Schäfile; jsou proto paměti dra. Schäffle spolu
posledním svědectvím pro ony doby, plné dra-
matické síly.
Jediný panovník jest ještě úplněji a po-
dropněji cbeznámen s oněmi událostmi, než
autor spisu „Z měho života“.
Podati obsah pamětí oněch znamenalo by
otisknouti každou jejich stránku, jež se týká
poměrů v Rakousko-Uhersku; na žádné z nieh
neschází zkušenost, rozhled a daleko v budoue-
nost hledící prozíravost; tyto vlastnosti dodávaji
dílu veliký význam i pro dnešek i pro zejtřek,a
jsou proto politickým činem prví
třídy.
Ti, kdož v oněch památných dobách po-
máhali k pádu vyrovnání Hohenwartova, vidí tu
jako v zreadle příčiny všech oněch zmatků, do
nichž bylo Rakousko v následujících létech
uvrženo, a jež je dnes svírají prudkostí zápasu
Lnokoonova.
Těm, kdož v oněch dobách usilovali o uklid-
nění státu, o smír a vyrovnání, dostává se těmito
nadešlými zmatky zadostučinění, bohužel, že
opozděného a což jest ještě trapnější, zadost-
učinění, jemuž nenásleduje a dle dra. Schäffle
snad ani již nemůže následovati — náprava!
doktor
Schäffle
Hohenwart Habětínek
Schäfíle
Martinic
Čecho
Moravan
Palacká
Rieger
Pražák
Hohenwartův
Rakousko
Uhersko
8
article
Toto zadostučinění jest však nicméně s to,
dodati národu našemu útěchu, že křivdy, na
něm spáchané, nezůstaly bez odvety, že stará
dějinná Nemesis stále ještě se dostavuje se
svými důsledky neuprosnými.
Toto poznání zároveň musí upevniti důvěru
ve vlastní síly našeho národa a vede mimo to
i ke klidnějšímu oceňování oné ztráty, jíž jsme
zmarem fundamentálních článků utrpěli.
V tomto ohledu snesen jest v pamětech dra
Schäfíle mnohý vzácný pokyn, mnohé vysvětlení
a osvětlení pro každého českého politika.
Stál jakožto protestant a příslušník fede-
račního státu německého jaksi zcela osobitě
v kruzích tehdejši vlády vídeňské, pokládané
spíše za klerikální a stojící na půdě starorakou-
ského byrokratismu. Jemu byl obsah českého
vyrovnání méně federativním, než ústrojí něme-
cké říše a proto schopnosti politiků a státníků
zdejších nemohl nepovažovati za nedostatečné,
ne-li inferiorní. Stěžuje si zvláště na chladnost,
s jakou se k němu choval nejčelnější a největšt
český magnát a člen historické šlechty
O hr. Clam-Martinicovi praví, že byl ra-
kouský a císařský od hlavy do paty, že neby)
Čechem, ale zastancem historických Čech. Z ji-
ného místa jeho paměti jest patrno, že tím míni
Čechy feudální, Čechy se sněmy stavovskými.
Spojením svým s Palackým a Riegrem působi
hr. Clam-Martinie na Staročechy v duchu umí-
néném, rakouském a nedával takto vzniku ani
Mladočechům. Rieger byl sice osobnost vý-
značná, výmluvný, ohnivý, jehož srdce však
mnohdy o několik koňskýcl. délek bylo před
tvahami rozumu; neměl dosti klidu. V hr.
Schäfíle
Martinic
Čecho
Palacká
Riegr
Rieger
Čechy
Martinius
9
article
Clamu nalezl to, co mu chybělo. Oběma ochotně
se podčiňoval vůdce Moravanů, dr. Pražák,
smířlivý a měkký, jinak klidný a střízlivý práv-
ník. A tak ovládal hr. Clam-Martinic situaci v če-
ské oposici; byl však jako vyjednavač houžev-
natý. Hrabě Clam-Martinic byl německými libe-
rály nenávíděn, a z osobní žárlivosti postavil se
proti němu náčelník šlechty ústavověrné kníže
Karlos Auersperg. Ještě povážlivější byl poměr
jeho k panovníkovi, jenž mu nijak nebyl milo-
stivě nakloněn a tato nepřízeň nevymízela úplně
ani při vyjednávání. Pro ústavní vývoj Rakouska
to bylo kalamitou, pro vyrovnání Hohenwartov
mohutným stížením.
Palacký choval k vyjednávání nejhlubší ne-
důvěru; jemu naprosto nezáleželo na urychlen
vyrovnání, protože nepokládal český ná-
rod ještě za dosti otužilý.
Vládě Hohenwartově záleželo, aby dosáhla
pokud možná pružných úmluv, aby se odročily
všechny předlohy sněmovní, pokud nebyly ne-
zbytné, neměly věcné ceny pro samosprávu
Čech, a pokytovaly zbraň zlomyslnosti odpůrců.
Čechové nechtěli na př. upustiti od názvu „kon-
gres delegátů“ místo „říšská rada“; od názvu
„senátu“ místo „panské sněmovna“. Požadavek
„zemských příspěvků“ na společné záležitosti
byl vůbec ceny pochybné; požadavek „povolo-
vání daní“ a „povolování rekrutů“ českým sně-
mem byl pouhým, bezobsažným zdá-
ním. Nicméně ponechávali vůdcové Čechů
věcně říši to, čeho moderní stát má zapotřebí.
Rovněž jsme velmi důtklivě zrazovali z názvu
„fundamentální články“, ale čím více vůdcové
deklarantů ustupovali ve věci, tím více si za-
kládali na názvech, jež se vyhýbaly centralisti-
ckému označení. A odpůrci se chytali právě
pouhého zlého zdání takových jmen a slov.
Moravan
doktor
Pražák
Martinic
Karlos Auersperg
Palacká
Hohenwartův
Čecho
Rakousko
Čechy
panská sněmovna
10
article
Fundamentálna články napro-
sto nebyly konečnými úmluvami
vyrovnání, jež semělo utvořiti, ale
pouhým výrazem toho, co by se
mohlo v nejkrajnějším případě
deklarantům povoliti, dají-li k to-
mu zástupei ostatních zemí cislaj-
tánských svůj souhlas.
Kdo zná „fundamentální články“, praví
dále dr. Schäfile, pozná na první pohled, že ani
z daleka neobsahují takový „rozkol“ mezi krá-
lovstvím českým a „ostatní“ Cislajtánií, jaký
utvořil Beustův dualism mezi oběma polovinami
scustátí. Cislajtánské Rakousko zu-
stalo ve všem, čeho bylo třeba, ne-
srovnatelně jednotnější než jso
německá říše, Švýcary, Spojene
státy americké až podnes.
Při tom ani o tom se nezmiňuji, pokračuje
dr. Schäfile, jaké další ústupky bychom byly
ještě Čechům odňali, ač jsme chtěli úmlu-
vám učiněným, loyálně dostáti; vždyť zástupei
ostatních zemí mohli svůj souhlas učiniti zá-
vislým opět na svých podmínkách.
Dr. Schäffle dále vykládá, že by se byl
zvláště vyhovělo námitkám Maďarův v celé řadě
vyjmenovaných ústupků.
doktor
Schäfile
Beustův
Švýcar
Čecho
Schäffle
Maďarův
Rakousko
11
article
Dle toho byla cesta fundamentálních článků
ještě velmi dlouhá, i kdyby vlivem pruským,
agitací Beustovou, a obavami Maďarů, štvaných
hlavně ministrem financí Lonyayem, že by Čis-
lajtánie stála proti nim sjednocená a mocná, ne-
byly se dočkaly náhlé katastrofy.
V očích vlády, v očích dra. Schäffle byly
pouhým jakýmsi rámcovým programem, jehož
vyplnění mohlo se do nekonečna protahovati,
jako to vidíme na čl. 19. stát. zákl. zákonů, a
jako to tvrdí opposice uherská o celé řadě usta-
novení vyrovnání rakousko-uherského, že až
dosud nejsou vyplněna a provedena.
Zajímavo jest rovněž, že v akci proti
Hohenwartovu vyrovnání byl hr. Beust přelstěn
hr. Andrássem, o němž praví dr. Schäffle: Rov-
nati Andrássa s Beustem, byla by křivda. Byl
sice úskočný jako cikán, ale nekul pikle jen
pro pikle. Byl vždy bezohledný vlastenec uher-
ský, ať jméno jeho viselo na Haynauovské šibe-
nici anebo ať stál jako uherský předseda mini-
sterstva před panovníkem. Jemu nemohlo býti
žádoucím, aby již v době oné se upevnily po-
měry ve Vídni, v Praze, ve Lvově, aby se
zjednal tu klid a pořádek; dokud pravděpodobně
Uhry ještě očekává mnoho potíží s Chorvaty,
Sedmihradskem a s košutovei.
Jsou tyto potíže již překonány?
Beustův
Maďar
Hohenwartův
Beust
Schäffle
Andrássa
Cikán
Uher
Chorvat
Vídeň
Praha
Lvov
Sedmihradsko
12
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. října. (Coelibát učite-
lek.) Křesťansko-sociální většina dolnorakou-
ského sněmu připravila nový školní zákon pro
Vídeň a Dolní Rakousy, jímž se mimo jiné za-
kazuje učitelkám vdávati se. Proti návrhu tomu
ozvaly se včera učitelky ve schůzi, konané ve
vídeňském ženském klubě a tu učitelka Nau-
heimrová uvedla proti sněmovnímu návrhu četné
důvody, mající platnost nejen pro Dol. Rakousy,
nýbrž i pro ostatní korunní země. Ve Vídni a
v Dolních Rakousich byla už nejednou přijata
osnova zákona, aby se učitelkám zapovědělo
vdávati se, ale žádná z těch osnov nedosáhla
sankce. Zákaz vdavek byl by omezením práva
sebeurčení, jež by roztrpčilo zejmena rozhod-
nější povahy. Podporoval by mimo to nezákonné
formy manželství u těch osob, které svou lid-
skou povahu nemohou podříditi násilnému zá-
konu. Ale žena, strádající duševní depressi aneb
veřejnou potupou stihaná nemůže řádně vycho-
vávati mládež pro praktický život. Dovolená,
jež se musí udíleti vdaným učitelkám po dobu
jich těhotenství, nemá na vyučování škodlivěj-
šího vlivu, než nemoci mužských učitelů, když
se úřady v čas postarají o patřičnou náhradu.
Výlohy, spojené s placením náhradních učitelů.
uhradí se úsporami z horších platů učitelek
u porovnání s platy učitelů. Mimo to vídeňské
učitelky mají menší příbytečné než učitelové, a
po jich smrti odpadá výplata pense, ba i sirot-
kové po nich pozůstalí dostávají příspěvek na
vychování jen v tom případě, ztratili- li též otce.
Nau
Praha
Vídeň
Dolní Rakousy
Rakousy
13
article
Konání učitelských povinností nezávisí od toho.
má-li učitelka i mimo školu jiné starosti, nýbrž
od její svédomitosti. V tomto vzhledě vdané
učitelky vyrovnaly se dosud vždy učitelům.
Paedagogické zkušenosti, jichž vdaná učitelka
nabyla ve své vlastní rodině, jsou jí na pro-
spěch ve škole. Ostatně za nynějších sociálních
poměrů stává se i u jiných stavů, že žena vedle
rodinných povinností musí vykonávati povinnosti
určitého povolání, aby svým výdělkem přispěla
k uživení rodiny. Nový zákon odsuzuje tedy
učitelky k nucenému coelibátu, poněvadž se ve
většině případů zřeknou vdavek, aby si zacho-
valy učitelské místo. Tím se veliké množství
vzdělaných žen vyloučí z práva, založiti si ro-
dinu. Se stanoviska sociálního byl by zákon,
nutící k coelibátu, neudržitelný.
Z Inšpruku, 20. října. (Zastavení
vlašských přednášek.) Rektor inšprucké
university zastavil vlašské přednášky professorů
Loebisehe a Pody na medicinské fakultě s vý-
hradou, že ministerstvo osvěty opatření toto
schválí. Zákaz rektorův nelze tedy pokládat
dosud za definitivný.
Loebiseh
Inšpruk
14
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 21. října.
Korfanty.
Německá strana katolická »střed« podala
u klubu polského při sněmu pruském denunciaci
proti radikálnímu poslanci Korfantyovi, stěžujíe
si, že jen s radikální družinou svou při nedávné
doplňovací volbě v Pruském Slezsku umožni
vítězství konservativního kandidáta německého
proti kandidátu středu, rovněž Němci, ale ka-
toliku. »Střed« byl tak smělým, že žádal na
polském klubu, aby Korfanty se vyloučil. Ač
Korfanty neučinil nie jiného, nežli že oplatil
»středu« jeho protipolské vystoupení při jedné
z předchozích voleb, klub nicméně jednání jeho
ostře pokáral! Jiného usnesení formálního ale
neučinil.
Mrivola Krülgrova.
Tělesné ostatky bývalého presidenta trans-
vaalské republiky budou 29. t. m. dopraveny
do Jižní Afriky. Leyds s přátely bude je pro
vázeti.
Kritické poměry ve vládě pruské.
Korfanty
Němec
Mrivola Krülgrův
Praha
Slezsko
jižní Afrika
15
article
Pod nadpisem »Poměry ve vládě« uveřej
ňuje berlínský »Voss. Ztg.« úvodník, v němž
praví, že poměry ve vládě prus ke
dozrály ke krisi, jelikož nikdy se nena-
hromadilo tolik konfliktů, jako nyní. Ministn
zemědělství jest v konfliktu s městy, protože
v zájmu agrárníků zapověděl obcím, aby maso
cizí dovážené daly po jeho zdravotní kvalitě
znovu zkoumati. Vláda celá jest v kon
fliktu s průplavní komisí, jež předlohu prů-
plavní zúmyslně protahuje. Ministr finanč n
v konfliktu s bursou pro připuštění po-
kladničních poukázek. Ministr obehodu
jest v konfliktu s moenou finanční skupi-
nou pro »Hibernii« a utrpí zejtra v Düsseldorfu
novou porážku. Ministr kultu jest v kon-
fliktu s Berlínem pro známou otázku školní.
K tomu se pojí postavení ministra vnitra
v afféře Mirbachově; činnost ministra j ustice
jenž zaznamenal samé porážky a výkl a
Bülowův k lippské depeši císařově, výklad.
jejž důkladně »rozebrati« v říšském sněmu ni-
kdo nezabrání. »Voss. Zlg.« končí: »Všud
konflikt, všude roztrpčení. Politická
situace jeví se povážlivou a vláda jeví taký
zmatek, že spěje zřejmě ke krisi, nepodaří i
se Bülowu odstraniti konflikty, jež veřejné mí-
nění rozčilují!« Pruský sněm zahájí přišti
týden opět činnost. Interpellaci svobodomyslne
strany, proč ministr vnitra dovolil, aby se státní
úřady angažovaly pro soukromé sbírky býv
vrchního hofmistra císařovnina, Mirbacha, zod
poví prý ministr již 26. října.
Voss
Mirbachův
Bülowův
Bülow
Mirbach
Düsseldorf
Berlín
Hibernia
16
article
Německé neúspěchy v Africe.
Podle nových zpráv z Nomaguy nepodařilo
se guvernéru německé osady jihoafrické Leut-
weinovi zabezpečiti Nomacu před útokem Hoten-
totův. Tato byla dobyta Hotento ty
ještě před příchodem posil. Vitbo-
jové shromažďují se u velikém počtu u Riel-
montu. Při jich útoku na Nomacu zabit byl
i zvěrolékař Albrecht a farmář Hermann, »Kolo-
nial Ztg.« sám očekává, že po Vitbojecha
Bondelsvartech vzbouří se nyn
i veškeré ostatní kmeny osady a že
zvláště vzbouření Hendriho Vitboje značně
situaci přiostřilo, poněvadž vliv jeho sahá až
do nejvzdálenějších chýšek na mořském pobřeží
a až k poušti Kokokori. Tisíce hledí k němu
jako k národnímu hrdinovi již od jeho bojův
s Němci 1893—94 a jistě sta bojovníků chopi
se prý na jeho povel zbraní.
Anglické zbrojení.
Anglická admiralita rozhodla se urychlit
netoliko stavbu 9 lodí podmořských, v rozpočtu
již povolených, ale žádá na loděnici Vilkers-
Maximsově, aby zahájila stavbu ještě celé řady
dalších lodí. Loděnice má býti za tím účelem
značně rozšířena.
Albrecht
Hermann
Němec
Afrika
Nomagua
VilkerMaximsov
17
article
Radikálové proti Gombesovi.
Platí to ovšem jen o části radikální strany
francouzské, ale o části vlivuplné a početně dosl
silné. Ve včerejší schůzi radikální skupiny
Sarrienovy, vyslovil se nejprve sám vůdce jej
Sarrien ostře proti slídičtví a udavačství, pěstova-
ném ve sboru důstojnickém ministrem Andrém.
Potom poslanec Cruppi, jenž doufá býti v přištím
ministerstvu ministrem spravedlnosti, vytýkal Com
besovi, že v otázce odloučení státu o
církve přijal prostě projekt socialisty Briauda,
na místě aby vystoupil s projektem vlastním.
V pravdě ovšem Combes nemohl tak učiniti, po-
něvadž ministerstvo jest v této věci s amo ne-
sjednoceno. Zmíněná skupina na konec se
usnesla vyzvati Combesa k předložení vlast-
ního projektu. Na krajní levici jsou usnesením
tím nemile překvapeni, proto že kdyby ve sně
movně prošlo, znamenalo by to nový průtah
v akci.
Gombes
André
Cruppi
Briauda
Sarrienův
18
article
Volební ruch před doplňovacími
volbami do sboru obecních starších.
Schůze staroměstského občanského
klubu
konala se včera večer v místnostech »Kopmanky«
za předsednictví starosty této korporace p. dra.
Podlipného. Předseda zahájiv rokování vy-
ložil důvody, ze kterých tentokráte na Starém
městě dochází k volbě pouze jednoho zástupce
ve sboru obecních starších, při čemž přesvědči-
vými slovy poukázal na trudný stav, v němž
toto kvetoucí druhdy město ocitlo se následkem
stupňovaného odlidňování. Tomuto neutěšenému
zjevu dlužno všemi silami čeliti a zjednati ná-
pravu a na voličstvu tudíž jest, by zvolilo sobě
kandidáta, jenž by nejen zájmy jeho, nýbrž
i zájmy tohoto historického města pražského
hájil zdalně a neohroženě. (Pochvala.) —
Pan dr. Pik jménem volebního komitétu sdě-
luje, že usnesení o kandidátu stalo se jedno-
myslně hned na první schůzi a že se zřetelem
na převahu příslušného voličstva vyvolen kan-
didát z řad živnostenských, a to dlouholetý a
osvědčený jednatel klubu, který již v létech
minulých ve sboru obecních starších zasedal,
mistr krejčovský na Starém městě pražském,
p. Alois Náhlovský, jemuž na to uděleno
slovo. Kandidát, jehož vývody byly pozorně
sledovány, podotkl především, že jako rodák
staroměstský, který vlastním přičiněním domohl
se samostatnosti a neodvislosti, od mladých let-
již stopuje záležitosti veřejného života a zná po
vinnosti obecního staršího již z dřívější své
působnosti ve sboru. Je sobě plně vědom poměrův
i potřeb všech vrstev středního stavu, jak živnost
nietva a řemeslnietva, tak malých úřadníkův
i ostatních příslušníků volebního sboru, do něhož
kandiduje a slibuje, že přičiní se, by snahám
a tužbám jejich bylo v každém připadě hověno.
Podlipný
doktor
Náhlovský
19
article
Dotknuv se nejdůležitějších povinností pražské
obce ve směru sociálním i zdravotnickém, jichž
plnění bude se domáhati, prohlásil, že naléhat
bude na důsledné provádění staveb nových domů
na Starém městě, v nichž by náležitý zřetel
věnován byl vhodným a levným místnostem pro
malé řemeslnictvo. Ve všech těchto i ostatních
otázkách, jak praví, říditi se bude kandidát
osvědčeným vzorem starosty klubu p. dra. Pod-
lipného (Souhlas.) a pokud se týče stránky
národnostní slibuje, že vynasnaží se, aby ma-
tička Praha, toto srdce království českého, trvale
českou a slovanskou na vždy zůstala. (Hlučná
pochvala a potlesk.) V debatě, jež potom se
rozpředla a které zúčastnili se pp. Matucha,
Čežík, Bejlek, Procházka, Huber,
Kaše, Kraus, Bočan, Vejrostek
dr. Pík, obhájil p. dr. Podlipný dosavadní
činnost a snahy zástupců staroměstských ve
sboru obeeních starších a projevil naději, že
i p. Náhlovský, bude-li zvolen, dojista osvědči
se hodným důvěry svého voličstva. Ježto proti-
kandidáta nebylo, dal předseda o kandida-
tuře p. Náhlovského hlasovati a
byla tato také jednomyslně při-
jata, což zjištěno také zkouškou opačnou. Po
vřelé vybídce předsedově, by účasť na volbě,
jež koná se 26. t. m., byla — v zájmu vý-
znamu a reputace Starého města — co nejčet-
nější, byla hojně navštívená schůze, do níž
zavítali z obecních starších ještě pp. L a da,
Čupr a Fatka, před 10. hodinou noční
skončena.
Matucha
Čežík
Bejlek
Procházka
Huber
Kaše
Kraus
Bočan
Vejrostek
doktor
píka
Podlipná
Náhlovský
Čupr
Fatka
Praha
20
article
Novoměstský občanský klub
uspořádal schůzi v sále »u Štajgrů«. Kromě
členů klubu byli přítomni i stoupenci klubu
radikálního. Schůzi zahájil p. Ant. Kukla,
ředitel a maj. výzkumné stanice pivovarnické.
Pravil, že po čtvrté vstupuje Novoměstský
občanský klub do opposice proti kompromisu
radničnímu a domáhá se toho, aby vyslal tam
sily, které by opravdu hospodářsky pracovaly.
Ujišťuje, že v těchto otázkách byl Klub pravo-
věrnější než samotný výkonný výbor strany. My
víme, že proti kompromisu politickému dnes
nelze ničeho namitati, neboť v politické kampani
není rozdílu mezi Mladočechy a Staročechy-
Ale kompromis na radnici nemá takové kořeny.
tam zavládly poměry nikoli politické, nýbrž
kamarádské a proti tomu stavíme se z ohledů
hospodářských. My jsme Mladočechy, ale nikoho
se nezříkáme, kdo chce s námi v otázkách
hospodářských pracovati. Proto přijali jsme za
naše kandidáty nejen stoupence naše, ale i strany
Staré Prahy a radikální. Ve věcech těchto do-
plňovacích voleb obrátil se Klub náš na výkonný
výbor strany, který nám odpověděl, že setrvává
na svém dřívějším stanovisku a že do voleh
obecních zasahovati nebude. Tím měli jsme
volné ruce, ale aby vzdor tomu se nám nie
nevytýkalo, obrátili jsme se ke Klubu voliců
novoměstských se žádostí, aby s námi postu-
poval. Slibovali jsme Klubu tomu podporu, ale
jen v otázkách hospodářských vyžádali jsmesi
volnost. V soukromém rozhovoru stanovili jsme
požadavek tří kandidátů, kteří by stačili jako
kapři k důkladnému očistění toho radničního
rybníku. Kdýž jsme u tohoto Klubu nepochodili,
zahájili jsme akci sami a v rámci Národní
strany svobodomyslné chceme pracovati za
heslem hospodářství. A v této práci je nám
vítán každý, jen když má dobrou a upřimnou
Antonín
Kukla
Praha
novoměstský občanský klub
21
article
V drobuém prodejis
ranní číslo o sobě . . . za
. . . . n zk
odpoledžní
Ve flialkách na venkově:
10b
ranní číslo, . . . . .
odpolední . . . . . . . . 8h
Inseráty
plati se hotově napřed.
Přečplacení a inserty přijímá sěninl-
strace v Marinnské ulici č. 3.
Tam ezcházejí se též redakce
tiskárns s ezpedice „ Národních Lis4d“.
Rukopisy ze nevracaji.
Marinnský ulice
národní Lisa 4 d
22
article
snahu! (Souhlas.) Řečník čte volební provolání
Klubu, v němž klade se důraz na to, že situace
politická i poměry radniční volají po nových
směrech při volbách obecních. Vyličuje se boj
s radnici před 20 léty a dospívá se k truchli-
vému faktu, že vzdor většině, kterou má národní
strana svobodomyslná na radnici, jest strana tak
rozštěpena, že není ani s to, aby ze svých řad
zvolila si starostu.
Co se pak týče pořádku v obecním hospo-
dářství, jsme na tom za nynější kompromisní
spoluvlády mladočesko-staročeské mnohem hůře,
než za samovlády staročeské, ba nelze upříti,
že ubylo ve sboru pěstování oněch ctností ob-
čanských, které mají být první ozdobou pocti-
vých zástupců občanstva. Zavinila to nedůsled-
nost těch kterých kruhů strany svobodomyslné
a nedodržení původního programu. Provolání
vytýká proradu některým členům strany a osobní,
nikoli politické kompromisování. První obecní
podnik zkrompromisovaného zastupitelstva byl
převzetí koňky a přeměna její v dráhu elektri-
ekou. A odtud to jde dále. Potřeba uhlí hradí se
od firmy německé, při zadávání obecních prací
zavládl pravý protekční šlendrián, désné poměry
zavládly v čachrech parcellačních se stavebními
pozemky, ničení starobylých památek a zřizo-
vání millionového domu representačního. Pláně
holešovické spojeny s ostatním světem dvěma
mosty a vedle osetých polí je dlažba a osvětlení
mnohem lepší, než ve středu Prahy. Zatím Staré
město vylidňuje se neobratně vedenou akcí assa-
nační a marně dovolává se nového mostu. Za
těchto poměrů má se dokončit kanalisace, otázka
vodní! Naší snahou jest na radnici přivést nové
sdružení, v němž by se soustředili všichni
opravdoví přátelé Prahy a její rozkvětu hospo-
dářského bez zřetele na jich politické smýšlení.
Praha
23
article
Na základě tohoto programu, pravil řečník,
hledali jsme styky nejprve u spolku majitelů
domů, ale nepochodili jsme. Za to jsme byli
vlídně přijati od strany radikální a od spolku
Staré Prahy. Ve společném dohodnutí sestavili
jsme tuto kandidátní listinu: ve
sboru druhém pp. Jansa Václav, akad:
maliř, Kukla Antonin, ředitel a maj. výzkumné
stanice pivovarské, Müller Vincene, architekt
a stavitel, Novotný Ferd., maj. mlýna, Pi-
štora Jan, rytec a maj. domu a Sokol K.
St., redaktor a spisovatel.
Ve sboru třetím navrženi jsou kandi-
dáti pp. JUDr. Baxa Karel, advokát a posla-
nec, Hamáček Frant., obchodník a majitel
domu, Svoboda Boh., pekař a Skrčený
Frant., obchodník.
Kandidatury tyto schvalují se jednohlasné.
Jansa
Kukla
Müller
Jan
Stanislav
JUDr
Baxa
Karel
Hamáček
František
Svoboda
spolek Stará Praha
Sokol K
24
article
Kandidát p. arch. Müller prohlásil, žo
jest mu sympatické, že se jde do voleb obec-
ních za heslem hospodářským. Z tohoto stano-
viska posuzuje nynější stav obce a jeji zevního
vzezření. Stěžuje si na nedostatečnou úpravu
ulic ve vnitřním městě a na nádhernou úpravu
ulic holeševických. Dlažby jsou v Praze v tak
žalostném stavu, že může se říci, že tam, kde
je bláto, je Praha a kde je vydlážděno, že jsou
předměsti! (Veselost.)
Vytýká dále nedostatečné chránění staro-
bylých památek, v kterémž směru na př. Kutná
Hora je daleko v popředí. Soukromníci mnohem
svědomitěji šetří starobylý ráz, než obec praž-
ská. Sbořila staré domy v Rytiřské ulici a po-
stavila tržnici s kasárnickým vzezřením. Kdo
má trochu vkusn, musí nad tím užasnouti.
A takových věcí může uvésti celou řadu. To
nezavinil stavební řád, který má citelné mezery
a nedostatky, ale zástupcové obce, kteří mohli si
jinak počínati. Kdo má trochu citu vlastene-
ckého pro slarobylé památky, musí zajisté sou-
hlasiti se snahou, aby se nám tyto památky
dále neničily ! (Souhlas.)
Akad. maliř pan Jansa souhlasí úplněs
pronesenými názory a tvrdí, že obě hesla, staré
Prahy i moderních snah, lze při dobré vůli
spojit a tím zmalebnění Prahy způsobit. (Sou-
hlas.)
Pan Klubal pronáší stesk na velké pře-
dlužení obce a obtížení poplatnictva. Vytýká, že
elektrické podniky nakoupily kolejí na 30 let a
to v době, kdy produkt ten byl velmi drahý.
Müller
Jansa
Klubal
Praha
Kutná Hora
Rytiřský ulice
25
article
Stěžuje si, že poplatníci nejsou v Praze dosta-
tečně organisovaní a v tomto Klubu očekává
nové obrození obecního hospodářství. Jak jinak
tomu rozuměli ve Štyrském Hradci ! Tam radi-
kálové přišli k veslu, škrtali v rozpočtu, zavedli
dvojitou frekvenci, na šest let nesmí nikdo po-
stoupit v úřadnictvu a status po tu dobu nemá se
rozmnožovati. A takovou radikální změnu potře-
bovali bychom i u nás! (Souhlas.)
Pan dr. Baxa připomíná, že minule schá-
zelo pouze 25 hlasů, aby kandidáti protikompro-
misní byli zvoleni. Je tedy vidět, že názory
protikompromisní nabývají značné půdy. A tyto
názory doznaly potvrzení ve včerejší schůzi
staročeské Jednoty, kde bylo stéžováno na
ochablost ve voličstvu následkem kompromisu.
Praví, že znamravnělostí jest, když se kompro-
misem kandiduje ve třetím sboru muž, který je
odvislým od žida ! Což si to ten kompromis už
mysli, že voličstvo je slepé a že mu může být
postaven za kandidáta kdokoli? Sebeschopnější
člověk nedostane se na radníci k práci jen proto,
že nenáleží ke kompromisu. Dnešní zastupitelstvo
Prahy není pravým obrazem stran. Kromě
mladočeské a staročeské strany není tam za-
stoupení jiného, na př. uměleckého a jiných
politických stran. Snahou naší musí být, aby se
na radnici dostali lidé neodvísli, samostatníl
(Souhlas.) Z toho důvodu spojili jsme se k volbám
s Novoméstským občanským klubem.
Řečník zmiňuje se o nutnosti změny praž-
ského volebního řádu a nutnosti dokonalého
upravení celé Prahy ještě dříve, než budou kní
předměstí připojena. To nemohou vykonati
zkompromitované strany, nýbrž noví lidé a těmi
jsou zde navrhovaní kandidáti, kteři jsou oprav-
doktor
Baxa
Praha
Štyrský Hradec
Novoméstský občanský klub