1
masthead
v Praze, v úterý dne 26. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 26.
Čisto v Praze za 2n
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filíálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Předplaeení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Parlamenty.
Z Vídně, 26. ledna. Ministerský předseda
dr. Körber, který měl včera večer dlouhou
póradu s ministrem vyučování dr. Hartle m,
bude dnes přijat cisařem. Slyšení to souvis
patrně se zejtřejší audiencí uherského minister
ského předsedy hr. Tiszy o dalších disposi-
cích pro kampaň delegační, vzhledem
na kterou se také stanou disposice pro par-
lamenty v obou státech.
Zde trvají na tom, aby před sestoupením
se říšské rady sešel se na několik dní sněm
království českého.
Dr. Derschatta.
Z Vídně, 26. ledna. Předseda německé
strany lidové dr. Derschatta prohlásilv
rozmluvě s redaktorem »Ostdeutsche Rund-
schau«, že zatím mandátu v zdáti se
nemá příčiny. Vyčká prý, co se stane na
schůzi stran, svolané ke dni 5. února. Důvody,
pro které se brojí proti němu, nejsou prý
věcné — poněvadž souhlasili s ním již na pod-
zim četní členové strany a také němečtí po-
slanci jiných stran — nýbrž jenom o sobní.
Pravil dále, že nemá, co by vysvětloval aže
neví, proč by se měl omlouvat.
doktor
Körber
Hartl
Tisza
Derschatt
Vídeň
7
article
Zápas hr. Tiszy s obstrukcí.
Z Pešti, 26. ledna. V opposičním táboře
chystají se ke krajnímu odporu prlot
novým plánům hr. Tiszy. Nerozhod
nou zůstala strana Košutova, poněvadž neví.
jaké je smýšlení v lidu. Opposice hodlá bo
zahájiti po stránce osobní a prohlásila
že by novému kabinetu povolila vše, T is-
zovi však že nepovolí nie.
Opposice spoléhá, že se budou dělati hr.
Tiszovi ve Vídni potíže a že hr. Tisza
padne ve Vídni, poněvadž by se mohlo
vymoci, kdyby byl odstraněn, neprodlené povo-
lení rekrutů, kdežto kdyby hr. Tisza zaháji
boj, povolení rekrutů bylo by koncem ne do-
zírných zmatků.
Pro hospodářskou neodvislost Uherska.
Z Pešti, 26. ledna. Bývalý ministerský
předseda baron Bánffy měl v sedmihradském
Deesu schůzi, ve které pravil: »Nyní je svrcho-
vaný čas pro sjednání hospodářské samostatnosti
Uherska. Musíme opatřit sobě silný průmysl
továrenský. Zmohutní-li Uhersko materielně, pak
bude snad uspokojen také nárok národní.
Základ z r. 1867 nestačí k vybojování ho-
spodářské samostatnosti postupem zá-
konný m.
Národní život musí býti vyvinut na státo
právním podkladě směrem chauvinistickým. Po-
tom bude se moci rozřešiti otázka vojenskáa
zavésti národní řeč na základě zákonném
do armády.
Proto přeji si — končil Bánffy — by
země a národ napřed staly se samostat-
nými v oboru hospodářském. To
jest můj cíl, k jehož dosažení přistoupí potom
vše ostatní.«
Tisza
Košutův
Bánffa
Pešť
Vídeň
Uhersko
hospodářský odvislost Uhersko
Tisza zaháj boj
8
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Jmenování.
Z Vídně, 26. ledna. (C -B.) Předseda mi-
nisterstva jako správce ministerstva vnitra jme
noval místodržitelského tajemníka Antonína No-
váka okresním hejtmanem v království če-
ském.
Předseda ministerstva jmenoval dále : Sta-
vební adjunkty Václava Skálu, Jindřicha
Skokana a Jana Bureše inženýry pro
státní stavební službu v království českém.
Předseda ministerstva jako správce mini-
sterstva spravedlnosti jmenoval kandidáta no-
tářství dra Gustava Hessa notářem v Týně
nad Vltavou a kandidáta notářství dra. Josef
Musil a notářem ve Veselí n. Lužnicí.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 25. ledna. (C.-B.) Na bývalého
ministra vnitra Todoroviče a na jednoho
bývalého dvorního funkcionáře krále Alexandra.
podal právní zástupce státu srbského žalobu
pro neoprávněné vyzvednutí obnosů 93.000 fr.
a 58.000 fr. při vyřízení odkazu, který učinil
jistý srbský dobrodinec státu srbskému. Todo-
rovič chtěl včera odjeti do Rumunska, aby
si prý tam opatřil doklady této záležitosti se
týkající, ale bylo mu v tom zabráněno.
Antonín no
Skála
Skokan
Bureš
Hessa
Musil
Todorovič
Alexandr
Vídeň
Týn nad Vltava
Lužnice
Srbsko
Bělehrad
Rumunsko
9
article
Světová výstava v St. Louis.
Z Paříže, 25. ledna. (C.-B.) Loubet při-
jal dnes odpoledne v paláci elysejském cizí gene-
rální komisaře výstavy v St. Louis, kteří se zde
sešli k poradě. Ruský komisař Alexandrov-
ský a německý komisař tajný rada Lewald
podali shromáždění zprávu o účastenství svých
států na výstavě.
Povstání v Uruguayi.
Z Buenos Aires, 25. ledna. (C.-B.) Dle
zpráv z Montevidea omezuje se povstání pouze
na jeden departement. Saraira byl dne 23.
t. m. večer u Paso de la Cruz poražen.
Povstalci, rozptýleni v několik skupin, překročují
hranice brazilské, kdež jsou odzbrojováni. Vládní
vojsko pronásleduje úsilovně uprchliky.
Alexandrov
Lewald
Saraira
St . Louis
Paříž
Uruguay
Buenos Aires
Montevideo
Paso jít le Cruz
10
article
Sjezd nemocenských pokladen.
Z Lipska, 25. ledna. (C.-B.) V prohlášení
Alberta Kohna z Berlína, jež bylo jednohlasně
přijato, odmítají přítomní zástupci nemocenských
pokladen názor, že sociální instituce, zavedené
zákonem o nemocenském pojišťování, zaviňují
lékařskou bídu a protestují proti pokusům ji-
stých skupin lékařských, aby byly obranné snahy
nemocenských pokladen proti neoprávněným po-
žadavkům lékařů diskreditovány jako opatření
eminentně sociálně-demokratické.
Zástupci nemocenských pokladen spatřují
naopak v přeúsilovných snahách určitých inte-
ressovaných kruhů, aby byla sociální protiva
mezi zaměstnavateli a dělníky na roveň posta-
vena s protivou mezi lékaři a pokladnami nemo-
censkými, dobře promyšlené klamání pojiště-
ných na prospěch neoprávněných požadavků
stavu lékařského a jsou donucováni vystoupiti
proti neudržitelnosti tvrzení objevujícího se
v tisku lékařském, že pokladny nemocenské
jsou ústavy čistě peněžními a prohlašují zave-
dení svobodné volby lékařů za vnitřní záležitost
každé jednotlivé pokladny, která se má říditi
dle místních poměrů.
Zástupci nemocenských pokladen považují
proto za svou povínnost vysloviti se proti zave-
dení svobodné volby lékařů zákonem anebo
svépomoci lékařů. Odmítají placení dle jednotli-
vých výkonů i při nižších sazbách jako poža-
Kohn
Lipsko
Berlín
12
article
Pařížský karneval.
Pařížský karneval.
Pařiž je vždy živá, hlučná, veselá, v každé
době roční, i v té nejparnější letní, kdy někteř
pošetilci se domnívají, že Paříž je prázdná, po-
něvadž se z ní do lázní rozjelo její »horních
10.000!« Zdá se, že v městě skoro třímilliono-
vém úbytek ten není valně pozorovat.
Ale nejveselejší je Paříž, kdy její boule
vardy, náměstí a ulice jsou věnovány lidovému
veseli. Bývá to ve dny confettiových bojů maso
pustních: mardi-gras a mi-caréme a o národ
ním svátku 14. července.
Pařížský masopust projevuje bujný tempe
rament a světáckou lehkost Francouzů. Nelze
si představit nic kratochvilnějšího nad karneva
lovou rozjařenost velkých boulevardů, kdy na
nich je všechna vozba zastavena a kdy široké
třídy, vroubené alejemi, sloužící nejvírnější ko
munikaci evropské, patří jen rozveseleným pod-
daným prince Karnevala, kteří pod jeho blázni
vou korouhví s rolničkami svádějí pověstné
bitvy confettiové
Čtli jsme v novinách, že cestovní kan
celář česká — i v tom ohledu se konečně vy-
maňujeme z německých závodů — za vedení
p. Šulce pořádá v únoru hromadný výlet do
Paříže. Nápad velmi šťastný, který okáže če-
ským turistům Paříž z její nejrozmarnější
stránky. Pobaví se v Paříži znamenité
ti, jimž zářivé město nad Seinou nebude no-
vinkou.
Pařížský masopust soustřeďuje se na veliké
projevy pouličního veselí. Jakýmsi vrcholem jeho
hýřivé slávy byl ples v Opeře. Ale proslulé
bály operní patří od loňska již minulosti.
Francouz
Karneval
Šulc
Paříž
Seina
13
article
Hlavní attrakcí karnevalu je hlučný mu
mraj obecenstva na boulevardech ve dnech
mardi-gras a mi-carému a veselé průvody ma-
škarní, pořádané studenty, tvořící celé allego
rické a symbolické manifestace humoru a živosti
francouzské, dále různé slavnosti, jako slavnost
královny ústřední tržnice, umělecké kra tochvíle
na Montmartru, studentské bály v Bullieru ve
čtvrti latinské a zejmena známý, ale jen zasvě
ceným, ples »čtyř umění«, kde veselí výtvar
níků pařížských projevuje se způsobem nej
nenucenějším, kde dekoletáže tanečnic nabývaj
tvarů a rozměrů antické volnosti, orientáln
smyslnosti
Viděl jsem poslední »ples Opery«. Jaká
melancholická vzpominka! Ladná facada Velk
Opery zaskvěla se v jasu illuminace. O půlnoe
zazněly fanfáry. Vozy se sjížděly. Z přeplně-
ných kaváren na place d'Opéra a sousedních
boulevardů hrnuli se do divadla dobře naladění
stolovníci. Krásný byl pohled na velkolepé schodiště
Opery. Pestré hemžení masek a mezi nimi černé
fraky. Ženy v nejfantastičtějších úborech, mnohé
skvělé, šperky zářící, jiné, zvláště mladé žabky
z baletního sboru operního, velmi prosté a pi
kantní v nedostatcích svých kostymů. Jedna
z nich dělala sensaci. Svižná, útlá, asi šestnácti-
letá krasavice v kostymu bajadérky, s dekole-
táží mezi ňadry a boky. Jínak byla velmi cudně
upnuta a zakryta. Ale její něžný embonpoint po
způsobu východním byl odhalen. A poněvadž
se neomezila jen na »břišní tanec«, holdovala
i evropskému tančení v párku, byla o ni rvačka
mezi tanečníky. Zejmena starší labužničtí znale
baletu byli u vytržení.
Montmartre
d ' Opér
14
article
V zářivém nesmírném sálu Opery, jenž
vzrostl imposantně tím, že hlediště bylo spojeno
s parterem, šuměl a hlaholil nejdivočejší rej
karnevalový, Cake walk slavil triumfy.
Všichni se kroutili ve zbrklých posuňcích
negerského tance. V ložích seděly dámy z vel-
kého světa i z polosvěta a bavily se házením
serpentin do sálu nebo vrháním udie, na nichž
byly přišpendleny květiny neb jiné drobnosti,
po nichž muži dole v sále chňapali jako kapři
a hňupové.
V jedné z přízemních loží byly shromáž-
děny nejvyhlášenější krasavice od Maxima, s ne-
posednou slečnou Léou v čele. Dámy bavily se
tím, že srážely holí cylindry pánům.
Ale celkem bylo to střeštěné rejdění a
hulákání dosti jednotvárné. Bylo vidět mnoho
unuděných lidí.
»On s'amuse !« ironicky křičel mladíks
monoklem v oku, vedoucí pod paží stepilou
Carmen.
»Příteli, vy se nudíte!« zvolala na mnez
přízemní lože mladá, známá zpěvačka.
»Jako na bále operním« odvětil jsem,
zívaje.
Ve foyeru, v kuloarech, kolem buffetů ky-
pěly číše šampaňského, hlučné zástupy přechá-
zely v jakési nucené enervovanosti lidí, toužících
po bujnosti smichu. . . A stále se opakovaly
pitvorně skoky černošského tance, stále jsem
slyšel výsměšný hlas mladého elegána: »on
s'amuse !«
Bály operní ztratily svůj význam, pozbyly
na své vtipné rozmarnosti, kdy jim vládl vtip
Nestora Roqueplana a hudba Offenbachovaa
letošní návštěvníci pařížského karnevalu nemusí
litovati, že více neuzří tuto kuriositu.
Na ulicích se pařížsk, karnaval lépe vy-
jímá.
Léa
Carmen