1
masthead
V Praze, v pátek dne 22. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 22.
čisto v Praze za 2r
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Proti reservatnímu rozkazu ministra války.
Z Vídně, 22. ledna. Na ministra vojenstv
šl. Pitreicha, který marně pro svůj reser
vátní výnos hájil se prostřednictvím berlinské
»Post«, sypou se dále kalené střely. Nejprud-
čeji žene se naň »Deutsche Zeitung«. Tento
list nežádá nic jiného, než aby ministr prostě
v delegacích svůj výnos odvolal; ne-
může prý býti dopuštěno, aby věc takov
důležitosti vyřídila se prostým
výnosem, který je zcela blízek jazykovým
výnosům Stremayerovým, Taaffovým a Bade-
novým. »Protestujeme«, praví tento žurnál,
»proti tomu, aby důstojnický sbor, tato bašta
antisemitismu (my jsme dosud myslili,
že důstojnický sbor je baštou trůnu a říše.
Pitreich
Stremayerův
Taaffův
Bade
Vídeň
Nejprud
Deutsche Zeitung
6
article
Red.), byl obtěžován výnosy nábožnůstkářskými
a výnosy na ochranu židovstva.«
Tu se naráží na druhý výnos mini
stra Pitreicha, kterým se ukládá důstojníkům,
aby neuráželi city vojínů národní
náboženské. »Žádáme se vší rozhodností —
pokračuje list — aby pan Pitreich záležitost
spořádal parlamentním zákonodárstvím. Nepro-
hlásíli zcela zřejmě a přesně v delegacích, že
vážně chce hájiti německého jazyka služebního
a velicího a že je dalek všeho úmyslu, nějaký
průlom do něho učiniti, musí německé
strany proti němu užiti zbraně
nejostřejší a potírati ho při každé
příležitosti. Nechť potom se podívá, od-
kud sebéře svůj rozpočet.«
Z Vídně, 22. ledna. »Neue Freie Presse
oznamuje, že německý výkonný výbor ještě za
delegací sejde se k poradě. Ze Štyrského Hradce
sdělují, že co nevidět konati se bude porada roz-
šířeného představenstva německých stran, aby
rokovala o výnosu Pitreichově a zaujala k němu
postavení. Výbor německé lidové strany horno-
rakouské se usnesl po návrhu poslance dra
Löckera, vyzvat členy rakouské delegace
vzhledem na chování se vlády maďarské a vzhle
dem na výklady ministra vojenství o věcech ja-
zykových, aby hlasovali jen pro náklad na do-
savadní společnou armádu. Usnesení to bylo
sděleno předsedovi lidové strany německé dru
Derschattovi.
Pitreich
Löcker
Derschatt
Vídeň
Štyrský Hradec
Neue Frei Presse
německý lidový strana
7
article
Naproti tomu »Deutsches Tagblatt« uve-
řejňuje — patrně dr. Derschattou psané — komu-
niké: »Úplně předčasny jsou zprávy, že sbor
důvěrníků německých stran sejde se k rozpravě
o Pitreichovu výnosu. Nynější předseda tohoto
sboru Baernreither pravil, že ho ne-
svolal a že nepokládá také sestoupení se jeho
teď prospěšným. Sejdou seo toliko 4 předsedové
německých stran t. j dr. Gross, dr. Der-
schatta, dr. s Baernreither a dr.
Lueger ještě před koncem delegační kam-
paně, aby porokovali o některých věcech jazy-
kových.«
»Deutsches Tagblatt«, dříve »Ot-
deutsche Rundschau« uveřejnila stať, ve které
se tvrdí, že vláda dra. Körbra Čechům na všech
stranách nadržuje, jakkoli provozují krajní ob-
strukci. Na důkaz uvádí se, že Německém
Brodu povolena byla v zatímním rozpočtu,
aktivovaném § 14tým, suma 400.000 K, které
v řádném rozpočtu na rok 1903, předloženém
17. listopadu minulého roku, nebylo. Tuto sumu
prý Německému Brodu vydobyli delegát dr.
Kramář a dvorní rada Villani, chef pre-
sidiální kanceláře bývalého ministra Rezka. Je
pravda, že výdaj na Německý Brod v rozpočtu
na rok 1903 nebyl.
Ale k tomuto rozpočtu byl podán drem.
Böhm-Bawerckem dodatečný úvěr, ve
kterém položka pro Německý Brod jest, ales
výslovným a pozoruhodným dodat-
kem, že co stát na Německý Brod vydá
—jde o státní gymnasijní budovu — od města
splátkami nazpět obdrží, tak že stát Něme-
ckému Brodu nedá ani haléře. Věru,
pravdivá je stará zkušenost, že velká vedle
zpupnosti sedí vždy h loupost.
Derschatta
Pitreichův
Baernreither
doktor
Gross
Dera
Lueger
Otakar
Čecho
Kramář
Villani
Böhm
Bawerck
německý Brod
cký Brod
Deutsches Tagblatt
8
article
Dr. Derschatta se brání.
Dr. Derschatta se brání.
Z Vídně, 22. ledna. Na dra. Der
schattu, navrhovatele známé resoluce, se
všech stran hrnou se útoky. Jest, jako by se
nad ním shromažďovaly vody. Ve svém orgánu
vídeňskémy »Deutsches Tagblattu«, brání se
proti koalici Čechů, Všeněmců, sociálních de-
mokratů a liberálů svou minulostí. Dokazujez
ní, že je dobrým Němcem a může prý setřást s
sebe všechny nájezdy.
doktor
Derschatt
Čecho
jítmokrat
Němec
Vídeň
9
article
SII
SII
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
Arcibiskup dr. Kohn.
Z Vídně, 22. ledna. »Neue Fr. Presses
telegrafují z Říma: Arcibiskup dr. Kohn chtěl
se již vrátiti do své diécese, byl ale požádán,
aby zůstal v Římě. Odpůrci jeho tvrdí, že stav
záležitosti Kohnovy není příznivý. Kanonicky
postavení jeho je nesporno. Po stránce sociální
a politické však zdá se kardinálům, kteří jsou
dosazeni za jeho soudce, postavení jeho trap-
ným a radí mu, aby se vzdal úřadu.
Dr. Kohn zdráhá se tak učiniti. Dlužno však
předpokládati, že papež mínění kardinálů svých
předloží dru. Kohnovi ve formě prosby, k teré
arcibiskup vyhoví.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 22. ledna. (C.-B.) »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Císař udělil dvornímu radovi
a presidentu krajského soudu v Chebu dru.
Filipu Müllerovi při jeho odchodu na vy-
žádaný trvalý odpočinek rytířský kříž řádu Le-
opoldova.
Císař jmenoval adjunkta chemické labora-
toře německé university v Praze,
soukromého docenta dra. Leopolda Meyera,
mimořádným professörem lučby na téže vysoké
škole.
Ministr vyučování jmenoval zatímného učitele
státního gymnasia v Mostě, dra. Karla Hal-
lera skutečným učitelem téhož ústavu.
Nové magnificence.
Z Vídně, 22. ledna. (C.-B). Císař udělil
rozhodnutím ze dne 17. ledna rektorům
technických škol právo, aby po čas
svého rektorátu užívali titulu m agnificence.
Nový biskup v Terstu.
Z Vídně, 22. ledna. (C.-B.) »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Císař jmenoval professora mo-
rálního bohosloví na diécesním bohosloveckém
ústavě, dra. Celestýna Endricia knížetem-
biskupem v Terstu,
Nový italský velevyslanec pro Vídeň.
Z Říma, 21. ledna. (C -B.) Časopisy ozna-
mují, že byl dosavadní italský vyslanec v Bernu,
vévoda z Avarny, jmenován velevyslan-
cem ve Vídni.
doktor
Kohn
Neue
Kohnův
Müller
Meyer
Hal
Endricio
Vídeň
Řím
Praha
Most
Terst
Bern
Avarna
krajský soud v Cheb
technický škola práv
Wiener Zei
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pokoj s ranním sluncem.
Napsal Miloš Čtrnáctý.
Hledám byt pro svého přítele. Pokoj, vlastno
zcela malý pokojík, v němž by zaříditi moh
malou svoji domácnost. Znám jeho vkus a hle
dám za něho, protože mne to baví. Mnoho se př
tom uvidí a prožije. Neusmívejte se, prosím!
Musím vám vyprávěti, co přihodilo se m
onehdy.
Nuže, poslyšte!
Bylo to na předměstí, v jednom z těch
velkoměstských domů, přeplněných malými ná-
jemníky ve stísněných prostorách, podobajícíeh
se spíše klíckám nežli bytům.
Zazvonil jsem v druhém poschodí.
Starší, domácně ustrojená žena vyšla m
vstříe.
„Ano, pane“ — odpověděla na můj dotaz
„zde se pokoj pronajme, hezký pokoj, s ranním
sluncem. Je liho, se podívat?“
Vedla mne do tmavé předsíně, do kter
ústilo asi tré dveří se zamlženým sklem.
„Odpustíte“ — pokračovala dále — „není-
ještě vše uklizeno. Pokoj je dosud obydlen.“
Zaklepala na jedny dvéře a vzala za kliku
Bylo zavřeno.
V pokoji nebylo slyšeti nejmenšího hnutí.
ani když její prst silněji na dveřích zarachotil
„Spí“ — pravila, dívajíc se na mne, jakoby
chtěla říci: Co ted?
„Je zamčen. Nedělal to nikdy. Co mu to
jen napadlo. Ale zdálo se mi, že včera pozdě
Čtrnáctá
12
article
v noci přišel. Snad sehnal peníze a popřál si
trochu, ubožák
„O kom to mluvíte?“
„O svém nájemníku. — Je už skoro půl
leta bez služby“ — pokračovala, tlumíc hlas
„a bez krejcaru. Hodný člověk, ale tuze
lehkomyslný. Dal se příliš do pití a přiše
o chleba. Teď lituje, ale je už pozdě. Naběhal
se po městě, naprosil, aby ho do některé té
pisárničky vzali, já sama se starala, ale nic
naplat. Všude ho odbyli. Rodičů nemá ubožák a
já víc dělat nemohu. Jsem jen chudá vdova.
Čtyři měsíce byl u mne zadarmo. Ale teď už
nemohu.“
„Jak se jmenuje?“
„Durlin. Eduard Durlin, pane.
Eduard Durlin.
Tedy on! Na mysli vyhoupla se mi rázem
ta drobná postavička s neoholenou tváří, zubo-
žená, se zanedbaným zevnějškem, klopýtající na
ulici v třeskutých mrazech a vzbuzující vždy ve
mně hluboký soucit. Nekdejší mimus, hýčkaný
potleskem a vavříny... Durlin býval komikem
menšího divadla. Byl oblíben, nadán a věštila se
mu pěkná kariera. Ale stala se mu nehoda. Spadl
s tramwaye a zmrzačil se. Musil opustiti dráhu,
jež slibovala mu takovou budoucnost a polo zlo-
men, uchytil se v kanceláři umělecké agentury.
Ne však na dlouho. Podnik přiveden k úpadku
Durlin octl se bez zaměstnání. Tehdy leckdosi
ještě na něho vzpomněl z divadla, ze starých
přátel a tak podařilo se mu získati malé místo
v denním žurnále. Durlin pracoval svědomitě
asi půl léta, dokud nebyl schvácen zhoubnou
nemocí — pitím... To udusilo v něm poslední
Durlin
Musil
polo zlo
13
article
zbytek citu, intelligence a energie. Durlin přestal
žít jako řádný člověk
Stará paní zadívala se na mne
„Pán zná snad..
„Ano, pouze dle vidění —
Obrátil jsem se k odchodu.
„Přijdu třeba odpoledne,“ pravil jsem, od-
hodlán nerušiti více ubohého Durlina v jeho
útulku.
Stará paní však, jakoby tušíla moji lest, ne-
dala mi odejíti.
„Prosím ještě malou chvíli. Zkusím to ještě
jednou.“
V okamžiku ozvalo se silně lomcování
dveřmi a hlas volající
„Pane Durline — slyšíte — pane —
Mrtvé ticho bylo jen odpovědí.
Starou paní pojala úzkost.
„Slyšela jsem jej zcela zřetelně, když v noci
přišel a vim, že nemohl odejíti.
Přemýšlela okamžik a než mohl jsem se
vzdáliti, přiběhla s malým klíčkem. Vrazila jej
prudce do dveří až na druhé straně cosi kovo-
vého zazvonilo o podlahu.
Stará paní otevřela dvéře a chtěla vejíti.
V tom však s výkřikem couvla zpět.
Přiskočil jsem a stanul na prahu též jako
přimrazen.
Durlin s přeřezanými žilami ležel na podlaze
pokoje, ozářeného ranním sluncem.
Hledám posud byt pro svého přítele. Znám
jeho vkus a baví mne to. Divné věci se někdy
při tom uvidí.
Durlin
Durline