мМ ftikoatlivě MliáAfts fidi yř*d и bot коек« Btflutfko, ibolaáho в шгвтп(ко, ajBi pro poo • Étájt ко do Bitta, aby tam tUdoval ; koti и aadiji, lo ко aitai itattaya pro ooloa ba* doaoaoot ; ariak aaobd trdoo aatoraM рака aa aikolik tot laloa. Tira n*4t divo, lo aiaokdy v dacha d přoiomo : O by ty aaéi mladici ttadil nikdy ao* byli poioall ; idpo bylo by jla i tpoloiaootl Udokd, kdyby • chaty *vd aai aobyli vykroiilll Mol, oo J tam U vyřkl? Vidím v daoba, ktorak mnoby aovoviky avitloBoi a pohan, jakých hohoiol i v aa* lom alroda dotti, výrok mlj pŕoita jloatibado: hlo, ta to máto, aokaio ton klorikaini .Ötch* atřodovékoa tma, atplvj* ti, abychom my Oo* chové adrtovdni byli v kloapoiti a nevédomoiti, abyehom nikdy, nikdy nep olili krlty a vilota, ovobody a rotkoéo oaioho vaUklaa — Trchli* okého 11 Ba véra, mnoha matka kdyby viděla v badoaeaott, vyrvala by déčka tvém n • rukou ta kathn, ktorou přečisto krvavým groiem ta* platila, vtiskla by dltéti tvém* hotpodlřtky ni* ttroj v raka, aby jako poctivy rolník nob forno olaik to Uvilo, jiooc pH tom virno tv. viro a iotŕlc mravuoiti a poéoitnoiti. Pohlednéme jea aa ta mladol, ktorou • aid? nlrod vilm pravom ao pyini, naiyvajo ji rld a von nadéjl, avoa ehlonboo. Kolik mladi k A amirl ta v několika letoch bod téleané bnď duchovné ! Mnoal a nich kopou ai předéaaay hrob, poiivajloe •vaco hanaaé tiloanoati t

Promluvím o tich, ii duchovné hynou otrlveni byvlo no aebou, n?bri av?mi ylaotnimi vychovateli, jimi to poupě mladiitvé ml byti pokladem potvltnym, nedotknutelným, jimi oanova organi ječní, přlaaha, kterou aklldajf v ruce avébo ředitele, ml býti avatoavata ne* poruiitelna. Á co tlibnil nastupujíce tvAj pře* télký, předAleiit? úřad? Slibnji, ie povedou mlAdei tobě tvéřenon ku sboinosti a mrav* Boati a ie takto ji budou odchovivati. Jak do stoji vlak ten neb onen této avé přiaase? Ne* jen Ie tvou lhoatejnoatl v náboženství, ba sjev* n?m proti němu odporem, svým neéetrným, mnohdy i criiliv?m cbovinim v chrlmn Plně v mladeii cit nlbolensky otupuje a vyhlašuje, ale vyhlaiuje veřejně ve ikole piamo svaté sa bajky, odvaioje se co nejhanebněji mluvit! o P.

Marii, prorokuje Církvi katolické pouse jeité asi 60 let Uvota, atavi Krista Plna na rovefi a Mohamedem a věrouka katolickou a její sřl* noni v posměch uvidí. Kdo jim dovoluje, ptlm se, takto mluviti o víře svých ilkAv, odkud berou právo ruiiti svou přísahu, odkud máji moc, drahý poklad, kter? sbolnl matka kře* stinek! violila v útlé trdce dítka svého, vy* rvatl, jej pokálet! a poílapati? Noni to vratda na dítkách páchaná, není to sjevuj odpor proti aákonAm a slomysloost a nepravost ta nejha* nebnéjií? Nejvíce vlak divno, ie tito svitlo- aoli XIX. století svij jasyk a svAj rosum právě jen o víru katolickou brousí. Je možno při ta* kovych učitelích, aby katecheta sdárně pracoval, Acta a lásku к víře sv.f ku sv. svatostem v srdci studující mládeže upevnil- a oživil ? Nikoliv.

Takto vsděllvá mnoby historik mládež • vsděiává ji — nábolenskyl Mnohý vychovatel mládeže, navykly pustému životu universitnímu — žádnými bohužel sákony neobmesenému — bledl největší sábavu a nalézá v karbanu a pitkách a následky tohs — život nepořádá? a hrosné dluhy a s toho omrte* lost života. Jakou skásu bere to mládež stodn- .jíci, dějí-li se takové véci v městech malých, kde nic nesAetane tajno, kde ráno po městě ros- neieno, co o pAlnoci se sběhlo. Mládež studující má ve at?ch učitelích miti svAj vsor, svůj ideal a to nejen v učenosti a védách, ale též v sboinosti a mravnosti. Co po pAže ve ikole svou učeností se vynášeli, když život soukromý klesá až ku svířeti, ba pod né 1 Takto neodcbováme mládeže zdravé, nadšené pro krásu a šlechetnost, pro ctnost a pevný charakter, takto nepojistíme sobě — obklopeni jsonce národy velikými — budoucnosti ; jen učenost adravá a mravná, základy své majíc u víře, uchráni a adrií nás na jevišti světovém, jinak, jsouce národem malým, smisime a nebude nás více jako národA mnohem mocnějších, kteříž byli a aeai jich vico.

svým ku 8tlumočení významu pochodně a meče, kterýžto znak nese „Matice lidu* T čele. Pochodní má se sačuditi zdravý rozum lidský a soudnost nepředpojatá, meč má spřetínati ty pásky víry, která člověka ▼íží i Bohem, má rozbiti odvěké pravdy ná boloňské a to váo к vAli osvětě, vedoucí ku j svobodě — čeho? „Matice lidu1 vydávil •Doktora Johánka* jako sté dílo slaví tím jubileum své blahodárné (?!) činnosti, zasvě cené AčclAm zeduářským, tímto stým dí lam zasazuje nejen do bolletrie české •skvost,* nýbrž i dynamitovou patronu do podkopu, kterým vyhoditi chce nezrušiteln pořádek ve světě duchovním i hmotném do povětří. Tahle patrona však selže, poněvadž látka v ní jest málo třaskavá. Co tam na 138 stranách sněženo látky chytlavé, z toho vzejme se n lidu naleho pramálo. O tom ■echt přesvědčeni jsou vydavatelově .Matice lidu* i pan Scholz. Taková ,dějepisná po vídka* jako jaat .Doktor Johánek,* neujme aa v lidu, poněvadž, abych užil vlastních slov p. spisovatele, ,zde s dějin stala se pouhá karikatura, t prospéchflv a AčelAv literatury ztropil ae pustý žert* 1881 etr. 18« ) •)

(.Osvéta* •) Cotenne vero mosco, kdo jsi kněssa, jeaž Bobe s Círktv svou sapriti aemiaí, a kdo jsi jeité katolickým křestsuem, nekupuj knihy, kteréž pséuy jsou ua Aker Bobu a jeho svátým. (Redukce).

6 kéž vUed učitelé aa ikoláoh stfedaíeb uváži, co jim rodičové, oo vlast svěřuje, jak drahocenné kameny jim brouslti a loltitl ; Ie nikterak jim nepři sluli alčltl, v bláto a kal nhatl, oo v bolesti slsa matčina, oo krvavý pot a mo- sol ovitá ruka otcova vo strachu odchovala. Baée-il skutku к sády učitel etiti etadajtdho sobě svěřeného jako klenotu, ta kter? račí rodlěAm a 9ohu, visiti a národu, povedo*ll mládež stádu* lol nejen cestou pravé učenosti a vědy, ale 1 sboinosti a mravnosti, pak netřeba plakat! matkám, kdyi vysyiajl miláčky své na studie, vidyC budou betpočay, Ie dítky v dobrých a svědomitých rukou jsou. ▲ to přeji národu nálomu s Цеа srdce. Mel vlak v této pfedAlotité věd totil hledíce к sboinosti a mravnosti úplně budeme upokojeni a jisti, radím vpp. kateehotAm sakládati v městech, kde jsou ěkoly střední, tak sváné mariánské kongregsce; zvláště nevyhnutelně potřebný jsou v Prase při universitě? Byt počátku údA počet byl skrovný a nevyrovnal se spolkAm katolickým v Německo, počátek se učinit! musí ; nikdo snad není toho mlaěaí, Ie >y mládež nulo úplně již byla otupěla v náboženství, alo třeba ukásati jí cesta, ukásatl ji sladké ovoce, které pHnáli učenost a uměni, které se sakládá ve sboinontl a ve sv. viře. Nepochybuji, že slova má seláitě v Prase dojdou usnánl, a Ie phlti školní rok v život uvede buď katolicky spolek aneb mariánskou kongregaci nadějné nail mládeže studující, která hrda bade s toho povsnésti prapor nábožensky a rozněcovat! mladistvá srdce pro krása a liechet nost, dobrý mrav a pevné náboženské přesvědčeni, které bohužel zvláště i ohysdnou sfingou se tupl a ničí.

Politický přehled zahraniční.

IVèmeoltO. V Německa lámou sobě nyní státnici a diplomati hlava tlm, sdi-.i a

Politický přehled domácí. V Prase, dne 14 srpna. Ministerské konference v příčině sáhřeb* ských události odbývaly se ještě i včera, nebot, ak praví „Fremdenblstt*, naskytlo se mnoho obtíži, které jsou ua překážku uspokojivému ros* luštění té aféry. К tomu pak dodává „Presse* Тою, jakož i okolnost, že ministersky předseda uherský se příčinou tou odložil svoji cestn do rokováni. A mimo to nesmi se sapomenont, ie se mimo otisku msďarských itítfi, jedná o jiné dvě otisky, o nichž posud uobyla dosažena shodu mezi uherskou vládou u báné otisky ty vztahují se nu chervátský semský rospočet u na postaveni chorvátskýchAřadA ve Bjece. Co se týče otisky itltA, budiž pH- pomeuuto, že ,Peiti Naplo* se dovídá, že asi bude vče ta v ten smysl vyřisens, aby společné štíty v Chorvátská byly Aplai bez nápise, coi ovšem nesni příliš pruvdčpodobno. Co pak se týče správy o uherské ministerské krisi následkem události sáhřeb&kýcb, pile a Pester Lloyd*, ie to nemožno, aby chorvátské sáteži- tosti měly podobný účinek na postaveni uherského ministerstvu. I kdyby měla býti řeč chorvátské, k r i s I, jednalo by se pouse krisi lokslisovanou.* Potud .Presse*. Ns výsledek porad ministerských viak dlužno vyčkat! prostřednictvím správ autenlickýcb, nebot, čeho se posod dovídáme, déje se pouse prostřednictvím UstA iiberálních a poloviádnich, o kterých animo, že postaveni jich vAči Slovanům není právě přátelské. Novým dokladem přátelství NěmeA к nám jest sAletitost české ikoly ve Vídni. Spolek .Komenský* podal dolno- rakouské semské ikolni radè, vedle předloky učebni osnovy, osnimení, že v desitene okresu třisenou ikolu a vyučovacím jusykem českým otevře dne 1. října tohoto roka.

Zemská ikolni rada odevsdala viak oznámeni to okresní ikolni rudé vídeňské, nby o něm podala své dobrozdáoí. Zpravodaj okr. ikolni rady navrhnul směna učebni oauovy v ten smysl, aby rosmnoien byl počet hodin pro vyučováni němčině. Člen okr. ikolni rady dr. Plebi viak podal naproti tomu návrh, aby s ohledem na to, se v dotyčném oznámeni spolkn .Komenský* noni ndáno, jak a kým má býti vykonáván ,s4- konem nsHseny dosor, okresní ikolni rada(te nanesla, celou sáleiltost tu odevsdati drahému

odboru (obecni rudy), jenž by vie novou správu podal; somská ikolni ruda viak budiž požádáua, aby к dli tomu povolila čtyřnedělní Ibátu. Jiná iádoet, aby povoleno bylo otevřeni .čeaké opatrovny*, byla v témž smyslu vyřízena. Panům vídeňským Němcům edná se tedy poase o to, aby otevřeni čuské ikoly učinili nemožným v patHčný čas, kdyi již nemohou proti její sAkonnl oprávněnosti ni čoho činiti. Ejhle, tě poctivosti! — Viak na jiném místě и dostalo spupným .vídeňským otcům* patřičné odpovědi a ta nu misti nej- vyiilm. Jak jsme včera osnámili, pHjal včera císař depotad města Vidně v příčině decentrali sace žele sulc. Jaké odpovědi se viak dostalo pásům. Odpověď císařova vrcholila v ajiětěul, žo on i vláda jeho pHhlížali к sájmAm Vídně vždy co nejvíce u že obavy obeeaf rady jeou besdůvodné. Doslovní odpověď císařové sni takto: .Odevsdám petici, kterou jste Mi podali, S é vládě, aby ji iváiilaa • ní pH měřené naložila. Rád poailvám ootatné této přiložitosti, abych probláail, ie obavy, které jste právě projevili, poetrádaji skateéoého odtvod nini. Opatřeni, o ktrré běží při organised železných drak, na nichž provosaja rakoaský •tát doprava, a o kterých podají činitelé к toma povolaní ovAJ odborný Úsudek, směřují jodiué к tomu, uby vyhovělo se ryt* věným technickými nok místními poměry oepravsdlaé ným u obnošeným {potřebám. Tak obmoseué i se stuoviaka železniční techniky oprávněné

lázni, zajisté jest zcela spAaobilé, aby jeité vice jaké jiné předlohy mimo ipanělskoa obchodní smloava, mély by se jeité předložit! v nastáva- se odes třeni sávoje, jimi sahalena json posavádnt jld schAsi Hiskéhe snémn. Některé listy, se vyietHl ■právní opatřeni nemile pfeee ssvdsti lidné příčiny, aby se vykládalo aa peakoswi hmotných sájmA sídelního mista, a nedotkne se salisti aai siimi kaltaralafak. Veřejné sájmy vlak, o které přislali pečovat! Md vládl aAro- veA e řitským sastipitelstvem, bade i Md vládá podporovali Jako deoed k proapéeka oelku. eurám se vřele o kleno a reakvit mésU Vidné, přeji al e očekávám Udil, aky obeeeí rada vy* viaala v tomu sméra se phčiaoi vyHsent důležitých obecních sáložitoaU takovoa prospAIaoa činnost, jeké dosUlo se 0 také 1 ae pHlti do stene se trvalé podpery Jek ■ Md stnay tak I se strany Mé vlády.* Žárové* e dopaUd «t* debskou přijal císař daputad mista Lvova a aa oslovení parkmlstra Ivovskdho odpověděl Ukto : .Prosba, kterta Jste mi právě přednaali, bade Moa vládon co aojbedlivěji proskoamána.

Zviattě co se týio přání okledaé sutnlch drah nebo drah, na kterých provosajo stát doprava, Aiate spoléhat! se ohledně splněni těchto přáni na ochota Mé vlAdy, pak-liže budou usněna sa věcně odůvodněna a ekáže-li se jejich provedeni se stanoviska technického nebo lokálního aat- ným. Jest-liie viak se staaovieka veřejných ■ájmi nebede molno některá Vaie přáni spiniti, epoleklm aa Vaie vlaateneckd city a jsem přesvědčen, te rádi podřídíte dalli nároky v tomto obora ' Méma nepořádáni želesnictvi, kUN by bylo vteobecným Hitkým sájmAm pH- mčřeao. Má vláda avásl Vaie přáni ohledné sHsenl lákařekd fakulty va Lvově, pH čemž musí se brát! zřetel oviem také к Anančnlm pomérAm Hie * Mimo to pHjal včera elsař v audienci nejvyiiiho maršálka království Českého knížete Jiřího Lobkovice, nového mlatodriitele haličského Záleského a hrab. SchOnborna. Knížeti JiHmn Lobkovicovi dostalo se obsvliité blahosklonného přijetí. Císař se vyslovil velice aspokojivé o posledním sasedAni čeikého sněme. V Prase, dne 84. srpna. jména .Prov. Ojrr.* odůvodfinjl evolAnl Hiského sněmu jedině ratifikováním této obchodní smlouvy. Mimo to hemži se to, sviliti v listech liberálních, celou řudou domněnek, jež dílem se táhnou к známému válečnému článku .Nordd Allg.

Ztg.", dílem vznikly se srdci, přeplněných kulturně bojovnlmi přáními, u konečné i dílem původ svAj máji ve fantasii svých pAvodcA. Tuk na př. tvrdl nikteH, ie se kancléř roihodl k obratá v církevní politice, již chce diti ratifikovali knltorni bojovnými stranami. Takovéto tvrsení bylo by oviem velice amělé, kdyby nebylo jeité vlče smilným. — У s&leiitosti kur- dinálu Howards pHnáil .Poi. Corr.* z filmu dopis, s něhož vyjímáme: ,Sv. Stolice nepojala nižádným zpfisobem sáměr, vyslat! do Berlina splnomoeněnce, aniž usnula, ie by něco podobného bylo nutno. Praská vláda sul intence sv. Stolice i její program. 8v. Stolice dula ae naklonit! к ústupkům vůči Prusku u v ohledu tom pokročila ochotně až к oné brunici, již ne- mflie překročit!, unii by ae nespronevěřila svému posláni u svým životním i nejsvětěj- štm sájmAm. Svoboda pastorálni služby u svobodu ve vychovávaní a vyučovaní kněžatva — tot to, co si chce sv. Stolice sabespečiti před tím, než přijme povinnost omanu vsel. —

Bylo Ise předvídali, ie se časopisectvo chopí návltivy kardinála Howarda v Ghyiici, aby se k postilo do kombiaac, jež odůvodnit! Ito současnou přítomnosti knížete Bismarka v onom bavorském Useňském mleté. Kardinál Howard viak meiká v Gbyiiei poase se zdravotních ohledů. Jest zcela jisto, že sv. Stolice nesvěřila anglickému církevníma knížeti nižádné posláni, ani officielní, aniž officiosa!. Rovněž nedostalo se ma nižádných lastra kel, bylot by to zbytečné. Kardinál Howard sná nynčjil situaci a sejde-li se nákodoa ■ Bismarkem a do* tknon-li se v rosmlavé záležitosti cirkevné poli- tických, že ssjistd dl ideám sv. Stolice jasného a správného výrasa. Domněnkám, ie by podobna rosaslava měla nepřímého vlive na etav nyaějiibo vyjednávání mezi filmem a Berlínem a ie by průběh jeho usnadnila, Ise sice přijati, nelae viak něco podobného na urči to tvrdit!. Ostatně blisaká budoucnost sjedná ■ viel té jasno, nebot jest jisto, že se návrat pnskéke vyslance dra. SchlOsera očekává v filmi v sAřl.

Co se týče o d p o věd i francouzských listů na článek .Nordd.* plž* .Germs nia* toto : .My, se strany své považujeme válečné ehoutky oaamooené Francie sn pouhé iilenstvL Bylo by ovžam jinak, kdyby paHiitl štváči nalétli v Petrohradu šlacha. Car Alexandr a ministr Gier* platí viak aa přáteli mira a dříve nežli by navřen byl spolek s francoa skými repab'ikàay, nasela by и ovšem existajlel válečná etrana ruského dvora u kabinetu dottati к veslu. V této době «ckásí vtok viech eu aAklad ku snepokojováni, které máte býti jedioé kursovními špekulanti sfraktifikeváao. OtAskoa liberálními listy proneseaoa. sda*li offioiosnl ono vyjádřeni není pHHi ostré, nebudeme se sabý- vatí. Myslíme však, že ее dotyčný orgán к tak ostré replice taprv tehdy odhodlal, když voékorě aakročovánl německého vyelaoo* v Paříži kýlo bosvýalodno. FVmxxote. Článek .Nordd. Allg Ztga.* Účinkoval aa listy fraaoousaké jako kiosk s čista jasoa. Oficielní itravbanký list .Bleass-Lotk- ringiseba Ztg.*, jakož alsor, pH jeho blíském postěn к mlstodržitali obou těchto němeekýob •roviaclf, dosti sajlmavým jest, pil«: .Che« n maile válka, jakž pařížské listy od aějaki doby osnsmnjí, eetva ie JI se etraay almeeM peptqje, aby si к al aalusla vhodnou dob«. Váiutvostl svého čusoplsoetvu a svými afitaomg v Elsasku a Lotarlaska aododlí Francie nel d.

Aabo, uéž-ll aevé poUtíeké pokořeni.* Tol evie« mlava, s all hroslvi vysníva dapot olověných podol «A. Paříš tkd listy odpovídal na AI Даек .Nordd. Allf. Ztga *, žu nikoliv řoé franco«, ských UstA, nýbrž jedla« článek .NordA* jest provokaci; fraeeoasskd čaaoplseotvo atakoval« so nikdy vdál Německo aggrosivaě. Opáčné tvr* soni žo je»t atrbačstvlm a ČAsti onoho volkéhe systému, jímá má býti posUvonl Franci* otř*. srno. .Journal des Debata* a .Bopabl. franc.* chtějí dHvo, noi so o článku .Nordd.* vjslovf, pomsti důvody Uk nevysvětlitelné obžaloby. .BMeU* praví, ž* velké franooisskd obooaastvo čisti badi článek Ua i politováním, aviak tét a lhoit«J- uostl, nebot ví, lo Francie ay ai nani onou s r. 1873, Francie nežádá ai ničeho, nei-U žlti so svými ■oasody v mira, má vlak dnes dosti voj lai udil, aby mohla veikeré výhrůžky potrestat opovržením, svláště Jsoa-U ony Uk neoprávněně Franooassk«. listy mohly oviom tím .opovržením* ukončit!, byly by tím Frandi a míra vím prospěly, než-li tlm vychloubáním se vojáky i děly. Toto pHlejo jen oleje do ohně.

Špmn.01mlK.O. Není jli pražádné pochybnosti, žo král Alfons nuetoupl dávno jU chysUnou cestu do Nimoeka u Rakousku, jakmile ukončí přehlídku vojáku. Tvraunf, ie uá- ■ledkem cesty této u setkání se ■ panovník] Německa u Rakousku možno sonditi, žo ohovi Španělsko úmysl pHstonpiti ku spolku u A m o- cko-rukouskdmu, jest oviom poněkud troufalé. Veřejné miněul ve Španělska požaduje jednomyslně, aby bylu vysoká politiků strunou od loženu a aby se vláda ehopila scela rosbodnl vnitřní reorganisuce. Rovněž json sympatie špu nělA к Prandi pHUi velké, nežli aby vláda jlel přistoupila do spolku, jenž, aviak jen sa jistýd předpokládáni, ostHm svým proti Fraudi miff, Naděje, či lépe řečeno, obtvy, jež ceaU králi Alfonse na jedné straně v Německu u Rakousku nu drahé ve Francii vyvolává, idejí se býti tudíž neoprávněny.

Kronika církevní. * Jeho Emin. adp. kardinál - arei biskup četl dnes, v don sv. Bartoloměje tichot mil sv. v chrámu Páně školních sester v Bárta iomějskd ulici.

Denní zprávy pražekó.

* Pořádek slavnosti ZOOletého jubilea vystavení a posvěceni kostela svat Andělů strážnýeb, na vrchu „Stráž“ « Sadíce. Ku sluvnosti tohoto jubilea urien ěa od 1. už do 7. sáH 1883. Dne 31. srpna od poledne uvítáni nejdtstojaějiiho puna ЫакД|й kralohradeckého dra. Josefa Jana Hnise. Dm 1. sáH. V 7 hodin ráno slavnostní průvod i dě banského chráma Páně na Stráž, kdež budí svěceni nového oltáře sv. Andělů strážných Jeb Milosti ndp. biskupem; pak bude kázaní, kasa tel dp Jan Gibolka, rektor řádn tovaryistvi Ježiiova v Praze a pontifiktlnl mže sv., sloe iená ndp. biskupem. Ten den edllenl sv. bii movánl biřmovaneflm města Sniioe. O 6. hOČ odpoledni litanie ■ požehnáním na Stráži. Dn 2. sáH. У « hodin ranní mže sv. na Střiži, p ní kázaní (kazatel dp. Jan Cihelka). O pAl 10 hodině alavnoatnl průvod s děkanského cbrámi Páně na Stráž, kdež bude české slavnostní kl sani venku (kasatel dp. Matěj Důlek, gymaa siálnl katecheta ve Vysokém Mýtě) u uvnitř ně mecké kázaní, po nich pontifikálu! služby Bol sloužené Jeho Milosti ndp. biskupem. — Odpc ledne o 4 hodině litanie s požehnáním. Dk 3. sáH. Udílení sv. biřmování biřmovanefii osadníků Sušických a jiných dsieh osad. O pi 10. hodině průvod na Stráž, kdež bude kásai (kasatel dp. Jan Cibulka) u pontifikálnl mie и sloužená Jeho bisknpskon Milosti. — Odpeleda o 4. hod. litanie s požehnáním. Dne A sář 0 půl 10. bod. průvod nu Stráž, kdei bul kázaní (kazatel dp. Jan Cibnlka) u pontifikál!

•Iniby Bolí, sloužené vdp. Vilémem Platmi infelovaným proboštem jindHcho - hradecký! Odpoledne o 4. hodině litanie s požehnania Dne 6. sářl jako dne 4. září. Dne 6. siří jal dne 4 siří. V ten den bude pontifikálnl m svat sloužit! vdp. Jakub Bakulu, iufalovui prelát krumlovský. Dne 7. sáH jako dne < sáH, jen te v ten den bude konat pontifikál! •latby Boži vdp. Jan íavel, kapitulami vikář proboit budějovicky. Odpoledne e 4 bodli potebnánl u Te Deem luudaaee. Po snům к Zu příčinou této jubilejní slavnosti uděluje svu Otec Lev XHL daným breve ae due 3. Mesi 1883 plnomocoé odpustky viem věřícím, kta pHjavie třeba kdekoliv jinde sv. svátosti poBA a přijímáni, navittvl chrám sv. Anditi strážný« v Snilci, od 1. až do 7. sáH К r. a v a# aa úmysl sv. Ote* и pomodli. 3. Pro ty. kdi by svátosti řečené pHjmoati si přáli v Sužfc postaráno bude do Udanými páay spovědolk 3. Dostaví-li se poutnici ■ krajin némeekýu bude pro ně němucká kásauí, jak v nédéii, ti 1 v pondělí a vu čtvrtek. 4 К oslaveni tok« jabilea prohlásil sv. Otec Lev XHL dle brav daného v filmi dne 37. Aaon 1883 olMA iva Anděl* stráž nýoh aa 10 lot aa oltář váný. V Praaa, dne A4

К aleměenl Prahy bylo aa Vinohradoch prvního da# ak«