ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d0569590-71ef-11dc-bb70-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 24, org 3, work 2, person 14
1 masthead
V Praze, v pátek dne 8. ledna
Praha
2 masthead
K cislu 8.
3 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARUDN Ll
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Potvrzené zákony. Z Vídně, 8. ledna. Zákon moravským sně- mem usnesený v příčině zavedení vody z městské vodárny do vnitřku do- mů v Přerově a zákon, usnesený sněmem slezským v příčině vybírání mýta na mo stě mezi Vítkovicemi na Moravě Velkými Kunčicemi ve Slezsku, byl císařem potvrzen. Marné pokusy, či jenom řeči? Z Vídně, 8. ledna. »Neue Freie Presse« uveřejňuje tuto informaci: »Z kruhů konser- vativních velkostatkářů šíří se pověst, že v této skupině zamýšlí se opravdový pokus, uskutečniti schůzi čelných ně me- ckých a českých parlamentářů, n které by v první řadě přetřásala se otázka do- sazení vyrovnací komise, dle vzoru per- manentní vyrovnací komise, jež byla dosazena sněmem markrabství moravského. Jednán to by se zahájilo ve chvíli, ve které by se svolal sněm královstv českého, jehožto krátká kampaň jest poža- dována (touto skupinou).
Vídeň Přerov Vítkovice Morava Kunčice Slezsko Neue Frei Presse Zákon moravský snít
6 article
Další jednání vyrovnací komise mohlo by se potom konati ve Vídni. Zdali vláda bude přibrána při počátečním jednání komise, nebylo ještě stanoveno. Pokud jde o chování se n- meckých poslanců vůči takovému plánu, proslýchá se, že by se dal souhlas ke svoláni zemského sněmu jenom tenkráte, kdyby poskytly se záruky, že přesta ne obstrukce poslanců českých na říšské radě.« — Tato informace datována je z Prahy. Odbudeme předem momenty negativní. Kon- statujeme, že nepochází tato zvěs ani z Prahy (nýbrž z Vídně) ani z kru- hů konservativního velkostatku. Ovšem povstala po slyšení, které měl nejvyšší maršálek zemský kníže Lobkovic u císare v pondělí a po konferenci, kterou měl téhož dne odpoledne s ministerským předsedou drem. Körbrem. Pokud se tkne podmínky, že se může se- jíti sněm království českého jenom tenkráte, přestane-li na říšské radě česká obstrukce, mů- žeme prostě říci, že podmínky, za kterých po slanci čeští jsou ochotni přejíti z taktiky ob strukční do opposiční, byly bezpočtukrát a na- posledy také delegátem dr. Kramářem vůči pa novníkovi ztlumočeny způsobem naprosto jas- ným, přesným a určitým v ten rozum, že n před musí být vrácena národu českému vnitřn čeština a zajištěna moravská universita česká.
Lobkovic doktor Kramář Vídeň Praha Kon
7 article
Zemský president krajinský. Z Vídně, 8. ledna. Křesťansko-sociáln »Reichsposte oznamuje, že zemský presi- dent krajinský Hein odstoupí a že jeho ná- stupcem stane se hr. Schaffgotsch, dvorní rada zemské vlády krajinské, anebo dvorní rada správního soudu dr. Ploj. Zpráva ta jest patrně zbožným přáním křesťanských socialistů a spojených s nimi slovinských kle- rikálů, kteří prohlásili opětně, že jednou z pod- mínek, za kterých zanechati chtějí obstrukce n sněmu zemském, jest propuštění chefa zemské vlády. Pokud se týká dvor. rady P loje, víme, že by ho rádi odklidili z ví- deňského parlamentu, kde jest tento statečný a neohrožený bojovník za rovné právo slovinského jazyka v úřadech některým byro kratům nepohodlný Proti učení se češtině. Z Opavy, 8. ledna. Ve včerejší schůzi voličů měl poslanec prof. Hofmann řeč prot učení se jazyku českému Němei „Známý appell posl. Albrechta — pravil řečník — snad hodí se pro malou část Moravy, ale v celku země sudetské nemohou přistoupiti na stanovisko toto, poněvadž němečtí žáci by byli vydání české zvůli. Učitelé čeští by buď dobré žáky v povinném učení se češtině poškodili, anebo tou měrou obtížili, že by v jiných oborech nemohli prospívati. (Co z toho plyne pro rozvoj duševních vlastností českých žáků v schulverein- Čísio v Praze za 2n a na venkově za 3h Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
doktor Ploj profesor Hofmann Albrecht Vídeň Opava Morava Praha
8 article
ských školách, kde němčina je jazykem vyučo- vacím, doznává posl. Hofmann takto nepřímo: Pozn. red.) »Naproti obavě poslance Albrechta — po- kračoval — že veškero úřadnictvo by se poče- štilo, dlužno ukázati k tomu, že v Čechách je dostatečný počet úřadníků německých, kteří češtinu ovládají tak (?), aby jim mohlo býti udě- leno misto úřadnické v českém místě, ale vláda protežuje Čechy a zemský výbor království če- ského dosazuje úřadníky národnosti české.« Žaloba Čechů moravsko-ostravských před správním soudem. Z Vídně, 8. ledna. Městské zastupitelstvo moravsko-ostravské se usneslo, že zakoupí za 100.000 korun kmenových akcií lokální dráhy ostravsko-karvínské. Skupina českých poplatníků podala proti tomu žalobu ke správnímu soudu, ve které dovozuje, že dle § 76, obec. zřízení moravského podniky, kterými se zamýšlí rozmno- žiti obecní důchody, nemohou býti zakládány obecním výborem, nýbrž usnesením všech poplatníků. Správní soud zamítl žalobu z toho důvodu, že v případě konkretním nejde o rozmnožení obecních příjmů, nýbrž o to, aby umožněna byla lokální dráha.
Hofmann Albrecht če ský Čecho Čechy Vídeň
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Ze Št. Hradce, 8. ledna. (C.-B.) V dnešní ustavující schůzi městské rady byli oba náměstkové starosty opět zvoleni. Prohlásili, že volbu přijímají. Ze Rjeky, 8. ledna. (C.-B.) Zdejší švédský konsul dostal úřadní zprávu, že švédšti královští manželé přijedou počátkem února do O patie. Z Londýna, 7. ledna. (C.-B.) Dle ob- chodního výkazu za prosinec 1903 stoupl dovoz o 4,148.990 a vývoz o 403.970 liber šterlinků proti prosinci 1902. Celkový do- voz v r. 1903 stoupl proti r. 1902 o 14,515.051 liber šterlinků a vývoz o 7,466.315 liber. Z Washingtonu, 7. ledna. (C.-B.) Na list generála Reve s a, ve kterém se Spojené
Reve Hradec Rjeka Londýn Washington O patie
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Kocourkoviada. Napsal Al. Cim, přel. B.S. Poslyšte, co se stalo jednou v Bricottu — francouzském Kocourkově. Občan jeden ubíral se v pozdní noční — nebo v časné ranní, jak chcete — hodině s trochu těžkou hlavou ke svým Penátům. Byl na pouti u bratra v blízké sousední vesničce. Pojednou spatřil u cesty v příkopu ležeti cosi velikého, čer- ného — obludu jakous, která se ani nehýbala. Člověk to nemohl být, musilo to býti obrovské jakés zvíře. Občan blížil se po špičkách, ne- dýchaje, hůl připravenou k ráně, obluda nic, leží jako mrtvá. Náš hrdina udeřil vší silou holí v ta místa, kde domníval se tušiti hlavu obrovského zvířete. „Obluda“ vydala podivný, naříkavý zvuk, ale ani se nepohnula. Tu přemohl našeho občana strach, vzal nohy na ramena a upaloval domů; vzbouřil celou vesnici, líčil hrůzostrašné své dobrodružství tak živými barvami, že se sou- sedé usnesli vydati se na lov neznámého ne- tvora. Ozbrojení co nejdůkladněji, vydali se na cestu.„Netvor“ ležel dosud na témž místě. „Stůjte, střelím,“ velel vůdce vý pravy. Třeskla rána a za ni ozval se zas týž plačtivý ston; nyní vrhli se všichni zuřivě na „netvora“ a bušili do něho, až se více neozýval. Potom mu honem chtěli stáhnout kůži a viděli, že roztřískali ubohcu, nevinnou basu, zabalenou ve voskovaném plátně, kterou opilý šumař na cestě zapomněl, jda od muziky z pouti. Basu musili Bricottští dobře zaplatiti a do dnes se jim smějí, jak zabili mastodonta.
Cima Bricotta Kocourkov Basa
11 article
Obsazeno. Napsal Alfons Allais, přel. B. S. Drazí přátelé, vám snad nikdy nenapadlo, že jsem byl také někdy chud, myslíte snad, že jsem se už jako millionář narodil? Ale byly doby, kdy jsem neměl ani tolik příjmů, mnoho-li nyní vydám zpropitného. Tehda nestáli v mých stájích ti čistokrevní běhouni — ba neměl jsem ani stájí. Neměl jsem v kolnách nádherných faetonů s povlakem třešňovým nebo landaurů s povlakem zlatožlutým — ba neměl jsem ani kolen samých. Často — věřte mi nebo ne — moje finan mi bránily použiti fiakru nebo drožky a když přes to potřeba nebo přání moje nutily mne vy- konati delší kus cesty povozem, byl jsem od- kázán na omnibus a to ještě vždy na nejvyšš jeho část, na střechu. ) Jednoho dne (byl jsem tehda bubenníkem v cirku Plgeově, který právě vystupoval ve Versaillesu, o moje mládí! —) přišel jsem k ná- draží st.-lazarskému, odkud zamýšlel jsem jet k Pantheonu, kde měl jsem přítelkyni, ne sice krásnou, ale velice dobrou. Byla neděle, omnibůsy přijíždějící od Cou celles byly obsazeny do posledního místečka hlavně na střechách. A vedro bylo! Asfalt na Boulevardech po dobal se žhavé lávě, k níž se připíkaly podešve Uvnitř dostavníků snad bych byl přece n lezl místo, ale má tobolka nedovolovala mi ta kový přepych. Co počít? Tu napadla mi nepěkná my šlénka — přátelé drazí, je to už tak dávno, že mohu se k té darebnosti přiznati. Na obzoru objevil se nový dostavník s ná- pisem Courcelles-Panthéon a byl — možno-li —
Allais CourcellePanthéon
12 article
*) Při paříž. dostavnících zřízena jsou sedadl na střeše, jsou to nejlacinější místa. obsazen ještě hustěji než všecky předešlé. Na kraji jedné lavice, na samém jejím konci seděl tlustý pán, tvářil se velmi mrzutě, protože asi seděl velice nepohodlně — mně by bylo jeho místo úplně stačilo. Musí dolů! umínil jsem si. Dostavník jel velice pomalu, ulice byla pln pěších, jimž chodník nestačil a všichni spěchali k nádraží. Počal jsem pokřikovati na tlustého pána, uštědřoval jsem mu tituly, které jsou vyloučeny ze slušné společnosti. Díval se po svých sousedech, tito dívali se na něho — pochopil, že to platí jemu. Zrudl a vykřikl: „Zatracený uličníku!“ ale seděl dál. Pokračoval jsem, vyčítaje mu různé špat- nosti, všichni cestující měli z toho radost, usmí- vali se škodolibě a tlouštík rudl víc a více, ale na svém místě seděl jako přibitý, opakuje stále: „Zatracený uličníkul Lámal jsem si hlavu, čím bych ho popudil tolik, aby místo své opustil; pojednou všiml jsem si, že má vojenskou medailli na kabátě — to musí pomocil Vykřikl jsem naň z plna hrdla, že ji ukradl —nemýlil jsem se; červeň zmizela s jeho tváře, zbledl, sesínal vztekem a řítil se dolů na mne. Já však se rychle shýbl a jako úhoř pro- klouzl jsem davem, oběhl dostavník z předua druhou stranou pohodlně a pomalu jsem se bral ke schůdkám v zadu, vylezl na ně a usadil se na místě tlouštíka. Tlustý pán zatím ve slepém vzteku popadl prvního holobrádka, který se mu namanula protože se tento z plna hrdla smál mému ulič- nictví, vyťal mu řádný políček. Nelitoval jsem svého „zástupce! — proč se smál cizím) nesnázím