Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

otst

3

V Praze, v pondělí 8. března 1909.

Praha

4

nonebnd

5

moi no otl ot men

6

sn t ntoe

7

Číslo 67.

8 article

Na ranní avečerní listy přodpláci se V Praze v administraci na měsle. . . . . . 2 K —l na čtvrt lota . . . . 6 K —h „ dvojí donáškou: na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62k ve fillálkáchr na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měste- .. . BK na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvoji zásilkou na měsie. na čtvrt iota : . . . ii k de

Praha

9 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národnich Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národnich Listů“. Vídeňské porady. Z Vídně, 8. března. Na 2. hodinu odpo- lední zváni jsou důvěrníci tak zvaných něme- ckých stran pokrokový ch do místnosti dolnorakouského sněmu k poradě s k ře- sťanskými sociály o formálním postupu při ustavení se poslanecké sněmovny. Na 5. hodinu večerní zváni jsou důvěrníci německých stran národních k bar. Bienen- thovi na poradu ve příčině vydání pokl ad ních pouká zek. Po 5. hodině večerní sejde se akční výbo »Slovanské jednoty«. Příští polský člen presidia poslanecké sněmovny Z Vídně, 8. března. Lichou jest zpráva že Poláci vyšlou do předsednictva poslance dra K ozlowského. Poláci kandidovati budou svého dosavadního zástupce v presidiu prof. dra Stapiňského, jakkoliv jest churav. Ministr Košut. Z Pešti, 8. března. Ministr obchodu Ko šut opět ochuravěl a musil ulehnouti. Poleží si nejspíše celý týden. Nesmí také nikoho přijímati

Lichá Polák profesor Stapiňský Košut Vídeň Pešť poslanecký sněmovna

11 article

Z Vídně, 7. března. (K. k) Císař přijal ve sly- šení předsednicivo jubilejního výboru pražského do- mu milosrdenství pro nevyléčitelné nomocné „Vincen- tia“, sestávající z palácové dámy Anny Berty kněž ny Lobkovicové, Růženy Jelínkové-Daub kové a Otilie Mercyové. Z Vidně, 8. března. (K. k.) Císař přijal ve zvlášt- ním slyšení ruského vojenského atlaché Mar čenka, Z Vídně, 8. března. Císař za dnešních všeobec ných audienci přijal místodržitele dalmnatského Miku- láše Nardelliho, po něm pak dv. r. dra. Otakara Zampacha- Ministr Duleba. Z Vídně, 8. března. (K. k.) Jeho Veličen- stvo císař vzal dnes dopoledne do přísahy nově jmenovaného ministra dra. ryt. Dulebu. Draskovich. Z Vídně, 8. března. (K. k.) Dnes ráno ze- nřel ve zdejším sanatoriu člen sněmuvuy. ma- gnátů Dionysius hr. Draskovich. Japonský prine Kuni v Bulharsku. Ze Bolije, 8. března. K. k.) Japonský princ Kuni prohlížel dnes musea a pomníky, zbudované u Plevna účastníkům rusko-turecké války. V poledne bude princ Kuni pokračovati ve své cestě do Drinopole kde se zdrží den, načež oojede do Cařihradu.

Anna Bert Lobkovic Jelínek Daub Mercyová doktor Zampach Duleba Dionysius Kun Vídeň Mar Bulharsko Drinopol Cařihrad Bolij

12 article

Napadeni poslanci. Ze Záhřeba, 8. března. (K. k.) Včera byli poelanci chorvatsko-srbské koalice Supilo, Banjanin a Pribičevič napadenia insultováni. Jak se proslýchá, příčinou to- hoto napadení jsou prý politické motivy. Doplňovací volby ve Franoii. Z Paříže, 8. března. (K. k.) Při včerejší do- plňovací volbě do poslanecké sněmovny bylo zvoleno 5 radikálů a socialistických radikálů. jeden spojený socialista, jeden neodvislý soci- alista a kandidát katolické Action Liberale. V 7 volebních okresích jest muutno vykonati užší volby. Spojení socialisté získávaj mandát v Lýoně, který měl doposud radikál. Action liberale získává v departe- mentu Pas de Calais mandát umírně- ného republikána Ribota, který byl zvolen sená- torom. S obzvláštním zájmem hledělo se vstříc výsledku volby departementu Varu volebním to okrese ministerského předsedy Cle m nceaua. Tam byl zvolen vlá dhni kandidát socialistický radikál Peffin 8232 hlasy proti spojenému socialistovi Renau- detevi, který dostal 5826 hlasů.

Pribičevič jít Calais Ribot Záhřeb Paříž Vara Banjanin poslanecký sněmovna katolický Action Liberal

13 article Krise na Balkáně.

Krise na Balkáně. Nynější stav balkánské krise klade na prvním místo otázku, jakou odpověď dá Srb sko na rakousko-uherské pozván ku vyjednávání o nové obchodní smlouvě a jinýeh záležitostech hospodářských, to jest: o ústupeích. jež Rakousko-Uhersko je ochotno Srbsku povo- liti? Dle souhlasných zpráv, jež z Vidně roze- slány byly, žádá bar. Aehrenthal důrazně, aby dostal srbskou odpověď nejdéle do 31. března nedostane-li jí do té doby, zahájí prý pro ti Srbsku celní válku a zašle do Bělehradu ultimatum žádající za ne- prodlené prohlášení, že se Srbsko definitivně úplně zříká všech nároků na nějaké teritorialní ústupky a samosprávu Bosny, a to prohlášení zaslané přímo do Vídně, bez jakého- koli prostřednictví. Officiosním spůso- bem vykládá se ve Vídni a v Berlíně: »Ra- kousko-Uhersko dává tím nade všechnu pochyb- nost na jevo, že žádným způsobem nedopustí, aby jeho spor se Srb- skem projednáván byl na něja ke koníerenci velmocl. Sobolním zakročením zmařil bar. Aehren thal intrigu pánů Izvolského, Milovanoviče a Pa šiče, kteří bosenské otázce meziná rodní ráz vtisknouti a celý spo na evropskou konferenci vzněst chtěli. Vyhoví-li Srbsko výzvě barona Aehren- thala, začne ihned vyjednávání o hospodářskýeh výhodách, jež Rakousko-Uhersko dobro volně, beze všeho donucení, Srbsku povoliti je ochotno a tím bude všelikému mezinárodnímu projednávání půda odňata. V nové obchodn smlouvě bude musit Srbsko u znat plnou příslušnost Bosny a Herce- goviny k rakousko-uherské m státnímu svazu, čehož v loňské obchodn smlouvě ještě nebylo.« Tak vypadá tedy dle všech poloúřadníeh projevů neoblomné prý stanovisk rakousko-uherské vlády. Co se týče stanoviska vlády srbské, je prozatím úplná nejistota, ježlo ve zprávách z Bělehradu stále panuje veliký zmatek.

Srb Izvolský Milovanovič Aehren Balkán RakouskoUhersko Srbsko Bělehrad Bosna Vídeň Berlín Rakousko Uhersko uherský m státní svaz RakouskýUhersko

14 article

Povšimnutí však zasluhuje, co v sobot sdělil ministr Pašič redaktorovi »Malého žur- nálu«. Pašič pravil totiž: »Zprávy, že i Srbsko svých známých požadavků se zřeklo, nej sou pravdivy. Chcete-li zvěděti pravdu, vezměte na vědomí: Vláda dovozuje ve své odpovědi na ruskou nótu, že Srbsko nemá s Ra- kousko-Uberskem co vyjednáva a že také na tuto říši žádné žádosti nevzneslo. Srbsko obrátilo se již dříve na velmoci činí to ve své odpovědi na ruskou nótu zase. Vláda žádá, aby v našem sporu s Rakouskem Evropa rozho- dujlcí slovo pronesla. V srbské odpo- vědi (na ruskou nótu) nečiní se o nějaké re- signaci Srbska na jeho dosavadní požadavky ani zmínka«. Témuž redaktorovi prohlásil ministr Ribarac: »Zpráva, že Srbsko se vzdalo svých požadavků, je úmyslná lež « Jak vidno, zaujímá Srbsko dosud sla- novisko, jež rakouskému stanovisku zhola naprosto odporuje. Setrvá-li na něm bělehradská vláda neústupně, jako na něm se- trvati chce vláda vídeňská, bude vyrov- nání nemožno a srážka stane se nezbytnou. Ostatně očekává Srbsko stále ještě ruskou protiodpověď na svoj odpověď. Jakmile tato ruská protiodpověď do- dána bude, uveřejní prý srbská vláda plné přesné znění svojí nóly, kterouž úřadním způ- sobem sdělí také vyslancům Francie, Anglie, Italie a Německa. Po příchodu ruské protiod- povědi ocitne se tedy celá záležitost na rozho- dujícím bodu, ježto bude srbská vláda nucena svoje stanovisko vyložiti jasně a přesně. Tak aspoň se obecně soudí a mínění tomu na- svědčuje také okolnost, že i Černá Hor již uznala za dobré, vytkno ut eee

Pašič Srbsko Ra Rakousko Evropa Francie Anglie Německo

15 article

určitě svoje stanovisko k anner Bosny a Hercegoviny také vzhle- dem kuzavřené již shodě rakou- sko-turecké. Toto stanovisko je vyznačeno v úvodním článku cetyňského úřadního věstníku, o němž zprávu podala depeše v ranním vydání uveřejněná Touto deklarací snaží se Černá Hora doká- zati, že připojení Bosny a Hercegoviny ne n shodou Rakouska s Tureckem ještě práv ně platnou hotovou událostí, nýbrž že je dosud mezinárodně sporným aktem, o je- hož platnosti sluší rozhodnouti velmocem na konferenci nebo kongresu, tedy totéž co dosud stále tvrdí Srbsko. K posílení nadějí na hladké urovnání sporu rakousko-srbského tento projev černohorské vlády nikterak nepři spěje. Srbsko zbroji dále Ze Sarajova, 8. března. („Mittags-Ztg.“ Soustře do váni srbského vojska trvá dále. Tvrdí se, že na hranicích bosenských jest shromáždéno již na 60.000 mužů. Ve vo- jenských kruzích nejsou prost obav ve příčiněnustavičných srbských provo- kací. Provoz srbského válečného matoriálu Tureokom. Z Bělehradu, 8. března. Srbskému vyslanei v Cařihradě Nenadovičovi uloženo, aby všem prostředky u Porty vymohl dovolení ku provozu válečného materiálu srb ského Tureckem. Zbrojení trv dále. Do konce dubna má míti armáda váleč nou úplnou pohotovost. Hlasy o rakouském zakročení v Srbsku. Z Lozdýna, 18. března. (K. k.) „Daily Telekraph“ pojednává o zakročení Ra- kousko-Uherska v Bělehradě a praví. že dary, které diplomati přinášejí, musejí se posuzovati méně rigorosně, než jiné dary. Srb ské vládě a všem přátelům míru musí postačiti. když Rakousko-Uhersko projevilo přání svůj po- měr k sousedovi postaviti na pokojný základ.

Port Srb Bosna Hercegovina Rakousko Turecko Srbsko Sarajov Bělehrad Cařihrad Lozdýn kouskoUhersko RakouskoUhersko Daily Telekraph MittagsZtg

16 article

Proti přimému vyjednávání Vidně s Bělehradem. lze stejně málo namitati, jako svého času proti přímému vyjednávání Vídně s Cařihradem. Čle- nové trojspolkové dohody uvítali by rovněž při- znivý výslodek se živým uspokojením. „D a lly srulrhurena a. celou záležitost předložil vel- mocema netrval na tom, že chce sám vyjednávati se Srbskem, které jest malým, slabým státem, vůči němuž bez újmy vlastní důstojnosti možno býti velko- dušným. Srbsko jest na kolenou. Jestliže svob. pán Aehrenthal trvá na tom, že musí chopit- je za hrdlo a donutiti je, aby ve Vídni uči- nilo pokání, pak dává v sázku svů vlastní úspěch. Velmoci by stály stranou, ale mocnářství by ztratilo možnost smířiti Srb sko s osudem, který chce přijati z rukou Evropy. Německo domlouvá Srbsku. M. Z Kolína, n. R., 8. března. „Köln Ztg.“ uveřejňuje oficiosní telegram z Ber- lina, ve kterémž se praví: Zakročení rakou- ského vyslance u srbské vlády je způsobilé do- efliti, aby nalezeno bylo východisko z dosavad- ních nesnází, byla-li totiž posledn prohlášení srbské vlády vážně ml- něna. Srbská odpověď na sdělení rakousko- uherského vyslance bude zkušebním kamonem. jenž ukáže, má-li Srbsko dobrou a po- ctivou vůli s Rakousko-Uherskem smírně se dohodnouti. Ježto návrh ra- kousko-uherského vyslance učiněn byl formou přátelskou a nikoli formou nějakého ultimata, může jej Srbsko přijati, aniž by jen dost málo cti srbského národa zadalo aneb nějakému ná- tlaku povolovalo. Všechny velmoci, kterým na zachování míru záleží, měly by nyní Srbsku uděliti radu, aby na most, jenž Rakouskem m postaven byl, odhodlaně vkročilo a s Rakouskem vyjednávání zahájilo, jako dříve již učinilo Tu- recko.“

Aehrenthal Srb Köln Ztg Bělehrad Vídeň Cařihrad Srbsko Evropa Německo Kolín Rakousko Uhersko

17 article

dání Vyzvědačská aféra v Bělefiradě. Z Berlína, 8. března. „Local-Anzeigru“ telegra- fují z Bělehradu: V celém městě jest veliké roze chvění nad aférou slIdičsko u. Policie tvrdí, ž srbský dělostřelecký major na odpo činku Jankovič koná slídičskou službu rakouskému vyslanectví a to prostředni ctvím rakouského příslušníka Karla Müller a, ob chodního agenta. Jankovič by! zatčen a při- znal se ke všemu. Prohlásil, že ho svedla k to- muto kroku tuze malá pense, kterou měl od srb- ského státu a že chtěl si takto opatřiti nový zdro příjmo. Četní úřadníci srbští jsou zaple- teni do této aféry. Také proti nim zavedeno přísně vyšelřování. Srbsko-bulharská calní jednola. Ze Solije, 8. března. (K. k.) Bělehradský doplso vatol zdejší „Kanbany“ dovídá se z úřa d n t h srbského pramene, že ruská vláda nabí dla králi bulharskému za jeho pobytu v Petrohradě hospodářské sbližení s Srbskem na základě celní unie z r. 1904 Přičiněním ruských diplomatických zastupitelstov Bělehradě a Sofiji byla zahájena dotyčná vyjednávání. Požadavek Srbska záleží ve vol. ném průvozu všech srbských vývozních předměto přes bulharské přístavy na Černém moři za sazby minimálního tanfu. V úřadních srbských kruzích s kojí nadějí, že dojde k dorozuměnt.

Jankovič Müller Berlín Bělehrad Petrohrad Srbsko LocalAnzeigra Solij

18 article

Rakousko-turecká shoda v calihradském párlamentu Z Cařihradu, 7. března. (K. k) Odůvodňo- vací zpráva ku protokolu o dohodě, kte- rý předležen byl poslanecké sněmov- ně, prohlašuje, že o korespondenci a o vyjedná- vání s Rakousko-Uherskem od annexe Bosny a Her cegoviny až k uzavření dohody jsou předloženy ze- vrubné podrobnosti, aby poslanci byli s to konstato vati, jak docíleno bylo politických administrativních a hospodářských vymožeností, které jsou zahrnutyv protokolu. Zpráva odůvodňovací zmiňuje se nejdříve o nótě rakousko-uherského velvyslance ze dne 16 října 1908, v němž se oznamuje, že Rakousko-Uher sko zříká se práv, které mu přináleží na základě kon- vence z r 1879 v příčině Novopazarska a že chápe se opělně akční volnosti v příčině Bosny a Herce- goviny. V důvodové zprávě pokračuje se polom násle- dovně: Annexe, jíž se tato zpráva týkala, zbavila Tu- recko majetkového práva, zaručeného mocnostmi, po něvadž bylo zřejmo, že Hakousko-Uhersko bude poru- šovati ustanovení těchto oficiálních a mezinárodních závazků, spočivajících na článku XV. berlinské smlonjvy a konvence z r. 1879, pokud nedosáhne se odý m zmíněnými zeměmi a ostatními signatárními moc- nostmi. Turecko sdělile rakousko-uherskému velvy- slanci markraběti Pallavicinovi, jakož i velmocem že trvá na svých právech a že protestuje proti poru- šení těchto smluv.

Pallavicin Cařihrad Rakousko Uhersko Bosna Uhry Turecko HakouskýUhersko

19 article

Mocnesti uznaly práva Porty a schválily její sta- novisko. S některých stran navrhovala se konferenee k rozřešení této otázky. Rakousko-uherský velevyslanec prohlásil našemu mini- stru zabraničních záležitostí, že Ra- keusko-Uhersko nebude se moci zúčast niti žádné koníerence, dokud nebude otázka Hosny a Hercegoviny upravena přímo mezi Tureckem a Rakousko-Uher- skem. Ačkoli svrchu zmíněný velevyslaned podniko za účelem schválení annexe Bosny a Hercegoviny Rakousko Uherskem vyhlášené, opětovně kroky, ne schválili jsme annexi a trvajíce na svém proteslu usilovali jsme o to, abychom stanovili obrysy kom petence, jakož i rámec jednání této konference

Mocnest Turecko Rakousko Uhry Bosna Hercegovina Uhersko RakeuskýUhersko

20 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. V Zábřebě, 5. března 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Po přestávce pokračuje výslech Adam Přibičeviče. Předseda se ho vyptává i na jeho politické přesvědčení, a zejmena přináleží- li Pr- bičevič srbské samostatné straně. Způsob jeho olázek je nalehavý a daleko odchylný od onoho soudeů v kulturních zemích. Předseda je neob- jektivní, ačkoliv často slavnostně prohlašuje, že zachovává objektivnost. Jen slepec by neviděl němohru očí, často vyměňovanou mezi ním státním návladním Aceurtim. U všech cizozem- ských korespondentů jde svorný hlas o tom, že proces je unikem Evropy. A oprardu.

Přibičevič Záhřeb Evropa

21 article

V drobném prodejin ranni číslo o sobě . . za 8 h večerni . . . . . . . za 4 k Ve flišlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k vočerni . . . . . . . . 5 h Inaeráty plati se hotově napřed. Předplacení n inaorty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se též redskce, tiskárna a expedice „Národnich L.lstů- Rukopisy se nevracejí.

Inaerát

22 article

soud se ani nesnaží, aby aspoň formálně vy- hověl svému vysokému poslání. Svrchovaným činitelem je Accurti. Sotva slovo vyřkne, už je předseda po něm opakuje. Dělá to ošklivý a pitvorný dojem. Předsada uplatňuje jakýsi du- ševní nátlak na obžalovaného, který každého jiného by deprimoval. Ale A. Pribičevič, mladík vyhublých a probledlých tváří si vede důstojně a obhajuje se znamenitě. Už několikrát ukázal své velké sympathie k českému národu, vzor, dle něhož mladší generace srbská pracovala n kulturním i ekonomickém povznešení svého lidu. Ačkoliv už jednou předseda Přibičeviče vy- zval, aby mu objasnil význam hesla »svůj svému« přece zas znova vše ohřivá. Na nás lo dělá dojem, že chce využilkovat nervosní se- sláblosti obžalovaného, jen aby ho svedl k roz- porům ve vlastních výpovědech. Ale Přibičevič neochvějně trvá na svých principech. Je vidět, že jsou čáslí jeho velké duše, protože vždy, za každé nové přiležitosti vyznívají souzvučně. Aby se dodalo heslu »svůj k svému« revolučního nátěru, který by byl pro osud Pribičeviče vila- ným, čte volant Pavešič jakousi brožuru o »svůj k svému«. Čie se i desalero Čechů k Srbům.

A Pribičevič Pavešič Čecho Srba

23 article

Při tom odbývají se časté srážky prokurora s obbajci. Stařičký Tuškan nadšeně volá: »Rád bych byl, kdýby se tato brožura rozšiřila po celém Posáví.« Prokuror činí Tuškanovi pohrůžkua ochotný předseda hned napominá Tuškana, a by nedělal vtipy. Velice silně působilo zvolání obviněného: »Což je to zločinem, jsem-li Srbem ?« Potom na otázku předsedy: »Kdo vládne u nás ?e, odpovídá: »Po měm přesvědčení cizinec!« Předseda: Aha, nyní jste se prozradil « Pribi- čevič: »Cizinee, Madar i Němec.« — Pribičevič prohlašuje, že »svůj k svému « je vzato ze slov Palackého, že ono nesměřuje proti Chorvatům, a že jeho eílem je podporo- vati slovanskou a hlavně českou industri.

Srb Aho Němec Chorvat Posáví

24 article

Veselost vzbudilo zjištění okolnosti, že bro- žura (o níž Přibičevič prohlásil, že není jeho dílem) vyšla u žida Müllera v Záhřebě. Zase předseda chce vyzvědět, je-li Přibiče- vič členem samostatné erbské strany. Dušan Po- povic volá: »Ať dříve státní návladní ohlásí, jak on pojímá své prohlášení, že obžalovanou je srbská samostatná strana.« „To vyvolává ne- obhšjce dra. Medakoviče a prokurora, abyse nehádali! Za přestávky na udání Nikoly Bičarice (Frankovce) zatčen byl dr. Radivoj Valler, pro- tože prý na galerii zvolal: »To je darebáctví!« O 9. hod. předseda zahajuje líčení. Dr. Dušan Popovič si stéžuje, že mu je zabránén styk s obžalovaným, což je v rozporu se zně- ním zákona. President svaluje věc na správee věznice (A. Pribičevič od včerejška už zas je v samovazbě). Potom pohlíží do napsaného lístku a z něho čte připravenou domluvu obžalo- vaněmu, že týž včera na otázky úmyslně dával zapletené odpovědi, jimiž odbočoval z cesty ll- čení; nezmění-li obžalovaný způsob svých vý- povědí, odstraní ho a vezme za podklad jeho prolokol z vyšelřování. Pribičevič: Včera na všechny otázky jsem vám odpovídal. Předseda se táže, byl-li obžalovaný spolupracovníkem »Srbského kola«. Pribičevič pevným hlasem ozna- muje, že dokud nebude znát výpo- vědi Nastiče, na všechny otázky. v nichž Nastič hraje úlohu, ny n odpovídati nebude, ačkoliv má po ruce hromadný materiál, jímž vý- povědi Nastiče rozdrtí a jímž do- káže, že Nastič složil falešno přísahu. Přiznává, že byl spolupracovníkem »Srbo- brana«, ale že psal jen literární, ekonomickéa sociální články. Na kongresu srbské zemské společnosti, ačkoliv nebyl její členem, vzal úča-

Müller Dušan Nikola Bičarice Radivoj Valler doktor Popovič A Pribičevič Nastič Srba Záhřeb kongres

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Soukojenci. Napsal Alfred Hedensterna, Baronka Uggla na Walitanásu byla libezná a moudrá dáma, ale její něžné, slabé ú-lrojí ne- dovolovalo, aby svého právě narozeného synáčka sama kojila a takž byla za kojnou přijata mladá, zdravá a čistotná žena jednoho z panských ná- denníků. Mladý baron Karel rosti a sílil, ale Sven, syn mladé kojné, ačkoliv ponejvíce je- nom různě přihřívané a trochu ředěné kravské mléko dostával, prospíval neméné dobře. Když pak povyrostl, přicházel, veden svojí starší se- strou, často do zámku a hrával si tam s malým baronkem jako rovný s rovným. Stali se takto a zůstali kamarády, až nadešel čas, že mladý baron musil na studie do města. Ale i potom ještě, když Karel na prázdniny domů přicházel, hrávali si a bavívali se spolu všelijak, zejména také — ve spolku s jinými hochy — na vo- jáky, při čemž byl Karel plukovníkem a Sven majorem. Pak nadešla doba trvalého, jak se zdálo rozehodu. »Plukovník« Karel přišel do kadet- ního sboru a »majore Sven dán k truhláři d učení. Ale za několik let sešli se oba u téhož pluku v sousední posádce. Ovšem byl »plukov- ník« Karel na poručíka degradován a »majore Sven stal se prostým mužem. Teď už je dělila silná propasť, ale ta nebyla přece tak ve- liká, aby se do ní bylo propadlo jejich staré př. telství. Poručík Karel prokazoval Svenov

Hedensterna Uggl Walitanása Karel rost Sven Karel Karel plukovník Svenov

26 article

stále svoji přizeň a zařidil věci tak, aby by Sven co možná sťále u něho. Sven vedl si po celou dobu svojí povinné služby docela vzorně a když tato doba minula, převzal na Karlovu radu druhou kapitulaci. Ale nová služba byla volnější a kázeň mezi kapitu- laniy ochabovala. To mělo účinek na Svena, jenž byl tím časem na šikovatele postoupil, ale nedbalejším se stal a opljeti se začal, takže jej přisný jeho představený musil nezřídka pokárat. Setník Karel domlouval mu velmi přátelsky, ale doznal přece trapných okamžiků, že byh jeho soukojenec a chráněnec pro různé pře- stupky trestán. Šikovatel Sven Storm byl zna- menitý vojín, dokud se nenapil, alo poněvadž se toto častěji stávalo, byl považován za nespo- lehlivého. Baron Karel stal se zatím setníkem a velitelem kumpanie. Tu pak stalo se jeho prvním služebním výkonem, že si svého sou kojence předvolal a jemu — byv k tomu okol nostmi donucen — důtklivě na srdce uložil nechce-li býti dříve či později ze svazku armády nečestně vyloučen, aby sám co nejdříve o pro- puštění požádal. Sven prosil zkroušeně za odpuštění, ale k podání žádosti za propuštěnou se nikterak neměl. To bylo za pozdního léta, na krátce před velkými manévry. Storm choval se nyní konal zase svoji službu tak, že nezavdal an nejmenší příčiny k nespokojenosti. Až zase jed- noho méně krásného dne setník Karel nucen byl Storma si předvolati a jemu pohroziti stane-li se »to« ještě jednou, že bude z armády vyhoštén. Zatím uložil svému soukojenci přimě- řený trest a doporučil mu již důrazně, takrk velilelsky, aby požádal za propuštění. Přišla

Sven Karel Sven Storm Baron Karel stát Storm Karlov rada

27 article

Svenova žena a prosila úpěnlivě, ale nadarmo přišla Svenova matka, setnikova někdejší kojná a prosila ještě úpěnlivěji, ale setník Karel od- pověděl na všechny prosby králce a přísně »Není možná!« První vlídné slovo splynulo s jeho rtů když Storm po přestálém trestu vězení a s vy- žádaným propouštěcím archem před ním stál a se slzami v očích se loučil. Tu pravil setník Karel: »Poslyš, brachu! Příští sobotu přijedu do Wallstanäsu na hon. Dostav se do zámku v ponděli přesně o 11. hodině. Pak si promlu- víme o tvojí budoucnosti. Zde vezmi zatím malou podporu, abys se svojí rodinou neměl nouzi pro případ, že bys nedostal ihned práci.« Šikovatel mimo službu Sven Storm a jeho manželka byli událostmi hluboce dojati, ale čerpali ze setníkových slov zase jakousi naději. Na Walistanäsu byl už nový pořádek. Starý baron a jeho choť už nežili a ježto »mladý baron«, jakožto voják tělem i duší tak hned odhodlati se nemohl, aby službu quitoval, zů- stavil správu celého panství starému inspekto- rovi, jejž byl po otci převzal a vyžádal si ob- čas jenom dovolenou, kterouž pak arci na svém statku ztrávil. Jeho chuť provázela jej tam po každé a vyjižděla si s ním i na hony. Sven Storm dostavil se v označený den přesně a v určitou hodinu na zámek pln dychli- vosti, co mu »mladý« baron asi řekne. Ale »mladý« baron neřekl prozatím nic. Dal jenom Svena vyčastovat dobrým obědem, při němž nie nescházelo, než toliko — všeliká lihovina. Po- zději pak přišel setník Karel a vyzval Svena. aby jej doprovodil ven do polí. O jeho budou- cnosti však ani nejmentí zmínky neučinil.

Svenův Karel Storm Sven Storm Sven

28 article

Když byli nějaký čas chodili po polich lukách, začal setník velmi přátelsky rozmlou- vati o tom a onom, při čemž zeela upustil o obvyklého vážného, ne-li přisného způsobu, ja- kýmž představení nebo výše postavení k pod- řízeným mluvivají. Ale o Svenově budouenost stále jestě ani slova. Nyní přešli z luk na roz sáhlá pastviska, kdež roztroušeny stály chaty panských robotníků. Setník vošel do jedné z nich a Sven za ním. Byl to domek dosti prostorný, čistý a úpravný, ale tou dobou prázdný. Potom prohlédli si dvě statné krávy. jež — ku podivu — ve stáji spokojeně pře žvykovaly, jakož i plnou kůlnu na seno a poln plodiny. Pole, jež k chatě náležela, byla pěkne zdělána. Z dvounohých živých tvorů spatřil- jenom starou babku, jež u sousední chaty co kutila. »A nyní ke tvojí budoucnosti, Storme,e spustil konečně setník. »Co řekl bys tomu, kdybys tak napříště zde měl přebývat?« Storm sklopil oči a odpověděl: »Kdyby ta chata skutečně byla uprázdněna a kdyby j pan setník skutečně takovému darebovi, jako jsem já, svěřiti chtěl . . . z čehož bych si jen zakoupil dobylek a všechno nářadí, jehož k tomu hospodářstvíčku je potřebí ?« Setník udeřil svého soukojence zlehka na rameno a pravil vesele: »Tvoje zde stojíe krávy mohou ti dnes večer sem dotáhnout tvů nábytek, abys tu se svojí rodinou již přespat mohl. Zitra ráno bude pak chata již útulněj vypadat, než vypadá dnes a pak bude ješlě vše ostatní dodáno.« »Ale, pane setníku . . .«

Svenův

29 article

»Ano, milý brachu: ty krávy a to všechno zařízení mají zvláštní vlastnost nebo, je-liti libo, chybu: že se nedají propit. Než se sem odstěhuješ, musíš podepsati úpis, kterýmž mi všechen tento movitý majetek odevzdáváš do vlastnictví. Kdybys pak i jedinou jenom věc, na příklad židli nějakou z toho odprodal, sáhl bys na cizí majetek a toho ty jistě nikdy ne- učiniš.« Nyní teprve začínal Storm chápat. Zachvěl se po celém těle a nebyl s to nalézti slova Setník ale pokračoval: »Zadarmo to vše- chno nedostaneš, staroušku: žádám, abys za to jeden den v týdnu pro mne pracoval. Tvůj předchůdce musil dva dni pracovat. Ve své zá- věti pak odkázal jsem toto malé hospodářstvičko tvojí matce; ta má svoje vnoučata přiliš ráda a zná také tvoje slabě stránky přília dobře, aby ti popustila uzdu.« Storm nebyl s to se přemoci, rozplakal se a vykoktal stěží: »Ale jak jen je možno, že pan setník, který byl ve službě na mne tak strašně přísný . . « »Ano, Storme: dokud jsi byl ve službě, dával jsi špatný příklad a kazil jsi kázeň plu- kovní, proto nemohl a nesměl jsem k tobě býti shovivavým. Ale zde můžeš býti na škodu jenom sobě a svojí rodině. Co jsem ti prve oznámil, učinil jsem, abych měl právo ti od- pouštět, dokud mi bude libo, aniž by někomu třetímu bylo co do toho. Tedy na zdar, Stormel Pozdravuj svoji ženu a matku !« Přeložil J. K.

Storm