Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v úterý II. května 1909.

Praha

3

Beo

4

tažoed a

5

Číslo 129.

6 article

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měsla- na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou: čsl na čtvrt leta : . . . 7 K 62h vo filiálkách: na měsío. . . . . . 2 K 90 h Poštou: na měslo. na čtvrt ieta . . . . 9 K ooh s dvoji zásilkou na měsle- Ba čtvrt leta : . . . 11 K o

Praha

7 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Boj „Slovanské jednoty“ proti Bienerthovu kabi netu. Z Vídně, 11. května. Dnes o polednách ko- nala se porada parlamentní komise „Slovanské jednoty“ za předsednictv dra. Kramáře, která věnována byla výhradně záležitosti madarské zemědělsko- obchodní banky pro Bosnu a Herce- govinu. Zástupcové Slovinců a Chorvatů pro- hlásili důrazně, že zřízením této banky za sou- hlasu vlády rakouské obětováno bylo Ma- darům 1 mil. 800.000 jejich soukme- novců a vznesli na zástupce ostatních stra „Slovanské jednoty“ žádost, aby je podporovali v bezohledném boji, který jsou nu- ceni vésti v této záležitosti. Parla- mentní komise „Slovanské jednoty“ jedno- myslně se prohlásila za solidárn s poslanci jihoslovanskými a bude jejich akci po této stránce plně a cele podporo-

Bienerthův Slovinec Chorvat Vídeň Bosna obchodní banka

9 article

Baron Achrenthal do Vídně. Z Pošti, 11. května. (K. k.) Ministr zahra- ničních záležitostí svob. pán Aehrenthal odje dnes v 7 hod. 50 min. do Vídně. O pilném návrhu prof. Masaryka bude se rokovati. 2 Vídně, 11. krštna. Předseda dr. Pattai prohlásil, že návrh prof. Masary ka bude se projednávat, protože není v něm žádného zasahování do vnitřních záležilost uherské poloviny říše, protože naopak týká se věcí této poloviny říše, protože byli již k němu zapsáni řečníci a protože podle nynějšího stavu sněmovna nemůže rozhodnouti o pilném návrhu jinak, než hlasováním o pil- Němci chtějí zavésti státní němčinu do ško obecných.

Baron Aehrenthal profesor Masaryk doktor Pattai Masar Němec Vídeň

10 article

Z Vídně, 11. května. Naše zprávy, že chystá se změna finančně-politických předloh vlády a finančního plánu s nimi sloučeného, se potvrzují. Němci myslí, že bylo by nejlépe, kdyby stát převzal polovinu platů a pensí učitelských, což by činilo 55 ž 60 mil. K. Ovšem by potom stát měl větší vliv na školství obeeně než dosud. Němci by potom v zájmu státním žádali, aby němči na byla zákonem zavedena jskožto vše- obecný jazyk rakouský dorozumivaci a jako jazyk všech vyšších úřadů do všech obec- ných škol jako předmět povinný vedle jazyka zemského. Jakmile bude vyřízena záležitost převzetí části školních břemen země slátem, bude učiněn s německé strany návrh ve smyslu dotčeném. Pánové na německé straně patrně zapominají, že ku povolení návrhu vzpo- menutého jest třeba dvoutřetinové vět- šiny, poněvadž návrh ten jest změnon článku XIX. zákl. stát. zák., dle kterého nikdo ne- může býti nucen učiti se druhému zemskému jazyku. Zapominají, že jsou v parlamentu, jehož většína je neněmecká, za- pominají, ve kterém věku žijí, že nikoli v první polovině století XIX., nýbrž na počátku XX., ve kterém idea národnostní bliží se takořka svému vyvr- cholení a za jejíž vlády nedají si národové ne- němečtí do škol obecných zavésti němčinu státní. stejně jako si ji nedají zavésíi někde jinde, ba budou hleděti postupem času panství její značně ještě omezlti.

Němec Vídeň

12 article

Vídeňští Velkoněmci před příjezdem císaře Viléma. Z Vídně, 11. května. Nejen možné pravděpodobné jest, ale takřka jisté, že za po- bytu německého císaře Viléma a jeho choti mezi německými nacionály a Všeněmci stane se několik kotrmelců. Na to dlužno se připraviti Jest jisto, že v obecní radě byli zakřiknuti, když odhodlali se učiniti návrh, aby se povolilo 80.000 K na zřízení pomníku v upomínku ně- mecké věrnosti vůči Rakousku. To však nebrání několika nakvašencům všeněmeckým, aby učinili plán nový. Dnes uveřejňuje »N. Wr. Tgblit.« provolání »Südmarky« k Němeům vídeňským, které zakončeno jest těmito slovy: »Německá Vídeň nechť ukáže, že dovede oceniti nesobeckou, niebelunskou věrnost spojené říše a býti za ni vděčnou. Proto ven s barvami naší říše! Proto však také ven s barvami černo-rudě-zlatými, které jsou společnými všem Němeům !« Bedny kobylek do ministerstva orby. Z Vídně, 11. května. V ministerstvu orby odehrála se minulý týden zajímavá scéna. Protože všechny prosby obyvatelstva Gorice Krasu za mimořádnou podporu k vyplenění kobylek byly marny, odhodlali se obyvatelé okresu Šežana zaslati minisťer- stvu orby sbírku kobylek na ukáz- ku. Skutečně do ministerstva orby došlo několik velikých beden s hrudami, na jejichž povrchu byly přečelné kobylky. Napočítáno jich na 1mě 180. To přimělo vládu povoliti neprodleně po- třebné prostředky venkovskému obyvatelstvu v Gorici a Gradišce. Ministr orby dr. Bráf po- volil k účelu tomu 10.000 K. Jest zajímavo, jakých prostředků se užívá k vy- plenění kobylek. Zkušenosti poučily oby- vatelstvo Krasu, že krocan jest nejlepším bubitelem kobylek. Penězi, vládou povolenýmí. nakoupeno v Chorvatsku a Dal- macii 5000 krocanů a rozdáno mezi obyvatele za ceny velmi nízké.

Vilém N Wr doktor Bráf Vídeň Rakousko spojený říše Gorica Chorvatsko

13 article

Demonstrace proti dru. Lnegrovi a členům obecní rady vídeňské ve Splitu. Z Vídně. 11. května. Dru Luegrovi na jeho demonstrační cestě po Jihu rakouském vede se velmi špatně. Nejen v Terstu, ale také ve Splitu a v Záhřebě konají se a chy stají prot němu a jeho straně prudké demon- str ace. Ze Záhřeba telegrafují, že uvitání obecní rady vídeňské, na které věnováno 15 000 korun, naráží na těžkosti. Jak koalice, tak so- ciální demokraté hrozí protidemonstracemi. Soci- ální demokraté jsou odhodláni ke srážkám. Banus dosud neudélil souhlasu k usnesení obecní rady, kterým se 15 000 K povoluje na uvitání dra. Luegra. Ze Splitu sem telegrafují »N. Fr. Pr.«: Dr. Lueger, který se členy obecní rady vídeňské včera o 4. hod. odpolední sem přibyl a večer o 10. hodině od- plul do Dubrovníka, byl zde předmětem prudkých a nepřátelských demon- strací. Mezi politickými stranami splitskými bylo smluveno, že jednak stoupenci Luegrovi se vyvarují všech hlučných ovací, jednak přislušníei stran ostatních, hlavně sociální demokraté, zase navzájem demonstrací nepřátelských. Když však křesťanšti sociálové porušili smlouvu tu a dosta- vili se korporativně s prapory k uvítání dra. Luegra, kterému provolávali bouřlivě: »Živio«, tu socialisté a demokraté uspořá- dali protidemonstrace. Dr Lueger, purkmistr Mihaljevič a říšský poslanec z

Luegr doktor Lueger Mihaljevič Split Vídeň Terst Záhřeb Francie Dubrovník obecní rada

15 article

město Split Bulič byli vypískáni a po- tupeni. Došlo ke rvačkám a srážkám. Poli- cie, četnictvo a finanční stráž za- kročily. Četnictvo užilo sečné zbraně. Několik osob lehce zra- něno. Zatčených osob jest přes 100. Na uvitání německého císaře. Ze Rěky, 11. května. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: Veškeré rakouské loďstvo dostalo od cl- saře rozkaz, aby vyplulo naproti německému císaři až ke hranicím a jej doprovodilo do

Bulič Split Francie

16 article Pulje.

Pulje. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 11. května. (K. k.) »Wr. Ztg.« oznamuje: Císař jmenoval soukromého docenta s titulem mimořádného universitního profesora dra. Zdeňka Nejedlého mimořádným profe- sorem hudební vědy na české universitě v Praze. — Císař udělil zlatý záslužný kříž s korunou řediteli pomocných úřadů finanční prokuratury v Praze císařskému radovi Karlu Harassi- novi, který vstupuje trvale do výslužby. Uherská krise. Z Pešti, 11. května. »Pesti Hirlap« ozna- muje, že v seznamu politiků, kteří měli býti povoláni k panovníkovi, nalezal se také hrabě Theodor Batthyányi (čti Baťťan), že však panovník sám jeho jméno v seznamu škrtl. Z Vídně, 11. května. »N. Fr. Pr. « tele- grafují z Pešti, že rozhodnutí koruny o ma- darské krisi bude učiněno snad již dnes v ten způsob, že v čelo budoucl vlády po- staven bude hr. Julius Andrássy který bude pověřen sestaviti nový kabinet. Z Vídně, 11. května. »Frmdbttu.« telegra- fují z Pešti, že rozhodnutí krise stane se v ten rozum, že učiněn bude pokus dosavadn strany koaliční spojiti v jedno- nou stranu vládnl. Není vyloučeno, že císač ještě před odjezdem svým učiní projev ve smyslu tom dosavadnímu předsedovi ministerstva dru. Wekerlovi, který se k němu dostaví ke slyšení na rozloučenou.

Nejedlý Harassi Hirlap Batthyányi Julius Andrássy Frmdbtta Wekerl Vídeň Praha Pešť Francie

17 article

Z Pešti, 11. května. Zprávy odtud poslaně do Vídně, že budoucím ministerským předsedou slan se hr. Julius Andrássy, nepotvrzují se. „Pester Lloyd“ naopak sdeluje, že celkem vedoucím osobami zůstanou tytéž, které byly d - sud. Dnešní audienci dra. Wekeria hledí se všude vstříc s velkým zájmem. Z Pešti, 11. května. „Pesti Hirlap“ sděluje prý spolehlivě, že panovník vyslovil se o presidenlu Justhovi: „Justh mi zase vykládal o bance ale on věci té pranic nerozumíí Z Pešti, 11. května. Dr. Wekerle by přijat dopoledne císařem ve slyšení skor celou hodinu trvajícím. Jim ukon- čeny audience, které císař v Pešti měl. Oficielně se prohlašuje, že císař neu činil dosu žádného rozhodnutí a že opoušt hlavní město uherské, neustanoviv nikoho, kdo by mohl býti ministerským předsedou, nýbrž pravil dru. Wekerlovi, že si zůstavuje rozhodnuti na dobu pozdější. Ministr Košut churav. Z Pešti, 10. května. (K. k.) Ministr obchodu Košut jest od včerejšího odpoledne churav. Jako loni ozval se zas jeho žaludeční neduh. Ministr dnes dopoledne odešel do ministerstva obchodu, byl však nucen vrátiti se do bytu a ulehl k radě lékařů. Dle všeho potrvá churavost jeho jen několik dnl.

Julius Andrássy Lloyd Hirlap Justh doktor Wekerle Jim Košut Pešť Vídeň

19 article

Reskript cara Mikuláše Stolypinovi. E Potrohradu, 11. května. (P. t. a) V reskri tu cara Mikulášekministerskému před- sedovi Stolypinovi se praví: Ježte nemo- hu schváliti osnovu zákona o rozpočtu generálního štábu námořnictva, ukládím Vám, abyste společně s ministrem vojenství a ná- mořnictva během měsíce v mezích, státním zákonem vykázaných, vypracovali pravidla, která by stanovila které zákonodárné záležitosti vojenských a námoř- ních úřadů podléhají mému bezprostřednímu rozhodnutí v pořádku předepsaném článkem 96 těchto zákonů a které mi mají býti předloženy k sankci. Tato pravidla musi po zjištění v ministerské radě mně býti předložena a až je schválím, musí jich Bezpodmínečně býti posloucháno. Celá působnost ministerské rady, které předsodáte a ktorá zasluhuj- měho plného uznání a pracuje k upev- nění základů mnou neochvějně vybudo- vaného státního porádku, zaručuje miu- spěšné provedení tohoto mého rozkazu dle mých pokynů. Jsem Vám vždy nakloněný Mikuláš. Z Bezlína, 11. května. „Localanzeigru“ oznamují z Petrohradu: Za hrobového ticha v dumě pročteno bylo rozhodnutí carovo ve příčině rozpočtu na ma- rinu. Rozhodnutí carovo považuje se za úspěc pravice a soudí se, že tato na něm ne- přestane. Rakouský poplatek za připojení Bosny a Hercegoviny. Z Londýna, 10. května. (K. k.) Londýnské banky, které jsou ve spojení s rakousko uher skou vládou, poukázaly cisařské otomanské bance úvěry v obnosu 2,500.000 libor šterlinků které byly Turecku Rakousko- Uhe skem slíbeny za přivtělení Bosny a Hercegoviny. Dnes bude v Cařihradě tato operace formálně provedena. Ministerská krise v Portugalsku. Z Lissabonu, 10. května. (K. k.) Proslýchá se, že nový kabinet bude utvořen za předsed- nictví Václava de L ima.

Stolypin Mikuláš L im Potrohrad Petrohrad Bosna a Hercegovina Londýn Turecko Rakousko Cařihrad Portugalsko Lissabon

20 article

Noví anpličtí vyslanci. Z Londýna, 10. května. (K. k.) Arlu GrantDuff byl jmenován anglickým vyslancem v Drážďanech, Ralph Paget vyslancem v Mni- chově. - Z anolického parlamentu. Z Londýna, 11. května. (K. k.) Ve včerejš schůzi dolní sněmovny rozpředla se za rokování o rozpočtu čilá diskuse o resoluci, aby zavedena byla vyšší daňová sazba pro posky tování výčepnických koncesí. Opo- sice potírala návrh co nejprudčeji a rokování protáhlo se až do ranních hodin. Na konec byl resoluce 206 proti 123 hlasům přijata. Poštovní úřadníci a vláda ve Francii. Z Paříže, 10. května. (K. k) Svazový vý- bor poštovních a telegrafních úřadníků dá dnes v noci přibíti plakáty s nápisem »Poslední výzva k členům parlamentu«, v nichž bude připomenuto, že ministerský předseda Clé- menceau nedostál svým závazkům propustiv ne- spravedlivě 7 poštovních úřadníků; dále bude prohlášeno, že dojde k nejkrajnějšímu boji nebude-li tento trest odvolán. Zmatky v Persii. Z Teheranu, 11. května. (K. k.) „Petrohrad- ská telegraf. agentura“ oznamuje: Volby bu- dou vykonány ihned po vypracování volebního zákona říšskou radou. Medžlis se sejde, jakmile přibudou do Teheranu dvě třetiny poslanců.

Ralph Paget Londýn Drážďany Francie Paříž Persie Petrohrad Arla GrantDuff dolní sněmovna

21 article

V drobném prodejie zanni číslo o sobě . . za 8h vočerní . . . . . . . ka 4 h Vo filiálkách na venkově- ranni člslo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., S. Tam nacházejí se táž redskon, tiskárna a expodíne „Národních Listů“ Rukopiay se novracgjl.

22 article Události v říši turecké.

Události v říši turecké. Slavnost opásání sultána Mohameda v. Z Cařihradu, 10. května. (K. k.) Za plavby sultánovy do mešity Ejubovy bylo přílomna množství diváků, kteří pluli ve člunech, anebo stáli na březích. Sultán a provázející ho maršá- lek Ghazi Muchlar děkovali za ovace, mávajíce kapesními šátky. Obřad opásání trval 20 minut. Když sultán opustil mešitu, byl pozdraven s já- sotem. Vstoupil do vozu a s ním maršálek Ghazi Muchtar, načež se průvod dal v pohyb. Před Drinopolskou branou pozdravili sultána diplomacie a městský prefekt, který jménem cařihradského obyvatelstva odevzdal mu holdo- vací adresu. U mešity Fati opustil sultán vůz a byl uvítán ministry a hodnosty. Vstoupil do mausolea a dvakrát se pomodlil. Po půl hodině dal se slavnostní průvod opět na cestu a skončil ve starém serajlu. Tam byl sultán uvítán po- slanci a senátory a vyslovil jim za to svůj dík. Obrovský dav lidu prorazil špalír a obsadi všechna volná místa. V serajlu vystoupil sultán z vozu a vykonal v plášti Prorokově obřad li- bání. Pak jel po lodi do Dolmabagče. Po celou cestu byl obyvatelstvem aklamován. Neobyčejné ovace byly všude uchystány generalisimovi Mahmudu Šefketovi pašovi, který se štábem jel na koni. Ještě bouřlivěji byl pozdravován hrdina svobodářského hnutí major Niazi bej, který jel ke konci průvodu v povoze.

Mohamed Muchtar Fat Šefket bej Cařihrad Ejubův

23 article

Laponý albánský náčelník. M. Ze Skopije, 11. května. („Köln. Ztg.“) Obecně obávaný albánský náčelník Riza bej z Dakové byl v Alepu zatčen, do Smyrny dopra- ven a tam uvězněn. Zvláštní komise na střežení Abdula Hamida. M. Ze Soluna, 11. května. (Köln. Zig.“) Zvláštní, ze členů mladotureckého výboru a dů- stojníků utvořená komise má za úkol přísne střežení sesazeného sultána Ab- dula Hamida a jeho dokonalé od- loučení ode všeho ostatního světa. Také má tato komise rozhodnouti otázku, hodí-li se villa Allantiniova za trvalý a defini- tivní exil Abdula Hamida. Rychlopalná děla do Mitrovice. M. Z Kolina nad Rýnem, 11. května. (Zvl. telegr. „N. L.“) „Köln. Ztg.“ obdržela ze S ko- pije telegram, ve kterémž se sděluje: Zvláštní vlak se čtyřmirychlopalnými děly odjel do Mitrovice. S úřadní strany se ujišťuje, že je v Albánsku úplný klid a že se tamrychlopalná děla dopravují je- nom na doplnění tamějšího vojen- ského materiálu a také z důvodů bezpeč- nosti pro všechny případy. Řeže v Malé Asii. Z Kolína n /R., 11. května. (K. k.) V her- línském telegramu »Kölnische Zeitung« odsuzují se co nejostřeji řeže v Malé Asii. Nedá se však přehlédnouti, praví se ve zprávě dále, že ne- možno z toho obviňovati nynější tureckou vládu. Příčina těchto výtržností jest jinde. Ve francouz- ských zprávách se připouští, že Arméni po- dráždili Turky vyzývavým chováním. Nová tu- recká vláda dokázala svým jednáním, že řeže odsuzuje a že jest ochotna k bezohlednému jich potlačení. Čím rozhodněji v budoucnosti vystoupí, tím spíše může býti ujištěna, že klid v arménských okresech nebude již takovýmto způsobem porušován.

Köln Hamid Armén Turek Skopijá Smyrna Mitrovice Kolina nad Rýn Asie Kolín můj / R Kölnische Zeitung Soluna

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 11. května. Tak tedy, počasíse už lepší, to jest: naděje na veselé, jasné dni stala se již oprávněnou. „Ach ouvej! Ten také neví, čím by začal než o povětrnosti! To by přece takový novinál měl nechati lidem, kterým už pranic nena- padá...“ myslí si jistě tak mnohý pokročilý čtenář, který náhodou snad jenom na tyto řádky očima zabloudil. „Nic není banálnějšího a ošu- mělejšího, než vejít a znčít: „To je tam dnes hezky, nebo zima, nebo bláto, nebo děsné po- větří,“ říká už každá slečinka z vyšší dívčt školy. no Ale ať nemluvě nebo nemluvíc, jisto je, že mluviti o povětrnosti a zvláště zahajovati delší besedu krátkou řečí o povětrnosti, psychologi- ckými a fysiologickými důvody je ospravedlněno. Kdo odváží se popírati, že á povětrnost veliký často rozhodující vliv na naše celkové rozpolo- žení, na celou naši „náladu“, jak modernisté ří- kají, aneb na dobrou či špatnou naši „míru“ — jal čeští klasikové psávali, na rozmar náš, na zbar vení našich myšlenek a názorů, na hladké zvlně- ní nebo podrážděné rozčechrání našeho cítu, na naši spokojenost nebo nevrlost, na naši vese- lost nebo mrzutost, na naší smavou vlídnost nebo neurvalou hrubost...? Každý, kdo jen trochu sebe sama umí pozorovati, ví, že často je- nem na povětrnosti záleží, cítí-li se rozervaným nebo blaženým. A o prameni, o příčině trvají- cího právě stavu našeho citového rozpoložení že by se nemělo zrovna na počátku našich hovorů mluvit? Móda to arci zakazuje, ale kritický a vědecky vyškolený rozum takovémuto zákazu ele- mentární zrovna silou odporuje. Prostý pak zdravý smysl obecného lidu si ho vůboc ani ne- všímá a normální člověk začíná, jak jen okol- nosti žádají, svůj hovor vždy poznámkami o po- větrnosti. A to velmi, velmi důvodně. Je-li na př.

Praha

25 article

banebná povětrnost, která člověka jen poněkud narvósního až do hlubin duše dovedě rozladit rozvrzat, je nejenom přirozeno, nýbrž také zcela ne místě a účelno, dáme-li svému partnerovi nobo celé společnosti, s níž nám bude jednati, předem již na jevo, že jsme následkem zlé po- větrnosti ve špatné míře, v mizerné náladě nebo v rozpoložení, že bychom celým světem nej- raději o zem praštili... Společnost nám pak po- rozumí, nebude naší snad trochu hrubou neb kou- savou řečí překvapena a omluví nás, šlápneme-l snad tu a tam na nějaký paragraf společenského zákonníku. Je-li pak venku krásně a veselo, ukáže naše radostná zmínka o tom každému. kdo s námi šetrně jednati chce, že nemusí býti úzkostlivým, že může mluviti bezstarostně, lehce a směle, aniž se potřebuje báti, že nás urazí nebo proti sobě popudí. A rovněž dá on zase takovýto pokyn nám, když si trvající právě povětrnost spokojeně pochválí.

26 article

Nevěříli kdo pisateli těchto řádků — a také sobě samému — že zmínka o povětrnostije docela vhodným praeludiem i k nejvážnějšímu třebas hovoru lidí také vzdělaných, nechť se la- skavě podívá do sbírky dopisů, jež svým přáte- lům obojího pohlaví zasílali Goethe a Schiller. Vollaire, Diderot, D'Alembert a jiní a jiní veli- káni ducha starší i novější doby — uvidí, jak velkou úlohu v tčchto dopisech hraje povětrnost. Sám Imanuel Kant, jenž je ve sboru veleduchů 19. století daleko široko zářícím majákem, pro- hlašuje v klassickém pojednání „O síle dušev- ního rozpoložení“ výslovně, že je krátká roz- právka o povětrnosti velmi vhodným úvodem k delší i sebe důležitější rozmluvě. Thema. o němž tuto mluvím, nepotřebuje vlastně žád- ného důkazu ani rozboru, každý eití jeho pravdi- vost sám na sobě; avšak právě proto není o místa, věnováno-li tuto několik řádků na jeho obranu proti anathematu, jež móda nad pra- věkým obyčejem hovoru o povětrnosti pronáší.

Goethe Schiller Vollaire Diderot D Alembert Kant

27 article

Tak tedy nastává už, neklamou-li všechny známky a mefeorologické předpovědi, pěkná po- větrnost a s ni doslavojí se všechny zjevy sku- tečného jara. Stromy obalily se květem, jejž někde protivné ranní mraziky už také spálily, listí kvapem se rozvíjí a dokonce i tráva, pravím tráva, začíná už konečně růsti. Všechno je ne- obyčejně zpozděno, jakoby teprve byl začátek dubna, ale jinak dostavily se všechny přísluš- nosti jara. Vlasťovky oživují už delší dobu, na- vzdor stále trvavším zimám, naše ovzduší a tu i tam ukazují se už i motýlové. Už! A jindy vídáme první motýle hned za teplejších dnů ns počátku dubna, jakmile první teplejší dni se dostavily, a to: citronáčka, babočku kopřivovou, jilmovou, bodlákovou, páví oko a jiné. Ale to nejsou motýlové mladí, kteří se te- prve ze svých zámotků vyprostili — kdež by se takových už nabralo! — to jsou babočky loňské, jež u nás prostě přezimovaly, jako zde tu a tam přezimují i jednotlivci z přeletavých pláků. Většina motýlů hyne ovšem na podzim, jakmile bylo položením vajíček o potomstv postaráno, ale někteří, snad později se vy- vinuvší, vyhledávají na počátku zimy všelijaké krylé útulky a skrýše, zabírají se do zimního spánku a přezimují sťastně mezi trámovím na půdách, v koutech nevytápěných komor, spižíren a tak dále, nebo venku v přírodě, v dirách listím dobře zakrytých, v dutých stromecha podobných úkrytech, až je první teplé sluneční paprsky ze sna probudily a k novému životu posílily. Podíváme-li se blíže na první, jarní motýle. seznáme často ihned, že to nejsou mladíei s plným, smavým a jiskrným pelem, nýbrž namnoze tovaryši už poněkud ošumělí a otřelí s křídly na okrajích někdy již roztřepenými.

28 article

Někteří ovšem, kteří měli v létě klidný život v zimě pohodlný útulek, vypadají skoro jako noví a takové zasílají přátelé novin ve škatul- kách redakeím do Prahy, jakožto první motýle. Přírodozpytci napočítali, že v různých krajích střední Evropy přezimuje 70 až 90 druhů vel- kých a malých, denních a nočních motýlů. První motýli nejsou tedy žádnými plody nastalého jara, nýbrž jakýmsi pableskem dávno minulého leta a pozdravem z minulosti již skoro zapo- menuté. Nejjistějším a nejspolehlivějším poslem skutečného už jara je kukačka. Není-li na žád- ného živočicha spolehnuti, kukačka neklame. Jakmile se ozvalo z korun starých stromů první veselé »ku-ku!« je zima vítězně překonána i ve své »zeleně natřené« karikatuře a skutečné jaro je přede dveřmi. Nuže: z lesnatých strání hla- holi už unylé kukání a s tím začíná také po- vídání všelijakých báchorek o tomto poně- kud záhadném ptáku. Okolnost, že kukačky uprostřed léta od nás pojednou mizí, zavdala

Praha Evropa

29 article

podnět ke tvrzení, že se kukačky na podzim vespolek požírají a že potom na jaře z larv pě- nodějky obecné, jež na některých rostlinách šťávu ssají a ji potom jakožto zpěněné »ku- kaččí sliny« zase vraceji, mladé nové kukačky se rodí, nebo že v nejparnějším létě mladé ku- kačky houfně na staré se vrhají a je zobáky utloukají, nebo že kukačky na podzim v ostříže či krahuliky se proměňují a jiných toho druhu pohádek více. Tyto báchorky jsou tedy plodem starého pozorování, že je kukačka u nás cizin- cem, který k naší přírodě ještě opravdově ne- přilnul, proto jenom krátkou dobu zde pobývá a při tom nad ostatní ptáky plachým zůstává. Ale všechny tyto povídačky nemají pro přírodozpytce žádného zájmu. Tím více pak za- městnává jejich bádavou mysl kukaččina roz- hlášená, příslovečná již vlastnost, že klade svoje vajíčka do hnízd jiných ptáků, aby je vyseděli.

30 article

Proč nesedí kukačka-samička sama na svých vejcích a čím to, že jsou kukaččina vajíčka zrovna tak veliká a zrovna tak zbarvená, jako vejce ptáků, jež ona si volí, aby za ni přírodě zadost učinili? Kukačka je, jak shora již pověděno, v našich krajinách stále ještě cizincem a má v teplých pásmech zeměkoule četné příbu- zenstvo, které však nikdy na sever nepřelétá. Tito kukaččini přibuzní na jihu jsou ptáci stá- doví, to jest ptáci, kteří stáda velkých čtver- nožců stále provázejí a hmyzem se živí, jenž také za stády se táhne (jako mouchy, komáři atd.) aneb na dobytku samém pasořitně žíje. Zkoumáním a šetřením bylo v nejnovější době zjištěno, že tito kukaččini blízeí, na jihu žijíeí přibuzní následkem svého kočovného, vždy ne- stálého života žádného času nemají, aby vlastní hnízdo si založili a sami vejce svoje vyseděli a takto okolnostmi, přírodou samou svedeni byli, aby svoje vajíčka jiným plákům podvrhalia k vysezení zůstavovali. Takovým ptákem byla nepochybně také »naše« kukačka. Ona prová- zela v dávných dobách naší země veliká stáda kopytníků, bůvolů, jelenů, mamutů a tehdejších huňatých nosorožců, kterážto zvířata po skon- čené ledové době vyhynula a takž navykla si kukačka zůstavovati vysezení svých vajíček vždy jiným ptákům a tento zvyk stal se její přirozeností čili utkvělým pudem. Tak vykládají noví badatelé kukaččíno »hnízdové pasořitnictví«, její plemenný parasitismus.

Kukačka

31 article

Co pak se stejného zbarvení vajíček týče, tvrdí nejnovější badatelé na základě bedlivého pozorování, že kukačky v každém kraji témět výhradně hnízdům jenom jistých, stále týchž pláků přednost dávají a takto jaksi různé druhy svého kukaččího plemene pěstují, při čemž tatáž potrava a stejná výchova potom za ná- sledek má, že mladá generace kukaček zrovna tak zbarvená vajíčka snáší, jako její pěstouni. Z různých známek, jako na př. že mivají kukaččí vejce v cizím hnizdě na sobě zbytky různé prati a hlíny, soudí moderní přírodozpytci, že kukačka vajíčka nejdříve na zem klade a je potom ve svých ohnutých dlouhých drápech do cizího hnízda odnáší. Že by ji tam vlastní ma- jetníci hnízda sedět a snášet nenechávali, lze snadno se domysliti. Na konec pak dlužno dle novodobého pozorování ještě opraviti blud, který se dosud nalezá v učebnicích i slovnících. Tam se totiž tvrdí, že mladinké kukačky, sotva že byly z vajíček vylezly, svoje »nevlastní« sou- rozence ubíjejí nebo z hnízda vyhazují — to nečiní ony, nýbrž jejich matka z péče, aby měly její děti více potravy, z čehož pak plyne, že kukačka prodlením věků sice ztratila pud k sezení na svých vajíčkách, ale že nikterak ještě nepozbyla pudu mateřského, starostlivé péče o zdar svého potomstva.

32 article

Tak bych tedy prosil, aby se na kukačku díval každý, kdo si lichoti, že s duchem času stále pokračuje. Ale na konec ještě něco pro čtenáře hudebně vzdělané nebo aspoň hudebně rozpoložené: kukačka kuká vždy v malé terci, ale přiházi se leckdy, že je milostně roztoužen také samec již starý, a ten kuká pak hruběa neladně ve kvartách, což činí dojem velmi ko- mický, ba zhola směšný. A tu dovolil bychs malou applikaci k vůli získání jakéhosi mrav- ního naučení. Jako u kukaček, má se věc u lidí: jarní kukání mladého lidu je poelické pěkné, ale kuká-li také starý, je i v nejlepším případě — směšný. Pročež my, kteří jsme na kolik kapitulací vysloužili, nechmeuž všeho kukání